Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

11 věcí

Kapitola pátá: KŘIČ!

11 věcí
Vložené: tigy - 05.07. 2013 Téma: 11 věcí
Florence nám napísal:

11 THINGS

AUTOR: WickedlyAwesomeMe 

ORIGINÁL: http://www.fanfiction.net/s/4776175/1/11_Things

PŘEKLAD: Florence

BETA: Kaitlin

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

11 VĚCÍ

Kapitola pátá: KŘIČ!

 

7. Chci ztratit hlas

Draco se zamračil, jak očima přejížděl po Hermionině nedokončeném seznamu. Společně už zvládli čtyři věci – Hermiona se stala znovu dítětem, když ji se sebou Draco vzal na narozeninovou oslavu Felicity; měla svůj domek na stromě u něj na zahradě; její Historie Bradavic: Druhé vydání byla publikována a ihned se stala bestsellerem; a naposledy spolu šli do zábavního parku Šťastná zem, aby bruslili. Takže teď se blonďák snažil vymyslet, co bude na řadě jako další. Problémem bylo, že nevěděl, čím by měl začít.

„Draco, přestaň zírat na ten pergamen,“ prohlásila náhle Hermiona, zatímco pozorovala blonďáka proti sobě. „Vypaluješ tam díry.“

Blonďák se zamračil a podal jí pergamen. „Podívej se na tu zatracenou sedmičku, Grangerová.“ Hermiona povytáhla obočí. „Chceš ztratit hlas? To je prostě blbost, Hermiono.“ Založil si ruce na prsou a našpulil na ni rty. „Proč chceš ztratit hlas?“

„Není to blbost!“ protestovala a přitiskla si kus pergamenu k hrudi. Draco skrčil obočí a ještě víc se zamračil. „No jo, dobře, je to blbost… ale jen trochu!“ Povzdechla si a položila seznam na vršek svého konferenčního stolku. „Hele, Draco, já nemám ponětí, proč jsem to tam napsala… Myslím, že jsem byla šílená nebo tak něco…“

„Ty jsi vždycky šílená,“ podotkl. „A neprotestuj, mladá dámo.“

Hermiona se zasmála, zatímco on se za ní ušklíbl. „Jasně,“ prohlásila.

„Dobře, Grangerová, jestli chceš přijít o svůj zatracený hlas, tak navrhuji, aby sis vzala něco pohodlného.“

Brunetka se na něj zvědavě podívala. „A kam mě to plánuješ vzít?“ zeptala se ho a znovu si do ruky vzala seznam.

Draco se na ni usmál. „No, kde můžeš přijít o hlas?“

„Hmm… dej mi chvilku,“ prohlásila, zatímco se jí na tváři objevil zadumaný výraz. Prsty si mnula bradu. „Ralley?“ zeptala se. „Oh, ne, ne, ne. To je prostě blbost. Počkej, a co třeba… dračí doupě! Jsem si jistá, že tam bych křičela z plných plic.“ Oči se jí rozšířily. „Ó můj Bože, co když mě vezmeš na nějaká jatka, kde jsou zabíjení domácí skřítci! Draco Malfoyi, neopovažuj se nebo ti uříznu –.“

„Hloupoučký, hloupoučký Bobře,“ přerušil blonďák její blábolení. „Jdeme do zábavního parku Šťastná zem. Spokojená?“

„Ou,“ prohlásila a pomalu se usmála. „OU!“ vyskočila z gauče a tryskem se hnala ke svému pokoji. „Budu hned zpátky.“


„Merline, kolem mé hlavy lítají ptáci,“ prohlásil Draco a chytil se za hlavu, zatímco slabě zasténal. Zezadu mohli slyšet křik z horské dráhy, na které před okamžikem jeli.

Hermiona se zachichotala a pohladila blonďáka po rozcuchané hlavě. „Neboj se, Fretko, na to si zvykneš,“ řekla mu. „Nebyla to zábava? Ten vítr ve vlasech a tak. Tomu se říká adrenalin, Draco.“

Oslovený pokrčil rameny. „Musím přiznat, že to byla docela sranda,“ odpověděl po pravdě. „A Dům hrůzy taky. Ale Merline, Grangerová, musíš se pořád bát? Je ti dvacet pět, proboha! A ty se pořád bojíš zatraceného Domu hrůzy, který neobsahuje nic děsivějšího, než jenom duchy z Bradavic!“

Brunetka převrátila očima. „Jo, jasně.“ Zavřela oči a protáhla si ruce. „Takže kam jdeme teď?“

Blonďák se zkoumavě rozhlédl po okolí. „Hmmm…“ promnul si bradu. Oči mu zakotvily na kolotoči a jeho úsměv se rozšířil. „A co Ruské kolo?“

Hermiona na protest vypískla. „Ruské kolo? To teda zatraceně ne,“ vykřikla.

