Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Had mistra lektvarů

Had mistra lektvarů 20

Had mistra lektvarů
Vložené: Patolozka - 20.02. 2014 Téma: Had mistra lektvarů
Patolozka nám napísal:
A konečně první vlašťovky;-)
Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

The Potion Master's Snake - Had Mistra lektvarů

Autor: Winds of Water, Překladatelka: Patoložka; Beta-read: Lady Corten, Claire

http://www.fanfiction.net/s/4470157/1/The_Potion_Masters_Snake

Romance, Snarry, OOC

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by Winds of Water, czech translation was created by Patolozka.

ooOoo

Kapitola 20

Dva dny před Vánocemi se Harry a Dudley nacházeli na Harryho posteli, sedící naproti sobě. Oba se konečně vrátili z města, kde zuřila bezmála vánice, protože Dudley trval na tom, že si dokoupí pár posledních věcí. Harry v mudlovském Londýně rovněž obstaral zbylé dárky - těch několik, které ještě potřeboval koupit. Bylo nanejvýš zajímavé snažit se tam vybrat něco, co by se líbilo Dracovi, ale nakonec se řídil malou radou, kterou mu laskavě poskytla zlomyslné stránka bratrancovy osobnosti.

A teď ležela na Harryho polštářích malá kupička už zabalených dárků. Na straně postele u stěny se dále válely role balicího papíru, taška s různobarevnými stuhami, lepicí páska, kartičky a dva tupé nože. Na podlaze vedle nich se pak nacházela větší kupa nezabalených dárků.

Dudley odhodil právě dokončený dárek přes Harryho hlavu přímo na menší hromádku. „Takže jsem se rozhodl, že nepůjdu.“

„Hm?“ zeptal se Harry nechápavě a vzhlédl k Dudleymu, který pečlivě skládal papír, aby ho mohl zalepit.

„Nepůjdu tam,“ zopakoval Dudley. „K rodičům.“

Harry mu věnoval nedůvěřivý pohled, než sáhl do toho bince pro pásku. „Jsi si jistý? Nechci, aby ses kvůli mně cítil pod tlakem nebo tak.“

Dudley obrátil oči v sloup. „Vždy tak laskavý, že?“ prohlásil jen trochu svatouškovským tónem. „Víš, jaký mám z toho všeho pocit. Nijak jsi mě neovlivnil, takže se nesnaž změnit můj názor. Jestli mě přijdou navštívit oni, tak ať.“

„A já jim začaruju šaty na růžovo,“ dodal Harry neústupně, koutek úst mu škubal do úsměvu, když zalepoval dárek před sebou.

„Což bude ten nejlepší vánoční dárek vůbec,“ zaculil se Dudley a natáhl se pro další dárek, který potřeboval zabalit.

Harry se zasmál a popadl kartičku, aby na ni napsal Ronovo jméno. Pak to všechno odložil na malou, ale stále se zvětšující kupu zabalených darů – aniž by si všiml, jak lehce vyděšeně Hedvika vypadá – a nahnul se nad kupu nezabalených darů, aby našel další z těch svých a vytáhl jej na postel.

Musel všechny zvládnout ještě dnes, pokud je chtěl nechat doručit včas.

ooOoo

Severus byl právě na cestě do sborovny - dostal totiž lístek, že je očekáván. Dva dny před Vánocemi se všichni zaměstnanci scházeli, aby dokončili vánoční program. Dekorace toho nikdy nebyly součástí, vzhledem k tomu, že to jistý ředitel pokaždé vzal jako pobídku, aby vyzdobil hrad tak přemrštěně, jak to jen bylo možné. Ale program na druhou stranu… toho zaměstnanci zproštěni prostě nebyli.

Jako obyčejně se dostavil jako poslední. Vždy dával přednost tomu, aby se vyhnul takovým věcem v případě, že by pak byl nucen poslouchat více žvanění, než bylo nezbytné.

