archiv.hpkizi.sk
Vše nejlepší, Hermiono
Snamione Jednorazovky I.
Článok poslal užívateľ: Patolozka - 08.05. 2012
Téma: Snamione Jednorazovky I.
Patoložka
nám napísal:

Happy Birthday, Hermione – Vše nejlepší, Hermiono

Autor: GMTH; Překlad: Patoložka; Beta-read: Lady Corten

http://www.fanfiction.net/s/965375/1/Happy_Birthday_Hermione

Humor, Snamione

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by GMTH, czech translatin was created by Patolozka.

*Dnešní příběh čtvrtý a zároveň poslední* 



Popis příběhu: Hermionini kamarádi dostanou nápad, jak zpestřit její narozeniny.

Předmluva překladatelky: Ano, vím, že dnes nemá Hermiona narozeniny (google mi v tom pomohl, protože jsem opravdu nevěděla, že září patří Hermioně). Ovšem tento příběh je pěkný a tématicky se mi hodí...

ooOoo

Část 1

 „No ták, Harry,“ řekl Ron naléhavě. „Bude to dobrý vtípek!“

 „Nějak ti nevím, Rone,“ odpověděl Harry nejistě. „Připadá mi to docela… kruté.“ Fred a George měli na mladšího bratra očividně špatný vliv, když mohl navrhnout něco takového.

 „Ale Hermiona má narozeniny!“ trval na svém Ron. „Musíme prostě udělat NĚCO pořádného, abychom to oslavili!“

 „A co ta párty, co jsme pro ni plánovali? To ti není dost?“

Ron si odfrkl. „To těžko.“ Naklonil se dopředu a upřel na svého přítele dychtivý pohled. S Harrym to škublo. Znal ten jeho výraz. Viděl ho už tolikrát, aby věděl, že když přejde přes Ronovu tvář, pak by ho od jeho vysněné rošťárny odradilo jen máloco, možná tak útok smrtijedů. „Koukni, potřebuji, abys mi s tím lektvarem pomohl. Je docela komplikovaný a sám to nezvládnu. Jeden z nás ho pak vypije a překvapíme Hermionu milým narozeninovým dárečkem. Úplně ji to odrovná!“

 „A Snapea taky!“ opáčil Harry. „Co když s tím Hermiona půjde za Brumbálem a řekne mu, co se stalo?“

 „Pak je to také perfektní způsob, jak to Snapeovi oplatit. Za to, jaký byl celé ty roky nechutný parchant.“

 „A jak navrhuješ, abychom získali Snapeovy vlasy?“ pokračoval Harry. Odkazoval se na Hermioninu nešťastnou zkušenost, když posledně s mnoholičným lektvarem experimentovali.

 „To nech na mně,“ prohlásil Ron pevně. Zdál se o tom být naprosto přesvědčený, ale jestli si byl tak jistý, kdo byl pak Harry, aby mu v tom bránil? Mimoto, Ron měl pravdu. Bylo by to rozhodně dokonalé narozeninové překvapení pro jejich kamarádku, nemluvě o jejich význačné kariéře praktických šprýmařů.

 „Tak dobře,“ povzdechl se Harry zdráhavě. Rozhodl se. „Pomůžu ti uvařit ten lektvar, ale musíš to být ty, kdo ho vypije. Celá ta léta jsi byl na Hermionu milý, a tak si to užiješ daleko víc, než já.“

Na Ronově tváři se objevil široký úšklebek. „Ujednáno! Dík, Harry. Bude to famózní!“

ooOoo

 „COŽE chtějí udělat?“ Hermiona zalapala po dechu.

Levandule Brownová soucitně pokývala hlavou nad rozhořčením své spolunocležnice. „Chtějí připravit mnoholičný lektvar a Ron se pak promění do podoby profesora Snapea,“ zopakovala. Pečlivě vyslovovala každou slabiku. „A pak tě budou chtít překvapit narozeninovým polibkem.“

Hermiona tvrdě dosedla na židli. „Seš si tím jistá?“ zeptala se mdle.

