archiv.hpkizi.sk
Post Tenebras Lux - 15.
Post Tenebras, Lux
Článok poslal užívateľ: Lupina - 07.05. 2014
Téma: Post Tenebras, Lux

Autor: Loten              Překlad: Lupina          Beta: marci                Banner: solace

Originál: http://www.fanfiction.net/s/6578435/15/Post-Tenebras-Lux

Rating: 16+



Kapitola 15

„Familiarity is the thing - the sense of belonging. It grants exemption from all evil, all shabbiness.“

 

„Důvěrnost je cosi jako – pocit sounáležitosti. Poskytuje osvobození od všeho zla, vší bídnosti.“

E B White

XXX

Když se vzbudila, byla tma jako v pytli a Hermiona byla chvíli dezorientovaná. Nenacházela se ve svém pokoji; povlečení vonělo jinak a ten teplý, dusící vzduch byl cítit… dobře, většinou sexem, ale další vůně byla ta jedinečná kouřová, měděná a bylinná vůně deště. Zaplavily ji vzpomínky a v temnotě se ospale usmála. Vychutnávala si přetrvávající příjemnou bolest, která dokazovala, že to nakonec nebyl jen sen. Teď již víc vzhůru cítila na zádech teplo druhého těla a slyšela pomalé dýchání. Severus kopíroval linie její postavy s paží volně přehozenou přes pás, zřejmě stále hluboce spal.

Ve skutečnosti se k ní docela těsně tiskl a mráz jí přeběhl po zádech, když si jej začala být vědoma. Ach. Dobré ráno, Severusi. Přísně odolala nutkání se zavrtět, nebo se k němu přesunout, a obrátila pozornost k tomu, zda už je skutečně ráno. Téměř jistě bylo po půlnoci, protože se cítila překvapivě dobře odpočinutá s ohledem na včerejší… námahu… čili pravděpodobně měla dostatek spánku, ale neměla tušení, kolik je teď hodin a určitě nezamýšlela vstát a pokusit se to zjistit.

Měla toho hodně na přemýšlení. Jedinou věcí si byla jistá, totiž že nelitovala jediné vteřiny včerejška, ale dokud se nevzbudí, nemohla říct to samé o Severusovi. Před pár hodinami se zdál opatrně svolný v tomto pokračovat – cokoliv to vlastně bylo – ale to neznamenalo, že bude mít stejný pocit i v chladném denním světle. Jakmile vyblednou příjemné dozvuky, je možné, že si to rozmyslí. Pokud by to udělal, znamenalo by to konec všeho, co mezi nimi je. Bezpochyby existuje pěkná řádka lidí, kteří mohli přejít od přátelství k milenectví a zpět bez narušení status quo, ale ona nebyla jednou z nich – příkladem byl Ron – a pochybovala o tom i u Severuse.

A jestli nezměnil názor, dá to vzniknout zcela nové řádce otázek. Strávit zbytek léta lenošením u karavanu a milováním na slunci znělo rajsky, ale co se stane, až přijde září a začátek školního roku? Neexistovalo pravidlo zakazující vztah mezi zaměstnanci, pokud byli diskrétní – alespoň toto by nebyl problém; oba měli hrůzu z publicity a nebyla to ničí starost – ale plížení se Bradavicemi nebylo snadné, jak dobře věděla.

Možná by mi Harry půjčil svůj plášť, pokud jej hezky poprosím, ospale uvažovala a kousala se do rtu, aby zadržela smích, když si představila jeho tvář při zjištění důvodu, proč jej chce. ‚Víš, Harry, začala jsem souložit se Snapem a potřebuji být schopná dostat se do podzemí, aniž by mě někdo zahlédnul, abychom mohli bez vědomí ostatních hekat v posteli jako nadržení puboši.‘ Ne, neměla v úmyslu toto někomu prozradit. Nebude to snadné, ale na druhou stranu strávila ve sklepení během loňského roku většinu svého času a nikdo si ani nevšiml.

Byla odhodlaná zařídit, aby to nějak fungovalo. Včerejšek byl… neuvěřitelný. Severus byl každým kouskem v posteli tak dobrý, jak doufala, ale překvapila ji ta něha a ohleduplnost, kterou projevil během sexu i po něm. Nečekala to, ale velmi si toho cenila; něco takového nezažila už dlouho a neměla v úmyslu se toho vzdát bez boje.

Ukázalo se velmi obtížným soustředit se na něco jiného mimo muže spícího po jejím boku, obzvláště s jeho přitisknutou ranní erekcí, a Hermiona se rozhodla přestat si dělat starosti. Až se Severus vzbudí, můžou si promluvit; do té doby se přitulí do tepla jeho těla a nechá myšlenky plynout.

Po neurčité době se zavrtěl a znenadání se napjal. Zbystřila sluch, ale zdálo se, že zatajil dech. O několik mučivě dlouhých okamžiků později pomalu vydechl a velmi zvolna, opatrně, se zjevnou snahou ji nevzbudit, začal stahovat paži, kterou měl kolem ní obtočenou. Rozhodla se do toho okamžitě jít a potichu pozdravila: „Dobré ráno.“

Ve chvíli, kdy promluvila, ztuhl a po chvíli opatrně odpověděl: „Dobré ráno…“ Zněl nejistě, a tak se převalila, aby se temnotou na něj pokusila pohlédnout. Nebylo ale dost světla, a tak rychle zašmátrala po hůlce.

Lumos.“ Kouzlo je oba oslnilo; jakmile si oči přivykly, váhavě se na něj usmála a dostalo se jí odměny v jeho uvolnění. Neusmál se na oplátku, ale ani neměl nijak nepřátelský výraz; pokud něco, vypadal skoro zmateně. V očích viděla stopy ospalosti, ale byl zcela vzhůru a čilejší, než se ona sama cítila. Čelist mu pokrýval slabý stín; neměl obličej pro ‚mužné strniště‘, opravdu. „Něco je špatně?“ zeptala se nevinně. „Vypadáš trochu zmateně.“

Tiše si odfrkl, ale oči mu trochu změkly. „Myslel jsem, že pořád spím,“ pronesl velmi tiše s nejistým pohledem. „Ale nikdy nemívám tak příjemné sny.“

Náhle ji napětí opustilo a líně se protáhla. „Rozhodně je toto příjemný způsob probuzení,“ souhlasila a dodala se zazubením, „pokud mohu soudit.“

Pomalu zamrkal, než mu došlo, co tím míní, a jeho výraz kolísal někde mezi rozpaky a úšklebkem. Ten vyhrál a konečně se s úsměvem úplně uvolnil. Odněkud ze zamotaných lůžkovin vytáhl hůlku, švihnul ke dveřím a v koupelně se rozsvítilo. „Dámy první?“ nabídl.

„Jsi zdvořilý, nebo mě chceš sledovat nahatou při producírování?“ zeptala se rozverně.

Oči se mu zatřpytily. „Ano.“ S potlačením smíchu odhodila pokrývku a překvapená vlastní odvahou vyklouzla z postele. Plně si uvědomovala jeho oči a sebe, když ustoupila do koupelny a téměř vděčně zavřela dveře, aby mu zabránila zírat. Odraz v malém zrcadle nijak její důvěru neobnovil; upřímně řečeno, její vlasy byly noční můrou. Přestože se daly mnohem lépe zvládat, než tomu bylo v mladším věku, přes noc se vracely k čemusi, co se blížilo výrazu ‚vrabčí hnízdo‘. Mohla to spravit jedině sprcha, ale na ni nebyl čas. Rozhodla se nejhorší smotky rozmotat, ulevit si, rychle se umýt a vyčistit zuby, a pak se rozpačitě vrátit do ložnice.

Výraz jeho očí jí pomohl rozehnat rozpaky; soudě podle výrazu si jejích vlasů nevšímal a pravděpodobně by nezaznamenal, kdyby se přes noc vybarvily do zářivě růžové. Pod jeho intenzivním pohledem se velmi snažila nečervenat, ale jakmile si uvědomila, že zvedl džíny, okamžitě mu je vytrhla z rukou. „Ale ne, ne, pane.“

„Co?“

Ukázala na dveře a rovnou se usadila zpět do pomuchlané postele. „Fér je fér.“

Teď bylo na něm, aby se snažil vypadat sebevědomě, a chvilku byla přesvědčená, že odmítne. Zhluboka se však nadechl a pomalu odtáhl přikrývku. Jeho erekce byla stále patrná, ačkoliv ne takových rozměrů jako předtím. Bez pohledu na ni vstal a pomalu překulhal ke dveřím; studovala jeho vzdalující se postavu, štíhlou a kulhající a zjizvenou. A jakmile se nejistě ohlédl, pokusila se vložit do úsměvu, co viděla; byl krásný, i když to nikdo jiný neviděl. Z tváře se mu vytratilo něco z té temnoty a pohyby se změnily v uvolněnější. Vstoupil do koupelny a zavřel za sebou dveře. Přinejmenším jsme oba tak nejistí jako každý jiný, dumala Hermiona.

