archiv.hpkizi.sk
25. kislev
Advent 2014 Snamione
Článok poslal užívateľ: arabeska - 09.12. 2014
Téma: Advent 2014 Snamione
LadyF
nám napísal:

 


9. december



Název: The 25th of Kislev

Autor: butterflycross

Překlad: LadyF

Beta-read: arabeska

Odkaz na originál: http://sshg-exchange.livejournal.com/45268.html

Stav: Žádost o souhlas k překladu zaslána

Prohlášení: Postavy, místa a reálie zde zmíněné právně náležejí J. K. Rowlingové a spol. Povídka a její překlad vznikly pro zábavu, nikoli za účelem zisku.

Věková přístupnost: 13+

Párování: Severus/Hermiona

Varování: nadávky

Shrnutí: Ředitel skrývá tajemství, jež ho sblíží se zástupkyní, u níž konečně nalezne pochopení.

 



 

25. kislev

Pověřili mě úkolem vyprávět vám tento příběh, ale připojili varování, abych krotil veselé jiskřičky v očích. A zatrhli mi, abych vám nabízel citronovou zmrzlinu.

A co drcené šváby, nedáte si?

Ne?

Nuže dobrá, posaďte se – no ano, udělejte si pohodlí, nechť se s vámi mohu podělit o příběh, kterak se do sebe zamilovali ředitel a jeho zástupkyně.

Ale co vás nemá, o tom mé vyprávění nebude! Své soukromí si s Minervou pečlivě střežíme. Když už jsme u toho, tento příběh by také nemusel slyšet kdejaký slídil… Nechcete vyběhnout do Komnaty nejvyšší potřeby? Než se usadíte, přesunu se do jednoho z tamních portrétů.

Tak honem, uvidíme se nahoře.

*

Ale copak, vypadáte udýchaně! Že by vás schody poslaly na procházku? Náš hrad je pěkný vtipálek.

Ale kdepak, milý příteli, to neměl být výsměch. Dobrotivý Merline, jste skoro stejná netýkavka jako on!

Pšt, poslouchejte, už budu vyprávět.

Příběh začal v roce 2006, kdy se Minerva rozhodla odejít na desetiletou dovolenou, aby mohla být babičkou na plný úvazek. Severus se po válce vrátil jako učitel lektvarů, ředitel zmijozelské koleje a zástupce ředitelky…

Nepřerušujte mě! Ke všemu se dostanu. Jistě víte, že je nevinný. O tom, jak jsem o jeho bezúhonnosti přesvědčil členy Řádu a kolegy, koluje několik přihlouplých teorií. Prý jsem po sobě zanechal myslánkovou vzpomínku, nebo něco podobného, neméně zmanipulovatelného. Pche! Po Tomově smrti se v Minervině kanceláři neobjevila žádná malá krabička, nýbrž truhlice.

Ta skrývala vlastnoručně psaný dopis pro každého z členů profesorského sboru a Řádu. Každý také obdržel heslo, kterým můj portrét mohl potvrdit pravost dopisu. Navíc ke všem promluvila velkolepá, kouzelná, trojrozměrná, dvě stopy vysoká replika mé osoby – nápad, za nějž musím poděkovat zaoceánskému kouzelníkovi, mistru Lucasovi.

Nakonec jeho nevinu přijali jako fakt. Některým to trvalo déle než ostatním a nikoho to nepřimělo k lepšímu chování, ale Filius byl štěstím bez sebe. Mohl totiž Severusovi předat povinnosti zástupce ředitelky.

Škola přišla pouze o jednu učitelku – o profesorku Vektorovou. Jelikož měla pro věštění z čísel odjakživa slabost Hermiona Grangerová, Minerva ji neváhala na volné místo dosadit. Jinak by se ta dívčina ještě mohla rozhodnout následovat příkladu Harryho a pana Weasleyho, kteří se přidali k bystrozorům.

Stala se z ní děsivě nekompromisní učitelka. Inu, když se vrátíte jako čerstvá absolventka a studenti vás ještě považují za dítě, nejspíš vám nezbude nic jiného než nastolit přísný režim. Trvalo asi rok, než se mimo prostory učebny uvolnila, ale na jejích hodinách dodnes panuje pořádek, který by jí mohl závidět snad i Severus.

Dále v Bradavicích přibyli noví učitelé obrany proti černé magii – Minerva zvolila originální řešení a zaměstnala manželský pár, který se v učení vždy po roce střídá. Tak mohla jmenovat profesora Lupina ředitelem nebelvírské koleje, což by pro nebohou profesorku Grangerovou bylo vskutku příliš velké sousto. Posledním přírůstkem do sboru byla Angelina Johnsonová, jež si vzala na starost hodiny přeměňování a jako bonus vypomáhala Remusovi s nebelvírským mužstvem!

Ale zpátky k mému příběhu: Minerva se rozhodla odejít zhruba na dekádu na dovolenou a přenechala ředitelování Severusovi. Dosazení zástupkyně se neobešlo bez handrkování – v zájmu zachování rovnováhy jsme na místo, o které v zásadě nikdo nestojí, potřebovali ženu. Nymfadora Lupinová (kterou všichni i nadále oslovovali „Tonksová“) razantně odmítla, protože už byla ředitelkou zmijozelské koleje. Pomona po dalších povinnostech rovněž netoužila, Angelinu spíše než papírování zajímal famfrpál a Sibyle je nikdo svěřit nechtěl…

Už chápete, že? Hermiona byla jediná možná volba. Vážně, chápete to, že ano?

Severus to totiž nechápal.

