archiv.hpkizi.sk
Too Many Potters
OneShots Drarry 2013
Článok poslal užívateľ: marci - 28.06. 2014
Téma: OneShots Drarry 2013

Too Many Potters

Příliš mnoho Potterů 

 

Autor: Cheryl Dyson

Překlad: marci   Betareading: Lupina

Originál: https://www.fanfiction.net/s/4363038/1/Too-Many-Potters

Shrnutí:

 Weaselyovic dvojčata uspořádají večírek na oslavu vytvoření nového lektvaru. Povídka je tak AU, až to hezké není. A obsahuje části pouze pro dospělé, samozřejmě.



Souhlas s překladem:

Souhlas s překladem Cheryliných povídek jsem obdržela od Rapidez, kterážto obdržela obecný souhlas s publikováním na těchto stránkách od Cheryl.

Prohlášení: Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autor této fanfikce je Cheryl Dyson. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku. 

***

Rating: M

Humor/Romance

Draco M. & Harry P. 

 

PP: Ano, je to blbost, ale přesto, nebo snad právě proto, mě to bavilo. A teprve při překladu povídky jsem si uvědomila, že Mnoholičný lektvar ve filmovém zpracování druhé a sedmé knihy mění podobu, nikoli však hlas, zatímco ve filmu HP a Ohnivý pohár vrčí Barty Skrk rozhodně jako pravý Moody. Předpokládala bych, že v knihách se hlasy mění, ale toto je fanfiction a autorka má svaté právo vycházet z filmového zpracování. A kromě toho – vlastně tu ani nejde o Mnoholičný lektvar, takže…

Užijte si prázdniny!!!

Obvyklé varování:

-          Rating podle státní legislativy, nejspíš 18+

 -         Slash

-          Občasné vulgarismy – no vážně, nedovedu si představit, že by dva vášniví mladí muži ve vypjatých chvílích používali výrazy jako „jejdanánku“, případně „šmankote“. 

Enjoy!

***

 


Too Many Potters

Příliš mnoho Potterů

Harry nechal tu krabici na stole téměř hodinu bez otevření. Poté, co na ni téměř hodinu sesílal širokou škálu kouzel. Balíček vypadal poměrně neškodně – krabice velikosti čajové konvice omotaná provázky pro snazší dopravu soví poštou, kterou byla doručena. Nebyl vlastně ničím zvláštním alarmující, kromě vínové barvy obalu a trojího zlatého K na přední straně. Nic nemohlo vyvolat Harryho opatrnost víc, než neočekávaný balíček od Kratochvilných kouzelnických kejklí bratří Weasleyových.

Nakonec se Harry rozhodl, že není jiné cesty, takže přeřízl provázek a krabici otevřel. Přestože byl připraven, málem vyletěl z kůže, když balíček vybuchl, ale exploze se ukázala být jen obrovskou smrští konfet, následovanou jediným vínovým balónkem plujícím ke stropu. Řečený balónek se vzápětí začal množit a Harryho napadlo, jestli nebude mít celý byt zaplněný podělaným latexem. Množení naštěstí ustalo. Harry si oddechl úlevou a pohlédl zpět na krabičku. Uvnitř, zachumlaná v zářivě barevném papíru, spočívala osamělá skleněná lahvička a obálka. Harry obálku vyňal a s úzkostí otevřel. Když si četl v ní napsaná slova, tato odplouvala z papíru a tančila vzduchem za pištivého předzpěvování:

Jste vítán na První Výroční Mnoholičné Párty bratří Weasleyových! Tato monumentální událost se koná na počest dokončení excelentního nového Megaličného lektvaru – prvního a jediného Mnoholičného lektvaru, který zaručuje účinnost dvanáct hodin po požití! Vložte do lahvičky vlas dle vlastního výběru a přijďte na večírek v přestrojení. Pro potvrzení pozvání bude při vstupu prováděna prezentace hůlkou.

Následovalo datum a hodina a Harry užasle zavrtěl hlavou. K čertu s tím, ale bez dvojčat by byl život nudný. Když začaly balónky praskat a od stropu se snášela vínová sprcha, Harryho napadlo, jestli je nuda vlastně tak špatná věc.

xxxXxxx

Harry o večírku přemýšlel několik příštích dní. Oslavy pořádané dvojčaty byly vždy bujaré události a pozvánky bývaly úzkoprofilové zboží. Ron na něj dotíral téměř nemilosrdně.

„Za koho jdeš, Harry? Mohl bys jít za Nevilla. Zaslechl jsem, že ten plánuje jít jako Viktor Krum.“

„Co? Proč? A kde sehnal Viktorovy vlasy?“

Ron pokrčil rameny. „Říkal, že chce zažít, jaké to je být plný síly a proslulý a to všechno. Hermiona si myslí, že to bude dobré pro jeho sebevědomí. Podle mne by měl jít za tebe.“

„Cože? To je ještě praštěnější, než jít za Viktora Kruma!“

Ron pokrčil rameny ještě jednou a bručel cosi o síle a proslulosti. Harry jej probodl pohledem.

„Ty se nechystáš jít za mne, že ne?“ zeptal se.

„Já? Ale ne! Už jsem si všechno naplánoval. Vlastně… no, Hermiona už mi všechno naplánovala.“

„Vážně? Tak za koho jdeš?“

Ron zavrtěl hlavou. „Nic ti neřeknu. Prostě si musíš počkat, až mě uvidíš, ne?“ ušklíbl se a Harry protočil oči. Byl poněkud překvapený, že je Ron tak nadšený z nějakého Hermionina návrhu.

On sám měl nakonec jen jednu logickou volbu. Prohledal dno svého oblíbeného kufru a vytáhl sametem vykládanou krabičku. Obsahovala jediný, téměř bílý vlas. Harry jej opatroval celé roky a vždy napůl očekával, že jej bude potřebovat pro nějaký hanebný účel.

xxxXxxx

Harry zkontroloval svůj vzhled v zrcadle a lehce si utáhl opasek kalhot. Seděly mu na bocích níž, než čekal, a byly téměř nemravně obtažené. Pod černou látkou připomínající černou kůži mohl vidět každou křivku. Materiál naštěstí pouze vypadal neprodyšně – ve skutečnosti byl lehký a vzdušný, takže Harry se neupotí k smrti, než noc skončí.

Stříbřitá košile mu obepínala hrudník a ukazovala dlouhý pruh holé kůže kdykoli zvedl ruce, což dělal často, aby mohl obdivovat ploché břicho. Nebylo jeho, samozřejmě, ale byla to pro něj pravděpodobně jediná šance opájet se tím, jak úžasně blonďák vypadá.

Ještě jednou si uhladil platinové vlasy a věnoval svému odrazu do zrcadla cvičný úsměv. Šedé oči souhlasně zazářily. Perfektní. Způsoby Draca Malfoye měl Harry zažrané až do krve. V oblečení, které měl teď na sobě, se cítil jako ztělesněný sex. Plánoval použít vše ke svému prospěchu a párty si pořádně užít.

Po posledním obdivném pohledu se přemístil do zámečku, který Weasleyovic dvojčata obvykle pronajímala pro své zvláštní příležitosti. Ron jej potkal v předsálí.

„Hůlku, prosím,“ řekl Ron, ale hlas byl Hermionin. Harry třeštil oči, když podával svoji hůlku do čekající ruky.

„Hermiono?“ zeptal se nevěřícně.

„Ano, Harry. Vypadáš velice… zatraceně, Harry, vypadáš jako nejluxusnější gigolo. Co tě to napadlo jít ze všech lidí zrovna za Malfoye?“

„Fakt se cítím jako kretén,“ připustil Harry.

„A vždycky ses chtěl s tím blonďatým bastardem pomazlit?“ napověděla mu Hermiona.

Harry jí věnoval Malfoyův nejpovýšenější pohled. „Nestarej se, Grangerová,“ děl a odfrkl si. Zírala na něj a ten výraz byl tak blízký Ronovu normálnímu pohledu zhrozeného překvapení, že se Harry musel zasmát.

„Kde je vlastně Ron?“

Palec ukázal cestu k nejbližšímu rohu, kde si Hermionino zosobnění právě okukovalo svoji blůzu. „Myslela jsem si, že by pro něj mohlo být přínosné, kdybychom šli jeden za druhého, ale pokud nedokáže udržet ruce od svých – nebo mých – nebo číkoliv… fajn, vypadá to, že si vytvořil nezdravou přitažlivost k prsům.“ Hermionina za Ronovou tváří zrudla. Harry se zakřenil, když Hermionin dvojník obě prsa s lascivním úsměvem nadzvedl a zmáčkl.