Když se vrátil, zastavil se ve dveřích; vypadal už vzbuzenější a oholil se. Díval se na ni s náznakem nejistoty v očích a opatrně nadhodil: „Můžu udělat kávu, jestli chceš…“

Obrátila oči v sloup s jemným úsměvem. „Myslela jsem, že jsi dobrý ve čtení lidí, Severusi,“ škádlila jej. „Musím ti to hláskovat? Vrať se do postele.“

Teď již se usmál pořádně, poslední napětí jej opustilo a udělal, jak řekla. Přivítala jej polibkem a on na něj zareagoval s nečekanou vášní. Přitáhl si ji k sobě a jazykem jí vklouzl mezi rty; dychtivě se mu oddávala, jednou rukou mu prohrábla vlasy a druhou zkoumala zjizvená záda. Tentokrát nebylo mezi nimi žádné napětí; když Severus na něco upnul mysl, pak to bylo stoprocentní, a jeho jistota při líbání byla zřejmá v tvrdé délce tisknoucí se jí vytrvale do stehna.

Tak jako předtím ji přetočil na záda a prolíbal si cestičku dolů k ňadrům, prodléval u bradavek a škádlil je, dokud se pod ním téměř nesvíjela. Ale tentokrát se odtáhl, aby pokračoval ve své cestě dolů; olizoval, líbal a občas jemně kousl. Dosáhl jejího boku, ale to již nebyla schopná myslet a nezmohla se na slovo. Chvěla se, když ji políbil na vnitřní straně stehna. Pak záměrně zaváhal; cítila to ševelení jeho dechu, téměř nesnesitelné proti citlivé kůži. Očekávání bylo mučivé.

První dotek jazyka byl pro ni téměř moc; kousala se do rtu, aby nekřičela, v povzbuzení mu zamotala prsty do vlasů a prohnula se v zádech. První kroky provedl opatrně, zkoumavě; pak se pustil do pořádné práce. Viděla hvězdy. Sevřel jí boky a držel na místě. Rozumově věděla, že Severus nemá na to ji udržet přitlačenou dole, ale na úrovni daleko od rozumu jí bylo jasné, že je na to víc než dost silný. A ona se té síle poddala, sténala v temnotě ložnice jeho jméno, až v ní vzplál oheň.

Vlny pomalu odezněly a zanechaly ji vyčerpanou a chvějící se pod ním. Nechal v koupelně svítit; v ložnici bylo právě tolik světla, aby viděla jeho tvář, jak si olizuje rty a dívá se na ni. Bez dechu se na něj usmála. „Dovol mi… oplatit?“ roztřeseně nabídla.

K jejímu překvapení s úsměvem zavrtěl hlavou. „Ne, ne takto,“ zamumlal, neohrabaně se dostal na postel a natáhl se vedle ní. Vztáhl ruku, aby jí jemně odhrnul vlhké vlasy z obličeje. Zdálo se to podivné, že odmítl, ale popřemýšlí o tom později; právě teď bledly poslední zbytky vyvrcholení a zanechávaly jí s vědomím bolesti uvnitř a jeho erekcí tisknoucí se ke stehnu. Otočila se na bok tváří k němu, ve tmě se k němu naklonila a hladově jej políbila. Zasténala nad chutí pižma v jeho ústech.

Severus ji políbil stejně divoce, a jakmile si lehla na záda, přetočil se nad ni. Škádlení zmizelo; vnikl do ní náhle, rychle a bez varování. Na to překvapeně vykřikla, což přešlo do stenu, jakmile se do ní vnořil naprosto celý. Pak se začal pohybovat. Přes nečekanost akce byl stále jemný a její tělo reagovalo na ten jedinečný klouzavý pohyb boků. V uších jí zněl jeho trhaný a drsný dech.

Kvůli podpoře jej popadla za zjizvená ramena a hodila hlavou dozadu. Lapala po dechu, zatímco jí opět projel oheň a on se sklonil, aby ji políbil na odhalené hrdlo. Jeho dlouhé vlasy ji pohladily po kůži. Pak zasténal a tělo se mu napjalo. Odhrnula mu vlasy z tváře, aby sledovala jeho oči upřené na ni; chtěla jej vidět v extázi. Po pár přírazech se mu zrak rozostřil a výraz se změnil od soustředěného po téměř bolestný; projelo jím zachvění a vykřikl. Cítila, jak uvnitř ní vyvrcholil a to ji poslalo za ním.

Ospalá a nasycená v jeho náručí se uvolnila a naslouchala jeho pomalému dýchání. „Severusi?“

„Hm?“

„Proč jsi mě zastavil?“ Po chvíli, kdy neodpovídal, zjistila, že to bude jeden z těch důvodů. Snažila se vymyslet, proč by měl něco namítat proti felaci, a rozhodla se, že to opravdu nechce vědět. Přesto se zeptala. Když se zhluboka nadechl, předběhla jej. „Prosím, jen mi nelži. Pokud mi to nechceš říct, nebo nechceš, abych to věděla, stačí se zmínit. Nebudu na tebe tlačit.“

„Pak nelži sama sobě,“ za chvilku se zachvěním odvětil. „Již to víš.“

Hermiona sebou trhla. „Doufala jsem, že se mýlím. Takže tamto je opravdu jizva?.“ Cítila ji – bože, bylo to teprve včera? – když se jej dotkla, držela jej v ruce, ale řekla si, že se mýlí.

„Ano,“ přitakal tiše a obrátil tvář do jejích vlasů. Nevědomky zpevnil objetí a po dlouhé chvíli vzdáleně pokračoval. „Byl to… neobvykle přísný trest.“

„Kdo –“ začala s otázkou a málem se kousla do jazyka, aby se zastavila.

Překvapivě odpověděl. „Přirozeně Belatrix. Mrcha.“

„Nezemřela dostatečně tvrdě,“ zamumlala Hermiona a cítila se znechucená a naštvaná.

„Ne,“ souhlasil tiše a povzdechl jí do vlasů. „Pokoušel jsem se tě varovat, Hermiono. Jsem pro každého příliš poškozený, opravdu.“

„Nebuď hloupý,“ oponovala mu. „Nenech je vyhrát. Snažili se ti všechno sebrat. Nehodlám jim dopřát úspěchu, ne po celé té době.“ Stulila se blíž a chvíli jej držela v neúspěšné snaze na to nemyslet. „Věděl si, k čemu se schyluje?“

„Ne.“ Jeho ostrý smích zněl hořce. „Nejdřív jsem myslel, že je to odměna. Do poslední chvíle. Pak… kousla. Silně. A když jsem se snažil nekřičet a zastavit krvácení, Pán zla mi řekl proč.“

„A… proč?“

„Protože byl zkurveně šílený,“ odpověděl Severus stroze a s neobvyklou prudkostí. „Neudělal jsem nic špatného. Ve skutečnosti jsem jej potěšil – proto mé mylné přesvědčení, že jde o odměnu. Pokud bys to tak tedy mohla nazvat,“ dodal s úšklebkem. „Bela nikdy nebyla můj typ ani před Azkabanem, který ji úplně zničil. Ukázalo se, že to byla odměna – ale spíš pro ni než pro mě.“

„Bože, Severusi. Tolik mě to mrzí.“

„Ale no tak, říkal jsem ti, ať to neděláš,“ mírně ji pokáral. „Nebylo to tak zlé, jak to vypadá. Nejvíc ze všeho to byl šok – třebaže se mi velmi ulevilo, když to přestalo bolet. Přestál jsem horší.“

„Nezmínil… nezmínil jsi to v seznamu věcí, kterým se vyhnout,“ vypravila ze sebe se snahou zůstat klidná.