Vytáhl obočí. „A řekneš mi, prosím, proč ne?“ zeptal se. „Hermiono, prakticky jsi mě dotáhla na každou atrakci v tomhle zábavním parku. Jen na Ruském kole jsme ještě nebyli. Proč nejít tam?“

Brunetka poodešla a střelila po něm ostrým pohledem. „Mysli, Draco, mysli,“ zamumlala.

Nejdřív byl Draco docela zmatený. Proč neměla ráda Ruské kolo? A pak si to uvědomil. Jak jen mohl zapomenout? Praštil se do čela s pocitem, že je neprostý idiot. Hermiona vždycky odmítla, když se jí snažil přesvědčit, aby se k němu připojila, když létal na koštěti nebo cvičil famfrpál. „Jóó,“ protáhl a pokýval hlavou. „Bojíš se výšek, co?“

Hermiona se trochu usmála. „Jsem ráda, že sis vzpomněl,“ řekla mu a dala se do znovu do kroku.

Draco převrátil očima a připojil se k ní. „To je pitomost, Hermiono,“ prohlásil. „Na Ruském kole není nic špatného. Už jsem to chvíli sledoval a zjistil jsem, že to vůbec nebolí. Prostě se to jenom točí dokola a dokola a dokola. Vůbec se toho nemusíš bát.“

„A co když se zasekneme nahoře, Malfoyi?“ vypískla a mírně se z té myšlenky otřásla. „Mohli bychom tam tak zůstat několik minut nebo ještě hůř… hodin. A taky bych se nemohla podívat dolů, protože bych cítila to, co vždycky, když jsem ve výšce. Je to děsivé, to ti říkám. Děsivé.“

Odfrkl si a zastavil ji. „Znovu ti opakuji, nemáš se čeho bát, Bobře,“ ujistil ji. „Budeme tam v bezpečí.“

Ušklíbla se. „To se ti lehce řekne, když jsi zvyklý být nad zemí.“

„Řekni, proč se tolik bojíš výšek, Hermiono?“ zeptal se nevěřícně. „Jo, vím, že bát se je normální, ale tvůj strach je enormní. Proč? Stalo se něco?“  Udělal jejím směrem malý krok dopředu, což nebylo Hermioně docela příjemné.

Hermiona zrudla. „Já… ehm… Bez komentáře.“

Draco se zamračil. „Věděl jsem to! Nic přede mnou netaj, Grangerová. Jsem tvůj nejlepší kamarád a tak mám právo to vědět,“ napomenul ji.

„Nemusíš o mně vědět všechno, Fretko,“ odpověděla mu naštvaně a zle se na něj podívala. „A kromě toho je to moje... Ííííí!“ vykřikla najednou, když se ocitla v taneční obruči. Vzhlédla a setkala se s pohledem modrých očí a malým, rozpačitým úsměvem.

„Co to sakra děláš?!“ zařval Draco a Hermionu k sobě mírně strhl. Lidé kolem nich se na ně zvědavě podívali. „Dej z ní tu zatracenou věc!“

Hermiona mu položila ruku na rameno, aby ho uklidnila. „Ztiš se, Draco. Poutáš na sebe moc pozornosti,“ řekla mu jemně.

„Omlouvám se,“ promluvil cizinec. Vytáhl papírek s poznámkou a ukázal ho jak Hermioně, tak Dracovi. „Taky mě chytili, víš? A přiměli mě k výzvě.“ Hermiona zvedla obočí, zatímco si cizinec nervózně odkašlal. „Přečtěte si to. Pak pochopíte.“

Brunetka si od mladého modrookého muže, mohlo mu být tak kolem pětadvaceti, převzala do ruky papír. Očima ho přejela. Její tvář červenala s každou větou.

Výzva: Najdi dívku, o které si myslíš, že je nádherná. Vezmi ji do manželského přístřešku a tam si ji vezmi. Hodně štěstí!

„Eee…“ ozvalo se od brunetky. Oči jí cestovaly od rozpačitého cizince k jejímu podezíravému nejlepšímu příteli a zase zpátky.

„Dej to sem,“ prohlásil Draco mírně naštvaně, když jí vytrhl z ruky papírek. Po přečtení taky zčervenal.

„Tak co myslíš?“ zeptal se cizinec. „Můžeš odmítnout, nebudu tě nutit. Půjdeš“ – věnoval jí okouzlující úsměv – „se mnou do manželského přístřešku a staneš se mou nevěstou?“

„Um, jasně,“ prohlásila zuřivě se červenající brunetka, zatímco Draco ve stejnou dobu vykřikl: „Ani náhodou!“

Hermiona po něm střelila ostražitým pohledem a zavrtěla hlavou. „Ale no ták, Draco. Je to jen hra,“ řekla mu. „Nikomu neublíží, když to zkusím. Pro boha, nikdy předtím jsem nebyla odtáhnutá do manželského přístřešku.“

Dracova ruka škubla ke kapse, kde měl hůlku. Cizinec mu věnoval nadějný pohled. Ten muž byl rozhodně dobře vypadající. A to blonďáka ještě víc naštvalo.

