13. december 2012
RÁNO POTÉ
Autorka: WatchersGoddes
Původní název: Der Morgen danach
Originál: http://www.fanfiction.net/s/4631325/1/
Překlad: larkinh
Žánr: romance/humor
Pár: HG/SS
Rating: od 9 let
Popis: Hermiona stráví noc se Severusem a druhého dne ráno zjistí několik ohromujících věcí.
Prohlášení: Všechny postavy patří J.K.Rowlingové
ooOoo
Hermiona Grangerová se otočila na záda, když uslyšela ve vedlejší místnosti sprchu. Zamrkala a rozhlédla se po velké ložnici, v níž strávila noc. Noc, o které si nemyslela, že by někdy mohla prožít. Především ne s tímto mužem.
Proto nedokázala potlačit úsměv, když o chvíli později vstoupil do ložnice Severus Snape – ještě mokrý, oblečený pouze do ručníku, který měl obtočený kolem boků tak nízko, že by se to mělo zakázat. Pohledem pomalu klouzala po jeho těle. Byl hubený a šlachovitý, jak jen on mohl být; pod bledou pokožkou se ale skrývaly svaly silnější, než by si kdy pomyslela.
Když mu pohlédla do tváře, překvapením vydechla. Snape se otočil a navyklým pohybem uchopil hůlku. Zdálo se, že chce něco říct, ale když uviděl její výraz, rozhodl se vyslovit něco jiného: „Co je?“
„Tvoje vlasy…“ zamumlala Hermiona.
„Co je s nimi?“
„Vlní se.“ Hermiona nakrčila nos. „Co se stalo?“
„Domnívám se, že jsem se byl osprchovat,“ suše odvětil a na ještě vlhké tělo si oblékl – k Hermionině lítosti – bílou košili.
„Ale jindy jsou rovné,“ namítla. Tohle téma nehodlala opustit.
Snape vzdychl. Znělo to, jako by ho něco trápilo. Skrze sevřené zuby procedil: „Obvykle si je geluji.“
Hermiona se kousla do rtu a pak se zeptala: „Proč?“
„Protože studentky z nějakého mně neznámého důvodu mají u mužů rády vlnité vlasy a rády to sentimentálně komentují.“
„A to u rovných vlasů nedělají?“
„Ne.“
Hermiona přikývla a ztichla. Pozorovala toho muže plného hádanek, jak odkládá na židli ručník a obléká se. Nakonec potřásl svými ještě trochu mokrými vlasy a kouzlem je vysušil.
„Ne!“ zvolala vášnivě.
Povytáhl obočí. „Co ne?“
Hermiona spustila nohy na zem a naboso přešla pokoj. Na rozdíl od něj si ještě v noci oblékla kalhotky a jeho košili. Ve sklepení bylo dost chladno, především jí, protože byla zvyklá ze svého bytu na sluneční světlo. I teď jí naskočila husí kůže, ale nedbala na to.
Zastavila se před Snapem. Nebylo nijak snadné najít v jeho tmavých očích souhlas, že se ho smí dotknout. Ale nakonec se podvolil. Zdvihla ruce a prsty projížděla jeho vlnité vlasy, dokud z nich upletla cop.
„Líbí se mi, když je vidět tvůj obličej.“
Snape si odfrkl. „Tak to budeš asi jediná.“
Přes rty jí přeběhl úsměv. „Tak si je svazuj pro mě.“
Nejprve to vypadalo, že chce znovu povytáhnout obočí. Nakonec ale přikývl, rukou uchopil cop a pomocí kouzla ho svázal. „Je to tak správně?“ zeptal se sarkasticky.
Na Hermionu ale už jeho sarkasmus nepůsobil. „Ano, je.“ Rukou přejela po jeho paži a prsty sevřela jeho dlaň. „A teď se vrať zase do postele.“