„Nemyslel jsem, že to bude problém. Většina žen to nemá ráda.“

„Nejsem většina žen.“

„Skutečnost, kterou se budu snažit v budoucnu nezapomenout.“

„Kdy se to stalo?“ zeptal se tiše Hermiona.

„V první válce, ještě mi nebylo dvacet,“ odvětil lakonicky. „Během druhé války jsem byl lépe připravený a nebyl jsem přinucený něco takového snášet.“

„Nerozumím.“

Povzdechl si a neklidně si pohrával s jejími vlasy. „Přímočaře řečeno, tvrdil jsem, že jsem impotentní. Znamenalo to, že jsem byl ušetřen mnoha – ačkoliv ne všech – nejodpornějších aspektů života v našem veselém kroužku. Ani to nebyla lež,“ dodal kysele, „za daných okolností. Je těžké na to jít, když máš strach, nebo se snažíš nepozvracet, a to i když nejsi pod enormním stresem… a stejně jsem v tomto ohledu nebyl nijak zvlášť aktivní.“

„Takže jsi nikdy nemusel…“

„Ne.“ Posunul se a zvedl na jeden loket. Nevěřícně na ni zíral, když k němu vzhlédla. „To – to sis o mně myslela a přesto mi dovolila se tě dotknout?“ zeptal se v úžasu.

„Nemyslela jsem si, že bys to dělal dobrovolně,“ dopálila se na něj. „Věděla jsem, že mi neublížíš, a neublížil jsi.“ Hleděl na ni dál, než zavrtěl hlavou a sesunul se dolů. Zůstal zírat do stropu s podivným výrazem ve tváři. Hermiona se k němu opět stočila a s ignorováním jeho napětí mu položila hlavu na hruď. Popřemýšlí si o tom až za denního světla; právě teď nastal čas zlepšit mu náladu, než se oba dostanou do pořádných depresí. Jako na zavolanou ji cosi napadlo a potlačila chichotání.

„Co je tak k smíchu?“ zeptal se zmateně Severus – i když k tomu měl právo, s ohledem na předchozí diskuzi.

Zvedla hlavu a zazubila se na něj. „Jen přemýšlím… takto bude testování tvého nového a vylepšeného oleje na jizvy mnohem zábavnější.“

Okamžik vypadal upřímně v šoku s vytřeštěnýma očima, kterými viděla probliknout řadu různých emocí, než propukl v bezmocný a téměř hysterický smích. Celé tělo se mu třáslo a téměř slzel, než získal kontrolu. Překvapil ji drsným objetím. „Bože, jsi úžasná žena, Hermiono,“ řekl jí zřejmě upřímně. „Jen ty můžeš reagovat tak… tak klidně.“

„Ach, nechápej mě špatně, vážně jsem zvažovala, že se kouknu, jestli nemáš navíc nějaké knihy o černé magii. Chtěla bych přimět Belatrix vstát z mrtvých a zabíjet ji znovu a znovu,“ pronesla mírně. „Ji a taky Hadí ksicht. Ale chceš-li vědět, jestli kvůli tomu o tobě smýšlím hůř, tak ne.“ Víc než to, byla odhodlaná, že jednoho dne jej potěší a smaže tu ohavnou vzpomínku.

Hadí ksicht?“ zopakoval přiškrceně s polykáním smíchu. „Učíš se ode mne jen to horší…“

„Máš volnou ruku mě toho naučit ještě víc,“ lákala jej.

„Snažíš se mě zabít?“ zeptal se s předstíraným rozhořčením a natočil se víc k ní, aby ji objal kolem ramen.

„To těžko. Nebudeš k použití, když budeš mrtvý.“

„Aha. Takže mě prostě bezostyšně využíváš?“

„Nu, ano,“ souhlasila s úsměvem a přitulila se.

„Dobře.“

XXX

Hermiona o tom nikdy dřív pořádně nepřemýšlela, ale měsíc srpen opravdu nebyl dost dlouhý. Podle ní by měl být alespoň dvakrát delší, jak ji napadalo, když se plahočila dlouhou bradavickou příjezdovou cestou se vznášejícími se zavadly a Křivonožkovým košem po boku. Ne že by byla nad návratem do práce nějak nespokojená; milovala Bradavice a měla svoje zaměstnání ráda. Ale raději by zůstala na místě, kde strávila většinu posledních týdnů, v Severusově posteli ve stísněném a zchátralém karavanu.

Opravdu to byla perfektní dovolená. Když se nemilovali – úžasně, zážitek, který se s časem zdokonaloval – pouze lenošili na sluníčku a mluvili o všem možném. Ptal se jí na dětství, na to, kdy poprvé se projevila její magie a jaké to bylo, a ona dokonce byla schopná i rozprávět o rodičích, aniž by ji to tolik zraňovalo. Ptala se ho na vše, co viděl a dělal během let putování po světě. Hovořili o knihách, magické teorii a nejnovějších mudlovských komicích. Dokonce strávili jednu perfektní neděli v posteli s novinami jako podle nejlepší otřepané tradice – ačkoliv mnoho párů se asi nedostalo do zapálené debaty o paralelách mezi mudlovskou vládou a ministerstvem, následně se přerodící do otevřené hádky, kterou vyřešil Severus podloudným polibkem. Až poté se podvolila. Pravděpodobně to byl špatný nápad nechat jej takto unikat často.

Ale povinnosti volaly a oba měli zaměstnání. Teď již chyběly dva dny do začátku školního roku a ona mířila do školy na celodenní setkání učitelského sboru. Zde dokončí rozvrhy, prasinkové víkendy a rozpis dozorů, vyřeší famfrpálové zápasy a proberou další problémy. Alespoň zase uvidí Severuse; už víc než týden s ním nebyla, protože si oba opožděně uvědomili, že mají ještě hodně práce, než začne vyučování. Na druhou stranu ale byla trochu nervózní; bude to jejich první setkání uvnitř školy od doby, kdy se stali milenci, a bude jiná atmosféra. Ani nepomůže mít zbytek zaměstnanců za zadkem.

Nakonec nebylo tak trapné jej vidět, jak se obávala. Sborovna byla plná, pestrá směs hluku a smíchu, před níž by se styděly i studentské společenské místnosti. Pak se jí konečně podařilo na něj pohlédnout a na chvíli se vyděsila výrazem profesora Snapea a jeho zase lehce podrážděné masky – dokud mu oči nezjemněly při pohledu do jejích a ten nejmenší náznak úsměvu se nedotkl koutku jeho úst. Jen na chvilinku, a nikdo jiný by si nemohl všimnout, ale stačilo to.

Porada se nikdy tak netáhla. Hermiona prozkoumala svůj rozvrh, který letos zahrnoval extra hodinu, a umínila si porovnat jej se Severusovým při nejbližší příležitosti, aby viděla, zda sdílejí nějaký volný čas. Severus se zdál svým rozvrhem méně ohromený a stěžoval si, že je nemožné předejít nehodám, pokud bude Minerva trvat na dvouhodinovce lektvarů jako posledním vyučování v pátek s nebelvírsko-zmijozelskými čtvrťáky – skupině známé mezi učiteli jako třída Jatka prostě proto, že to byla zdaleka nejtěžší skupina na zvládnutí. Stížnost k ničemu nevedla, ale zjevně to nečekal, a podle jeho tónu pojala podezření, že si kvůli tomu samému stěžoval po většinu své učitelské kariéry.

Nakonec však vše skončilo; v době, kdy se Hermiona vyhýbala několika dobře míněným, ale rozhodně nevítaným dotazům na léto, Severus už dávno zmizel směrem k podzemí. Odkráčel se svým obvyklým špatně naladěným výrazem. Měla za to, že jej ne zcela předstíral; neměl trpělivost pro většinu porad a ta první na začátku roku bývala mnohem delší, než bylo skutečně zapotřebí. Vzhledem k tomu, že bude mít asi špatnou náladu, blížila se do sklepení s opatrností, a až u dveří si uvědomila, že nezná nové heslo. Podrážděně si povzdechla a zaklepala.

Dveře se tiše otevřely a nějak moc ji nepřekvapilo, že vidí uprostřed podlahy samolibě sedět Křivonožku a umývat si packy. „Zabydlel ses tu nějak rychle,“ sdělila kocourovi, který ji ignoroval. Zřejmě jí její společník milence schvaloval, což bylo úlevné – v minulosti míval tendence žárlit.