„Ronalde!“ zaječela a huňatá hlava sebou trhla s provinilým výrazem.

 „Sorry,“ zvolal Ronův hlas a ruce se stáhly. „Malfoyi? Co tady děláš?“

„Je to Mnoholičný, Rone! To jsi kompletně mimo?“

„Och. V pořádku. Sorry. Jdu si pro nějaký… šleh.“

„Já mu dám šleh,“ zamumlala Hermiona a povzdechla si. Ronova tvář se ušklíbla, když se otočila zpět k Harrymu. „Nicméně, bav se, Harry. Svoji hůlku dostaneš zpět při odchodu. Dvojčata chtěla zabavením hůlek zajistit větší zábavu. Jsou příliš rozpoznatelné, jak víš.“

Harry přikývl. Bez hůlky se cítil trochu divně, nicméně předpokládal, že tak jako tak magii potřebovat nebude. Zevnitř slyšel hlasitou hudbu. Byl připraven na pití a trochu tance.

Jakmile vstoupil dveřmi do sálu, vrazil přímo do kohosi černovlasého a užasle se zastavil. Obrovské zelené oči na něj mrkly zpoza skel brýlí.

„Sorry,“ pravil ženský hlas a Harryho dvojník odspěchal. Harry se zamračil. Kdo se k čertu zmnoholičněl do něj? A kde sehnala jeho vlasy? Ale nebylo to poslední překvapení, jak tak kráčel k baru. Místností přecházeli ne méně než tři další Harry Potterové.

„Ohnivou whisky,“ štěkl na osobu za barem, vypadající jako Rita Holoubková. Alespoň doufal, že jen tak vypadá. Jistě ani dvojčata nebyla tak praštěná, aby tu ďábelskou reportérku pozvala na takovouto akci.

„Malfoyi,“ odpověděl mu výsměšný hlas, který rozhodně nebyl Rity Holoubkové. Téměř jej identifikoval, ale ne jistě. Harry se ušklíbl a uvědomil si, že dnes v noci bude mít hodně prostoru pro využití svého specifického výrazu.

„Méně mluvení, více obsluhy,“ děl v nejlepší imitaci Malfoye.

Pohled obsluhy za barem zostřel a Harry potlačil úsměv. Opravdu zněl jako Malfoy. Sebral nápoj, který mu 'Rita' poslala skluzem po pultu, otočil se a absolutně ji odignoroval. Očima skenoval překotně se plnící místnost, a když usrkl ze svého drinku, ztuhl. Co to má, zatraceně, znamenat? Sálem procházeli dva další Harry Potterové, jeden ve společnosti Olivera Wooda, v těchto dnech docela úspěšného hráče famfrpálu.

Kdosi jej zatahal za paži, a když se otočil, našel jiné dva páry známých zelených očí zírajících na něj. Ujistil se, že se opravdu jedná o dva páry.

„Malfoy, co?“ zeptal se jeden Potter, komicky zvedaje hlavu při pohledu na Harryho.

„To je zajímavé,“ pravil druhý Potter. „Kdo by mohl být tak statečný, aby přišel na náš večírek s tváří nepřítele?“

„Frede. Georgi,“ odsekával Harry. „Mohli byste mi vysvětlit ten absurdní počet Harry Potterů, které tu dnes večer vidím? A proč se, k čertu, za mne vydáváte vy dva?“

Jedno z dvojčat zamlaskalo. „Georgi, jenom Harry by si troufl přijít jako Malfoy.“

„No jo, Harry po tom pitomci pálil celé roky, jak víš.“

„Cože?“ prskl Harry. „To není pravda!“

Jeden z Potterů šťouchl do druhého. „Stále v popření.“

„Smutné.“

Harry zaskřípal zuby a polkl další lok svého drinku.

„Parádní, Harry. Malfoyův rozzuřený pohled máš opravdu zmáknutý.“

„Protože jsem rozzuřený. A teď mi odpovězte.“

Jedno z dvojčat si stáhlo vlasy přes jizvu v dokonalé imitaci Harryho a připustilo: „No, pravděpodobně jsme na pozvánkách mohli zmínit, že některé vlasy by mohly být k dispozici…“

„Za určitý obnos, samozřejmě.“

„Ale i tak jsme byli překvapeni tou odezvou. Harryho jsme museli prodat… kolik? Tucet?“

„Vy jste prodávali mé vlasy?“ chtěl zaječet Harry, ale zvládl – stěží – zachovat svůj hlas klidný. „Máte vůbec představu, jak nebezpečné to je? Tušíte vůbec, jaké množství lidí tam venku se mě stále pokouší zabít?“

„Klídek, Harry, ten zděšený tón vůbec nezní jako Malfoyův.“

„Jo, vypadl jsi z role, kámo.“

„A uklidni se, víš, že bychom tě takhle nikdy do nebezpečí neuvrhli.“

„Hermiona by nás zabila.“

„Pro jistotu. Sestavili jsme seznam všech, kdo si koupili vlasy, a Hermiona provádí kontrolu, abychom si byli jistí, že se všichni ukázali a nikdo neschovává vlas pro pozdější odprodej—“

„Nebo nějaké jiné nepoctivé použití.“

Harry se trochu uvolnil, i když představa démonických dvojčat prodávajících jeho vlasy byla přinejmenším znepokojující. „A tyhle?“ zeptal se s poukázáním na jejich těla.

„No, George byl zvědavý, jaké máš nádobíčko, Harry.“

George vrazil loktem do Freda, jenž se ohnul v pase s téměř vyraženým dechem, ale oba se rozesmáli. „Byl to Fredův nápad. A i tak, Harry, můžeš být pyšný.“

„Jo,“ dodal George mezi kašlem. „Pěkné vybavení, kámo.“

Harry cítil, jak mu zcela netypicky červenají tváře, a rozhodl se, že nejlepší bude před společností dvojčat prchnout, než se dopustí násilí. Fred jej šťouchl dřív, než stihl svůj plán zrealizovat.

„Zatraceně, chlape, koukni na to.“

George hvízdl. „Kurva, Harry, jestli takhle vypadáš každý den, vzdávám se holek.“

„Kdo je to?“ zeptal se Harry šokovaným hlasem. Zíral přes místnost na nově příchozího dalšího Harryho Pottera, ale Harry nikdy nevypadal takhle, dokonce ani ve svých nejlepších dnech. Tento Harry měl sebejistý krok zdůrazněný nízko posazenými tmavými kalhotami a lesklými černými botami. Hedvábná košile smaragdově zelené barvy ladila k jeho očím, které byly zvýrazněny moderními stříbrnými obroučkami, na rozdíl od těch tmavých kol, které Harry obvykle upřednostňoval. Jeho vlasy byly také odlišné. Byly slušivě zastřiženy a stylově završovaly celý ten nový vzhled. Stále byly rozcuchané, ale vypadaly tak spíše záměrně, než nahodile.

„Musí to být někdo z té hromady, Harry, ačkoli si myslím, že na Susan Bonesovou jsem už narazil, takže to není ona.“

Harry na něj znechuceně pohlédl. „Susan Bonesová se zmnoholičněla do mě? Proč?“

Fred pokrčil rameny. „Neptali jsme se nikoho na důvody, kámo.“

„Jenom jsme si vzali jejich sladké, sladké galeony.“

„Chci ten seznam,“ procedil mezi zuby Harry a neochotně obrátil pohled zpět k té svůdné verzi sama sebe. Okolo toho muže – nebo možná ženy – se už shromáždil malý dav a Harry nedokázal zahlédnout nic, než černé vlasy.

„Žádný problém, čéče,“ pravil George. „I když musíš počkat do zítřka. Nechali jsme ho doma.“

„A právě jsem zahlédl někoho, kdo přišel za Fleur Weasleyovou. A jelikož to nemůže být má příbuzná, mohl bych konečně s Billovou manželkou zaskórovat.“

George si odfrkl. „Nikdy Fleur nedostaneš.“

„Když vypadám jako Harry? Sleduj. A kromě toho mám pocit, že je to Angelina.“

George ožil. „Fakt? Jak myslíš, že by se dívala na možnost mít dva Harry?“

„Pojďme to zjistit, ne?“ Hodil paži přes bratrova ramena. „Bav se, Harry. Chci říct Malfoyi.“

Harry za nimi zíral lehce dotčený skutečností, že plánují jakési nezřízené orgie s jeho tělem – nebo kopií téhož. Dopil drink a obrátil svoji pozornost zpět k muži, který přeměnil Harryho Pottera na chodící sex. Hermiona – ne, počkat, to je Ron v Hermionině těle – do něj právě hučela. Ten chlapík si to zřejmě užíval, alespoň podle zářivého úsměvu soudě.

