Archív prekladov z hpkizi.sk




Drakonidae



Sľubované prekvapenie. Prvý pokus o preklad od prekladateľky Rapidez. Prosím, vyjadrite svoj názor a možno tých prekladov bude viac. Ja jej veľmi ďakujem.

Drakonidae

Autorka: Rhysenn  (magicalintrigue@gmail.com)

Přeložila: Rapidez  (Rapidez@seznam.cz )

I do not own the characters. They all belong to JK Rowling.

Pozn: Se svolením od Rhysenn jsem příběh přepsala tak, jak jsem jej cítila. Nejedná se o doslovný překlad.

Povídku v původním (anglickém) znění je možno přečíst na adrese:

http://rhysenn.morethanart.org/harrypotter/drakonidae.htm





Drakonidae

Autorka: Rhysenn  (magicalintrigue@gmail.com)

Přeložila: Rapidez  (Rapidez@seznam.cz )

I do not own the characters. They all belong to JK Rowling.

Pozn: Se svolením od Rhysenn jsem příběh přepsala tak, jak jsem jej cítila. Nejedná se o doslovný překlad.

Povídka obsahuje báseň, nenašla jsem její český překlad, tak jsem se pokusila o volnou interpretaci. Původní verze je uvedena níž.

Eric Hansen

Have you ever looked in
the eyes of a dragon

seen their heart,
and known their soul?

Have you ever seen
the stairsteps to heaven
that within them reside,
and show their bright role?

Do you know their songs,
their ancient harmonies

do you know their past,
and their wisdom hold?

Can you hold the world
in the palm of your hand

and with storm-worn wings,
curl and enfold,

to heal the world,
to show the way,

and be a banner unfurled
to light of day?

This is a dragon,
a creature of light,

No, they are not gone,
just taken to flight.

Povídku v původním (anglickém) znění je možno přečíst na adrese:

http://rhysenn.morethanart.org/harrypotter/drakonidae.htm

Drakonidae

Už jste se někdy podívali

drakům do očí,

Hermiona zírala na Draca. Čekala, co řekne. Řekne jí to, co touží slyšet? Opětoval jí pohled, ze kterého se nedalo vyčíst vůbec nic. Jen nadpozemská světýlka tančila v jeho přímém, sivém pohledu.

Mlčenlivě očekávala ona slůvka, přestože věděla, že pouhá slova by nikdy nemohla být tak výmluvná, jako srdceryvně upřímné emoce zářící v ocelových očích.

či viděli jejich srdce,

poznali jejich duši?

Draco mírně pozvedl bradu, stále pozorujíc Hermionu v tom vynuceném tichu. Tolik doufala, že řekne, co cítí, ale on nemohl. Slova se míhala jeho myslí rychleji, než je mohl pochytit. Proklouzávaly mu mezi prsty v nedotknutelných svazcích. Jeho rty byly mírně pootevřeny, ale žádný zvuk nepřicházel.

Neuměl se přinutit k tomu, aby jí to řekl. Jeho hrdost mu stála v cestě, ačkoliv se jeho srdce v bolestném poznání zoufale bouřilo proti jeho mysli. Nemůže jí to říct. Nemůže to říct dokonce ani sám sobě.

Už jste postřehli

schody do nebe,

které v sobě ukrývají,

a ukázali jim je?

Sledovala, jak odchází. Slábnoucí kroky jako by opakovaly jeho tiché odmítnutí. Zaplavila ji hořkost, už nesnesla jediný pohled na jeho vzdalující se siluetu. Zůstalo tu po něm jen jeho ticho, které jí drásalo a mučilo, jako dosud nikdy nic.

Myslela si, že ho zná. Očividně se spletla.

Slzy nepřicházely, ale suchý žal ji ničil ještě víc. Bolelo to. Bolelo to, protože ona v něm viděla něco jedinečného, něco hodnotného a čistého, něco, co v sobě nenacházel ani on sám. Něco, co nemínila nechat jen tak odejít.

Znáte jejich písně,

jejich prastaré harmonie?

Pro Bradavice to byla zvláštní příležitost, i rodiče studentů byli pozváni ke sledování rozhodujícího boje ve famfrpálu. Nebelvír a Zmijozel proti sobě bojovali s horlivostí a vášní, která spadala daleko za hranice známé pýchy.

 

Po zápase došel Draco ke svému otci, stříbrnou medaili křečovitě svíral v ruce. Kov posměšně pobleskoval v slunečním světle. Vyčkával, co řekne jeho otec.

Malfoyové neznají takové věci jako „druhý nejlepší“. První místo je jediný přípustný výsledek.

Porážka byla trpkou písní, jejíž nápěv znal Draco až příliš dobře.

Znáte snad jejich minulost,

máte jejich moudrost?

Harry sledoval, jak Draco hovoří Luciusem Malfoyem. Viděl rezignaci v chlapcově tváří, která odpovídala otcově roztrpčenému výrazu.

Nebyl žádný důvod, aby Malfoy nebyl dobrý, či dokonce lepší než Harry. Celé tohle zůstalo pro Harryho záhadou. Malfoy měl daleko víc zkušeností s létáním, a jeho potenciál stát se nesmírně talentovaným chytačem byl neskutečný. Harry to viděl ve způsobu, jak Malfoy létal, v prudkosti a hbitosti jeho stylu.

Draco věděl jak vyhrát; jen k tomu neměl dostatečný důvod.

Můžete mít na dlani celý svět,

Jeho otec mu jednou řekl, že Malfoyové mohou mít vše, co chtějí. Jestliže chtějí svět, zasluhují si vesmír.

Ale on byl příliš pyšný na to, aby se ptal a příliš se obával odmítnutí. Nebyl si vlastně ani jistý, co přesně chtěl. Spatřil Hermionu odcházet a uvědomil si, že jeho otec neměl pravdu. Takové vystřízlivění bolí takřka stejně, jako ztráta.

Možná, že to, co chcete, není pro vás dobré. Ale to neznamená, že žádáte cokoliv jiného.

oni, nesouc bouřková křídla,

co se rozpínají a skládají,

Draco vzlétl až do nebe, tělo nahnuté dopředu v dokonalé harmonii s koštětem. Stoupal stále výš a výš, jen čistá bílá oblaka byla limitem. Toto bylo ten důvod, proč miloval létání. V těchto vzácných okamžicích radosti se cítil svobodný.

Sem patřil. Jak proklouzával blankytnou oblohou, žádné problémy nebyly natolik rychlé, aby ho dohonily.

Když takhle létal, měl pocit, že může uniknout navždy.

 vyléčí svět,

 ukáží cestu.

Mějte na zřeteli vaše dobré jméno, vaši čest i důstojnost. Další z okázalých mravních zásad jeho otce.

Draco cítil vlhkou krev mezi prsty, bezdůvodně rozlitý šarlatový život. Rána na ruce bodala, a když se jí opatrně dotýkal konečky prstů, vytékalo ještě více krve. Další zranění k zahojení, další jizva, jež vybledne, ale zůstane v mysli.

To bylo to, k čemu jizvy byly. Upomínky, varování, abyste se znovu nevydali stejnou cestou.

Bude roztáhnut prapor pro světlo dne?

Neměl rád temnotu.