„Není jediný,“ pozdravil ji ironicky Severus od jedné z knihoven. „Zdá se, že opravdu nemají pokoj svévolníci.“ (1)

„Taky tě zdravím,“ odsekla, ale nebyla schopná se neusmívat, když se za ním vydala. „Mé upřímné omluvy za vyrušování; možná bych se měla vrátit ve vhodnější dobu, nebo –“ Přerušil ji rychle tím, co se stávalo jeho obvyklou metodou pro zastavení hádky. Po symbolickém boji se polibku neochotně vzdala. Při nadechnutí protočila očima a ustoupila. „Taky jsi mi chyběl, ty nevrlý trumbelíne.“

Pohrdavě si odfrkl a odvrátil se, ale zachytila úsměv, který se snažil zakrýt.

XXX

Vůbec o tom nediskutovali; Hermiona prostě skončila tak, že většinu času trávila ve sklepení z toho či onoho důvodu. Původně neplánovala zůstávat přes noc, ale nějak se to takto vyvrbilo a Severus si rozhodně na nastalou situaci nestěžoval. A protože trávila tolik času v jeho komnatách, mělo smysl si tam i přemístit některé věci. Bez komentáře jí uvolnil prostor na její propriety; po dlouhém zvažování pojala podezření, že to nechce nahlas ani jeden vyslovit prostě proto, že by si ten druhý mohl uvědomit, jak špatný to je nápad. Pokud se o tom nezmíní, nemůže se to sesypat. A opravdu, nebylo co probírat – pokud by Severus něco namítal, rozhodně by jí dal vědět. Skutečně bylo lepší to nechat být – ‚co tě nepálí, nehas,‘ jak rád říkával její otec.

Třicáté narozeniny jí nezačaly zrovna slibně. Severus vstal brzy, a aniž by ji vzbudil, odešel na první hodinu. To ji zamrzelo, i když si připomínala, že možná neví, co je za den, protože nic nenaznačila; nemohla od něj pouze na základě papírových květin vyrobených na poslední chvíli očekávat, že si zapamatuje její narozeniny z loňského roku. A ani od něj nic nečekala, ale to nezabránilo jejím pocitům. Dokud se nedostala do svého kabinetu a nenašla na psacím stole svazek.

Musel být od Severuse, protože nikdo jiný by ani nepomyslel na to věnovat jí nejnovější vydání špičkového lektvarového časopisu. Byla však trochu zmatená důvodem. Nebyla u něj žádná poznámka, nic napsáno na přebalu knihy. Zmatená se usadila na židli a pomalu listovala stránkami. Prohlížela články, dokud z nich nevyskočilo jméno autora – profesor Severus Tobias Snape.

Pomalu začala článek číst. Obsahoval plnou zprávu o léčbě nervů, kterou vytvořil a úspěšně použil o Velikonocích. Zdálo se jí to téměř jako v jiném životě. V některých větách jej poznávala a zvráceně ji rozechvělo, že téměř nikdo další z jejích známých neporozumí ani polovině odborných pojmů, které použil; i když nešlo o periodikum určené laikům, ale odborníkům. Neměla tušení, že to plánuje zveřejnit, ale byla tím kvůli němu potěšená; toto byla od války jeho první vydaná práce. Také ji pobavila poznámka o několika mudlovských lékařích jmenovaných v odkazech na konci článku. Dočetla a chystala se knihu zavřít, ale vtom jako by na ni ze stránky vyskočila poslední věta, stejně jako předtím jeho jméno.

Nakonec si autor přeje přiznat významný přínos profesorce Hermioně Jean Grangerové, jejíž pomoc byla neocenitelná při vývoji a tvorbě této práce.

„Ach, Severusi…“ nahlas zašeptala omráčeně.

Dobrá, nemusel to být ten nejromantičtější dárek na světě, ale od tak uzavřeného a nepřístupného muže, jako je Severus, jakékoliv veřejné uznání čehokoliv bylo neuvěřitelné. A ve vší upřímnosti, citace v prestižním vědeckém časopise byla více než tradiční dárek. Toto mohl být nejlepší dárek, jaký kdy dostala. Pomalu otočila zpět k titulnímu obrázku a zamrkala, když si všimla slabého lesku na pergamenu; jemně se dotkla té skvrnky, sledujíc, jak její otisk prstu zčernal a změnil se do špičatého rukopisu, který okamžitě poznala.

Všechno nejlepší k narozeninám, Hermiono. S.

XXX

Bylo jen dobře, že měla toho dne poslední vyučovací hodinu; znamenalo to, že v době, kdy se dostala do podzemí, studenti lektvarů již opustili učebnu a Severus právě dokončoval úklid. Jinak by byly děti naprosto zděšené pohledem na učitelku studia mudlů, jak téměř vběhla do třídy, vrhla se na polekaného Mistra lektvarů a vážně se mu pokusila odlíbat obličej.

Zaskočený Severus ztratil rovnováhu, zapotácel se a téměř spadl, ale svezl se na kraj svého stolu a na její nápor reagoval s uspokojivým nadšením. Jen vzdáleně si uvědomila bouchnutí zavíraných dveří, ale upřímně jí bylo jedno, jestli kolem někdo projde – v té chvíli by se stěží starala o přítomnost celého Ministerstva kouzel, kompletního ansámblu ‚Pomády (2)‘ a smečky třaskavých skvorejšů; ve skutečnosti by si ani nevšimla.

Jakmile začal být problémem nedostatek kyslíku, neochotně přerušila polibek a odtáhla se, aby se na něj podívala – napůl seděl a napůl se opíral o stůl, zatímco ona mu stála mezi nohama, oči měli téměř na stejné úrovni. Zvedl jedno obočí a věrohodně předstíral, že není zardělý a bez dechu.

„Jsem stěží odborník na slušné způsoby, to si uvědomuji, ale myslím, že ‚ahoj‘ je mnohem běžnější pozdrav,“ mírně poznamenal a taktéž se mu podařilo tvářit, že se mu hlas neprohloubil do oné zastřenosti, hedvábného předení, z něhož ji brnělo celé tělo.

„Ty jsi zároveň strašně milý muž a nesnesitelný, záludný bídák,“ informovala ho se snahou neznít příliš zadýchaně.

„A co, prosím pěkně, tě vede k tomuto poněkud nepravděpodobnému závěru?“

V odpověď Hermiona vylovila z hábitu časopis a tiše mu jej podala, přičemž se snažila popadnout dech a rozptýlený důvtip. Povytáhl obočí a převzal jej s výrazem, kterým se snažil přesvědčit, že na výtisk mu nikdy ani oko nepadlo, a zdánlivě náhodně prolistoval stránkami. Podařilo se mu vyvolat dojem, že jen čirou náhodou zastavil na oné konkrétní stránce.

„Ach, takto to nemělo být,“ zamumlal. „Vytiskli to špatně. Původní text zcela jasně říkal: ‚Autor je nucen neochotně přiznat vměšování nesnesitelné vševědky profesorky Hermiony Jean Grangerové, jejíž pomoc byla neodvratitelná,’…“ Až sem se dostal, než zavrčela a znovu jej políbila. Vypozorovala, že tato metoda přerušení něčí řeči fungovala stejně tak dobře i na něj. Ačkoliv to byl jen zástupný důvod, protože mnohem důležitějším cílem pro ni bylo vklouznout mu jazykem do úst a prsty do vlasů.

Nakonec se odtáhla, aby se mohli nadechnout, a sledovala jeho tvář, když se snažil nabýt klidu se zardělou bledou pokožkou a rty nateklými od polibků. „Nemusel jsi to dělat,“ pronesla tiše. „Vše to byla tvá práce, já stěží něco udělala.“

Černé oči mu zářily, ale hlas zůstal tichý, když jí klidně odpověděl: „Takto to vidíš?“

„Tak to ale je,“ odpověděla, zmatená intenzitou v jeho pohledu. Vypadal téměř rozzlobený, ale nebylo to úplně ono. Neuměla ten výraz pojmenovat.

„Bez tebe by to nebylo možné,“ pronesl nakonec. Očima se odpoutal od jejích a ten zvláštní výraz vybledl do známějšího znepokojení. „Bez tebe bych tu nebyl a nemohl toho dosáhnout. Bez tebe bych…“ Větu nedokončil a hleděl do podlahy.

