Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Navzdory veškeré naději

Kapitola čtvrtá – Otočit se a vidět můj pláč

Navzdory veškeré naději
Vložené: tigy - 19.07. 2012 Téma: Navzdory veškeré naději
Florence nám napísal:
Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

AGAINST ALL ODDS

AUTOR: Roni Black

ORIGINÁL: http://www.fanfiction.net/s/1821933/1/Against_All_Odds

NAVZDORY VEŠKERÉ NADĚJI

PŘEKLAD: Florence

BANNER: Jimmi

STAV: autorka souhlasila s překladem

 



Kapitola čtvrtá – Otočit se a vidět můj pláč

 

Kdyby Hermiona neseděla, pravděpodobně by spadla na zem. Znovu si skousla ret. Nemohla tomu uvěřit. Proč se to muselo stát zrovna jí? Co udělala špatně?

Možná si zasloužila být potrestaná, protože neřekla Dracovi o Danielovi. Možná si to zasloužila, protože byla její chyba, že Daniel neměl otce a že nebyl šťastný.

Ale proč musela být potrestána zrovna tímto způsobem?

„Kdo to je?“ Hermiona ani nepoznávala svůj vlastní hlas, zněl tak vzdáleně a chladně.

„Nějaká holka, kterou potkal v Americe. Jmenuje se Christine.“

Hermiona hleděla před sebe. Bez mrknutí, beze slova.

„Hermiono?“ Ginny se jí pokusila položit ruku na rameno, ale Hermiona sebou trhla a vstala.

„Jsem v pořádku. Jsem naprosto v pořádku. Já jen…“ bez toho, aby dokončila větu, vyběhla z domu a práskla dveřmi.

~*~

Draco znovu seděl u Harryho a Ginny. Chodil k nim, a také k Ronovi, skoro každý den v uplynulém týdnu. Nejdřív prostě jen předstíral, že chodí navštívit své staré přátele, ale teď už ho důvod ani nezajímal. Chtěl vědět, co se děje s Hermionou.

„Proč mi nechcete alespoň říct, kde žije? Proč mi to tolik ztěžujete?“

„A proč je to pro tebe tolik důležité?“zeptal se Harry.

„Protože byla mou nejlepší přítelkyní předtím, než jsem se odstěhoval do Států. Teď jsem zpět, takže ji chci vidět. Máte vůbec představu, jak moc mi chyběla?“

„A co na to říká tvoje snoubenka?“ zeptala se Ginny. Slovo ‚snoubenka‘ pronesla s odporem, ale Draco si toho nevšiml.

„Nic,“ pokrčil rameny. „Co by také měla? Co může říct na to, že už jsem před ní nějaké přítelkyně měl? Taky s někým chodila.“

„Nemyslela jsem tohle. Ale to, že děláš všechno proto, abys mohl vidět Hermionu, která byla tvojí přítelkyní. To ji to snad nezajímá?“

„Chápe mě. Je velmi chápavá – to je jeden z důvodů, proč jsem se do ní zamiloval,“ odpověděl Draco a načepýřil se. „Každopádně,“ pokračoval, „co se děje? Řekněte mi, prosím, co je s Hermionou. Ona mě nechce vidět? Ví vůbec, že jsem tady?“

Harry a Ginny se na sebe opatrně podívali.

„Ví?“

„Ano, jistě že ví, že jsi tady,“ řekla Ginny, ale pohled mu nevěnovala.

„Poslal jsem jí sovu,“ zvedl se z gauče. „Vy mě doháníte k šílenství. Nechcete mi říct, co se děje a já…“

V tu chvíli se otevřely vchodové dveře a dovnitř vstoupila Hermiona.

Vypadala skoro stejně tak, jak si ji pamatoval. Její tělo zpevnělo, nevypadalo tak štíhle, jak si vybavoval, ale pořád byla dobře stavěná.  Vlasy, které mívala rozpuštěné a zamotané v dlouhých loknách, teď měla kratší a jemnější. Obličej měla mladý, ale na čele se jí za těch jedenáct let vytvořila jemná vráska.

