archiv.hpkizi.sk
Post Tenebras, Lux - 42.
Post Tenebras, Lux
Článok poslal užívateľ: Lupina - 12.11. 2014
Téma: Post Tenebras, Lux

Autor: Loten              Překlad: Lupina          Beta: marci                Banner: solace

Originál: http://www.fanfiction.net/s/6578435/42/Post-Tenebras-Lux

Rating: 16+ 



Kapitola 42

 

„I treasure your love
I never want to lose it
You've been through the fires of hell
And I know you've got the ashes to prove it
I treasure your love
I want to show you how to use it
You've been through a lot of pain in the dirt
And I know you've got the scars to prove it…“


„Cením si tvé lásky
a nikdy ji nechci ztratit.
Prošel jsi skrz ohně pekelné
a vím, že popel tvého těla to dokazuje.
Cením si tvé lásky
a chci ti ukázat, jak ji využít.
Prošel jsi nezměrnou bolestí a špínou
a vím, že každá tvá jizva to dokazuje…“

Meat Loaf, ‚Rock & Roll Dreams Come Through‘

XXX

I přes nejvyšší úsilí Hermioně nějakou dobu trvalo se nachystat. Koupelna v karavanu opravdu nebyla dost velká, aby se v ní mohla obléknout, a už to bylo dlouho, kdy měla na sobě společenské šaty jako protipól k jen pěkným šatům. Zvolila cestu nejmenšího odporu a vzala si obyčejné černé šaty, které změnila na temně zlaté s lemem v barvě tmavé čokolády.  Pak pokořila své vlasy, čímž byla připravená a vydala se za Severusem.

Čekal v obývacím pokoji a jeho vzhled ji šokoval. Jen při hrstce příležitostí jej viděla ve formálním oděvu, a ten byl vždy stejně černý jako jeho běžný učitelský oblek; dnes večer měl však přes černé kalhoty, kabát a bílou košili oblečené antracitově šedé hedvábí, a ten jasný lesk tkaniny vypadal s jeho barevným typem úžasně. A nejen to. Hábit nebyl upjatě zapnut a výstřih byl natolik hluboký, aby zřetelně ukazoval hadí kousnutí na krku, což se stávalo opravdu velmi vzácně; vždy se maximálně snažil svá zranění před ostatními skrývat, ale dnes si dokonce sčesal vlasy dozadu.

„No, sluší ti to,“ pokusila se po chvíli předstírat, že o nic nejde.

Jeho odfrknutí ukázalo, že se jí to nepovedlo, a temné oči krátce přejely její postavu. „Tobě taky. Půjdeme, ať to máme za sebou?“

„Co ty víš, třeba to nakonec bude něco příjemného,“ jemně jej pokárala a usmívala se, když jej následovala. „Harry je známý tím, že tu a tam dostane dobrý nápad. A toto zjevně vychází z něčeho, co jsi řekl ty sám.“

„Hm,“ dostalo se jí jediné odpovědi. „Dámy mají přednost?“

Přikývla, zavřela oči a soustředila se, aby se vzápětí otočila na místě a přemístila. Bradavická brána byla otevřená dokořán; aniž by počkala, vydala se příjezdovou cestou nahoru. Za chvilku zaslechla ostré prásk, a pak ji Severus dohnal a nabídl rámě. Usmála se na něj, vsunula ruku do ohbí jeho paže a spolu pokračovali dál.

Velká síň byla jasně osvětlená a přeplněná. Kolejní stoly nahradily řady židlí směřující čelem k pódiu, kde obvykle stával učitelský stůl; ten také odstranili a místo něj se zde nacházely židle a stoleček s krabicí, kterou pečlivě střežil Kingsley. Vedle stolku stál stojan s velkým portrétem, z něhož na všechny mrkal Albus Brumbál.

Máme asi zpoždění, trochu vyděšeně si řekla Hermiona; neměli zpoždění jako takové, ale ani jeden nechtěl vstoupit až tak veřejně. Nenápadně se pokusila pustit Severusovu paži, ale když na ni pohlédl, bylo jasné, že si to nepřeje, a tak toho nechala. Lidé se pomalu otáčeli, aby se podívali, kdo dorazil; od vchodu se začalo šířit zlověstné ticho, které bylo vzápětí nahrazeno tichým šepotem.

Nepoznala hlas, který zasyčel: „Co tu dělá on?“ ale Severus zjevně ano.

Otočil se za tím hlasem a ostře vyzval: „Pojďte sem a řekněte mi do očí, že nemám právo zde být.“ Rozhostilo se krátké, nepohodlné ticho, kdy se všichni vyhýbali jeho pohledu a on se jen nepříjemně pousmál. „Myslel jsem si to. Dobrý večer, pane Pottere,“ dodal, když se Harrymu podařilo prorazit davem.

„Dobrý večer, pane profesore – profesoři, měl bych říct. Jsem rád, že jste dorazili oba.“

„Co to má znamenat, Harry?“ zeptala se podrážděná Hermiona.

Zazubil se na ni. „Všechno má svůj čas, Miono, slibuji. Už se má ukázat jen pár lidí, pak budeme moci začít. Najděte si nějaké místo.“ Odspěchal, než se jej mohli zeptat na něco dalšího.

„Mám z toho špatný pocit,“ zamumlala a zaslechla Severusovo tiché souhlasné odfrknutí, než si to nasměroval k několika prázdným židlím v zadní řadě. Postupně si i ostatní našli místa a posedali si; podle okolních rozhovorů bylo jasné, že nikdo nemá tušení, co se děje.

XXX

Čas se zdánlivě nekonečně vlekl, ale pak Harry konečně vyskočil na pódium vedle Kingsleyho a zatleskal, aby si zjednal ticho. „Dobrá, všichni. Promiňte, že to trvalo tak dlouho, ale teď už jsme kompletní. Toto je první setkání celého Fénixova řádu od… no, ve skutečnosti od první kouzelnické války, ačkoli ne každý přítomný se jí tehdy zúčastnil. Jsem velmi rád, že jste dorazili v plném počtu. Než začneme, rád bych minutou ticha uctil ty, kteří zde nejsou…“

Po mlčenlivé chvíli, během které se nálada z nadšené změnila na slavnostnější, si Harry odkašlal. „Dobrá tedy.“ Zněl rozpačitě a Hermiona se pousmála; dokonce ještě i teď nesnášel veřejné proslovy. „Asi jste všichni zvědaví, proč jsme tady a co se chystá. No, v podstatě se loni kdosi velmi dobře zeptal, proč kolem oslav dělá ministerstvo každý rok takový humbuk, řeční, rozdává medaile a tak podobně? Proč, když válka s nimi neměla nic společného?“

Hermiona pohlédla na Severuse a jemu se oči krátce zableskly, když jí pohled vrátil. Harry pokračoval: „Od vrcholných politiků je téměř… obscénní dávat nám ocenění za činy, v nichž se nám snažili zabránit. Žádný z nich s námi nebojoval. Žádný z nich s námi nekrvácel. Žádný z nich pro nás neumíral. My jsme Fénixův řád a nepotřebujeme žádné vztahy s ministerstvem a je jedno, co si o tom oni můžou myslet.“ Krátce si promnul ruku, která si nesla jizvy od Umbridgeové.