„Severusi?“ zeptala se tiše a vztáhla ruku, aby mu odhrnula vlasy z obličeje, protože mu chtěla vidět do očí.

On by se jí do nich nepodíval, když dokončoval větu tak tiše, že se musela namáhat, aby jej slyšela. „Bez tebe bych byl pořád sám.“

Ach, Severusi. Hermioně se stáhlo hrdlo, když si uvědomila, kolik bolesti tato slova obsahují, když si připomenula ten den, kdy přiznal, že se jen chtěl vrátit domů. Celý svůj život byl sám; co ona sama tak dlouho cítila, byl jen slabý odvar toho, čím si on prošel. V okamžiku porozumění si uvědomila, že to na tom bylo to nejhorší; všechny ty špatnosti, které snášel, by byly mnohem snazší, kdyby měl někoho, s kým by události sdílel, někoho, kdo by mu řekl, že je vše v pořádku, někoho, kdo by mu ošetřil rány, naslouchal mu a prostě tam pro něj byl. Dotkla se jeho tváře a zvedla mu bradu, aby se na ni podíval. „Už nejsme sami, ani jeden,“ řekla mu jednoduše a naklonila se k jemnému polibku.

Pažemi jí vklouzl kolem pasu, aby si ji přitáhl blíž. Zavřela oči a on ji stejně tak jemně polibek oplácel. Mezi zuby mu chytila spodní ret a slyšela, jak se mu v odpovědi dech zadrhnul. S prohlubujícím se polibkem si potěšeně povzdechla nad dnes již známou chutí melasy a deště s nádechem dřívější černé kávy. Odtáhla se od něj a usmála. „Pojď.“

„Máš narozeniny,“ pronesl neutrálně.

Chvíli jí trvalo si to přeložit. Přátelé jí naplánovali na dnešní večer neoficiální večírek s drinky dole v Prasinkách. Ale až později, po večeři, a v každém případě… „Ano, to ano,“ tiše souhlasila, „a já si vybrala, jak je strávím. A právě teď chci být s tebou. Přestaň se hádat a pomoz mi je pořádně oslavit.“

Oči mu prohřálo jedno z jeho soukromých pousmání. „Když na tom trváš.“

Vzala jej za ruku, aby jej odtáhla od stolu a provedla do jeho soukromých komnat. Křivonožka otevřel jedno oko, lehce znechuceně se na ně podíval a významně zakryl svůj zploštělý čumáček ocasem; oba při vstupu do ložnice kocoura zcela ignorovali. Když se Severus pohnul, aby ji políbil, položila mu konečky prstů na rty, aby jej zastavila; díval se na ni a ona pevně řekla: „Jsou to moje narozeniny.“ Pochopení se odrazilo v jeho pohledu a po chvilce váhání přikývnul a pasivně zůstal stát. Jen čekal na její konání – gesto důvěry, které nečekala, že dostane.

Hermiona si dala na čas. Pomalu mu rozepínala hábit a pak kabát, pěkně knoflík po knoflíku, dokud neucítila, že mu ten těžký oděv klouže z ramen, aby vzápětí bez povšimnutí v hromádce dopadl na zem. Poklekla a zaslechla ostré nadechnutí, jakmile se napjal, ale držela hlavu skloněnou – toto ne, ještě ne; ještě na to není připravený, a na dnešek má jiné plány – při rozvazování tkaniček u bot. Nepatrně se uvolnil a přesunul váhu z jedné nohy na druhou, když mu zouvala boty a stahovala ponožky. Pak opět vstala a rukama mu vklouzla kolem krku, aby si jej přitáhla do dalšího pomalého polibku.

Na řadě byla košile, rozepnutí manžet a její opatrné vytažení z kalhot. Při jeho lehkém zadrhnutí dechu se usmála. Stejně jako u hábitu, i zde pomalu rozepínala každý knoflík, postupně odhalujíc jeho tělo víc a víc. Jemně prsty přejížděla nově odkrytou pokožku; teď již znala každou jizvu, obrys každé kosti a svalu a každý tmavý chloupek. Další prodlení, žhavé polibky, a na zem padla i košile. Jednou rukou mu rozepnula opasek a poklopec, druhou mu vmotala do vlasů a jazykem se vydala na dychtivý průzkum známých obrysů jeho úst.

Teď zbývalo jen jeho spodní prádlo. Vklouzla rukou pod pás, aby jej něžně pochovala v ruce, a cítila, jak se zachvěl. Přerušila polibek, druhou rukou mu sjela na bok a tahala oblečení dolů, dokud z něj nemohl volně vykročit a zůstat před ní stát zcela nahý. Tancující plameny z ohně osvětlovaly křivky jeho těla k dokonalosti. Jen ten nejslabší záblesk v jeho očích prozradil, jak rozpačitě se cítí takto odhalený, když ona je ještě plně oblečená; tuto situaci zamýšlela napravit v cuku letu.

Položila mu ruku na hrudník, jemně jej tlačila a on tlaku podlehl a couval, dokud nedosáhl postele. Další zatlačení a sedl si; sklonila se, aby jej opět políbila, ale pak jej uchopila za ramena a přiměla lehnout na postel. Potichu mu pokynula, aby tam zůstal. Poslechl a vrtěl se, dokud se špatné noze nedostalo opory, načež se opřel o lokty, aby ji mlčky sledoval. V očích mu vzplál žár, když se pomalu začala svlékat.

Jeho intenzivní prohlídka stačila, aby se začala červenat. Hermioně se nikdy nesnilo, že bude mít tolik jistoty, aby toto provedla. Ale bylo cosi silného v možnosti sledovat, jaký má na něj účinek; v jeho očích viděla záblesky touhy a vášně, ruce se mu sevřely v pěst, sledovala, jak se mu zvedá hruď těžkým dechem a jeho vzrušení sebou lehce škube, zatímco dál tvrdne. Zjištění, že má na tohoto muže tak silný vliv, bylo úžasné.

Nahá chvíli stála s rukama na bocích, bradavky se vztyčily a chvění jí probíhalo po kůži, protože vzduch ve sklepení byl chladný, a také díky jeho významnému pohledu, který nabral téměř hmatatelnou sílu. Pomalu vlezla na postel a obkročmo se sehnula, aby zase ukořistila jeho ústa. Oba se při kontaktu kůže na kůži zachvěli a Severus se konečně pohnul, když rukama začal zkoumat její tělo, a polibek se prohloubil.

Každý pohyb byl nesnesitelně pomalý. Nakonec sáhla mezi jejich těla a obtočila prsty kolem jeho pevné délky, posadila se a zvolna na něj klesala. Z tohoto úhlu to bylo až příliš intenzivní a ona tiše zasténala, když ji vyplnil. Cítila, jak se pod ní chvěje. Chvilku potřebovala, aby si uvykla, pohlédla mu do očí, a pak začala pomalu pohybovat boky, nejdříve pohybem sotva silnějším než houpání. Se zvukem z hloubi hrdla se do ní vyklenul a kopíroval její pomalý rytmus; žár v nich stoupal se zvyšujícím se tempem, dokud to nebylo až příliš k vydržení. Nakonec, když už déle nemohla vytrvat, vše se zlomilo a její uvolnění ji téměř oslepilo svojí intenzitou; ztracená v posledních stazích extáze slyšela jeho známé zasténání a cítila sevření prstů na bocích.

Když začal její orgasmus slábnout, zaslechla jeho nezřetelný hlas zdrsnělý potřebou. „Hermiono…“ Shlédla na něj; oči měl zavřené, prohnul se pod ní a zachvěl, když konečně i on vyvrcholil.

V dozvucích mu ležela v náručí, ukládajíc si tu chvíli a jeho hlas do paměti. Vůbec nebýval hlasitý a během sexu téměř vždy mlčel; jakmile předehra dosáhla určitého bodu, zřídka promluvil a byla si jistá, že nikdy neřekl nic souvislého během vyvrcholení, ze všeho nejméně její jméno. To vyvolalo řadu otázek; možná se mezi nimi vyvinulo něco hlubšího než jen podivné přátelství, tendence k hromadění obskurních znalostí a hodně dobrého sexu – měla pocit, že nebude dlouho trvat a zamiluje se do Severuse Snapea; nezkazí se tím všechno?