Harry zaujal svůj nejlepší malfoyovský postoj a loudal se směrem k tomu houfu.

„Grangerová,“ ušklíbl se na Rona. „Opravdu musíš Pottera tak nestydatě svlékat očima?“

Ron, coby Hermiona, zrudl. „To nedělám!“ vypískl a hlas mu přeskočil do fistulky. „Nevidím Harryho takhle. To je…“ Vrátil se k normálnímu hlasu. „Dobře, tohle je prostě ujeté.“

„Možná bys měla raději běžet, Hermiono,“ řekl falešný Potter hlasem tak podobným tomu Harryho, až ten zamrkal.

„Jo, tak jo,“ řekl Ron. „Musím najít Freda a George a hodit s nimi řeč o tomhle večírku.“ Udělal několik kroků, ale pak byl očividně rozptýlen svým vlastním hrudníkem a nakráčel přímo do dalšího z hostů. Usmál se na něj Viktor Krum.

„Herm-iou-no!“ zařičel Krum, načež Ron doopravdy vyjekl a vzal do zaječích. Harry potlačil smích, když si vzpomněl, že to Ron mu řekl o plánu Nevilla Longbottoma přijít jako Krum. Neville na něj hleděl tázavě; zjevně jej nebral jako Malfoye a měl slabost pro blonďáky. Pravděpodobně právě přemýšlel, proč by někdo přišel jako Malfoy. Harry se zhoupl v bocích a otočil se zpět k bohu sexu Harry Potterovi, který jej zvídavě sledoval.

Harry se věrohodně ušklíbl. „Pottere.“

Tmavá hlava sebou opovržlivě škubla a Harry si ten pohyb zapsal do paměti pro pozdější použití. Bylo to působivé. „Malfoyi,“ dostalo se mu odpovědi. Ať se snažil sebevíc, Harry ten hlas nedokázal zařadit.

„Je na tebe zajímavý pohled, Pottere,“ řekl Harry a nechal své oči bloumat po tom exponátu. Bylo víc než bizarní shledávat svůj vlastní obraz atraktivním, ale sakra, kdyby tak dobře nevypadal!

„Ty vypadáš jako obvykle, Malfoyi.“

Harry se ušklíbl a projel prsty skrz platinové vlasy. „Kdybys dosáhl tohoto, mohl by ses také chlubit, co, Pottere?“

Ty zelené oči jej přejely odshora dolů a Harry cítil, jak se po jeho tvářích rozšiřuje ruměnec ve velmi nemalfoyovském stylu. Ke své úlevě byl odstrčen stranou pádícími účastníky večírku, kteří se se smíchem řítili místností. Pravděpodobně spěchali do vedlejšího sálu, ze kterého se začala linout hlasitá hudba. Když dav prořídl, zahlédl Harry své alter ego v pevném sevření dalšího Harryho Pottera. Kolik se jich této šílené akce vůbec účastní? Druhý Potter vypadal víc jako Harry obvykle a sotva si zasloužil druhý pohled. Harry pokrčil rameny a šel se poohlédnout po něčem k zakousnutí. Weasleyovic dvojčata pokaždé zařídila úžasnou hostinu a Harry umíral hlady.

Jedna ze stěn sálu byla lemována stoly a Harry si rychle naložil talíř množstvím delikates. Zjistil, že se nachází vedle Viktora Kruma. „Ahoj, Neville,“ řekl.

„Harry?“

Harry se uchechtl. „Jo, myslel jsem si, že mě nikdo nebude brát jako Malfoye.“

„To máš pravdu. Viděl jsi všechny ty Harry? Musíš šílet.“

„Jo, bude mi chvilku trvat, než se za to dvojčatům pomstím, ale já to zvládnu.“

Vedle Harryho se zjevil s fotoaparátem v pohotovosti Colin Creevey. Než mohl Harry protestovat, byla jeho fotka hotová, a stejně tak i Viktorova. „Ahoj Draco! Ahoj Viktore! Nemusíte mi říkat, kdo doopravdy jste. Není to paráda? To jsem já, Dennis! Colin šel jako já, ale slíbil, že mohu udělat pár snímků. Viděli jste, kolik je tu Harry Potterů? Myslím, že Colina to doopravdy porazí. Byl Harrym posedlý celé roky. Je to švihlé, vážně. Říkal jsem mu aspoň šest tisíckrát, aby to překonal. Hej, možná bude mít štěstí dnes večer, když je tu tolik Harryů. Myslíte, že přišel i sám za sebe? Ach, koukněte! Je tu Snape! Ahoj, Snape!“

Colinovo zpodobnění odklusalo a Neville se zahihňal. „Sorry, Harry.“

Harry pokrčil rameny. „Kdo se zdravou myslí by přišel jako Snape?“

„Nějaký Zmijozel. Pravděpodobně Draco Malfoy. Ale jenom ty jsi mohl přijít jako Malfoy.“ Zase se zahihňal. Harry dumal, co tím myslel, ale rozhodl se neptat. Sledoval stínového Snapea blížit se Malfoyovým manýrům, ale ten chlap si povídal s Dennisem a to jeho obraz rozbilo. Pokud to je Malfoy, vytvořil pozoruhodný dojem ani Snapea, ani Malfoye.

„Co plánuješ podniknout v kůži Viktora Kruma?“ zeptal se Harry, když konečně dokázal od Snapea odtrhnout oči. Kdyby to vážně byl Draco Malfoy, pravděpodobně by neocenil, že mu Harry ukradl jeho podobu.

„Plánuju sbalit Pansy Parkinsonovou,“ odpověděl Neville.

Harry se otočil a vyjeveně na něj zíral. „Skutečnou Pansy, nebo někoho vypadajícího jako Pansy?“

„Tu skutečnou. Zmnoholičněla se na Ritu Holoubkovou. Fred a George mi to prozradili.“

„Merline, Zmijozelové jsou vážně šílení, nemyslíš?“ Není divu, že se na něj u baru tak divně dívala.

„Hodně štěstí, Neville.“

„Pro tebe Viktor, prcku,“ odtušil Neville děsivým bulharským přízvukem.

„Zdar, Viktore.“ Harry zamířil na taneční parket. Místnost byla osvětlena plovoucími koulemi, které zářily bledým světlem a co chvíli měnily barvu, což dávalo celému prostoru duhový nádech. Harry se skryl u zdi a toužil po nějakém osvěžujícím drinku. Odložil prázdnou sklenici na okraj tácu plujícího kolem. Jakási tmavovlasá žena se jej snažila oslovit, ale Harry ji varoval patentovaným malfoyovským zazíráním. Dnes v noci tu rozhodně nebyl, aby balil nějakou babu.

Taneční parket byl relativně plný s ohledem na to, že večírek vlastně teprve začal. Ten sexy Harry tančil s někým vypadajícím jako Angelina Jonsonová. Harry si myslel, že to bude pravděpodobně Katie Bellová. Podle Hermiony vždycky na Angelinu žárlila. Harry se zamračil nad způsobem, jakým se tiskla na jeho dvojníka, ačkoli mnoholičného Harryho to zjevně netrápilo, alespoň podle jeho smyslného úšklebku soudě. Harry si slíbil, že si doma tento konkrétní pohled nacvičí. Kdo to je?

S rozhodnutím nebýt ztrapňován sám sebou napochodoval Harry zpět a popadl černovlasou ženu za ruku. „Tančíme,“ vyhlásil bez úvodu.

„Jasně,“ vypískla.

Manévroval je přes parket a zlehka jí svíral boky. Rytmus hudby byl silný a rychlý, což Harrymu umožnilo je dosmýkat ještě blíž k tomu svůdnému muži a jeho partnerce. Zelené oči se krátce střetly s šedýma, než je hudba odtáhla pryč.

Tmavovlasá žena byla obstojná tanečnice a Harry se na několik minut ztratil v rytmu tance. Byl si ale stále nepříjemně vědom muže kroužícího poblíž. Píseň teď zpomalila a dívka se naklonila blíž, omotávajíc mu ruce kolem krku, ačkoli byla příliš malá, aby to mělo správný efekt; Malfoy byl poměrně vysoký.

„Kdo jsi?“ zeptal se Harry zdvořile.

„Ve skutečnosti, nebo dnes v noci?“

„Obojí.“

Zachichotala se. „Dnes v noci jsem mudlovská dívka, kterou jsem viděla na ulici a pomyslela si, že je roztomilá. Vždycky jsem chtěla vypadat takhle. Normálně jsem Hannah Abbottová.“ Harry měl chuť se nakopnout, že nepoznal její hlas. „Už dlouho si myslím, že je Draco hezký, i když normálně je takový pitomec, že jsem se k němu nikdy nezkoušela ani přiblížit. Kdo jsi ty?“

„Raději bych to neprozrazoval,“ řekl Harry a vrhl další kradmý pohled na toho sexy Pottera, který nyní ocicmával Angelininu dvojnici. Ocicmával!Harryho těle! Uraženě se zamračil.

„Vážně mě nikdy dřív nenapadlo, že je Harry tak rajcovní,“ podotkla Hannah užaslým tónem.

Harry si odfrkl a ulevilo se mu, když hudba zase zrychlila, což líbající se pár rozdělilo. Když tanec skončil, Harry opustil Hannah se stručným ospravedlněním a vrátil se k baru. Nedokázal vysvětlit svoji rozmrzelost při pohledu na sama sebe líbajícího někoho jiného. Ale byla to jen hra, samozřejmě. Ten chlápek měl naprosté právo převléknout se za Harry Pottera a muchlovat se s kým se mu zlíbilo.

Pansy coby Rita stála pořád za barem. Přemýšlel, jak ji dvojčata dokázala přesvědčit, aby pro ně pracovala a rozhodl se, že to pravděpodobně nechce vědět. Jak ty tři znal, jednalo se s největší pravděpodobností o něco nechutného a nejspíš ilegálního.

„Ještě jednu ohnivou whisky,“ poručil si ostře.

„Hraješ ho opravdu dobře,“ podotkla. „Myslím, že Draco by byl polichocen. Nechceš mi prozradit svoji identitu?“

„Ani ne,“ odtušil Harry suše.

Usmála se. „To je v pořádku. Mám svoje podezření.“ Podala Harrymu jeho drink a on odspěchal pryč; nechtěl udělat chybu a poskytnout jí nějaké vodítko pro podporu jejích nápadů. Než se stihl vrátit do provizorního tanečního sálu, odchytla Harryho Ginny, přestrojená za Fleur Delacourovou. Jistě, nyní Fleur Weasleyovou. Podle zvuku jejího hlasu Harry usoudil, že začala popíjet dlouho předtím, než tahle párty vůbec začala.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se, když došli ven na dlážděnou cestičku.

Odtrhla ruku pryč a zírala na něj. Byl to výraz, jaký na Fleuřině tváři ještě nikdy neviděl, a ten nesoulad jej na chvíli ochromil. Pak ty stříbrné vlasy zavířily ve spirále, když se dívka prudce otočila pryč od něj. „Co se staráš, Harry?“

„Starám se o tebe, Ginny,“ řekl pevně.

„Do prdele s tebou, Harry. Vždycky ses staral víc o Malfoye, než o mne. To je jasné každému, kdo tě zná. Tvoje posedlost nikdy neumře. On je dnes v noci tady. Věděl jsi to?“

Harryho pohled bezděčně sklouzl směrem k domu. Zapomněl dávat pozor na Snapea. Pohrdavě se zasmála. „Vidíš? Nemůžeš se ani dočkat, až se tam vrátíš a budeš ho moct sledovat.“

Dveře se otevřely a ven se vysypal smějící se pár. Téměř vrazili do Harryho kvůli jejich nestabilní chůzi a propleteným pažím. S překvapením zaznamenal, že se jedná o jednoho z jeho dvojníků, přičemž tento kráčel s očividně podnapilou blondýnou. Zamumlali rychlou omluvu a spěchali k nedaleké lavičce, kde se usadili a v srdečném objetí spojili rty.

Ginny se zahihňala. „Tak to je hustý. Ona dostane od téhle kopie víc akce, než jsem se kdy dočkala od tebe.“

„To není pravda!“ prskl Harry, který nakonec skočil na návnadu. Prošel s Ginny téměř – téměř! – celou tu cestu, dokud nějaká část jeho mozku nepropadla panice. Ještě nějakou chvíli ten pár sledoval a přemýšlel, proč jej pohled na tohoto Harry Pottera ocucávajícího jakousi dívku neobtěžuje. Bylo to tím, že v dívce poznal Angelinu? Možná bys žárlil, kdyby Angelina líbala jeho, napadlo ho, a pak se rozhlédl, jestli mu tu zvláštní představu nenasadil do hlavy nějaký cizí nitrozpytec.

„Půjdu najít někoho, kdo tě vezme domů,“ řekl Harry a Ginny na něj zavrčela.

„Jsem dokonale schopná najít si někoho sama,“ vyštěkla a rázně proplula okolo něj. „Žij blaze, Malfoyi.“

Zapadla zpátky do domu a Harry si těžce povzdechl. „To šlo dobře,“ zamumlal. Pak se narovnal v ramenou a rázným krokem zamířil dovnitř, proti své vůli jejími slovy zraněný. Ginny jej prakticky nařkla, že je nějaký druh puritána.  Opravdu jí bylo líto, že se na ni nevrhl jako nějaké nadržené zvíře? Pousmál se. Možná by jí měl předvést, jak požitkářský dokáže být. Hannah se zdála dost ochotná. A nepotřebovala vědět, kdo doopravdy je.

Aby posílil své odhodlání, kopl do sebe Harry další sklenici a ještě jednou otevřel taneční sál. Ten sexy Potter stále tančil, tentokrát omotán postavou s krátkými blond vlasy. Harry s překvapením zaznamenal, že se jedná o Dennise Creeveyho – což znamenalo ve skutečnosti Colina! Zasténal s opětovným podrážděním. Paráda, takový výraz dokázal vykouzlit jedině Colin víc než směšně poblázněný do Harryho. Musí s tím něco udělat. Když se přiblížil, ten muž si právě svlékl košili. Jeho kůže se leskla potem a Harry měl pocit, že Colinovy oči se celé zamlžily.

Zaťal ruby a razil si cestu davem tancujících. Pak sklouzl rukama okolo svého alter ega a naklonil se blíž k mužovu uchu. Falešný Harry lehce ztuhl, ale neodtáhl se, když se Harry přisunul blíž a natiskl mužovy půlky proti své pánvi. Krátce pocítil potěšené překvapení, že je jeho vlastní zadek tak pěkný, a pak zamumlal: „Proč si nenajdeš někoho své velikosti?“

Tmavovlasý muž se v jeho náruči otáčel, dokud neskončili tváří v tvář. Harryho napadlo, že je pěkně bizarní se takto koukat sám na sebe. „Jak víš, že jsi moje velikost?“ zapředl muž svůdně a Harry téměř cítil projet svým tělem elektrický výboj.

„Vím o tobě docela dost, Pottere,“ odpovědět stejným tónem s lehkým důrazem na jméno. Spokojeně se zakřenil, když se zelené oči za stříbrnými rámečky rozšířily. Takže ten muž nebyl tak sebejistý. „Nebo ti mám říkat nějak jinak?“

„Vykašleme se na jména, ano?“ opáčil a omotal ruce kolem Harryho krku. Zdálo se, že jejich těla do sebe zapadají jako kousky skládačky a Harry se přistihl, jak se vlní do rytmu hudby a pevně 'Pottera' objímá. Přejel rty po mužově krku a byl odměněn jemným potěšeným zavrčením. S nově nabytou odvahou povystrčil jazyk a zopakoval cestu svých rtů, ochutnávaje slaný pot a cosi, co vůbec nebylo jako Harry Potter. Možná nebyla, přes všechno působení Mnoholičného, změněna podstata člověka pod tím vším. To bylo povzbuzující pomyšlení.

„Hej,“ ozval se pobouřeně Colin.

„Odprejskni, Creevey,“ odsekl Harry svým malfoyovským hlasem.

„Draco? Jsi to vážně ty? Myslel jsem, že se od nás čekalo použití Mnoholičného lektvaru! A já našel tohohle Harryho první!“

„Řekl jsem odpal. Pokud nevysmahneš, vyzvednu si svou hůlku a pošlu tě do Grónska. Jako palmu.“

Harryho taneční partner se zaklonil a ušklíbl se na něj. „Jsem ohromen. Kdybych nebyl v obraze, řekl bych, že jsi vážně Draco Malfoy.“

Harry mu ušklíbnutí vrátil. „Jak víš, že nejsem?“

„Vím o Dracovi docela dost,“ odpověděl muž a Harrym projel plamen žárlivosti, následovaný jiskrou zneklidnění. Spal snad ten muž s Malfoyem? Kdo to mohl být? Blaise Zabini? Ruce se z jeho krku přesunuly na boky a přitáhly si jej blíž, až sklouzl po evidentně se zvětšující erekci. Harry zasténal a cítil, jak odpovídající nával krve probouzí jeho vlastní vzrušení. Rozhodl se, že je mu fuk, pokud to je Zabini. Chtěl si tuhle neuvěřitelnou jízdu užít, kamkoli povede.

Harry se rázně naklonil kupředu a přitiskl své rty na dvojníkovy. Nosem lehce narazil do brýlí, a pak přestal vnímat ten kuriózní pocit líbání sebe sama, když se druhé rty pootevřely. Jazyky se setkaly a uzamkly, a jakmile zavřel oči, veškeré podivné pocity zmizely. Zbyla pouze horká, vlhká ústa přisátá na jeho, ústa, která používala příjemný tlak na všech správných místech, a jejichž jazyk odhodlaně mapoval všechny citlivé oblasti. Harry si pamatoval svoje vlastní tělo natolik, aby si vybavil všechny senzitivní body svých vlastních úst – takto intimní znalosti mu v jeho situaci mohly jen pomoct – ale podle všeho ten muž instinktivně nacházel ty samé body v Harryho současném těle.

Během krátké chvíle přestali tančit. Harryho ruce klouzaly po zvlhlém těle, mapovaly obrysy míst, na která by nikdy nesahal, kdyby byla jeho vlastní, hladil pozadí tak známé, a přece nové. Byl už plně vzrušený a vrtěl se proti svému partnerovi, který vypadal stejně duchem nepřítomen. Pak se přestali líbat, aby se mohli zhluboka nadechnout. Pouze prsty, které se náhle zaryly do jeho boků, zastavily Harryho před neutuchajícím svévolným třením.

„Přestaň,“ vydechl muž. „Tady ne.“

„Tak pojď se mnou,“ odpověděl Harry. „Pojď se mnou domů.“

„Tak jo,“ dostalo se mu odpovědi a Harry se odtáhl jen natolik, aby mohli proplést prsty dohromady. K východu šli ruku v ruce a Harry ignoroval vyděšené pohledy, které je sledovaly. Předpokládal, že to je zvláštní – Potter a Malfoy, držící se za ruce a směřující ke dveřím s tvářemi shodně zarudlými touhou. Nezajímalo jej to ani v nejmenším. U dveří měla čekat Hermiona, která ale zřejmě opustila svůj post a upřednostnila připojení se k večírku. Hůlky ležely zastrčeny do úhledných přihrádek na zdi.

Accio hůlka!“ řekl Harry a jeho společník taktéž. Dvě hůlky vyklouzly ze svých míst a připlachtily do čekajících rukou. Byla přílišná tma, aby se daly zahlédnout nějaké detaily, a oba je tak rychle skryli před okolními zraky, že identifikace nebyla možná. Harry si nestěžoval na mužovo rozhodnutí zůstat v anonymitě. Bude se snažit, aby to tak zůstalo.

Jakmile dorazili na venkovní vzduch, otočil se Harry ke svému společníkovi a vtáhl jej do dalšího objetí, než je přenesl přímo do kuchyně svého bytu. Opřel muže proti barovému pultu a líbal jej několik bezdechých minut. Zatraceně, ještě chvíli a posunul by jej až nahoru a vzal si jej tam, kde byli.

„Počkej… počkej minutku,“ řekl Harry a zasténal, protože mužovy rty právě dělaly hrozivé, úžasné věci na jeho krku.

„Nechoď.“

„Jenom na chvilku, slibuju.“ Harry se neochotně – tak neochotně – odpoutal a prakticky se vrhl do obývacího pokoje. V opravdovém vzdušném víru otočil fotografie a odstranil cokoli, co by mohlo prozradit jeho identitu, než se vřítil do ložnice, kde udělal to samé. Usoudil, že koupelna je dost bezpečná – určitě nemá natištěno 'majetek Harryho J. Pottera' na zubní pastě – takže tu vypustil a spěchal zpátky do kuchyně. Muž, stále bez košile, byl upřený o pult, ale zdál se klidnější. Dokonce i když byl lehce rozcuchaný, stále vypadal lépe, než by Harry kdy dokázal, zejména za daných okolností.

„Jsem zpátky,“ zapředl Harry. „Chyběl jsem ti?“

„Strašně.“

To slovo bylo jako rozbuška a Harry se prakticky vrhl na své dvojče. Žádné přerušení jako by ani nenastalo a během vteřiny byli oba ve stavu téměř bolestného vzrušení.

„Ložnice,“ zamumlal Harry.

„Ano. Merline, ano.“

Nebyl si jistý, jak se vlastně do té ložnice dostali, ale byl si zatraceně jistý, že se ani na okamžik nepřestali líbat. Možná je tam i přenesl, pokud si pamatoval. Stáli vedle postele a stahovali jeden z druhého oblečení. Harry měl výhodu, protože ten druhý Harry se před odchodem z večírku neobtěžoval sebrat svoji košili. Silné ruce teď sevřely jeho boky, aby byly vzápětí jeho pseudokožené kalhoty staženy dolů a ty ruce sklouzly na Harryho zadek.

„Pěkné pozadí,“ podotkl muž.

„Malfoy je úžasný, co?“ řekl Harry vděčně a zavřel oči, aby odblokoval svoji vlastní tvář a mohl se koncentrovat na obvyklý objekt svých fantazií.

„Proto sis ho vybral?“ zeptal se muž, když šťoucháním donutil Harryho se rozkročit a laskal jej všude, kam dosáhl. Harry zasténal.

„Částečně,“ připustil. „A co ty? Proč Potter?“

„Vždycky jsem ho chtěl. Vydávat se za něj je nesporně ta druhá nejlepší věc.“

Harry se překvapeně odtáhl a střetl se s upřímnýma zelenýma očima. Napadlo jej, kde skončily brýle a nejasně se rozvzpomenul, že je popadl a někam odhodil. Než mohl odpovědět, mužova druhá ruka mu přejela na břicho a vzápětí sevřela Harryho tvrdou délku. Musel se kousnout do rtu, aby se hned teď neudělal.

„Chystám se tě zabušit do matrace, hřebče,“ zaslechl Harry. Ostře se nadechl.

„To ne,“ odtušil a zalapal po dechu, když se ruka okolo něj nanejvýš příjemně zkroutila. „Malfoyové nikdy nejsou vespod.“ Samozřejmě, to byl předpoklad Harryho části, obzvlášť když jeho oblíbená představa byla brát si blonďáka v každém možném čase a v jakékoli poloze znovu a znovu, ale už se natolik ponořil do Malfoyovy osobnosti, že je nedokázal oddělit.

Muž si odfrkl a ten zvuk byl natolik známý, aby způsobil polechtání paměti. Snažil se tu myšlenku uchopit, ale příští poznámka jeho myšlenky vykolejila. „Jistě neočekáváš, že si zachránce kouzelnického světa lehne na záda a nabídne se ti, že ne?“

„Ale ty nejsi Harry Potter,“ řekl popuzeně.

„Jak to víš tak jistě? Docela dobře bych mohl být.“

Harry potlačil nutkání to vysvětlit. Namísto toho zahájil své vlastní mučení doteky a hladil svému partnerovi erotogenní zóny, se kterými byl obeznámen pouze on sám. Muž zasténal a Harry využil situace, aby jej hodil na postel. Pak ze sebe sundal poslední kousek oblečení, který ještě měl, a připojil se k němu. Následoval krátký zápas o nadvládu prokládaný polibky, ožužláváním a nakonec kousáním, ale ani jeden se nebyl ochotný vzdát. Falešný Harry měl silnější tělo, ale Malfoyova postava, kterou vlastnil Harry, byla o to rychlejší. Nakonec skončili takříkajíc ve slepé uličce a těžce oddechovali. 

„Koukni, tohle je směšné. Oba chceme jeden druhého, správně?“ zeptal se Harry uvážlivě.

„Mám dojem, že to je více než zřejmé.“ Navzdory zápasu nebylo jejich vzrušení menší. Pokud nic jiného, bitva o dominanci způsobila, že byl Harry ještě tvrdší. Myšlenka na podrobení si toho tvrdohlavého muže jej očividně rozpálila.

„Tak se prostě vystřídáme. Možná víc než jednou. Pojďme si hodit mincí, kdo bude nahoře první.“

„Tak fajn,“ souhlasil jeho společník.

Harry přivolal minci z kapsy kalhot a vyhodil ji do vzduchu.

„Orel,“ zvolal druhý Harry s úšklebkem.

Harry minci zachytil a připlácl na paži. Pak ji odkryl. „Panna,“ řekl a odpověděl svým nejlepším malfoyovským uculením.

„Do prdele.“

„To je cíl,“ zapředl Harry.

S povzdechem a bez dalšího odporu si falešný Harry lehl zády na polštáře. Harry se posadil a naklonil hlavu. Nikdy si o sobě nemyslel, že je nějak zvlášť atraktivní, ale když teď viděl ležet své tělo rozprostřené na posteli, svůdné a s rozcuchanými vlasy… no, musel uznat, že je rozhodně sexy. Ze zásuvky nočního stolku si přivolal lubrikant a jemně svého nového milence připravil. Cítil vnitřní uspokojení, protože přesně věděl, co udělat, aby tohoto konkrétního muže uspokojil – nikdo neznal Harryho tělo jako on sám.

„Pohni s tím,“ zasténal muž, když do něj Harry vložil třetí prst. Lapal po dechu a Harry při těch roztoužených zvucích téměř šílel touhou. Byl málem ztracen ve chvíli, kdy rychlý pohyb boků vzhůru pohřbil jeho prsty uvnitř. Ale poslechl příkaz a prsty opatrně nahradil svojí po pozornosti bažící erekcí.

Nezdálo se, že by ten muž toužil po jemnosti. Zvedl boky a zatlačil tak Harryho hlouběji.

„Merline,“ vydechl Harry. „Sakra, přestaň, nebo se udělám hned teď.“

„Udělej se teď a já tě zabiju,“ varoval jej muž. Harry se uchechtl.

„To nezní moc jako Potter,“ napomenul jej.

„Já jsem dnes v noci Harry Potter, takže já rozhodnu, co zní a nezní jako on. A teď mě, sakra, šukej tvrději, nebo slez a nech mě ti ukázat, jak se to dělá.“

Harry zaťal zuby a té výzvě se postavil. Malfoyovo vybavení bylo nádherné, popravdě trochu delší než Harryho vlastní, a on je využil ke svému prospěchu, bušil do těla pod sebou a to stále rostoucí potěšení jej strhávalo. Ten muž byl divočejší, než kdy Harry dokázal; vrhal se proti každému přírazu a pomáhal si tím, že se zachytil rukama o mříže v čele postele. Postel sténala protesty s každým násilným pohybem. A byl také stále hlasitější.

„Jo, jo, zatraceně, silněji, Merline!“

Harry mumlal něžnůstky, které se ztrácely v litanii erotických slov vycházejících z úst jeho partnera; ticho nastalo jen ve chvíli, kdy se jejich rty spojily a jazyky byly vyslány do dalšího boje o dominanci. Bylo to žhavé, vlhké a neuvěřitelné.

S posledním hlasitým výkřikem sevřel Harryho milenec jeho hýždě tak pevně, že mu jistě udělal modřiny bez ohledu na to, jak svalnaté ty půlky byly, a pak se přestal ovládat úplně a s chvěním celého těla mezi ně poslal horkou tekutinu. Harry se třásl a nechal své vlastní uvolnění explodovat celým tělem. Zdálo se, že ten pocit bude trvat navždy – nikdy nic podobného nezažil.

Bezvládně ležel na muži pod sebou tak dlouho, až jej napadlo, že se asi nezvládne nikdy pohnout, ale jeho milence to zřejmě netrápilo, soudě podle rukou pomalu vykreslujících přes jeho záda jemné kruhy.

„Páni,“ zvládl ze sebe dostat Harry.

„V pohodě?“

„Lepší než vědomí, že se Voldemort nikdy nevrátí,“ zasmál se. Cítil, jak se tělo pod ním náhle napjalo a nadzvedl se. „Sorry. Bylo to… lepší než cokoli. Jsi úžasný.“

Jeho společník se odtáhl pryč a stočil se do klubíčka. Jeho pohled byl na krátkou chvíli utrápený, ale pak si přivolal hůlku a seslal čistící kouzlo. Harry se náhle cítil trapně a přemýšlel, jestli neřekl něco špatně.

„Měl jsi na mysli, že Harry Potter je úžasný.“

Harry zavrtěl hlavou. „Tak jsem to nemyslel. Ty nejsi jako on. Chci říct, zvnějšku teď jako on vypadáš, ale mám pocit, že bych chtěl poznat tu osobu uvnitř.“

Muž potřásl hlavou a skulil se z postele. Pak se rychle oblékl. Harry váhal, co říct, a cítil se náhle ztracený. Muž se rozhlédl okolo, jako by něco hledal. „Nevíš, co říkáš. Myslím, že uděláš líp, když mě nebudeš chtít poznat.“

Harry polkl a zvedl svoji vlastní hůlku, aby seslal stejné kouzlo. Natáhl si kalhoty a posadil se na kraj postele. Muž si povzdechl a zdálo se, že svého hledání zanechal. Harry přemýšlel, co to bylo. „Nerozumím,“ vyrazil ze sebe frustrovaně.

Muž se uchechtl. „Tím se netrap.“ S dalším povzdechem popošel kupředu a zastavil se před Harrym. Úsměv zkřivil rty, které byly obrazem Harryho vlastních. „Stálo to za to, byl jsi úžasný. Fakt skvělý.“ Naklonil se a vtiskl lehký polibek na Harryho rty, škádlil je dlouhou minutu jazykem a zuby. Když se začal odtahovat pryč, objal jej Harry kolem pasu.

„Prosím, neodcházej,“ zaškemral.

Muž vydechl, jemně odtáhl Harryho ruce a ustoupil zpět. „Sbohem, Harry.“

A pak se ten muž s ostrým praskavým zvukem odmístil.

xxxXxxx

Harry vrazil bez ohlášení do Fredovy ložnice. Georgeova byla prázdná. Jedno z dvojčat se rozvalovalo napříč v nohách postele, kompletně nahé, a vedle vykukovala částečně zakrytá ženská záda s tmavou kůží. Pod pokrývkou se rýsovaly ještě další podezřelé hrboly.

„Tak fajn. Kde je ten prokletý seznam?“ požadoval Harry.

Rudovlasá hlava se nadzvedla a zamrkala na něj. „Cožeto?“

„Ten seznam. Potřebuju vědět, kdo přišel včera na párty přeměněný na mě a potřebuju to vědět hned teď.“ Stěží dokázal počkat, až efekt lektvaru vyprchá, než se přemístil do Kratochvilných kouzelnických kejklí a rozmetal přitom jejich ochrany.

„Harry. Koukni, Frede. Je tady Harry. Měl jsi přijít dřív, kámo. Mohl by sis to rozdat se třemi Pottery.“

Dívka se zahihňala, ale nepokusila se zvednout. Pokrývky byly odhozeny stranou a odhalily z ní ještě víc, když se z postele zvedla další rudá hlava.

„Harry. Neuvěřitelné, že jsi tu v tak absurdní hodinu. Předpokládám alespoň, že je to absurdní hodina. Georgi, je absurdní hodina, že jo?“

„Jo. Ale víš, jaký Harry je, když ho něco rafne. Pravděpodobně ještě není ani poledne.“

Harryho začínala bolet hlava. „Odejdu hned, jakmile budu mít v ruce ten seznam. Dokonce znovu vztyčím vaše ochrany.“

„Jsi ďábel, Harry Pottere.“

„Ale velice sexy,“ zachichotala se ta žena. Fredova ruka s hlasitým plesknutím dopadla na její zadek.

George se vykutálel z postele. „Tak fajn, dám ti ten pitomý seznam, než Angelina na Freda vletí.“

„Minulou noc ti to nevadilo,“ odtušila posměšně.

„Ale to jsme byli v jeho kůži!“

George se neobtěžoval s oblékáním a vyklátil se na chodbu a pak dolů po schodech do kanceláře vedle obchodu. Prohrabal se množstvím věcí na stole a vytáhl příruční trezorek. „Ehm… zapomněl jsem si hůlku.“

Harry seslal několik kouzel a trezor se s prásknutím otevřel. George na něj vyvalil oči. „Někdy jsi zatracený vejtaha, víš to?“

Harry natáhl ruku a George s protočením očí vyndal zvnitřku svitek pergamenu.