„Takže jsme s Kingsleym – a Albusem – pracovali na vlastních oceněních. Žádný Merlinův řád, který stejně nikdy neměl být vojenskou medailí. Naprosto originálně jsme se rozhodli pro název Fénixův řád.“

To mezi lidmi vyvolalo salvu smíchu a Harry se zazubil. „Jo, je to dobré jméno, klasika – mudlové říkají, co tě nepálí, nehas. V každém případě toto jsme udělali my pro nás. A bradavické ochrany jsou teď maximálně aktivované; žádné ministerstvo a především žádní reportéři. Pouze Lenka má dovolený fotoaparát, takže bude pořizovat obrázky a článek posléze vydá Jinotaj, ne Věštec. Myslím, že všichni máme plné zuby publikovaných lží o tom, co jsme údajně udělali. Toto je skutečné.“

Kingsley vystoupil a jeho hluboký hlas se hladce valil síní. „Stejně jako u Merlinova řádu i zde máme tři třídy ocenění. V žádném případě nemají odrážet schopnosti nebo výkony, jen stupeň zapojení do války. Brzy je uvidíte, ale již nyní vám mohu říct, že medaile mají na jedné straně fénixe v letu a na druhé jméno příjemce. Kov medailí označuje třídu, stuha je pak v barvě koleje, pokud příjemce byl bradavickým studentem, jinak je bílá. Stuha je opatřena černým pruhem pro ty, kteří jsou oceněni posmrtně.“

Otočil se a otevřel krabici ležící na stolku vedle něj, zatímco Harry tiše pronesl: „Začneme s Bronzovým fénixem pro ty neocenitelné čarodějky a kouzelníky za scénou, o kterých většina z nás ani nic nevěděla. Možná nebojovali na frontových liniích, ale sloužili dobře a věrně a my jim skládáme poctu.“ Kingsley z krabice zvedl první medaili visící na žluté mrzimorské stuze a Harry si vzal seznam jmen ze stolu a pustil se do čtení.

Hermiona mnoho jmen ze seznamu nepoznávala a neznala většinu těch, kteří vstali a šli do přední části síně, kde se po schodech dostali na pódium, potřásli si rukou s Harrym a převzali od Kingsleyho medaile. Někteří byli známí, jako například chudák Colin Creevey, Dedalus Kopál, Hestia Jonesová a Harryho motácká sousedka paní Figgová, dokonce i Mundungus Fletcher k překvapení mnoha přítomných. Severus to komentoval jen: „Měl své využití.“ Aberforth Brumbál také získal bronzovou medaili a s portrétem svého bratra si vyměnil dlouhý pohled a pokývnutí.

Když poslední vyvolaný obdržel medaili a vrátil se na své místo, Harry pokračoval v řeči: „Jako další následuje Stříbrný fénix – vidíte, že nad výběrem pojmenování jsme se hodně zapotili,“ dodal ironicky. „Stříbrný fénix je udělen první vlně bojovníků, těm, kteří se účastnili mnoha akcí a mnohdy ani nevěděli proč, kteří bojovali a umírali ve víře v Řád…“

Tato jména byla známá, stejně jako tváře. Stříbrnými fénixy bylo odměněno několik bradavických učitelů v čele s Filiusem a Poppy; také hodně bývalých studentů obdrželo stříbrnou medaili, jako Dean Thomas a Lee Jordan a další známé tváře včetně Hagrida. Molly a Artur Weasleyovi přijali medaile nejen pro sebe, ale také pro Mollyiny bratry, Fabiana a Gideona Prewettovy, kteří zemřeli v první válce; Bill, Charlie, George a Percy všichni stejně tak obdrželi stříbro a George jedno přijal jménem Freda. Harry přijal stříbrnou medaili jménem svých rodičů a Siriuse – Hermiona si všimla, že Severusovy oči se lehce přimhouřily, ale neřekl nic a tleskal spolu s ostatními.

„Jsem si jistý, že uhádnete, jaká medaile je teď na řadě,“ začal Harry, jakmile byly stříbrné rozdány.

„Čokoládové?“ zvolal George a shromážděním se rozeběhla další vlna smíchu.

Harry s úsměvem zavrtěl hlavou na svého švagra. „S oslňující originalitou teď rozdáme Zlaté fénixe bojovníkům na nejvyšší úrovni, kteří opravdu nejvíce ovlivnili běh událostí, kteří plnili ty nejnebezpečnější úkoly a brali na sebe ta nejvyšší rizika – a buďme upřímní, hodně z toho, co jsme prováděli, bylo naprosto šílené,“ dodal suše.

Tento seznam také sestával ze známých jmen, včetně Hermionina. Snažila se nebýt příliš nesmělá a vstala, když jí Severus stiskl ruku. Vystoupila na pódium spolu s ostatními. Ron a Ginny oba obdrželi zlaté medaile, stejně tak Neville, Lenka, Minerva a sám Kingsley. Remus s Tonksovou byli oba oceněni posmrtnými zlatými medailemi spolu s Moodym (modrá havraspárská a žlutá mrzimorská vyčnívaly; Lenka a Tonksová byly jediné ne-nebelvírské, kterým se dostal Zlatý fénix); stejně tak Albus – Minerva slíbila, že medaili pověsí na roh jeho rámu.

Hermiona viděla, jak Severus ze svého sedadla tleská, a když se podívala na krásnou medaili, cítila pro něj smutek. Určitě si zasluhoval zde stát. Jako by jí Albus četl myšlenky, zajiskřil očima ze svého rámu a tichounce zašeptal: „Ještě není konec.“ Vzhlédla k němu a on pokývl směrem k Harrymu; zmatená Hermiona následovala jeho pohled a poslechla, když Harry pokynul příjemcům Zlatého fénixe, aby se posadili na židle na pódiu a nevraceli se na svá původní místa v síni.

„Další část nebyl úplně můj nápad,“ pronesl Harry, když potlesk utichl. Rozpačitě se usmál a přešel ke straně, když Kingsley ještě jednou sáhl do krabice.

Portrét Albuse Brumbála se přesunul na kraj rámu a přelétl zrakem shromáždění. „Dnes bude udělena ještě jedna medaile; velice speciální medaile. A ne, pane Weasley, není čokoládová,“ dodal k obecnému smíchu. „Fénixův řád je jedinečná skupina čarodějek a kouzelníků; neplánuje se rozpuštění naší organizace a vždy budou existovat takové či onaké války. Budou vždy existovat ti, kteří získají Bronzové, Stříbrné a Zlaté fénixe. Ale předchozí kouzelnická válka byla – doufejme – jedinečná; rozhodně doufám, že se nikdo další neocitne v pozici, aby mohl být oceněn Platinovým fénixem.“

Kingsley zvedl medaili z krabice. Na šarlatové stuze se ve světle lustrů leskl kov jasnější a bělejší než stříbro.

Albus pokračoval klidným hlasem, který se ale nesl do vzdálených koutů Velké síně. „Tento Platinový fénix je oceněním pro ty, jejichž činy určily celý průběh války. Bez jejich hrdinství a obětí bychom selhali a žádný z nás by zde dnes nebyl; oni zachránili životy nás všech. Existují jen dva.“

Přes celý sál se nesl šepot; dva? Pro koho je ta druhá? Medaile, kterou Kingsley držel, visela na nebelvírské stuze, ale… Hermioně se v krku zadrhnul dech, zvedla ruku k ústům a začala se chvět. Když Kingsley sáhl do krabice a zvedl další platinovou medaili… visela na smaragdově zelené stuze.

„Platinový fénixův řád,“ pronesl zvučně Albus a umlčel tak šepot, „se tímto uděluje Harrymu Jamesi Potterovi a Severusi Tobiasi Snapeovi!“

Následovalo tak ohlušující ticho, že Hermiona slyšela tep svého vlastního srdce bušícího jí o žebra. Zírala do potemnělého rohu, kde Severus seděl, a téměř se bála nadechnout pro případ, že by se to vše změnilo v sen či halucinaci. V tom okamžiku nevěděla, co cítí, takže vůbec netušila, jak je na tom Severus. Nakonec, snad po celé věčnosti, se temná figura postavila a zamířila k druhému konci řad. Severus pomalu kráčel centrální uličkou; v tichu se rozléhal jediný zvuk – jeho arytmické kroky.