Ani jeden nezmínil budoucnost. Až na tehdy poprvé, kdy se jí zeptal, co to mezi nimi je, a ona odvětila, že neví. Ani jeden se vůbec neodvážil vyptávat na jejich vztah. Nebyli bezstarostní lidé, ale… Hermiona věděla, že o iluze přišla už dávno. Láska nebyla romance, byla to bolest, a byla mnohem vzácnější, než se věřilo. A pokud jde o Severuse… dokonce i teď bylo hodně z jeho mysli pro ni záhadou. Už před měsíci jí řekl, že už dlouho věděl o tom, že není do Lily zamilovaný, ale to jediné věděla jistě. Pochybovala, že by vůbec věřil na lásku, a i kdyby ano, nebyla si jistá, zda v sobě má schopnost ji cítit. Pořád byl v mnoha směrech rozbitý. Byla si dostatečně jistá, že má o ni starost, alespoň trošku, ale stačilo to?

Přesto to muselo být víc. V této chvíli s ním prakticky žila; na první pohled se to jevilo jako pohodlné uspořádání, ale Severus byl natolik uzavřený člověk, že by jí nedovolil proniknout tak hluboko do svého života, pokud by to skutečně nechtěl. Také velmi pochybovala, že by sex nebo dokonce přátelství bylo dostatečně silně motivující. Skutečnost, že veřejně prohlásil, nakolik si cení její pomoci, byla mnohem víc, než si kdy dovedla představit, že by jí mohl dát. A ta důvěra, kterou jí před chvílí ukázal, když ji nechal vést, byla téměř neuvěřitelná vzhledem k tomu, kým byl.

To, co teď sdíleli, fungovalo. Chvíli si myslela, že se oba bojí pokusit se to definovat pro případ, že by se to rozpadlo a přestalo fungovat. Pro ně neexistoval pohádkový konec, to bylo jisté, ale ani si nemyslela, že by po něm toužila. Neexistovalo nic takového, jako žili šťastně až do smrti – ale možná existoval způsob, jak žít převážně šťastně a po docela dlouhou dobu. To by šlo.

Nejasně si uvědomovala, že se otočil tváří do jejího krku, téměř majetnicky přitáhl objetí, kdykoliv se pokusila pohnout, a usmíval se. To zahnalo neklidné myšlenky k zvážení v jiný čas. Měla narozeniny a užije si je. „Moc se neuvelebuj, Severusi. Brzy půjdu ven, musím se připravit. A ty máš dnes dozor.“

Dostalo se jí jediné odpovědi, zavrčení, ale po chvíli ji zdráhavě pustil. Jestli si uvědomil, co před chvílí řekl, neprojevilo se to. Byla si však docela jistá, že neuvědomil. Hermiona na něj shlédla; oči měl stále zavřené a hlavu na stranu. Impulzivně se sklonila a políbila jej na krk, přímo mezi dvě rozeklané jizvy; ztuhl a s hlubokým nádechem prudce otevřel oči. Ona se však z jeho objetí pomalu uvolňovala, a Severus po chvíli jen ztěžka vydechl a uklidnil se. „Až to budeš chtít udělat znovu, varuj mě,“ zabručel. Zazubila se na něj a začala sbírat své oblečení.

„Otupují se ti reflexy, Zmijozeli,“ škádlila jej a snažila se setřepat na sobě hábit. Ve dveřích se zastavila a poslala mu polibek. „Uvidíme se později. Nečekej.“

„Nelichoť si,“ odsekl a její úsměv se rozšířil.

„Když ne já, tak kdo?“

 

(1) Kniha Izajáš 48:22: http://www.biblenet.cz/app/b/Isa/chapter/48

PB: Trochu jsem porovnávala, a výsledky byly zajímavé:

„Nemajíť pokoje, praví Hospodin, bezbožní.“ (vydání 1926)

„Nemajíť žádného pokoje, praví Hospodin, bezbožní.“ (vydání 1954)

„Nemají pokoj svévolníci, praví Hospodin.“ (ekumenické vydání 1985)

„Hospodin praví: Není pokoje pro ničemy!“ (překlad 21. století, vydání 2009)

No vida – od bezbožných jsme se dostali k ničemům; budiž překladatelům Bible inspirací. J 

 

(2) V originále ‚Dobrodružství Priscilly, královny pouště‘, což je australský komediálně – dramatický film: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dobrodru%C5%BEstv%C3%AD_Priscilly,_kr%C3%A1lovny_pou%C5%A1t%C4%9B

Priscille se omlouváme, ale Pomáda je v našich zemích známější.


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ako anonymný užívateľ nemôžete posielať komentáre, prosíme zaregistrujte sa
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: arabeska - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Pohádka na dobrou noc. Jsem ráda, že jsem to do půlnoci vydržela :) Mně se ten dárek vážně líbí, připadá mi to přinejmenším originální a já bych asi předvedla o něco hysteričtější slzavé představení, kdyby mi tohle někdo "daroval". A líbí se mi, jak se to mezi nimi rozvíjí...
"Neexistovalo nic takového, jako žili šťastně až do smrti – ale možná existoval způsob, jak žít převážně šťastně a po docela dlouhou dobu. To by šlo."
Díky!
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Pro Hermionu to byl opravdu dokonalý dárek (Levandule by to asi neocenila), já bych se snad nadšením i počůrala :-)
A ten způsob, jak žít převážně šťastně, najdou.  :-)
Děkuji, arabesko :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Folwarczna - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jenom čekám,co se pos...pokazí. Za sebe bych jim přála tuhle pohodu až do smrti, ale to by nesměli být v Bradavcích, s Harrym jako nejlepším přítelem:-)
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ono se už něco najde, co jim ty příjemné chvíle naruší :-) Jak to bylo v Saturninovi...Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz.
Ale k idyle se zase vrátí ;-) Díky, Folwarczno :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: TaraFaith - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Já se do této povídky vážně zamilovala! Strašně moc se mi líbí, jak se Severus dává postupně dohromady a když řekl tu větu, že bez Hermiony by byl pořád sám, neubránila jsem se slzám. Hermiona tu má taky své vlastní chmury a mouchy, ale to je jeden z důvodů, proč k sobě tak moc pasují. Díky za překlad. Moc se těším na pokračování.
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To mě těší, že se povídka líbí :-) To se hned nadšeněji překládá :-) Mají oba své problémy a jejich minulost není veselá, ale líbí se mi, že se vlastně celou povídkou prolíná optimismus, že bude dobře.
Děkuji za komentář, Taro Faith :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 0)
Od: angie77 - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Konečně jsem se pročetla až na konec a musím říct, že jsem nadšená. Moc se mi líbí tahle "verze" Severuse... a vlastně i Hermiony - je to trochu jiné pojetí než v originále od JKR, ale přitom jsou to pořád oni. A funguje jim to spolu báječně :-)
Díky za překlad a těším se na pokračování.
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To mě těší, že se líbí. Oba dva jsou zkušení a mají toho hodně za sebou. A hlavně vědí, co chtějí. A vůbec z nich čiší klid a vyrovnanost... prostě je to balzám na nervy:-)
Děkuji za komentář, angie77 :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Severus s Hermionou k sobě nádherně, neskutečně ladí. Loten jejich charaktery dokázala napsat tak, že miluji nejen jeho, ale i ji (a to se mi zas tak často nestává).  Všechno do sebe tak zapadá, oba jsou naprosto uvěřitelní a přesto sví, a ve srovnání s první povídkou jiní (začala jsem ji číst znova a rozhodně se mi s touto neplete).
Komentář trochu k věci napíšu asi až v pondělí, odjíždím mimo internetovou civilizaci. Ale už se těším, jak se znovu pořádně začtu.
Díky.
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Přesně tak, jedna je musí milovat oba :-) Dnes odpovídám jen krátce, čas tlačí. Děkuji moc za komentář, denice :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: teriisek - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ten jejich vztah se moc pěkně rozjíždí, jsem hodně zvědavá, jak to bude pokračovat dál. Hádám, že idylka nebude pokračovat věčně, tohle se jen tak neutají (obzvlášť v Bradavicích), nespoléhala bych na to, že si doteď nikdo nevšiml, když doteď nebylo co skrývat;) Díky za překlad, těším se na další!
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
No, kupodivu téměř všichni budou slepí, což ovšem bude mít za následek docela zajímavé scény :-) Já děkuji za komenář, teriisku :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: miroslava - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tuto povídku miluji!! Snad v žádné jiné jsem nečetla takto realistického Severuse. Je nádherně rozepsána jeho minulost, vzpomínky, jeho bolístky, pocity. Tak lehce se se tady dá pochopit jeho nepříjemná povaha a "chráním sám sebe" postoj k životu.
Děkuji za skvělý překlad a těším se zase za týden!!!
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jsem se nad Post Tenebras zamýšlela, ač se zde zmiňují děsivé věci minulosti, tak je vlastně celá prodchnutá nadějí a vůbec dobrem. I ten poničený Severus se musí alespoň trochu vyléčit. A nelze ho tu nemít rád :-) Loten holt umí. Jak píšeš, Severus je tady realistický. Těší mě, že se líbí. A děkuji za komentář, miroslavo :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Beruskamobil - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tak jsem to konecne docetla a hnedle na me cekala nova kapitolka. Jsem moc rada, ze jsou konecne Mia a sevik spolu a moc se tesimna reakce ostatnich az to zjisti. SEVIK se nam konecne zacal uzdravovat jak fyzicky tak emocialne. Ale teda v karavanu to muselo byt jako v saune. Dekuju za preklad B-)
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Myslím, že v zápalu vášně jim nevadilo ani horko karavanu :-) A Severus se opravdu začal uzdravovat. Zatím sice jen pomalu, ale Hermiona mu nedovolí proces přerušit :-) Děkuji z akomentář, Beruško :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: arkama - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ježííš, úplne som zabudla, že ho tá Bellatrix zakusla :D , kde na takéto halušky tá Loten chodí. Už som z tých jej týračiek taká otrlá, že mi to prišlo smiešne. Sorry :D
Darček bol parádny, presne nejako takto si predstavujem ak Severus uzná inú osobu ako seberovnú. Malo to jednoznačne úrovneň hodnú Snapa, aj s tým akože ignorantským začiatkom. Tak by ma zaujímalo, ako presne má Severus tú nohu poškodenú, že robí tie zvláštne pohyby pri misionárovi, keď jej to privádza také stavy :))
Oni síce nahlas neidentifikovali svoj vzťah, ale sú spolu tak často, spáva u neho , že to vzťah jednoznačne je. Takí dvaja inteligenti a takí vzťahoví loseri :D dobrotka.
Dikes za kapitolku :)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
No, víš, zrovna o této konkrétní příhodě bych se nedivila, kdyby ji měla Loten ze života (teda nemyslím, že zrovna ona by něco takového podnikla). Sama vím o jednom, kdo neměl příjemnou zkušenost (šlo o nehodu). I když mám pocit, že ve Svět podle Garpa, jestli si nepletu romány, tam o něj jeden přišel. Zrovna při tom - v autě - do auta vrazilo jiné, mám ten pocit, a chlápek měl po ptákách - ehm, po jednom. Slečna mu ho ukousla - je to vůbec možné? No, nicméně věřím, že po podobných zkušenostech asi pánové tuto aktivitu nevyhlédávají. Na druhou stranu je to návod pro dámy, které tuto aktivitu nevyhledávají, co mají udělat :-D
Dárek parádní,že? Mně by se Severus něčím takovým taky zavděčil. Co se týká kolena, má mít omezenou hybnost. Tak nevím, jestli to má takový účinek. Vážně jsem zvažovala, že manželovi taky vyřadím koleno z provozu, abych to zkusila :-D Ale asi by mi to neprošlo :-)
A to, jak se vlastně nemilují, zajímavé, jak dlouho jim to vydrží. I když pak budou mít v zatajování zase jiné důvody. No prostě tihle dva to nemůžou udělat jednoduše :-)
Díky za komentář, arkamo :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: solace - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nuž, keď sa títo dvaja budú dostatočne dlho presviedčať, že to, čo medzi sebou majú, nie je vzťah a vôbec do seba nie sú zamilovaní, možno tomu aj uveria:-) Ale my, rozľadení čitatelia, im to nepapáme. Je fajn, že si tak ideálne sadli od samého začiatku. Dá sa to jednoducho vysvetliť tým, že si boli súdení. Treba už len počkať, kedy im to docvakne. Vďaka za preklad, dievčatá. Bolo to pekné.
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Občas jsem si říkala, že jsou jak malí, ale v podstatě chápu jejich důvody, proč nejsou "zamilovaní". A jsou v tom až rozkošní. Takže ať si jsou nezamilovaní, my víme své :-) Krásně spolu ladí, že?
Díky za komentář, solace :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: JSark - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Au, chudák Severus. :( Krivolab je kráľ! Á, zase techtle aj mechtle. Byť mačka a mať chvosť, zakryjem si ním čumák. :)
Ten preklad Biblie je zaujímavý, ešte keby sa to tak dalo porovnať so staršími prekladmi, to by sme sa dopracovali. :) Možno aj k Sodome a Gomore. :DD Díky za preklad, ako obvykle dokonalý. :)
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jojo, chudák Severus. Ale má Hermionu, takže už se blýská na lepší časy :-) Techtle mě překvapily, jsem úplně zapomněla, že byly hned dvakrát za kapitolu :-) Co se týká bible, tak Loten často cituje, že jsem začala zvažovat pořízení nějakého výtisku. Ale když jsem zjistila, kolik různých překladů existuje, asi zůstanu u informací z internetu.
Děkuji za pochvalu, JSark, čechrám si peříčka :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Zuzana - 07.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Chvíľu som si vážne myslela, že Severus jej na narodeniny nič nedá, ale keď tam našla to uznanie tak sa mi to zdalo veľmi pekné gesto. No a po tom skrytom blahoželaní to mal u mňa Severus zase úúúplne vyžehlené.
To ich ráno po, hrozilo, že bude poriadne rozpačté. Vďaka Merlinovi za Hermioninu priamočiarosť a rozhodnosť. Nakoniec to bolo nádherné.
Veľmi pekne ďakujem za skvelý preklad.
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Akcetovatelné by bylo, kdyby Severus zapomněl na Hermioniny narozeniny, ale stejně by to zamrzelo. Ale takto to bylo dokonale Severusovské :-)
Jo, teď už jsou spolu a nic je nerozdělí :-)
Děkuji za pochvalu, Zuzano, moc si toho cením :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Marti - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
„Bez tebe bych byl pořád sám.“ Taky jsem pak udělala jen "Ach, Severusi" :-) Pro mě nejhezčí věta z celé kapitoly! A taky se mi líbí jejich slovní škádlení, pěkně se to rozjelo. Tohle jiskření nemůže zůstat nepovšimnuto, jsem zvědavá, kdo pojme podezření jako první...
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
A z té věty je vidět, nakolik Severus Hermioně věří. Že si dovolil toto říct nahlas. Tuto strašnou pravdu. Škádlení si ještě užijeme a co se týká toho, kdo na to přijde první... Myslím, že už brzy zjistíme, kdo :-)
Díky za komentář, Marti :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: jerry - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Dobre. Ten dar ek k narode inam parada.
Dik za preklad.
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Severus se vytáhl, co? Měl skvělý nápad. Děkuji za komentář, jerry:-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Sebelka - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Fantasticky-genialní. Děkuji za super-bezva poslední dvě kapitoli. Moooooc se mi líbili. Jiťa
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 08.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
:-D Těší mě, že se líbí. Zrovna překládám, takže mě to pobídlo k většímu výkonu :-)
Díky za komentář, Jiťo :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: zuzule - 09.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Chtela bych videt Harryho vyraz, kdyby opravdu pozadala o ten neviditelny plast. :D
Krasny dar k narozeninam. Severus se vazne vytahl. :)
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 09.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Harry by získal určitě neuvěřitelné barvy ve tváři :-D
Severus je třída! :-)
Díky za komentář, zuzule :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: scully - 09.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Skvělá kapitolka. Severusův dárek k narozeninám byl úžasný. Je to od něho opravdu pocta.  A jeho přiznání,že bez Hermiony by byl pořád sám mě málem rozplakalo. Jsem moc zvědavá,jak se bude jejich vztah vyvíjet dále a hlavně jak se jim ho podaří ve škole tajit.Přece jenom mezi nimi lítají pěkné jiskry.Strašně mě rozesmály Hermioniny úvahy nad tím,že si od Harryho půjčí neviditelný plášt.Chtěla bych vážně vidět jeho obličej,kdyby mu to takto řekla. Moc děkuju za překlad
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 09.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Severus je prostě jednička :-) A co se týká provalení jejich vztahu, nastane hodně zajímavých situací a někteří budou i překvapivě mlčet. Jo, bylo by zajímavé vidět Harryho obličej :-D
Díky za komentář, scully :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 0)
Od: miunka - 11.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Sem naprosto unešená, tohle téma je skvělý stejně jako In the North. Nemůžu se dočkat dalších překladů, seš jednička držim palce na úspěšné dokončení a spoustu kladných reakcí na tvou práci :)
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 11.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jé, děkuji :-) Kdyby sis chtěla přečíst Lotenin druhý román, ten je tady už celý - Chasing the Sun - Honba za sluncem. Tam jsou ale oba mladší. Děkuji moc za komentář, každý moc potěší a je hnacím palivem pro další překládání :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Julie - 11.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Krásná kapitola, ten dárek k narozeninám byl perfektní. Severus se pomaličku léčí, ale prožil toho tolik špatného, že k vyléčení je toho moc a moc... Tak jsme doběhla překlad a budu netrpělivě očekávat každou další kapitolu. Díky moc!!!
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ano, Severus se začíná léčit, ale bude to ještě dlouhá cesta. Co se týká dárků, Severus má ještě nějaké trumfy v rukávu :-) - brzy budou Vánoce. Děkuji moc za komentář, Julie :-)

