archiv.hpkizi.sk
Chasing The Sun - 60.kapitola
Chasing The Sun
Článok poslal užívateľ: marci - 15.02. 2014
Téma: Chasing The Sun
Lupina
nám napísal:

Autor: Loten             Překlad: Lupina        Beta: marci                 Banner: solace

Originál: http://www.fanfiction.net/s/7413926/1/Chasing-The-Sun

Rating: 16+



Kapitola 60

„The first time I loved forever
Was when you whispered my name
And I knew at once you loved me
And all the mere fool I am

 

The first time I loved forever
I cast all else aside
And I bid my heart to follow
Be there no more need to hide

 

And if wishes and dreams are merely for children
And if love's a tale for fools
I'll live the dream with you

 

For all my life and forever
There's a truth I will always know
Though my world divides and shatters
Your love will help me by…“

 

„Poprvé jsem navždy milovala,

když jsi šeptal mé jméno;

a že mě miluješ, jsem si uvědomila,

a vesměs jaký blázen jsem.

 

Poprvé jsem navždy milovala.

Hodila vše za hlavu

a srdce své, aby následovalo, jsem vyzývala,

by nezbyla žádná potřeba se skrývat.

 

A pokud jsou jen pro děti přání a sny,

a pokud je láska jen pohádka pro blázny,

budu ten sen žít s tebou.

 

Po celý zbytek života a provždy,

je zde pravda, kterou budu stále znát.

I když se můj svět rozpadá a tříští,

Tvá láska pomůže mi dál…“


Beauty and the Beast, ‚The First Time I Loved Forever‘

XXX

Listopad, 1997

Poslední týden byl naprosto šílený, nepřítomně si řekla Hermiona. I na naše poměry.  

Momentálně lelkovala v chodbě Grimmauldova náměstí a čekala na Severuse; brzy nakrátko uvidí své rodiče stále ještě se ukrývající na jihu Francie. Půjčila si Hedviku té noci, kdy byl zabit Voldemort, takže jim dala vědět, že vše skončilo a že se s nimi brzy shledá a přivede je domů. Od té doby bylo všechno šíleně hektické.

Řád měl na starosti množství úkolů, z nichž velká část zahrnovala ministerstvo; snaha najít někoho, kdo by věci skutečně řídil, dokázala zúčastněným způsobit opravdovou bolest hlavy, protože většina schopných lidí již byla mrtvá, nebo prchla ze země. V této chvíli neoficiálně veleli profesorka McGonagallová, pan Weasley a Tonksová a všichni kolektivně se snažili vymyslet, koho by mohli jmenovat ministrem, i když prozatímně; ironicky se Percyho neslavné charakterové rysy – pedantskost,  příliš organizovaný přístup a mikroskopická pozornost k detailům – ukázaly jako neocenitelné. Lidé se pomalu vraceli do práce a některá oddělení ministerstva začínala zase fungovat, ale šlo o velmi pozvolný proces. Pokud nenajdou někoho do velení, existovaly limity toho, co mohou udělat.

Zúčtování s vězni muselo počkat, dokud se zbylí členové Starostolce nebudou moci shromáždit a vrátit k jednání; v tomto okamžiku zajatce neoficiálně rozdělili do dvou skupin. Jedna z nich se nacházela na panství Malfoyových a spadala formálně pod stráž Lupina, Billa a kohokoliv, kdo byl zrovna volný, ale ve skutečnosti podléhala Malfoyovým. Samozřejmě Lucius a jeho manželka se synem byli technicky také vězni, ale upřímně řečeno, nikdo neměl čas ani možnosti se jimi zabývat, a oni byli podmínečně propuštěni s tím, že pokud utečou nebo někoho napadnou, k zodpovědnosti bude hnán Severus. Zdaleka se nejednalo o ideální řešení, ale zatím fungovalo skvěle a nikdo z nich nezpůsobil žádné problémy – co tedy Hermiona slyšela, protože se držela v dostatečné vzdálenosti.

Druhou skupinu vězňů odklidili do Azkabanu. Z něj byli propuštěni všichni, které tam uvrhli Smrtijedi. Nyní zde pobývali ti, kteří se odmítli vzdát, nebo ti, kteří podle Severuse a Luciuse jednali dobrovolně, bez jakéhokoliv nátlaku; k soukromému uspokojení všech mezi nimi byla Umbridgeová. Zatím se s nimi jednalo mírně, protože mnoho mozkomorů nezbylo, ale to se změní, jakmile budou zajatci náležitě odsouzeni.

Bradavice pro tuto chvíli nějak zmizely ze seznamu priorit. Snad bude škola znovu otevřená po Vánocích, se ztrátou pouze jednoho pololetí, ale Řád se stále snažil kontaktovat lidi a zjistit, kdo přežil. Bude trvat, než najdou dost učitelů k deaktivaci posledních obran a zase hrad otevřou. A určitě potrvá, než bude profesorka McGonagallová moci zjistit, kolik jí zbylo členů sboru, kolik studentů se vrátí, a než zorganizuje nové prváky.

Hermiona značnou část posledních dní strávila u svatého Munga s Poppy; z ministerstva a z Azkabanu zachránili hodně vězňů ve velmi špatném stavu a personál potřeboval všechnu dostupnou pomoc. Dotáhla s sebou Rona a dvojčata, aby pomáhali, protože na rozdíl od Harryho a Ginny – kteří byli až příliš zaměřeni jeden na druhého, aby mohli být nějak nápomocni – všichni ostatní byli příliš zaneprázdnění. Přestože strávila docela dlouhou dobu rozvleklým výslechem naprosto rozradostněnou Dilysou, byla pyšná, kolik toho zvládli udělat.

Zbytek času trávila se Severusem. Ten se stáhl do ústraní a snažil se nikomu neplést do cesty, než se sám srovná. Zůstávali ve štábu se všemi ostatními a Severus pomáhal, pokud to bylo skutečně třeba. Ale co nejvíc času trávil vlastním vyrovnáváním se se skutečností. Déle než byla Hermiona na světě, celý svůj život zaměřil na poražení Voldemorta, a teď se to konečně stalo a bude chvíli trvat, než se své svobodě přizpůsobí. I přes její obavy byl ale většinou v pohodě, pokud mohla říct; trochu tišší, častěji díky rozjímání, trochu nervózní, ve spánku lehce neklidný a s tendencí být v posteli přítulný, když byl vzhůru. Celkově se ale zdálo, že se s tím vyrovnává. Varoval ji, že to pravděpodobně nevydrží, ale právě teď šlo vše dobře; možná díky tomu, že se toho dělo tolik, se nikdo neměl čas zhroutit.

Kromě všeho ostatního přestěhovala veškeré věci rodičů zpět do jejich domu a ujistila se, že je připravený pro jejich návrat. Tak tvrdě pracovala, že neměla čas na obavy z toho, jak rodiče zareagují, až jim začne vyprávět, co vše se událo. V tuto chvíli zabíral její pozornost osobní život – Severus nebyl v ničem prototypem ideálního partnera, zejména ne v mudlovském světě – ale rodiče šokuje jen samotné vyprávění o válce vzhledem ke všemu, co udělali od posledního setkání.

Jemný prst jí významně odtáhl spodní ret od zubů a ona potlačila překvapené vykviknutí, když vzhlédla k Severusovi. Měl jedno obočí pozvednuté a slabě se ušklíbal. „Dávej pozor,“ s vrtěním hlavy ji lehce pokáral. „Opravdu jsi tak nervózní?“

„Jako bys ty nebyl,“ odsekla, když zaznamenala výmluvnou prázdnotu štítů nitrobrany v jeho tmavých očích.

Přirozeně to ignoroval. „Hermiono, pokud mohu soudit, tvoji rodiče budou tak rádi, že jsi naživu a nezraněná a že nebezpečí pominulo, že vše ostatní budou jen detaily. Což znamená, že bych ti vřele doporučoval lhát,“ dodal mírně, „nebo alespoň zatajit to nejhorší. I přátelsky naladěným mudlům je těžké předložit věrohodné vysvětlení krádeže v bance, nebo pohrávání si s něčím mozkem – přinejmenším s tím, co se pokládá za Potterův mozek – nebo plánování atentátu, či účasti v bitvě. Obzvláště, když byli tví opatrovníci většinou zcela nevědomí toho všeho a neměli tušení, kde jsi byla a co jsi dělala.“

„A že opatrovník, který to vše věděl, mě bezostyšně využil?“ dobírala si ho. Koutek rtů se mu zachvěl v odpověď, ale neusmál se; opravdu byl nervózní, to věděla. Ne proto, že by mu záleželo na tom, co si o něm myslí její rodiče, ale protože věděl, že je to důležité pro ni. „Stejně vždycky říkáš, že jsem mizerná lhářka.“

„Většina dospívajících dívek dokáže přesvědčivě lhát alespoň svým otcům, i když matky to obvykle nezmate,“ opáčil. „A v tomto případ budou chtít lež přijmout. Už víš, že tví rodiče nechtějí slyšet o realitě tvého světa; dovedu si představit, že jsi jim lhala od prvního ročníku. Nebo jsi jim opravdu prozradila, že tě téměř zabil troll?“

„Ale, zmlkni. Jsi připravený?“

„Víc nikdy nebudu. Kam vlastně jdeme?“

„Do Francie. Je to problém? Nikdy jsem se nezkoušela přemístit do zahraničí. Měli bychom raději použít přenášedlo?“

„Není to nutné, ne. Přemístění bude trvat trochu déle a závratě pak budou silnější, ale není třeba si s tím dělat starosti. Čekají nás?“

„Ano.“

„Pak pojďme.“

Přikývla, vzala jej za ruku a se zavřenýma očima se soustředila. Oba je vtáhla do vířící temnoty. Než dostala šanci udělat něco víc než získat rovnováhu a otevřít oči, zaznělo jí centimetr od ucha pronikavé zamňoukání a ona se zapotácela, když se chlupatá rezavá koule vrhla z opěradla křesla přímo na ni. Hermiona popadla kocoura víceméně reflexivně, zabořila mu tvář do chlupů a objala jej. Pevně zavřela oči a snažila se nerozplakat. „Ahoj, Nožko,“ zašeptala chraplavě, když začal víc než burácivě příst tak, že mu celé tělo vibrovalo. „Chyběla jsem ti?“ O chvíli později se kolem ní ovinuly paže rodičů a ona svoji bitvu se slzami prohrála.

V době, kdy se jí konečně podařilo přestat plakat, by jí nepřekvapilo, kdyby Severus prchl do kopců. Ve skutečnosti ale po osušení očí a rozhlédnutí zjistila, že stojí poblíž s výrazem pečlivě střeženého pobavení. Zřejmě byl také přijat, protože škrábal vrnícího Křivonožku za jedním uchem a na kabát se mu přilepilo pěkných pár rezavých chlupů. „Promiň, Severusi,“ rozpačitě se omluvila. Slíbila jsem mu, že nebudu rozcitlivělá.

Pousmál se a otočil hlavu, aby se vyhnul fouskům při Křivonožkově snaze mu očichat čelist. „Přežiji to.“ Pohlédl na její rodiče a sklonil hlavu. „Dobrý den.“

„Dobrý den, pane profesore,“ odpověděla matka zdvořile a otřela si oči; Hermioně se nelíbil její úsměv. „Je pěkné vás zase vidět.“

Severusovi se nepatrně zúžily oči při přikývnutí. „Dokázal jsem předat Hermioně dárek k sedmnáctým narozeninám, ale pokud jste jí nějaký poslala k osmnáctým, nedostal se k nám,“ pronesl opatrně. „Posledních pár měsíců bylo poněkud rušných.“

Hermionin otec se teď zubil a vytáhl z kapsy něco, co se ukázalo být krevním kamenem, který Severus pomáhal vytvořit. Jako by to už byly roky. „Napadlo nás to. Dlouhou dobu zářil docela klidně, a pak asi… možná v květnu? – začal jednoho večera střídat různé druhy zajímavých barev. Věděli jsme, že se něco přihodilo.“

Matka převzala vyprávění. „Řekla bych, že po pár hodinách se zklidnil. Po několika dnech začal zvláštně blikat, ale ne špatně. Co jste to, proboha, dělali?“

„To je velmi, velmi dlouhý příběh, mami,“ zasáhla spěšně Hermiona a smutně se usmála nad naprostou neadekvátností tohoto popisu. „Řeknu vám to, slibuji, ale bude to trvat pár dní. Vyhráli jsme a já jsem v bezpečí; nemůže zbytek počkat, dokud se nevrátíme domů?“ Ne že by to ve skutečnosti ještě byl její domov, ale stejně.

„Hermiono Jean Grangerová, opravdu si myslíš, že to nechám jen tak být?“ zeptala se s vrtěním hlavy a úsměvem matka. „Protože mě nepřekvapilo, že je tu dnes s tebou profesor Snape. V posledních několika měsících získal ten kámen jinou barvu, víš…“ Odmlčela se a vítězoslavně se usmála. „Ve skutečnosti stejný odstín růžové, jakou se právě zbarvily tvoje tváře.“

„Ach, bože,“ slabým hlasem pronesla Hermiona, zoufale bojujíc s rudnutím. Nepřála si, aby to zjistili takto. Otočila se a zazírala na Severuse. „Nevaroval jsi mě, že se to stane!“

„Neuvědomil jsem si to,“ protestoval a sám vypadal rozpačitě.

„Uklidněte se oba,“ mírně je konejšil otec. „Ne že bychom to nečekali,“ dodal s pohledem upřeným přímo na Severuse, který se náhle začal zajímat o podlahu.

„Prozradíte mi někdo konečně, co loni říkal?“ zeptala se s neloajální úlevou, že se všechna pozornost místo na ni zaměřila na jejího partnera.

„Není to tím, co říkal,“ zamyslela se matka, „spíše jak to říkal. Nu, dejme tomu… byli jsme si docela jistí, že o tebe bude dobře postaráno.“

Severus stále studoval podlahu, jako by to byla ta nejvíc fascinující věc, kterou kdy viděl. Podle napětí v ramenou zřejmě toužebně snil o Cruciatu jako o méně bolestivé alternativě. Hermiona poněkud pobaveně přemítala, že je opravdu velmi komplikovaným mužem; vypadal evidentně nesvůj, protože tomu tak chtěl, protože to vytvoří lepší dojem než jeho obvyklá bezvýrazná maska – a pravděpodobně také doufal v soucit. Ty emoce byly pravé, ale provedl propočítané rozhodnutí je odhalit; jako vždy odborně posoudil, jak nejlépe to zahrát. Zmijozelové.