Zastavila se, jako by uviděla mrtvolu. Spadla jí čelist. Vypadala ohromeně – pak se její oči naplnily něčím, čemu Harry ani Ginny nerozuměli. Jako by je naplnila celou svojí historií s Dracem, láskou, kterou k němu cítila…

I Draco se strnule zastavil. Zíral na Hermionu. Ztěžka polkl. Zhluboka se nadechl a pak se usmál. „Ahoj,“ řekl tiše.

„Ahoj,“ odpověděla taky velmi tiše.

„Harry, mohl bys se mnou na chvíli do kuchyně?“ zeptala se Ginny. Harry přikývl a oba odešli.

Draco a Hermiona pokračovali v zírání na sebe navzájem.

„Chybělas mi.“

„Ty jsi mi také chyběl.“ Proč s ním vůbec mluvila? Byl zasnoubený s jinou ženou. Rozhodla se okamžitě odejít, ale nemohla pohnout nohama.

„Chceš – chceš si o tom promluvit na večeři?“ srdce mu po té otázce neuvěřitelně tlouklo.

Hermionin výraz se změnil. Nebyla to dobrá změna. Vypadala najednou o dost chladněji. A taky mnohem víc naštvaně, jako kdyby jen plýtval jejím drahocenným časem. „Ne,“ procedila skrze zuby.

„Proč ne?“

„Nemáš náhodou snoubenku?“zeptala se ho ledově.

„A? Bude to jenom přátelská večeře – mezi dvěma přáteli, kteří se deset let neviděli. Jasný?“

Hermionin obličej se zbarvil do ruda. „Jestli jsi to ještě nepochopil, tak já už ti nemám co říct.“

Na ta slova Draco odešel.

Hermiona se v pláči zhroutila.

Ginny se okamžitě vrátila z kuchyně. Neřekla ani slovo, ale jak se přihnala k Hermioně a jemně ji objala, Hermiona věděla, že ji chápe.

~*~

Znovu se potkali následující den v Příčné ulici. Draco nechal Christinu v Děravém kotli a šel se podívat do famrpálového obchodu. Když kráčel ulicí, uviděl patnáct metrů před sebou ženu. Nemohl se mýlit, ty vlasy znal.

„Hermiono!“ vykřikl hlasitě. Otočila se a uviděla ho. Její obličej se naplnil vztekem. Znovu se otočila a rozeběhla se pryč.

Draco se za ní také rozeběhl. Chytil ji za zápěstí.

„Běž pryč!“ vykřikla hystericky a snažila se mu vytrhnout.

„Nepůjdu, dokud mi neřekneš, co se s tebou děje!“ odpověděl jí naštvaně a chytil ji i za druhé zápěstí. „Byla jsi mou nejlepší přítelkyní. Stále jí jsi. Možná ty na mě jako na přítele nemyslíš, ale já na tebe ano. Já své přátele nikdy neopouštím! Nikdy!“

„Před deseti lety jsi mě opustil!“ Ucukla sebou, ale byl na ni moc silný. „Draco, nech mě jít!“

„Udělal jsem to jenom proto, že to bylo dobré pro moji kariéru. Ty bys udělala tu samou věc, kdybys byla na mém místě!“ křičel na ni zpátky.

„Na tom teď nezáleží. Vše, na čem záleží, je, že ty…“ přestala mluvit a pokračovala v boji, bez úspěchu.

„Co? Co jsem udělal?“

„Nechal jsi mě samotnou a to mi stačí! Teď mě nech JÍT, předtím, než začnu křičet, že mě obtěžuješ!“

„Potřebujeme si promluvit, Hermiono,“ řekl Draco, jeho oči planuly. „I kdybych tě nechal jít teď, nikdy tě nenechám odejít úplně. Ne dokud mi neřekneš, proč jsi tak naštvaná. Nejsi snad ještě pořád naštvaná, protože jsem odešel?“

„Ne,“ řekla tiše.

„Tak co máš za problém?“

„Nedlužím ti žádné vysvětlení, Draco. Nech mě NA POKOJI!“

Zatímco Draco váhal, z vedlejšího obchodu vyšel malý blonďatý chlapec. Přišel přímo k nim. „Mami, já…“ začal a hned se také zastavil, jak uviděl Draca, který rychle pustil Hermionu.

Draco se otočil na Hermionu, jejíž oči byly strachem rozšířené. Zbledla a vypadala dost slabě. Její dech se zrychlil – Draco slyšel, jak lapá po dechu.