Děkuji za nádhernou kapitolku! Při tom, když Severus přiznal, že by byl bez Hermiony sám, mi doslova vytryskly slzy... Ale jinak, mne ty opičí tanečky tak trošku iritují... :-D :-D :-P A náš opičí sameček málem přišel o banánek... Bellatrix je zvrácená mrcha, o tom žádná! Děkuji za překlad! ;-)
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 12.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
:-D Slibuji, že nebudou v každé kapitole - opičí tanečky. I když si už nepamatuji, kdy přesně :-)
Jo jo, Severus se začíná otevírat. Ale ještě mu to chvíli potrvá, než se přiblíží průměrnému muži - tedy v té otevřenosti, jinak je naprosto výjimečn, samozřejmě :-)
Děkuji moc za komentář, Snapeo :-)

Pred pár dňami som narazila na túto stránku a hlavne na túto poviedku, kt. je úplne skvelá :) nikdy som nešípovala nejaký vzťah medzi Hermionou a Severusom, ale toto je super, hlavne preto že ona už nie je dieťa a proste už majú čo to za sebou .. obaja sú dospelí a ten vekový rozdiel nie je žiadna katastrofa :)
 
Veľmi sa mi to páči, ako sa spoznávajú, ako sa spriatelili a teraz je to úplne super, ako sa medzi nimi vyvinul nejaký typ vzťahu, som zvedavá hrozne ako to bude ďalej ... :)
Krásny je aj názov poviedky :)
Ďakujem za preklad :) úžasná práca
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 14.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Moc mě těší, že povídka zaujala :-) Taky myslím, že v tomto věku rozdíly nejsou velké. Navíc kouzelníci žijí až dvakrát tak dlouho, takže co je nějakých dvacet let rozdílu, že ano?
Už se pomalu poznali, teď se bude jejich vztah prohlubovat :-)
Moc a moc děkuji za odezvu, Densi. Velice mě to těší :-)

Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: tiberia - 19.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jako dárek k narozeninám poděkování za všechno, co pro jeho léčbu udělala.... jak severusovské.... ještě, že to Hermiona ocenila a přijala a netoužila po romantičtějším dárku. Díky za krásný překlad, Lupino!
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 19.05. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To byl dárek! Strašně mě pobavilo, jak prohlásil, co jiného tam mělo být uvedeno :-) Severus se vytáhl. Děkuji moc za komentář, tiberio, těší mě, že se líbilo :-)

Leto skončilo a teraz začína realita všedných dní.
Darček k nezaplateniu, takto ju uznal hodnou a ocenil nielsen jej osobu a intelekt, ale aj preukázal, že je tam aj niečo viac - rešpekt.
Re: Post Tenebras Lux - 15. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 16.07. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ano, nic lepšího jí snad ani nemohl dát. Úžasný dárek. Díky za komentář, mami :-)

tak teď to vypadá, že ti dva řádí jako májový deštíček. Snad se dostanou dál,než přijde aprílové počasí.Trošku mě brní nos obavami, jestli Severus objeví dopisy od Lenky o krocení divokého koně a neurazí se na Hermionu. Měla to všechno hned pálit. Velký dík za narozeninovou romantiku ve sklepení.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: silrien - 13.03. 2017
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Prehľad článkov k tejto téme:

Loten: ( Lupina )09.01. 2015Vnímání
Loten: ( Lupina )19.11. 2014Post Tenebras, Lux - 43. - závěr
Loten: ( Lupina )16.11. 2014Post Tenebras Lux - Přijetí
Loten: ( Lupina )12.11. 2014Post Tenebras, Lux - 42.
Loten: ( Lupina )05.11. 2014Post Tenebras, Lux - 41.
Loten: ( Lupina )29.10. 2014Post Tenebras, Lux - 40.
Loten: ( Lupina )22.10. 2014Post Tenebras, Lux - 39.
Loten: ( Lupina )15.10. 2014Post Tenebras, Lux - 38.
Loten: ( Lupina )08.10. 2014Post Tenebras Lux - 37.
Loten: ( Lupina )01.10. 2014Post Tenebras Lux - 36.
Loten: ( Lupina )24.09. 2014Post Tenebras Lux - 35.
Loten: ( Lupina )17.09. 2014Post Tenebras Lux - 34.
Loten: ( Lupina )10.09. 2014Post Tenebras Lux - 33.
Loten: ( Lupina )03.09. 2014Post Tenebras Lux - 32.
Loten: ( Lupina )27.08. 2014Post Tenebras Lux - 31.
Loten: ( Lupina )20.08. 2014Post Tenebras Lux - 30.
Loten: ( Lupina )13.08. 2014Post Tenebras Lux - 29.
Loten: ( Lupina )06.08. 2014Post Tenebras Lux - 28.
Loten: ( Lupina )30.07. 2014Post Tenebras Lux - 27.
Loten: ( Lupina )23.07. 2014Post Tenebras Lux - 26.
Loten: ( Lupina )16.07. 2014Post Tenebras Lux - 25.
Loten: ( Lupina )09.07. 2014Post Tenebras Lux - 24.
Loten: ( Lupina )02.07. 2014Post Tenebras Lux - 23.
Loten: ( Lupina )29.06. 2014Post Tenebras Lux - Hledání
Loten: ( Lupina )25.06. 2014Post Tenebras Lux - 22.
Loten: ( Lupina )18.06. 2014Post Tenebras Lux - 21.
Loten: ( Lupina )11.06. 2014Post Tenebras Lux - 20.
Loten: ( Lupina )04.06. 2014Post Tenebras Lux - 19.
Loten: ( Lupina )01.06. 2014Post Tenebras Lux - Léto
Loten: ( Lupina )28.05. 2014Post Tenebras Lux - 18.
Loten: ( Lupina )21.05. 2014Post Tenebras Lux - 17.
Loten: ( Lupina )14.05. 2014Post Tenebras Lux - 16.
Loten: ( Lupina )07.05. 2014Post Tenebras Lux - 15.
Loten: ( Lupina )30.04. 2014Post Tenebras Lux - 14.
Loten: ( Lupina )23.04. 2014Post Tenebras Lux - 13.
Loten: ( Lupina )16.04. 2014Post Tenebras Lux - 12.
Loten: ( Lupina )09.04. 2014Post Tenebras Lux - 11.
Loten: ( Lupina )02.04. 2014Post Tenebras Lux - 10.
Loten: ( Lupina )26.03. 2014Post Tenebras Lux - 9.
Loten: ( Lupina )19.03. 2014Post Tenebras Lux - 8.
Loten: ( Lupina )12.03. 2014Post Tenebras Lux - 7.
Loten: ( Lupina )05.03. 2014Post Tenebras Lux - 6.
Loten: ( Lupina )26.02. 2014Post Tenebras Lux - 5.
Loten: ( Lupina )19.02. 2014Post Tenebras Lux - 4.
Loten: ( Lupina )11.02. 2014Post Tenebras Lux - 3.
Loten: ( Lupina )04.02. 2014Post Tenebras Lux - 2.
Loten: ( Lupina )28.01. 2014Post Tenebras Lux - 1.
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )27.01. 2014Úvod k povídce