Následovala jeho vedení a snažila se projevit zdání pokory a rozpaků. „Nejste… mnou zklamaní, že?“ Pobavená nebo ne, toto byl skutečný problém; měsíce se jedna její část reakce rodičů obávala.

„Ještě ne,“ odpověděla matka záhadně. „Myslíš, že byste nám potřebovali ještě něco říct?“

Severus si tiše odkašlal, aby k sobě přitáhl pozornost; Hermiona si všimla, že se velmi snažil působit šaramantně, když opatrně položil Křivonožku na zem, než narovnal ramena a přešel k ní. Nepoužíval teď moc nitrobranu a evidentně se snažil vypadat méně hrozivě a ponuře. Tomu napomáhal kocour tím, jak jej následoval a předl. Nadechl se, sáhl po Hermionině levé ruce, propletl své prsty s jejími a zvedl je tak, aby se světlo zachytilo o její prsten. „Jako toto, snad?“ nadhodil trochu rozpačitě.

Její rodiče na ně dlouhou chvíli mlčky zírali s poněkud ohromenými výrazy, načež si matka odkašlala. „Dobrá, mladá dámo, jdeme si pro věci, a pak se vrátíme domů na hodně dlouhý rozhovor. To platí i pro vás, profesore.“

„Severusi,“ opravil ji tiše, ale vyhýbal se očnímu kontaktu.

Pod rouškou všeho shonu, zatímco shromažďovali všechna zavazadla, se Hermioně podařilo usmát se na něj a sebrat polovičního maguára do ohbí paže; její mazlíček teď už předl poněkud chraplavě, ale nejevil známky, že by hodlal svůj projev zastavit. „Výborně,“ zašeptala. „Vedeš si dobře. Říkala jsem, že tě budou milovat.“

„Dlužíš mi,“ opáčil polohlasem s vrtěním hlavy. „Sakra, v tomhle nejsem dobrý.“

„Ve skutečnosti myslím, že to bude v pohodě.“

XXX

Srpen, 1998

Slunce právě stoupalo, když Hermiona otevřela oči a líně se protáhla. Naslouchala vzdáleným zvukům moře, zatímco chladný vánek províval otevřeným oknem. Později je čeká sálavé horko, ale teď bylo krásně. Zajímalo by mě, co je za den? Opravdu ztratila ponětí. Posmutněle se usmívala a stranou pohlédla na příčinu; Severus ležel neelegantně rozvalený na zádech vedle ní, jedna ruka mu visela přes okraj postele, tiše chrápal a tenkou pokrývku měl volně omotanou kolem štíhlých boků. I ve spánku se mu podařilo vypadat lehce samolibě – zaslouženě, opravdu, pomyslela si.

Možná byl ještě první týden jejich líbánek, ale také mohl být už klidně i druhý. Dny splývaly dohromady v nádherném oparu slunce, sexu a dobrého jídla. Byli na jižním pobřeží Kypru; jeho nápad, ale ona jej upřímně schválila, jakmile dorazili. Nabídl se, že vyřeší líbánky, jen aby se vyhnul svatebnímu plánování, zřejmě ze strachu, že kombinace její matky a paní Weasleyové – plus příležitostných zásahů Poppy Pomfreyové – na něj bude prostě příliš.

Plánování svatby ještě během jejího studia a potřeba to udržet v tajnosti bylo přinejmenším náročné, vzpomínala mimoděk, zejména proto, že trávila značnou část každého víkendu se Severusem. Ani jeden opravdu nechtěl jít a nekonečně vše probírat s jejími rodiči, když existovaly lepší věci, které mohli dělat. Zůstat u malé svatby bylo snadné, protože neměla moc lidí, které by tam chtěla; Harry, Ron a všichni Weasleyové, profesorka McGonagallová, Poppy a rodiče. Ostatní příbuzné moc nevídala a ani nevěděli, že je čarodějka, takže nebyl důvod, proč by je u toho potřebovala. Bylo by pěkné, kdyby se mohl zúčastnit Hagrid, ale protože si vybrali mudlovský obřad, asi by ho těžko vysvětlovali. V každém případě teď šťastně žil ve Francii. Tonksová se neúčastnila, protože všichni souhlasili, že by byl špatný nápad, aby přišel Lupin, i když by slíbil, že se bude chovat slušně.

Severus pozval jen Malfoyovy. Hermiona z toho nebyla odvázaná, ale on se zatvrdil, a protože o nic jiného nežádal, opravdu nemohla odmítnout. Lucius byl jeho jediný přítel, a proto Severus trval na tom, aby byl jeho svědek, konec diskuze. Také vesele přiznal, že prostě chtěl, aby se ti tři pro jeho vlastní pobavení na několik hodin oblékli jako mudlové. K svému vlastnímu překvapení začínala mít Hermiona Luciuse zdráhavě docela ráda navzdory všemu, co provedl. Měl smysl pro humor velmi podobný tomu Severusovu a bylo těžké nereagovat na jeho nestydaté vysmívání, když nebylo otevřeně zlomyslné – kromě toho zkoušení oblečení bylo patrně velmi zábavné; Severus jí popsal, jak jeho přítel flirtoval s každou ženou v obchodě.

S ostatními Malfoyovými se musela setkat jen několikrát. Když se poprvé viděla  s Narcisou, bylo to poněkud nepříjemné; poté buď Severus, nebo Lucius – nebo pravděpodobně oba – zjevně zasáhli, protože další setkání byla rezervovaně zdvořilá, ale už ne nepříjemná. Draco s ní nepromluvil vůbec, až na zamumlanou gratulaci po samotném obřadu, ale byla šťastná, že se to obešlo bez urážky.

Ani neproběhlo žádné loučení se svobodou; poslední večer před svatbou strávila s Harrym a Ronem na Grimmauldově náměstí, jen oni tři. Nakonec toho moc neřekli, ale koneckonců prožili toho spolu tolik, že ani nemuseli. Severus šel na drink do Prasinek k Prasečí hlavě s Luciusem – evidentně znal hostinského – a zřejmě strávil večer vysvětlováním příteli, jak se tohle všechno, sakra, seběhlo, což byla pravděpodobně docela zábavná debata. Co věděla, nepili nijak nadmíru, ani neprovedli nic pitomého.

Vzpomínky na samotnou svatbu se jí poněkud rozmazaly. Valnou její část strávila soustředěním na nitrobranu, aby si zabránila emocím; kategoricky odmítala plakat bez ohledu na to, jak se cítí. Pokud si vzpomínala, tak na tom byl podobně i Severus. Pamatovala si pohled v jeho očích, když k němu kráčela uličkou, a jak si udržoval oční kontakt bez mrknutí oka, když pronášeli své sliby. Po přivítání hostů nezůstali dlouho a bezostyšně se vyplížili pryč, jakmile skončily formality; Harry za dva dny poslal Hedviku a informoval je, že po jejich odchodu se všichni opravdu hodně opili a že pošta se již hromadí. Noviny nezmínil, ale Věštec si bezpochyby užíval svoji chvilku a propíral jejich životy.

Hermiona nemohla říct, že by jí na tom nějak záleželo. Znovu se protáhla a podívala se z okna na světlající oblohu; bylo tu nádherně. Bydleli v malé vile na téměř soukromé pláži, pár kroků od krásného městečka, jehož jméno neuměla vyslovit. Severus mluvil plynně starověkou řečtinou a docela přiměřeně moderní, což natolik ohromilo místní, že se jim vyhnuly přemrštěné ceny turistických pastí. Dokonce se jí párkrát podařilo vtáhnout jej do moře, ačkoliv jen tehdy, když slunce zapadalo, aby se vyhnul spálení. Zjistili, že zatímco sex na pláži zní romanticky, ve skutečnosti to znamená písek na mnoha nepříjemných místech. I když jsme si to vynahradili v této posteli, dumala trochu pobaveně, rozhlížejíc se po pokoji. Díky bohu za čistící kouzla. A tlumící kouzla.

Zatím se zdálo, že manželský život začal dobře, přemítala šťastně. Jen před pár měsíci složila OVCE s dlouhou řadou Vynikajících, a měla v plánu zabývat se mudlovskou psychologií, případně v kombinaci s učednictvím léčitelství u svatého Munga se specializací na posttraumatické stresové poruchy. Severus bude její pokusný králík, podle jeho vlastního klidného návrhu; teď již byl mnohem lepší než před šesti měsíci, ale pořád se mu čas od času vracely traumatické epizody, kdy se vypařil na pár hodin a vracel se velmi tichý a se sklonem k přítulnosti. Jakmile ve svém studiu dospěla k tomuto bodu, byl připravený pokusit se popsat, co se s ním během těch epizod děje a jak se s tím vyrovnává. To oceňovala. Většinu času však trávil stranou od opravdové práce, navazoval kontakty a třídil papíry. Připravoval se na založení profesionální lektvarové společnosti, jakmile se usadí.

Ale všechno toto byla vzdálenější budoucnost; v té bezprostřední si najdou dům – bezpochyby se dvěma portréty, které si nenechají nic uniknout – a pohádají se o tom, jestli Hermiona potřebuje získat práci, aby něco z jejich výdajů pokryla, než bude pokračovat ve studiu. A vypořádají se s  horou bezpochyby nenávistných dopisů, která na ně asi čeká, až se vrátí do Anglie.

Také její kamarádi, jak se zdálo, si vedli dobře v organizování svých životů. Harry s Ronem se spokojeně ponořili do programu výcviku bystrozorů a oba byli podle svých lektorů slibní; Fred s Georgem přijímali sázky na to, jak dlouho bude trvat, než se Harry dostane k žádosti o ruku Ginny, která vedla rozhovory s několika místními famfrpálovými týmy. Všichni byli po válce trochu – roztěkaní – ale věci se teď vrátily téměř k normálu. Ať už ‚normální‘ znamenalo cokoliv, dodala v duchu; rozhodně neočekávala, že se její život takto změní.

Se svým perfektním načasováním Severus zazíval, čímž ji rozptýlil; ohlédla se a s láskou se na něj usmála, zatímco se protahoval a pomalu otevíral oči, aby jí věnoval ospalý úsměv. „Dobré ráno. Asi.“

„Ahoj. Myslím, že je ráno. Slunce vychází. I když nevím, co je za den.“

„Hm.“ Přetočil se na bok a posunul se blíž, aby tak rozmotal pokrývku. „Jsem si jistý, že nám někdo řekne, až dojdou peníze. Stejně nemáme nic důležitého na práci.“

„Nějak nám pohodlníš,“ pokárala jej s úsměvem, a pak se tiše rozesmála, když jí rukou vklouzl kolem pasu a naklonil se, aby se otřel o její krk. „Vážně, Severusi! Nejsi už utahaný?“

„Zřejmě ne,“ zamumlal; cítila jeho úšklebek na kůži, když jí políbil místo pod uchem, které ji vždy rozechvělo. „Budeš se muset víc snažit… ženo má.“

Broukajíc si potěšením mu Hermiona ovinula paže kolem krku a přemýšlela, jestli si někdy zvykne být takto titulovaná. Zejména zvyknout si na podpis nového jména bude trvat; bylo divné nejmenovat se už Grangerová. Otočila hlavu, políbila ho a pustila se do jemného okusování jeho spodního rtu. „Myslím, že by sis měl zapamatovat, že už nejsi mladík, muži můj,“ opáčila a pomalu se rukou vydala dolů po jeho hrudi. Lehké škrábání jej rozechvělo. Od konce války Severus, zdálo se, odhodil roky stresu a bolesti; právě teď, když se jí usmíval do očí, než se naklonil, aby ji políbil, vypadal mladší a šťastnější, než jej kdy viděla, celé jeho chování bylo uvolněnější a spokojené a tvrdé rysy tváře mu změkly.

„Toho jsem si dobře vědom,“ odvětil jí do úst a zvedl ruku, aby jí pohladil ňadra; cítila mírný chlad jeho snubního prstenu na kůži. „Vypadala jsi hodně zamyšlená, když jsem se vzbudil,“ poznamenal mezi polibky, zatímco jejich ruce putovaly.

Mapujíc konečky prstů jeho známé jizvy, mumlala mu souhlasně do úst, než se odpoutala, aby jej políbila na bradu a přesunula se ke krku. „Jen jsem vzpomínala, co všechno se stalo loni, to je celé,“ zašeptala, zatímco on jí rukama vklouzl do vlasů a současně mapoval citlivá místa na její hlavě a nejhorší zkrepatění a zacuchání. „Opravdu se to nezdá reálné, dokud se nezastavím a nepřipomenu si, jak jsme se dostali až sem, víš?“

Jeho ruce se sevřely jen natolik, aby se rozechvěla, když se přesunul, aby jí s hlubokým zvukem potěšení vtiskl své vzrušení proti stehnu. „Znám ten pocit. Občas to vypadá jako sen,“ souhlasil a vymotal jednu ruku z vlasů, aby jí sáhl do klína.

V tichém zasténání se proti němu prohnula a zadýchaně se trochu zasmála. „Pokud se oba brzy nezklidníme, bude manželský život docela náročný,“ podotkla se zavřenýma očima, když se jeho prsty posunuly hlouběji. „Časem budeme muset oba pracovat, a jestli nedokážeme od sebe udržet ruce…“

Jeho chraplavý smích ji opět rozesmál. „Myslím, že přežijeme.“

„Ty možná ne,“ řekla mu rozpustile, otevřela zase oči a zazubila se na něj. „Jsem si jistá, že všichni muži sní o smrti v důsledku srdečního selhání uprostřed sexu, ale…“ Polibkem ji umlčel – metoda, která obvykle fungovala až příliš dobře. Pak jemně vytáhl ruku a přetočil se na záda, aby si ji bez přerušení polibku na sebe přitáhl.

Když se přesunula a rozkročmo posadila na jeho bocích, zazubil se na ni. „Občas plácáš nesmysly.“

„Zvykej si. Budeš to muset snášet asi tak nejméně několik desetiletí,“ odsekla a klesla, aby se s ním setkala. Když přirazil, rukama mu přejela po jizvách na pažích a spojila prsty s jeho.