Za daných okolností bylo jeho kulhání patrnější, ale Hermiona tomu nevěnovala pozornost, jen sledovala, jak se blíží. Když se vydal síní, očima hledal její tvář a v těch temných hloubkách se zachytil náznak nejistoty; nevěděla, co v této chvíli prozrazuje její výraz, ale stačilo to na to, aby zvedl hlavu, narovnal ramena a dál kráčel s hrdostí. Jeho tvář si nenesla nějaký čitelný výraz, ale znala ho dost na to, aby si všimla, že má rozšířené zorničky a že se pozorně a rozvážně ovládá; zjevně byl ve velkém šoku. Ve vší upřímnosti byla překvapená, že vůbec kráčí k pódiu; i kdyby věděl, že půjde o udílení cen, nečekal by nic.

Když se blížil, zaznamenala v jeho bezedných černých očích cosi, co tam nikdy nebylo; sledovala jej a uvědomila si, že to je přesným opakem smrti, rezignace, nedostatku životního zápalu a otupělosti, všeho, co tolik nenáviděla. Viděla mu v očích jiskřit hrdost, vědomí vlastní ceny, které u něj ona sama neuměla vyvolat na dobu delší než pár okamžiků v kuse, sebevědomí, které podezřele chybívalo. Když zdolával schůdky na pódium, po tváři se jí rozkutálela první slza. Severus se postavil vedle Harryho, neutrálně hleděl do shromáždění a jeho strohé, vyzáblé rysy lehce změkly jako vždy, než se usmál; kdosi jí podal kapesník, a zatímco jej stále sledovala, nepřítomně si osušila oči.

Dříve než se mohlo objevit mumlání, Albus nastalé ticho prolomil; když už nic jiného, bývalý ředitel mimořádně vynikal v manipulaci davu. „Všichni známe Harryho příběh. Je hrdina, Chlapec, který zůstal naživu, jediný, kdo přežil smrtící kletbu, chlapec v útlém dětství označený za rovného Voldemortovi, chlapec, kterému bylo předurčeno porazit Voldemorta zde, v této síni, ve věku sedmnácti let, druhého května roku 1998 – před třinácti lety a šedesáti jedním dnem. Čelil většímu nebezpečí a větší bolesti, než si umíme představit, a učinil tak s odvahou a silou a nikdo nemůže zpochybnit, že vyhrál válku.

Všichni jsme Harrymu pomáhali té chvíle dosáhnout, ale nikdo víc než Severus. Bezpochyby existovalo mnoho Smrtijedů, kteří svého rozhodnutí litovali a pokusili se nalézt způsob, jak opustit Voldemortovy služby. Ale Severus jediný měl odvahu přijít k Fénixovu řádu. Za obrovského osobního rizika změnil strany a učinil tak vědomě a dobrovolně obětoval víc, než si je většina lidí schopna představit. Udělal toho mnohem víc, než o co jej mohl někdo někdy požádat. O tomto muži kolovalo mnoho pověstí a pochybností; ale teď vám říkám: vše co učinil od chvíle připojení se k našim řadám, bylo zaměřeno na porážku Voldemorta. Byl vždy, vždy věrný naší straně, naší věci. Bez něj by bylo vše ztraceno.“

Kingsley přistoupil, nabídl ruku Harrymu, který jí potřásl, a pak mu starší kouzelník předal medaili. Následně se otočil k Severusovi, natáhl ruku a Severus ji po chvilce přijal a přijal i medaili visící na zelené stuze – jediné zelené stuze v místnosti. Byl jediným Zmijozelem ve Fénixově řádu.

Hermiona vstala a první začala tleskat. Po mučivě dlouhou sekundu se zdálo, že bude jediná, ale Ginny byla jen o okamžik později na nohou a tleskala, když se rozeběhla ke svému manželovi. I zbytek lidí na pódiu vstal a začal potlesk, který se rozšířil po celé síni. Ulevilo se jí, že není jediná, kdo pláče. Když přecházela pódiem k Severusovi, rozezněly se radostné výkřiky.

Hluk přerostl do ohromujícího řevu, který otřásal zdmi. Prudce Severuse objala a cítila, jak jí objetí vrací, a zaslechla Kingsleyho kouzlem zesílené zvolání: „Dámy a pánové – Fénixův řád!“

A nad vším tím hlomozem se rozezněla sotva patrná, avšak nezaměnitelná a úžasná melodie fénixova zpěvu.

XXX

Oslavy trvaly až do rána. V ostrém kontrastu s nabubřelými oficiálními slavnostmi zde přítomní necítili potřebu potlačovat emoce; ozýval se smích a pláč a kolem dokola se rozprostřela atmosféra vigilie v podivné směsi oslavy života a přijetí smrti. Smutek a radost se spolu mísily, když Fénixův řád slavil své úspěchy a truchlil nad ztrátami, a zdálo se to tak správné zde, na místě, kde nakonec válku vyhráli.

Hermiona ani Severus nepromluvili po svém návratu domů, kde zjistili, že nad jejich karavan právě vychází slunce. Stáli bok po boku a sledovali ruku v ruce úsvit, dokud mu nestiskla prsty a neucítila jeho odpověď. Stále beze slov vešli do karavanu a minuli slavnostně se tvářícího Křivonožku, který je nechal projít a nevydal žádný zvuk, když zamířili do ložnice, v níž před třemi lety započal jejich vztah.

I jejich milování nakonec proběhlo v naprostém tichu, ale rozhodně ne méně vášnivě. Jedinými zvuky v pokoji bylo jejich dýchání a šepot kůže o kůži, když se spolu hýbali, a těžce vydobyté medaile ležely odložené na hromadě oblečení na podlaze. Jen na mrknutí přerušovali oční kontakt, dokud Hermiona nakonec nemusela oči zavřít a v extázi se prohnout v zádech. Cítila, jak se zachvěl, když téměř současně vyvrcholili. Poté se z ní opatrně přesunul a stočil se kolem ní; stále nemluvili a ona se uhnízdila zády k němu. Pak jí rukou sklouzl kolem ramen a přitáhl si ji blíž, aby si mohl přitisknout tvář do jejích vlasů.

XXX

Když se vzbudila, nebyl poblíž, ale neměla strach. Beze spěchu vstala a odskočila si do koupelny, umyla se a protáhla si bolavé tělo, než na sebe natáhla župan. Zvedla včerejší oblečení, opatrně z něj odepnula medaili a zasunula ji do kapsy. Pak se vydala najít Severuse.

Jak tušila, seděl v županu na schůdcích do karavanu a prohlížel si medaili. Posadila se vedle něj a opřela se mu o rameno. Raději se nezmínila o oschlých stopách slz na jeho tváři. Po chvíli medaili vzal do jedné ruky a druhou zasunul mezi jejich těla, aby našel tu její. Propletl prsty s jejími a ona jemně stiskla.

Po chvíli se tiše zeptal: „Věděla jsi to?“

„Ne. Opravdu jsem nic netušila, dokud Albus neřekl, že platinové jsou dvě.“ Opět mu stiskla ruku. „Nemohla bych být pyšnější, Severusi. Zasloužíš si to víc než kdokoliv z nás, a já jen lituji toho, že to trvalo tak dlouho.“

Pustil její ruku, aby ji objal kolem ramen, přisunul se a zabořil bradu do jejích vlasů. „Je to divné,“ řekl tiše. „Vždy jsem věděl, nebo alespoň tušil, že co jsem udělal, nikdy nedojde uznání. Kvůli uznání jsem nic z toho také nedělal, a kdyby se mi někdo z ministerstva snažil dát lesklou medaili, plivl bych mu do tváře. Ale toto je…“

„Skutečné,“ doplnila, když se odmlčel. „Jak Harry řekl. Podle nás a pro nás.“

„Ano.“ Trochu se zachvěl a ona si jej přitiskla víc k sobě. Ale věděla, že mu není skutečná zima. „Nikdy dřív jsem necítil, že někam patřím. Nikdy jsem se necítil jako skutečný člen Řádu.“ Najednou se tiše zasmál. „To je závěrečná ironie.“

„Co?“

Zvedl medaili a natočil ji, aby se v ní odrazilo světlo a ona se zatřpytila. „Tolik let bych dal cokoliv za takový druh uznání, nebo dokonce přijetí. A teď, když to mám… Jde jistě o pěkné gesto, a jak jsi řekla, je reálné, ale… Opravdu mi na tom už nezáleží. Jedná se o fyzický symbol toho, co jsme všichni věděli.“ Odsunul se od ní, jen aby se jí mohl podívat do tváře, a oči se mu usmívaly. „Sledovat, jak dostáváš medaili a snažíš se nerudnout, pro mě znamenalo víc. Mé satisfakce se mi dostalo už před lety, a to od jediné osoby, jejíž názor pro mě něco znamenal.“

Odhodlaná znovu se nerozplakat – za poslední noc toho bylo až dost – se na něj nevinně podívala. „Ano? A kdo by to tak mohl být?“

Zasmál se na ni a sklonil se k jemnému polibku. „Mohla by to být jistá Hermiona Jean Grangerová, ta tvrdohlavá, pošetilá, temperamentní, nebelvírská, nesnesitelná vševědka, která nějak dokázala ovládnout můj život a dát mu jakési zdání smyslu. A její zatraceně obtěžující kocour, který momentálně trousí srst po celých zádech mého županu a přede mi do ucha,“ dodal suše.

„Ty starý romantiku,“ poškádlila jej a vrátila mu polibek. „Ale asi máš pravdu – pokud si ostatní konečně uvědomili, že jsi hrdina, pak to znamená, že na mě můžou žárlit, protože já to už věděla.“ S úsměvem impulzivně položila otázku: „Severusi?“

„Ano?“

„Už celé věky se chci zeptat – kdy sis poprvé uvědomil, že ke mně něco cítíš?“

„Ach.“ Na schůdcích se posunul tak, aby se zády opíral o rám dveří, a zamyšleně si ji přeměřil. „Nejsem si úplně jistý.“ Pousmál se a zavrtěl hlavou. „Že tě chci, jsem si uvědomil už velmi brzy… ještě než jsem se vrátil do Bradavic, jak si vzpomínám. Jak hluboko to zašlo, jsem se začal zajímat na astronomické věži.“

„Opravdu?“

Přikývl. „Když ses rozplakala. Normálně bych předstíral, že jsem si nevšiml, nebo ti řekl, ať toho necháš, popřípadě bych odešel, ale namísto toho jsem zjistil, že si přeji, aby ses cítila lépe. Bylo mi to tak nepodobné, že jsem začal přemýšlet.“ Odmlčel se, zadumaně se zahleděl do dálky a ona ucítila nutkání mu upřímnost oplatit.

„Mně uvědomění trvalo déle. Že tě chci, jsem si nepřiznala do onoho dne se zvonkovou mýtinou. Nepřiznala jsem si, že jsem zamilovaná, do té noci, kdy jsi mi řekl o Brumbálovi a Chroptící chýši a co se stalo, když jsi změnil strany. Když jsi tehdy usnul, zůstala jsem chvíli vzhůru a přemýšlela o tom, co jsi mi řekl, a pak mi to prostě najednou došlo.“

Severus se pousmál. „U mě nenastal žádný okamžik uvědomění. Za jeden z nejvýznamnějších okamžiků považuji… naše poprvé, kdy jsi políbila Znamení zla. Nemyslím, že sis kdy uvědomila, co to pro mne znamenalo. Nikdo nechtěl Znamení vzít na vědomí; každý, kdo o něm věděl, se vždy snažil předstírat, že tam není, a považoval ho za zavrženíhodné. Nikdo se jej nedotknul, pokud nemusel. A ty nejen že jsi ho vzala na vědomí, učinila jsi jej něčím… dobrým. Než jsi to udělala, dokázal bych tě zastavit a poslat tě zabalit si věci, ale poté jsem nemohl odolat. Ujistilo mě to, že opravdu víš, co děláš, že vidíš mne skutečného a ne nějakou fantazii.“

„Kdy sis to tedy přiznal?“

„… Tehdy po hádce o Halloweenu. Nemyslím, že bys mohla uvěřit, jak moc to bolelo.“ Trochu se za sebe styděl. „To zjištění mě dovedlo k tomu, abych se ti přišel omluvit. Nemohl jsem snést myšlenku na to, že vše tak kazím a ztrácím svoji druhou šanci. Ve skutečnosti jsem byl vyděšený.“

Položila mu ruku na koleno a jemně stiskla. „Jsem ráda, že jsi přišel. Také mě to bolelo, ale nevěděla jsem, jak to napravit. Jen jsem musela doufat, že ty víš.“ Najednou se usmála a zeptala se: „Takže co tě nakonec dovedlo k rozhodnutí mi to říct?“

Zazubil se a uvolnil, nalezl její ruku a opět s ní propletl prsty. „Skutečně nic důležitého; nepřemýšlel jsem o našem malém zábavném výletu ke hrobu mých rodičů či něco takového. Prostě jsem se rozhodl, že přestanu být pitomý a nebudu dělat povyk kvůli jednomu slůvku… ačkoliv musím přiznat, že bych jej neřekl, kdybych si nebyl absolutně jistý, že už to víš, a kdybych neměl silné podezření, že je to opětováno.“

„Ha, ‚silné podezření‘, skutečně,“ s úsměvem se na něj zlobila. „Řekla bych ti to už před měsíci, ale nebyla jsem si jistá, jak budeš reagovat. Nebo jestli mi budeš věřit,“ dodala kousavě a on měl tolik slušnosti, aby se odvrátil.

„Asi… bych ti nevěřil, ne,“ přiznal tiše, „čistě proto, že jsem tak zoufale chtěl, aby to byla pravda. Už velmi dávno jsem se naučil, že nikdy nedostanu, co chci.“ Po chvíli ironicky dodal: „Snad sis všimla, že nejsem zrovna důvěřivý jedinec.“

„Božínku, opravdu?“ odvětila Hermiona s vážnou tváří a viděla v jeho očích problesknout pobavení. „Neříkej.“ Zavrtěla hlavou a usmála se na něj. „No, opravdu nezáleží na tom, jak dlouho nám trvalo, než jsme došli až sem. To cíl se počítá – bože, zním jako nějaký Zen buddhista.“

Tiše se zasmál a poposedl si blíž. Rukou ji objal kolem ramen a přitáhl si ji k sobě. „Zní to neuvěřitelně otřepaně, ano – což ale nemusí nutně znamenat, že to není pravda.“

Zavrtěla se při snaze se k němu ještě víc přitulit, nakonec se vyškrábala na kolena a usadila se mu na klíně. Ovinul jí ruce kolem pasu a naprosto jej nezajímalo, že je uvidí každý, kdo půjde kolem. Se spokojeným povzdechnutím zabořil tvář do jejích vlasů, když se mu přitiskla ke krku a vdechovala vůni jeho kůže. „Takže, co teď?“ zeptala se tiše do zjizveného hrdla.