 „Docela jistá. Slyšela jsem je, když o tom dnes ráno mluvili ve společenské místnosti. Doufají, že budeš naštvaná natolik, aby ses vydala do ředitelny a nechala dát Snapeovi padáka.“

Ti IDIOTI, pomyslela si Hermiona zlostně. To se ještě nepoučili? Dosud si odpykávali trest za to, že unesli paní Norrisovou a pokusili se jí vykoupat ve zmenšovacím lektvaru. Od té doby, co minulý rok padl Voldemort, se Harry a Ron stali úplnými šprýmaři a dokonce i kdokoliv v Nebelvíru se mohl stát jednou či vícekrát cílem jejich nesmyslů. Kdokoliv kromě ní. Z respektu k jejich přátelství nebo možná ze strachu z jejího hněvu, ji nechávali na pokoji. Ale teď to vypadalo, že ji štěstí opustilo a ona také rozšíří již tak povážlivě dlouhou řadu jejich obětí.

Vstala a přešla k oknu, v hlavě jí to šrotovalo jako v hodinovém strojku. Takže oni očekávají, že mě vystraší nějakým letmým polibkem, že? Pomyslela si pohrdavě a rychle utvářela svůj vlastní plán. No, tuhle hru mohou hrát i dva.

 „Levandule,“ pronesla zamyšleně Hermiona, „neříkej o tom nikomu dalšímu.“ Otočila se od okna a šibalsky se usmála na druhou dívku. „Budu mít pro ty dva záškodníky také připravené malé překvapení.“

ooOoo

Strop ve velké síni zrcadlil ranní oblohu s dešťovými mráčky, když dorazila soví pošta. Nad hlavou Hermioně kroužilo několik sov zatížených balíčky s narozeninovými dárky od jejích rodičů. Otevřela je. Dostala nějaké knihy, nový svetr a velkou plechovku domácího cukroví. Všechno bylo oceněno jejími spolužáky nadšenými výkřiky jako ooch a aahs. Pak tu hromádku posbírala a odnesla si ji do své ložnice. S povzdechem popadla učebnici Kouzel a kousek pergamenu a zamířila do knihovny. Domácí úkol už měla dávno hotový, ale uvědomovala si, že nebelvírští spolužáci si budou myslet, že dodrží svoje ranně sobotní zvyky a že tedy na několik hodin opustí společenskou místnost, aby si našla tiché místo na učení. Ron a Harry se jí většinou snažili odradit od toho, aby se honila za méněcennými školními úspěchy, ale tohle ráno neřekli nic, když proklouzla skrz otvor v obrazu. Věděla, že chtěli, aby odešla, aby tak mohli připravit společenskou místnost na překvapující oslavu, kterou plánovali už skoro dva týdny.

Bylo téměř nemožné udržet takové tajemství v nebelvírské věži na delší dobu. Ušklíbla se sama pro sebe. Věděla, že jediní, kdo budou překvapení něčím, co se tento den stane, budou právě Harry a Ron.

Musela si připustit, že byla docela nervózní z myšlenky, že ji Ron přestrojený za profesora Snapea hodlá před koncem dne políbit. Navzdory svému věku – a dnes byla zase o rok starší! – neměla v líbání moc zkušeností. Pár rychlých polibků s Viktorem čítalo všechno, co zažila a to jen málo zamíchalo s jejími pocity. Trochu ji deptalo vědomí, že její první skutečný polibek s někým, koho má ráda, dokonce i když by to byl jen její přítel, se odehraje za pár okamžiků.

Zůstala několik hodin v knihovně, dokud se nerozhodla, že už jim dala dost času, aby oslavu připravili. Zamířila zpět do nebelvírské věže, když se v odlehlé části vrcholu schodiště ze stínů vynořila známá temná postava. Z toho pohledu se jí rozbušilo srdce. A je to tu!

 „Dobré odpoledne, slečno Grangerová,“ promluvil hedvábným hlasem falešný profesor Snape a přistoupil k ní blíž.