Draco si pamatoval, jak ho jednou otec zamknul v podzemním sklepě. Byl to trest, protože pošlapal květiny na zahradě. Tehdy mu bylo pět. Pamatoval si, jak byl vystrašený, jak nechal víčka zavřená, protože jeho tma mu připadala milejší než prázdná temnota kolem. Bezútěšná noc se táhnula celou věčnost.

Od toho dne se nikdy nepřibližoval ke květinám.

Toto je drak, bytost světla,

Draco seděl na okraji Zapovězeného lesa, užívaje si pocitu nebezpečí. Ještě nebyl čas zajít dál. Klid vycházejícího dne byl osvěžující, obloha dostávala nádech zlata a karmínu. Denní světlo zútulnilo obzor, mrazení noci se nadobro rozptýlilo.

Stoupnul si a zamířil k Nebelvírské věži. Studenti už byli jistě vzhůru, na jejich cestě na snídani.

Potřeboval si s ní promluvit.

Slova měl zvolená s úžasnou jasností, ale věděl, že se zadrhnou na cestě z jeho rtů. Draco dokončil cestu k věži, ale nevkročil do ní. Pýcha a obavy mu uzamknuly rty. Věděl, že se jich ještě nedokáže zbavit.

Ale ta slova tam budou i zítra, protože city se nezmění. Nějak věděl, že ona rozuměla, aniž by to musel říci.

S jediným letmým zpětným pohledem, se Draco tiše otočil a odešel.

Ne, ti neodcházejí,

Jen se jdou proletět.

- fin -


Trpký poznatek



Mám len pár minút a vrátim sa asi až v nedeľu. Potom to upravím.

PREKLAD: RAPIDEZ



Don't Piss Off the MudBlood

Autorka: Cottonpaw

Přeložila: Rapidez

Povídku v anglickém znění je možno číst na adrese: http://www.fanfiction.net/s/4879577/1/Dont_Piss_Off_the_MudBlood

I do not own the characters. They all belong to J.K. Rowling!

A/N: This is random, but whatever.

 „Je mi na nic z toho mizerného, rozmazleného, nanicovatého a samolibého Slizouna!“ vybuchla jednou večer Hermiona. Několik studentů v Nebelvírské věži se překvapeně otočilo k trojici přátel. Vytočená prefektka si jich nevšímala.

„Pokaždé si z nás jenom utahuje! A jeho urážky kolikrát ani nedávají smysl! Já bych toho hada nejraději roztrhla! Zastřelit ho, rozčtvrtit, upálit, nacpat do krabičky a poslat na dno oceánu!“

Harry a Ron se uchýlili do bezpečné vzdálenosti od zuřící dívky.

„Klid, stejně není vůbec nic, co můžeme proti němu udělat, takže je zbytečné se rozčilovat,“ chlácholil ji Harry logicky. „Nejlíp, když ho budeme ignorovat,“ dodal.

„Harry Jamesi Pottere, ho v žádném případě ignorovat nebudu!“ zaječela. „Už jsem se ho snažila ignorovat šest let! A mám toho po krk! Nemíním v tom ustupování pokračovat, obzvlášť, když tady je něco, co s tím můžu udělat!“  

Řekla to takovým tónem, který donutil Haryho s Ronem zůstat ticho a obávat se toho, co přijde.

Následujícího dne u snídaně se Hermiona neobjevila. Chlapci si vyměnili znepokojené pohledy. Nechápali, kde by mohla být.

Najednou se dveře do Velké síně rozlétly. Hermiona proběhla až k Zmijozelskému stolu a zamířila přímo k Dracovi, který vypadal nesmírně překvapeně. A nešťastně.

„Draco, takhle to dál nejde. Draco, už takhle nemůžu dál,“ říkala a dávala si záležet, aby ji bylo slyšet v celé síni.

„Je to pro mě příliš stresující a přivádí mě to k šílenství. Prosím, už to nebudeme držet v tajemství. Já tě tolik miluji!“ síň utichla. Draco na ni zíral jako opařený.

„O čem to mluvíš, Grangerová?!“ zeptal konečně.

 Hermione propukla v pláč.

„Já to věděla!“ křičela

„Ty mě vůbec nemiluješ! Ty se staráš jen o tu tvoji zatracenou hrdost!“

Se vzlykáním vyběhla ze síně.

Draco ji pozoroval s očima rozšířenýma údivem, ale zůstal klidný. Neříkal nic. Všechny oči se upřely na něj. Mrzimorští koukali, protože koukali i Nebelvírští. Havraspárští si ho zvědavě prohlíželi, protože vypadal nezvykle šokovaný. A zírali i někteří Zmijozelští, čistě proto, že když zírali všichni, nevěděli, co jiného by měli dělat.

Hradem se rozšířily pomluvy. Draco a Hermiona spolu tajně chodili a Draco o tom nechtěl říct nikomu, protože jeho pýcha byla tak velká a on tolik sobecký. Dokonce nešťastnou Hermionu dohnal k slzám.

Jedině Hermiona a Draco věděli, že to není pravda.

Hermiona se radovala z báječného úspěchu, kterého tak důmyslně dosáhla. S velkou chutí hrála svou roli, takže v podstatě zničila Dracovi pověst. Všechny dívky na škole k ní pociťovaly sympatie a Draca odsuzovaly.

Draco sice všechno popíral, ale zbytečně. A jestli si z toho vzal nějaké ponaučení?

Nevytáčet mudlovské šmejdky.

Translated by Rapidez


Rande naslepo



Blind Date

Napsala: Marmalade Fever
Přeložila: Rapidez

I do not own the characters, they all belong to Rowling!

Povídku v originálním znění naleznete na adrese:

http://www.fanfiction.net/s/2628277/1/Blind_Date

Také si ji můžete poslechnout jako podfic: http://marmaladefever.livejournal.com/24079.html

Dramione
Rating: K+

One-shot
Shrnutí: Malena zařídí pro Draca a Hermionu rande naslepo. Co z toho může vzejít?

Poznámečka: Úsměvný příběh pro Tess, která do mě stále vlévá dostatek elánu k dalším a dalším překladům.  



 

Rande naslepo

Malena žvýkala žvýkačku. „Každopádně si myslím, že vy dva byste se k sobě báječně hodili.“

„Myslíš?“ ptala se Hermiona skepticky.

„Opravdu, drahá, je úžasný. Bohatý, pohledný a má v sobě přinejmenším takovou jiskru, jako ty,“ ujistila ji blondýnka a vyfoukla bublinu.

„Maleno... a je chytrý?“ Hermiona zkřížila ruce, a pak je zase spustila volně podél těla.

„Drahoušku! Je opravdu duchaplný,“ usmála se Malena.

Hermiona se uklidnila. „A jak se jmenuje?“

„Ne, ne, ne. Tím bych to celé zkazila, víš? Nechci, abyste si o sobě vzájemně zjišťovali nějaké informace a tvrdili mi, že se k sobě ani trochu nehodíte.“ Nafoukla další bublinu a propíchla ji nehtem.

„No dobře,“ povzdechla si Hermiona podrážděně.

„Báječné, zlatíčko! Setkáš se s ním v sobotu večer, v osm, v Chez Delish. Vezmi si sebou žlutou růži. Uvidíš, že se ti bude líbit!“ vypískla Malena.

„Doufám, že máš pravdu.“

„Tak říkáš, že je hezká?“ ptal se Draco a spravoval si před zrcadlem límeček.