 „Myslím, že tak nějak jsem si docela polepšil,“ řekl zamyšleně a jemně jí tiskl prsty, když se začali společně pohybovat. „Nelituješ?“

„Vůbec. Ty?“

„Samozřejmě, že ne, lásko.“

XXX

Březen, 2005

Severus opatrně vložil poslední lahvičky do bedny a zavřel ji, narovnal se a protáhl, aby dostal ze zad všechna zatuhnutí. Vytáhl hůlku a krabici utěsnil; stačí ji odeslat zítra. Byl rád, že je ta objednávka konečně hotová; tato mu zabrala většinu týdne. Rozhlédl se kolem sebe, aby se ujistil, že je vše uklizeno a na svém místě. Opustil bývalou stodolu, která byla teď přeměněna na laboratoř, a zamířil k domu. Jeho pozornost přitáhlo mňoukání; to Křivonožka vyběhl ze křoví a šel za ním. Podíval se dolů na polovičního maguára.

„Co chceš, chlupáči? Víš, že tě nakrmím až později,“ informoval kocoura, když zdolával nízké kamenné schody na verandu. Zastavil se, aby vytáhl cigaretu, a než ji zapálil, na chvíli se rozhlédl.

I přes aktuální mrholení musel připustit, že s Hermionou žijí v krásném domě. Staré kamenné stavení bylo příliš malé, aby bylo klasifikováno jako statek, ale bylo víc než dostatečně velké pro ně dva, obzvláště když si laboratoř zařídil v přístavku, aby nepřekážela v hlavní budově. Zorganizování a úpravy trvaly docela dlouho, ale měl hodně volného času, zatímco Hermiona studovala, a poněkud k vlastnímu překvapení se mu to líbilo. Laboratoř stála venku; uvnitř měli slušnou kuchyň propojenou s jídelnou, společnou pracovnu a obývací pokoj, který rozdělili do dvou místností tak, aby měli skutečnou knihovnu s regály od podlahy ke stropu po všech čtyřech stěnách. Knihovna byla poněkud zbytečná, protože měli police v každé místnosti domu, ale šlo o projev úsilí o organizaci. Podkroví a střešní prostor se proměnil v ložnici a koupelnu a, na Hermionino naléhání, pokoj pro hosty, který doposud nebyl použit.

Pomalu kouřil a rozhlížel se po zahradě, nebo spíše po zahradách; prostor rozdělili do čtyř oblastí. Pozemek před domem a po obou stranách domu udržovali jen natolik, aby dům vypadal reprezentativně; ani on, ani jeho žena nijak zvlášť neprojevovali zájem o zahradničení. Za domem, kam se teď díval, si nárokoval značnou část pozemku na přísady do lektvarů a různé užitečné rostliny. Zeleninu pěstovali v jiné části. Zbytek tvořila většinou divočina měnící se do slušné louky oddělené od okolních lesů tenkým plaňkovým plotem, který časem plánoval nahradit kamennou zídkou a bránou.

Dokouřil cigaretu, znovu se protáhl a zamířil do kuchyně, aby pohlédl na hodiny; čas začít s večeří, než půjde dokončit papírování spojené s objednávkou, kterou právě zkompletoval. Severus si byl dobře vědom toho, že mnoho jeho známých by se chechtalo a pronášelo sarkastické vtipy o něm jako muži v domácnosti. Generace šovinistických severských předků se asi otáčely v hrobě, ale jemu tento život dokonale vyhovoval; opravdu se příliš nelišil od toho, který vždy žil. S Hermionou si všední domácí práce mezi sebe rozdělili; rád vařil, více než ona, a nezdráhal se stát u plotny častěji než ona; také měl na domácnost víc volného času. Nepřítomně si broukal a začal vařit, sledovaný doufajícím Křivonožkou.

Občas ho mátly úvahy jak snadno – relativně vzato – všechno vyšlo. Celý tento plán Hermioně načrtl už tak dávno, a fungoval téměř bez problémů. Svatba byla poměrně bezbolestná, i když soukromě by si pořád přál, aby se jí nikdo jiný nezúčastnil, a líbánky… ušklíbl se pro sebe. Byly tak dobré, že si je znovu opakovali každý rok. Trvalo skoro dva měsíce, než se vrátili domů naprosto vyčerpaní a opálení – nebo spálení, v jeho případě – aby se vypořádali s impozantní hromadou pošty, která vyrostla v jejich nepřítomnosti, a aby se zasmáli nad novinami. A až pak začali plánovat další kroky.

Ukázalo se, že abyste mohli získat mudlovský titul, potřebujete nejdříve jinou kvalifikaci; Hermiona nakonec musela během příštích tří let složit maturitu a pár nástavbových zkoušek, přičemž zároveň na částečný úvazek pracovala u svatého Munga. Také začala shromažďovat poznámky a rozhovory s členy Řádu, aby začala s výzkumem posttraumatického stresového syndromu. I jí to dalo hodně práce a on měl limity, jak jí pomoci se svojí amatérskou znalostí mudlovské literatury a s jeho teď téměř naprosto zastaralými základy chemie, kterou studoval víceméně pro zábavu před více než dvaceti lety. Na druhou stranu polovina původního výzkumu zahrnovala hlavně jeho, a teď již byl anonymní hvězdou několika článků, protože Hermiona po prvních zkouškách pokračovala víceméně okamžitě psychologií a došla už asi do čtvrtiny cesty k titulu v posttraumatických stresových poruchách. Hermiona Snapeová se stala jedinou léčitelkou kouzelnického světa kvalifikovanou v odbornosti psychologie traumat. Několik dalších jejích publikací poptávali po celém světě.

Z profesionálního hlediska pro něj její studium přišlo pozdě, aby mu pomohlo, ale když to bylo nutné, Severus byl víc než schopný být svým vlastním terapeutem i farmaceutem. Nepotřeboval od ní žádnou zvláštní pomoc; jen vědomí, že tam je, stačilo, aby pomalu a opatrně dával svoji roztříštěnou duši dohromady. Občas míval podivné výkyvy nálad, občas ho jeho sny s trhnutím probudily uprostřed noci, ale opravdu byl v pořádku. Poprvé za celá léta, za delší dobu než si mohl vzpomenout. Za předpokladu, že se neobjeví žádný další šílený diktátor s rozdělenou duší, který by toužil rozervat svět, jeho život dopadne dobře, navzdory původně skutečně mizivým šancím.

Stále si nepřítomně broukal, když končil s uklízením, zanechal vaření a zamířil k příjemnému nepořádku jejich sdílené pracovny. Většinu jí zabíraly stoly umístěné proti sobě uprostřed místnosti, aby vznikl pohodlný přístup ke všem policím a skříním po obvodu stěn. Severusovi se ta místnost líbila pro její promíchání mudlovského a kouzelnického světa; měli zde počítač a telefon v rohu, knihy od lektvarů a léčitelských časopisů po učebnice medicíny, psychologie a chemie. U jedné stěny měl dvě velké mudlovské kovové kartotéční skříně, kde uschovával záznamy o zákaznících a obchodní administrativu. Nový klavír, dárek od Hermiony ke čtyřicátým narozeninám, zde stál donedávna, ale konečně se jim podařilo umístit jej do obývacího pokoje, když mu odstěhovali z cesty pár knihovniček. Také zde byl docela propracovaný trezor zabudovaný ve zdi za počítačovým stolem, který obsahoval Bezovou hůlku; příležitostně si s ní jeden nebo druhý pár dnů pohrávali.

Teď přešel k jedné z kartoték a začal listovat jednou zásuvkou, přičemž si vyšetřil zlověstný pohled směrem k počítači; jen před pár měsíci jej Hermiona začala považovat za dost zběhlého, aby mu mohla věřit, že tu věc zvládne samostatně používat. Toto byla jedna z oblastí mudlovské technologie, která jej minula, a cokoli jiného než psaní poznámek nebo základní ovládání internetu jej pořád nechávalo více čí méně v temnotě. Papír a pero mu dostačovaly. Po nalezení faktury, kterou hledal, si sedl ke stolu, aby sečetl náklady této poslední objednávky, přičemž se na židli automaticky natočil tak, aby mu mohl Křivonožka skočit do klína.

„Toto je nechutně domácká scéna,“ poznamenal mírný hlas ze zdi a Severus vzhlédl s ironickým úsměvem. Phineas s Dilysou měli nyní v pracovně každý svůj rám, což nebylo snadné zorganizovat; poté, co ho příliš často vytáčeli, byli oba vyloučeni z přístupu k jakémukoliv jinému obrazu v domě. Měl portréty rád a přiznával, že jim oběma hodně dluží, ale to neznamenalo, že je chce mít ve svém životě neustále.

„To říkáte prakticky při každé návštěvě,“ poznamenal, opřel se a nepřítomně hladil vrnící kočku.

„To proto, že to je většinou pravda. Pořád slaměný vdovec?“

„Po další hodinu až dvě asi ano; mluvila něco o letaxovém hovoru s Berlínem. Je toto společenský rozhovor, nebo vás zase poslala Minerva s nějakou zprávou?“

„To druhé; pořád chce, abyste ji navštívil a ona mohla předvést, co vše se změnilo.“

„Byl jsem tam před rokem.“

„To řekněte jí, ne mně.“

„Dobře, uvidím, jestli se můžu uvolnit na půl dne během Velikonoc. Nějaké jiné zprávy?“

„Slyšel jste, že je Ginevra těhotná?“

„Ano,“ odvětil Severus s jistou těžkou ironií. Potter a jeho manželka je navštívili s touto novinou minulý týden; nevěděl, že Hermiona může vydávat zvuky takovéto výšky. Křivonožka strávil naštvaně další hodinu pod postelí poté, co mohl z kůže vyletět strachem z tohoto zvuku.

„Myslel jsem, že to je jen nový drb. Všechno je teď strašně nudné, když se všichni uzdravujete a začínáte normálně žít, víte. A tady nějaké novinky?“

„Za ty dva dny, co se tu Dilysa zastavila naposled? Ne, kupodivu, pokud byste nechtěl slyšet všechny podrobnosti o mé poslední zásilce do lékárny v Prasinkách.“

„Ne, děkuji vám. Nezvažoval jste nějakého koníčka, Severusi?“

Tiše si odfrkl. „Mám jich několik, děkuji. Ztraťte se a přestaňte si stěžovat.“

„Dobrá,“ nafoukl se Phineas a odkráčel svým obvyklým povýšeným stylem. Severus se vrátil k administrativě, naposledy se podepsal a opřel se, aby bezděčně podrbal Křivonožku za ušima. Ve skutečnosti měl konečně čas věnovat se koníčkům pořádně; jeden roh laboratoře proměnil v umělecké studio a pracoval na několika studijních projektech, ačkoliv musel přiznat, že jeho nejoblíbenější zábavou bylo rozptylovat manželku od všeho, na co se právě snažila soustředit.

Jako by ji ta myšlenka přivolala, přední dveře se otevřely a zavřely a Křivonožka vyskočil ze Severusova klína, aby vyběhl z místnosti a pozdravil svoji paničku. Severus vstal a protáhl se. Následoval kocoura, pak se opřel o zeď chodby a sledoval Hermionu, jak setřepává kabát z ramen. Podle toho, jak se jí zvlnily vlasy, si s klidným pobavením domyslel, že se venku zjevně víc rozpršelo. „Ahoj.“

„Ještě na mě nemluv, musím si něco zapsat, než to zapomenu,“ řekla mu nepřítomně, obloukem se mu vyhnula a zamířila do pracovny; Severus ji se sarkastickým úsměvem následoval a trpělivě čekal, zatímco Hermiona psala jakousi spěšnou poznámku, kterou poté hodila do přihrádky na stole. „Promiň, už je to v pořádku. Ahoj, lásko,“ omlouvala se a políbila jej na tvář.

„Rušný den?“ zeptal se suše a ona se na něj zatvářila.

„Jeden z těch, kdy si říkám, proč jsem se tebou a Poppy, sakra, nechala do tohoto umluvit. Chtějí, abych v květnu vyjela do Německa a pronesla řeč na nějaké léčitelské konferenci, o které jsem nikdy ani neslyšela!“

„Jestli je to něco jako lektvarové konference, kterých jsem se účastnil, pak je to jen výmluva pro chlastání,“ konstatoval, sklouzl jí rukama kolem pasu a opřel se o stůl. „Každý tam bude mít přečteno všechno, co jsi publikovala, a už týdny mají rozhodnuto, na co se tě zeptají. Můžeš se postavit a odrecitovat svůj denní rozvrh a vyjde to nastejno. I když tam bude vše zaplacené a pití zdarma.“

„To se ti snadno řekne, ty vyžírko,“ vyčinila mu, také jej objala a s povzdechem se o něj opřela. „Někteří z nás nejsou v akademickém světě tak dlouho, aby riskovali urážku lidí říkáním ne.“

Ušklíbl se. „To je výhoda být nejlepším ve svém oboru, Hermiono – nikdo tě nemůže přinutit udělat, co nechceš. A jak ti neustále připomínám, jsi ve svém oboru jediná, takže si můžeš dělat, co chceš.“

„No, dobře, teď chci sklenku vína a vanu před večeří.“

„Máš tak chytré nápady,“ zamumlal a ona mu věnovala pobavený pohled.

„Neřekla jsem, že jsi zván, Severusi.“

To jsi ani nemusela. Po tolika letech poznal její pozvání, když ho uslyšel. Jen se na ni pomalu usmál v odpověď a sledoval, jak jí oči potemněly, než mu úsměv opětovala.

„Dobře, vyhrál jsi, ale dej mi půl hodiny, abych si nejdřív vychutnala pořádnou koupel.“

„Ano, drahá.“

Když poslouchal, jak mizí nahoře, usmál se pro sebe. Stále si vychutnával relativní novost toho, že se necítí rozzlobený, zraněný, nebo nešťastný; navzdory jejich společným letům nehodlal považovat toto štěstí za samozřejmost. Nakonec získal vše, po čem kdy toužil, a nehodlal se toho vzdát.

 

Konec.

 

PP: A máme tady konec.

Doufám, že jste se u této povídky bavili stejně jako já. Chtěla obrovské nasazení nejen mé, ale i nejskvělejší ze skvělých bet – Marci.

Tento román včetně bonusů obsahoval 528 479 slov. Na začátku to pro mě bylo číslo. Děsivé číslo. Výzva. Strašák. Pokušení. A teď je konec, dokázaly jsme to!