Koho se to tu snaží nachytat? Pomyslela si Hermiona posměšně. Dokonce, i kdybych nevěděla, že je to Ron, byla bych schopná určit, že to není Snape. Mistr lektvarů se nikdy neobjevoval v této části hradu a mimoto se Ron dokonce ani nepokusil napodobit Snapeovu typickou klouzavou chůzi. Celou cestu k ní na dlaždicích dupal.

 „Dobré, profesore,“ odpověděla hřejivě. Se škodolibostí zpozorovala na Snapeově tváři překvapení v odpověď na její srdečný tón. „Jak ráda vás vidím.“

 „Ano, tím jsem si jist,“ odpověděla suše chabá imitace Snapea. „Nepochybuji, že je to vrchol vašeho dne.“ Stín úsměvu přešel přes jeho rty, když pokračoval. „Tak či onak, vyrozuměl jsem, že máte dnes narozeniny, a je tu něco, co jsem vám už velmi dlouhou dobu chtěl věnovat.“ V průběhu svého proslovu se k ní přesunul blíž a ona před ním zvolna ustupovala, až zády narazila do chladné kamenné zdi. Sklonil svou hlavu tak blízko k té její, až se její celý svět smrštil do těch tmavých, přitažlivě krásných očí. „Velmi dlouhou dobu,“ zašeptal a obkreslil linii její čelisti špičkou svého dlouhého prstu.

Když se dostal až na bradu, pozvedl její tvář vzhůru a otřel se lehce svými rty o její čelo. Pak sledoval jemnými polibky cestičku dolů po jejím nose, až vyhledal její ústa. Rty, které vždy vypadaly tak krutě a tence a obvykle se pouze mračily, se ovšem náhle staly plnými a vlhkými, když se tisknuly k těm jejím. Kůže ji pálila, když se jí dotkl. Nervová zakončení zapraskala potlačenou energií, když se přimkla do jeho žhnoucího doteku, který mohl přijít jen z takového popudu, že mu na ní opravdu záleží.

Polibek trval déle než věčnost, a když se od ní odtáhl, byla celá zadýchaná. „Užijte si zbytek dne, slečno Grangerová,“ řekl tiše. Na její tváři se objevil spokojený úšklebek.

Ale než se mohl otočit a odejít, popadla ho rukou za hábit. „To je to nejlepší, co dokážete, profesore?“ zeptala se. Nad jeho překvapeným pohledem, který se přehnal jeho tváří, se v duchu zachichotala. Nesouhlasně mlaskla a zklamaně se mu vysmála. „Očekávala jsem něco víc od muže vašich… zkušeností.“ Pak svými prsty vklouzla do jeho vlasů, přitáhla si jeho obličej k sobě a donutila jeho ústa k dalšímu zdrcujícímu polibku. Měla pocit, jako by slyšela jeho ostré nadechnutí, když její rty donutily otevřít ty jeho. O chvilku později se jejich jazyky přetahovaly o nadvládu. Přitiskl si ji silnými pažemi na svou hruď.

 „Překvapujete mě, slečno Grangerová,“ pronesl ochraptěle, když se konečně mohli nadechnout. „Nikdy bych od vás neočekával takovou reakci.“

 „Oh, ale jistě jste si všiml, že mě už tak dlouho přitahujete, profesore Snape,“ odpověděla Hermiona. Přitáhla si hlavu toho podvodníka dolů, aby mohl políbit citlivou pokožku na jejím krku. „Ve svých snech jsem vás políbila snad tisíckrát.“

Jeho oči se v úžasu rozšířily nad tím prohlášením. Celý její plán by ztroskotal, kdyby se zachechtala nahlas. Jejich rty se znovu setkaly a Hermiona se vrhla do své role. Tiskla své tělo k tomu jeho a ovinula jeden kotník kolem jeho lýtka jako páku, když spojila jejich rty. Na jeho pánvi ucítila vlhké teplo a tvrdost. Vnímala, jak na to její tělo instinktivně reagovalo. Připravovalo se na prastarý akt, který tak často následoval po objetí takové intenzity.

Ve skutečnosti to byl pocti hanby, který nakonec přerušil jejich polibek, protože si to opravdu náležitě užívala. Kdyby jí před pár dny někdo řekl, že líbání Rona Weasleyho ji dostane do tak velmi vzrušeného stavu, jen by se mu vysmála do tváře. Ale tento vtip už trval moc dlouho. Ron a Harry budou mít dost o čem mluvit na několik dnů.

 „Měli bychom skončit,“ řekla. Lapala po dechu, když odvrátila tvář. „Co kdyby šel někdo kolem?“

Neochotně se odtáhl. „Ano, máte pravdu,“ odpověděl. Pohladil její tvář něžně dlaní. „Přijďte dnes večer po večeři do sklepení a náležitě vaše narozeniny oslavíme.“

Beze slova přikývla.

 „Potom se tedy uvidíme,“ zašeptal a po posledním přízračném polibku se otočil a odešel chodbou. Jeho hábit za ním na dlaždicích jen zasvištěl.

Hermiona se usmívala, když ho viděla odcházet. Možná, že tohle ty dva idioty naučí jednu nebo dvě věci. Jistě si příště dvakrát rozmyslí, než na ní něco dalšího zkusí!

ooOoo

 „PŘEKVAPENÍ!“ desítky hlasů vytvořily hlukovou stěnu, když o chvilku později vstoupila skrz portrét.

 „Děkuji vám všem!“ zvolala šťastně, když se k ní všichni nebelvíři navrhnuli. „Je od vás moc milé, že jste se s tím obtěžovali!“ Úsměv na její tváři byl pravý. Její kamarádi mohli být chvílemi necitelní taškáři, ale stále to byli její přátelé a ona je měla všechny ráda.

Harry se k ní blížil se širokým úsměvem na tváři. „Vše nejlepší, Miono,“ řekl a vrazil jí do rukou malý, vesele zabalený balíček. „Doufám, že v tento den dostaneš vše, po čem toužíš.“

 „Oh, jsem si jistá, že ano,“ odpověděla. A pak se jakoby mimochodem rozhlédla po místnosti. „Ale, Harry, kde může být Ron?“ zeptala se mazaně. Její tvář byla nevinnou maskou.

 „Tady,“ pronesl Ronův hlas zpoza ní.

Hermiona zamrzla. Náhle pocítila závrať. Místnost se s ní zatočila a ztuhla šokem. Zvolna se otočila a uviděla Rona, který vycházel z chodby, jež vedla do chlapeckých ložnic. Na rameni držel velký balík. „Omlouvám se, že jsem tu nebyl, když jsi dorazila. Nechal jsem tvůj dárek na posteli, a tak jsem si pro něj musel zajít.“

 „Ne… nemohl ses už… přeměnit zpátky… Měla jsem za to, že to trvá hodinu…,“ zadrhávala se, její dech vycházel z jejích plic velmi bolestivě.

 „O čem to mluvíš, Hermiono?“ zeptal se Ron. Jeho čelo se zmateně zamračilo nad jejím tak netypickým nedostatkem výmluvnosti.

Ztěžka polkla, ale veškerá barva se jí odplavila z tváře. „Já… já… Levandule mi pověděla, že hodláte použít mnoholičný lektvar, aby ses mohl přeměnit do Snapea a odpoledne mě políbit!“

Ron se rozpačitě zašklebil. „Oh, slyšela jsi o tom, eh? No, jo, plánovali jsme to, ale pak jsme to vzdali. Nepodařilo se mi získat nic ze Snapea, abychom ten lektvar dokončili. Ochrany na jeho komnatách jsou o dost silnější, než by měly být…“


*PP: Dobře si ujasněte, jak to s tím Snapem vlastně bylo...