V jeho hlase slyšela úsměv. „Samozřejmě to využijeme v náš prospěch. S takovou užitečnou publicitou v zádech bude mnohem snazší reformovat společnost. Naše plány se právě staly dosažitelnějšími.“

„Zmijozel až do konce,“ zamumlala s úsměvem; měl pravdu. Právě si ušetřili značné množství nevyhnutelného dohadování, které na ně čekalo. „Takže do toho jdeš se mnou?“

„Někdo snad pochybuje?“ poškádlil ji. „Šel jsem s tebou dlouho předtím, než jsme se dali dohromady. I kdybych si nemyslel, že máš pravdu, udělal bych to už jen proto, abych mohl všechny otravovat.“

„Samozřejmě, že ano. Prevíte.“ Hermiona na chvíli zmlkla a naslouchajíc jeho dechu, užívala si teplo sluníčka a jeho těla. „Nikdy mě neopusť, Severusi,“ zamumlala nakonec ospale.

Zaskočený se tiše zasmál, ačkoli zněl trochu překvapeně. „Odkud se tohle vzalo?“ zeptal se a políbil ji na temeno hlavy. „Pošetilá holko. Copak mě vůbec neznáš? Nepamatuješ si, co je napsáno uvnitř prstenu, který jsi mi dala? Nikam neodejdu. Nikdy.“

Samozřejmě věděla; nemyslela to vážně. Měla jen pocit, že je třeba to vyslovit, odsunout to stranou, takže už si s tím nebudou dělat starosti. Podle toho, jak Severus odpověděl, to věděl; opravdu už v sobě uměli dobře číst. Přitulila se a s očima přivřenýma proti slunci se usmála. „Slibuješ?“

„Slibuji.“


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ako anonymný užívateľ nemôžete posielať komentáre, prosíme zaregistrujte sa
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Zůstala jsem vzhůru, abych si hned ještě jednou přečetla tuto kapitolu a zase mě rozplakala. Opakuji se, ale jsem ti moc vděčná za to, jak jsi mi zkrášlila život - nejen - tímto překladem.
Děkuji.
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Já to četla už pokolikáté a stejně jsem u posledního čtení zase slzela. "Dámy a pánové - Fénixův řád."
Já děkuji za komentáře :-)

Ufff, to byla síla! Čtu pravidelně, ale zase tak pravidelně nekomentuju, no, celá já, zase ale psát koment u kojení je jaksi nepohodlné, no nebudu to moc omýlat, jde o to, že tahle povídka je neskutečná. Severus je dokonalý a nakonec i Hermiona se projevila jako nejbystřejší čarodějka své doby (ano, nejsem fanoušek epilogu  ). Dost jsem se pobavila u neschopnosti profesorského sboru, která dala za pravdu rčení - pod svícnem je největší tma, aneb je snažší ignorovat to, co mám před očima, než si přiznat to, co se mi nelíbí... tahle kapitola byla nejspíš třešničkou celého díla a ano, rozplakala mně. Já pořád nemůžu odpustit filmařům ten odfláknutý závěr a vůbec, kde skončil vděk a ocenění? Ještě, že máme FF, tak ať žije a vzkvétá podobnými dílky.
děkuji za překlad i betaci!
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
No jo, s dítětem u prsu se těžko píše. A pak je s ním tolik starostí, že naprosto chápu, že nekomentuješ pravidelně. Nám stačí vědět, že čteš, a že jsme Tě potěšily. Máš pravdu, tuto kapitolu chápeme jako vrchol díla a poslední je spíš takový epilog. Takový, jaký měl být skutečně. A vůbec, tato povídka je ten správný epilog :-)
Děkujeme za komentář, soraki, ať Ti dítko hezky roste a pořádně spinká ;-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Folwarczna - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Mňam. Tak dobrá, dám si to ještě jednou a v kuse, ale může mi někdo říct, co budu číst pak????
Jdu plakat do kávy.
Děkuji všem za to, že jsem si to mohla přečíst, i když neumím anglicky.
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
:-D Ještě bude v neděli bonusovka a poslední kapitola příští středu. Konec se neodvratně blíží...
Děkuji za komentář, Folwarczno :-)
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: michelle13 - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Krása a ja tiež nebudem mať, čo čítať. :( Nech už je advent :D úžasná kapitola, báječná poviedka a dokonalý príbeh :) Potrebujem vreckovky :)
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jsem tuze ráda, že v tom slzavém údolí nejsem sama :-) Díky za komentář, michelle :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: katrin - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tak tomu hovorim zaver Akosi netusim, co cakat v epilogu, okrem plne reformovanej spolocnosti samozrejme - kto by pochyboval, ze ti dvaja uspeju? Zaroven sa vynara ina a to dost zufala otazka.. co budem robit kazdu stredu rano? Ha?   Och, tato poviedka je skor roman a mna dostala tak, ze som si naozaj vypestovala zvyk, kazdu stredu rano si precitat kapitolku. Dakujem za to.
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jojo, epilog bude nějak takový :-) No, po Novém roce rozjedem další povídku. Pravda úplně z jiného soudku, ale třeba se Ti taky bude líbit. A opět budem publikovat každou středu :-)
Děkuji moc za milý komentář, katrin :-)