„Dobře, tak jo,“ řekl, čímž Hermioně vyvolal úsměv na tváři. Po cizinci hodil varovný pohled a byl tak rád, když se ten mladý muž zamračil.

„Pojď,“ ozvala se Hermiona a pak se podívala na cizince. „Eee… nepochytila jsem tvoje jméno. Ty jsi?“

„Justin Ames,“ odpověděl jí mladý muž s oslňujícím úsměvem. „A ty?“

„Hermiona Grangerová.“

„Rád tě poznávám, Hermiono,“ prohlásil a chytil její ruku, aby si s ní mohl potřást.

Draco odstrčil Hermioninu dlaň pryč od Justina zatraceného Amese. Místo toho ho chytl sám a potřásl mu s ní ne zas tak jemně. „Draco Malfoy, rád tě poznávám, kámo,“ vyšlo mu skrz zatnuté zuby.

Hermiona se na svého nejlepšího kamaráda zamračila. „Myslím, že to stačí, Draco,“ řekla, když si všimla bolestivého výrazu na Justinově tváři. „Prostě pojďme.“ Pak se podívala na Justina. „Můžeme si vzít svědka? Na pravé svatbě přece jsou svědci, že Fretko?“

„Cokoli řekneš, Bobře,“ prohlásil Draco nepřítomně, zatímco pořád házel po Justinovi varovné pohledy.

„Ehm… jasně,“ odpověděl cizinec zmatený z jejich přezdívek. „Tak pojďme.“


 

„To bylo nevychované, Draco Malfoyi!“ vykřikla Hermiona s rukama na svých bocích.

Draco převrátil očima. „Zasloužil si to, Hermiono,“ vyštěkl. „On“ – blonďák ukázal na její rty – „tě políbil na rty.“

„To byla část jeho výzvy!“ zaječela a zuřivě se mračila. „Ženiši líbají nevěsty.“

Blonďák si odfrkl. „Merline, Grangerová, byl to jen přístřešek. Neměl žádné právo tě políbit na tvé zatracené rty.“ Pak se dotkl jejích rtů a začal jí je otírat. Znechucovala ho, že nějaké ze slin Justina Amese by na ní ještě mohla být.

Hermiona ho praštila po ruce. „Draco, chováš se jako naprostej magor. Nejsem tvoje mladší sestra.“

„Grangerová,“ řekl jí blonďák. „Zrovna teď to pro mě jsi. Jsem tvůj starší bratr. Někdo se o tebe musí postarat, když máš tu… zatracenou nemoc.“

„Já se o sebe můžu postarat dobře sama, děkuji ti moc,“ zamračila se vzdorovitě. „Malfoyi, nepotřebuji, aby na mě někdo dával pozor, jako kdybych byla zlobivá holčička.“

„Grangerová…“

„Stejně jsi ho neměl praštit,“ povzdechla si brunetka.

„Zasloužil si to,“ trval na svém tvrdohlavě. „Neustále s tebou flirtoval, copak sis nevšimla?“

„Nevím, o čem to mluvíš,“ popřela a založila si ruce na hrudi. „Přestaň si vymýšlet, Draco. Není to vtipné.“

Draco vypadal vážně rozhořčeně. „Já si nevymýšlím!“ vykřikl a rozhodil ruce do vzduchu. Hele, Hermiono, já… CO TO SAKRA?!“ Blonďák se zamračil, když se taneční obruč obkroužila kolem jeho pasu.

Převrátil očima a otočil se, aby zjistil, že je tváří v tvář blondýnce s modrýma očima. „Co chceš?“ zavrčel.

„Buď milý, Draco,“ nesouhlasně mlaskla Hermiona a omluvně potřásla hlavou na dívku. „Dostala jsi výzvu, co?“

Blondýnka se usmála a podala Dracovi papírek. „Přečti si to prosím,“ řekla mu.

Znovu převrátil očima, vzal si ho od ní a začal ho číst. Hned potom se pořádně zamračil- „Ani náhodou,“ prohlásil a zmačkal papírek. „To neudělám.“

Ta pěkná blondýnka se zamračila. „Prosím,“ řekla. „Je to neškodné. Nechci platit, pokud tu zatracenou výzvu neudělám. Takže prosím buď hodný, pane, a připoj se ke mně v té zatracené výzvě.“

Draco po ní střelil pohledem, zatímco zmatená Hermiona se ohnula a sebrala ze země zmačkaný papírek. Zatímco ho vyhlazovala, řekla: „No ták, Draco, nebuď takový morous. Jen prostě udělej tu výzvu a…“ Zastavila se, když jí oči dopadly na jejího nejlepšího kamaráda, který líbal blondýnku přímo na rty… na rty. „Co to…“

Blonďák se odtáhl od té dívky a zamračil se. „Šťastná? Teď běž a přestaň mě otravovat.“

Hezká blondýnka zabručela a otočila se na podpatku, aby mohla odpochodovat pryč.

Hermiona se podívala na papírek a přečetla si vzkaz na něm.

Výzva: Najdi v zábavním parku hezkýho kluka a polib ho. Hodně štěstí.

Brunetka vzhlédla a na blonďáka se zamračila. „Nepíše se tam, že bys ji měl líbat na rty, Malfoyi,“ vyštěkla a znovu ten papírek zmačkala.

„Byl to jen nevinný polibek, Hermiono. Nic se nestalo. Vidíš?“ řekl a gestem ukázal na své tělo.

Hermionino zamračení se jen rozšířilo, když od něho pochodovala pryč. Překvapený Draco se k ní připojil. „Nechápu tě, Draco Malfoyi,“ vyštěkla a podívala se na něj zpod dlouhých řas. „Jak to, že já nikoho políbit nemůžu a ty ano?“

Draco se zamračil. „Protože já jsem kluk a ty holka. Dost řečí,“ odpověděl jí.

„To je sexistický!“ vyprskla.

„Protože já jsem čistokrevný a ty mudlorozená?“ zkusil to nejistě.

„Rasistický,“ vyprskla znovu. „Tak trochu.“

Draco si povzdechl a táhl se za ní, dokud se nezastavila u stánku. Tam si koupila dlouhou červenou věc s kečupem, majolkou a hořčicí a pak se posadila na jednu ze židlí. Draco ji napodobil, koupil si to jídlo, které ještě nikdy předtím neviděl, a sedl si naproti Hermioně.

„Zlobíš se,“ poznamenal.

Hermiona si kousla předtím, než se na něj podívala. „Jasně, že ano. Zlobím se,“ odpověděla a znovu si kousla.

Povzdechl si. „Proč se zlobíš, Grangerová?“ zeptal se. „Byla to jen nevinná pusa, přísahám.“

„Nechápeš mě,“ řekla mu. „Nejsem rozzlobená kvůli tomu… no, jo, trochu. Ale jsem rozzlobená kvůli tomu, že jsi tak přehnaně ochranitelský. Můžu být s kterýmkoli chlapem, se kterým chci. Nemůžeš jen tak poskakovat a mlátit každého, kdo o mě projeví jen sebemenší zájem.“

Draco se zamračil. „Proč to pořád vytahuješ, no?“

„Protože se ke mně chováš jako k dítěti!“ vykřikla. „Draco Malfoyi, je mi dvacet pět let. Můžu se o sebe postarat sama a –.“

„Ne, nemůžeš,“ zabručel.“

„Co?“

„Nemůžeš. Nemůžeš se o sebe postarat sama,“ odpověděl jí Draco. „Kdybys mohla, nebyla bys nemocná a nebránila by ses léčbě.“

Hermiona otevřela a pak zase zavřela pusu, nejistá, co říct. Tváře jí zrudly a v koutcích očí se jí objevily slzy. „Není moje vina, že jsem nemocná, Malfoyi,“ vyštěkla.

Draco zasténal. „Proč je to s tebou tak složité?“ zeptal se, polekaný jejíma očima plnými slz. Vstal a posadil se těsně vedle ní. Vzal do rukou obě její dlaně a stiskl je. „Nebreč.“

Brunetka se roztřeseně nadechla. „Prosím, přestaň s tím, co děláš… jsi až moc ochranářský,“ zalapala po dechu. „Pokaždé, když to uděláš, připomeneš mi tím, že jsem nemocná a že umírám.“

Blonďák se na ni provinile podíval. To netušil. „Omlouvám se.“

 Po tváři jí stekla slza. „Jen mi odpověz, Draco. Proč se tak chováš?“ zeptala se ho.

Hluboce si povzdechl a zamračil se. Jeho pohled se spojil s tím jejím. „To protože já… já chci, abys svůj zbývající čas strávila se mnou, jenom se mnou,“ odpověděl jí po pravdě. V rozpacích sklopil oči.

„Jsi sobecký.“

Začervenal se. „Já vím,“ odpověděl tiše. „To jen… Ty jsi jediný člověk, kterému na mě doopravdy záleží, Hermiono, kromě mých rodičů. Ti mě samozřejmě milují. Ale když Pán Zla pořád ještě vládl, otec byl příliš obklopený temnotou na to, aby ukázal svému synovi, že ho miluje. A matka se na druhou stranu příliš bála o svého manžela, než aby si mě všimla. Nemám jiné přátele, Bobře. Vím, že to víš.“

„Draco, co ti to udělali?“ zeptala se ho Hermiona. Popadla ho za bradu, takže se jí musel podívat do očí. Sevřel rty, když viděl slzy na jejích tvářích. Díval se na ni a v jejích očích viděl skutečný zájem a péči. Povzdechl si; bude mu to chybět. Nepřekvapilo ho, když mu obtočila ruce kolem krku a přitáhla si ho k sobě k objetí.

