Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Had mistra lektvarů

Had mistra lektvarů 22, třetí část

Had mistra lektvarů
Vložené: Patolozka - 27.03. 2014 Téma: Had mistra lektvarů
Patolozka nám napísal:

The Potion Master's Snake - Had Mistra lektvarů

Autor: Winds of Water, Překladatelka: Patoložka; Beta-read: Lady Corten, Claire

http://www.fanfiction.net/s/4470157/1/The_Potion_Masters_Snake

Romance, Snarry, OOC

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by Winds of Water, czech translation was created by Patolozka.

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

ooOoo

Kapitola 22

Třetí část

Připomenutí z minula:

Harry se na dívky usmál. „Nejsem si jistý, jestli je to někdo, s kým si můžete ve skutečnosti jen tak vyjít, ale když jsem se na Vánoce ukázal v Bradavicích, zjistil jsem, že umí profesor Snape vážně dobře líbat.“

 

Ron přebil všechny ostatní reakce svým vyjeknutím: „CO?!“ když se rázně postavil a dodal: „Políbil jsi Snapea?“

Draco se na Rona usmál, než se s úsměvem otočil na Harryho. „Gratuluji. Už bylo na čase. Pořád jsem nad tím dumal… jestli ze všeho toho času, který jste spolu strávili, nevyleze něco takového.“

„Celou tu dobu, co spolu bojovali…“ Ginny si zasněně povzdechla. „Sexuální napětí.“

Hermiona se zahihňala a okamžitě svého přítele objala. „Och, Harry. Jsem za tebe tak šťastná. A jsem šťastná, že jsem měla pravdu! Vážně byste měli být spolu. Doufám, že to funguje.“

„Zadržte!“ zvolal Ron. „Vy všichni s tím souhlasíte? Je to Snape!“

„Ano, Rone,“ odpověděl Harry velmi tiše. „A kdybych se s ním nechtěl pokusit navázat vztah, pak bych mu neřekl své ano.“

Draco protočil panenky, popadl hůlku a zasáhl Rona uklidňujícím kouzlem. Ryšavec se okamžitě zřítil zpět na sedadlo a vypadal o hodně klidněji, i když lapal po dechu. „To je lepší.“

Harry se přidušeně zasmál. „Konečně mám šanci být s někým šťastný, Rone. Už znám všechny možné protiargumenty, které bys mohl použít, ale je mi to jedno, protože vím, že buďto nejsou pravdivé nebo na nich nezáleží. Jen chci být šťastný s někým, kdo mě miluje, s někým, koho miluju já… a on mě miluje pro mě samého.“

Ron, znějící jako nadrogovaný uklidňujícím kouzlem, si znaveně povzdechl. „A můžeš ho milovat?“

Na to se Harry usmál. „Vím jen tolik, že k němu něco cítím. Láska je něco, co přijde, až budu připravený. Ale když jsem s ním, mám pocit, že je to přirozené. Je to přesně takové, jaké by to s někým mělo být. Prostě to do sebe zapadne.“

Ron si znovu povzdechl a teď zněl jako špatná nahrávka. „Nikomu to neřeknu… ale i přesto si myslím, že jsme právě pozřeli až moc citronových dropsů.“

„Jsou jeho vlasy mastné?“ zeptala se Hermiona rychle.

„A ty ruce… mohu si jen představovat, jak talentované asi jsou,“ dodala Ginny.

„Hej!“ skočil do toho Draco rozhořčeně a obtočil paži kolem pasu své přítelkyně. „Je to vedoucí mé koleje, po kom to vy tři slintáte. A jeden z vás by měl slintat po mých talentovaných rukách.“

Ron zrůžověl a pak zezelenal. Uklidňující kouzlo v okamžiku vyprchalo. „Oi! Drž ty pracky od mé sestry dál!“

Harry obrátil oči v sloup. „Jeho vlasy nejsou mastné a jeho ruce… jsou moje tajemství.“

Jakmile se Draco, Ginny a Ron začali rozvášněně handrkovat o tom, jestli se sester smí nebo nesmí dotýkat, Hermiona se s úsměvem otočila na Harryho. „Jsem moc ráda, víš,“ pronesla a stiskla mu ruce. „Štěstí je, že jste oba dobří herci, když je potřeba.“