Asi v prvni ctvrtine povidky jsem si rikala, ze je trosku skoda, ze autorka celou slavnost tak trochu odbyla. Porad si myslim, ze naladu mohla udelat trochu slavnostnejsi, ale at napsala co napsala, sama jsem s prekvapenim musela zjistit, ze i mne zvlhly oci. A to se mi u povidek skoro nikdy nestava. Tudiz si vlastne nemam na co stezovat, ba naopak :-). Napad s fenixem byl opravdu za vsechny medaile a ja jsem stale toho nazoru, ze bysme se mely, devcata, spojit a tento uzasny povalecny epos predat Rowlingove osobne. At se holka taky pouci ;-).
Dekuji za preklad, kapitola mi probarvila sedive rano.
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Vidíš, teď jsem se zamyslela, jak na mě slavnost působila při prvním čtení, ale už si to nepamatuji. Ve mně zůstává jen ten dojem, co vyvolala, a slzy v očích. Ale napadlo mě vysvětlení, že to Loten možná nechtěla dělat slavností, protože celá tato akce byla natruc pompézním ministerským a možná pro zúčastněné bylo důležitější to, co následovalo po předání medailí. Opravdové truchlení za mrtvými a oslava života. Anebo možná ne :-) Rozhodně to ale bylo působivé :-)
Děkuji moc za komentář, Gift. Tvůj nápad spojit se a protestovat proti Epilogu, který nesmí být brán v potaz, se mi líbí! Myslíš, že by pak byl Severus rehabilitován? :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 0)
Od: TaraFaith - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Mělas pravdu, Lupinko.
42. kapitola je nejsilnější a nejdojímavější část povídky. Já jsem si kvůli slzám mále zatopila klávesnici. Jsem moc zvědavá, jak bude vypadat zakončení tohoto úžasného příběhu a už teď vím, že se k němu budu hodně často vracet.
Ps: Bude ještě někdy nějaký překlad od Loten?? Nebo nějaká povídka s Hermiona/Bill??
Díky moc!!!!!
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Že jo? Krásné, dojímavé to bylo :-) Čeká nás už jen ona poslední kapitola, v neděli bonusovka a ještě jedna povídka Severusovi k narozeninám. Tímto zde budou existovat překlady všech Loteniných povídek. Bohužel má blok a nepíše nic nového. Ale neboj, průběžně se na její stránky dívám. Jakmile se něco objeví, požádám o povolení k překladu :-)
Příští rok nás čeká Jen krví spojeni - severitus. Zatím jsem nenatrefila na nic pěkného s párem Bill/Hermiona. Ale nebráním se tomu, Marci by taky něco takového ráda.
Děkuji moc za komentář, Taro Faith. :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: arabeska - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ach Merline, já myslela, že umřu. Ty proslovy mi vždycky tak hrajou na city, že pak nevidím na klávesnici! Doteď si živě pamatuju, jak se ve mně všechno sevřelo, když Severus mluvil ke zmijozelským... A TOHLE!
Po tom všem, čím si prošli, co museli překonat, aby našli to, co ani nevěděli, že hledají.
Lepší konec to být ani nemohl, takhle to má vypadat. Na víc se nezmůžu.
Jsem dojatá, ale vážně echt dojatá a DĚKUJU!  
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ano, tamten proslov je nezapomenutelný. Ten by měl být povinnou četbou pro čtenáře HP. :-)
To mě těší, že je nás dojatých víc :-)
Toto by mělo být prohlášeno za pokračování HP., že jo? Určitě pro fanynky Severuse Snapea :-D
Děkuji za komentář, arabesko :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: miroslava - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ano. V této povídce je Severus takový, jakého jsem si vždycky představovala. Temně znepokojivý až sladce jízlivý. A umí  on milovat!!. A je dokonce milovaný. Nakonec si dokázal uvědomit, jak hluboce  je milovaný... Povídka sama o sobě je excelentní. Severus  je ÚŽASNÝ.
A ty s betou si zasloužíte taky takový Řád s fénixem, třeba čokoládový, jste skvělé!!!!
"Po temnotě světlo" není samostatná povídka, ale je to osmý díl HP ságy.
Děkuji, moc děkuji.
P.S.
Dovedu si předatavit ještě jeden celý díl, kdy Minerva bude půl dílu v předklonu Severuse prosit o odpuštění a další půlku dílu si bude v kleče sypat popel na hlavu... já ji tady opravdu nemám ráda.
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Krásně shrnuto :-)
Čokoládový řád beru od 70% výš :-D Hořká čokoláda mi připomíná Severuse.
Minerva to tu schytala, ale přiznám se, že ač mi leze na nervy, dokážu ji pochopit. Třeba se časem pokusila prosit o odpuštění. A třeba se ještě takové povídky dočkáme :-)
Děkuji za komentář, miroslavo. Moc mě těší, že se líbilo :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: bludicka - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
No páni, to je závěr... až se mi nechce věřit tomu, že to zrovna teď, v nejlepším, končí. škoda, že toho Loten nenapsala víc (vím, že už je to dost dlouhý, ale prostě miluju tisícistránkové knížky :) ). Ach jo, ale bude mi po nich smutno, taky už jsem si zvykla na to, že se každá středa prosvětlí, přesně jak je v názvu, a nakonec všechno relativně dobře dopadne.
Děkuju vám holky, že jste překládaly a překládaly.. jste fakt boží!!! Na hrad s váma :)
Joo a proti epilogu a vůbec závěrečným dílům HP taky protestuju, mám radši povídky kde žije i Severus i Sirius a všechno je jak má být. A hlavně kde Hermi neskončí s Ronem, páč on je fakt ňouma..
A ještě dotázek - jsou i povídky Ginny/Sirius nebo Ginny/Severus? Mohlo by to taky být zajímavé :) Mám pocit, že jsem našla kdysi snad jen jednu jedinou povídku Ginny-Sirius, ale nebyla moc dlouhá.. Tak klobouk dolů a budu se těšit na neděli a na středu a pak budu brečet jak želva, že už je konec.. Díky!
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Taky mám ráda dlouhé příběhy. Ovšem na překlad jsou dost časově náročné :-) Zařekla jsem se, že už budu dělat ročně povídky pod 200k slov, ale když mně se líbí samé dlouhé snamionky :-)
Loten zatím nepublikuje nic dalšího. Doufám, že ji zase múza políbí a začne nějakou další perlu.
Tebou zmiňované pairingy nevyhledávám, tak nevím. Ovšem kdyby se mi do cesty nějaká pěkná připletla...
Děkuji moc za komentář, bludičko :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: luisakralickova - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tak děvčata, hlasuji pro udělení čokoládového Fénixe našim překladatelkám. Takhle povídka patří do mého TOPu a opravdu se těším, až se k ní budu vracet. Věřím, že přijdete zase s něčím úžasným. V poslední době nemám moc štěstí na vyhledávání povídek a u vás vždycky chytím inspiraci. Díky vám a vydržte nám v plné síle.
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkujeme :-) Při další čokoládě, kterou budu baštit, si budu představovat, že jde o medaili :-) Pokusíme se vydržet, já hodně zavlažuji vínkem a překládání mám jako relaxaci (pokud mě zrovna neštvou postavy :-D ).
Díky za komentář, Luiso :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Sebelka - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To je tááák kráááááásná a dojemná, až srdce bere, kapitola. Mooooooooooooooc děkuji za Vaše nezměrné úsilý v překladání. Jiťa
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Já děkuji za komentář, Jiťo :-)

Ráno som si stihla kapitolku iba prečítať a bežala som do roboty, takže komentujem až teraz :)
Keď Albus vyhlásil Harryho a Severusove meno, až sa mi zatajil dych... nádhera!
A keď Hermiona objala Severusa rovno tam na pódiu, rovnako ako Ginny Harryho, tak už muselo aj tým najnatvrdlejším dôjsť, že medzi nimi niečo je :)
Je mi ľúto, že takáto super poviedka pomaly končí, fňuk, a chcem sa spýtať, či si ju môžem uložiť v PDF-ke do pc...
Ešte raz vďaka za super stredňajšie rána a teším sa na ďalšiu poviedku, ktorú pre nás s marci chystáte :)
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Bylo to krásné, že? Já slzela při každém čtení.
Pdf-ko mám v plánu vyrobit a dát ke stažení, takže pokud nechceš čekat (bude to trvat, chceme provést ještě jedno čtení kvůli přehlédnutým chybkám), budeš si to muset postahovat sama ze stránek. A moc mě těší, že máš v plánu archivaci :-)
Jen krví spojeni bude něco naprosto jiného. Chtěly jsme změnu a tato bude radikální :-D Snad se Ti povídka bude líbit.
Děkuji moc za komentář, tigy :-)

tvé překládání a pravidelné přidávání na tyto stránky mi zlepšilo posledních pár měsíců. po blázinci v práci, který mi na začátku týdne pravidelně ničil nervy, jsem si vždy v středu mohla říci, dnes večer si přečtu Post tenebras a pak už budou jenom dva dny do víkendu... moc jsem si tuhle povídku užila, je to užasný, dospělý, uvěřitelný příběh, který povídá krásný příběh o tom, že každý má naději:)) a tvůj překlad plynul hladce a příemně a moc dobře se četl... takže ještě jednou moc děkuji, bylo to krásné:))
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 13.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Moc mě těší, že jsme Ti zlepšovaly pracovní týden :-) A taky, že se Ti překlad líbil. Teď už nám zbývá nedělní bonusovka a poslední kapitola a definitivně se s Post Tenebras rozloučímě.
Děkuji moc za milý komentář, rito, moc mě potěšil :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 0)
Od: Neprihlásený - 12.11. 2014
Tak jsem se pěkně poskládala do křesla, našla si kapitolu - a zase se mi vrátilo ta atmosféra časného rána v tvém báječném domě, kdy jsem téměř spící napůl v bezvědomí dočítala tuhle kapitolu (což jsem si zopakovala dnes po půlnoci) a měla co dělat, abych se ubránila hlasitému pláči v okamžiku, kdy Kingsley vytáhl z krabice medaili na smaragdové stuze. A Hermionino rozechvění, které zahlédl Severus na své cestě k pódiu, hrdost jiskřící v jeho očích, všeobecný potlesk - to bylo prostě na mě najednou moc emocí.
Ovšem kapitola korunuje dílo už od začátku. Docela jsem záviděla Hermioně, že z obyčejných černých šatů mávnutím hůlky vyčaruje róbu. A Severus ve večerním - proč o tom Loten napsala tak málo? Pravděpodobně proto, abychom procvičily fantazii...
Popis slavnosti byl kouzelný. Loten opět dokázala všechno přesně nadávkovat, nic nepřehnala, nic nenechala nedotažené. Namísto pompézních proslovů ministerských úředníků Harryho prostá slova proložená žertováním, smích i smutek a pospolitost lidí, kteří byli při tom a věděli. "Dámy a pánové - Fénixův řád!" Nedivím se, že Hermiona slzela. Takový nezapomenutelný večer. Obávám se, že budu stejně rozcitlivělá, až to budu číst třeba po desáté.
Ráno poté se povedlo stejně dobře. Ten rozhovor jako by se svou elegancí, půvabem, vtipem a celkovým vyzněním vrátil o dvě stě let zpět, do doby doznívajícího osvícenství. Jako bych četla lehké škádlení Lízinky Bennettové a pana Darcyho. S touhle povídkou se budu strašně špatně loučit, i když už teď vím, že je jedna z těch, ke kterým se budu vracet, i když je už budu znát nazpaměť.
Děkuji za úžasnou kapitolu úžasného příběhu.
 
