archiv.hpkizi.sk
Samotář v Selsey - část 1
Advent 2013 Ostatné
Článok poslal užívateľ: marci - 23.12. 2013
Téma: Advent 2013 Ostatné

 

23. december 2013



svs

Samotář v Selsey

Sleepless in Selsey

Autor: Cheryl Dyson

Překlad: marci             Beta: Lupina

Shrnutí:        

Harry se i se svými dětmi stáhl z kouzelnického světa, a přestože tvrdí, že je absolutně šťastný, jeho syn Albus si myslí něco jiného a začíná kout pikle, aby pomohl svému otci znovu najít lásku.

 

Romance; Rated: T

Harry P. / Draco M.

4 kapitoly

 

Originál:           http://www.fanfiction.net/s/8865777/1/Sleepless-in-Selsey

Souhlas s překladem:

Souhlas s překladem Cheryliných povídek jsem obdržela od Rapidez, kterážto vlastní obecný souhlas s publikováním na těchto stránkách od Cheryl. J

Disclaimer: Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autor této fanfikce je Cheryl Dyson. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku. 

 

Poznámka autorky:

Ano, takhle fanfiction je založena na filmu Samotář v Seattlu, který jsem nekompromisně přizpůsobila kouzelnickému světu a svému vlastnímu potěšení. Příběh téměř respektuje Epilog, kromě toho, že při prvním odjezdu Albuse do Bradavic se na nástupišti 9 a 3/4 jistá osoba neobjeví.

 

  

22. prosinec, 2016

Harry se zamračil a přemýšlel, jestli by použití čistícího kouzla podpořilo, nebo spíš zničilo jeho úsilí přimět zmizet zbytky yorkshirského pudinku, které tvrdohlavě lpěly na okrajích kovové misky. Pravděpodobně zničilo, rozhodl se, protože znal svoji obratnost v čistících kouzlech, a ten pekáč by mohl být nejspíš šťastný, pokud by jeho pokus přežil.

Pudink nakonec zvládl překvapivě chutný, ale nepořádek, který po sobě zanechal, byl skličující. Trocha těsta betonové konzistence odolávala veškerému úsilí a on byl v pokušení nechat tu zatracenou nádobu zmizet a koupit novou.

Představil si Hermionu pomlaskávající jazykem a mumlající: „Nehospodárné.“ Těžce si povzdechl a pokračoval v drhnutí.

„... svátky mohou být pro lidi osamělým časem, bez ohledu na to, že jsou obklopeni přáteli a rodinou.“ Hlas vycházel z rádia na barovém pultu. Kouzelnické bezdrátové vysílání se rozšířilo po vynálezu magifonů. Diskusní pořady a receptáře na cokoli byly prokládány hudbou a hodinami „prvotřídní zábavy“. Slova upoutala Harryho pozornost a jeho ruce se zastavily. „Pokud jste jedni z takových, budeme rádi, když nám zavoláte a řeknete nám to. Chceme, abyste věděli, že nejste sami a že my se o vás postaráme, tady na Frekvenci deset.“

Harry nakrčil nos a pokračoval v čištění. Jasně, postarají se. Starají se jen o svoji sledovanost a o množství reklam, které mohou pojmout. Ta moderátorka měla vlídný, téměř smyslný hlas, ale Harry pochyboval, že věděla cokoli o opravdové osamělosti.

Povzdechl si a odložil tvrdohlavou misku stranou. Vypořádá se s ní později. Teď se chtěl natáhnout na gauč a zírat na pohádková světla vánočního stromku a oddat se troše sebelítosti a množství alkoholu.

Moderátorka v rádiu si začala povídat s mužem z Newbury, který byl tyto svátky sám, protože mu jeho přítelkyně utekla s jeho nejlepším přítelem. Zlaté rádio.

Harry použil hůlku a naplnil připečenou misku vodou, kterou poté zahřál skoro až k bodu varu. Nechá ji přes noc odmočit a bude doufat, že ráno nebude tak proklatě obtížné ji vyčistit. Osušil nádobí zaklínadlem a naskládal je do kredence. Byly tři dny do Vánoc a Harry byl doma sám jen s Albusem. James a Lily jeli k Weasleyovým, aby strávili nějaký čas se svým bratrancem a sestřenicí, ale Albus měl s Rose a Hugem jen málo společného a raději zůstal s Harrym. Trápilo ho to, občas, že je jeho nejmladší syn takový samotář.