Prohnal se místností k poslední volné židli a způsobně se usadil, zatímco se rozhlížel po svých kolezích. Většina, jak si potěšeně všiml, se jeho pohledu vyhnula. Šeptalo se totiž, že byl tyto prázdniny ještě rozmrzelejší než obvykle. A i když věděl, že by neměl nechat Harryho nepřítomnost i fakt, co také mohl znamenat jeho návrat, ovlivnit své chování, ovlivňovalo jej to i tak.

A to si myslel, že to bylo těžké předtím, než Sorai obrátila jeho život vzhůru nohama. Přesto to bylo ničím v porovnání s tímto.

Brumbál si odkašlal a promnul si ruce, když se rozhlížel po shromážděných profesorech. „Když jsme všichni konečně tady, myslím, že by bylo nejlepší, abychom začali s prvním bodem seznamu. Taneční zábavou. Vy, kteří budete dohlížet na večírku, o tom máte zmínku na obdržené pozvánce, takže doufám, že si je teď prohlédnete.“

Severus se setkal s jiskřivým pohledem a cítil tak málo emocí jako skála. Ne, on se na tu pitomou pozvánku nepodívá. Měl za úkol dohlídnout na studenty, kteří budou lehkovážně oslavovat a pokoušet se o tanec. Což bylo naprosto jasné a on nepotřeboval žádné psané instrukce, aby tomu porozuměl.

„Takže, na hradě zůstalo jen třináct studentů, jak jste si jistě všimli.“

„Jaká smůla,“ zabrblal Severus. Upřímně by se přiznal, že nevěděl, kolik studentů zůstalo. V poslední době se Velké síni vyhýbal jako moru. Teď z toho mohl vinit množství zbývajících studentů.

A nebyl jediný.

Sibyla Trelawneyová se viditelně otřásla a zaslechl z jejího směru mdlý zvuk, jako by měla zácpu.

Někdy byl Severus dost na vážkách, kdo byl více nepříčetný – jestli jeho kolegyně nebo Lenka Láskorádová.

„… a protože jich je jen třináct…“

Severus přesunul pozornost zpět na to, co Albus říkal, i přesto, že mu podstatná část už utekla.

„… je zcela nezbytné, abychom na ně dohlédli. Před nedávnem jsem zachytil dodávku jistých… předmětů,“ Brumbálovy oči jiskřily skrytým humorem, „… od Weasleyových dvojčat jinému studentovi. Všechny ty šprýmy měly vánoční tématiku a tak můžeme očekávat, že si studenti něco zkusí. Netroufal bych si prohlašovat, že neexistují dodávky, které jsem nezachytil.“

Minerva se na něj otočila a zamračila se. „A ty se domníváš, že se pokusí použít ty věci během taneční zábavy, Albusi?“

„Bylo by to příliš riskantní použít je u jídla, nemyslíš, Minervo?“ byla Albusova reakce.

„Důvodem takových šprýmů je,“ začal profesor Kratiknot a vypadal velmi pobaveně z vyhlídky na další promyšlenou magickou ukázku od těch dvou, „vyvolat co největší reakci. Jistě mohou udělat něco mezi jídlem a tancem, ale měli by pak menší šanci, že si toho lidé všimnou.“

Severus, co se jeho týkalo, doufal, že Albus všechny dodávky, která ta sakramentská dvojčata poslala do školy, ať už byly jakékoliv povahy, nezachytil. Mohl by si trochu uklidnit nervy tím, že odebere pár kolejních bodů. Což bylo rozhodně něco, co ho dokázalo dostat do vánoční nálady.

Poppy si povzdechla a zavrtěl hlavou, než ze svého sedadla prohlásila: „Ujistím se, že budu mít k dispozici nějaké volné postele a dvojčata v pohotovosti.“

„Účtuješ jim tahle konzultační sezení, když jsou to právě oni, kdo ti přidělávají práci?“ promluvil Severus.