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Páni, zlotřilý systém mě odhlásil! Takže to jsem já - ale ty bys to asi stejně poznala, asi jsem jediný exemplář, který píše tak dlouhé výlevy
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 13.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jo, myslím, že Tvůj komentář bych poznala kdykoliv :-)
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu) Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 13.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Při každém Tvém komentáři si vrním blahem, jak nádherně dokážeš vystihnout i mé pocity z kapitoly :-)
Severuse ve večerním bych strašně ráda viděla. To, jak nezakrýval svá zranění na krku. A chtěla bych u toho být, jak si šel, kulhaje (doufám, že mám správný tvar přechodníku :-) ) ztichlou uličkou mezi židlemi. Chtěla bych vidět, jak jej Hermiona sleduje a vidí v jeho očích zrození nového Severuse.
To, že Harry a pak i Brumbál zvolili prostou řeč a vyhnuli se pompéznosti, podtrhlo sílu celé slavnosti. Věřím tomu, že teď mohli za válkou udělat poslední tečku. Teď se všichni mohli se všemi ztrátami srovnat, jak se patří. A Severus také. Uzdravil se, má svoji Hermionu a ve škole může napravit, co podle něj zkazil (k čemu však byl donucen).
Děkuji Ti, denice, za krásný komentář :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: kakostka - 12.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Bože, T O    J E    S K V O S T! Děkuju, děkuju za nádhernou, nádherně napsanou a přeloženou kapitolu a vlastně celou povídku. Jak napsal někdo předemnou, celá povídka je vlastně Epilogem k tomu chcípáckému konci v podání JKR. Sorry, ale zmršila si to, ještě že svět FF dokázal zas nastolit rovnováhu. Tušila jsem to dlouho, ale dneškem řadím Post Tenebras a Chasing the Sun na vrchol povídek ze světa HP. JO, takhle to mělo dopadnout a vlastně konečně dopadlo. Dámy a pánove to je Fénixův řád... JO, pro nás od nás. Ministerstvo, jdi se bodnout. Děkuju. Děkuju, těm kdo vyštáral tenhle skvost a děkuju, že jste ho překládáte, betujete a servírujete v pravidelných dávkách. Vím, že jsem poslední dobou flákala komenty, ale středy, mno občas hned po půlnoci byly vaše:-))) Ježiš k téhle povídce se budu opakovaně vracet. Tiše doufám, že se můžeme těšit na podobný skvost. Celá kapitola byla dokonalá, včetně uvědomnění a hlavně osvobození, kterého Severus dosáhl. On už ví, jakou má cenu. JO. Pottere, to se ti povedlo. PS. věřím, že Lenka to v Jinotaji naservíruje skvěle a alespoň v duchu si budu představovat jak se Mione stane časem ředitelkou Bradavic....
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 13.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
:-) Každý takový komentář mě nabije chutí do další práce.
Další takový skvost se hledá. I když jedna povídka v podobném duchu aspiruje na adepta na překlad. Včas oznámím, jaká další snamionka se v dílně našeho tandemu chystá :-)
Krásně jsi to vystihla. Toto JE epilog, který měl následovat. A v příští, závěrečné kapitole se dozvíš víc o Lence a Hermioně a myslím, že budeš spokojená.
Moc děkuji za milý komentář, kakostko. Jste na mě milé a já se budu snažit vám všem to oplatit dalším překladem.
Díky :-)

Veľmi sa mi páčila táto kapitola, skvelo to vymysleli s tým Fenixovým Rádom, veľmi sa mi to páčilo, aj to podelenie, aj to posledné, čo sa týkalo platinového rádu. Až mi slzy vybehli pri tom celom oceňovaní, veľmi pekne to bolo spracované.
George pobavil tou čokoládovou medailou, som sa tak smiala aj potom ako Dumbledore povedal, nie pán Weasley nie je čokoládová, bolo to milé.
Konečne niekto ocenil aj Severusa, čo je pekné a som rada, že to bolo celé také milé a pekné. A tiež aj rozhovor s Hermionou.
To fakt už iba jedna časť, ach, bude mi to veľmi chýbať, hoci ešte nemám dočítanú Honbu, tak sa aspoň budem potom venovať tomu :)
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 13.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Moc mě těší, že se líbilo. Tato povídka končí moc příjemně a dojemně. V poslední kapitole se dozvíme, jak se jejich život ubíral dál. Na revizi Honby se chystáme, jen co bude připravený advent, ale už teď se těším, že si ji dám znovu :-)
Moc děkuji za komentář, Densi :-)

Očarovaná, užastnútá, vyplakaná a šťastné. Tá medaila zo zelenou stužkou.....
Som strašne rada že som sa zdržala a nepozrela si originál...teším sa na ďalší diel, verím v to, že to bude už len lepšie....aj keď mi bude táto poviedka chýbať...
ďakujem za preklad :) 
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 13.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ano... Přesně tak... A ta medaile...
V poslední kapitole nás čeká takové shrnutí, co se se Severusem a Hermionou v dalších letech dělo. Kam dospěli.
Děkuji za komentář, cuc :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: teriisek - 13.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Krásná kapitola, těší mě, že si vzali Severusova slova k srdci a udělali si oslavu podle sebe a pro sebe. Ta ocenění byla skvělá, moc se mi líbily Harryho ironické poznámky, byť ta poslední mě v první chvíli trochu zarazila (on to zjevně myslel tak, že to ocenění jeho samého nebyl jeho nápad, ale já to v první chvíli pochopila jako opatrnou kritiku Severusova ocenění). Jsou opravdu na skvělé cestě změnit kouzelnický svět, snad se jim to podaří ke spokojenosti všech, bylo by to rozhodně potřeba, těch předsudků a nenávistí už bylo dost. Díky moc za překlad, budu se těšit na další (poslední?) kapitolu!
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 13.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jejda, ta opatrná kritika Severusova ocenění mě vůbec nenapadla. Já jsem byla, a i teď jsem, přesvědčená, že sobě nechtěl dát tu platinovou medaili. Myslím, že v této chvíli už Severuse akceptoval. Že došli k jisté formě příměří a akceptování. Přeci jen o těch Vánocích měl Harry strach i o Severuse. Jo, určitě je to tak, chci si myslet, že nám závěr povídky nic nepokazí :-)
Ach jo, už budeme končit...
Děkuji moc za komentář, teriisku :-)
 
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: teriisek - 13.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jo, to ono to tak určitě bude, mně to pak taky došlo, ale prostě v první chvíli (než řekli, že budou dvě), jsem si myslela, že Harry už dostal zlatého a teď zbývá jen Severus, nedošlo mi, že Harrymu vlastně ještě nic nedali a on to myslel jako poznámku na sebe:) Konec mě taky mrzí...