„Je mi líto, že tě opustím,“ mumlala a občas popotáhla. „Nezasloužíš si být znovu sám, Draco. Změnil ses k lepšímu. Nemůžeš být znovu sám.“


 

„Takže, jak se tomu říká?“ zeptal se blonďák s pohledem upřeným na to červené jídlo, co si před okamžikem koupil. Hermiona přestala brečet už před pár minutami. Jediný důkaz jejího pláče byly zarudlé, nateklé oči. I když její tvář zdobil i malý úsměv.

Brunetka zvedla jídlo a kousla si do něj. „Říká se tomu ‚hotdog‘,“ odpověděla mu. „Zkus to, je to výborné.“

Blonďák se na jídlo opatrně podíval předtím, než ho zvedl. Nejprve si k tomu čichl, přičemž ignoroval Hermionin jemný smích, a teprve pak si kousl.

„Tak?“ zeptala se a pozorně si ho prohlížela.

Draco jí věnoval jeden ze svých nejzářivějších úsměvů. „Je to výborný! Naprosto vynikající,“ zvolal a znovu si kousl. Hermiona potřásla hlavou. Draco právě našel další jídlo, které bude navždycky milovat. „Jak to, že jsem to nikdy předtím neviděl ani o tom neslyšel a ani to nechutnal?“

„V ledničce mám tuny a tuny hotdogů,“ řekla mu.

Zamračil se. „Jasně, už si vzpomínám,“ odpověděl. „Odteďka pokaždé, když mi bude vařit snídani, uděláš hotdogy místo palačinek. Souhlas?“

„Souhlas,“ zasmála se tiše pro sebe Hermiona.

„Teď jdeme na tebe, Bobře,“ prohlásil Draco. „Sjedeme všechny atrakce kromě Ruského kola znovu. Ještě pořád jsme nesplnili tvůj sedmý bod.“

„Jasně.“


 

„Kávovou?“ nabídl Draco. Hlas měl z křičení dost chraplavý. Hermiona vedle něj se smála.

„Jo, jo, jistě,“ odpověděla mu taky chraplavě. Horskou dráhu sjeli už pětkrát a pokaždé křičeli z plných plic. Takže důsledky toho se už objevily. A Hermioně se to líbilo. Konečně splnila svůj sedmý bod.

Blonďák se na ni zvědavě podíval. „Co je tak vtipného?“ zeptal se jí zamračeně.

Hermiona se znovu zachichotala. „Nic,“ řekla a odkašlala si. „Je to jen vtipné, protože… no, tohle je poprvé, co jsem ztratila hlas.“

Draco se na ni usmál, zatímco jí podával kávovou zmrzlinu. „Jo, pro mě je to taky poprvé,“ prohlásil a líznul si té svojí.

„Děkuji ti za dnešek, Draco.“ Pohladila mu ruku.

„Cokoli pro mého oblíbeného bobra,“ prohlásil a trochu se ušklíbl.

Hermiona mu úšklebek vrátila, ruku položenou na té jeho, kterou držel zmrzlinu. A pak mu bez varování nasměrovala zmrzlinu přímo doprostřed nosu.

Draco se na ni překvapeně podíval, zatímco brunetka se začala chraplavě smát. Odstranil si z nosu zmrzlinu s pomstou vepsanou v očích. Chytil ji za ruku, ve které měla svoji milovanou kávovou zmrzlinu, a strčil jí ji mezi bradu a pusu. Tentokrát to byl Draco, kdo se smál.

Brunetka se na něj zamračila a vyplázla jazyk, který pak ohnula až na bradu, aby jím slízla zmrzlinu. „To bylo sprostý!“ vykřikla skřehotavě.

Blonďák se jen smál a potřásl hlavou. „Pojď, vezmu tě domů,“ prohlásil a očima zabloudil k obloze. „Asi bude dneska večer bouřka. Ty mraky vypadají docela temně.“

Jen co řekl slovo ‚bouřka‘, Hermiona ztuhla. Oči se jí rozšířily a ona se zahleděla na svého nejlepšího přítele. „Můžu dneska spát u tebe?“ zeptala se. „Ta hrozivá příšera je pořád pod mojí postelí. Zabydlela se tam a nechce mě nechat na pokoji.“

Draco jí věnoval široký, vševědoucí úsměv. „Samozřejmě,“ odpověděl jí.


Dědic Malfoyů seděl na jedné ze svých luxusních pohovek a čekal, až Hermiona domyje nádobí. Nabídl jí pomoc, ale Hermiona odmítla s prohlášením, že mu tak alespoň splatí to, že u něj může přespat.

Draco pohnul hlavou a lehce sebou trhl. Pravou rukou si promasíroval krk. Povzdechl si. „Asi jsem si na té horské dráze natáhl svaly,“ pomyslel si. Koneckonců to sjížděli pořád dokola a dokola.

„Bolí tě za krkem?“ zeptala se ho brunetka. Draco vzhlédl a trochu se na ni usmál. Už na sobě měla pyžamo. Vlasy si svázala do chaotického drdolu, ale několik kudrlin se jí stejně dostávalo do tváře. Sledoval, jak se k němu blížila.