O pár sekund později se dala dohromady. Dokonce se malinko usmála – první úsměv, co na ní po deseti letech viděl. „Danieli,“ obrátila se na chlapce, „chci, aby ses seznámil s Dracem Malfoyem. On a já jsme před mnoha, mnoha lety bývali kamarádi.“

Daniel stočil své velké modré oči na Draca, který se na něj také podíval a přemýšlel… Kdo je ten kluk?

„Draco, tohle je Daniel Granger,“ odkašlala si. „můj syn.“

Tentokrát spadla čelist Dracovi. Podíval se na Hermionu a pak zpátky na Daniela. Nerozuměl tomu… Hermiona se přeci nevdala – Ron mu to řekl… jak mohla mít syna?

„Dobrý den,“ řekl Daniel ostýchavě.

„Ahoj,“ stále od něj nedokázal odtrhnout oči, nerozuměl… „Je milé tě potkat… Danieli.“

~*~

„Mami, pan Malfoy se díval dost zvláštně,“ řekl Daniel o patnáct minut později, když šel spolu s Hermionou domů.

„To si nemyslím,“ odpověděla mu Hermiona úsečně.

„Říkám ti,“ nesouhlasil s ní, „koukal se na mě, jako by mě odněkud znal. Jako kdyby se mi pokoušel číst myšlenky nebo snad něco takového.“

„To byla asi jen tvoje představivost.“

Daniel raději změnil téma. „Proč jste se tak dlouho nevídali?“

„Odjel do Ameriky a teprve teď se vrátil zpět.“

„Aha, takže ho pozveme k nám na večeři?“ zeptal se nadšeně. „Vypadal velmi mile a vy dva jste si asi chyběli,“ když to řekl, otočil se na ni. Byl překvapen tím, že v jejích očích viděl slzy. Párkrát za sebou rychle mrkla, slzy zmizely.

„Jsi v pořádku, mami?“

„Jsem v pořádku.“

„Takže vy…“

„Ne, Danieli!“ hlas jeho matky náhle zledověl. Pak skrz zuby procedila. „Rozhodně ho nepozvu a ty to taky neuděláš.“

„Ale byl tak milý,“ protestoval tiše.

„Neslyšel jsi, co jsem řekla? Myslím to vážně. Nikdy ho k nám nezvi. Nechci, abys s ním vůbec mluvil. Tečka.“

Daniel ztichl. Ale ve své mysli věděl, že kdyby někdy znovu Draca potkal, choval by se k němu mile. Nemohl si pomoct – Draco se mu líbil. Přál si, aby jeho matka byla méně tvrdohlavá.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Ja túto Hermionu neznášam. Vážne je divná. Draco si asi zráta koho je Hermionin syn. Neviem, čo na toto ešte povedať. Idem radšej čítať ďalej.
Nesnášíš jednu z hlavních kladných postav? No, myslím že z autorky nebude profesionální spisovatel... Díky 

Tak jo, prostě to budu brát jako oddechovku, kterou to taky má být. A když si u toho mám odpočinout, nebude snad vadit, když použiju trochu sarkasmu, že ne? Co udělala špatně? Počkej Hermiono, někde tu mám seznam... Ach ano, jsou to tyhle popsané role toaletního papíru! Proč s ním vůbec mluvila? Byl zasnoubený s jinou ženou. Jasně, a pokud je nějaký muž zasnoubený nebo, nedej bože, ženatý, svobodná žena s ním nemá vůbec co mluvit! Hermiona věděla, že ji chápe. Tak to se Ginny klaním, ačkoliv nevím, jestli to že Hermionu chápe (pokud je to pravda) se dá přičíst jejímu umu nebo spíše blbosti. Já své přátele nikdy neopouštím! No, možná by si měl Draco srovnat priority a spíše než jim být slepě oddán s nimi zůstávat v kontaktu. „Před deseti lety jsi mě opustil!“ „Udělal jsem to jenom proto, že to bylo dobré pro moji kariéru." Jenom? Jenom?! Takže Draco nepoznat vlastního syna? Na jednu stranu to chápu, nemusí mu to až tak zapalovat a deset let je dost velký prostor, aby Hermiona... konala.  Ale ty blonďaté vlasy! Snad mu to dojde brzy. Daniel vypadá z nich tří nejrozumnější. Jsem zvědavá, jak s těmi dvěmi mezky pohne. Díky za kvalitní překlad.
Bože! Tvoje komentáře zbožňuji! Máš úžasnej smysl pro sarkasmus a já jsem se nehorázně bavila . Děkuji ti za něj Mimochodem, taky si myslím, že Daniel má nejvíc rozumu. Možná na ty dva už útočí stařecká demence...