 

Část 2

Hermiona byla příliš ponížená a zarmoucená, aby na oslavě zůstávala dlouho. Nechtěla pokazit veškerou vynaloženou práci, kterou vykonali její přátelé, a tak se pokusila nasadit statečnou masku a chovat se, jakoby si to užívala. Ale všechno, na co mohla myslet, bylo, jakého ze sebe udělala hlupáka. Sklenička dýňového džusu, kterou jí podal Ron, jí chutnala jako kyselina z akumulátoru. A když vyndali dort, do krku jí stoupla žluč. Zvládla jen sousto či dvě, než ji ta zkažená chuť v ústech přemohla. Po třičtvrtě hodině už to nemohla dál předstírat. Omluvila se a vyběhla z místnosti.

Zatáhla závěsy a praštila sebou na polštář, aby se mohla užírat ve svém trápení. Políbila Snapea. Ze všech lidí právě jeho! A řekla mu, že ho líbala ve svých snech! Tak se podkopala. Kdykoliv na to jen pomyslela, toužila umřít. Proč mu vůbec řekla tolik nesmyslných lží? A co horšího, vypadalo to, že jeho zvláštní myšlenky se ubírali podobným směrem – přitahovala ho. A teď ke všemu ještě čeká, že se později setkají ve sklepení!

Nemůže tam jít. Prostě nemůže.

Oh, můj ty Bože, ona musí. Musí mu vysvětlit celou situaci. Říct mu, že to celé byl jeden velký vtip a že oni oba se stali nebohými oběťmi. Bude to sice to poslední ponížení, ale její smysl pro čestnou hru jí nedovolil vyhnout se své odpovědnosti.

A mimoto, jestli měla k sobě být upřímná, musela si připustit, že byla potěšená zjištěním, že na ni tento nepřístupný profesor Snape myslí tímto způsobem. Většina chlapců byla zastrašená její inteligencí a nestávalo se moc často, že by se na ni někdo díval i jinak. Ale Snape nebyl žádný chlapec – zdaleka ne – a sám byl velmi nadaný. Možná, že je to právě inteligence, co ho na ní přitahuje. Jaká to změna!

Velká škoda, že byl tak chladný, nepříjemný a popudlivý jako osina v zadku. Ale přesto, kdyby jí bylo o dvacet víc, možná by o tom uvažovala.

Hermiona se posadila na postel a přitáhla si do klína svitek pergamenu. Tohle bude vážně obtížný rozhovor a ona se chtěla ujistit, že bude předem přesně vědět, co mu řekne. Musí se s tím vším vypořádat tím správným způsobem.

Na chvilku sklonila hlavu, byla ztracená v myšlenkách, a pak začala zběsile psát.

Tento večer vynechala i jídlo. Zvedal se jí žaludek z očekávání nadcházejícího rozhovoru se Snapem, aby ještě zvažovala, že něco sní. Na místo toho jí to poskytlo dobrou možnost vyplížit se nepovšimnutá ze společenské místnosti potom, co její spolužáci odešli do velké síně. Celá tahle situace byla už tak dost složitá bez toho, aby jim ještě musela vysvětlovat, kam to jde.

Mezi studenty bylo všeobecně známo, že Brumbál každou sobotu večer po čas večeře pořádá ve sborovně neformální schůzi učitelů. Obvykle to pak vyústilo ve velký hluk a veselí ve velké síni, když se kolejní prefekti marně pokoušeli zvládnout nespoutané sklony všech náctiletých v místnosti. Hermiona došla k závěru, že bude nejlepší, když Snapea odchytí na tomto setkání. Nemohla by mu čelit sama ve sklepení a přitom vědět, jak o ní smýšlí. Mimoto netušila, jak bude reagovat, až mu to řekne. Býval smrtijedem a ona se cítila mnohem bezpečněji při vědomí, že se nemůže uchýlit k násilí, když jen několik set metrů od něj sedí celá škola.

Schovala se u sborovny ve stínu za sochou a čekala, až setkání skončí. Byla tu jen několik minut, když se dveře otevřely a učitelé jeden po druhém vycházeli. McGonagallová, Kratiknot, Hoochová, Sinistrová, Vektorová, Sproutová, Lupin… Ale kde je Snape? Už bylo dost pozdě a velká síň se brzy začne vyprazdňovat. Bojovala o čas.