„Zemřel bys pro ni, zlato.“ Ujistila ho Malena a vyfoukla bublinu.

„Dobrá, sejdu se s ní,“ řekl a hůlkou si upravil pěšinku ve vlasech.

Malena radostně zavýskla. „Setkáš se s ní v osm hodin večer, tuhle sobotu v Chez Delish. Měj sebou žlutou růži.“ Usmála se. „Bude se ti líbit.“

„Jo, jasně.“

Hermiona překontrolovala čas. Bylo 7:58. Spravila si žlutou růži na šatech, vešla do přeplněné restaurace a pohledem pátrala po někom, kdo má také žlutou růži.

„Ne,“ vydechla.

Draco přišel dřív. Nerad chodil dřív. Raději přicházel stylově - pozdě. Ale přišlo mu jako dobrý nápad nenechat dívku čekat. Mohla by si myslet, že se na ni vykašlal.  V 7:59 na jeho stůl dopadl něčí stín. Vzhlédnul a uviděl krásnou mladou ženu se žlutou růží. Pak jí pohlédl to tváře.

„Grangerová,“ řekl, „k čertu.“

„Malfoy,“ odpověděla Hermiona, „k čertu s tím vším!“

„Já tu Malenu přerazím!“ vyhrkli oba.

Grangerová se posadila a Draco se na ni zamračil. „Tvrdila, že jsi krásná!“

„Dušovala se, že jsi chytrý!“

„Pak mám pro tebe novinku, Grangerová. Jsem chytrý,“ ohradil se Draco.

„Mám pro tebe novinku, Malfoy. Číšník nemohl z mého výstřihu spustit oči.“

Zírali jeden na druhého.

„Proč sis přisedla?“ ptal se Draco se zdviženým obočím.

„Ty podpatky mě zabíjí,“ odpověděla prostě. „Hned půjdu, neboj.“ Grangerová vstala, ale okamžitě se zase posadila, ve tváři zděšení.

„Copak, copak?“ zakoulel očima.

„Nemyslím si, že můžu odejít.“

„A proč ne?“ tázal se kysele.

„Protože,“ ztišila hlas, „přímo támhle sedí celé osazenstvo Denního věštce.“

„A co s tím?“

„Jestli odejdu, všimnou si mě, pak uvidí tebe a dojde jim, že jme měli rande.“

„Stěží bych tohle nazval schůzkou.“

„Máme poznávací znamení - žluté růže, ty blbče,“ zuřila Grangerová a její tvář postupně červenala.

„Proč prostě nezmizet touhle stranou?“ ukázal Draco na opačný konec stolu. Grangerová se napřímila a lehce vykoukla.

„Ani nápad, ne. Kdepak, José,“ řekla rozhodně.

„Proč zas ne?“ zeptal se Draco a sám se vyklonil, aby se mohl podívat. A pak to uviděl. Pět stolů tím směrem bylo obsazeno. U jednoho byli Harry Potter, Ginny Weasleyová a Ron Weasley. Druhý si zabral ministr kouzel se ženou. U třetího stolu seděli jeho zmijozelští přátelé. U čtvrtého spatřil Rubeuse Hagrida a Olympe Maxime. A u pátého stolu nebyl nikdo jiný, než jeho otec (čerstvě propuštěný z Azkabanu) a jeho drahá matka. „NEMŮŽEME ODEJÍT,“ prohlásil a do jeho hlasu se vkradl podtón paniky.

„Ne, dokud oni nevypadnou,“ přitakala Grangerová ponuře, jakoby snad vynucená hodina jeho společnosti byla horší než doživotí.

Draco se několikrát zhluboka nadechl, aby se uklidnil. „Poslyš, prostě mluv tiše a snaž se na sebe neupoutat pozornost.“

„Věř mi, vynasnažím se.“ Měli štěstí - jejich stůl byl umístěn tak, že je nikdo nemohl vidět, pokud oni sami nevstali.

„Dobrý večer, vítáme vás v Chez Delish. Já se jmenuji Andre a budu vás dnes večer obsluhovat,“ řekl jim číšník a mrkl na Hermionu. Zrudla. „Tohle je vaše první schůzka?“ zeptal se a pokukoval po jejich žlutých růžích.

„Není to žádná schůzka,“ odpověděli oba unisono.

„Když to říkáte,“ podivil se Andre. „Dobrá, takže co si dáte k pití?“ zeptal se a z kapsy vytáhl bleskobrk.

„Bourbon,“ procedil Malfoy skrz zaťaté zuby.

„A pro krásnou dámu?“ chtěl vědět Andre.

„Shirley Temple, prosím,“ odvětila.

„Hned to bude,“ uklonil se a zmizel v kuchyni.

Shirley Temple, prosím,“ opičil se po ní Malfoy. Otráveně se opřel do židle.

Hermiona zoufale zakroutila hlavou. „Proč právě já?“ posteskla si.

„Tak tady, prosím, jsou vaše nápoje,“ usmál se na ně Andre a postavil před ně skleničky.

„Jídelníčky?“ zavrčel Draco a překřížil ruce.

„Ano, samozřejmě. Tady jsou, pane,“ zazubil se Andre.

Doufám, že nečekáš nějaké dýžko,“ zamumlal si Draco pro sebe.

„Budu zpátky, než by jehně dvakrát švihlo ocáskem, zatím si něco dobrého vyberte,“ řekl Andre a odešel.

„Měla bych nápad,“ oznámila Grangerová a dál se mračila do jídelního lístku.

„Jaký?“ zajímalo Draca.

„Co takhle nechat Malenu zaplatit naši útratu?“ Přes tvář se jí mihl nehezký úšklebek.

„Víš, vždycky říkali, jak ti to pálí. Nikdy jsem tomu nevěřil - až do teď,“ zašklebil se Draco ďábelsky.

„...a jako moučník bych si dala kousek koláče Key lime, kopeček zmrzliny - lesní směs. A ještě dva kousky Čokoládové dekadence,“ dokončila Hermiona a složila si ruce do klína. Andreovy ruce se chvěly, když se obrátil k Malfoyovi.

„A vy pane?“

„Já si dám největší steak co máte, domácí salát, pečené brambory s kolečky cibule, thajskou arašídovou omáčku, vařenou kukuřici, kus Marionberry cheesecake a banán se zmrzlinou a šlehačkou.“

„Samozřejmě, pane.“ Andre už se chystal odejít, ale Draco ještě dodal:

„A ještě prosím dva jehněčí ocásky.“

„Pořád tam sedí,“ zašeptala otráveně Hermiona, když se koukala zrcátkem z pudřenky po ostatních stolech. „Všichni!“

„Možná přeháníme. Třeba můžeme odejít, aniž by jim došlo, že jsme tu byli společně,“ řekl Draco zvolna a pomalu upil bourbonu.

„To těžko - na to jsme příliš vyparádění. Dojde jim, že jsme tu s někým,“ zoufala si Hermiona.

„Můžeš říct, že se tvůj protějšek nakonec ani neukázal,“ navrhnul Draco.

Grangerová ho probodla pohledem. „Přiznáš, že se na tebe partnerka vykašlala?!“

„Samozřejmě, že ne,“ odsekl.

„Ani já ne,“ řekla Grangerová. „Ach ne!“

„Co zas?“ ptal se Draco.

„To je Viktor! Právě si sedá k tomu stolu vedle reportérů. Kdo to s ním je?“

„Krum?“ divil se Draco a sám se podíval. „A Pansy?!“ Vyměnili si výmluvný pohled.

„Tomu se mi nechce věřit,“ posteskla si Grangerová. „Můj bývalý s tvou bývalou... no to jsou mi vyhlídky!“

„Představ si, jak budou vypadat jejich děti...  jen si představ ty nosy!“ vytřeštil Draco oči.

„Malfoy! To je příšerné!“ Zakvílela Grangerová a také se rozesmála.

„My dva bychom spolu vypadali mnohem lépe,“ zamumlal Draco.

„Co jsi řekl?!“ podívala se na něj Grangerová zděšeně.

„Říkal jsem... ještě chléb?“ pozvedl košík s pečivem.

„Ehm, díky. Ale neříkal jsi...?“ zkoušela to Grangerová.

„Zapomeň na to.“

...

„Tady prosím, vaše jídlo,“ řekl Andre a začal před ně pokládat množství jídla. Pak je nechal o samotě.

„Nemůžu uvěřit, kolik jsme si toho objednali,“ poznamenala Hermiona a strnule hleděla na dva jehněčí ocásky.

„Nemůžu se dočkat, až Maleně ten účet pošleme,“ těšil se Malfoy a pozvedl vidličku.

„Ví ona vůbec, že se my dva známe?“

„Nemám tušení.“ Malfoy se pustil rovnou do steaku a salát odsunul stranou.

 

„Nechápu, proč by se nás snažila dát dohromady... Myslíš, že doufala, že spolu budeme schopni vycházet?“

„Kdo ví, co si ta přežvýkavá podivínka myslí.“

„Co ti o mě navykládala?!“ zeptala se Hermiona a dala se do těstovin.

„Jen to, že jsi hezká,“ zasmál se nad pečenými bramborami.

„Co ti říkala o mě?“

„Tvrdila, že jsi úžasný, bohatý, pohledný a máš v sobě přinejmenším takovou jiskru, jako já.“

„A souhlasíš?“

„Souhlasím? Souhlasím s čím?“ pozvedla Hermiona obočí.

„Očividně jsem úžasný, bohatý, pohledný a mám v sobě jiskru, ne?“

„Opravdu se mě ptáš, jestli si myslím, že jsi pohledný?“ ujišťovala se Hermiona.

„Odpověz na mou otázku,“ mávnul rukou, aby pokračovala.

„No dobře, uznávám, že jsi vcelku inteligentní a nejspíš máš i jiskru...“

„Pokračuj, Grangerová. Hezky s pravdou ven.“

Hermiona zaváhala. „A máš ty nejkrásnější oči, co jsem kdy viděla.“

Malfoyovi zaskočil kus steaku. Pomalu červenal.
„Cože?!“ ptal se a bouchal se do hrudi, aby se mohl zase pořádně nadechnout.

„Ty ses ptal,“ pokrčila Hermiona rameny. Pohledem hypnotizovala svou bramborovou kaši.

„Nečekal jsem, že řekneš pravdu!“

„Jsem velice pravdomluvná osoba.“

Rozhostilo se nepříjemné ticho.

„Myslím, že jsi svým způsobem taky docela krásná,“  zamumlal Malfoy tak potichu, že ho Hermiona sotva zaslechla.

„Jsem?“ ujišťovala se překvapeně.

„Svým způsobem.“

„Podívej - Harry, Ron a Ginny konečně odcházejí,“ zaradovala se Grangerová.

„Taky už bylo načase,“ zavrčel Draco.

„A... ale ne! Ginny zamířila naším směrem!“

„COŽE?“

„HERMIONO? MALFOY? CO VY DVA TADY DĚLÁTE? MÁTE SPOLU RANDE?“ Draco měl chuť několikrát udeřit hlavou do stolu. Všichni, kdo byli v restauraci, se po nich otočili, aby zjistili, co se děje.

„Pšššt!“ zasyčela Grangerová a zatáhla Ginny Weasleyovou na místo vedle sebe. Bohužel už bylo příliš pozdě. Všichni vstali a dívali se, jestli ten výkřik byl pravdivý.

„Tohle si čtenáři Věštce zamilují!“ radovala se jedna reportérka.

„Slečna Grangerová a pan Malfoy?“ zajímal se ministr kouzel.

„Hermiono! Proč tu seš s tou nafoukanou fretkou?“ nechápal Hagrid.

„Draco!“ spílala Narsicca Malfoyová.

„Malfoy, kámo, co se děje? Co tu děláš s mudlovskou šmejdkou?“ chtěl vědět Theodore Nott.

Draco praštil hlavou do stolu a Hermiona propukla v pláč.

„Mladý muži, já tě... já tě... vydědím!“ zařval Lucius Malfoy.

„Hermiono?“ To byl Ron Weasley s ušima rudýma jak ředkvičky.

„Pito - pitomá Malena,“ štkala Hermiona do ubrousku.

Draco vstal. „Bylo to rande naslepo!“ snažil se je překřičet.

„Takže to bylo rande,“ zakvílela Ginny Weasleyová.

„Asi budu zvracet,“ okomentoval to Potter.

„Už nejsi můj syn! Právě jsi byl vyděděn! Pro mě za mě si tu mudlovskou šmejdku třeba vezmi, to je mi jedno! Já budu žít věčně!“ prohlásil Lucius Malfoy.

„Nechci si ji brát! Dokonce ani nechci být na téhle pitomé schůzce!“

„Proč brečíš?“

„Dráčku? Co to má znamenat s tou svatbou?“

„Proboha!“ zaječela Hermiona. „Bylo to jedno jediné rande naslepo. Nemohli jsme odejít, aniž byste nás všichni viděli!“

„Můžu už začít servírovat moučník?“ zeptal se Andre, který přinesl podnos.

„Máte stejné žluté růže!“

„Odcházím. Pojď Narcisso. Musíme zařídit to vydědění.“

„Harry, Ginny, pojďte. Hermiona už o nás očividně nestojí, když má teď Malfoye.“

Dav se rozešel, až zase zůstali jen Draco a Grangerová. „Jsem vyřízený!“ nadával Draco a snažil se popadnout dech.

„Mí přátelé mě nenávidí!“ uvědomila si Grangerová otřeseně.

„Myslíš si, že mám hezké oči.“

„Říkal jsi, že jsem krásná.“

„Takže příští sobotu ve stejný čas?“ chtěl se ujistit Draco.

„Platí.“ Poté si sedli a v klidu dokončili moučník.

- fin -

Key lime koláč:

http://en.wikipedia.org/wiki/Key_lime_pie Tento koláč je tradiční pro Ameriku, hodně známý je například v Kalifornii.

Čokoládová dekadence: http://find.myrecipes.com/food/recipefinder.dyn?action=displayRecipe&recipe_id=554681

Jehněčí ocásky:

http://chowhound.chow.com/topics/658646 Tučné maso, které se prý výborně hodí na gyros.

Marionberry cheesecake:

http://www.gourmetgiftbaskets.com/ImageResizer.aspx?image=/images/products/Cheesecake-Gifts/Marion-Berry-Cheesecake.jpg&size=300x300 Marionky jsou podobné ostružinám, ale mají větší plod a intenzivnější chuť. „Cheesecake“ je tvarohový koláč.