„Měl bys to hodit za hlavu a pobýt s přáteli,“ radil právě nějaký volající muži z Newbury, „a jet do New Yorku na štědrovečerní mejdan. S někým novým se seznámit.“

„To je dobrý návrh,“ řekla svůdně znějící moderátorka, „a snažte se stále nevracet k nevěře vašeho bývalého přítele a milenky. Ne všichni lidé jsou tak bezohlední a hrozní, takže zkuste vidět to dobré na těch, které potkáte, a držet svoji minulost stranou, aby neovlivňovala vaše budoucí vztahy.“

Harry rozzlobeně zafuněl. Bylo snadné radit, ale ne tak jednoduché se radami řídit. „Jasně, Bobe,“zamumlal, „jdi do toho a najdi si hned teď někoho nového. Zatraceně směšné.“

„Hodně štěstí, Bobe,“ řekla ona. „A šťastné Vánoce. Náš další volající je někdo poněkud zvláštní. Ahoj, Jamesi ze Selsey. Jak se dnes večer máš?“

Harry chvíli v šoku třeštil oči, než potřásl hlavou. To nebylo možné.

„Fajn.“

„A kolik ti je let, Jamesi?“

„Skoro jedenáct.“

Harryho napětí se téměř nevědomky rozptýlilo. Jeho Jamesovi bylo téměř třináct; nikdy by netvrdil, že je mu míň, dokonce ani pod hrozbou smrti.

„Skoro jedenáct. Jsi téměř dospělý, Jamesi. Zníš velmi zrale. Proč nám dnes v noci voláš?“

„Kvůli zvýšení sledovanosti,“ zamumlal Harry a odložil kuchyňské potřeby stranou.

„No, vy jste říkala, že svátky mohou být osamělé, a já si myslím, že můj taťka je opravdu osamělý, zvlášť teď. Takže jsem zavolal, jestli nevíte, co můžu udělat. Nesnáším, když je celý čas smutný.“

Harry tichounce zavřel dveře a srdce se mu svíralo bez ohledu na cynickou touhu mumlat: „Zneužívání dětí.“

„A proč je tvůj otec celý čas smutný? Víš to?“

„Protože moje mamka umřela.“

Harry se zhluboka nadechl.

„To je mi líto, Jamesi. Stalo se to nedávno?“

„Před třemi lety.“

Ach bože, pomyslel si Harry, jak jím projelo hrozivé uvědomění. Selsey, a James.

„Tři roky? A on je stále smutný?“

„Jo, možná je smutný, protože se trochu hádali předtím, než... než zemřela. Myslím, že má možná pocit, že to byla jeho chyba, nebo že mohl něco udělat, aby jí zachránil. Nebo si možná dokonce přeje, aby se jí mohl ještě omluvit.“

„Omluvit za co, Jamesi?“

„Hádám hlavně za to, že nebyl dobrý manžel. Nebo protože se mu líbí chlapi. Víte, možná chtěl manžela, místo manželky. Kolikrát jsem je slyšel se o tom hádat.“

Kurva,“ zamumlal Harry. „Albus.“ Vyřítil se z kuchyně hledat svého syna. Obývák byl prázdný, takže Harry okamžitě bral schody po dvou. Bylo příliš troufalé doufat, že v Selsey existuje nějaký další desetiletý kluk, jehož matka zemřela, a který byl svědkem toho, jak se jeho rodiče dohadují o možnosti, že je jeho otec gay.

Rozrazil dveře do Alova pokoje. Rozšířené zelené oči se střetly s Harryho a Albus zamumlal do magifonu: „Uch... musím jít.“

„Počkej, Jamesi!“ Moderátorčin hlas se linul z přenosného rádia na Alově stole.

Harry sebral Alovi magifon s pohledem, který sliboval zasloužený trest. Promluvil do mikrofonu: „Je mi líto, ale James už musí do postele a tahle konverzace je uzavřena. Dobrý večer.“

„To je Jamesův otec?“

„Ano, a pokud by vám to nevadilo, rád bych se vrátil k libování si ve smutku.“

Albus sebral jednoho z Lilyiných plyšáků a schoval si za ním tvář, zatímco Harry se snažil předstírat, že jeho uštěpačná slova nebyla pravdivá. Možná byl opravdu v prdeli.

~~*~~O~~*~~

Draco protočil oči a bezmyšlenkovitě poslal kouzlo na vílu, která zapištěla a celá zazářila, mávajíc křidélky při svém svícení ze všech sil.  Rozhlasový přijímač chrlil jakýsi sentimentálně ubrečený příběh o nějakém sirotkovi se smutným otcem.

„Scorpiusi, můžeme?“ zeptal se Draco.

„Pšt, poslouchám to,“ odpověděl Scorpius s přezíravým pohledem. Draco podrážděně přimhouřil oči, i když mu bylo jasné, kde Scorpius k takovému pohledu přišel – Draco jej často vídal ve svém vlastním zrcadle.