Zamžourala za roh a uviděla Snapea sedícího u krbu a držícího v ruce šálek čaje. Byl sám. Teď anebo nikdy, pomyslela si, sebrala veškerou odvahu a vpadla do místnosti.

Až příliš pozdě si všimla ředitele Brumbála, který seděl v křesle přímo naproti Snapeovi, a předtím byl mimo dosah jejího výhledu z chodby. Ztuhla na místě a málem vyklouzla pryč, když Brumbál vzhlédl. „Oh, dobrý večer, slečno Grangerová,“ prohlásil vlídně. Na rtech mu zahrál úsměv. „Je tu něco, co jste ode mě potřebovala?“

 „Vlastně, pane, chtěla bych mluvit s profesorem Snapem,“ odpověděla nervózně a přešlápla na místě, když se na ni Snape překvapeně podíval. „Ohledně naší… večerní schůzky, profesore,“ pokračovala rychle, když se jeho tvář začala mračit.

 „Naší schůzky?“ zeptal se úsečně a očima zabrousil Brumbálovým směrem. Hermiona okamžitě pochopila nevyslovenou zprávu. Snape před ředitelem očividně nechtěl mluvit o účelu jejich setkání.

 „Ano, profesore. Mo-mohli bychom si na chvilku promluvit o samotě?“

Brumbál zachytil její narážku. „Můžeme v naší diskuzi pokračovat později, Severusi,“ řekl. „Běž se slečnou Grangerovou a já tu zůstanu a dopiji čaj. Vrať se, až skončíte.“

Snape stroze kývl na staršího čaroděje a položil šálek s talířkem na stolek vedle své židle. Odvedl Hermionu do chodby a oba vstoupili do prázdné učebny o pár dveří dál. Zavřel za nimi a řekl, „A teď, slečno Grangerová, co…“

 „Profesore, prosím,“ přerušila ho, dlaně vymrštila před sebe, aby mu znemožnila říct něco dalšího. „Prosím, jen mě nechte říct to, co musím, než to zapomenu, ano?“

Překřížil paže na hrudi a prohlížel si ji s výrazem pobavení ve tváři. „Mohl jsem uhádnout, že budete mít svůj malý projev secvičený. No dobře. Pokračujte.“

„Děkuji vám.“ Zhluboka se nadechla. „Jen jsem vám chtěla říct, že to, co se mezi námi dnes odpoledne stalo, byl… omyl. Pár přátel se mnou sehrálo narozeninové divadlo a já jsem si myslela, že si jeden z nich vzal mnoholičný lektvar a proměnil se do vás. To je jediný důvod, proč jsem vás políbila a chovala se tak, jak jsem se chovala. Vážně.“ Slova jí vyletěla z úst v horečném spěchu, zběsile se snažila uniknout, jako by ji honila zpívající mantichora. „Nikdy bych to nebyla udělala, kdybych věděla, že jste to opravdu vy, pane.“

Snape zavřel oči a znechuceně si povzdechl. „Nechte mě hádat. Pánové Potter a Weasley, opět?“ zeptal se tvrdě.

Hermiona nešťastně přitakala, oči zavrtané v podlaze. Nechtěla, aby se její kamarádi dostali do problémů, ale nemohla si pomoci. Mají, co si zasloužili, rozhodla se.

 „Měla jste to vědět, slečno Grangerová. Snad jste si doopravdy nemyslela, že by alespoň jeden z nich byl schopen uvařit tak komplikovaný lektvar jako je mnoholičný?“

Prudce vzhlédla, málem jí z pusy vylétla peprná poznámka, ale v poslední minutě si to rozmyslela. Sloužilo by to jen ke zhoršení situace, kdyby ji Snape odradil od sledování svého cíle. „To není to hlavní, pane,“ pronesla.

 „Co přesně je tedy to hlavní, slečno Grangerová,“ dožadoval se Snape kysele.