Poppy se krátce zasmála, poměrně pobavená celou tou myšlenku. „Ne. Kasírování těch dvou by bylo stejné, jako kdybych se konečně rozhodla zkasírovat Pottera za všechny ty okamžiky, kdy skončil v mé společnosti.“

Ano… tady měla ta žena pravdu, to musel Severus uznat. Ten spratek, do kterého se zamiloval, trávil minimálně čtvrtinu každého školního roku od samého začátku v nemocniční posteli. A podle všech pravidel to mohlo být i víc.

„Takže se připravte na hlasité výbuchy, páchnoucí výpary a další věci,“ stručně uvedla Minerva.

„Přesně!“ usmál se Albus. „Je jich jen třináct, selhání si nemůžeme dovolit.“

Severus si nemohl pomoci, aby nepomyslel na to, že byli studenti chytřejší, než jim Albus připisoval. A také v to nesmírně doufal. Skočil by po možnosti odečítat body. Byl by to od nich jeho vánoční dárek.

Když se konverzace přesunula na nezajímavá, nesmyslná témata, jako výběr hudby a jestli chtějí nebo nechtějí na poslední chvíli shánět živou kapelu, odpoutal Severus své myšlenky od rozhovoru. Nehodlal se vměšovat do toho, jak pro studenty připravit náležitou taneční zábavu, a už vůbec nechtěl nic vymýšlet. Považovali ho za Grinche a on se toho srdečně rád zhostil.

Vytrhl se ze zamyšlení dostatečně nadlouho, aby vyslechl Trelawneyovou, která k nim dýchavičným hlasem pronášela zhrozenou řeč týkající se jmelí, ale to bylo asi tak všechno.

Měl pocit, jako by se jejich setkání vleklo celou věčnost, třebaže věděl, že to netrvalo více než hodinu. Když se přiblížil konec, byl doopravdy rád, že už bude moci odejít. Dozvěděl se to jen proto, že viděl, jak se všichni hýbou, aby vstali, a tak se oprostil od svého napůl spícího stavu a postavil se též.

„Severusi.“

Kruci.

Brumbál mířil k mistrovi lektvarů s poněkud znepokojeným výrazem. „Je všechno v pořádku? Byl jsi ještě tišší než obvykle.“

Severus mu věnoval káravý pohled. „Víš dobře, že jsem si tento druh sešlostí nikdy neužíval. Čím méně mluvím, tím je to lepší pro mé duševní zdraví i pláč ostatních lidí.“

Albus se té poslední části zasmál. Po minulé vánoční schůzce odcházela Sibyla napůl s pláčem a Minerva vypadala, že je připravená proti bývalému Smrtijedovi zkusit své štěstí. Pomona z toho také nevyšla s úplně suchýma očima. Pro jisté lidi to bylo napjaté období. „Slyšel jsi alespoň polovinu z toho, co bylo řečeno?“

„O něco méně než to,“ přiznal Severus, aniž by se obával výčitek.

„Působivé. Lepší než obvykle,“ zasmál se Albus i přes zamračení, které jej mělo uzemnit. „Už jsi četl svou pozvánku?“

„Proč se mě ptáš na věci, na které předem znáš odpověď?“

„Abych si to ověřil.“

Koutek Severusových úst sebou trhnul vzhůru. „A to jsem si už myslel, že se o své ego nestaráš, starý muži.“

Albus ho poklepal po rameni. „Přečti si ji,“ pronesl kousavě a pak se stáhl, než se zarazil a otočil se. „Už máš hotové vánoční nákupy?“

Severus zaslechl nevyslovenou otázku doprovázenou jiskřivým pohledem a pokrčil rameny. „Dary nemusí mít jen materiální povahu. A oba víme, že to platí… zejména pro tohle období.“

„Takže stále doufáš?“ zeptal se Albus s laskavým úsměvem.