Chystal se informovat Scorpiuse, že nikdo nemůže dělat pšt na svého otce, ale jeho pozornost byla upoutána slovy: „…nebo protože se mu líbí chlapi.“  Dracova potřeba vychovávat se přetavila do smíchu.

„Salazare, není divu, že je smutný, ten chudáček.“

„Otče, prosím.“

Draco zavrtěl hlavou a dál sledoval vysílání jen na půl ucha, dokud z rádia nezaslechl zvučný hlas a neuvědomil si, že chlapec byl přistižen při praní špinavého prádla ve veřejném rádiu svým vlastním otcem. „Někdo je v průšvihu.“

Ano, a pokud by vám to nevadilo, rád bych se vrátil k libování si ve smutku. Ten hlas byl hluboký a dráždivě povědomý. Byl ten muž někdo, koho Draco znal? Začal v duchu procházet své přátele a známé. Měl některý z nich dítě jménem James?

„Kolik bylo tomu dítěti?“ zeptal se Draco.

„Jako mně,“ odpověděl Scorpius. „Doufám, že na něj jeho otec nebyl moc tvrdý. Jenom se pokoušel mu pomoct.“

„… přijměte moji upřímnou soustrast, pane. Prosím, mějte na paměti, že jsem zde jen proto, abych vám pomohla, jak jen to je možné.“ Ženský hlas byl uklidňující a měl tu vlastnost, že působil důvěryhodně. Draco uvažoval, jestli by mohlo existovat kouzlo přenášené rádiovými vlnami.

„Jsem si proklatě jistý, že se jen pokoušíte zvýšit vaši sledovanost, ale díky,“ řekl muž.  Draco neochotně přiznal zdráhavý obdiv.

„Co se stalo? Mám na mysli vaší manželce?“

Draco málem zalapal po dechu nad smělostí té ženy. Napůl očekával rozzlobenou reakci, která by šla přímo na ruku milovníkům rozhlasových dramat. Po šokovaném tichu muž odpověděl: „Bylo to náhlé. Nikdo netušil, že se blíží nemoc, a nikdo nevěděl, jak s ní bojovat. Jeden den byla v pořádku a vzápětí byla pryč.“

Draco zaťal ruce. Přál si, aby ten chlap prostě zavěsil. Byly skoro Vánoce, pro Salazara. Nikdo netoužil poslouchat takové depresivní nesmysly.

„To je strašné,“ pravila moderátorka. „A vy… miloval jste ji?“

„Samozřejmě jsem ji miloval.“

„I když…?“

Mužova odpověď zněla přiškrceně, pravděpodobně tlačil slova skrz zatnuté zuby. „Ano, i když. Líbí se mi muži i ženy, ačkoli do toho opravdu není nic nikomu mimo zdi tohoto domu.“ Draco si dokázal představit pohled, kterým muž drtil svého syna. „Moje manželka se díky tomu před svojí smrtí cítila nejistá, ale nemělo to nic společného s tím, co jsem k ní cítil. Chybí mi. Velmi.“

„Děkuji vám, pane, že jste měl laskavost a trpělivost vysvětlovat a nezavěsil jste hovor, i když jste si to možná přál. Je jasné, přinejmenším vašemu synovi, že stále cítíte zármutek, ačkoli uplynuly již tři roky. Myslíte si, že budete někdy znovu milovat?“

„Já… ne.“

„Ne?“

„Nemám zájem chodit na schůzky, nezkouším nahradit svoji manželku. Teď je mojí jedinou starostí zajistit co nejlepší život pro mé děti.“

„Prosím za prominutí, pane, ale pokud si váš syn dělá takové starosti, že volá do rozhlasového pořadu a mluví o skutečnosti, že jste stále smutný… Možná fakt, že o vás mají vaše děti starost, znamená, že je vaše snaha kontraproduktivní.“

Nastalo dlouhé ticho a Draco si pomyslel, že muž konečně zavěsí. Očima vyhledal Scorpiuse a zjistil, že jeho syn má svraštělé obočí a soustředěný výraz ve tváři. A pak ten muž znovu promluvil: „Jo. Jo, možná máte pravdu. Dobrou noc.“

Tiché cvaknutí ukončilo rozhovor a moderátorka si odkašlala. „Dobrou noc, pane. Přejeme ti všechno dobré, Jamesi, a doufáme, že ty a tvůj otec najdete štěstí, které si oba zasloužíte. A nyní pár slov o Úsměvu Kirké, lektvaru, který udrží vaše zuby bílé a váš úsměv zářivý.“