Chci poděkovat za každý jednotlivý povzbuzující komentář. I za prosté děkuji. Za informaci, že jste přečetli. Děkuji vám všem, laskavým čtenářům a čtenářkám. Děkuji, že jste s námi zůstali a podporovali nás v další práci.

A úplně největší dík patří Marci, že se do tohoto dobrodružství se mnou pustila a s opravdovým zapálením a nasazením obetovala naprosto vše, co jsem jí poslala.

Děkuji, zlato. Jsi jednička!

 

PB:

Milá Lupinko,

ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, je prosinec, Advent 2013. A je to téměř na den přesně rok od chvíle, kdys mi poslala první kapitolu Honby za sluncem. 

Chtěla bych Ti jen říct, že ten rok byl krásný, že jsem se těšila na každou kapitolu, která mi od Tebe přiletěla, že jsem si čtení a práci na Honbě nesmírně užívala a že mi bylo opravdu ctí se na tomto Tvém překladu spolupodílet. Poděkování je na mé straně a vždy bude.

Přeji Ti jen to nejlepší. V životě i v překládání.

marci   

 

Datum revize: březen 2016.

Musím zde poděkovat denici za její ochotu přečíst celý román kapitolu po kapitole a vychytávat poslední chyby. Denice, máš mé nekonečné díky, protože toto chtělo mnoho hodin Tvé práce. Děkuji.


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ako anonymný užívateľ nemôžete posielať komentáre, prosíme zaregistrujte sa
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Dámy, klobouk dolů!!! Chci vám moc a moc a moc poděkovat, jednak za tu nepředstavitelnou práci a trpělivost a jednak za tu radost, kterou jste mi touhle povídkou přinesly. Bylo úžasné se těšit, že si večer sednu k počítači a najdu tam další kapitolu... sny jsou přeci pro člověka nesmírně důležité... stejně jako jídlo, voda a slunce a tak vůbec. Takže děkuju!! Daly jste mi opravdu hodně... A samozřejmě se těším na další povídku :-). Krásné dny přeju!! Dana
Velmi mě těší, že jsme se podílely na zpříjemnění Tvých volných chvil, že se Ti náš výběr a překlad povídky líbil a takto krásně jsi se s námi u této povídky rozloučila. Další povídkou - na tento rok - je Post Tenebras, překlad už běží. A příští rok patrně vybereme nějaký Severutus. Děkuji moc za milý komentář, Dano :-)

PÁNI! Páni! Pááni! :O Já ksakru ještě nechci konec, je to jasný? :D Ta kapitolovka mi fakt a vážně přirostla k srdci, a já se nerada loučím! :D Já jen aby bylo jasno :D.
Samotná kapitola se mi strašně líbila, páč já takovýhle šťastný konce miluju :)) Svatba, líbánky..  A domácky naladěný Severus? Jako vážně? :D Já nevím, ale mně takhle připadá roztomilej :D A sice jsem věděla, že to víceméně není uskutečnitelné, ale část mě doufala že by mohli mít mini Semionu :DDD Ale i tak je ten konec dokonalej :))!
No, doufám, že si někdy najdu čas to přečíst znova, ale děkuju za poslední kapitolu jak autorce, tak překledatelce a její betě, a i celkově za povídku, jste hrozně šikovné holky :))
*A.99*

No jo, za ten rok přilnula k srdci, co? Najednou mi přijde, že strašně rychle uběhl :-)
Krásně domácky naladěný Severus, ne? :-D Ale bylo to přesně to, po čem toužil. Už měl dost všeho týrání a stresů. A takto si mohl v klidu užívat Hermioniny přítomnosti - a také portrétů. Jsem moc ráda, že si je doma pověsili :-) A kdo ví, zda nakonec nebude i malé Snapeátko. I když Loten tvrdí, že ne, představovat si můžem, co chceme :-)
Děkujeme moc za milý komentář, Agule99 :-)

Byla jsem náramně zvědavá, jak Loten celý příběh zakončí, protože jak zmijozelové vyhrávají válku, jsme prožívali spoustu kapitol a líbilo se nám to, ale jak zmijozelové zvládají normální život, toť otázka.
Odpověď zní - skvěle. Začnou úklidem a urovnáváním zmatků, pokračují pospojováním rozděleného, mezi to si jen tak mimochodem střihnou představení rodičům a začnou si plánovat podnikatelskou kariéru. Nebelvírky zamilované do zmijozelů se mezi OVCEmi a maturitou provdají a užívají si na prosluněném ostrově (ha, pěkná hříčka, Honba vedla skutečně "za sluncem"! :-D). No a pak se všichni usadí a užívají si drbání maguára, četby vlastní rozsáhlé knihovny a hrátkám ve vaně.
Asi bych chtěla být zmijozelem... :-D
Lupinko, děkuji. Věřím, že tohle slovo píšu už po šedesáté, ale jako překladatel vím, že to se nikdy nepřejí. A v tomto případě JE zač děkovat. Jsem ráda, že už tu je Post Tenebras, protože jinak by mě čekalo velmi nepříjemné abstinenční období. Klobouk dolů, smekám, klaním se, tleskám a velebím tvou překladatelskou práci. Tohle už by chtělo nějaký hmatatelnější honorář...
Marci, děkuji. Jsem si velmi dobře vědoma, že dobrá beta představuje pro překladatele poklad nedozírné ceny a jakožto ten, kdo má zkušenosti s oběma pozicemi, si dovedu představit, co obnáší dotáhnout do tak úspěšné podoby tuhle "kládu". Jsem moc ráda, že jste se našly a takhle skvěle si sedly, protože z toho měla užitek Honba a potažmo my všichni nadšení čtenáři.
Loten, Lupinko, Marci. Už mi došla slova. Kapitoly začínaly krásnými verši; snad mi odpustíte, když si troufale dovolím své komentáře zakončit vlastními neumělými veršovánkami:
Snad pochopíte, co tu značí
zmatených slov rychlý spád.
Vždyť pouhé díky nepostačí
za to, co vy umíte dát...
Ti dva vlastně nemohli mít líbánky jinde, než u moře (i se Severusovou citlivou pletí) :-) Jo, zmijozelové si život opravdu umí zařídit :-) Nakonec :-)
Máš pravdu, že slovo děkuji se nikdy nepřejí :-) Jak já se těšila na komentáře, které vy tady umíte tak krásně napsat. Vyjádřit své nadšení a třeba poukázat na nějakou souvislost, která mně nedocvakla :-) Včera jsem si říkala, jaký budu mít dnes pocit? Končí jedna významná etapa mého života. Protože to beru jako významnou etapu. Rok překládání naplno! Přineslo mi toho hodně, i když chuděra Marci to asi tak nevidí :-D Vždy si myslím, že tato kapitola by už jako mohla být dobrá, a ono ne :-D Jak píšeš, beta je k nezaplacení. A tuto práci obdivuji. A hluboce si jí cením. Protože, ruku na srdce, bez Marci by to opravdu nebylo ono.
A na závěr Ti chci poděkovat i za závěrečné verše, které si vložím k souboru s Honbou a budu je mít pod poslední kapitolou na věčné časy :-)
Děkuji, Jacomo, za všechna Tvá milá slůvka, která mě podpořila a hnala dál. Bylo mi ctí po celý rok se objevovat na Tvém monitoru :-)
Jacomo, velice děkuji za Tvůj krásný komentář :) I já jsem ráda, že jsme se s Lupinkou "našly" a "sedly si", protože bez toho "sednutí" by určitě nebyla taková radost z práce a je možné, že by se to odrazilo i na celkovém duchu překladu. kdo ví. Já jsem každopádně vděčná osudu, že mě s Lupinkou svedl dohromady :) Díky moc za komentáře, Jacomo!!! :)

Tohle byla taková krása...
Povedlo se mi naplánovat maraton tak, abych skončila přímo teď, v den, kdy vyšla poslední kapitola. A... ách! To je tak naprosto dokonale padnoucí konec!
Přiznávám, že zezačátku jsem se bála, jak to skončí. Všechna ta zranění a léčení a temnota. A možná je to klišé, když to končí svatbou, ale jim trvalo tolik let, než to všechno překonali a dohonili slunce. (V srdcích?) No nádhera! Taky jsem chtěla napsat, že jsem krajně nespokojená s absencí potomka, ale dává to smysl. Mají všechen čas světa.
Mám ráda tyhle povídky, které začínají špatně a končí dobře a nejlíp ještě popisují válku z jiného úhlu pohledu. Ten plán byl geniální. Některé postavy mě vážně příjemně překvapily. A ti dva byli přesně takoví, jací měli být.

Je pro mě naprsto nepředstavitelné strávit nad jedním překladem celý rok, ale umím si představit ty nervy. 8000 slov denně je docela výkon. Jsi úžasná, Lupino, vážně, já nemám slov. A nevím na vlastní kůži, co znamená betování, ale ty komenáře od elbi jsou někdy tak... početné, že se divím, že ještě má sílu to dělat. Takže, marci, klobouk dolů.
Klaním se vám.

Díků není nikdy dost, Jacomo už řekla všechno a teď se stejně jenom opakuju. Díky, díky, DÍKY!!!
Jé, Tobě to tak krásně vyšlo? :-) Klišé, neklišé, po tom jsme snily :-) A jsem moc ráda, že Loten nám ten krásný sen dobřála. Co se týká potomka, nejsi sama nespokojená :-) Ale já chápu jejich rozhodnutí. A nakonec, není všem dnům konec :-) Kdoví, co se stalo za deset, patnáct let?
Byl to docela hektický rok. Každá kapitola měla tak těch 8 tisíc slov, plus bonusy. A my to zvládly přeložit za rok! Myslím ale, že něco takového už nezopakujeme :-) Uf! Možná až na důchodě, pokud se ho dožiju :-) Betování je opravdu náročná práce a svoji betu si hýčkej :-) Za každičkou Marciinu poznámku jsem byla, a stále jsem, neskutečně vděčná. Bez ní by to prostě nebylo takové.
Děkuji Ti za krásný komentář, arabesko :-)
arabesko - děkuji za komentík :) betování dobré překladatelky je radost :) Mé komentáře jsou také početné - zhusta ovšem k ději, a komentáře u sexuálních scén, no, tak ty by opravdu publikovat nešly :) Ale jak psala jacomo - lidi si musí "sednout", tak Ti přeji, že jste si "sedly" s Ebi a držím pěsti, aby byla vaše spolupráce také tak krásná, jako to moje s Lupinkou :) A díky moc a moc!

Re: Chasing The Sun - 60.kapitola (Hodnotenie: 1)
Od: TaraFaith - 15.02. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Já vážně nemůžu uvěřit, že je konec! Tohle byla jedna z nejúžasnějších a nejlepších povídek, jaké jsem kdy četla. Strašně moc za ni Loten děkuji. A co se týče překladu a betování? Směkám před vámi imaginární klobouk! Jste vážně skvělé holky! Díky
Už je to tak :-) Jak říká klasik... každého dne se něco končí, něco překrásného končí... a dnes se loučíme s Honbou za sluncem. Moc mě těší, že jsme zprostředkovaly povídku, která se Ti líbila.
Děkuji moc za komentář, Taro Faith, bylo mi ctí :-)

Moc díky za tuhle povídku. Můj obdiv je nezměrný. Strašně dlouhá, ale nádherná povídka, která si vyžádala hodně Vašeho času rozhodně stojí za to. Povídka se mi moc líbila a vždy jsem nedočkavě vyhlížela pokračování. Ještě jednou moc díky za Váš čas a úsilí.
Já děkuji za komentář. Moc si vážím každého. Děkuji a bylo mi ctí, Lejsi :-) A trošičku doufám, že se Ti stejně tak bude líbit i Post Tenebras :-)

Re: Chasing The Sun - 60.kapitola (Hodnotenie: 1)
Od: luisakralickova - 15.02. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ohromné díky za vaši práci děvčata. Vybíráte pro nás krásné kousky z ff koláče a já se těším na další zakousnutí. Tohle dílo bude mít čestné místo v mém archívu a věřím, že nás budete ještě dlouho zásobovat. Váš tandem nemá chybu. Ještě jednou díky, překladům zdar.
Bylo mi ctí a jsem moc ráda, že se líbilo. Děkuji, luiso :-)

Koniec skvelý ako celá poviedka! Bod navyše za to, že to vôbec nebolo presladené a obaja ostali takí "svoji" :) Ďakujem za výborný preklad, vidíme sa pri Post tenebras lux.
Děkuji moc za závěrečné rozloučení, maylo :-)

Lupino, Marci - prostě smekám, že jste to zvládly, bylo to úžasné! Velké díky. :) Pravidelná dávka Chasing the Sun, prostě něco na co jsem se mohla těšit a zlepšovalo mi to náladu... Je smutné, že to končí, ale už teď vím, že k této povídce se ještě vrátím a budu vaše umění obdivovat znovu :D

 
Moc mě těší, že jsme Ti zlepšovaly náladu, a zpětně Ty nám svými komentáři. Děkuji, Keiko :-)

Re: Chasing The Sun - 60.kapitola (Hodnotenie: 1)
Od: sonik1802 - 15.02. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nádherné. Krásný závěr nádherného příběhu. Děkuji, že jsi to přeložila. Četla jsem to v angličtině, ale i tak spousta detailů unikla a teprve teď jsem si to správně vychutnala. Líbilo se mi, jak se jejich vztah postupně vyvíjel. No prostě nádhera. Díky díky.
Pro překlad jsem se rozhodla právě kvůli těm detailům, které i mě v originále unikly. Jsem moc ráda, že se líbilo a děkuji za komentář, soniku :-)

Re: Chasing The Sun - 60.kapitola (Hodnotenie: 0)
Od: Neprihlásený - 15.02. 2014
Páni, už je konec? A mně to přijde, jako by to bylo včera, kdy jsem začala číst. Moc a moc děkuji za to, že jste si zvolily na překlad takhle úžasnou povídku a že jste jí tak skvěle přeložily. Jste opravdu úžasné a já se těším, až se začtu do další, kterou jste už začaly překládat. Opravdu smekám .  
Ech, nějak jsem se zapomněla přihlásit 
Děkuji moc za závěrečné rozloučení, těší mě, že se líbilo, lutemo :-)

Ze všeho nejdřív vám holky skláním OBROVSKOU poklonu za ten víc než rok práce. Nádherný, citlivý a neuvěřitelně kvalitní překlad a hodiny a hodiny práce. Za to velký dík. Ačkoliv jsem ke konci už moc komentářů nepsala, četla jsem pravidelně až do konce. Takže máte jistotu, že téměř rok byly moje středy (a pak i soboty) spjaty s Honbou za sluncem.