 

 


Sňatek a dědictví



Inheritance and Marriage

Napsala: Forgetablelove

Přeložila: Rapidez

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Forgetablelove, která dala Rapidez svolení k českému překladu. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního obohacení se. Kopírování a případné porušování autorských práv se přísně zapovídá.

~*~

Krátký ficlet v originálním znění naleznete ZDE.

Dramione

Rating: K+

Postavy: Narcisa, Lucius a Draco Malfoy

Poznámečka: Maličké čokoládové srdíčko pro vás. ;)



 

 


 

~*~

Sňatek a dědictví

~*~

Draco se na svého otce mračil jako deset čertů. Byl stejně tak tvrdohlavý, jako Lucius, ne-li ještě víc. Věděl, že si nakonec vydupe svoje. Nikdy ale netvrdil, že oblomit otce bude snadné.

„Necháš mě vzít si, koho budu chtít,“ zopakoval. Nebyl to požadavek, natož potom otázka. Byl to příkaz. Draco se celý život musel řídit pravidly svých rodičů, ale věděl, že teď nastal čas dělat to, co sám uznal za vhodné. Chtěl udělat to, co jeho srdce považovalo za správné.

„Draco, buď přece rozumný!“ naléhala jeho matka, která se schovávala za otcem – ostatně tak, jako to činila vždy. Vždycky stála až za otcem; ať už přikyvovala jeho názoru nebo jen mlčela.

„Neujmu se správy Malfoyovských věcí a statků, pokud mě nenecháte vzít si, koho chci,“ prohlásil odhodlaně. Neměl v plánu se vzdávat – buď budou rodiče souhlasit, nebo bude chudý. „Tím chci říct, že pokud chcete, aby se Nymphadora Tonksová – promiňte, Nymphadora ‚Tonksová‘ Lupinová – stala hlavou rodiny Malfoyů, až tady nebudete, tak směle do toho. Ale neukvap se, otče, dříve nebo později opravdu umřete, protože to jednou musíme všichni. Nejsi nesmrtelný.“

Jeho otec zblednul zlostí. Věděl, že má jeho syn pravdu a věděl moc dobře, že Draco zmínil jeho smrtelnost zcela záměrně, protože to bylo něco, o čem nerad slyšel.

„Draco, nepřipustím, aby se ta... ta mudlovská šmejdka stala součástí Malfoyovic rodiny!“

Draco se zasmál. „Vážně otče? Máš snad na vybranou?“ Přestal se smát a jeho tón byl pojednou mrazivý. „A neopovažuj se jí říkat mudlovská šmějdka. Jmenuje se Hermiona.“

Ta slova visela ve vzduchu, který už tak jiskřil zlostí a hrozbami.

„K čertu s tím,“ ulevil si otec, který očividně pomalu kapituloval.

„Nuže, nedostanu já ani vindru a Tonksová zdědí všechno, nebo si ji můžu vzít?“

Jeho otec zlostně, neochotně přikývnul.

„Dobrá,“ usmál se Draco. „Teď už zbývá jen přivést sem domů mou nastávající. Hermiona Malfoy, no nezní to ohromně?“ Draco Malfoy odcházel z Malfoy Manoru a zcela záměrně si vesele pohvizdoval.

~konec~


Audio si môžete stiahnuť z: http://hp.kizi.sk/AUDIO/S+D.wav


V nepravidelném rytmu



 

 V nepravidelném rytmu

Uneven Beats


 Napsala: Ayane_tsurugi

Přeložila: Rapidez 

 »»««

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Ayane_tsurugi, která dala Rapidez svolení k českému překladu. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního obohacení se. Kopírování a případné porušování autorských práv však Brumbál přísně zapověděl.

 »»««

 Úsměvný ficlet v originálním znění naleznete ZDE. 

»»««

Dramione

Rating: PG-13

Postavy: Draco Malfoy, Harry Potter

Poznámečka: Doufám, že jste si užili sluníčka! :)



 

»»««

V nepravidelném rytmu

»»««

 

 

První věc, kterou Draco po probuzení zaregistruje, je sadistický maniak, který mu bubnuje v hlavě v nepravidelném rytmu. Ta druhá je palčivá chuť v ústech, která by se dala popsat snad jen slovy chcíplý hlodavec na jazyku.

 

Pokusí se překulit, ale vlna nevolnosti ho pěkně rychle přiměje přestat dělat hlouposti. Z hrdla se mu vydere sten, což se bubeníkovi v hlavě zrovna dvakrát nezamlouvá, pokud se teda dá usuzovat podle toho, že začal skákat po jeho nebohém, bezbranném mozku.

 

Zaslechne smích. Na okamžik zadoufá, že si pro něj přišel masový vrah, protože to by se teď vcelku hodilo. »Dobré ráno, Malfoy,« ozve se posměváček před ním.

 

»Okamžitě vypadni z mého pokoje nebo ti vyrobím parádní čepeček z tvých vnitřností,« chce říct, ale vyjde z toho spíše: »Žmmmh.«

 

»Měl bych tu lektvar proti kocovině,« řekne ten úžasný vetřelec. Draco pootevře oko a uvidí Pottera, jak sedí na židli u postele a v rukách si pohazuje s nebem-na-zemi v malé fiole. »Nechtěl bys?«

 

»Ach bože, ano,« řekne Draco tónem, který není ani zakňouráním, ani zoufalostí, co vás to napadá, a natáhne ruku – jenže Potter lahvičku odtáhne.

 

»Nejdřív mi musíš odpovědět na jednu otázku.« Potter se ušklíbne a Draco zvažuje, jestli by se mu neměl vyzvracet na boty, ale pak mu dojde, že by ten koberec musel čistit a ještě navíc by nedostal ten ozdravný lektvar

 

»Jestli je to Kde je tady záchod?, tak si budeš muset počkat, než budeš na řadě,« zabručí a Potter se zase zasměje, a pak se nakloní blíž k posteli.

 

»Co si pamatuješ ze včerejší noci?«

 

Draco se na chvíli zamyslí, ale myšlení bolí a poslední, co mu vytane na mysli je  Pansy, jak na něj mávne, když se po společném pozdějším obědě vracejí do kanceláře. »Pokud včerejšek nekončil zhruba tak ve dvě odpoledne, tak nic.« Polkne, aby zaplašil další vlnu nevolnosti. »To je všechno?«

 

Potter mu hodí fiolu. Vypije její obsah a zasténá pod náporem úlevy, když se dostaví kýžený účinek. Když se zase podívá na Pottera, vidí, že na něj stále ještě kouká. Sladká střízlivost mu nakopne mozek zpátky do chodu. »Pottere, proč jsi u mě v ložnici?«

 

Potterovou jedinou odpovědí je další úšklebek, pak se zeptá: »Jaká je ta nejpitomější věc, co jsi udělal, když jsi byl nadranej, Malfoy?«

 

»Nezáleží na tom, co řeknu, stejně mě vyvedeš z omylu, že?«

 

»Dozajista.«

 

Draco zaběduje a přetáhne si přes hlavu polštář. Voní jinak. »Tak ven s tím.«

 

»Tvoje žena se chce rozvést,« prohlásí Potter a Draco slyší, jak se směje. Zprudka se posadí.