„Řekněme to takhle,“ začal Severus a odstranil si pramen vlasů z očí, „od té doby, co odešel, jsem ještě neotevřel žádnou lahev whisky. Rozloučili jsme se v dobrém, takže ano, doufám. Ale rovněž si netroufám stavět své naděje vysoko. Jen velmi málo lidí dokáže předvídat, co kdy udělá, a já ze všech nejméně.“

Albus se jen usmál a pohlédl ke dveřím, než se na muže znovu otočil. „A Sorai?“

„Chová se znepokojeně, ale to je zřejmě způsobeno zejména faktem, že se ještě zcela nesvlékla,“ podotkl Severus suše, když si vzpomenul na chvíli, kdy jí přišel podat její týdenní krmivo a ona mu bezmála zaklesla zuby do ruky. Předtím ještě nikdy nezašla tak daleko a Severus se rozhodl, že jí při příštím krmení dá potravu dovnitř za pomoci magie.

Jelikož viděl, že se starší čaroděj nechystá nějak brzy zamířit ke dveřím, došel k názoru, že je čas odejít. Vážně by s ním tyhle věci raději neprobíral a i proto se omezil na nezbytné zkrácení svých odpovědí. Už obyčejně byl mužem mála slov, ano, ale existovalo pár věcí a pár inteligentních lidí, se kterými mohl hovořit hodiny v kuse. Harry byl jedním z nich, stejně tak Sorai, ale ne Brumbál. Kdyby před ním začal obnažovat svou duši, mohl se jen domýšlet, jak by muž reagoval. A vážně by právě teď raději nevylepšoval své schopnosti zabíjet lidi.

Severus se rychle přehnal kolem Albuse a vyrazil ke dveřím. „Ještě mám na práci nějaké známkování.“

„Přečti si tu pozvánku,“ zavolal za ním Albus, ale neučinil žádný pohyb, že by ho chtěl následovat. Už vyčerpal své denní zásoby projevů a byl dost chytrým mužem, aby to věděl. Pokusí se vymámit pár informací zítra… třebaže se to vlastně stane jen tehdy, pokud se mu muže vůbec podaří najít.

Ale protože byly prázdniny téměř v polovině, měl za to, že se tu nejžádanější informaci dozví již brzy a nebude po ní muset ani slídit.

Severus mašíroval směrem k podzemí, vděčný, že se mu podařilo uniknout. Snad těch pár věcí, které řekl, udrží Albuse stranou, než se stane příliš otravným. Skutečnost, že ho Albus špehoval, už překonal - koneckonců, byla to mužova přirozenost a on to věděl - ale nebyl nijak nadšený z toho, že by s ním měl sdílet cokoliv víc. Ne, dokud to nebude vědět jistě. Poslední věcí, kterou chtěl, bylo, aby ho o tom zase slyšel žvanit s Minervou.

Teď tady neměl Harryho, který by uklidnil jeho magii, pokud by ji omylem uvolnil příliš při sesílání byť jen jednoduchého kouzla.

Nakonec vešel do svých komnat, ujistil se, že byl jeho krb stále ještě blokovaný, a zamkl se uvnitř. Takže si měl doopravdy přečíst svou pozvánku? Pokud mu to Albus řekl více než jednou, pak měl pocit, že by to vážně udělat měl. Přesto pochyboval, že by se obvyklý postup po všech těch letech změnil. No ale vážně – co měl jiného na práci?

Jen opravování. Mohl si dovolit vyšetřit si minutu, aby řediteli vyhověl.

Našel ji zahrabanou v kupě pergamenů, která si žádala jeho pozornost, a usadil se, aby si ji přečetl.

Na první pohled vypadala jako všechny ostatní, které za celé ty roky dostal. Ale byla to poznámka na konci, která ji odlišovala. Nebylo mu přiděleno hlídkování během taneční zábavy. „Copak si neuvědomil, že vím, že tady Harry každopádně nebude?“ zamumlal, když očima přelétl své umístění. Tento rok byl požádán, aby střežil vnější části, kam studenti obvykle vyklouzli, aby se rukama osahávali… no, navzájem.

Což znamenalo, že uvízl venku, aby celou noc slídil mezi růžovými keři.

Alespoň mu to dá dostatečnou možnost k masovému odečítání bodů.