A teď si dovolím obsáhlejší komentář k povídce samotné.
Loten na ní bezpochyby odvedla obrovský kus práce a dokázala vyřešit některé věci elegantněji než Rowlingová (jenže po bitvě je každý generál). Byla jsem z toho absolutně odvařená. Prokreslení Severusovy minulosti, šikanování, Pobertové jako skupinka privilegovaných fracků (zvlášť Lupin mě v tomhle zabolel nejvíc a s Loten v tomhle případě nemůžu souhlasit, ale co...), Brumbál jako citový vyděrač a manipulátor. Skvělé portréty a jejich vztah k Severusovi či řešení zakořeněných předsudků. Žádné strkání Rona a Harryho do žánrových škatulek. Vynikající emocionální jízda až do zlomové kapitoly (kolem 37. pokud si to správně pamatuju), kdy se seběhne obrovská bitva v Bradavicích a Severus odsekne Brumbálovi ruku. A pak najednou obrovský útlum.
S tím, jak začala být povídka komorní - přesunem z hradu do stísněnějšího prostoru, tomu trochu došel dech. Mám problém se vztahem Severuse a Hermiony, protože mi pro něj přes všechny zmínky o její vyspělosti připadá příliš mladá a nezralá. Přes všechnu psychologii a posun to tam prostě nevidím. A vyloženě jsem trpěla u sexuálních scén, z nichž spousta neměla opodstatnění. Hup-na-to scény jsou úlitba čtenářkám, které tohle od ff chtějí, ale v drtivé většině případů jsou nadbytečné a děj nikam neposunou. Tohle přesně je i příklad toho, co se děje taky. Ke vztahu dvou lidí sexuální život určitě patří, ale mě ho tam přišlo až moc. Kromě toho mě ti dva trochu otravovali svou sebestředností, jako kdyby kromě nich dvou a jejich (nebo lépe řečeno Severusových) problémů nic neexistovalo. Veškeré motivy k činům zahrnovaly snahu Severuse se odpoutat od svých dvou pánů. Severusovy trable s Lily a problematická minulost se pak točí znovu trochu zbytečně. Jistě, bylo nutné, aby to Hermioně Severus řekl, ale vzhledem k tomu, že jsme tolik věcí už věděli z Hermioniných dohadů předem, dalo se to udělat i mimo scénu.
Je mi skoro až líto, že Loten si nechala utéct tolik příležitostí k opravdovému napětí. Jako by se tak snažila logicky přetrumfnout Rowlingovou, až jí ta jednoduchá řešení nedodávají dostatek tahu v příběhu. Kromě scény v bance (a teď myslím útěk z ní okamžitě shozený žertováním o Monty Pythonech) si nevybavím dostatečně napínavou scénu. Odstraňování znamení zanechalo dojem, banka, ale pak je dlouho ticho po pěšině. Ono epické bitvy mohou být ze zmijozelského pohledu úplně na hlavu, ale ono rčení v jednoduchosti krása má také svoje meze.
Koncept bourání role Vyvoleného je celkem odvážný, ale nahlížet na většinu Harryho akcí jako na pošetilé dobrodružství orchestrované pošetilým Brumbálem mi přijde moc tvrdé. Znovu, podle mě to příběh trochu ochuzuje. Netvrdím, že je nutné dělat z Harryho superhrdinu, ale bylo by hezké mu nechat trochu zásluh. Také Lily to slízla až moc. Přece jenom, byla to puberťačka. Kdo má v patnácti patent na rozum? Také dneska věci, které jsem před pěti lety považovala za obrovský problém, dávno přešla mávnutím ruky. Lily nedostala šanci dozrát a urovnat vztahy se Severusem. Její chování k němu nebylo hezké, ale takhle ji soudit mi přijde přes čáru. Umřela příliš brzy, než aby měla čas získat nadhled, zejména v časech bojů s Voldemortem, kdy jste mohli horkotěžko důvěřovat přátelům.
Z toho co jsem napsala vyplývá, že konec mě moc nenadchnul. A tím bych

Čítať zvyšok komentára...
Páni, já smekám klobouk před Tvým rozebráním povídky. Sice některé věci nevidím stejně, ale výstižně jsi tady vyjádřila své názory a myslím, že povzbudíš některé čtenářky k tomu, aby se přesvědčily na vlastní oči, jak to tedy je :-) A pokud Loten dokázala vzbudit takové reakce, tak myslím, že může být pyšná. Ne každému autoru se dostane takové shrnutí a vyjádření od čtenáře.
Rok jsem s touto povídkou žila a bez totálního nasazení a odevzdání se jí by překlad tak rychle nevznikl. Jsem tedy moc vděčná za toto Tvé závěrečné rozloučení a děkuji Ti za něj, Eily :-)
Milá Eily - obrovské díky za Tvůj vyčerpávající komentář. Ačkoli považuji Honbu za svoji srdcovku a mistrovské dílo, musím s drtivou většinou Tvých názorů souhlasit. Někdy si říkám, že možná Loten trochu kopírovala rytmus Relikvií, kdy se Trio třičtvrtě roku bincalo ve stanu po británii a kromě akce s Batyldou v Godrikově dole se také až k událostem u malfoyových nic nedělo, ale to nic neubírá na faktu, že se tempo vyprávění zvolnilo. Dávala jsem Honbu číst své matce, která vyjádřila názor, že má pocit, jako by poslední třetinu povídky psal někdo jiný. :) K sexuálním scénám není co dodat a s Lupinkou jsme při nich trpěly obě. :)
Ale jak píšeš - povídka vzbuzuje emoce a reakce a jsem si jistá, až si jí s odstupem přečteme na jeden zátah (a přimhouříme oči u opičích tanečků), stále bude jako celek vysoce nadprůměrná. jsem moc ráda, Eily, že jsi u Honby vydržela a moc a moc děkuji za jeden každý Tvůj komentář :)

V hlavě mi naskakuje jen jedno slovo: BOŽÍ! Tahle povídka je prostě úžasná, od prvního do posledního písmenka a já skládám hlubokou poklonu a vřelý dík vám oběma, díky kterým jsem měla možnost si vychutnat překlad. Opět se mi potvrdilo to, že ve světě FF jsou díla, kterým originál od Rowly nesahá ani po kotníky. Ještě jednou velký dík a přeju, ať vás chuť do překládání a šťastná ruka při výběru povídek NIKDY neopustí!
:-) Tato povídka mě naprosto pohltila a těší mě, že se líbila i Tobě, že se líbil výběr i překlad. Děkuji za komentář, Marti, díky :-)

Děkuji moc za překlad! Moc jsem si to užila a máš můj velký respekt za takovou celoroční práci. Já měla tu čest číst to už doma s předstihem, ale s chutí jsem si to dala tady znova. Ještě jednou děkuji!!! :-) Eliška
Bylo mi ctí, Eliško. A děkuji :-)

Re: Chasing The Sun - 60.kapitola (Hodnotenie: 1)
Od: Folwarczna - 15.02. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ach jo, nějak se mi zdá, že ten konec byl tak nějak rychle,rychle, bez problémů a překvapení a ještě aspoň jednoho nečekaného zvratu. Ale co se dá dělat, je to prostě konec. Neskonelé a věčné díky všem za tu hromadu práce, která se za tím skrývá.
Ano, konec překvapivě bez zvratů, ale tak prostě Zmijozelové vyhrávají válku :-) Děkuji za komentář, Folwarczno :-)

Re: Chasing The Sun - 60.kapitola (Hodnotenie: 1)
Od: aurora264 - 15.02. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ďakujem za túto nádhernú poviedku :) ktorá mi zpríjemňovala deň po dlhší čas :) teším sa zas na nejakú novú a ešte raz ďakujem prekladateľkám za ich odhodlanie pri preklade :) ....jediné čo ma mrzí je, že sme sa nedozvedeli ako to dopadlo s ostatnými, tie reakcie na Hermionu a Severusa by ma zaujímali :)...takže ešte raz Ďakujem :)
Je toho hodně, co by chtělo rozebrání. Třeba takové portréty, co se stalo s Malfoyovými, Weasleyovými... Takto to je a my se můžeme už jen dohadovat a představovat si, jak to bylo dál :-) Děkuji za komentář, auroro :-)
Jo, portrétů a Malfoyových není nikdy dost! :) Také bych brala nějakou rozšiřující kapitolu jen s vedlejšími postavami :)  Díky moc za komentář, auroro :)

9. ledna 2013 - schválně jsem se podívala na přesné datum. Loteninu románu jste tedy s marci věnovaly déle než rok hodně času. Najednou mám úplné zatmění, nevím, co napsat, jak vyjádřit obdiv nad vytrvalostí a schopnostmi, které nám čtenářům přinesly tohle dílo.
Obvykle mám sklon přelétávat epilogy, protože jsou na jedno brdo - hlavní dvojice a jejich spárovaní přátelé se sejdou nad kolébkou s čerstvým nemluvnětem a autorka nám představí další půltucet dětí všech zúčastněných. Měla jsem vědět, že Loten překvapí - nadchl mě krevní kámen, i zmínka o tom, že Malfoyovi všichni vyvázli, když se mohli účastnit svatby (to musel být pro Draca a Narcisu docela trest, pohybovat se v mudlovských šatech a mluvit s mudly, ačkoli darebák Lucius se jistě pokoušel flirtovat i s paní Grangerovou). A manželský život těch dvou zdárně završil celý příběh - Severus má trauma, ale oba váží si toho, co mají a rozhodně to za samozřejmost ještě dlouho považovat nebudou.
I při většinou velmi vysoké úrovni povídek na těchto stránkách, Chasing je extratřída. Rowlingová je samozřejmě jednička, ona je stvořitelkou tohoto světa, ovšem Loten se jí blíží. Představuji si, že takhle nějak by Rowlingová napsala příběh, kdyby byl určen dospělým. Je to bezpochyby román, už rozsahem a vývojem postav. Když si vzpomenu na vykulenou páťačku ze začátku, nebo cynického alkoholika bez naděje a vzpomínám si, jakou cestu ušli, klaním se po kolena. Hermionino objevování Severusovy minulosti a náhled, jaký muž se schovává za vší kamennou fasádou, ďábelský Brumbál, který v cestě za vítězstvím jde přes mrtvoly, realistický pohled na Poberty a Lilynu roli, a úžasná Dilysa a Phineas, ty jsem měla jmenovat na prvním místě. Pak samozřejmě Poppy, na konci jedinečný Lucius, už tenhle portrét by učinil Chasing nezapomenutelným. Harry a Ron mě taky okouzlili. Samozřejmě tu musí být i padouši, (kromě největšího zloducha Brumbála), odnesli to Minerva a hlavně Lupin, toho je mi docela líto. Nesmím zapomenout ani na Umbridgeovou, že?
Příběh sám byl fantastický, ať už dobrodružství, emoce, humor, kouzelné dialogy, nenudila jsem se ani na chvíli, Loten má dar i dávno známé skutečnosti představit z nového úhlu pohledu a vyzdvihnout maličkosti, nad kterými se běžně nepozastavuji. Jediné, co nedokážu skousnout, jsou Severusovy ranní běhy, ale dost dlouho jsem se nad tím zamýšlela a nedokázala jsem vymyslet nic jiného, co by ke sblížení těch dvou mohlo přispět stejně. A stejně toho nechal, když to splnilo účel, takže Loten to možná má stejně. Bezvadné je, že umí napsat fascinující bojovou scénu, ale na závěr použila něco tak civilního, jednoduchého, že se ještě teď směju svým přehnaným očekáváním. To je taky bod pro Loten - převezla mě mistrně. Vrcholem povídky je pro mě scéna, ve které nahý Severus provádí inventuru před zrcadlem a uvažuje, co může nabídnout a co může zlepšit. Zavětřil svou šanci a rozhodl se, že bude bojovat. Dal se do toho a všem ukázal. Hermiona je tu skvělá - žádná něžná kráska, ale originál panovačný vševěd a pěkná semetrika. Pro mě je naprosto uvěřitelné, že se jí Severus rád nechá vést. Vždyť tolik let poslouchal lidi, kterým nevěřil a jimiž opovrhoval, tak teď si užívá, že nemusí být pořád ve střehu a konečně je tu pro něj někdo, kdo ho bere takového, jaký je. Bezvýhradně. A že je mladá? On není na čaroděje starý. Sexu je tu docela dost, ale asi to chápu. dospělý mužský se nebude chtít roky držet za ruce a Hermiona byla plnoletá, když došlo k věci. (Hodně mých čtenářek si stěžuje na přebytek sexuálních scén v knihách, ale všem říkám, že kdyby se to nekupovalo, tak by se to nepsalo a nevydávalo - a na tom bodu končí celá debata). Op

Čítať zvyšok komentára...
Kdybych chtěla napsat své pocity z povídky, zdaleka bych to nedovedla tak krásně jako Ty, denice. Jsi úžasná čtenářka a komentující. Musím Ti poděkovat za všechny reakce, které jsi nám pod povídkou nechávala. Takže DĚKUJI a nepřestávej číst a komentovat, prosím :-)
Milá denice - na tvé komentáře jsem se vždycky strašně těšila :) Tak trochu jsi byla jako já - když mi přiletěla od Lupinky nová kapitola, zhltla jsem jí a okamžitě nadatlovala první reakci do mailu. pak jsem se dala do práce a podrobnější reakce k ději vpisovala do komentářů po straně (a že jich bylo!). Jo, Loten je skvělá! A i když bych popis sexuálních scén většinou utla hned v zárodku a i když souhlasím s mnohým z rozboru Eily výše, Honba je strhující dílo. A máš pravdu - hermiona JE semetrika, ale Loten krásně vykreslila Severuse tak, že bylo uvěřitelné, že přesně takovou ženu potřebuje. Vždy potřeboval :) Vypíchla jsi krásnou scénu - Severusovo sebezhodnocení před zracadlem,.. Na strašně drobných střípků děje jsem za ten rok už zapomněla... Děkuji, denice, čtenářky, jako jsi ty, jsou pro každého překladatele hnací silou :) Díky!!!