Celé první pololetí se spolu hašteřili jako pes s maguárem. Každé téma omílali tak dlouho, dokud ho do detailu nerozpitvali. A aby toho nebylo málo, Severus po svém povýšení přijal za svou náhradu na post učitele lektvarů Viktora Kruma, který už hrál pouze za národní tým.

Jednoho dne se ovšem vše změnilo, shodou okolností na poradě sboru…

*

„Slečno Grangerová…“

„Profesorko Grangerová,“ zavrčela z protější strany dlouhého stolu. Po srpnové poradě, při níž došlo i na kletby a jejíž následky Filius uklízel tři hodiny, je zbytek sboru rozsadil.

„Grangerová,“ vyštěkl v odpověď, „vysvětlete mi, jak je možné, že se vám již dva měsíce daří vyhýbat se dozoru v Prasinkách!“

„Jak, vy jeden – za uplynulé dva měsíce jste mi každý víkend přidělil na starost školní tresty, pane řediteli,“ vyprskla. Prsty netrpělivě poklepávala po programu porady. (Po tom, který hodinu kopírovala pro všechny kolegy – po tom, jenž byl momentálně zcela bezpředmětný, jelikož ho Severus na poslední chvíli celý zpřeházel.)

„Samé výmluvy! Na dozorech v Prasinkách se musí rovným dílem účastnit všichni učitelé. A vzhledem k tomu, že vaše povinnosti oddřeli ostatní, můžete ples na předvečer Všech svatých naplánovat sama.“

„Ani náhodou!“

Učitelé otáčeli hlavami z jedné strany na druhou, jako by sledovali camrál létající prázdným hřištěm mezi dvěma brankáři, bez naděje na zachycení třetím hráčem.

„Severusi, možná bych si ho mohla vzít na starost já. Třeba s Tonksovou a Lupinem,“ nabídla tiše Pomona. Remus i Tonksová horlivě přitakali. Už dávno se všichni naučili způsobu, jak dvojici odzbrojit – když se do sebe Hermiona a Severus pustili, zakročit směli pouze Pomona a Filius.

„Nepřipadá v úvahu!“ opáčil Severus, přehlušen Hermioniným: „Výborně, děkuji!“

Severus přimhouřil oči a opřel se do opěradla židle.

„Jsou připraveny rozvrhy na jarní pololetí?“ zeptal se.

„Pořád mi všichni neřekli, co by jim nejvíc vyhovovalo, Snape,“ odsekla a se zachmuřeným výrazem kopírovala jeho postoj.

„Zase výmluvy!“

„Oprávněné důvody!“

„Odcházíme,“ Filius seskočil ze židle a ukázal ke dveřím. „Vy dva máte zjevně vše pod kontrolou.“

Hermiona ani Severus nevěnovali odchodu skupiny pozornost. Na chodbu je vyprovázela hlasitá hádka o termín odevzdání formulářů.

*

Porada na počátku listopadu neměla o nic lepší průběh – spor tentokrát vyvolala otázka, zda by se měl pořádat vánoční bál. Na závěr Severus oznámil, že prázdniny stráví mimo zdi hradu.

V Bradavicích měli zůstat pouze dva Havraspáři. Jeden Nebelvír a dva Zmijozelové měli prázdniny trávit v domě Tonksové a Remuse, kam byli pozváni v zájmu posílení mezikolejních vztahů. Pomona Prýtová měla všechny své mrzimorské svěřence poslat domů a ona sama se chystala na cestu kolem Jižní Afriky, kde plánovala s Nevillem Longbottomem a jeho ženou Ginny pátrat po nových druzích rostlin.

Filius měl naneštěstí, nebo snad naštěstí, přednášku na sympoziu Možnosti užití kouzelných formulí proti černé magii, takže se svými studenty zůstat nemohl.

A tak se stalo, že Severus uprostřed porady zamítl Hermioninu žádost o dovolenou. Sebejistě a zlomyslně před zraky všech přítomných mrštil žádostí o stůl. Když doklouzala až k ní, Hermiona si na pergamenu všimla velkého, rudého, kouzelného nápisu „ZAMÍTNUTO“.

„Vy prevíte,“ vydechla. Byla to první hádka, při níž měla v hlase stopy pláče, nikoli hněvu. „Víte, že jsou to moje první Vánoce bez rodičů. Víte, že jsem měla v plánu je strávit s Harrym a Ronem.“

Pouze Filius a Pomona, kteří Severuse znali již spoustu let, si všimli, že se mu v očích mihla lítost. Ani jednoho by neudivilo, kdyby na nedávnou smrt jejích rodičů doopravdy zapomněl.

„Plány se mění, slečno Grangerová,“ zamumlal, hrubým a frustrovaným hlasem. Ostatním kolegům uniklo, že v něm chyběla zloba. Plnou pozornost věnovali sevřeným pěstem zástupkyně, která vstala ze židle.

„Táhněte ke všem čertům, Severusi!“ Jakmile na něj ta slova vychrlila, omotala kolem sebe hábit a rázně vyšla ze sborovny. Dokud se zcela neztratila z dohledu, nikdo z ní nespustil oči.

„To jste zpackal, Severusi.“

„Ticho, Angelino.“

„Mochl jsem sůstat já, Sé-vér-usi.“

„Vždyť máte trénink v Bulharsku, Viktore.“

„Mohl zůstat kdokoli jiný,“ zamumlala Tonksová.

„Konec debaty, kolegové,“ Severus zpražil celou místnost pohledem. „Porada se odročuje.“

Mračil se na odcházející, kteří si mrmlali pod nosem. Nejhorší byl Remus, jenž se zastavil u jeho židle, sklonil se a vycenil zuby.

„Ty vážně nevíš, jak nebýt hajzl, že ne, Srabusi?“

V ten okamžik, kdy ona urážka poprvé v životě pošpinila rty nenáviděného vlkodlaka, který byl dnes téměř přítelem, si Severus uvědomil, že to tentokrát královsky posral. Prudce otočil hlavu, aby Remusovi pohlédl do očí. Na moment se mu zastavilo srdce, protože měl před sebou běsnícího vlka.

„Usmažíš se v pekle… opuštěný.“

„Ani to by pro něho nebyl dostatečný trest,“ namítla Tonksová, popadla manžela za ruku a odtáhla ho z místnosti.

Jakmile byli všichni pryč, Severus svěsil hlavu do dlaní. Pár minut nehnutě seděl, obklopen tichem. Poté se pomalu zvedl a vydal se na venkovní pozemky Bradavic.

*

„Pojď na slovíčko dovnitř. Venku akorát zmrzneš, chlapče.“

„Tím by se vyřešily všechny globální problémy,“ odvětil Severus. Krčil se u mramorového monolitu, pohled upřený na drobný portrét Albuse Brumbála.

„Ale jdi, Severusi, tak zlé to ještě není.“

„Pche. Po smrti mi stěží postaví hrobku na počest mého hrdinství, starý mágu. Budu rád, když mě vůbec pohřbí.“

„Severusi, promluv si s ní! Vysvětli, že jsi zapomněl, že tě to mrzí, a nabídni, že zůstaneš místo ní.“

„Letos je to poprvé, co mám možnost vrátit se ke kořenům, Albusi.“

„Do Vánoc bys mohl být zpátky. Zvaž to, drahý chlapče.“

„Nemá to smysl, vzbuzuji v ní nenávist,“ pravil zasmušile. „Vzbuzuji ji ve všech.“

„Kdyby znala tvou situaci, změnila by názor.“

„Nedovolím, aby se z toho stal další důvod pro zesměšňování mé osoby, Albusi, každý rok ti říkám…“

„A já ti každý rok říkám, že by to měl někdo vědět! Profesorka Grangerová se ti smát jistě nebude.“

„Má odpověď zní stále ne.“

Hermiona, skrytá stromem a zastíracím kouzlem, slyšela v Albusově hlase rezignaci, když odpovídal neznámým jazykem.

„A leben ahf dir…“

„A gesheft hob nihct, alter bok.“

„Es tut mir bahang…“

„Já vím, Albusi, já vím. Ale takový je můj osud.“

„Pak tedy jeď, Severusi, nechť nalezneš mír.“

„Pronesu na tvou památku El male rachamim,“ narovnal se do plné výšky a vytřepal vločky z dlouhého černého kabátu. Vyndal z vnitřní kapsy kamínek, promnul ho mezi palcem a ukazovákem a opatrně ho položil na náhrobek. Hermiona zamrkala, a proto málem neviděla, jak přiložil ke kamínku hůlku, aby zablikal a zmizel z očí.

Omotala si venkovní plášť okolo kolen a tiše seděla, dokud v poklidném soumraku nedozněl poslední krok ředitele. Pak vstala a přistoupila k hrobce. Prsty pomalu přejížděla po ostrých hranách náhrobku, a když dorazila k místu, kam ho viděla namířit hůlku, nahmatala překvapivé množství kamínků.

„Potřebuje vás.“ Protože ji hlas Albuse překvapil, trhla rukou a seslala k zemi spršku neviditelných kamínků.

„Co před námi tají?“ zeptala se a klekla si do sněhu.

„Není to mé tajemství.“ Albus na ni mrknul. „Ale jsem si jistý, že na to přijdete. Nepochybně po sobě zanechal dostatek indicií.“

„Můžete mi říct, co to bylo za řeč?“

„Nemohu vám říct vůbec nic, jen že je to…“

Nedočkavě se naklonila blíž.

„Je to letos poprvé, kdy Severus Snape, jako dospělý muž, bude sám sebou.“

Hermiona s povzdechem přijala mysteriózní odpověď a nepřítomně si vložila do kapsy jeden z kamínků maskovaných zastíracím kouzlem. Poté se vydala k hradu stejnou trasou jako její nadřízený a celou cestu dumala nad záhadou jménem Severus Snape.

*

Ta nesnesitelná cácorka měla opět zpoždění. Čekal na jejich pravidelnou schůzku, kterou pořádali dvakrát do týdne, aby projednali veškeré záležitosti týkající se učitelů a studentů, celých dvacet minut. Poté se objevil Skoro bezhlavý Nick, aby ho informoval, že se zdržela v knihovně a nyní je na cestě. Uplynulo dalších deset minut, než na točitém schodišti uslyšel její kroky.

„Jdete pozdě, slečno Grangerová,“ vyprskl, jakmile za ní klaply dveře.

„Máte pravdu, Severusi, omlouvám se. Nebude se to opakovat.“

Pomyslela si, že vypadá trochu jako vyjevená sova, poněvadž mrkal očima a ústa měl otevřená dokořán. Nejen proto, že ho oslovila křestním jménem, ale také proto, že svou omluvu myslela vážně.

„Můžeme začít, pane?“ Posadila se do koženého křesla a vykouzlila podložku pro své písemné podklady. „V kalendáři mám napsáno, že musíme vybrat kandidáty na prefekty a ředitele kolejí pro příští rok. Také máme projednat návrhy na změnu výukového programu obrany, které předložili Tonksová s Remusem.“

Příštích pár hodin strávil snahou vyprovokovat ji k hádce. Její sebeovládání ho šokovalo a neuvěřitelně frustrovalo.

„Napadá vás ještě něco, co bych měla přichystat na příští poradu?“

„Ne,“ odsekl podrážděně.

„V tom případě už půjdu… Za hodinu mám studijní kroužek.“

Stroze přikývl k jejím vzdalujícím se zádům a tiše zavrčel, když si všimnul, že portrétu, který visí naproti jeho stolu, poskakují jiskřičky v očích.

„Cos to zase vyvedl, ty starý pleticháři?“

„Já?“ bránil se obraz. „Jsem v tom nevinně.“

„Takové pohádky si nechej pro sebe,“ odvětil ředitel a pravým palcem a ukazovákem si stiskl nos.

*

„Já s ní jednat nebudu!“

„Vždycky to máš na starost ty, Angelino!“

„No právě, Tonksová – proto dneska Hermioně sebereš hůlku ty!“

Remus oběma rázně poklepal na rameno, když se předmět jejich hovoru objevil v chodbě před sborovnou.

„Dobré odpoledne vespolek.“ Se zářivým úsměvem vytáhla hůlku z rukávu. „Kdo ji schová dnes?“

Remus nadzvedl obočí, když se hůlka ocitla mezi ním a Tonksovou.

„Omluvte mě,“ vplula kolem nich do místnosti, aby rozdala na stůl programy a poznámky k poradě.

„Nikdy předtím nám ji nedala dobrovolně,“ zašeptala Angelina.

„To mě podrž…“ dodala šeptem Tonksová, než je Remus popohnal dovnitř.

„Na místa, dámy,“ vybídnul je. Kývnutím pozdravil Filiuse, který vstoupil krátce po nich. Profesor kouzelných formulí se široce usmál a hned poté se vrátil ke dveřím, kde zabavil hůlku Severuse.

*

„Můžeme?“ vyštěkl Severus. Do jednání s kolegy se promítlo podráždění, jež vyvolali dva studenti, kteří proti sobě na chodbě tasili hůlky. „První na programu je stav kolejních bodů.“

„Výborně…“ spustila Pomona, „musíme si vážně promluvit o mrzimorských studentech, kteří přišli o body za pozdní příchod, ačkoli doprovázeli prvňáčka na ošetřovnu.“

„Na to jich nemuselo být sedm, Pomono! Stačil by jeden, maximálně dva,“ namítla Angelina.

„Mrzimorská kolej zkrátka uvažuje jinak!“ rozhořčila se podsaditá učitelka.

Hermiona seděla vzpřímeně. Budila sice dojem, že pozorně naslouchá štěbetání svých kolegyň, kdyby zde ovšem seděli Harry nebo Ron, všimli by si nepatrného těkání očí, které svědčilo o její nervozitě.

Musela na to jít s přesvědčivostí, aby se vyhnula otázkám. Neoplývala zmijozelskou lstivostí, ale zato měla nebelvírskou loajálnost. Jeho tajemství bude chránit za každou cenu, i kdyby v zájmu jeho uchování musela dát najevo, že nějaké tajemství existuje.

„Grangerová upravila vánoční rozpis.“ Snapeův břitký hlas ji vytrhl z říše myšlenek a navrátil ji do reality.

„Profesorka Grangerová, pane,“ opravila ho automaticky a ukázala na krémově bílý pergamen, jehož roh zdobil začarovaný list cesmíny. „Bradavický expres dorazí ve středu třináctého prosince v devět hodin ráno. Zmijozel a Nebelvír nastoupí mezi devátou a desátou pod dohledem Angeliny, Viktora, Remuse a Tonksové. Mrzimor a Havraspár nastoupí mezi desátou a jedenáctou a dozor budou mít Filius, Pomona, Hoochová a já. Vlak by měl vyjet přesně v jedenáct patnáct. Kolejní duchové slíbili, že zkontrolují hrad, aby v něm nezůstali žádní opozdilci. Dneska ráno dorazilo z Ministerstva kouzel přenášedlo pro Filiuse… aktivuje se ve tři odpoledne. Pokud chcete poslat ještě před cestou nějaká zavazadla, přepraví je tyto jmenovky…“

Hermiona se odmlčela, aby profesorovi formulí předala svazek kožených jmenovek pro zavazadla, sepnutých tenkým černým provázkem.

„Heslo pro aktivaci je uvnitř každé jmenovky a poslat je můžete od prvního prosince,“ pokračovala. „Remus a Tonksová smějí své tři studenty odvézt vlakem spolu s ostatními. Od všech rodičů mám písemný souhlas. Pomono, dnes jsem dostala sovu od Ginny. Máte se do jejich domu dostat letaxovou sítí čtrnáctého ráno. Přiložila seznam věcí, které si máte sbalit…“

Hermiona se znovu odmlčela, aby poslala profesorce Prýtové obálku nadepsanou úhledným rukopisem nejmladší Weasleyové, která se provdala za Longbottoma.

„Viktore, můžete se s Angelinou přemístit do Bulharska, jakmile bude vlak pryč. Ostatní učitelé – Hoochová, Sibyla, Hagrid, Pinceová, Pomfreyová a Firenze – mají odchod povolen od pěti hodin odpoledne ve čtvrtek čtrnáctého prosince. Pane řediteli, školní rada byla zpravena o vaší dovolené, která trvá od patnáctého do sedmadvacátého prosince. Všichni se musíte hlásit v Bradavicích nejpozději v pondělí osmého ledna v pravé poledne, abyste se připravili na návrat studentů, který proběhne ve středu desátého ledna. Máte otázky?“

Konečně odtrhla zrak od svého pergamenu, aby si prohlédla kolegy a přátele. Věděla, že Remus a Tonksová se ohledně prázdnin pořád zlobí, ale ona nakonec došla k názoru, že toto uspořádání bude nejlepší. Poté, co se o Severusovi dozvěděla nové skutečnosti, pouze doufala, že budou držet zobák.

Trochu se jí sevřel žaludek, když Remus praštil rukama do stolu a otevřel ústa.

„Po dobu prázdnin zůstanu na hradě s havraspárskými studenty Sarah Cravenovou a Williamem Blanchardem,“ pokusila se předejít konfliktu.

„Pořád nechápu, proč nemůže v Bradavicích zůstat ředitel Snape,“ Remus promluvil, se zaťatými zuby a sevřenými pěstmi, k muži sedícímu na opačné straně místnosti.

„Severus,“ krotila ho Hermiona, „má jiné plány, neméně důležité než ty tvoje, Remusi. Je rozhodnuto.“

„Pokud nemáte nic dalšího,“ vložil se mezi ně Severus, „prohlašuji poradu za ukončenou.“

Veškerá pozornost se z Hermiony přenesla na Snapea, který vstal a odkráčel, nechav za sebou vlát hábit v klasické „Severusově vlnce“.

„Hermiono…“ Tonksová se předklonila a zaraženě zmlkla, když Hermiona po vzoru svého nadřízeného vstala ze židle, vytáhla svou hůlku z Remusovy kapsy a odešla ze sborovny.

V klapotu podrážek na kamenné podlaze zaniklo tiché: „Nic se neděje, Tonksová.“

„Ron má pravdu, ta holka je někdy vážně padlá na hlavu.“ Angelina s povzdechem vyslovila to, co se honilo v hlavách ostatním profesorům.

*

Hermionu vytrhlo z hlubokého spánku ostré zaklepání.

„Už běžím,“ zavolala, vyskočila na nohy a pečlivě se zahalila do županu. Před studenty byla obvykle odměřenější, ale jelikož začaly prázdniny a zůstali jen Sarah a Will, chovala se uvolněněji.

„Jak vám mohu pomoct, děti?“ zeptala se, když otevřela dveře. „Severusi!“

„Profesorko Grangerová,“ odpověděl s přikývnutím.

„Jak vám mohu pomoct, pane?“ Rukama se hbitě pokoušela uhladit neposlušné lokny.

„Přinesl jsem vám dárek.“

Hermiona ještě nezažila, jej ještě nikdy neslyšela mluvit tak tiše. Jakmile se přestala strachovat o vlasy, zpozorovala, že vypadá jako nervózní adolescent, který se snaží nepřešlapovat z nohy na nohu.

„Vánoční dárek?“ zeptala se. Šokovaně zírala na zeleno-červený balíček, který držel v levé dlani.

„Podle tradice mají mít ředitelé dárek pro své zástupce.“

Odstoupila ode dveří, aby ho pustila dál.

„Prosím.“ Strčil jí dárek do dlaní a zkřížil ruce na hrudi.

„Děkuji,“ odpověděla, opatrně krabičku otočila a zajela prstem pod balicí papír. Během jejího metodického rozbalování netrpělivě poklepával nohou.

„Pohněte s tím!“ vyštěkl, čímž u ní vyvolal široký úsměv.

„Rozbalování je na tom to nejlepší, Severusi.“

„Nevím o tom, že bych vám dovolil říkat mi jménem,“ zabručel.

„Můžete mi říkat Hermiono.“

„Nechci vám říkat Hermiono. A pospěšte si.“

Jemně se zasmála, nadzvedla víko stříbrné papírové krabičky, kterou chovala v dlaních, a zalapala po dechu.

„To je… to je…“

„Ve Francii žije čarodějka, která mění mudlovské fotografie na kouzelnické. Potter mi sehnal obrázek vašich rodičů.“

„Je to dokonalé,“ zašeptala, vyndala dřevěný rámeček a umístila ho na krbovou římsu. „Taky pro vás mám dárek. Počkejte tady.“

Odcupitala do ložnice, odkud se záhy ozývalo, jak pátrá mezi krabicemi na dně šatní skříně. Vrátila se s dlouhou, plochou modro-stříbrnou krabicí a vlasy měla ještě méně upravené než před chvílí.

„Nevěděla jsem, že vám ho dám letos,“ vysvětlila Hermiona, když mu nabízela dar. „Ale chci, abyste věděl.“

Zrazen vlastním puntičkářstvím šetrně rozbalil papír a otevřel krabici.

Téměř deset minut stáli v tichu, klidný pohled v ředitelově tváři však zahnal Hermioniny pochyby, zda její dar přijme v dobrém.

„Už se stmívá, za chvíli musíte vyrazit,“ promluvila, když se podívala z okna, před kterým stál.

„Mám čas.“

„Nikomu jsem to neřekla,“ dodala.

„Vaše plány s Potterem a Weasleyem…“

„Na Vánoce přijdou sem. Dobby a Winky mají radost, že můžou připravit velkolepou večeři pro pět osob.“

„Možná se vrátím dříve…“ vytratil se mu hlas. Oči měl stále přišpendleny k stříbrnému předmětu uvnitř krabice. Drobnou rukou ho uchopila za zápěstí, aby ho přivolala zpátky do přítomnosti.