Scorpius vydechl. „Měl bys ho najít.“

Draco vypl rádio švihem hůlky. Sentimentální žvásty. „Najít koho?“

„Toho pána. Jamesova otce. Zněl mile.“

Draco vrhl na Scorpiuse pronikavý pohled. „Scorpiusi. Jsem s Williamem.“

Scorpius protočil oči. „William je nudný. Mluvil jsem s tetou Pansy -“

„A to je tvoje první chyba,“ odtušil Draco a zvedl se. „Neříkal jsem ti, aby ses s tou ženou nikdy nebavil?“

„Bavím se s ní celou dobu!“

„A tím neposloucháš mé skvělé rady. Ať se to znovu nestane. A teď, do postele s tebou.“

„Ale, otče, nejsi zvědavý? Zněl tak strašně smutně. A James je v mém věku.“

„Postel,“ nařídil Draco hlasem, který nestrpěl argument.

Scorpius dlouze, rozzlobeně zafuněl, ale zvedl se a šoural směrem ke dveřím. „Dobrou noc. Otče.“

„Dobrou noc, Scorpiusi,“ řekl Draco a zavrtěl hlavou. Scorpius se potřeboval dostat přes svůj odpor k Williamovi. Koneckonců, bylo jen otázkou času, kdy se oficiálně spojí. William to v poslední době dost často nadhazoval.

Draco osvobodil víly od svícení a šel do postele.

~~*~~O~~*~~

Harry klesl na Alovu postel a zíral do tmy. Po dlouhých minutách se tenký hlásek zeptal: „Zlobíš se na mě?“

Harry se přes rameno otočil na Albuse, který svíral na hrudi chlupatou příšerku, jako by byl mnohem mladší, než desetiletý 'skoro dospělý', kterým byl. Harry natáhl ruku a rozcuchal Alovy vlasy.

„Ne. Nezlobím se. Myslím, že jsem nikdy netušil, jak moc tě můj smutek trápí.“

„Nejsi pořád smutný,“ řekl Albus mírumilovným tónem. Vždycky byl ten klidný, mediátor mezi svým vznětlivým bratrem a sestrou a jediný, kdo zklidňoval třeskavé situace.

„Ale jsem tak často smutný, aby to byl problém.“

„Není to problém! Jen jsem si myslel, že by možná mohlo být něco, co bych mohl udělat. Pomoct.“

Harry ovinul paži kolem Alových ramen a přitáhl si ho blíž. „Pomohl jsi. Dal jsi mi námět k přemýšlení a já slibuji, že se budu snažit nemyslet tak často na minulost. Vaše maminka byla… vážně výjimečná. Ale nemyslím si, že by chtěla, abych byl celý čas jako tělo bez duše a táhl vás, lidi, s sebou dolů.“

Albus jej šťouchl do žeber. „Nejspíš by tě proklela.“

Harry ho zalechtal v podpaží. „To by nejspíš udělala,“ souhlasil, když Albus vyjekl a svíjel se pryč od jeho prstů.

„Tati! Přestaň! Nejsem lechtivý!“

„Evidentně ne,“ řekl Harry a zakroutil prsty. Natáhl je k Albusovi, který ječel a se smíchem se škrábal z dosahu. Harry se uchechtl. „Dobrou noc, Albusi.“

„Dobrou noc, tati.“ 

~~*~~O~~*~~

23. prosinec, 2016

Scorpius Malfoy byl muž s vizí. Netušil, co je jeho posláním až do minulé noci, kdy mu náhle bylo všechno krystalicky jasné. Celé měsíce byl Scorpius nespokojený a neklidný. Příčina byla zřejmá, pochopitelně, protože Scorpius nebyl hloupý a tušil velmi dobře původ toho temného mraku, vznášejícího se nad Malfoy Manor a poskvrňujícího vše, co znal. Jenom nevěděl, co s tím dělat.

Ne dokud ten chlapecký hlas linoucí se z rádia nevyřešil všechny jeho problémy.

Scorpius měl poslání: obstarat svému otci nového přítele.

„Teto Pansy?“ zeptal se co nejnenápadněji.

„Hmmm?“ Bože;  byla mimo, četla nějaký článek ve Věštci.

„Když někdo zavolá do rádia a ty mu chceš napsat dopis, jak ho najdeš?“

Teta Pansy vzhlédla od novin. „O čem to, pro všechno na světě, mluvíš?“

Scorpius si povzdechl. Ještě neměla ten ostrý 'co zase chystáš' pohled, kterého se obával, ale pokud nebude opatrný, snadno to k němu sklouzne a jeho plán bude vyzrazen.

„No, poslouchal jsem rádio a ten kluk volal a ptal se na ta nová košťata ze série Zkrocená vichřice 5000 a hlasatelka plácala absolutní nesmysly, když s ním o nich mluvila.“ Scorpius odolal nutkání svoji odpověď rozvinout; už tak překročil limit lží. Podávej jen základní informace, bylo pořekadlo, které si pamatoval. Ironií bylo, že to teta Pansy byla tou, kdo mu toto pravidlo vštípil. „Každopádně jsem tomu klukovi chtěl napsat a vysvětlit mu, že dostal špatné údaje, a odpovědět mu na jeho otázky. Možná bych mohl získat nového kamaráda.“ Scorpius sebou škubl při posledních slovech; tohle nechtěl říct a rozhodně neplánoval znít tak toužebně. K jeho překvapení mu to ale vyneslo pozitivní reakci.

Výraz tety Pansy, který byl mírně vzdálený při zmínce o vlatnostech košťat, zjemněl do 'ach-ty-ubohý-chlapče' pohledu, který byl Scorpiusovi důvěrně známý. „Myslím, že bys mohl do té rozhlasové stanice napsat,“ řekla. „Vysledování magifonního čísla volajícího je standartní praktika. Mohli by být schopní zavolat tomu chlapci zpátky a dostat jeho adresu. Pravděpodobně ti ji nedají, ale mohli by doručit dopis, pokud ho pošleš do redakce.“

Scorpius přikávl. „Tak já to zkusím. Děkuji ti.“

Ještě chvíli na něm visela soucitným pohledem, načež se usmála a vrátila svoji pozornost k novinám. Scorpius předstíral, že čte knihu ve svém klíně, ale v duchu skládal dopis onomu muži z rádia, muži s tak laskavým hlasem.

~~*~~O~~*~~

Vyzvánění znělo po celém domě. Albus zvedl hlavu a poslouchal, jestli jeho otec odpoví. Vyzvánění se rozeznělo podruhé a Albus pro sebe zavrčel. Samozřejmě že ten zatracený magifon zvoní jenom tehdy, když má obě ruce plné.

„Zvedni to, tati,“ zamumlal a snažil se, aby papír zůstal na místě, zatímco odtrhával kus lepenky. Vážně, balení dárků by bylo o tolik jednodušší, kdyby mohl použít magii. Stupidní pitomá záležitost se zákazem kouzlení nezletilých.

Po třetím zazvonění Albus svůj balíček opustil s rozmrzelým povzdechem. Možná volala teta Hermiona, a pokud by nikdo neodpovídal, skočila by do krbu zjistit, co se stalo. A kde k čertu vlastně byl jeho táta?

Albus bral dolů schody po třech a chňapl po magifonu na zdi.

„Haló?“ zeptal se.

„Dobrý den, tady je Teresa Redstonová z Frekvence deset. Sháním někoho jménem James, kdo volal k nám do vysílání minulou noc. Je toto správné číslo a jste James, nebo snad jeho rodič či opatrovník?“

Albus se nadechl a pak se rychle rozhlédl, jestli jeho otec není nikde na dohled. Ztišil hlas: „Já jsem James.“

„Velice děkuji, že jste přijal moje volání, Jamesi. Mohu mluvit s vaším otcem?“

„Ech… právě teď tu není,“ řekl Albus. Možná byl na zahradě. Nikdy úplně neodešel, aniž by to Alovi neřekl.

„Ach, dobrá, máme tady takovou situaci a já bych k něčemu potřebovala jeho svolení. Můžete mu říct, aby nám zavolal nazpátek?“

„Jistě,“ odpověděl Albus a srdce mu pokleslo. Věděl, že jeho otec nezavolá nikam. Ale v tu chvíli ho napadla hrozivá, ďábelská myšlenka a on zvolal: „Počkejte! Už je tady. Vydržte.“

Albus odložil magifon a sprintoval přes místnost k sekretáři, který byl permanentně zanesený širokou škálou papírů. Kde to je?  Otevřel prostřední zásuvku a probíral se změtí předmětů. Byl si jistý, že tam byl – tady! Albus předmět popadl a běžel zpátky k magifonu.

Umístil si knoflík na hrdlo a řekl: „Haló?“ Jeho hlas byl pisklavý, jako kdyby právě vdechl doušek helia. Trhl sebou a otočil knoflíkem, než promluvil znovu: „Haló?“ Tentokrát měl hluboký, až příliš hluboký hlas.

„Pane… omlouvám se, ale neznáme vaše jméno. Tady je Teresa Redstonová…“ Zopakovala svůj proslov a Albus mával rukama ve vzduchu ve snaze popohnat jí k tomu podstatnému, zatímco se rozhlížel sem a tam, aby včas zachytil otcův návrat.

„Ano, ano, jak vám mohu pomoci?“ zeptal se Albus tónem, o kterém se domníval, že je úspěšnou imitací otcovy netrpělivé polohy.

„Poté, co váš syn volal minulou noc do redakce, jsme byli zaplaveni hovory. A dnes jsme obdrželi velké množství dopisů, z nichž většina je adresována vám nebo vašemu synovi. Doufali jsme, že nám poskytnete svolení, abychom vám je předali, pokud byste byl tak laskav a dal nám svoji adresu, samozřejmě.“

„Ech… jistě.“

„To jsou skvělé zprávy. Mohu tedy dostat vaše jméno a adresu?“

Ach, doprdele. Jeho jméno. Strýček Ron říká, že každý v kouzelnickém světě zná otcovo jméno. „Ron,“ vyhrkl Albus, dřív, než si uvědomil, že strýček je téměř stejně tak známý, jako otec. Přeběhl očima po místnosti. „Black!“ zakončil, když utkvěl pohledem na černém plášti visícím na věšáku. „Ron Black. Bydlím v Selsey, Songbird Lane 223. V Sussexu.“

Albus zaslechl zvuk kroků na schodech a málem zpanikařil. Nevěděl, jestli jim nějaký dopis dojde na špatné jméno, ale neměl čas to vyřešit.

„Díky, nashle,“ řekl, opatrně pověsil magifon na zeď a předstíral, že se zaobírá knoflíkem na změnu hlasu.

Když jej míjel, poklepal ho otec po rameni. „Zvonil magifon? Rozšiřoval jsem komoru a měl jsem pocit, že něco slyším. Doufal jsem, že to vezmeš.“

„Vzal jsem. Reklamy,“ odpověděl Albus a pokrčil rameny. „Řekl jsem jim, že nic nechceme.“

„Šikulka,“ řekl jeho otec a kráčel dál. „Máš hlad?“

„Umírám hlady,“ odtušil Albus a dal si knoflík do kapsy s tlumeným povzdechem plným úlevy.


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ako anonymný užívateľ nemôžete posielať komentáre, prosíme zaregistrujte sa
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Bezvadný začátek, líbí se mi všichni, hlavně Pansy má hodně co do sebe. Film jsem sice neviděla, ale asi to není na závadu a třeba mě povídka motivuje. Vážně to vypadá moc dobře, to pravé ořechové na Vánoce.
Díky, moc doufám, že pokračování bude už zítra. Vždycky jsem byla proti pouštění počítače na Štědrý den, ale Adventy tady můj odpor (k zlomyslnému potěšení celé rodiny) zlomily už loni
Ach ano, tetička Pansy nemá chybu :) Jo, i já mám hodně proti zapínání počítače na Štědrý den. Zapla jsem ho jen na skok, abych poslala pozdravy, ale opravdu doufám, že čtenářů, kteří hodí za hlavu vánoční stresy a začtou se do adventovek bude dost :) Teď už víš, že pokračování zítra "bylo" :) Díky moc za první komentář, milá denice :)
(Ach - jsem 007) :D

Tedy holky a kluci, co mi to děláte? Víte, jak teď dopadne naše štědré ráno? Vyletím z postele honem pustit počítač, abych si mohla přečíst druhou část téhle perly! :-) Stejně jako denice jsem proti PC o Štědrém dnu, ale na pokračování příběhu malého "Jamese" a Scorpiuse, nemluvě o jejich otcích, jsem zvědavá už v tuhle chvíli. Ale originálu odolám a počkám si.
Je to naprosto super povídka s tradičně dokonalým překladem. Veliké díky, marci a Lupino!
:) Páni - normálně se červenám, rptože já sice o Štědrém dnu počítač zapnula, ale jen asi na minutu a adventovky jsem četla naposledy 20.12. Nuže, Jacomo, doufám, že jsi nebyla zklamaná a díky za krásný komentář :)

Tak je to tady! Na tuto povídku jsem se těšila už od jejího betování. Ano, nečtu slash. Ano, přesto mě tato povídka chytla. A asi hlavně proto, že je o lásce, citech a laskavosti v naprosto dokonalém kokteilu. A prostě se nádherně hodí do těchto dnů. Marci, děkuji za její objevení a skvělý překlad.
PS: Holky, je na co se těšit, určitě si zítra počítač pusťte
Tuhle povídku jsem si proufla vytisknout i pro mojí mamku. Netušila jsem, že jí dá přečíst otci!! Táta decentně konstatoval, že příběh mohl skončit tím, že pánové se šli projít, ale jinak se mu to líbilo!!! :D
Jo - Cheryl má buď tvrdé PWP, nebo takovýto koktejl. A já jsem moc ráda, že moje slashovky betíš :) Díky!!! :)