„Sedni si na podlahu,“ přikázala mu.

Podezřívavě se na ni podíval, ale stejně poslechl. Sedl si na podlahu pokrytou kobercem do tureckého sedu, zatímco Hermiona se usídlila na jeho pohovce přesně za ním. Odtáhla mu ruce z krku a položila tam své vlastní.

Blonďák se zachvěl. Ruce měla sice trochu chladné, ale stejně uklidňující. Hermiona mu jemně začala masírovat krk. Odváděla dobrou práci a Draco se opřel do jejího dotyku. Z úst mu unikl jemný sten, což vyvolalo brunetce úsměv na tváři.

„Cítíš se líp?“ zeptala se ho.

Přikývl a vděčně se na ni podíval. „Ano, ano, a teď je čas jít do postele, Hermiono,“ prohlásil.

Hermiona převrátila oči, než si zívla. „Dobře.“ Políbila ho na tvář a vstala. „Dobrou noc, Draco.“

„Dobrou noc,“ usmál se na ni.

„Ať tě blechy štípou celou noc.“ A s tím Hermiona zmizela z jeho dohledu.


Déšť hlasitě dopadal na okno v pokoji pro hosty, kde Hermiona právě spala, a probudil ji z jejího hlubokého spánku. Oči se jí rozevřely, jakmile hrom zaduněl a černé nebe spolu s jejím pokojem ozářil záblesk.

Prudce se posadila a přitáhla si kolena blíž k hrudi. Venku zuřila bouřka. Draco měl zase jednou pravdu.

„Íííp!“ vykřikla. Slzy se jí valily z očí, když si zakryla uši rukama. Polohlasně si začala prozpěvovat ukolébavku, kterou jí zpívala její matka, když se venku bouřilo… zpívala tu písničku, která hrála v její hrací skříňce, co ji tolikrát uklidňovala.

Další blesk roztrhl oblohu, což tentokrát Hermionu donutilo vyskočit z postele. Tryskem se vydala k Dracově pokoji, který byl jen pár kroků od toho, ve kterém spala.

Jakmile se ocitla u jeho dveří, prudce je otevřela a hnala se k jeho posteli (ta byla ve středu místnosti). „Draco, Draco, vzbuď se!“ zvolala naléhavě, slzy jí stále stékaly po tvářích.

Blonďák se okamžitě vzbudil, oči se mu usídlily na plačící brunetě. „Co? Co se děje?“ zeptal se v obavách z jejích slz. „Cítíš se v pořádku? Bolí tě něco? Máš závratě? Chceš, abych ti doběhl pro Životabudič? No ták, Hermiono! Řekni mi to! Řekni mi, co je špatně!“

Hermiona na něj zírala překvapená jeho výbuchem. Podle toho, na co se jí ptal, Hermiona usoudila, že dospěl k závěru, že se u ní začaly projevovat příznaky. Brunetka si povzdechla. Doktor Nobleman jim jasně řekl, že příznaky se ukážou až po dvou měsících.

„Ne, ne, jsem v pořádku,“ popotáhla tiše. „To jen… ÍÍÍ!“ Rychle si zakryla uši, když uslyšela další hrom. „To jen že pod tvojí postelí v hostinském pokoji je hrozná příšera, Draco. Nenechá mě to spát!“ Roztřeseně se nadechla.

Nejdřív ho to zanechalo beze slov, pak se ale začal Draco smát.

„Pro Boha, Hermiono, proč prostě nepřiznáš, že se bojíš bouřek?“ zeptal se jí a posunul se nalevo, aby udělal brunetce místo.

„Nebojím,“ protestovala a hned si lehla vedle něj. Ruce se jí obtočily kolem jeho holého hrudníku, když se k němu přitiskla.

„Vyděsila jsi mě, víš?“ řekl s rukou na jejích zádech. Nevědomky ji k sobě přitáhl blíž.

„Promiň,“ omluvila se a ospale se usmála do temnoty. „Ííí!“

„Blesk do tebe nepraští, Bobře.“ Otřel jí některé slzy z tváře. „Jsi v bezpečí v mém domě. Nemusíš se bát.“

„Řekla jsem, že se nebojím bouřek,“ zamumlala polohlasně s očima skoro zavřenýma.

„Jasně, jasně. Jen si to pamatuj,“ řekl a ospale se ušklíbl. Po slepu hledal svého plyšového bobra. Když ho nahmatal, umístil ho vedle Hermioniny hlavy. „Vsadím se, že tvoje fretka je teď strachy bez sebe, Hermiono.“

Zasmála se. „Není,“ odpověděla mu. „Je to tvrďák.“

Když se společně v jednom objetí odebrali do spánku, oba věděli, že už nemluví o plyšákovi, což vyvolalo blonďákovi na tváři úsměv, který mu vydržel po celou noc.