Tak a je konec. Toto byla jedna z nejlepších snamione co jsem četla a myslím,že ji u mě dlouho nic nepřekoná. Pomohla mě přestát zatím nejtěžší chvíli v životě,co jsem na podzim prožila,když jsem mohla zapomenout na realitu života a propadnout se do říše ff. Holky jste prostě úžasné, že jste to zvládly tak skvěle a rychle přeložit pro nás ostatní čtenáře. Obdivuji i Loten,že dokáže vymyslet takový krásný příběh,Rowla se může jít zahrabat. Na konci jsem měla slzy v očích,když jsem si uvědomila,že si už další kapitolu nepřečtu. Důstojná náhrada je Post,tak aspon nebude to loučení tak strašné. Moc Vám holky děkuji za tuto nádhernou povídku přeloženou do češtiny. Díky!
Těší mě, že jsme Ti našim překladem trošku pomohly. Jsem moc ráda, že se líbilo a velice děkuji za toto milé rozloučení. Děkuji, scully :-)

Myslím si,že pouhé děkuji je absolutně nedostatečné. Nejkrásnější Snamione co jsem četla. To, jak se jejich vztah vyvíjel pozvolna a reálně a to ani nemluvím o přesném výstihu chrakterů Severuse a Hermiony. Já jsem se do téhle povídky beznadějně zamilovala a je mi moc líto,že je u konce. Děkuji za nádherné chvíle strávené při četbě Honby...
:-) Jsem moc ráda, že se líbilo. A děkuji Ti, lenty, za toto rozloučení s povídkou :-)

Bouchám šampáňo a slzím si na česnekovou jednohubku. Bude se mi stýskat. Moc :-( Ale bylo to ženský moje překrásný a já za to děkuji ;-)
:-D Tak nazdraví! Byla to jízda. Děkuji, gamo :-)

Takže je koniec.  Určite si obe zaslúžite veľkú pochvalu za tak dlhý preklad. Keďže viem, koľko času to stojí, hovorím ďakujem !!!
Honbu som komentovala od začiatku, veľmi netrpezlivo  som očakávala každú stredu. Dôkazom toho je aj to, že mám, nie raz, prvý komentár ku kapitole, plný radosti a nadšenia.
Scéna „Severus a klavír“ sa u mňa zaradila do kategórie scén, ktoré sa s úsmevom na tvári dajú prehrávať v mojej mysli.  Asi preto, že som úchylná na Severusove vyhrnuté rukávy a tetovačku :) Obrazy, tak tie som milovala, boli napísané bezkonkurenčne.  Viac menej, prvá časť mi výrazne nevadila, až na tie neustále opísané, brutálne týračky, v ktorých bolo požehnane.
Bohužial som nevedela stráviť Severusovu zázračnú premenu charakteru, veci typu „stojí nahý , opretý o zárubňu a pýta sa Hermiony, či sa jej to páči“ to nie je pre mňa Severus. A ani takto zo začiatku, kedy som ho žrala, napísaný nebol. Je možné, že nechápem ten jeho prerod *zuby vonku* z toľkých závislostí, zranení, psychických problémov na skoro žoviálne pôsobiaceho mladíka...
Hermiona, začiatok zlatá,neskôr, keď už bola na koni ma rozčuľovala, bola panovačná. Určite je úctyhodné, akej dĺžky bolo dielo, autorka sa zaručene nadrela, vy dve na preklade taktiež. Len som niekedy nevedela, kudy-kam, pretože zo začiatku bol Severus za supermuža, čo všetko zvládne, sám, neskôr bol v pozícii submisívneho pozorovateľa, riadený Hermionou, oddávajúci sa sexu skoro pred Harrym a Ronom... (sex mi čítať nevadí)
Niekedy som sa vážne bála, že na mňa Loten vyskočí z chladničky, pretože toľko nekritických superlatívov som pokope asi nevidela. :D :D Škoda, že som bohužiaľ nemohla komentovať, niektoré veci by som rada mala objasnené, viac hláv, viac rozumu. Takto mi chýbajú kúsky skladačky.
Poviedka zostane v mojom archíve ako memento neskutočnej práce dvoch včeličiek, ktoré som určite, celkom určite ,  dosť vytáčala. Ešte raz díky :D
 
:-D Loten vyskočivší z chladničky :-D Jak už jsem psala výš, může být na sebe pyšná. Protože dokázala přimět čtenáře, aby sedli a vypsaly z povídky své dojmy. A to občas i docela rozsáhle a komlexně, takže u váhajících, zda číst, či nečíst, to můžu vzbudit zvědavost, o co tam tedy jde.
Byl to rok opravdu intenzivní práce, až se divím, že to se mnou rodina vydržela. Děkuji Ti, arkamo, za toto závěrečné rozloučení :-)
Milá arkamo, velice děkuji za tvůj závěrečný komentář :) Chápu, že jsi měla k ději výhrady - při takové délce ani není možné, aby se všem líbilo bezvýhradně všechno. Přerod hermiony v panovačnou ženu byl podle mne vidět i v kánonu, bohužel na konci série jí JKR natloukla zpět do k partnerovi obdivně vzhléžející pipky, asi aby se hodila k Ronovi :) Loten jí nechala "vyrůst", čímž neříkám, že je její povaha můj šálek kávy. Ale přišlo mi to uvěřitelné, stejně jako přerod Severuse...
Vidíš, mně Severus jako supermuž na začátku nepřipadal.. Spíš jako někdo, kdo se snaží dělat to nejlepší, co za daných okolností může (což bylo opravdu hodně), a kdo s potěšením přenechal vedení někomu jinému... proč ne? Uvěřitelné... Jak psala Eily, povídka vzbuzuje emoce a to dokáží jen nadprůměrná díla, což Honba, přes všechny výtky je... jsem ráda, že jsi s povídkou vydržela až do konce, i když ses z první řady přesunula víc dozadu, a doufám, že na tebe loten z té ledničky nevyskočila :) ještě jednou díky .)
Ďakujem, že vám obom stálo za to, reagovať na môj komentár. :)) Vážim si to. Ono asi nebude len tak, že mi v každom teste vychádza zaradenie "Slizolin" :D a s tým sa niekedy fakt ťažko bojuje :)))))
Takže už len dodám po severusovsky : *obočie hore* "ešteže máme PTL."
Ste zlateé :)
 

Keď som túto poviedku začínala čítať, zdalo sa mi, že je predo mnou strašne veľa kapitol a že to bude trvať dlho kým skončí a ono je to už tu a prešlo to neskutočne rýchlo. Bola to skvelá poviedka taká iná. Myslím tým spôsob zlikvidovania Voldemorta. A aj Hermionu ako liečiteľku a odobratie viteálu z Harryho mágie... Bola celá dosť boľavá ale som strašne rada, že autorka mi nikoho nezavraždila. Ďakujem za preklad :)
Vzpomínám, kdy jsem na začátku koukala na takový ten seznam kapitol u každé povídky a byly tam teprve asi jen dvě, tři. Říkala jsem si, bože, než jich bude 60, to bude dlouho trvat. A už je to tady. Těší mě, že Tě povídka zaujala a děkuji za toto závěrečné rozloučení, Zuzano :-)

uzasna povidka,vtipna a chytra a krasne prelozena' dik za prijemne chvile pri cteni 
 

Jsem ráda, že se líbilo. Děkuji moc za závěrečné rozloučení, ivy :-)

uzasna povidka,vtipna a chytra a krasne prelozena' dik za prijemne chvile pri cteni 
 


Nemôžem uveriť tomu, že sa po roku lúčim s Honbou..
Páni, veď sa to celé začalo ešte pred maturitami! :D Streda bol môj obľúbený deň v týždni. A viete, že mi vôbec toto klišé nevadí? Zaslúžia si to.
Takže, milá Lupina, marci a solce, vďaka Vám predovšetkým za rozhodnutie pustiť sa do tejto skvelej poviedky, za perfektný preklad a nádherný banner! Milovala som ju od prvej chvíle a úživala si jej čítanie :) Ste šikulky, ďakujem baby :)

Loten, máš nového fanúšika :D (raz sa to k nej dostane v príslušnom jazyku)
Teda, Honba s Tebou prošla dost sůležitým obdobím v životě :-) Děkuji Ti, Sally, za toto milé rozloučení :-)

waaau. ty čísla jsou opravdu děsivé. Doba překladu taky.. klobouk dolů dámy.
Celou jízdu jsem si s vámi užívala opravdu naplno. Ve školní lavici to byla chvíle lelkování mezi češtinou a nějakým odborným předmětem.
V období maturit zase ukazatel dne v týdnu. :)
 
Moc děkuji, těším se na další setkání s vámi i s dalšími postavami a jejich osudy.<333 
Víš, že si teď říkám, jak jsem se vůbec mohla odvážit do něčeho tak velkého? A upřímně, už si to nezopakuju :-D Cítila jsem to jako obrovský závazek, navíc mě děj hnal dopředu, úplně mě to pohltilo. Děkuji Ti moc, Goddy, za toto milé rozloučení :-)

Re: Chasing The Sun - 60.kapitola (Hodnotenie: 1)
Od: michelle13 - 16.02. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
A je to tu, keď som prvýkrát objavila túto Snamione, nevedela som ako veľmi ma môže prekvapiť. Honba ma chytila za srdce. Dokonalo realistický Severus mi vyvolával v niektorých sitáciach až zimomriavky. Bol presne taký, akého som si vysnívala. Dokonca som nad niektorými popismi až plakala. Najmä keď už mal na vlásku a ten jeho nervový systém :P ... Jednu veľku bitku sme si odkrútili so staríkom Dumbledorom/Brumbálom.Úplne ma prekvapila záverečná bitka, ale najviac by som chcela počuť rozhovor medzi Luciusom a Severusom. To muselo byť božííí ♥ Hmm a takú svadobnú cestu mať :D To aby človek bol Slizolin/Zmijozel :D :D :D Krásny koniec, priam ako z rozprávky až nulový výskyt bábätka :D Čakala som odkiaľ vyskočí Hermiona so správou o dieťati. Nepodarilo sa. Tak nabudúce. :D Za rok sa vám podarilo z nás spraviť závislačky s neuveriteľnou abstinenciou a teraz ako sa s tým my, chúďatka, vyrovnáme. Stredy rána boli moje najkrajšie a vždy som sa tešila, že si spríjemním ráno pred školou a vychutnám Honbu s raňajkami :) .Teraz sa preorientujem Na PTL. Honba aj tak ostane v mojom srdci, jedna z najdokonalejším dokončených kapitoloviek. Medzi nedokončené by som zaradila Kameň manželstva. A ešte by som rada vyjadrila moju obrovskú vďaku a uznanie za vaše skvelé preklady a betovanie, pretože bez Loten a vás by nikdy v živote takéto veľdielo nevzniklo a nebolo umožnené nám fanúšikom slintať nad Honbou za Slnkom. ĎAKUJEM! Ste úžasné. 

:-) Víš, že jsem ráda, že i další ženské se staly závislými na Honbě? :-) Tak nějak si připadám normálněji :-D Pro mě bude tato Snamionka navždy Top. Je první mnou přeložená, zatím nejdelší a asi i navždy nejdelší přeložená a Severus tady byl prostě skvělý :-) Těší mě, že jsme se staly součástí Tvých středečních rán a moc děkuji za krásný komentář, michelle :-)

Psat posledni komentar je vzdy tezke. Jednoduche dekuji je az moc jednoduche. Ale jak shrnout vsechny ty krasne hodiny, ktere mi tato povidka dala? Nerada bych byla melodramaticka, ale clovek si ty pocity musi vychutnat, dokud tu jsou :-).
Bylo to krasne, damy. Moc a moc krasne. Vesele, smutne, dojemne, uslzene, rozneznele, plne "aha" a "ano, presne tak!" efektu, protkane usmevy a hlavne to bylo ve znameni chvilek, ktere jsem mela jen sama pro sebe. Psychologove by to asi nazvali cileny, uvedomely odpocinek. A ten je strasne tezke docilit. Zvlast pak jen pomoci obrazovky a shluku pismenek.
60 plus bonusy a nebyla tu ani jedna, ktera by se mi nelibila, nebo s kterou bych jen treba napul nebyla spokojena. Vse to zapadalo do sebe, co vic, vzdy me tesila ta nadherna cestina. Dekuji, Lupino! Muzes na sebe byt neskutecne pysna. Nejen to, vsechny te tu bezmezne milujeme!! :-)) A ty marci- prestoze jsem se nikdy do tak rozsahleho dila nepustila, vim, jaka je to uleva mit nekoho, kdo za tebou stoji, kdo dodava podporu, napady a mily komentar. I tobe velky dik.
Takze, devcata: :-*!
:-) Já děkuji za tak krásný komentář, Gift :-) Jsem moc ráda, že jsem se trefila do noty, že stejně jako mně i Tobě se povídka tolik líbila. A přinesla tolik chvil odpočinků. A možnost se zasnít... Děkuji, bylo mi ctí :-)
Milá Gift, velice děkuji za Tvůj závěrečný komentář :) Máš naprostou pravdu - efekt "aha" a "ano, přesně tak" se tu projevil víc než jednou. Vzpomínám si na mnohé své poznámky typu: přesně tak to bylo, mělo být, to je TAK logické :) jsem ráda, že jsi vzpomenula na bonusy - k Honbě neoddělitelně patří. jen škoda, že těch bonusů a pohledů na kánon Severusovýma očima nebylo víc :) děkuji za pochvalu češtiny (po Lupince je radost betit) a doufám, že se Ti budou stejně líbit i její (naše) další překlady :) Díky!

To už je konec...vážně konec?? Je... Lupinko a Marci, velké, převelké a gigantické díky, za tento překladatelský skvost!! Strávila jsem s Honbou úžasné chvíle! Tak a teď ke konci... Je zjevné, že má Severus tvrdý a tuhý...chvilka napětí...kořínek, že to vše přežil. Zvládnul přepnout ze smrtelně stresujícího do smrtelně sexujícího módu, kanec! Dívím se, že mu manželé Grangerovi neponičili a neznehodnotili mužství! A jak si pěkně s Hermionou a Křivonožkou společně žijí...milé, vážně a to myslím bez kapky sarkasmu!! zasloužil si to a Hermiona také!! A přečtu si tuto moji nejmilejší povídku odznova a celou!! Ještě jednou díky, holky!!
:-D Severus si určitě na ten sexující mód nestěžuje :-D Já jim ten sladký konec taky přeji. Vzali se a žili spolu šťastně až do smrti. Co víc si přát. A vsadím se, že spolu svedli i mnoho památných sporů a užívali si každé společné chvilky. Po tom, co měli za sebou, si to zasloužili. Hlavně Severus.
Děkuji Ti, Snapeo, za tento závěrečný komentář. Díky :-)
Milá Snapeo - neklame mě paměť a mohu Tobě připsat autorství pojmu "opičí tanečky"? Díky Ti za něj!!! Jinak už s Lupinkou obdobným scénám neřekneme :) A děkuji velice za všechny tvé komentáře - pokaždé jsem se na ně moc těšila! Díky .)