Docela bych se divila, kdyby se Draco nepokoušel o Danielovi něco vyzjistit. A možná by mohl mít i trochu podezření, pokud teda není úplně slepý. Fascinuje mě, jak žije Hermiona v blažených představách, že problém sám zmizí, když ho bude dostatečně ignorovat. Bože... Díky za překlad!
Z vlastní zkušenosti vím, že popření problémy jenom znásobí...takže taky nevím, kam dala Hermiona mozek. Díky za komentář!

Na tohle setkání jsem se v té povídce fakt těšila. Dost mě ale překvapilo, že Draco ho nepoznal.
Mě taky a to bude mít později ještě další nápovědy :)Díky za komentář

Zajímavá povídka, těším se na pokračování
Snad brzy :) Díky za komentář

Já věděla, že Daniel to vylepší. Tuhle kapitolu jsem si docela užila. A Draco není hloupej, ono mu to brzy dojde Díky za překlad.
Mě Daniel příjde jako nejchytřejší z  celé té bandy :) Díky za komentář

Ach jo. Hermiona je slepice. Rezignuji.... Ale překlad je skvělý :)
Já bych se nedivila, kdyby Hermionina ložnice byla vymalována sytě růžovou a její knihovna byla naplněna brakovou literaturou...Děkuji za pochvalu :)

uvidíme, ako Draco zareaguje, keď zistí pravdu o tom, kto je vo vzťahu k nemu Daniel.
A taky o tázka, jak na to zareaguje Daniel...Díky

Dej nekomentujem, preklad vynikajúci. Díky
Děkuji za pochvalu :) A s komentováním děje si to vymyslela asi nejlíp

Uáááá, mala som sto chutí nakopať hermionu do jej cteného zadku. Ginny ju možno chápe, ale ja vôbec. Ona by snáď bola schopná privolať na Draca aurorov, že ju obťažuje, ešteže sa tam objavil Daniel. Aspoň chlapec má rozum a nenechá sa len tak odradiť  Vďaka za preklad, Flo, som fakt zvedavá, ako to bude pokračovať!
Já ji normálně vidím, jak hystericky křičí na ulici a všichni se po nich otáčejí :D. Podle mě Ginny jenom předstírá, že ji chápe, protože Hermionino chování snad nemůže pochopit NIKDO! Já v tom alespoň žádnou logiku nevidím jen hordu emocí...
Zapoměla jsem dodat, že ti moc děkuji za komentář :)

Krásný díl. Hermiona je možná trochu moc hysterická, ale dá se to pochopit. Jen jsem zvědavý, komu to dojde dřív. Dracovi nebo Danielovi?
Možná se jako první Hermiona zblázní a všechno řekne sama :) Dík

Docela se divim, že Draca nenapadlo, že je Daniel jeho syn. Přece jen je mu neuvěřitelně podobný.
Draco je trochu natvrdlý... trochu dost. Díky za komentář :)

Děti dokážou hodně zkomplikovat život. Protože nechápou rozhodnutí dospělých, kteří jim prostě nikdy pořádně nevysvětlí, o co jde. Pak su udělají vlastní názor...  Myslím, že Hermionu čekají ještě pekelné chvilky. Díky, těším se na pokračování.
Děti si hodně často myslí, že jsou o tolik chytřejší než dospělí... znám z vlastní zkušenosti, ve které já jsem to dítě :D. Díky

Vyzera to zaujimavo som zvedava co spravi Draco ked zistí že Daniel je jeho syn a naopak  ale je  super kapitola 
Vypadá to, že jeho chování pro tebe nebude na dlouho tajemstvím. Beta se mi ozvala rychle :) Dík za komentář

Prehľad článkov k tejto téme: