One out of nine
autor: silverbirch; překlad: arabeska; beta: elbi
originál: https://www.fanfiction.net/s/5925865/4/
Po klidné noci jsem se napůl probudil. Napůl probudil – to znamená na jedno oko a ucho. Všechno bylo tiché až na Rozmarýnu, která chrápala jako dřevorubec. Výborně. Kocouři jsou noční tvorové; je to naše doba. Mohu začít brát své pátrání vážně.
Sklouzl jsem z postele a vydal se ze svého pokoje. Věž byla vylidněná, přesně jak jsem doufal, ale nikde žádné známky po kryse. Ve všech pokojích, do kterých jsem nahlédl, ležela koťata dívky, tak kde byla koťata chlapci? Následoval jsem svůj čich a docela snadno je nalezl. Vážněronalde a Háry byli také v ložnici nahoře ve věži, avšak na druhé straně a s jinými schody. Jak nepohodlné. Museli překonávat všechna ta schodiště pokaždé, když zatoužili po troše lásky. Zdálo se to téměř kruté.
Po rychlém prošmejdění se ukázalo, že krysa chybí. Byl jsem velmi rád, že průzkum mohl proběhnout tak rychle, protože jejich místnost musela být napůl toxická. Usoudil jsem, že nakonec bylo správné vybrat si ženskou služebnou. Ve srovnání s mužskou trávící soustavou bylo ženské ječení cenou, kterou stálo za to zaplatit.
Jestliže tady krysa není, musí se potloukat někde po hradě. Sama. Vydal jsem se k východu. Ten byl střežen docela hrůzu nahánějící ženou, která vypadala, že spí. Neměl jsem chuť pokoušet se ji vzbudit.
No tak, Nádherný; jsi kočka. Kočky se nenechají odradit nějakými dveřmi. Sjel jsem pohledem odshora dolů, ale všechno bylo pevně zamčeno. Nedá se nic dělat; budu muset probudit portrét.
Nicméně jakmile jsem se přiblížil, jeden z kamenů ve zdi se rozplynul do nicoty a já za ním spatřil chodbu. Opatrně jsem do ní vstoupil. Kámen se vrátil zpátky. Byl jsem v pasti! Přiblížil jsem se k němu, jestli s ním pohnu, když se do něj opřu packami. Jakmile jsem se dostal až na dosah, znovu zmizel.
Samozřejmě! Hrad mě rozpoznal jako dobře známého a věděl, že se potřebuji podle libosti pohybovat. Chytrý hrad!
Hmmrr, dobrá i špatná zpráva. Pokud to dovolil mně, pak kryse také. Nebudu schopný ji jen tak dopadnout. Budu muset být lstivý, neviditelný a mazaný. Nebo možná upustit na ni něco z velké výšky.
Nejdřív ji ale budu muset najít, a tudíž jsem vyrazil chodbou dál.
V hloubi noci na starých budovách něco je. Je v tom ozvěna a pocit něčeho téměř živoucího. Cítil jsem, jak se mi chvěje srst. Tiše jsem klouzal ze stínu do stínu a vyhýbal se paprskům měsíčního světla pronikajícím dovnitř okny. Moje chůze nepohnula ani smítkem prachu na podlaze. V tu chvíli jsem věděl, že toto je můj osud. Už jsem nebyl jen kočka. Dosáhnu něčeho úchvatného, něčeho, co budou po celá léta matky vyprávět svým koťatům, a jméno Nádherný nebude zapomenuto.
Do té doby bych mohl pokročit s přivlastňováním zbytku budovy.
Tady to je moje, a tamto taky. Ne, tohle ne; to se mi nelíbí. Tohle je... čich, čich.
Poznal jsem tu vůni. Ne krysí, ale takovou, nad kterou mi poskočilo srdce. Nebyl jsem jediný kocour v této škole. A ještě lépe, tohle byla vůně kočky.
Bim bam.1
Provedl jsem rychlou očistu pro případ, že bych do ní „náhodou“ vrazil, a zahájil jsem tvrdé pronásledování. A když říkám tvrdé, myslím tím tvrdé.
Spěchal jsem chodbami za její vůní. Stále sílila, takže jsem se rozběhl. Byla přímo za rohem; můj sen, má spřízněná duše... Na kočičí svědomí.
Byla trochu... vychrtlejší než jsem doufal. Trochu... mourovatější. Uvědomuji si, že čistokrevná perská je pro každého jen fantazií, ale tahle byla asi tak tajemná a exotická jako... kaki churma.2 Rozhodl jsem, že bych se nad tím možná měl zamyslet, a pokusil jsem se zastavit včas tak, abych mohl proklouznout, aniž bych byl spatřen.
Problém s drápky je v tom, že se na kameni špatně kontrolují, ať se snažíte sebevíc. Skončili jsme v něčem, co by se dalo popsat jako chumel. Nabyl jsem rovnováhy s takovou důstojností, jakou jsem dokázal shromáždit. A protože se jednalo o mě, měl jsem jí stále dostatek. První dojmy jsou tak důležité a koneckonců lepší jedna kočka v hrsti, nežli dvanáct v kalendáři.
„Pardonnez moi, mademoiselle.“ Noblesa.3
Podívala se na mě, jako bych byl – zde si vypůjčím jeden z těch urážlivých lidských výrazů – něco, co vyvrhla kočka.
„Vy jste příslušníkem?“
„Má služebná je v tomto ubytovacím zařízení čarodějkou,“ potvrdil jsem. Věnoval jsem jí svůj nejlepší planoucí pohled. „Mé jméno je Nádherný, ale ty mi můžeš říkat... Grr.“
Použila jeden z drápků, aby si ze zubů odstranila kousek masa. „Příslušníkům není dovoleno být v noci venku. Vraťte se zpět do ložnice.“
„Tak co děláte venku vy?“
Nahrbila záda. „Já nejsem, opakuji, nejsem příslušnice.“
„Och. Jak trapné.“ Napůl jsem se otočil a předstíral odchod.
„Co myslíte tím trapné?“
Zastavil jsem se, stále otočen zády k ní. „No, pokud nejste příslušnicí, vás služebník musí být...“ dovolil jsem si menší zachvění, „moták.“
Zasyčela. „Není to moták; jen se rozhodl dělat věci tak, jak se patří. Je to důležitý muž; strážce celého hradu. Bez něj by se toto místo ocitlo v krysím... trusu. Takže se kolem mě přestaňte plížit se vším tím afektovaným chováním a shovívavostí jen proto, že váš služebník měl štěstí, Nádherný.“
„Tak jak se jmenujete? Pokud začneme pracovat s urážkami, měli bychom začít za stejných podmínek.“
„Mé jméno je... Nic, o co byste se měl zajímat.“
„To je vcelku jazykolam.“ Všiml jsem si, že se koutek jejích úst lehce povytáhl nahoru, ještě než to stihla zastavit. „Mohu vám říkat jen Tygřice? Jste stejně tak bojovná.“ Ha... padla mi přímo do pacek.
Chvíli uvažovala. „Můžete mi říkat paní Norrisová.“
„Skvěle, paní Norrisová.“ Převalil jsem se na záda, abych ji přímo zabijácky uzemnil. „Řekneš to mým nejbližším, že ano?“
Ostražitě si mě prohlédla. „Řeknu jim co?“
Hravě jsem ji polechtal na bradě. „Že jsem právě zemřel a dostal se do nebe.“
TO BOLELO! TO VÁŽNĚ BOLELO! VŠECH PĚT DRÁPKŮ PŘÍMO DO UCHA! Už jsem se blížil skoro ke stropu, než jsem se něčeho zachytil.
„Příslušníkům není dovoleno být v noci venku,“ řekla, když odcházela.
Zřejmě to chce jinou taktiku. Něco mi říká, že s touhle to nebude zrovna jednoduché. Budu na to muset jí velmi opatrně, jen špetku dvoření, žádný spěch. Budu muset hrát dlouhou hru, vážit každý krok, než ho udělám.
To bylo v pořádku; měl jsem v rozvrhu volnou čtvrthodinku.
Mimochodem, líbí se mi, když si hrají na nedosažitelné. Kokety.
1 http://www.urbandictionary.com/define.php?term=ding%20dong
2 ... as mysterious East as... East End.
Nevěděla jsem, co s tím, takže nakonec zůstalo u exotického ovoce. East je podřád koček z blízkého východu (zakže i perská) East End je městské ghetto. Kakikurma
3 "Promiňte, slečno." Nepředpokládám, že je nutné psát překlad, ale jen pro úplnost.
silverbirch: ( arabeska ) | 27.11. 2014 | 24. kapitola - konec | |
silverbirch: ( arabeska ) | 25.11. 2014 | 23. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 21.11. 2014 | 22. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 14.11. 2014 | 21. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 09.11. 2014 | 20. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 04.11. 2014 | 19. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 30.10. 2014 | 18. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 25.10. 2014 | 17. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 20.10. 2014 | 16. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 15.10. 2014 | 15. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 11.10. 2014 | 14. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 06.10. 2014 | 13. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 01.10. 2014 | 12. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 26.09. 2014 | 11. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 21.09. 2014 | 10. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 14.09. 2014 | 9. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 07.09. 2014 | 8. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 31.08. 2014 | 7. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 21.06. 2014 | 6. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 13.06. 2014 | 5. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 05.06. 2014 | 4. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 27.05. 2014 | 3. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 19.05. 2014 | 2. kapitola | |
silverbirch: ( arabeska ) | 11.05. 2014 | 1. kapitola | |
. Úvod k poviedkam: ( arabeska ) | 01.05. 2014 | Úvod | |