Páni, bude mi smutno, že už je konec, takže až bude čas, v první chvíli budu číst odznova a připomínát si ty úžasný a monumentální chvíle.. Moc vám, Lupinko, marci, Loten, děkuju za práci, kterou jste nám čtenářům věnovaly. Přidávám se k davu a smekám... nebo líp, házím čapku do vzduchu :)
Severusově přítulnosti naprosto rozumím a jsem ráda, že se má ke komu :) Byl to moc fajn závěr, žádný klišé, žádný srdceboly, prostě klídek, práce která baví, domek, kocour... sen každého z nás. Rozhodně si to oba zaslouží.
Jste skvělé, holky! Ještě tisíckrát a při každém dalším čtení - díky.
Těší mě, že jsme i Tobě připravily chvíle pohody, a moc děkuji za toto krásné závěrečné rozloučení, bludicko :-)

Moooc Mooc Moooc DĚKUJI za NÁDHERNOU povídku. Celou ji mám moc rááááda a bude mi chybět. Jste prostě fantastické a úžasné , že to pro nás, co neumí jazyky děláte. Dííííííííííík. Jiťa
To já děkuji za tak krásné rozloučení :-) Bylo nám ctí, Jiťo :-)

Zase jedna krásná povídka u konce. Bude se mi stýskat, čtení jsem si užívala a těšila se na každou kapitolu jak malá. A musím podotknout, že se velmi stydím za přidání komentáře až u poslední kapitoly. Tak snad se polepším u další povídky. Děkuji za překlad dámy, bylo to  skvělé
Já jsem náhodou vděčná i za komentář až u poslední kapitoly. Stálo Ti za to nám jej napsat a toho si cením. Děkuji Ti, adelino, velice :-)

Re: Chasing The Sun - 60.kapitola (Hodnotenie: 1)
Od: miroslava - 18.02. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Milé dámy,
mám vaši povídku v merku už víc jak půl roku a pořád si ji hlídám . Ne, ještě jsem ji nečetla, ale neskutečně se na ni těším!!!!!!!! (Já nerada se pouštím do rozepsaných povídek, několikrát se mi stalo, že tak nějak odumřely během děje... a opravdu nemám ráda otevřené konce.) A po tom  množství úžasně reagujících komentářů jsem fakt nedočkavá. Můžu si ji stáhnout, prosím????? V Kindlu mám schované samé "poklady" ke kterým se často vracím a tuto povídku bych si tam přála mít uloženou.
Děkuji za vaši obětavou práci a čas, jste obrovské šikulky!!! Těším se na vaši další spolupráci!!!
JDU NA TO !!!!!!!! Juchůůjupiááááááááááá!!!!
:-D Pokud chceš povídku číst hned, musíš si ji postahovat sama. Ale časem, neslibuji kdy, uděláme buď pdf verzi, nebo alespoň wordovskou.
Ale doporučuji nečekat :-)

Skvelá poviedka, čítala som ju všade kde som mala prístup k internetu, spolubývajúce už len prevracali očami čo to zase čítam  Kočky, patrí vám obrovské ďakujem za spríjemnenie môjho času stráveného pri tejto poviedke !
Ano, tato závislost se těžko vysvětluje. Mám naštěstí tolerantního manžela a můžu se této závislosti plně oddávat :-) My děkujeme za milý komentář a bylo nám ctí, ivanio :-)

Nevím, co napsat, mám teď takový příjemný pocit z dobrého konce. Moc jim všem přeju ten obyčejný život, zaslouží si ho vrchovatě. Díky za skvělý překlad, užívala jsem si ho nejen po obsahové stránce, což se mi v poslední době už moc často nestává, bohužel. Jste skvělé, díky za tu spoustu práce, kterou jste na tom nechaly! Jsem moc ráda, že jsem si tuhle povídku mohla přečíst, je jedinečná a určitě se zařadí do mých nejoblíbenějších. Ještě jednou díky a těším se na "setkávání" u další povídky (a slibuju, že se k tomu určitě v dohledné době dostanu)!
Po takovém utrpení si Severus zasloužil takový konec. A jsem moc ráda, že se Ti líbí, že v Tobě zanechal příjemné pocity. Pro mě je povídka taky jedinečné. Ale to je pochopitelné, už jen pro její délku :-) A ne jen pro ni. Pohltila mě na samém začátku a po roce na konci vyplivla ven :-) Doufám, že po Post Tenebras najdu opět něco podobně návykového. Děkuji Ti, teriisku, za moc milý komentář na závěr. Děkuji moc  :-)

Dakujem za preklad, bola to uzasna poviedka. Bude mi chybat. A preklad bol perfektny ste super baby.
Těší mě, že se překlad líbil. Přeci jen, nejsme profesionálky. Děkuji moc za komentář, jerry :-)

Wau, ty si to už doprekladala? Tak rýchlo? Alebo mne tak rýchlo uteká čas na výške? Nie, nie je to ani rok, šesťdesiat kapitol, klobúk dole. Ja som nakoniec vtedy na začiatku dočítala originál, ale niekedy sa vrátim k prekladu keď bude viac času a prečítam v kľude "po našom".
Takže dopredu ďakujem za obrovský preklad.
Jojo, hotovo jsme měly už o adventu, čekaly jsme jen, až zase půjdou neadventní povídky. Ale musím přiznat, že toto tempo jsem absolvovala poprvé a naposledy :-D Bylo to docela vyčarpávající. I když zase na druhou stranu mě to nabíjelo... No, ale teď zase musím něco udělat s těma kilama, co jsem přibrala :-D
Pribrala? ja by som skôr povedal, že schudneš, keď si stále iba pracovala...na tom si musela pracovať každú voľnú chvíľu...viem ako vyzeralo jedno moje prekladateľské leto a opravy nasledovali až po tom a ťahajú sa už rok...
No, jo, ale já se dostávám do té správné překladatelské nálady s vínem po ruce.:-D  A místo sezení na rotopedu jsem celé volno seděla u počítače :-) Takže se to takhle projevilo. Ale letošní povídka má skoro o 200tis slov míň, tak bych se mohla věnovat i sportu :-)

Mam za sebou rusnejsie obdobie, tak som sa bohuzial ku komentovaniu az doteraz nedostala... ale!!! Hned to napravim! Honba za sluncom bola paraaaadna jazda....som velmi, velmi rada, ze som sa jej mohla zucastnit...obcas to bola poriadne emocionalna smrst, najme v zaciatkoch a hoci druha polovica a zaver moze niekomu pripadat az prilis idealne a idealisticky, ja som len rada... Chcela som presne takyto happy end a presne takehoto Severusa i Hermionu a som neskutocne rada, ze ste mi to umoznili prezit v tak KVALITNOM preklade... Klobuk dol e, damy! Ste hviezdy ;-)
Moc děkuji za krasný komentář :-) Moc mě to těší, že se líbilo, že i Tebe, stejně jako nás, dokázal tento příběh pohltit. Děkuji moc za to, že jsi nás povídkou doprovázela :-) Díky, leporelo :-)

Re: Chasing The Sun - 60.kapitola (Hodnotenie: 1)
Od: Beruskamobil - 03.03. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Bozi, dokopala jsem se abych konecne povidku docetla. Skvele. Krasne snamione, obsahovalo napeti i romantiku. Moc a moc dekuji za preklad holky jste skvele ;-)
Jsem moc ráda, že se povídka líbila i Tobě. Moc mě to těší a děkuji moc za komentář, Beruško :-)

Děkuji moc, moc, moc za úžasný překlad této prefektní povídky. Miluji dlouhé povídky a tady jsme si opravdu užila všeho - napětí, humoru, romantiky... a vše správně namixováno. Dám si menší pauzu (musím střídat páry v povídkách, jinak se mi to pak plete) ale už se moc těším na Post Tenebras, Lux protože Loten je pro mne Paní spisovatelka.
Tak ještě jednou díky vám oběda dámy, že i nám které angličtinou vládnou jen chabě, umožňujete zasnít se u takových perel.
Ano, toto byla povídka o rozsahu románu :-) Taky je mám moc ráda. Aspoň čtení vydrží déle. Loten si i já považuji, je i podle mě skvělá spisovatelka a už se těším na její další dílo. Zatím má novou práci, tak se to oddaluje, ale snad se situace uklidní a nadělí nám nějaký další román. Děkuji moc za všechny Tvé komentáře, Julie. Moc si jich cením :-)

Neviem, či som vôbec aj komentovala počas prekladu, ale idem na to teraz, keď je už poviedka kompletná.
ďakujem za krásny preklad, poviedku som prečítala niekoľko krát, keďže som sa nikdy nevedela dočkať dalšej kapitoly, potom som si ju dala celú naraz už preloženú :)
Príbeh aj preklad boli skvelé, príbeh plný emócii, krásne opísané čo všetko musel Severus prežiť počas vojny. Páčilo sa mi ako Loten zmenila Severusovi patronu na líšku. K slzám ma dojala scéna, kde Hermiona obraňovala Severusa, a ten jej ležal v lone. To bolo úžasne :)
Takže ešte raz Ďakujem, a teším sa na ďalší preklad aj ďalšie poviedky od autorky.
To mě těší, že se líbilo. Tato povídka bude mít navždy v mém srdci výsadní místo. První moje přeložená kapitolová Snamionka. :-) A ještě s tak úžasným Severusem, bojujícím a plným života. Každý další komentář mi říká, že práce na překladu nebyla zbytečná a že jsem třeba někomu dalšímu zpříjemnila chvíle odpočinku. Děkuji moc za komentář, basko  :-)

Ahojky,
 
super kapitola a super celá povídka. Přečetla jsem si ji ještě jednou celou pěkně od začátku do konce, abych si ji pořádně vychutnala. 
Moc oběma děkuji za překlad.A omlouvám se za opožděný komentář (stihla jsem si odskočit do porodnice a malá už má víc jak měsíc, strašně ten čas letí).
 
Dám si chvíli pauzu a pak se vrhnu na váš další překlad, už se na něj mooooc těším :-).
 
Tak to gratuluji! Ať Ti malá roste k radosti :-) Obdivuji, že jsi vůbec stihla ještě číst. Co si pamatuji na svá šestinedělí, byla hektická, všecka. :-)
Moc děkuji za komentář, itimich, vážím si ho o to víc, že sis na něj při tom krásném nadělení našla čas :-)
Děkuji, malá roste až moc rychle. Klidně by mohla zůstat takto malinká.
Já jsem si asi vybudovala návik na HP povídkách a zejména na Snamione. I když je pravda, že ke komentáři jsem se dostala až po dlouhé době :-(. Příště se zase polepším.
 
Ať vám jde překládání pěkně od ruky ;-)

Dámy čo dodat...úctyhodny výkon. Dalo zabrat to prečitat a čo potom preložit. Dakujem
No, trvalo to rok :-) Děkuji moc za komentář, mami :-)

Je toho mnoho, co by som mohla a chcela povedat. V prvom rade strasne dakujem. Je to nadherny pribeh, ten najhodnovernejsi, ktory som so Snapoeom citala. Genialita sama, krajsia ako original. Bolo neskutocne to citat... Nemam slov. Dakuje dakujem a dakujem !!!
Strašně moc mě těší, že se líbilo. Vážně. Pro mě je to úplně nejlepší Snamionka - asi i proto, že byla první kapitolová překládaná :-) Mám k ní až mateřský vztah :-) Takže já děkuji, že jsi napsala komentář, kterého si moc vážím, Leylon :-)

Milá Lupino,  také jsem se do tvého překladu pustila až po dopsán - jinak mám ve zvyku komentovat průběžně. Sleduji nadšené ohlasy - a byly části, kdy i já jsem byla nadšená, dokonce zhruba v druhé třetině jsem nebyla schopná přestat číst.  To je hodně důležité kritérium, alespoň pro mě, i když by se mnou možná literární teoretici nesouhlasili.
Ale budu i trochu kritická, a to zejména k překladu - protože pokud jde o příběh, to bych ráda sdělila přímo Loten (a že bych toho měla opravdu dost, jenže formulovat anglicky se mi to jednoduše nechce; zas tolik času nemám). Pokud chceš překládat, Lupino, čti. Čti hodně a čti česky. Dobrý překladatel musí samozřejmě umět jazyk, z kterého překládá, ale i ten, do kterého překládá.
Je to těžké, protože když hodně čteš anglicky, tak ti čeština malinko uniká, zejména když jsi aktuálně ponořená do anglického textu. Kdykoli jsem já překládala, tak jsem vždy ten text z odstupem přeložila z "engštiny" do normálního českého jazyka. Je to věc jazykového citu, který nelze získat jinak než čtením kvalitní literatury.
Mě ty anglické struktury vět rušily - a protože jsem četla Chasing velmi intenzivně - tak jsem zjistila, že i já začnímá používat věty typu "měli bychom zvážit uvaření oběda". (Pokud ti tato věta připadá česky, tak ještě jednou - čti česky.)
Píše se mi to těžce - darovanému koni přece nemáme koukat na zuby - a samozřemě velmi oceňuji práci, kterou sis s tím dala, protože jsi přinesla mnoha lidem,  včetně mně, možnost přečíst si něco, co bychom si v originále tak nevychutnali. Tedy ti za překlad děkuji, za tu práci a pečlivost. Navíc naprostá většina byla v pořádku.
Doufám, že se neurazíš a opravdu ti nechci vzít chuť do další práce, protože ty to v sobě máš, jen čti, prosím, hodně čti a pak to bude perfektní.
 