Odložil kartičku stranou, aniž by na ni podruhé pohlédl, zvedl jednu ruku a bezeslovně si přivolal fiólu s hustou fialovou substancí, která se za sklem matně třpytila. Podržel ji mezi palcem a ukazováčkem za korkovou zátku a spodek a rychle jí protřepal. Sledoval, jak se zvolna vrátila do své jednotné formy, poté, co byla rozbouřena, a počítal vteřiny, které jí to zabralo. Pak sejmul zátku na dostatečně dlouhou dobu, aby se k němu donesla její vůně.

„To jsem si myslel…“ usmál se Severus zdrženlivě. „A díky tomu, Harry, jsi procházel mými hodinami. Idiotské štěstí s tím má málo společného, i přesto, co jsem říkal.“

Zdálo se, že když Harry dostal stimul, jako třeba během zkoušek nebo dokonce i testu, tak prošel. S lektvarem Harry uspěl jen tehdy, když to bylo naprosto nezbytné. Ne během obvyklých hodin, takové nepokládal za doopravdy důležité. Harry potřeboval vidět smysl, cíl přímo před sebou. A v takových momentech zazářil.

„Vybíravý nebelvír.“ Severus se usmál a odložil fiólu na stůl. „Ty přece víš, jak to udělat. Ale mám za to, že tě lidé často podceňují proto, že je sám ze zdvořilosti ochraňuješ.“ A nemohl si pomoci, aby si na hluboké úrovni neuvědomil, jak si byli podobní. Oba nosili masku, za kterou skrývali své skutečné schopnosti. Schopnosti, které odhalovali jen tehdy, když to považovali za nezbytné. A ty masky, kvůli kterým je lidé v určitém směru podceňovali… jim dovolovaly dostat se mimo radar a využít to podceňování ve svůj prospěch.

Znovu vztáhl ruku a přivolal si brk a rudý inkoust. Popadl kus pergamenu, ponořil hrot brku do inkoustu a začal psát své nelítostné hodnocení. Jakmile měl hotovo, kouzlem inkoust usušil a svinul pergamen, aby jej mohl zapečetit trochou zeleného vosku. Fiólu pak uvázal zelenou stuhou.

Díval se na celé dílo ještě chvíli, než vstal a vyšel z pokoje. Musel navštívit sovinec, aby to poslal.

Jeho cesta proběhla bez překážek. Jediní lidé, kteří mu zkřížili cestu, byli studenti, kteří rychle změnili směr, jen aby zamířili někam, kam předtím vůbec nechtěli. Severus pocítil bodnutí zklamání, které se soustředilo někde v jeho daleko útočnějším já.

Když se nakonec dostal na místo určení, ostře pískl.

Velký školní puštík slétl z trámu a usadil se na jednom z mnoha bidýlek ve spodním patře. Severus k němu přešel a vykouzlil kožený řemínek, kterým připevnil oba předměty na ptačí nohu. „Vezmi to Harrymu Potterovi. Na odpověď čekat nemusíš.“ A pak na nastavené dlani podal ptákovi odměnu, než se postavil bokem, aby puštík mohl roztáhnout křídla a vylétnout jedním oknem ven.

Zjistil, že sušenky pro ptáky zanechají daleko méně nepořádku než kůže ze slaniny či něco podobného.

Mise byla splněna a on se vrátil zpět do hradu, zatímco sníh venku začal znovu padat. Nastal čas pro čekání, se vzpomínkami a ve společnosti horké čokolády.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Had mistra lektvarů 20 Od: Zuzana - 20.02. 2014
Trochu som chcela aby Dudley odišiel na Vianoce k rodičom, myslela som si, že Harry by sa nudil a nechcel by byť sám a šiel by za Severusom:) No ale aj keby rodičia prišli a videli by Harryho by bolo super. Už som zvedavá na Severusov darček pre Harryho:)

Re: Had mistra lektvarů 20 Od: Lisbeth - 20.02. 2014
Velmi milá kapitola. A porada pedagogického sboru..uff :D Z téhle kapitoly jsem dostala chuť na nápoj uvedený na konci... :)

Re: Had mistra lektvarů 20 Od: bacil - 20.02. 2014
Krásná kapča. Chvíli jsem neměla čas si tady číst a zatím tady na mně počkalo tolik krásných kapitol. To jsem si to hezky užila.  Uf bude se moc těšit na další kapitolu a jsem zvědavá copak Harry dá Severusovi k vánocům? Že by sebe ovázaného mašlí? No jo já vím, že to bude něco jiného,ale naděje mít mohu ha ha

Re: Had mistra lektvarů 20 Od: denice - 20.02. 2014
Docela by se mi líbilo, kdyby Dursleyovi zaklepali u Dudleyho dveří a otevřel jim Harry... Bradavická profesorská porada se taky povedla, Severus sice nikoho nerozplakal, ale na druhou stranu ho potěšil dárek od Brumbála - možnost celou noc šmejdit mezi růžovými keři, bez hlesu se objevit před svými oběťmi, k smrti je vyděsit a ještě jim odebrat body, to nejsou špatné vyhlídky na Vánoce . Chudinka Sorai, taková mrzutá dřina a ještě jí tam Severus strká žrádlo. Už by měl vědět, že má počkat, až ona dokončí svou práci, protože při svlékání neloví. Díky.

Prehľad článkov k tejto téme:

Winds of Water: ( Patolozka )09.04. 2014Had mistra lektvarů 23, druhá část - závěr
Winds of Water: ( Patolozka )02.04. 2014Had mistra lektvarů 23, první část
Winds of Water: ( Patolozka )27.03. 2014Had mistra lektvarů 22, třetí část
Winds of Water: ( Patolozka )24.03. 2014Had mistra lektvarů 22, druhá část
Winds of Water: ( Patolozka )12.03. 2014Had mistra lektvarů 22, první část
Winds of Water: ( Patolozka )08.03. 2014Had mistra lektvarů 21, druhá část
Winds of Water: ( Patolozka )27.02. 2014Had mistra lektvarů 21, první část
Winds of Water: ( Patolozka )20.02. 2014Had mistra lektvarů 20
Winds of Water: ( Patolozka )12.02. 2014Had mistra lektvarů 19
Winds of Water: ( Patolozka )05.02. 2014Had mistra lektvarů 18
Winds of Water: ( Patolozka )01.02. 2014Had mistra lektvarů 17
Winds of Water: ( Patolozka )22.01. 2014Had mistra lektvarů 16
Winds of Water: ( Patolozka )12.01. 2014Had mistra lektvarů 15
Winds of Water: ( Patolozka )21.11. 2013Had mistra lektvarů 14
Winds of Water: ( Patolozka )24.10. 2013Had mistra lektvarů 13
Winds of Water: ( Patolozka )10.10. 2013Had mistra lektvarů 12
Winds of Water: ( Patolozka )17.09. 2013Had mistra lektvarů 11
Winds of Water: ( Patolozka )03.09. 2013Had mistra lektvarů 10 3/3
Winds of Water: ( Patolozka )20.08. 2013Had Mistra lektvarů 10 2/3
Winds of Water: ( Patolozka )06.08. 2013Had mistra lektvarů 10 1/3
Winds of Water: ( Patolozka )30.07. 2013Had mistra lektvarů 9
Winds of Water: ( Patolozka )23.07. 2013Had mistra lektvarů 8
Winds of Water: ( Patolozka )16.07. 2013Had mistra lektvarů 7
Winds of Water: ( Patolozka )09.07. 2013Had Mistra lektvarů 6
Winds of Water: ( Patolozka )01.07. 2013Had mistra lektvarů 5
Winds of Water: ( Patolozka )24.06. 2013Had Mistra lektvarů 4
Winds of Water: ( Patolozka )18.06. 2013Had Mistra lektvarů 3
Winds of Water: ( Patolozka )10.06. 2013Had mistra lektvarů 2
Winds of Water: ( Patolozka )03.06. 2013Had mistra lektvarů 1
. Úvod k poviedkam: ( Patolozka )30.05. 2013Had mistra lektvarů - úvod k povídce