„To bych byla ráda, Severusi.“

Sledoval její ruku, když ji vnořila do krabice a obkreslila prsty devět hrotů.

„Šames je z Betlému. Ostatní z Jeruzalému. Přiložila jsem vizitku kouzelníka, který svíce vyrábí, kdybyste chtěl příští rok další.“

„Nikdy jsem vlastní neměl,“ přiznal.

„Vzpomeň si na mě při odříkání šehechejanu, prosím.“

Přikývl, přikryl krabici víkem a vydal se k východu.

„Dobrou noc, Hermiono,“ zavolal, než za ním zaklaply dveře.

„Šalom, Severusi,“ zašeptala.

Následujících pětačtyřicet minut stála před oknem a pozorovala západ slunce. Zapovězený les pohltila temnota a spustila se sněhová metelice, pokrývající zemi drobnými vločkami.

Nikdy se necítila tak svobodná jako v tuto chvíli.

*

Od té doby nestrávili ani jedny zimní prázdniny odděleně. Na Štědrý večer byl zpátky u ní, aby mohl zesměšňovat její přátele a oblažovat ji svým remcáním. On ji zbožňuje, ona ho miluje. Je na ně opravdu krásný pohled.

Prosím? A co prázdniny? Zatím ho každý rok doprovází do Izraele, ale musel slíbit, že až přijdou děti, začnou slavit doma.

A já mám dodnes dovoleno dělat ve svém rámu Santu Clause!

*

Poznámky autorky:

Děkuji své betě, Drakien. Tato jednorázovka vznikla v reakci na výzvu číslo 25 od Poe_Momm v SSHG_FicExchange v zimě 2006. Tato povídka rozhodně patří k těm, nad kterými bych byla ráda strávila více času, protože námět byl úžasný. Výzva dokončit povídku ve stanoveném limitu mě však bavila, takže doufám, že se vám výsledek líbí.

Všechny informace týkající se židovství pocházejí z mé osobní zkušenosti a ze stránek www.jewfaq.org. Překlad a vysvětlení vizte níže.

Jidiš rozhovor nad hrobem Albuse Brumbála:

„Máš žít, být šťastný…“

„Nezajímá mě to, starý kozle.“

„To mě rmoutí…“

Šehechejanu je židovské požehnání, které se pronáší první den Chanuky:

Požehnaný jsi Ty, Hospodine, Bože náš, Králi všehomíra, že jsi nám dopřál dožít se, dočkat se a dosáhnout tohoto času.

(Překlad: BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom - modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky. Praha: Bergman, 2008.)

Poznámky překladatelky:

Rozhovor v jidiš jsem překládala sekundárně z angličtiny (vizte poznámky autorky), takže za adekvátnost české verze neručím. Najde-li se mezi vámi judaista, který by cokoli mohl uvést na pravou míru, ráda ho vyslechnu.


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ako anonymný užívateľ nemôžete posielať komentáre, prosíme zaregistrujte sa
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: TaraFaith - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Velmi příjemné a velmi zajímavé čtení. Moc díky za překlad.
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuji za komentář, Taro :)

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Vzalas mi dech. Miluji příběhy ukazující život bradavických profesorů, takže by mě povídka pobavila i bez Severusova tajemství, ale to ji posunulo na vrchol. Fantastická Hermiona právem vyhrála první cenu. A k tomu ještě tvoje čeština - fantazie.
Děkuji.
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Mě posunul na vrchol tvůj komentář, ostatně jako vždy :) Děkuji, denice!

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nádherná povídka. Hrozně zajímavá. Vážně jsem netušila, jak bude Severus sám sebou. Ale Žid na něj sedí. Moc děkuji za objevení a překlad :-)
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Dík za objevení patří solace, mně byl jenom svěřen úkol tento příběh převyprávět! Děkuji za komentář, Lupino. :))

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: Folwarczna - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Myslela jsem si to ....
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuji za komentář, Folwarczno :)

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 0)
Od: Neprihlásený - 09.12. 2014
Zajímavý námět, bezpochyby. I když v mém osobním kánonu Severus i nadále zůstává „polovičním Irem“. (Vycházím z toho, že jméno Snapeovy matky Eileen je irská podoba nám známé „Heleny“ a v Irsku stále patří do dvacítky nejoblíbenějších ženských jmen…)
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nezapomínejme na Snapeova otce, jehož jméno bylo Tobias, což má nepochybné konotace se starým zákonem ;) Takže může být klidně poloviční Ir, poloviční Žid. Děkuji za komentář.
Podařilo se mi komentovat bez přihlášení, takže tentokrát snad pod správným nickem. Jo, jo, Tobias, teoreticky by to samozřejmě šlo. Jenže v praxi - Žid po otci technicky vzato Židem není. Příslušnost se sleduje matrilineárně. Ale ať tak nebo tak, povídka byla pěkná a překlad skvělý…
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 10.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To máš pravdu... navíc vzhledem k tomu, jaký Tobias byl, by Severus o návrat ke kořenům otce asi zrovna dvakrát nestál. :) Ale jak říkáš, námět je to i tak hezký. Ještě jednou mockrát děkuji za komentáře, martian! :)

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: mami - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Veľmi pekné, milé... potešilo
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuji za komentář, mami :)