„To jo,“ souhlasil Harry s úsměvem. „Brumbál už nám sdělil, že máme být diskrétní. Takže budeme. Ale také jsem Severusovi řekl, že to vám všem hodlám oznámit, abyste do toho nestrkali nos a nepřitahovali pozornost, když ji nebudu chtít. Dokud nedostuduju, musí to zůstat pod pokličkou.“

„Neboj, Harry,“ ujistila ho Hermiona, „zůstane. To mohu říct za sebe i za ostatní. Všichni chceme, abys byl šťastný.“

„Jsem šťastný,“ usmál se na ni. „Poprvé, co jsem se pokusil o nějaký vztah, jsem šťastný.“

V době, kdy vlak doblafal do stanice, už měl Harry od každého z nich slib, že to zůstane jejich společným tajemstvím. Sejmul kouzlo z jejich kupé a všichni se začali trousit ven. Pokud si někdo z nich všiml, že byl Harryho krok extra rychlý, když kráčeli po cestě ke kočárům, nikdo neřekl ani slovo.

„Umírám hlady!“ prohlásil Ron, jakmile se kočáry zastavily u hradu a oni začali stoupat po schodech.

Hermiona protočila oči. „Překvapuje mě, že nejsou kvůli tobě Bradavice v bankrotu.“

Harry je následoval s chechotem a neřekl nic, když se Draco a Ginny opozdili. Chápal, že chtěli strávit nějaký čas jen spolu. Dokázal si představit, že ho přes prázdniny moc neměli. Takže vešel za Hermionou a Ronem do Velké síně a pak si uvědomil, že má také hlad.

Snažil se nedívat nikam jinam než na své zamýšlené místo, když vstupoval. A tak tam zamířil a usadil se. Teprve potom vzhlédl a zjistil, že ho tajně nepozoruje jen Severus, tak aby to nebylo poznat, ale rovněž i Brumbál a McGonagallová. Mrknul na ně oba a došlo mu, že Brumbál informoval McGonagallovou o tom, že je na Vánoce našel. Brumbál sám pak jiskřil tak, že mu to bylo až nepříjemné. Takže pohlédl na Severuse.

Netrénovanému oku by přišlo, že se na něj muž ani nedívá, ale Harry se setkal s jeho pohledem, usmál se a odvrátil se, aby si mohl začít plnit talíř jídlem. Cítil, jak se z něj Severusův pohled přesunul, ale stále vnímal, že jsou jeho směrem namířeny ty zpropadené jiskřivé oči. Bude si muset dávat extra pozor, aby tomu muži nedal žádnou další příležitost načapat je se Severusem, když se budou líbat.

„Jsi rád, že jsi zpět?“ zeptala se Hermiona s vědoucím úsměvem, než vzhlédla k učitelskému stolu.

Harry přikývl, když se natahoval pro dýňový džus. „Jo, moc rád. Na zbytek roku mám skvělé vyhlídky.“ Upil trochu nápoje a pak se na ni otočil. „Chceš vědět ještě něco, co by sis měla nechat pro sebe?“

„Jsi těhotný?“ zeptala se Hermiona jen tak mimochodem.

Harry poplašeně vyplivl svůj džus a jen mlhavě si všiml, jak Hermiona vytáhla hůlku, aby ho toho zbavila. „Nic takovýho nejsem!“ pronesl neústupně. „Neexistuje možnost něčeho takovýho a mimoto,“ naklonil se k ní a zašeptal jí to přímo do ucha, aby nemusela odezírat z jeho rtů, „kdyby bylo něco takového vůbec možné, pak by to byl on a ne já.“ A odtáhl se. „Ale vážně, o takových věcech vůbec nepřemýšlej.“

„Ještě ne?“

Harry se odvrátil, aby se nemusel dívat na její prohnaný úšklebek, a tiše zaskučel. „Koukej na to jídlo, voní naprosto úžasně!“ prohlásil a popadl svou vidličku.

Hermiona se zašklebila, ale pochopila jeho narážku. Bude si z něj dál utahovat některý jiný den. „Tak, jaké je tedy to skutečné tajemství?“

Harry jí věnoval trochu ostýchavý úsměv. „Mám v plánu na příští rok přijmout Brumbálovu nabídku na instruktora soubojů. Má totiž dojem, že škola jednoho postrádá už moc dlouho.“

„Harry, to je skvělý!“ Hermiona kolem něj hodila paže a objala ho.