Když děti něco vezmou do svých rukou, vždycky to dopadne dobře! :D Začíná to slibně, Albus a Scorpius budou pořádní spiklenci. A Pansy se svým typickým hmmmm :D Díky za překlad, marci :)
Autorka má tu kladnou vlastnost, že nepíše špatně končící povídky... Takže Albus a Scorpius dosáhnou svého :) (A teta Pansy, když už jsme u toho) :) Díky za komentář, arabesko

To bolo krásne. Aj film sa mi páčil, ale takto, keď je v hlavnej roli Draco s Harrym to bude oveľa nádhernejšie:)
A váš, že já jsem film neviděla?? Nikdy jsem se k tomu jaksi nedostala, vím, kdo tam hraje, vím zhruba děj a už léta se na něj chystám - Asi se na něj už konečně budu muset kouknout, pro srovnání :)

Tohle budu zbožňovat,film mám ráda a tato verze mě nadchla.Zítra ke kávě se těším na pokračování.Veliký dík za super překlad a skvěle vybranou povídku.
Tak to jsem moc ráda - a protože doháním skluz v odpovědích a za čtvrt hodiny bude na stránkách kapitola 4, doufám, že jsi nebyla zklamaná :) Díky moc za komentář, sambo!

Ach bože. Nejsem na on-on páry, ale když jsem poznala námět a začetla se...nešlo to jinak. To je tak hezké a tak vánoční a...ach jo. Úplně Harryho vidím.
Moc dekuju za překlad téhle povídky, marci :) a Lupině za betování :)
Tak to jsem ráda, že ses začetla, Eily :) Lupina také není na on-on, a myslím, že se jí povídka líbila :) A slibuji, že se při čtení dalších kapitol nebudeš muset červenat :) Díky za komentář!!

Ak ma pamäť neklame, tak v tohtoročnom adventnom kalendári Drarry ešte nebolo, že?  O to viac ma táto poviedka potešila  Má takú zvláštnu, krásnu atmosféru  Som zvedavá, ako sa dajú dokopy a čo ich deti ešte vymyslia  Ďakujem za preklad 
Ne - toto je první drarry (docela škoda, že?). O to víc jsem ráda, že jsem se k překladu této povídky rozhoupala :) Doufám, že se Ti bude líbit i dál, doda, a moc děkuji za komentář :)

áááách to bylo úžasné... když se z dětí stanou dohazovači, neexistuje nic, co by je mohlo zastavit. už aby tu byla další kapitola, těším se na jejich úklady a pikle :) Díky za překlad.
Zrovna dnes jsem se v televizi s potěšením koukla na film "Jak vytrhnout velrybě stoličku". Máš pravdu - děti, dohazovači, jsou nebezpečné. A vytrvalé :D D9ky za koment, larkinh!

Je to byl úžasný úvod povídky. Kluci to vzali do rukou a začne se něco dít. Skvělý námět na Samotáře ze Seattlu. Ten film mám moc ráda. Ted budu na svátky ráno nalepená u počítače. Moc děkuji za překlad
Zajímalo by mne, jestli jsi opravdu byla "nalepená u počítače" - doufám, že ano a závidím, protože já se - jak vidno - ke komentářům dostala až 25.12. večer :) Tak doufám, že sis čtení užila a díky za první z komentářů!

Tak to je vážně skvělý začátek, netrpělivě budu očekávat další kousek. No dětem počítač zapnout nedovolím, ale zavřu se pod nějakou tou záminkou a tajně si pokračování přečtu . Díky moc za překlad i výběr povídky!
:) Chudáčci děti :) Jsem ráda, že se Ti začátek líbil a doufám, že i pokračování. díky moc za komentář, Julie :)
:) Chudáčci děti :) Jsem ráda, že se Ti začátek líbil a doufám, že i pokračování. díky moc za komentář, Julie :)

Albus a Scorpius vypadají jako řádní intrikáni. Jsem moc zvědavá, co se stane, až se provalí, o koho vlastně jde. Díky moc za překlad, vypadá to pěkně a těším se na pokračování (i když slashi obvykle neholduju:))!
Á - tak to jsem za Tvůj komentář obzvlášť ráda - pokud překlad přiměje ke komentáři neslashaře, je to pocta :) Díky, teriisku :)

veľmi pekná vianočná poviedka :)
Albus je skvelé decko, Harry a Draco potrebuju popostrčiť a bude to :)
teším sa na pokračovanie :)
Krásne Vianoce všetkým! :)
Jsem moc ráda za Tvůj komentář, Saskyo, a doufám, že i Ty jsi měla Krásné Vánoce :)