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: Zuzana - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Bolo to veľmi pekné:) Ďakujem za preklad.
Severusove tajomstvo som si predstavovala inak:)  
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuji za komentář, Zuzano :) Skoro se bojím zeptat, jak sis ho představovala? :D
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: Zuzana - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
:D nič zlé, myslela som si na začiatku, že je nejaký upír alebo démon, ale potom, keď sa začali rozprávať s Albusom, tak som si myslela, že patrí k nejakému druhu škaredých elfov:D Žida by som si absolútne netipla.
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
...druh škaredých elfů :D chudák Severus! Já už si nepamatuju, co jsem si myslela já... asi jsem radši nepředvídala nic :D až později jsem dohledávala všechny indicie, které měla Hermiona k dispozici a musím říct, že je fakt dobrá. Já bych na to jenom na základě těch kamínků asi nepřišla. :)

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: doda357 - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Zo začiatku bol Severus pako a ešte aj hnusný pako  Ale postupne sa to zlepšovalo a pri konci som sa už iba rozplývala  Ďakujem za preklad a spríjemnenie dňa 
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jsem ráda, že ti to zpříjemnilo den, navzdory tomu, že se Severus choval jako pako :) Děkuji za komentář, dodo :)

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: zuzule - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
No taky mě prvně napadl elf (za to může blížící se premiera Hobita), ale pak mi to přišlo jako blbost. :)
Líbil se mi Brumbálův úvod. 
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jsem ráda, že se ti líbil úvod, protože jsem se s ním nadřela nejvíc. Děkuji za komentář, zuzule. :)

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: kakostka - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ahoj, zajímavé téma, je to i věrohodné, Severusův vzhled, barva očí, to vše souhlasí:-) děkuju za překlad, co mne ale zarazilo, že se tu opakovaně objevuje chyba ve slově nevinně. "...jsem v tom nevině..." říká Hermiona a pak zas někdo jiný. No tahá za oči, překvaplo mne to,  češtinu si tu tolik hlídáte.
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuju za upozornění, ve větě "jsem v tom nevinně" se jedná skutečně o chybu. Nenašla jsem ovšem výskyt té chyby opakovaně, jak píšeš. V ostatních případech (či spíš v jediném dalším) jde o tvar slova nevina, která se píše s jedním. :) Moc díky za komentář, kakostko, chybu opravíme. :)

Wow! To bylo… nečekané. Zvláštní. Výjimečné. Nejdříve se mi strašně líbil ten brumbálovský úvod, ale v průběhu čtení mě to tak zaujalo, že jsem na něj naprosto zapomněla a na konci mě jeho návrat dost zaskočil. Nějak se to k té poetice nehodilo, ale zase - kdo by to dokázal Brumbálovi říct do očí, byť namalovaných, že :-))
Díky za překlad velice zajímavé povídky, LadyF!
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuju za krásný komentář, Jacomo. :) Souhlasím s tebou, že ten závěr už se nehodil - autorka udělala tu chybu, že po úvodu šel vypravěč úplně stranou ve prospěch objektivního R-vypravěče. Myslím, že by stačilo, kdyby jenom sem tam vložila nějaký ten Brumbálův hodnotící výraz. Ale vlastně si nestěžuju, ten úvod jsem překládala hrozně dlouho, než jsem nalezla (snad) správný tón, takže kdyby v podobném stylu byla povídka celá, byla by to příliš velká fuška. :D

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: solace - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nádherná poviedka s netradičným námetom a spracovaním. Mám ju veľmi rada. Je skvelé, že si sa podujala preložiť ju do adventu. Preklad je skutočne excelentný, krásne sa to čítalo. Veľmi pekne ďakujem, LadyF :-))
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 10.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Zrovnaod tebe mě to těší dvojnásob, když je to tvoje oblíbená. :) Děkuji za komentář a za nalezení této krásné povídky, solace :)

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: holloway - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Úvod  mě nadchnul, Brumbál krásně rámuje celý příběh ze svého rámu. Líbila se mi poznámka ohledně vztahu jeho a Minervy. I když...pokud by ti dva byli spolu a spolu pletichařili, divila bych se, kdyby se všichni zúčastnění dožili tohoto příběhu. Říjnová a listopadová porada byly taky výborné, kolegové kteří jim musí zabavovat hůlky aby se neprokleli (a přitom není Severus potěšen tím, že na sebe vytahují hůlky studenti). Konec mi pak přišel malinko uspěchaný - popichují se, pak Hermiona přijde na to, že je Žid, tak hned přestane s provokacemi, Severus se zastydí, přinese jí dárek a láska jako trám...ale aspoň neztratil tvář a vrátil se, aby mohl prudit Rona a Harryho. A je pravda, že doslov Brumbála na konci byl trochu navíc, nehodil se k navozené atmosféře. Celkově ale moc hezká povídka.
A opravdu by mě zajímalo, jestli se starý kozle řekne v jidiš "alter bok" - zapamatuju si to a budu doufat, že se mi naskytne příležitost to někdy použít :-)
LadyF, díky moc za (jako vždy) čtivý překlad.
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 10.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuji za nádherný komentář, holloway. :) Také bych ke konci viděla více z jejich rozkvétajícího vztahu, ale co už. Hlavně že Severus našel konečně u někoho pochopení :)

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: scully - 09.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Moc pěkná a  originální povídka. Moc se mi líbil Brumbálův úvod. Porady učitelů se v povídkách moc nevyskytují,proto jsem si je dost užila. Rozesmálo mě odebírání hůlek,aby se navzájem neprokleli.Přemýšlela jsem co za tajemství Severus skrývá a že je židovského původu mě teda nenapadlo. Moc děkuju za krásný překlad krásné povídky
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 10.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuji za krásný komentář, scully :) I mně se líbily hlavně ty porady... chudáci jejich kolegové, na hodinách musejí krotit studenty a na poradách své nadřízené. :D

Krásná povídka... jak jsem si přečetla o kamínku na hrobě, hned mi bylo jasné, že je Severus žid. To je zajímavé, s tímhle jsem se ve ff setkala poprvé. Děkuji za překlad.
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 10.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
HP se s náboženstvím moc často nekombinuje, to je pravda. A s židovstvím už tím tuplem ne. Děkuji za komentář, larkinh :)

pointa příběhu mi došla při Albusově hrobu (položení kamínku bylo dosti výmluvné ;-) ), ovšem za spatření Severuse v jarmulce bych si klidně připlatila :-D
díky
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 10.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Severus v jarmulce mne nenapadl, ovšem teď se té představy už nezbavím! Já o těch kamenech nevěděla, takže mi to napoprvé docvaklo až u předávání svíce. Děkuji za komentář, soraki.

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: tiberia - 10.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
U rozhovoru s Albusem už to bylo jasné... zní to jako němčina a není to němčina, tak to bude jidiš... Velice neobvyklé téma, díky moc za překlad!!
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 10.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Máš pravdu, moc jazyků to být nemohlo. Děkuji za komentář, tiberio. :)

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 10.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
krásná povídka, zajímavý pohled. Mně se náhodou líbil i ten Brumbálův závěr - proč ne? :) Alespoň jsme nesklouzli do cukrkandlu :) Skvělý překlad, LadyF, veliké díky! 
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 10.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuji za komentář, marci :) Je pravda, že závěr byl možná utnut v tom nejlepším... a jako bonus jsme získali představu, jak Brumbál ve svém rámu rok co rok předvádí Santu. Severus je tím jistě nadšen. :D

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: Julie - 10.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Zajímavý, neobvyklý námět. Ale proč vlastně ne? I tak by to mohlo být. Děluji velmi za překlad.
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 11.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuji za komentář, Julie :)

Tak to bola zvláštna poviedka. Úvod famózny, už som sa tešila na Brumbálov pohľad na tých dvoch, porady neskutočné... musia odovzdať prútiky, no teda. Po tej hatlanine som tipovala niečo s elfami. Určite by mi to nedošlo ako Hermione, pretože o tom absolútne nič neviem. Kým mi došlo, čo mu dala za darček... Ale poviedka je to zaujímavá, preklad fantastický, krásne sa to čítalo. Ďakujem
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 11.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Je zajímavé, že elfové napadli více lidí... ono to asi v tom světě HP k tomu tak trochu svádí. Děkuji za komentář, Jimmi. :)

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: teriisek - 16.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Přidávám se k těm, které pochopily u kamínků, ačkoliv já tušila už podle názvu, je takový pěkně návodný:) Milá povídka, díky moc za překlad!
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 19.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Pravda pravdoucí, návodný je již název! :-) Děkuji za komentář, teriisku. :)

Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: arabeska - 16.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tak jsem prolítla komentáře a uvažuju, jestli i mně došlo, že je Severus Žid. Kislev znám, ale asi jsem nad tím moc nehloubala... jenom jsem se nechala unést tvým famózním překladem!
Je to bomba, LadyF! :)) 
Re: 25. kislev (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 19.12. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ostatně při tom čtení nebylo nejdůležitější Severusovo tajemství, ale to, jak se dá dohromady s Hermionou, že? :D Ještě jednou díky za pomoc, arabesko! :)

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: silrien - 05.03. 2017
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: silrien - 26.10. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Prehľad článkov k tejto téme:

ApollinaV: ( arkama )06.01. 2015Technika
sophierom: ( solace )01.01. 2015Predsavzatie
marianne le fey: ( solace )31.12. 2014Prefíkaný plán
Loten: ( Lupina )26.12. 2014Zimní příběh - 2/2
Loten: ( Lupina )25.12. 2014Zimní příběh - 1/2
Alexis.Danaan: ( solace )24.12. 2014Čosi, o čom sa klebetí
Scattered Logic: ( tiberia )23.12. 2014Zeptej se knihy
Ariadne: ( marci )22.12. 2014Zmijozel, čarodějka a rozplývavá skříň
Ostatní autori: ( Jacomo )21.12. 2014Nápověda od Andersena
cathedral carver: ( solace )20.12. 2014Mor ho, mor!
wallyflower: ( arabeska )19.12. 2014Miliony promarněných hodin
Chessi: ( tiberia )18.12. 2014Vánoční pohádka
Ostatní autori: ( Ivet )17.12. 2014Pod jmelím
GinnyW: ( arkama )16.12. 2014Zmätený
ZauBaerin: ( tiberia )15.12. 2014Pomsta je sladká
dressagegrrrl: ( solace )14.12. 2014Dom iného muža
BulletTimeScully: ( Lupina )13.12. 2014Přihlížející
draco-severus-mmm: ( marci )12.12. 2014Šťastné Vánoce, Severusi
Ostatní autori: ( Jacomo )11.12. 2014Odpusť nám naše viny 2/2
Ostatní autori: ( Jacomo )10.12. 2014Odpusť nám naše viny 1/2
Ostatní autori: ( LadyF )09.12. 201425. kislev
Ladymage Samiko: ( tiberia )08.12. 2014Pochopení po snapeovsku
cathedral carver: ( solace )07.12. 2014Kým sme hľadali sneh
angelicka: ( Sevik99 )06.12. 2014Dluh
Bergere: ( arabeska )05.12. 2014Ale zmlkněte!
melisande88: ( tiberia )01.12. 2014Válka s kůrolezem