Děkuji za komentář. Ano, je jasné, že můj překlad není profesionální. Na to si ani nemohu hrát, nejsem profesionál. Určitě jsou místa, která se dají lépe přeložit, učesat. Ale zvolila jsem možná ne tak kvalitní překlad po češtinářské stránce za cenu toho, že bude rychlý. Celé dílo ještě jednou číst budu, a pak mi určitě padnou do oka neučesané tvary, ale zatím je to v tomto stavu. Pokud jsem urazila Tvůj cit pro češtinu, vím, že ho máš rozvinutý, moc se omlouvám. Ale přeložit 550tis slov za rok je docela dost velký náklad. Navíc Loten používá dost komplikovaná souvětí. Proto asi ty nečeské tvary. Jak píšeš, když jsem se ponořila do překladu, abych vůbec pochopila, co autorka chce říct, stalo se. Na příští rok mám vybranou mnohem kratší povídku, tudíž času bude mnohem víc a budu se i moci vrátit ke starším překladům. Ale doufám, že jako překladatelka se vyvýjím, že další mé překlady nebudou mít tolik vad. Ještě jednou díky za komentář.
Lupino, díky za odpověď - ona většina byla výborná. Určitě je to záležitost rychlosti, protože abys viděla ty nečeské tvary, když myslíš v angličtině, potřebuješ odstup. Bude skvělé, když se na to jednou podíváš.
A promiň perfekcionistce, jen jednoduše miluji češtinu. Osatně - kdyby to byla katastrofa, tak bych cudně mlčela, respektive bych se nedostala až sem.
Jako adminka mám vcelku dobrý přehled, jak lze psát, pravopis a stylistika tvého překladu je jednoznačně horní skupině, kterou už jsem ochotná hodnotit.
Lupino, díky za odpověď - ona většina byla výborná. Určitě je to záležitost rychlosti, protože abys viděla ty nečeské tvary, když myslíš v angličtině, potřebuješ odstup. Bude skvělé, když se na to jednou podíváš.
A promiň perfekcionistce, jen jednoduše miluji češtinu. Osatně - kdyby to byla katastrofa, tak bych cudně mlčela, respektive bych se nedostala až sem.
Jako adminka mám vcelku dobrý přehled, jak lze psát, pravopis a stylistika tvého překladu je jednoznačně horní skupině, kterou už jsem ochotná hodnotit.

Re: Chasing The Sun - 60.kapitola (Hodnotenie: 1)
Od: dcvstwilight - 23.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ahoj,
sypu si popel na hlavu, neboť komentuji až tuto poslední kapitolu a to ještě zpětně. Povídku jsem přelouskala už před týdnem a brala jsem ji jedním dechem. A musím říct, že vím, jaké to je, když se někdo snaží, potí se s tím, aby to napsal a pak zjistí, že čtenáři nekomentují. Sama jsem autorka, takže ten pocit znám. Proto se omlouvám.
Teď k samotné povídce. Jak říkám, zhltla jsem ji jedním - možna dvěma - dechem. Pohltila mě, naprosto, a proto jsem vděčná za překlad. AJ mi nedělá velké problémy, ale nechtěla bych to číst v angličtině. Vážně. :)
Děkuji moc za komentář. Bohatě stačí u poslední kapitoly. Jsem moc ráda, že se povídka líbila, i když během roku ji ještě budeme učesávat. Přece jen překlad vznikl přímo tryskovou rychlostí, strašně moc jsme s ním chtěly seznámit ostatní, a teď zpětně vidíme nedokonalosti :-)
Ale těší mě, když někdo další zanechá komentář. Moc Ti za něj děkuji, dcvstwilight :-)

Milá Lupino, milá marci,

chci vám oběma strašně moc poděkovat za tuto úžasnou povídku, která mě doslova pohltila. Přečetla jsem ji v jednom zátahu, vše ostatní šlo stranou... Jak jsem strašně ráda za ten dobrý konec, fakt jsem se obávala, aby to neskončilo špatně, to bych asi nerozdýchala.

Musela to být šílená makačka, ale zároveň určitě i radost, protože povídka je prostě báječná a stejně báječný je i překlad, dovolila jsem si pohrabat se i v "origoš" verzi a musím říci, že mi překlad strašně sedí, je fakt zdařilý.

Takže ještě jednou moc díky, milé dámy, za možnost přečíst si ji v krásném matečřském jazyce a těším se na shledání u dlaších vašich překladů!

V.
Violeto, moc mě Tvůj komentář těší, i když mě mrzí, že jsi povídku nedočetla v revidované verzi. Ještě nejsme ani v polovině. To víš, šlo o překlad z rychlíku - vážně - a teď se vracíme k jeho revizi. Takže jestli Ti tam něco drhlo, moc se omlouvám. Troufám si říct, že Post Tenebras je už zdařilejší.
Jsem moc ráda, když se ozve někdo i takhle dlouho po publikování. Moc Ti děkuji za komentář.
A budu se těšit u dalších setkání :-)

Áááách, to je tak nádherná povídka. Už ji čtu minimálně po šesté. Tato a Elysejský klíč jsou mé nejoblíbenější. Ještě pořád neuvažuješ o knižním vydání? Okamžitě bych si ji koupila. Děkuju. Jsi úžasná.
To mě těší, že se líbí. Sice ještě není provedená korektura - rozhodly jsme se to učesat, ale potěší, že se pořád povídka čte :-) Zatím o knižním vydání neuvažuju. Možná někdy, až bude povídka opravená...

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Nika-howi - 30.10. 2015
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Chci poděkovat za další pěkný překlad. I když ve skutečnosti je to i prokletí, protože četba těhle stránek mě okrádá (nejen) o spánek. Představa, že takhle dlouhý text překládám jen pro zábavu je pro mne naprosto nepochopitelná. Jsem z těch, co si u posledních kapitol říkají, že vlastně ještě nechci konec ;).
Ještě jednou díky a zkusím odolat a další povídku si otevřu až cestou domů. Jo to je ještě jadna skvělá vlastnost téhle povídky - dlouhé kapitoly. Často čtu cestou v metru a krátké kapitoly nevydrží celou trasu. A s tím, kolik tyhle stránky natahují obrázků prostě novou kapitolu nenačtu za tu chvilku na stanici, i kdyby se tablet stihnul připojit.

moc děkuji za krásný příběh autorce i překladatelce i betě. Opravdu jsem potřebovala číst dobrodružný,romantický a trošku ( ano, trošku hodně)zamilovaný román a toto dílo mi splnilo všechna očekávání. Snape by byl mnohem lepším hybatelem událostí, pokud by dostal šanci řešit problémy kouzelnického světa a došlo by i k menším ztrátám na obou stranách konfliktu. Jak zmijozelské, ale všichni se musíme v těchto neklidných časech učit a řešení se často ukrývá na nejnepochopitelnějších místech.

Děkuji. Děkuji a ještě jednou děkuji. Tahle povídka (či snad téměř román) mě nadchla. Četla jsem ji v každé volné chvíli (tímto se zároveň omlouvám za nekomentování jednotlivých kapitol). Byla to jízda, chvílemi pěkně svižná, jindy zase pomalá kdy měl člověk čas vychutnat si jednotlivé charaktery a zamyslet se nad jejich směřováním. Obdivuji Loten za napsání něčeho tak parádního a vás kdo jste se podílely (aspoň myslím, že to byly jen holky :D), na překladu, že jste to tak brilantně přeložily a učesaly do češtiny. Vám všem ještě a ještě DÍK

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Zrzka - 08.04. 2016
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: lucky - 13.05. 2016
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Chasing The Sun (Hodnotenie: 0)
Od: Fido - 21.06. 2016
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuji. :)
Nevím co víc napsat... už tu vše bylo napsáno.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: ninax - 21.08. 2016
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Dakujem velmi pekne za tuto rozsiahlu a zaujimavu poviedku. To urcite stalo vela namahy a casu toto veldielo prelozit. Pacil sa mi hlavne postupne sa vyvijajuci vztah Severusa a Hermiony. Severus bol totalne uveritelny a skutocny. Zaujimavy bol aj Lucius. Som rada ze Severus za tie roky trapenia, skoncil stastny a spokojny.
Těší mě, že se líbilo. Tato povídka má speciální místo v mém srdci - první snamionka a asi jediná povídka (román) tohoto rozsahu, už nebudu mít odvahu pustit se do něčeho tak rozsáhlého. Děkuji moc za komentář, Ester.

Teda, a je konec...
Děvčata,máte můj neskonalý obdiv. Krásná povídka, krásný překlad... Kdyby jste to chtěly vydat jako knihu, hlásím se do předobjednávky.

A žili šťastně až do smrti... To bych chtěla taky zažít :-)
Oba si to zaslouží.

Lupinko a Marci, smekám klobouk!
Ještě jednou díky Vám.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: ALacko888A - 05.12. 2016
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Woodynka - 24.09. 2017
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Re: Chasing The Sun - 60.kapitola (Hodnotenie: 1)
Od: Elizabeth_Linut - 15.12. 2017
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Okamžitě jsem se zamilovala do této povídky a přečetla ji jedním dechem. Děkuji. :)

Prehľad článkov k tejto téme:

Loten: ( Lupina )15.02. 2014Chasing The Sun - 60.kapitola
Loten: ( Lupina )12.02. 2014Chasing The Sun - 59.kapitola
Loten: ( Lupina )08.02. 2014Chasing The Sun - 58.kapitola
Loten: ( Lupina )05.02. 2014Chasing The Sun - 57.kapitola
Loten: ( Lupina )01.02. 2014Chasing The Sun - 56.kapitola
Loten: ( Lupina )29.01. 2014Chasing The Sun - 55.kapitola
Loten: ( Lupina )25.01. 2014Chasing The Sun - 54.kapitola
Loten: ( Lupina )22.01. 2014Chasing The Sun - 53.kapitola
Loten: ( Lupina )18.01. 2014Chasing The Sun - 52.kapitola
Loten: ( Lupina )15.01. 2014Chasing The Sun - 51.kapitola
Loten: ( Lupina )11.01. 2014Chasing The Sun - 50.kapitola
Loten: ( Lupina )08.01. 2014Chasing The Sun - bonus č.6
Loten: ( Lupina )08.01. 2014Chasing The Sun - 49.kapitola
Loten: ( Lupina )04.01. 2014Chasing The Sun - 48.kapitola
Loten: ( Lupina )01.01. 2014Chasing The Sun - bonus č.5
Loten: ( Lupina )30.11. 2013Chasing The Sun - bonus č.4
Loten: ( Lupina )27.11. 2013Chasing The Sun - 47.kapitola
Loten: ( Lupina )23.11. 2013Chasing The Sun - 46.kapitola
Loten: ( Lupina )20.11. 2013Chasing The Sun - 45.kapitola
Loten: ( Lupina )16.11. 2013Chasing The Sun - 44.kapitola
Loten: ( Lupina )13.11. 2013Chasing The Sun - 43.kapitola
Loten: ( Lupina )09.11. 2013Chasing The Sun - 42.kapitola
Loten: ( Lupina )06.11. 2013Chasing The Sun - 41.kapitola
Loten: ( Lupina )30.10. 2013Chasing The Sun - 40.kapitola
Loten: ( Lupina )23.10. 2013Chasing The Sun - 39.kapitola
Loten: ( Lupina )16.10. 2013Chasing The Sun - 38.kapitola
Loten: ( Lupina )09.10. 2013Chasing The Sun - 37.kapitola
Loten: ( Lupina )02.10. 2013Chasing The Sun - 36.kapitola
Loten: ( Lupina )25.09. 2013Chasing The Sun - 35.kapitola
Loten: ( Lupina )18.09. 2013Chasing The Sun - 34.kapitola
Loten: ( Lupina )11.09. 2013Chasing The Sun - 33.kapitola
Loten: ( Lupina )04.09. 2013Chasing The Sun - 32.kapitola
Loten: ( Lupina )28.08. 2013Chasing The Sun - 31.kapitola
Loten: ( Lupina )21.08. 2013Chasing The Sun - bonus č. 3
Loten: ( Lupina )14.08. 2013Chasing The Sun - 30.kapitola
Loten: ( Lupina )07.08. 2013Chasing The Sun - 29.kapitola
Loten: ( Lupina )31.07. 2013Chasing The Sun - 28.kapitola
Loten: ( Lupina )24.07. 2013Chasing The Sun - 27.kapitola
Loten: ( Lupina )17.07. 2013Chasing The Sun - 26.kapitola
Loten: ( Lupina )10.07. 2013Chasing The Sun - 25.kapitola
Loten: ( Lupina )03.07. 2013Chasing The Sun - 24.kapitola
Loten: ( Lupina )26.06. 2013Chasing The Sun - 23.kapitola
Loten: ( Lupina )19.06. 2013Chasing The Sun - 22.kapitola
Loten: ( Lupina )12.06. 2013Chasing The Sun - 21.kapitola
Loten: ( Lupina )05.06. 2013Chasing The Sun - Čtvrtý ročník (bonus č.2)
Loten: ( Lupina )29.05. 2013Chasing The Sun - 20.kapitola
Loten: ( Lupina )22.05. 2013Chasing The Sun - 19.kapitola
Loten: ( Lupina )15.05. 2013Chasing The Sun - 18.kapitola
Loten: ( Lupina )08.05. 2013Chasing The Sun - 17.kapitola
Loten: ( Lupina )30.04. 2013Chasing The Sun - 16.kapitola
Loten: ( Lupina )24.04. 2013Chasing The Sun - 15.kapitola
Loten: ( Lupina )17.04. 2013Chasing The Sun - 14.kapitola
Loten: ( Lupina )10.04. 2013Chasing The Sun - 13. kapitola
Loten: ( Lupina )02.04. 2013Chasing The Sun - 12. kapitola
Loten: ( Lupina )27.03. 2013Chasing The Sun - 11. kapitola
Loten: ( Lupina )20.03. 2013Chasing The Sun - Druhý ročník (bonus č.1)
Loten: ( Lupina )13.03. 2013Chasing The Sun - 10. kapitola
Loten: ( Lupina )06.03. 2013Chasing The Sun - 9. kapitola
Loten: ( Lupina )27.02. 2013Chasing The Sun - 8. kapitola
Loten: ( Lupina )20.02. 2013Chasing The Sun - 7. kapitola
Loten: ( Lupina )13.02. 2013Chasing The Sun - 6. kapitola
Loten: ( Lupina )06.02. 2013Chasing The Sun - 5. kapitola
Loten: ( Lupina )30.01. 2013Chasing The Sun - 4.kapitola
Loten: ( Lupina )23.01. 2013Chasing The Sun - 3.kapitola
Loten: ( Lupina )16.01. 2013Chasing The Sun - 2.kapitola
Loten: ( Lupina )09.01. 2013Chasing The Sun - 1.kapitola
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )02.01. 2013Chasing The Sun