„Spokojený? Užij si stopování pachatelů. Ačkoli bys jim mohl připomenout, že peníze nevracíme. A nezapomeň na ty ochrany. Dnes máme zavřeno a nepřejeme si, aby nás kdokoli rušil.“

S tím se nahý Weasley zase odklátil po schodech nahoru. Harry stěží počkal, než zmizí, a okamžitě začal pročítat seznam lidí, kteří si zakoupili jeden z jeho vlasů. Z dolní poloviny listu na něj vyskočilo jedno jméno. Těžce dosedl na tvrdou židli za stolem a zíral na pergamen, dokud se to jméno před jeho zrakem nerozmazalo. To nemohla být pravda.

Draco Malfoy.

xxxXxxx

Harry téměř hodinu pochodoval po svém bytě a dohadoval se sám se sebou. Uvažoval o variantě poslat sovu, ale věděl, že by byla odmítnuta. Zvažoval, že se přemístí přímo na Malfoy Manor, ale představil si sám sebe, jak stojí před branou, poníženě žebrá o vstup a je ignorován. Pravděpodobně by se skrz ochrany zámku prolomit dokázal, ale Malfoy by jej pak nechal zatknout.

Znovu a znovu se ptal sám sebe, proč to Malfoy udělal. Proč šel za něj? Byl to snad nějaký kolosální vtip? Bylo tak zábavné šukat Harryho Pottera v jeho vlastním těle? A co si myslel o tom, že se Harry zmnoholičnil do něj? Musel ho poznat. Řekl Sbohem, Harry.

Po vymyšlení a zavržení tuctů nápadů Harry konečně přišel na něco, co by mohlo fungovat. Okamžitě se přenesl na Příčnou ulici a najal neidentifikovatelnou sovu, aby nepolapitelnému Malfoyovi poslal zprávu.

Draco,

děkujeme ti za nedávný nákup jednoho vlasu náležejícího H. J. Potterovi. Prosíme o povšimnutí, že druhotné poplatky mají splatnost právě teď, a žádáme proto o uhrazení částky 128 galeonů v nejbližším možném termínu. V případě dotazů vztahujících se k Tvému účtu nás neváhej kontaktovat na adrese našeho posledního setkání, protože máme to místo pronajaté na několik následujících dní. 

Fred a George Weasleyovi

Harry čekal u baru a rozhlížel se po místnosti. Místo bylo bez poskvrnky díky úklidové četě domácích skřítků, které dvojčata najímala po každé párty, o čemž Malfoy pravděpodobně nevěděl. Dvojčata vždycky pronajímala místa svých akcí i na další den, čistě pro případ, že by se večírky protáhly do denních hodin, což se stalo ve více než jednom případě.

Harry právě kontroloval čas, když se vstupní dveře prudce rozlétly.

„Kde k čertu jste, vy zlodějští bastardi?“ zařval Malfoy. „Co, kurva, myslíte těmi 'sekundárními poplatky'? Já vám dám sekundární poplatek, vy vyděračští synové—“ Malfoyova slova se vytratila, když vkráčel do místnosti a spatřil Harryho. Stříbrné oči se rozšířily, což potvrdilo Harryho podezření.

„Malfoyi,“ řekl tiše a odlepil se od baru, aby se přiblížil k náhle tichému blondýnovi. Očima uznale přejel po štíhlém těle, což bylo o mnoho lepší, než když se na sebe díval doma v zrcadle. Krátce zahlédl v té pohledné tváři před sebou probliknout paniku, ale pak se vrátil zpět na místo Malfoyův netečný výraz.

„Pottere,“ odpověděl konečně.

Harry nezastavil svůj postup, dokud nestál tak blízko, že mohl v těch stříbrných očích vidět tmavě šedé skvrny promísené se světlými.

„Líbí se ti moje nové brýle?“ zeptal se Harry. Našel ty stříbrné obroučky v obývacím pokoji a konečně mu došlo, co jeho host včera v noci hledal, než uprchl. Harry si je přivlastnil.

„Vypadají… pěkně,“ odvětil Malfoy bez stopy svého obvyklého sarkasmu. Puls na krku mu lehce poskočil a Harry natáhl ruku, aby se jej dotknul. Blonďák zadržel dech a jeho oči se rozevřely ještě víc.

„Merline,“ zasténal Harry a vklouzl rukou za Malfoyův krk, aby si jej přitáhl do polibku. Zmijozel strnul jen na okamžik, pak zaťal ruce do Harryho hábitu a přidržel si jej blíž. Ten polibek byl pozoruhodně stejný, a přesto odlišný od těch, které si vyměnili předchozí noc. Lepší bylo jediné slovo, které mu vytanulo na mysli.

„Weasleyovi tu nejsou, co?“ zeptal se Malfoy, když polibek přerušili.

Harry své sevření neuvolnil. Ať je proklet, pokud nechá Malfoye znovu utéct. Zavrtěl hlavou. „Sorry, byla to finta, kterou mi napověděl můj vnitřní Zmijozel. Musel jsem tě vidět.“

„Jsem téměř ohromený, Pottere.“

Harry se naklonil kupředu, aby mohl ochutnat tu bledou pleť, a byl potěšen zachvěním, které Malfoyem proběhlo. Naplnilo jej úžasem, že ten blonďák vážně chtěl jeho – podle všeho ten Mnoholičný nebyl jen nějaký krutý žert. „Jak jsi poznal, že jsem to já?“

„Když jsi řekl jméno Pána zla,“ připustil Malfoy.  „Nikdo jiný ho nepoužívá tak nenuceně, kromě tebe.“

„Hmmm,“ souhlasil Harry a znovu jej políbil. Pohladil Malfoyova štíhlá záda a byl odměněn, když se Malfoy zavrtěl a přitiskl k Harrymu své zjevně rostoucí vzrušení. Merline, jen pohled na něj mu posílal krev do dolních partií, a jeho mysl se plnila vzpomínkami na včerejší noc. „Proč ses přeměnil na mě?“

„Minulou noc jsem ti to řekl.“

Harry ztuhl, téměř přemožen.  Vždycky jsem ho chtěl, řekl včera Malfoy.

„A já?“ zeptal se Malfoy. „Pro jsi šel ty za mě?“

„Z toho samého důvodu. Každý den, kam až moje paměť sahá,“ odtušil Harry. „Nezáleželo na tom, s kým jsem byl, vždycky jsi to byl ty.“

„Do prdele, Pottere,“ řekl Malfoy hlubokým hlasem.

„Jo, jsi na řadě,“ zapředl Harry a rozesmál se, aby si pak ty svůdné rty podmanil v dalším polibku.


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ako anonymný užívateľ nemôžete posielať komentáre, prosíme zaregistrujte sa
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: samba - 28.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To je milé překvapení,úžasná dvojka a famozní překlad.Už dlouho jsem nečetla něco tak příjemně plynoucího a rajcovního.Díky
 
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
jejda, děkuji :) Měla jsem strach, jestli jsem se v těch Potterech nezamotala, tak jsem ráda, že překlad "plynul" :) Moc a moc děkuji za milý komentář, sambo.

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: tiberia - 28.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To byl ďábelsky vymyšlený večírek! Draco byl naprosto geniální, ten svou eleganci nezapře ani v houfu stejných "mnoholičných" Potterů... ohoz, sestřih a je k nepřehlédnutí i v davu identických Potterů... Drarry nijak aktivně nevyhledávám, ale kdykoliv se k nim v poslední době nachomýtnu (což je stejně jenom tady na stránkách), vždycky je to příjemné počtení. Moc díky, Marci, jsem celý den v práci a tohle byl jeden ze světlých bodů dnešního dne...
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jsem moc ráda, že jsem ti zpříjemnila pracovní den a ještě raději, že se Ti povídka líbila :) Já to teď mám už delší dobu tak, že Hermiona patří k Severusovi a Harry k Dracovi - občas se tak nějak prohodí, ale pak se zase vrátí tam, kam v mých očích patří :) Velice děkuji za krásný komentář, tiberie
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: tiberia - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Vstávat v sobotu na dvanáctku do práce je za trest, všichni spí, akorát pár zoufalců jede do práce... tam jsem to zpříjemnění myslela naprosto vážně :-)) A párování máš teda dobře vymyšlený, každý má toho svého a nekonkurují si.... já to mám blbý, Severus mi primárně patří k Harrymu a občas jsem ho (Severuse) ochotná půjčit Hermioně. Pro chudáka Draca nemám trvalé využití. A budu se těšit na další překlad!