Drarry nemusím, ale vzhledem k tomu, jaký film byl inspirací k povídce, jsem byla zvědavá a pustila se do čtení. První kapitola se mi moc líbila, Albus je zlatíčko :-D Budu se těšit na pokračování :-)
Děkuju.
:) No vida, co všechno může přimět k začtení :) Doufám, že se Ti líbilo i pokračování a velice děkuji za komentář, Lopato :)

Film znám a povídka vypadá moc dobře. :-)
Já film neviděla, ale povídka mi také přišla hezká :) Díky moc za komentík, zuzule :)

Alovi zatiaľ vychádza všetko podľa scenára, dúfam, že to tak pôjde aj naďalej. Film, ktorý sa stal námetom pre poviedku, poznám, takže usudzujem, že pôjde o roztomilú vec. Vďaka za preklad, marci.
Já film neviděla, ale zhruba tuším a vůbec jsem nepochybovala, že chlapci dosáhnou svého :) Díky za komentář, solace :)

:D Samotár v Seattli, to je presne ten úžasný film, ktorý mi príbeh pripomenul. Chudák Harry! Má to ale smolu, že má takého vnímavého syna. Alebo skôr šťastie? Nechám sa prekvapiť záverom :) Ďakujem za preklad!
Oba - mají vnímavé syny a jsou obklopeni všehoschopnými čarodějkami. To nemohlo dopadnout špatně :) Díky, Tessko!

Krásný začátek. Doufám, že Wiliam bude nakpán přímo do...
Nuže, nekopán přímo nebyl, ale dopadlo to, že? :) Díky, Lachim!

Malý prolhaný a prohnaný Albus, ten intrikán...  A na druhé straně Scorpius. Ještě se neznají a už se spolu spikli, to zní vábně. Budou prima bráškové.  Po kom to asi ti kluci zdědili?
Znám film, takže doufám, že tohle bude stejně příjemné a s tím správným koncem, ve který doufáme.  
Jsem zvědavá, kdo je ten William. 
Díky

Moc se mi to líbilo...

Prehľad článkov k tejto téme:

Morrighan: ( solace )06.01. 2014Zatrieďovanie Freda
Scattered Logic: ( arkama )01.01. 2014R.S.V.P.
emynn: ( Patolozka )31.12. 2013Ňuchňací plyšáci - díl čtvrtý
Cheryl Dyson: ( marci )26.12. 2013Samotář v Selsey - část 4
Cheryl Dyson: ( marci )25.12. 2013Samotář v Selsey - část 3
Cheryl Dyson: ( marci )24.12. 2013Samotář v Selsey - část 2
Cheryl Dyson: ( marci )23.12. 2013Samotář v Selsey - část 1
Konstancia: ( solace )22.12. 2013Len nie do Slizolinu
( tiberia )21.12. 2013Mylné představy Hermiony Grangerové
sshg316: ( arkama )20.12. 2013Tekutá odvaha
Ostatní autori: ( arabeska )19.12. 2013Náhrdelníky ze zátek od máslového ležáku, čistokrevní a láska
emynn: ( Patolozka )18.12. 2013Ňuchňací plyšáci - díl třetí
Ostatní autori: ( Lupina )17.12. 2013Dvanáct vánočních drabbles
Foxy: ( solace )16.12. 2013To nie je iba smiešne švihanie prútikom
Jade_Orchid: ( JT )15.12. 2013A vítězem se stává...
Ostatní autori: ( Gift )14.12. 2013Všehochuť
Ostatní autori: ( tiberia )13.12. 2013Jenom jednoduchá desková hra
emynn: ( Patolozka )12.12. 2013Ňuchňací plyšáci - díl druhý
Ostatní autori: ( Lupina )11.12. 2013Lépe pozdě, nežli nikdy
Assidi: ( solace )10.12. 2013Tradícia
Ostatní autori: ( Gift )09.12. 2013Drahý Santo
Ostatní autori: ( tiberia )08.12. 2013Čaj s čarodějkou
Ostatní autori: ( tiberia )07.12. 2013 Lustr
emynn: ( Patolozka )06.12. 2013Ňuchňací plyšáci - díl první
Ostatní autori: ( tiberia )05.12. 2013Šípková Růženka
Fidelia: ( solace )04.12. 2013Všetko je v poriadku, pani markíza...
Ostatní autori: ( tiberia )03.12. 2013Ano, pane ministře
Ostatní autori: ( tiberia )02.12. 2013 Malá bílá myš
Мерри: ( tiberia )01.12. 2013Amorci na stropě