Harry si byl jistý, že bylo. I když to byla práce, ale věřil, že si ji bude užívat. „Jo, to je.“

Večeře i zákusek proběhly rychle a Harry se horlivě snažil nedívat směrem k učitelskému stolu. Letmo tam pohlédl, až když už byl na odchodu. V tu chvíli ale musel bojovat se zamračením. Severus byl pryč. „To je divný,“ zamumlal si pro sebe, ale pak pokrčil rameny.

Stejně Severuse večer uvidí. Byl si jistý, že bude muž jako vždy bloumat po hradě. Najít ho nebude trvat dlouho.

Takže vstal a opustil své přátele. Celou cestu na kolej ho Harry potají hledal, ale neviděl jej nikde číhat. Smířil se tedy s tím, že si Severuse nakonec najde sám, a vstoupil do společenské místnosti, aby tam strávil následující dlouhé hodiny, než se začnou se Severusem nahánět, tím, že si budou s přáteli vyprávět historky z prázdnin. Musel uznat, že Ginnyiny příběhy o Dracovi u Weasleyových doma byly nejzábavnější ze všech.

Chudáci zmijozelové. Ti dobří vždy skončili ochotně obklopení přesilou nebelvírů.

Teprve tehdy, když tam zbyl jen on, Hermiona, Ron a několik přidružených dalších se postavil a čistě pro efekt předvedl zazívání. „Jdu do postele,“ pronesl a zamířil ke schodům.

„Harry,“ zavolal za ním Ron, a když se tmavovlasý mladík otočil, usmál se. Třebaže to vypadalo nuceně. „Užij si hezkou noc.“

Harry ho obdařil úsměvem. „Ty taky.“ A pak se lenivě vydal po schodech nahoru.

Vstoupil do pokoje a ignoroval zatažené závěsy spolubydlících, kteří už spali. Vytáhl svůj kufr z kapsy riflí, položil jej, kam patřil, a zvětšil jej. Pak popadl své koště a přešel k oknu. Otevřel jej, usadil se na vznášející se předmět, než opatrně vyklouzl z okna na letícím koštěti. Jakmile zavřel okno, už bylo snadné proletět chladným nočním vzduchem ke dveřím, které vedly do hradu.

Nechtěl čekat, až všichni ostatní usnou. A vážně neviděl důvod pro to vytahovat neviditelný plášť, aby zůstal skrytý zrakům obyvatel společenské místnosti, jen aby pak sledovali, jak se portrét bez důvodu otevírá.

Snesl se k zemi a sesedl. Pak odeslal koště zpět do kufru a se zachvěním vešel do hradu.

„Severusi…“ zašeptal, když začal kráčet po chodbách. „Kdo koho chytí dřív?“ A okamžitě zamířil do stínů, ve kterých se skryje.

Jistě, mohl sice použít Pobertův plánek, ale to by ho pak připravilo o veškerou legraci z hledání.

Takže se plížil podél stěn a pak impulzivně zamířil do chodby, která byla nejblíže podzemí. Tam, kde nebyly žádné portréty. Žádné oči, které by něco zahlédly, a hlasy, které by mohly rozhlašovat pomluvy. Ovšem stále ještě na území vhodném k obchůzce.

Právě zahýbal za roh a okamžitě zaječel s podtónem smíchu, když jeho paži sevřela známá ruka a přiměla ho přesunout se za roh celým tělem. „Och, kruci, byl jsem chycen,“ pronesl s hranou nespokojeností.

Severus obrátil oči v sloup a propustil poslední kořist té noci. Tu jedinou, kterou doufal, že přistihne. „Pane Pottere, měl byste se stydět. Znovu po večerce a na území hadů… Člověk by si mohl myslet, že jste chtěl být chycen. Jistě jsem vás naučil, jak se tajně plížit po chodbách lépe než takhle.“

„Takže připouštíš, že je to z větší části tvoje vina, že se tady plížím?“ odpověděl Harry zvesela.