 

»Moje kdo chce co?«

 

»Žena. Rozvod. Soustřeď se, Malfoy, nestíháš.«

 

»Nemám ženu,« oponuje Draco a Potter má tu drzost vypadat pobaveně.

»S tím bych si dovolil nesouhlasit.«

 

Jako na zavolanou zaplaví  jeho mysl děsivá smíchanina několika štamprlí, hustých hnědých vlasů a nakonec taky nějakého parchanta v ubohém kvádru, jak vyčarovává vír konfet nad hlavou jemu a … »No to mě poser.«

 

»Máš fakt kliku, že tu sedím já a ne Ron.«

 

»Jen jsem ji chtěl dostat na rande,« zaúpí – a vážně by měl přestat žvanit, ale nemůže. »To bylo jen – do jedné nohy, do druhé, víš jak, na kuráž a … Sakra.«

 

Potter si ho pozorně prohlíží. »Je v mých silách zpomalit rozvodové řízení. Pokus si teda myslíš, že by sis ji dokázal získat.«

 

Draco se zalkne, ale neví, jakou emocí. »A proč bys to dělal?«

 

»Jen chci, aby byla šťastná.«

 

 

»»konec««


Jiskří to



»»««

Jiskří to

Sparkly

»»««

 Napsala: Ningloreth

Přeložila: Rapidez

 »»««

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended.

 Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Ningloreth, která dala Rapidez svolení k českému překladu. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního obohacení se. Kopírování a případné porušování autorských práv však Brumbál přísně zapověděl.

»»««

Úsměvné drabble v originálním znění naleznete ZDE, druhé v pořadí.

»»««

 Dramione

Rating: G

Poznámečka: Šťastný nový rok!



»»«« 

Jiskří to 

»»«« 

 

 Dveře se na a ne otevřít.

 Hermiona rychle zvažovala své možnosti. Alohomora... Deprimo... nebo snad Confringo?

 Nakonec se jednoduše ramenem opřela do dveří a tlačila, dokud nebyla škvíra natolik velká, že se mohla protáhnout dovnitř.

 Uvnitř jejího bytu byla džungle.

 Doslova.

 „Malfoy,“ zavrčela a snažila se proklestit si cestu bujným kapradím. „Přísahám, že tě zavadakedavru-“

 „Překvapení!“ zvolal. Ještě měl tu drzost tvářit se jako největší svaťoušek.

 Nachystal stůl pro dva u hájku ibiškových stromků, pod inkoustově modrou oblohou, kterou prosvětlovaly světlušky. Byly to impozantní čáry.

 Hermiona se snažila jeho úsměv neopětovat.

 Možná, pomyslela si, že ho přerazím až po dezertu.

»»konec««


Kamarád nemá rád



»»««

Kamarád nemá rád

Friends without benefits

»»««

 Napsala: Ningloreth

Přeložila: Rapidez

 »»««

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Ningloreth, která dala Rapidez svolení k českému překladu. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního obohacení se. Kopírování a případné porušování autorských práv však Brumbál přísně zapověděl.

»»««

Drabble v originálním znění najdete ZDE.

»»««

Drabble – 100 slov

Dramione

Rating: R



 »»««

Kamarád nemá rád

»»««

 

Za dveřmi ložnice je párty v plném proudu.

 

„Ještě jsem nikdy neviděl, jak si ženská upravuje prsa,“ poznamená Draco. Rtěnka Hermiony Grangerové ho trefí do hlavy a odrazí se.

 

„Au!“

 

Kouřit pod postelí,“ řekne, „vždyť můžeš podpálit celý dům!“

 

„Zaprvé, Grangerová, nebyl jsem pod postelí. A zadruhé, jen jsem přemýšlel o tom, že bych si zapálil. Proč jsi brečela?“

 

„Proč asi myslíš?“

 

„Vždyť už je to skoro půl roku.“

 

„Právě všude předvádí její zásnubní prsten.“

 

„Aha.“ Opravdu prokáže snahu: „Sex by nepomohl?“

 

„S tebou?“

 

Jsem tvůj doprovod.“

 

Odfrkne si, ale posadí se vedle něj. „Jenom mi dej taky cigaretu, Malfoy.“

 

»»konec««


Pomocná ruka



»»««

Pomocná ruka

A helping hand

»»««

 Napsala: Ningloreth

Přeložila: Rapidez

 »»««

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Ningloreth, která dala Rapidez svolení k českému překladu. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního obohacení se. Kopírování a případné porušování autorských práv však Brumbál přísně zapověděl.

»»««

Drabble v originálním znění naleznete jako třetí v pořadí ZDE.

»»««

Drabble – 100 slov

Dramione

Rating: G



»»««

Pomocná ruka

»»««

 

Dvanáct let jejich manželství skončilo podepsáním posledního papíru.

 

Spěšně opustila kancelář svého právního poradce a před vytrvalým deštěm se schovala do Krucánků a kaňourů. Jenomže ani při listování Dějinami Bradavické školy se necítila o nic lépe.

 

Grangerová?

 

Tak ji nikdo neoslovil už celá léta.

 

„Malfoy!“

 

Nechtěla se mu s tím vším svěřovat, ale nad kávou se z ní slova jen sypala.

 

„Teď to pro tebe musí být k nesnesení,“ řekl a ona si uvědomila, že mluví z vlastní zkušenosti, „ale ty jsi ta nejsilnější ženská, kterou znám, Grangerová. Přežiješ to.“ A když se jeho prsty dotkly její ruky, vysvitlo slunce.

 

»»konec««


Oboustranně prospěšné



»»««

Oboustranně prospěšné

Win-win

»»««
Napsala:
Ningloreth
Přeložila: Rapidez
»»««

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Ningloreth, která dala Rapidez svolení k českému překladu. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního obohacení se. Kopírování a případné porušování autorských práv však Brumbál přísně zapověděl.

»»««

Drabble v originálním znění naleznete jako druhé v pořadí ZDE.

»»««

Drabble – 100 slov

Dramione

Rating: G

Poznámečka: Malý mls, pokud jste měli den blbec. ;)



»»««

Oboustranně prospěšné

»»««

 

Úhledně vyrovnaná hromádka galeonů na jejím stole byla znepokojující. „Co to je?“

 

„Moje výhra,“ řekla Hermiona. „První cena za sázky na ‚Jak dlouho si Draco udrží své místo tentokrát?‘ Ron tipnul týden, Harry říkal tři měsíce a já jsem měla pravdu s tím jedním rokem. Ale ty peníze nepotřebuju...“

 

Předala mu úředně vypadající obálku a Draco ve své mysli uviděl miniaturu Draca, jak je (za zběsilého máchání rukama) splachován v záchodové míse. „Blbost! Co tvrdí, že jsem provedl teď?“

 

„Přečti si to.“

 

Přečetl. Třikrát. „Povýšení?

 

Hermiona se zazubila. „Tak pane Malfoy, náměstku ředitele, vypadá to, že platíte první rundu.“

 

»»konec««


Chaloupka v obilném poli



»»««

Chaloupka v obilném poli

Cottage in a Cornfield
»»««

 Napsala: Ningloreth

Přeložila: Rapidez

 »»««

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Ningloreth, která dala Rapidez svolení k českému překladu. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního obohacení se. Kopírování a případné porušování autorských práv však Brumbál přísně zapověděl.

Anglický originál je k přečtení ZDE.