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: arabeska - 28.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Wow, to bylo žhavé :D
Líbilo! Nesmírně!
Marci, ty jsi na tyhle výběry prostě geinální. Tisíceré díky!
A Lupina betovala, ha? Přežila, holka? :D
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 28.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jen taktak, znovu to číst nebudu :-D Ale pro Marci udělám cokoliv :-)
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Hi hi - děkuji - jsi moje zlato :)
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 28.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu) Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Sahám do osvědčených vod - geniální je Cheryl :D Jo jo, Lupinka betovala - myslím, že s dvojkou vína u klávesnice zvládne všechno :) Díky moc za komentík, arabesko - jsem ráda, že se ti čtení líbilo :)

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: mami - 28.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nemám slov... Prostě božske. Vďaka
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Moc, moc děkuji za komentář - je víc než dostačující!! Díky, mami :)

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: holloway - 28.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Dokonale roztomilá blbinka. Obdivuju překlad, já bych se asi ztratila v tom kdo je zrovna kdo, jestli autorka myslí Harryho nebo mnoholičného Harryho. Ron přeměněný na Hermionu a naopak? Super nápad, ale pokud jsou pár, tak mi to příjde trochu...minimálně úchylné. Asi byl Ron moc hodnej, že mu Hermiona nadělila takovou možnost strávit noc s jejím poprsím. A hlavní pár...zjevně osudová přitažlivost, když si Harry mezi tolika Harry vybere toho správného. Od dvojčat dobrý tah, že pozvali Draca. Jen mě trochu mrzí, že jsem se nedozvěděla, jestli Neville sbalil Pansy, připadně ráno poté :-).
Díky moc za výborný překlad.
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Já myslím, že Hermiona nedocenila Ronovu fascinaci poprsím obecně :D Nebo mužskou fascinaci, když už jsme u toho :) Zamotala jsem se, zamotala - kupodivu ne v Potterech, alespoň si nevzpomínám, ale během tance na parketu - Harry pravý, Harry falešný, dvě baby - nějak jsem nevěděla, kdo se ke komu zrovna vine :)
O osudové přitažlivosti těchto dvou já vůbec nepochybuji :D Ty snad ano?? :D:D:D děkuji moc za pochvalu a krásný komentář, holloway!

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: ladyF - 28.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Pamatuju si, že jsem to kdysi četla, ale nijak zvlášť se mi to nelíbilo (obecně nemám klišé s mnohličným lektvarem moc ráda). Teď se mi to líbilo moc - a vinu za to dávám překladu. V češtině to bylo jaksi vtipnější a roztomilejší.
Nejvíc mě bavily vedlejší páry (a trojpáry? :D). Dvojčata byla geniální - čím víc Harryů, tím víc... no, asi nechceme vědět čeho. A Ron fascinován poprsím své přítelkyně... jak typické.
Díky za překlad :)
 
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Já byla při čtení nejdřív zmatená tím, že se nemění hlasy. Fakt jsem si to musela ověřovat ve filmových scénách, protože pod dojmem četby kánonu (i z logiky věci) jsem žila v domnění, že se s tělem mění i hlas... Když jsem se sžila s tímto, pak už to bylo dobré. A dvojčata povídku svojí přítomností okořenila :)  Jen doufám, že si během párty nikdo v těle jiného pohlaví nepotřeboval odskočit :)
Jsem moc ráda, že se Ti překlad líbil, LadyF a moc děkuji za komentář :)

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: kamci - 28.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
skvělá povídka, úžasně jsem se bavila, ale jak jinak, když téma večírku vymýšlejí dvojčata... :D
díky
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jo jo, život v blízkosti dvojčat rozhodně nemůže být nudný :) Jsem ráda, že ses bavila a díky za komentík, kamci

Náhodou to byla vtipná oddechovka... bavila jsem se. Díky za překlad.
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Vtipných oddechovek není nikdy dost a já jsem velice ráda, že Tě tato pobavila. Díky moc a moc za komentík, larkinh

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 0)
Od: Neprihlásený - 28.06. 2014
Sedim v obchodaku a cakam kym si manzel nakupi. Nebude chapat preco sa tak priblblo usmievam. Skvely preklad,diky moc. Hahaha. Jimmi
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Víš, při takovýchto komentářích se i já přiblble usmívám (a manžel už se mi ptal, kterému že to píšu) :) Díky moc, Jimmi!!

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: doda357 - 28.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Už dávno som sa toľko nechechtala pri čítaní, dokonca som musela ísť aj do inej izby, aby si o mne nemysleli, že mi tak trošku hrabe  Ešte by som zniesla pokračovanie, prípadne 2-3 poviedky s podobným námetom  Priznám sa, ani ja som netušila, čo Harryho prezradilo, ale vysvetlenie bolo logické  Ďakujem za preklad, bolo to skvelé 
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Váženě Tě povídka tak pobavila??? Tak to jsem strašně ráda! Mám radost a děkuji, moc děkuji za komentář, dodo357 :)

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: Radka - 28.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
super povídka,pobavila jsem se při jejím čtení.Díky za překlad.
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tak to jsem moc ráda. Veliké díky za komentík, Radko :)

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 28.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tuhle povídku jsem si moc užívala. Je geniální. Motiv s mnoholičným lektvarem v ďábelských spárech šílených Weasleyových dvojčat se povedl. Ti kluci by prodali vlastní matku, natož Harryho vlasy - a rovnou dvanáctkrát! Na Harryho místě bych je na místě proklela, ale oni jsou vážně neodolatelní, stejně jako všechny ostatní postavy. Svěží, perlivě vtipné, do posledního detailu vymazlené a nezapomenutelné.
Marci, hluboká poklona za výběr i češtinu, která se mi moc dobře četla.
Díky.
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Denice, Ty jsi takové zlato - Tvůj komentář je jako pohlazení po překladatelské duši. (ony všechny Tvé komentáře, což mě přivádí k dotazu, kdy se dočkáme Tvého blogu či něčeho podobného?) :)
Díky moc!!
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 30.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Blog nebo něco podobného - možná až někdy v důchodu, jestli dožiju :-)

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: Saskya - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
pekné, pobavilo :D
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
A o to šlo :) Děkuji za komentík, Saskyo

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: scully - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To teda zase jednou dvojčata něco vymysleli. Nápad to byl geniální. Draco opět vynikl v tom davu jiných Potterů. Líbila se mi i Ronova fascinace Hermioniným poprsím a Neville snažící se sbalit Pansy.Moc děkuju za překlad této vtipné povídky
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
A já moc děkuji za krásný komentář, scully!! :)

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: Zuzana - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Strašne sa mi to páčilo. Hlavne koniec. Nádherne to medzi tými dvomi iskrilo. A ako bonus dvojičky v trojke... krásna predstava :) Vďaka za skvelý preklad.
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Dvojčata v trojce :) Takhle jsem si to vlastně nikdy neřekla a zní to skvěle :D Oni byli skvělí celou povídku - bez nich by to nebylo ono :) Moc děkuji za krásný komentář, Zuzano :)

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: Julie - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Když vidím Cheryl jemi jasné, že se určitě nudit nebudu. Opravdu jsme se pobavila, vtipné, lehce plynoucí... a ten konec... prostě Cheryl umí a marci s Lupinou taky. Děkuji mnohokrát!
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
My také děkujeme mnohokrát, Julie :)

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: jajka111 - 29.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Najprv sa musím priznať, že som sa trochu strácala pri konverzácii Harryho(Draca) a Draca(Harryho). Nebola som si vždy istá kto z nich vlastne hovorí. Ale inak to bolo výborné a svojim vlastným spôsobom aj originálne. A ten koniec bol úplne najlepší :)
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 30.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
jejda, to mě mrzí - snažila jsem se s tím popasovat, jak to šlo :) když holt tam těch Potterů bylo moc, no :) Ale jsem ráda, že se Ti to i tak líbilo a moc děkuji za komentář, jajko

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: Folwarczna - 30.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Per-fekt-ní zápletka. Sedím před monitorem a usmívám se jak měsíček a vypadám nejspíš jak cvok.
Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 30.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ale to já při čtení Tvého komentíku také, to je dobrá diagnóza :) Díky moc, Folwarczno!

Příjemná a vtipná jednorázovka s jistým kouzlem :) děkuju za překlad

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Makkina05 - 02.09. 2015
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Re: Too Many Potters (Hodnotenie: 1)
Od: Makkina05 - 02.09. 2015
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nádhera. Snad nejkrásnější jednorázovka :)

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Haniiinka - 29.10. 2015
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Brblo - 04.12. 2015
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: hanka - 01.04. 2017
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: ttteri - 20.09. 2017
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Prehľad článkov k tejto téme:

Cheryl Dyson: ( marci )28.06. 2014Too Many Potters
Ostatní autori: ( gleti )27.12. 2013Výron oplzlostí
Cheryl Dyson: ( marci )21.06. 2013Ministerské vyhnanství