„To rozhodně ne.“ Severusův přísný výraz se změnil na jemnější. „Avšak rád v tomto směru převezmu zodpovědnost za to proč.“

Harry se na něj usmál. „To nepopírám.“ A pak přistoupil, aby zajal Severusova ústa v pomalém polibku, který se ještě prohloubil, jakmile je jejich ruce přitáhly blíž k sobě. A když se nakonec oddělili, Harry ochotně spočinul v Severusově náruči. „Chyběl jsi mi.“

„A ty mě,“ odpověděl Severus s pocitem úlevy a radosti, že má Harryho znovu ve svých rukách. Jen zřídka měl to privilegium cítit obojí a ještě méně často ve stejném okamžiku. „Jak vidím, už nejsi opilý.“

„Nikdy jsem nebyl opilý,“ zasmál se Harry tiše a natočil tvář vzhůru, aby se mohl setkat s pohledem černých očí. „To jen mé zábrany polevily a já byl šťastný.“

Severus si povzdechl. „Škoda, že máme oba zítra hodiny, jinak bych se postavil Brumbálovu a tvému hněvu a zjistil, co to obnáší, když jsi doopravdy opilý.“

„To je ale skandál!“ zapal Harry po dechu. „Budeš prostě muset počkat, až už nebudu student a místo toho se stanu budoucím kolegou.“

„Na ten den se velmi těším,“ připustil Severus a obtočil paže kolem svého Harryho důkladněji.

Harry se na něj usmál a nemohl nic než souhlasit. Pořád chtěl zjistit, jestli bude mít Severus nervy na to odvážit se ho políbit přede všemi, až odpromuje. A pokud ne, zajímalo ho, co muž plánoval, až už nebudou muset být po promoci diskrétní. „Tak jsem si myslel, že tě vyhledám a pokusím se udělat si nárok na trochu tvého dnešního času.“

„A tak jsi mě našel,“ podotkl Severus a vypadal, že uvažuje nad Harryho slovy. „Myslím, že bych se dnes mohl vrátit z obchůzky brzo.“

„Mohu na chvíli navštívit Sorai?“ zeptal se Harry nadějně, když se odtáhl.

Severus se uchechtl a zavedl je ke svým komnatám. „Ano. Nevadilo by ti, kdyby ses ujistil, že pochopila, že jí děkuji?“

Harry se ani nemusel ptát na co, už to věděl. A přikývl s úsměvem. „Myslím, že to zvládnu.“

Když se dostali do Severusových komnat, Harry nechal své boty u dveří, než zamířil se Severusem po boku do knihovny. Harry kobru ještě nikdy nenavštívil v noci, dokonce ani o Vánocích. Strávil celý ten čas se Severusem. Takže byl překvapený, když viděl, že bylo vyčarované slunce, které udržovalo ubikaci v teple, nahrazeno měsícem.

Přistoupil ke sklu, odklopil víko a už mluvil, aby kobru ukonejšil, kdyby se třeba vylekala. „Sorai, mohla by ses na chvíli vzbudit?“

Sorai zvedla hlavu, rozvětvený jazyk vystrčila ven, aby ochutnala vzduch. „Harry, jsi zpátky,“ zasyčela ospale. „A s mým majitelem.“

Harry v tom zaslechl jistou samolibost. „Požádal mě, abych se ujistil, že víš, že je ti vděčný za to, co jsi udělala. Řekl ti proč?“

„Ano, byl moc šťastný.“ Sorai zvedla hlavu, aby se mohla podívat, odkud cítí svého majitele. „Jsem moc ráda. Můj majitel tě velmi miluje. A hladina jeho feromonů znovu stoupá.“

Harry rychle pohlédl na Severuse, než se se smíchem odvrátil. „Myslím, že je to tím syčením. Koneckonců je přece zmijozel. Ten zvuk se mu musí líbit.“

„Nebo ty.“

„Nebo já,“ souhlasil Harry.

Sorai obrátila hlavu znovu k Harrymu. „A ty… hladina tvých feromonů také není taková, jak si ji pamatuji,“ začala syčet na způsob hadího smíchu.

Harry zčervenal a v duchu děkoval všem mocným silám, že Severus nerozumí hadímu jazyku.

Avšak Severus byl teď velice zaujatý, když viděl Harryho rozpaky. „Co ti řekla?“ popíchnul ho s úsměvem hraničícím s potměšilostí.

„Nic,“ zalhal Harry bezmocně a otočil se na Sorai, která se stále pochechtávala. „Och, ztichni už.“

„Můj majitel se s tebou chce pářit. Chceš se pářit s mým majitelem?“ dorážela na něj Sorai bez slitování.

„Jsi horší než obě dvě moje kamarádky dohromady,“ odvětil Harry nahlas v angličtině, i když si nemyslel, že to Sorai uslyší. „Ne. Alespoň ne teď. Tyhle věci potřebují čas.“

„Můj majitel tě vážně miluje, jsi ta nejhorší věc, co se mohla přihodit jeho trpělivosti, ale…“ Sorai se zamyšleně odmlčela, „zároveň ta nejlepší, která se mu kdy stala.“

Severus sledoval, jak Harryho zčervenání slábne a že mladý muž namísto toho vypadal jako někdo, kdo byl velmi polichocen a neví si s tím rady. „Něco, o co by ses chtěl podělit, ohledně toho, proč je horší než tvoje dvě kamarádky dohromady?“

Harry na něj pohlédl a nejistě se usmál. „Jen to, že jsem ta nejhorší věc, co se mohla přihodit tvé trpělivosti a ta nejlepší, co se ti kdy stala.“

„Což je všechno pravda,“ odpověděl Severus zlehka. „Tak pojď,“ pronesl a otočil se. „Potřebuje svůj spánek a my oba ho budeme před zítřkem potřebovat také. Nevím jak ty, ale já přijal tvou nabídku, že si budeš nárokovat trochu mého dnešního času.“

Harry Sorai rychle popřál dobrou noc a ignoroval její smích, když umisťoval víko od její ubikace na své místo a rychle si pospíšil za Severusem. Našel muže na pohovce a uvelebil se vedle něj. „Řekl jsem o nás svým přátelům.“

„A jak hlasitě a sprostě pan Weasley vřískal?“ zeptal se Severus, když se Harry bokem naklonil k jeho rameni. Posunul se, až se mladík opíral o jeho bok, paže obtočené kolem Harryho ramen, aby to bylo pro oba pohodlnější.

Harryho oči byly zafixované na oheň v krbu, když se ušklíbl. „Umístil jsem na kupé z tohoto důvodu tišící kouzlo. Ale neboj, teď už je s tím srovnaný. A všichni mi slíbili, že o tom budou mlčet a nebudou se chovat, jako by se mezi námi něco dělo.“

Severusovi v hrdle něco zabručelo. „Pokud dokáže pan Weasley mlčet až do konce školy, tak to bude hodno větší pozornosti než ty a já.“

„Plánuješ mě políbit přede všemi?“ nadhodil Harry opět dobíravě.

„Uvidíme,“ usmál se Severuse. Ještě bude čas, aby se na podobné projevy připravil.

Harryho úsměv povadl. „Vzpomínám si, že jsi říkal, že když ti dám svůj souhlas, donutíš mě sepsat esej o tom, jak se mezi námi věci na veřejnosti nezmění. Stále tu esej chceš, nebo mi věříš?“

Severus se tiše zasmál. „Věřím ti. Máme toho dost na práci, takže by žádné problémy vzniknout neměly. Varoval bych tě, abys byl opatrný, když za mnou přijdeš… ale už vím, že to jsi vždy.“

„Děláš si legraci? Jen prostě nechci, aby nás Brumbál někdy brzy znovu nachytal, jak se líbáme. Ten muž si to totiž až moc užívá,“ zabrblal Harry.

„Nemáš ani tušení.“ Severus v duchu zasténal.

Harry se usmál nad tou podrážděnosti v Severusově hlase. „Obávám se, že to brzy zjistím. Ale o něj se budu strachovat zítra.“

„A dnes?“ vyptával se Severus, zatímco rukou pročesával nepořádné prameny vlasů, které patřily jistému milovanému spratkovi.

Harry skrčil nohu pod sebe, otočil se, aby mohl sedět k Severusovi čelem, a pousmál se, když začal přemýšlet o tom muži, když si stále pohrával s jeho vlasy. „Myslím, že se teď cítím o něco méně hloupě než na Vánoce,“ řekl, věda, že se u Severuse nesetká s žádnou nejasností. Což Severus dokázal, když se ušklíbl a nahnul se pro polibek, který Harry potěšeně přijal.

Bude těžké udržet všechno pod pokličkou do konce školy, ale každý polibek a každá tu a tam ukradená něžnost toho bude hodna.