»»««

Dramione

PG-13

»»««

 Shrnutí: Hermiona pracuje jako dobrovolnice, Dracovo manželství se rozpadlo. Ani jeden nejsou šťastní. Co s tím mohou udělat?

 Poznámečka: Všechno nej nej nej! A spoustu dalších báječných let, Jimmi!

»»««



Chaloupka v obilném poli

 

Grangerová?

 

Hermiona by ten hlas poznala kdykoliv, třebaže jej neslyšela od té doby, co byl Malfoy omilostněn. „Malfoy!“ Neunikne jí, že roky na něm jsou sotva znát, jen ještě více lichotí jeho vzhledu.

 

„Nevěděl jsem, že pracuješ v Muzeu.“

 

„Jen o nedělích,“ odvětí. „Jako dobrovolnice.“ Cokoliv, abych se zabavila.

 

„Přišel jsem si prohlédnout ten nový obraz,“ prozradí jí.

 

„Je to tudy,“ ukáže k další místnosti, ale Malfoy pokyne rukou, aby šla první. Ví, že by se měla držet v přízemí a střežit sekci středověku, ale v Malfoyovi je cosi autoritativního, takže ho provede dveřmi a připadá si trochu jako Crabb s Goylem.

 

Ta malá malba, dočasná výpůjčka od anonymního majitele, je pověšena v ústranní na mechově zelené stěně.

 

Hermiona sleduje, jak se Malfoy naklání blíž a dívá se na obraz z bezprostřední blízkosti.

 

Obraz zachycuje doškovou chaloupku ve vlnícím se poli obilí. „Říká se,“ řekne mu, „že se počasí mění společně s ročním obdobím – a je pravda, že už jsem viděla, jak na něm prší...“

 

„Nutí tě to cítit,“ prohodí Malfoy, narovná se a ustoupí. „Jako bys mohla vejít přímo do něj a nechat všechny ty sračky tohoto světa za sebou.“

 

Hermiona k němu zvídavě vzhlédne. Ale on její pohled neopětuje. Po chvíli ho nechá v jeho zadumání a vzdálí se.

 

 

»»««

 

 

Během následujících týdnů se jejich nedělní rána odehrávají ve stejném duchu.

 

Malfoy dorazí brzy, vyhledá ji a nějak ji nažene k obrazu. Pak stojí bok po boku a vyměňují si zdvořilosti.

 

„Jako bys mohla vejít přímo do něj,“ řekne snad už po dvacáté.

 

„Nemyslela jsem si, že zrovna ty budeš ten venkovský typ,“ odpoví mu.

 

„Bydlím na venkově, Grangerová.“

 

„Tvůj domov je ohromné panství, Malfoy.“

 

Zasměje se, otočí se k ní, usmívá se. Jejich oči se střetnou a jeho úsměv pomalu vymizí. Nakloní se blíž, ještě blíž, až se Hermioniny oči rozšíří.

 

Slyšela řeči o tom, že se Malfoyovo manželství rozpadlo...

 

Někdo vejde do místnosti a náhle jsou daleko od sebe.

 

 

»»««

 

 

„Dělal jsem takový průzkum,“ oznámí jí následující neděli. Je tak nadšený, že ji rukou chytí za loket, když ji vede po schodech nahoru.

 

Jakmile se ocitnou v galerii, rozhlédne se kolem, aby se ujistil, že jsou sami. Pak vytáhne hůlku a namíří ji na obraz.

 

„Malfoy!“ Kouzla jsou v Muzeu zakázána.

 

„To je v pořádku,“ prohlásí, „jsem správce...“ Nechá si chvíli, aby se zklidnil, a pak – „Penetro.“

 

Hermiona zalapá po dechu. Navenek není nic rozdílné – obraz se očividně nezměnil – ale najednou , že je to možné.

 

Malfoy ji vezme za ruku. „Připravená?“

 

Přikývne.

 

Společně vykročí kupředu. Nejdříve krok, poté další, a pak...

 

Stojí v zlatavém svitu pozdního letního slunce!

 

 

»»««

 

 

Následují týdny, kdy se zas a znova vracejí do kouzelného světa v malbě.

 

Tam jsou jen ‚Draco‘ a ‚Hermiona‘, mladý muž a mladá slečna, nezatížení minulostí. Když otevřou břečťanem zarostlou bránu a vydají se po úzké pěšince k chaloupce, cítí se jako doma.

 

Pracují společně – na nejtěžší úkoly využívají kouzel. Učí se, jak sklízet jablka a mlátit obilí, využívat koňského povozu, sbírat vajíčka, vařit pivo a péct dýňové paštičky v peci na dřevo.

 

Díky kouzlům je spižírna plná šunky a sýru a sklenic s okurky a jinou nakládanou zeleninou – a chaloupka je vždycky příjemně teplá. Je to veselé, šťastné místo.

 

Někdy chodívá Hermiona do sladce vonící ložnice, dívá se na postel s vyřezávanými sloupky a nádherně prošívanou péřovou dekou a přeje si –

 

„Tak pojď,“ říká Draco a strčí hlavu do okna. „Naložil jsem na káru zrní, pojďme do mlýna.“

 

Toulají se cestou několik mil oběma směry, až objeví vesnici s tavernou, trhem a výpůjční knihovnou. Najdou malý kostelík a o kus dál vodní mlýn a Hemioně připadá, jako by tenhle svět nikde nekončil.

 

A také ji týden za týdnem připadá těžší a těžší tento svět opouštět.

 

 

»»««

 

 

Koncem října se objeví cedule. Stojí na ní: Poslední den. Obraz poputuje zpátky ke svému majiteli.

 

Jejich poslední návštěva, kdy společně pracují na zahradě, je hořkosladká.

 

A možná to je důvod, proč když kráčejí zpátky k bráně, chytí ji Draco náhle za ruku a vtáhne si ji do náruče a inu, když je její odezva tak dychtivá, nadzvedne ji a odnese nazpět do malé ložnice, kde se pomilují jako manžel s manželkou.

 

Následujícího rána, když se – neochotně – odhodlají, že se musí vrátit do skutečného světa, zjistí, že je cesta zavřená.

 

Netrvá jim dlouho, než pochopí, že obraz sundali ze stěny a utěsnili v přepravní bedně.

 

 

»»««

 

 

Přijde zima, rozdělají oheň, oslaví Vánoce, ozdobí pokoje cesmínou, pozvou sousedy na hostinu a veselí se. Leden je tvrdý, ale přijde tání a nakonec se za okny zazelená jaro, rozkvetou květiny a narodí se jehňátka na nejistých nožkách.

 

 

»»««

 

 

Hermiona sbalí košík s chlebem a sýrem a džbánkem piva a přikryje ho plachetkou. Draco kope jámu, což je peklo pro jeho záda, ale odmítá použít kouzla a nenechá ji, aby mu pomohla – pohladí si zakulacené bříško a spokojeně se usměje.

 

„Pojďme nakrmit tvého tatínka.“

 

Draco jí vyjde naproti a setkají se na půli cesty u pole s obilím. Draco si při chůzi popotahuje za košili a ona okamžitě pozná, že se něco stalo. „Co se děje?“

 

„Zase jsme venku – obraz visí někde na zdi.“

 

Hrkne v ní. „Chceš jít domů?“ zeptá se jemně.