Úžasné vyvrcholení celého příběhu, konečně byl Severus oceněný, a nejen on, ale i další - hlavně se mi líbilo, že autorka nezapomněla i na ty ze zákulisí, kteří také plnili úkoly. O nich by jinak nikdo nic netušil. Děkuji za skvělý překlad.
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 14.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To ocenění přišlo na jednu stranu pozdě - tolik let po válce, ale na druhou ve správné chvíli pro Severuse. Už byl dost vyléčený, aby se mohl zúčastnit. Nějak si nedovedu představit, že by tam přišel třeba před třemi, čtyřmi lety. Hlavní je, že to byla to důstojná oslava a vzpomínka na ty, kteří nebyli vidět, ale byli potřební.
Děkuji za komentář, larkinh :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: scully - 15.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nemám slov. Od středy jsem si kapitolku přečetla už potřetí a pokaždé jsem se rozbrečela. Celková povídka byla úžasná,už se těším až si ji přečtu celou na jeden zátah ve čtečce. Už nám zbývá jen epilog a je konec krásného Lotenina příběhu. Moc obdivuju Loten,která dokázala takovou krásu napsat a vás holky,že jste pro nás ostatní tento příběh přeložily.Kruci už mě zase tečou slzy,pitomý hormony. Miluju vaše středy a těším se na další příběh. Holky moc děkuju za fantastický překlad
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 15.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Já měla slzy v očích u každého čtení. I když jsem si říkala, že se budu soustředit na gramatiku :-) Loten je čarodějka. Jen je škoda, že ji přepadl blok a nepíše dál.
Děkuji moc za milý komentář, scully :-) Po takovém prostě musím otevřít soubor s překladem povídky na příští rok :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Zuzana - 15.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Som z tejto kapitoly dojatá, bolo to také krásne ako konečne dostal Severus uznanie presne ako si zaslúžil. Som zaňho veľmi šťastná. Ďakujem za nádherný preklad:) je mi tak pekne ale aj smutno lebo tu boli spomenutí aj Remus s Thonksovou a Fred... s jeho smrťou som sa nedokázala zmieriť, tak ako ani so Severusovou:(
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 15.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Přesně. Krásno, že Severus došel uznání, ale smutno, že vzpomenuli smrt postav, které mám ráda. Ale celá ta oslava byla důstojným rozloučením se všemi padlými.
Děkuji moc za komentář, Zuzano :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Leylon - 15.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
ach, toto je ono! To je to najpatričnejšie z najpatričnejších giest. Konečne to niekto uviedol na pravú mieru. A keď sa Severusovi dostalo rovnakej pocty ako Harrymu... bolo to proste úžasné. Úžasný moment okorenený tou Harryho miernou neznášanlivosťou verejných prejavov :D :D Ten konečný rozhovor bol romantika na entú - pekná čerešnička. Ďakujem :)
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 15.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Strašně jsem se těšila na tuto kapitolu, i když už znamená, že příští středu se s povídkou rozloučíme. Takový vrchol celého příběhu se strašně dobře překládal.
Děkuji moc za komentář, Leylon :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Julie - 16.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Bylo jasné, že chystají nějaké překvápko, ale tohle jsme nečekala. Perfektní, dokonalé. Díky moc!
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 20.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jsem ráda, že se líbilo. Děkuji za komentář, Julie :-)

Čo ešte napísať, čo nenapísali už predo mnou? Možno to, že som v stredu pravidelne chodila do práce neskôr, lebo som sa vždy pozabudla pri čítaní, ale stálo to za to! :) 
Ešte raz veľká vďaka za úžasnú poviedku, dievčence! :)
 
Re: Post Tenebras, Lux - 42. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 20.11. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
:-) To nás těší :-) A díky za komentář, tigy :-)

A Křivonožka jim vrněl do uší na schůdkách do karavanu a slunce zapadalo a cikády cvrčely a vzduch voněl létem a Severus broukal nějakou písničku a Hermiona se šťastně usmívala a bylo léto a já děkuji.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: silrien - 19.03. 2017
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Prehľad článkov k tejto téme:

Loten: ( Lupina )09.01. 2015Vnímání
Loten: ( Lupina )19.11. 2014Post Tenebras, Lux - 43. - závěr
Loten: ( Lupina )16.11. 2014Post Tenebras Lux - Přijetí
Loten: ( Lupina )12.11. 2014Post Tenebras, Lux - 42.
Loten: ( Lupina )05.11. 2014Post Tenebras, Lux - 41.
Loten: ( Lupina )29.10. 2014Post Tenebras, Lux - 40.
Loten: ( Lupina )22.10. 2014Post Tenebras, Lux - 39.
Loten: ( Lupina )15.10. 2014Post Tenebras, Lux - 38.
Loten: ( Lupina )08.10. 2014Post Tenebras Lux - 37.
Loten: ( Lupina )01.10. 2014Post Tenebras Lux - 36.
Loten: ( Lupina )24.09. 2014Post Tenebras Lux - 35.
Loten: ( Lupina )17.09. 2014Post Tenebras Lux - 34.
Loten: ( Lupina )10.09. 2014Post Tenebras Lux - 33.
Loten: ( Lupina )03.09. 2014Post Tenebras Lux - 32.
Loten: ( Lupina )27.08. 2014Post Tenebras Lux - 31.
Loten: ( Lupina )20.08. 2014Post Tenebras Lux - 30.
Loten: ( Lupina )13.08. 2014Post Tenebras Lux - 29.
Loten: ( Lupina )06.08. 2014Post Tenebras Lux - 28.
Loten: ( Lupina )30.07. 2014Post Tenebras Lux - 27.
Loten: ( Lupina )23.07. 2014Post Tenebras Lux - 26.
Loten: ( Lupina )16.07. 2014Post Tenebras Lux - 25.
Loten: ( Lupina )09.07. 2014Post Tenebras Lux - 24.
Loten: ( Lupina )02.07. 2014Post Tenebras Lux - 23.
Loten: ( Lupina )29.06. 2014Post Tenebras Lux - Hledání
Loten: ( Lupina )25.06. 2014Post Tenebras Lux - 22.
Loten: ( Lupina )18.06. 2014Post Tenebras Lux - 21.
Loten: ( Lupina )11.06. 2014Post Tenebras Lux - 20.
Loten: ( Lupina )04.06. 2014Post Tenebras Lux - 19.
Loten: ( Lupina )01.06. 2014Post Tenebras Lux - Léto
Loten: ( Lupina )28.05. 2014Post Tenebras Lux - 18.
Loten: ( Lupina )21.05. 2014Post Tenebras Lux - 17.
Loten: ( Lupina )14.05. 2014Post Tenebras Lux - 16.
Loten: ( Lupina )07.05. 2014Post Tenebras Lux - 15.
Loten: ( Lupina )30.04. 2014Post Tenebras Lux - 14.
Loten: ( Lupina )23.04. 2014Post Tenebras Lux - 13.
Loten: ( Lupina )16.04. 2014Post Tenebras Lux - 12.
Loten: ( Lupina )09.04. 2014Post Tenebras Lux - 11.
Loten: ( Lupina )02.04. 2014Post Tenebras Lux - 10.
Loten: ( Lupina )26.03. 2014Post Tenebras Lux - 9.
Loten: ( Lupina )19.03. 2014Post Tenebras Lux - 8.
Loten: ( Lupina )12.03. 2014Post Tenebras Lux - 7.
Loten: ( Lupina )05.03. 2014Post Tenebras Lux - 6.
Loten: ( Lupina )26.02. 2014Post Tenebras Lux - 5.
Loten: ( Lupina )19.02. 2014Post Tenebras Lux - 4.
Loten: ( Lupina )11.02. 2014Post Tenebras Lux - 3.
Loten: ( Lupina )04.02. 2014Post Tenebras Lux - 2.
Loten: ( Lupina )28.01. 2014Post Tenebras Lux - 1.
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )27.01. 2014Úvod k povídce