A za všechno bylo třeba poděkovat jedné svéhlavé kobře s brumbálovským komplexem.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: beruska1 - 18.03. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Dojela jsem nakonec téhle kapitoly a lekla jsem se, že už je to konec Ale pak jsem si všimla, že ještě jedna kapitola chybí..... Doufám, že v ní bude to, jak Harry ukončí školu. Jina tohle je naprosto skvělá povídka Miluju HP/SS

veľmi pekná poviedka :) ďakujem za preklad kapitoly a teším sa na záverečnú, aj keď nie na to, že už bude koniec...  :)

Nakoniec všetci okrem Rona prijali tú novinku super. A Ronovi svorne pomohli pochopiť Chvíle so Severusom sú veľmi pekné. Ale také kľudné. Chýba mi viac vášne. Akoby sa už milovali dlhé roky a mali tie začiatky za sebou.

roztomile , tato poviedka mi bude fakt chybat..

Tak to skoro vypadá, že jsme u konce příběhu, i když jsi myslím psala, že ještě jedna kapitola? Je to takové jemné, smířlivé, roztomilé vyprávění, báječně oddychové. Ronovy komentáře nezklamaly, stejně jako Draco. A jsem ráda, že došlo i na Sorai. Jen mi vrtá hlavou, že Severusovi říká majitel. U hada jejího charakteru bych spíš čekala, že mu bude říkat můj člověk, nebo můj dárce potravy. Díky.

Prehľad článkov k tejto téme:

Winds of Water: ( Patolozka )09.04. 2014Had mistra lektvarů 23, druhá část - závěr
Winds of Water: ( Patolozka )02.04. 2014Had mistra lektvarů 23, první část
Winds of Water: ( Patolozka )27.03. 2014Had mistra lektvarů 22, třetí část
Winds of Water: ( Patolozka )24.03. 2014Had mistra lektvarů 22, druhá část
Winds of Water: ( Patolozka )12.03. 2014Had mistra lektvarů 22, první část
Winds of Water: ( Patolozka )08.03. 2014Had mistra lektvarů 21, druhá část
Winds of Water: ( Patolozka )27.02. 2014Had mistra lektvarů 21, první část
Winds of Water: ( Patolozka )20.02. 2014Had mistra lektvarů 20
Winds of Water: ( Patolozka )12.02. 2014Had mistra lektvarů 19
Winds of Water: ( Patolozka )05.02. 2014Had mistra lektvarů 18
Winds of Water: ( Patolozka )01.02. 2014Had mistra lektvarů 17
Winds of Water: ( Patolozka )22.01. 2014Had mistra lektvarů 16
Winds of Water: ( Patolozka )12.01. 2014Had mistra lektvarů 15
Winds of Water: ( Patolozka )21.11. 2013Had mistra lektvarů 14
Winds of Water: ( Patolozka )24.10. 2013Had mistra lektvarů 13
Winds of Water: ( Patolozka )10.10. 2013Had mistra lektvarů 12
Winds of Water: ( Patolozka )17.09. 2013Had mistra lektvarů 11
Winds of Water: ( Patolozka )03.09. 2013Had mistra lektvarů 10 3/3
Winds of Water: ( Patolozka )20.08. 2013Had Mistra lektvarů 10 2/3
Winds of Water: ( Patolozka )06.08. 2013Had mistra lektvarů 10 1/3
Winds of Water: ( Patolozka )30.07. 2013Had mistra lektvarů 9
Winds of Water: ( Patolozka )23.07. 2013Had mistra lektvarů 8
Winds of Water: ( Patolozka )16.07. 2013Had mistra lektvarů 7
Winds of Water: ( Patolozka )09.07. 2013Had Mistra lektvarů 6
Winds of Water: ( Patolozka )01.07. 2013Had mistra lektvarů 5
Winds of Water: ( Patolozka )24.06. 2013Had Mistra lektvarů 4
Winds of Water: ( Patolozka )18.06. 2013Had Mistra lektvarů 3
Winds of Water: ( Patolozka )10.06. 2013Had mistra lektvarů 2
Winds of Water: ( Patolozka )03.06. 2013Had mistra lektvarů 1
. Úvod k poviedkam: ( Patolozka )30.05. 2013Had mistra lektvarů - úvod k povídce