 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: teriisek - 28.07. 2013
Tak to bylo vážně trochu zvláštní přání, asi bych se dobrovolně nepokusila přijít o hlas, mám pocit, že není o co stát. Ale hezky se o sebe starají, ještě by to chtělo sundat ty klapky z očí;) Opožděně děkuju za překlad!

Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: Lupina - 13.07. 2013
Pěkná kapitolka. Moc se mi líbí, jak pořád Hermiona trvá na tom, že se nebojí bouřek. Je jasné, že nebojí! :-D Pod postelí je jen příšera :-D Díky moc za překlad :-)
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: FlorenceMabel - 15.07. 2013
Jasně, že Hermiona se bouřek nebojí. Má jen pod postelí to děsivé strašidlo Děkuji ti <3

Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: Nade - 11.07. 2013
Na to, že Hermiona umírá, je tahle povídka neuvěřitelně pohodová. Jsem moc zvědavá, jaké jsou další body seznamu a hlavně, co je ten bod 1. Díky, těším se na pokračování.
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: FlorenceMabel - 15.07. 2013
Jo, je to celkem sranda? Ted až na pár fakt dost smutných okamžiků. Některé z nich nás ještě čekají :/. A bod jedna se ti určitě bude líbit Děkuji ti <3

Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: Jacomo - 05.07. 2013
Ha, žárlivost. Dobrý hnací motor - jestlipak je někam pohne? :-)Díky za překlad, tahle kapitola se mi moc líbila.
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: FlorenceMabel - 07.07. 2013
Zatím to moc nevypadá, co? Ale uvidíme, uvidíme... Děkuji ti, Jacomo!

Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: Melanie - 05.07. 2013
Oh, Merline... Já jsem tak zkažená!  Výzva: Najdi dívku, o které si myslíš, že je nádherná. Vezmi ji do manželského přístřešku a tam si ji vezmi. Hodně štěstí! Hádej, co jsem si představila pod tím druhým "vezmi". -.- Já se za sebe normálně stydím! No ale dost o mém úchyláckém mozku... Krásná kapitola, jak na sebe žárlili, to bylo strašně ňuňu. Ale vážně, čekala bych, že alespoň jednomu z nich to dojde. Snad si své city brzy uvědomí, jinak začnu vraždit *vytahuje motorovku, kterou má nachystanou na Marilyn Shawnovou, jestli se na Draca jen podívá*. A strašně se mi líbilo Hermionino prohlášení, že Fretka je tvrďák. To bylo taky ňuňu. Děkuju za nádherný překlad, Flo a moc se těším na další kapitolu!
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: FlorenceMabel - 07.07. 2013
Mel, to nenapadlo ani mě! Ty jsi ale! Nejdřív myslíš na to, jak vlezeš svému nejlepšímu kámoši do postele (viz komentář k minulé kapitole) a pak tohle... ta mládež, ta mládeš to je hrůza Raději schovej tu motorovku, bude se ti hodit na přístě. Až budou na romantické vyjíždě za úplňku zpívat romantickej cajdák Děkuji ti, Mel <3
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: Melanie - 07.07. 2013
A představ si, že mě došel ten správný význam až po čtvrtém přečtení! Prostě jsem na to jen zírala a říkala si "No... je to prasácký, ale v Anglii je možný všechno." Já jsem fakt úchyl. o.O Můj nejlepší kámoš je takovej flegmatik, že by mě možná v tý posteli ani nezaregistroval. :'D To má po rodičích, ty by taky maximálně pozvedli obočí a popřáli mi dobré ráno, kdyby mě našli u něj v posteli.   Fajn motorovku ještě odkládám, počkám si na tu jejich operu.

Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: TaraFaith - 05.07. 2013
Tak tuhle požadavku bych nevymyslela ani já a to mi můj bratr říká, že nikdo není praštěnější. Tady se Draco ukázal jako pekný žárlivec, ale i tak se mi líbí čím dál tím víc. Moc se těším na další pokračování. Díky za překlad.
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: FlorenceMabel - 07.07. 2013
Budou ještě šílenější, Taro, to se neboj. A mimochodem, bráchové tvrdí všelijaké věci. Ne vždy to musí být pravda. Kupříkladu ten můj o mě tvrdí, že pořád spím. A já přitom dělám i jiné věci... třeba spím nebo jím Děkuji ti!

Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: MIRA - 05.07. 2013
Takí boli zlatí, keď obaja žiarlili.  Ale musela som nadávať, pretože teraz mal Draco možnosť povedať čo k nej cíti. Bože, prečo to nevyužil.  Krása, ďakujem za preklad.
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: FlorenceMabel - 05.07. 2013
Ale tady měla i Hermiona jasnou šanci vidět, že jí miluje.  I totálně slepý a hluchý by na to přišel, co? Děkuji ti <3
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: MIRA - 05.07. 2013
Hej, obaja sú tak pribrzdení, alebo jednoducho sa boja, že budú odmietnutí. Lenže práve teraz to mohol hocikto z nich povedať. Myslím, že obaja čakali na nejaký náznak a...  nič. Najradšej by som ich oboch nakopala a Draca by som s tým prsteňom na šnúrke na krku trocha priškrtila, lebo má asi moc krvi v mozgu.  Ale, privynúť sa k sebe v noci, keď bola búrka im už problém nerobí, že?
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: FlorenceMabel - 05.07. 2013
Přiškrtit? To mě pobavilo :D. Ale nevím, jestli by se mu po úbytku kyslíku rozsvítilo :)
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: MIRA - 06.07. 2013
Vieš, teraz je to také moderné - hyperventilácia. Chudáčik, chytil paniku, ale stačilo by fakt len troška pod krčkom stlačiť, len trošička. Blbnem.   Bola som dnes v amfiku s mladežou na Zloduchovi2. Sme sa nasmiali a teraz mám také dobré nápady.:D
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: Melanie - 07.07. 2013
Jé, ty si byla na Já, Padouch 2? S bráchou na to chceme jít, až se vrátí s tábora. Už se strašně těším, protože jestli je to jen z půlky tak dobré, jak všichni říkají, bude to nezapomenutelný zážitek. :D :)
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: MIRA - 07.07. 2013
Hej, je to fakt dobré, rehotali sme sa ako kone.:D Tie jeho dcéry a tí jeho žltí pandrláci. Chodte na to, neobanujete. :D Jednotku som nevidela, ale to vôbec nevadilo. Niekedy si budem musieť pozrieť aj tú.:)
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: MIRA - 07.07. 2013Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: FlorenceMabel - 07.07. 2013
Mel, holka, já Padoucha 2 taky vřele doporučuji. Nasmála jsem se možná ještě víc, jak na jedničce. Jop, tohle je jeden z mála filmů, o kterém bych řekla, že pokračování je lepší (určo vtipnější), než jednička S bráchou si to užij!
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: Melanie - 07.07. 2013Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: FlorenceMabel - 07.07. 2013
Tak moderní, jo? No, já jsem vždycky out Čoveče já jsem se u Padoucha 2 taky pořádně nesmála, takže se ti vůbec nedivím.
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: MIRA - 07.07. 2013
Hej, Hyperventilácia je moderná.:D Zatiaľ čo v Amerike to rozdýchavajú a u nás najlepšie funguje malý preplesk.:D Človeka to pekne preberie a nabudí. :D Syn keď ma naštve, tak len kričí " mama dýchaj, len dýchaj" :D Je v puberte.:) 

Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: Sally - 05.07. 2013
Pupinky, akosi nám roztomilo žiarlia :) díki za preklad :)
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: FlorenceMabel - 05.07. 2013
Ale ani jeden z nich si to neuvědomuje, co? Děkuji ti <3
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: Sally - 06.07. 2013
Dávam im také 3 kapitoly :D nie je začo :)
Re: Kapitola pátá: KŘIČ! Od: FlorenceMabel - 07.07. 2013
Tak nějak to bude ;)

Prehľad článkov k tejto téme:

WickedlyAwesomeMe: ( eryenie )07.08. 2015Epilog
WickedlyAwesomeMe: ( arabeska )17.06. 2015Kapitola jedenáctá: Dobré a špatné zprávy
WickedlyAwesomeMe: ( arabeska )06.06. 2015Kapitola desátá: Hroby
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )05.10. 2014Kapitola devátá: James Moore, část druhá Část C
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )29.09. 2014Kapitola devátá: James Moore, část druhá Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )22.09. 2014Kapitola devátá: James Moore, část druhá Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )06.09. 2014Kapitola devátá: James Moore, část první Část C
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )07.08. 2014Kapitola devátá: James Moore, část první Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )11.03. 2014Kapitola devátá: James Moore, část první Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )25.01. 2014Kapitola osmá: Malé děti a příšerky Část C
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )17.11. 2013Kapitola osmá: Malé děti a příšerky Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )07.11. 2013Kapitola osmá: Malé děti a příšerky Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )15.09. 2013Kapitola sedmá: Zestárnout s tebou Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )30.08. 2013Kapitola sedmá: Zestárnout s tebou Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )26.07. 2013Kapitola šestá: KOŠŤATA A KOLA! Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )12.07. 2013Kapitola šestá: KOŠŤATA A KOLA! Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )05.07. 2013Kapitola pátá: KŘIČ!
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )28.06. 2013Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )21.06. 2013Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )14.06. 2013Kapitola třetí: Historie Bradavic, druhé vydání
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )07.06. 2013Kapitola druhá: Tajná záležitost B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )31.05. 2013Kapitola druhá: Tajná záležitost A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )24.05. 2013Kapitola první: Válka vodních pistolek B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )17.05. 2013Kapitola první: Válka vodních pistolek A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )10.05. 2013Prolog - druhá část
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )04.05. 2013Prolog
. Úvod k poviedkam: ( Florence )26.04. 2013Úvod k poviedke