 

„A ty chceš?“ Vezme si od ní košík, nabídne jí rámě a dovede ji k bráně.

 

Společně se zahledí do chladné, šeré místnosti. „Já jsem se ptala první tebe,“ prohlásí Hermiona.

 

Draco položí košík na zem a obrátí se k ní, přitáhne si ji do náruče a podrží ji u sebe. Zašeptá jí do divoce zvlněných vlasů: „myslím, že už jsme svůj domov našli, Hermiono.“

 

»»KONEC««


Veritasérum



»»««

Veritasérum
Veritaserum
»»««

 Napsala: Ningloreth

Přeložila: Rapidez

»»««

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Ningloreth, která dala Rapidez svolení k českému překladu. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního obohacení se. Kopírování a případné porušování autorských práv však Brumbál přísně zapověděl.

»»««

Drabble v originálním znění naleznete ZDE.

»»««

Drabble – 100 slov

Dramione

Rating: G



»»««

Veritasérum
»»««

(Malfoy Manor)

 

„Tohle nikam nevede, Bellatrix,“ prohlásí Lucius. Najednou zní jistěji. „Draco, skoč pro ten lektvar.“

Než se Draco vrátí, jeho šílená tetička dovleče Grangerovou na židli. Zakloní jí hlavu, zacpe nos a Draco nalije čirou tekutinu do úst, která lapají po dechu.


„Takže teď,“ řekne Bellatrix výhružně, „pověz mi, kde jste vzali ten meč!“


Zmatené oči Grangerové vyhledají ty jeho, kladou mu otázku.


Úplně nepatrně zavrtí hlavou. Ne.

 

Na kratičký okamžik na něm spočine očima a ačkoliv se její výraz nezmění, Draco ví, že mu děkuje. A potom Hermiona zalže: „Už jsem vám říkala, že je to jen kopie.“

 

 »»konec««


Třpyt v očích



Třpyt v očích

Gleaming Eyes

 ~*~

Napsala: Forgetablelove

Přeložila: Rapidez

~*~
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Forgetablelove, která dala Rapidez svolení k českému překladu. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního obohacení se. Kopírování a případné porušování autorských práv se přísně zapovídá.
~*~

Krátký ficlet v originálním znění naleznete ZDE.

Dramione

Rating: K+

Shrnutí: Draco utěšuje Hermionu po jedné z jejích nočních můr.

Poznámečka: Nebojte se trochy té ponurosti. ;)



~*~

Třpyt v očích

~*~

 

 

Vzduchem se nesly tlumené vzlyky a nesouvislé šepotání.

 

„Hermiono. Hermiono,“ jemně s ní zatřásl, snažil se ji vzbudit. „Hermiono probuď se.“

 

Se zachvěním otevřela oči a pohlédla na něj. „Draco, ach Merline.“ Svíral ji v náručí, tisknul si její tělo blíž k sobě, hřál ji. Objala ho a pevně zavřela oči, aby neprolila slzy, které se jí zaleskly v očích.

 

Opřel si bradu o její hlavu a hladil ji po zádech, snažil se ji utišit. „Nebreč,“ byl to rozkaz, mírněný starostí a zašeptáním. „Teď už ti nemohou ublížit. Nemohou ti ublížit vzpomínky.“

 

Soustředila se na svůj dech a tlukot svého srdce, snažila se uklidnit. Opět měla tu noční můru. Sápali se po jejím oblečení, snažili se ji přinutit... Na těle měla svou vlastní krev a otřásala jí strašlivá bolest.

Nikdy se jí nezdálo o tom, jak ta noc skončila. Jak je Draco zabil. Kvůli ní. Protože jí ublížili. Protože ji mučili. Protože ji zničili.

 

Byly jeho první vraždy, ale říkal jí, že by to nikdy neudělal jinak. Tvrdost v jeho očích jí napovídala, že mluvil pravdu. Už tehdy ji miloval. A miloval ji i teď. Nikomu by nedovolil, aby jí znovu ublížil. Nedopustil by, aby se k ní dostali.

 

Zaměřila se na ty myšlenky a pomalu se v jeho objetí uklidňovala. Oči měla zavřené, přitáhnula si ho blíž, tak blízko, jak jen se mohla k jeho ochranitelskému teplu dostat.

 

„Hermiono?“

 

Vzhlédla. Ve stříbřitých očích se třpytila něha. V očích mu plály city, láska k ní.

 

 

~konec~


Keltské čáry



»»««

Keltské čáry

Magic of a different sort

»»««

 Napsala: Ningloreth

Přeložila: Rapidez

 »»««

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Ningloreth, která dala Rapidez svolení k českému překladu. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního obohacení se. Kopírování a případné porušování autorských práv však Brumbál přísně zapověděl.

»»««

Drabble v originálním znění naleznete ZDE.

»»««

Drabble – 100 slov na téma keltské čáry

META!FIC

Dramione

Rating: G

Poznámečka: Meta povídky jsou ty, kde fandom hovoří sám o sobě. Doufám, že vás ‚kouzlení jiného druhu‘ pobaví.

»»««

Keltské čáry

»»««

 

„Takže,“ přisednul si Draco k Hermioně, „jaké je téma?“

„Keltské čáry.“

Draco pokrčil rameny. „No a co je na keltských márách tak mimořádného?“

„Jsou to keltské čáry, Draco, s ‚čé‘. A vůbec netuším, co by na nich mohlo být mimořádného. Proto jsem tady v knihovně.“

„Hele, co bys řekla líbačce?“

Cože?

„Když oni nás tak rádi šmírují, Grangerová.“

„Draco, kolikrát ti to ještě budu muset opakovat – to, že si oni myslí, že tě mám ráda, ještě neznamená, že tě ráda mám.“

„Grangerová, vždyť ty jsi do mě úplný blázen. A navíc přece chceš, aby nám zanechali hodně komentářů, že jo?“

 

»»konec««



Ten, komu na tobě záleží



»»««

Ten, komu na tobě záleží

Someone who cares

»»««

 Napsala: Ningloreth

Přeložila: Rapidez

 »»««

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Ningloreth, která dala Rapidez svolení k českému překladu. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního obohacení se. Kopírování a případné porušování autorských práv však Brumbál přísně zapověděl.

»»««

Drabble v originálním znění naleznete jako sedmé v pořadí ZDE.

»»««

Drabble – 100 slov na téma patron

Dramione

Rating: G



»»««

Ten, komu na tobě záleží

»»««

 

„Proč zrovna ?“ chtěla vědět Hermiona.

„Protože jdi jediná, na koho dá,“ povzdechnul si Pošuk Moody.

Nejnovější přírůstek do Fénixova řádu našla v kuchyni.

„Taková pitomost,“ zabručel Malfoy. „Proč prostě nemůžu posílat sovu?“

„Protože sovu by uviděli,“ odvětila Hermiona, „a pak bys byl mrtvý muž. Hele, zkus nepřemýšlet, ale cítit. Představ si někoho, kdo ti dává pocit, že mu na tobě záleží. Nech ten pocit vylétnout z hůlky. Tahle... Expecto patronum.“

„Expecto patronum,“ řekl Malfoy.

Dvě stříbřitá stvoření společně vyskotačila po schodech nahoru. Ani Hermiona ani Malfoy si nemysleli, že by bylo rozumné zmiňovat, že oba mají za patrona vydru.

 

 

»»konec««