Hermiona zaváhala. Tohle byla ta nejhorší část. „Hlavní je to, že… Vím, že jste se chtěl…,“ násilně polkla, „se mnou dnes večer vyspat… a mrzí mě to, pane, ale já prostě… nemůžu.“

Výraz Snapeovy tváře se nezměnil, ale jeho tmavé oči náhle zazářily. Můj ty Bože! Pomyslela si rozrušeně. Bude na mě ječet? Následovala významná odmlka. Snape zvažoval svou odpověď a Hermiona začínala být stále více a více nervóznější, jak vteřiny odtikávaly.

 „Chápu,“ prohlásil nakonec a k jejímu nesmírnému překvapení, sklonil hlavu, jako by nad ním zvítězila. „Měl jsem vědět, že žena jako vy, by mě nikdy nepovažovala za… přitažlivého.“

Hermiona náhle pocítila vůči nenáviděnému mistrovi lektvarů ochranitelský pud. Představila si, že musí trpět všemi těmi hroznými odmítnutími z minulosti a že pravděpodobně nikdy od nikoho nepoznal opravdovou lásku, možná dokonce ani od svých rodičů. Jeho živobytí muselo být absolutně strašné, když to pro něj takto dopadlo. Její vlastní život byl přívětivý, vyplněný přáteli a rodinou, která ji milovala, že ani netušila, jaké to musí být žít odlišně. Její nebelvírská čest jednala za ni a ona mu kvapně položila ruku na předloktí.

 „Oh, to ne, pane!“ oponovala. Zvedla hlavu, aby se mohla podívat do jeho skloněné tváře. „Tak to vůbec není. Upřímně! Nemusíte být ten nejhezčí muž v okolí,“ v duchu se proklela za zbytečně krutou upřímnost, „ale máte určitou svůdnost grázlů…“ Odkud tohle vzešlo, Grangerová? Pomyslela si. Ve skutečnosti to na ni všechno dolehlo. „A na mě to obvykle také působí, ale… no… vždy jsem si představovala, že své poprvé prožiji s někým, koho mám ráda, to je vše.“ Sejmula svou ruku, když pocítila, že její tváře zalila červeň. Tohle téma s Harrym a Ronem nikdy neprobírali. „Chci si to tak nějak… schovat až do svatby.“

Snape pomalu zvedl hlavu a dlouhou dobu si ji prohlížel. Ten zvláštní výraz stále zůstával v jeho očích. „Rozumím, slečno Grangerová,“ řekl nakonec. „A budu vaši volbu respektovat.“ Pak se usmál. Byla to jedna z mála chvil, kdy na jeho tváři zahlédla opravdový úsměv a Hermionu to uchvátilo i zamrazilo zároveň. „Děkuji vám, že jste mě odmítla tak mírně,“ řekl prostě.

Vrátila mu úsměv, když ji přemohla úleva. „Není zač, pane,“ odpověděla. „A já děkuji vám, profesore. Upřímně řečeno, beru to za velkou poklonu.“

Snape se narovnal do své plné výšky. „Měla byste se vrátit do své ložnice, slečno Grangerová,“ doporučil jí. „Musím zpátky za ředitelem. Máme teď čas na poněkud delší rozhovor, když už vím, že mé… plány na večer… byly zrušeny.“

 „Ano, pane,“ zašeptala a otočila se k odchodu. Ale v půli cesty ke dveřím se zastavila a na patě se otočila zpět. „Profesore? Bylo by ode mě příliš troufalé, kdybych vás požádala ještě o jeden polibek?“ zeptala se a tváře jí znovu zahořely.

Zastavil se, zvažoval její žádost, a pak zvolna zavrtěl hlavou. „Ne, nemyslím si, že by to byl dobrý nápad, slečno Grangerová,“ odpověděl. „Nevím, jestli bych si mohl věřit, že by to skončilo jen u polibku.“

Přikývla a opět pohlédla na podlahu. Pak se rozešla směrem ke dveřím a s trhnutím je otevřela. Opustila místnost bez ohlédnutí.

Ten rozhovor se vyvíjel lépe, než očekávala. S nyní již lehčím srdcem se Hermiona rozhodla, že se projde po pozemcích, než se vrátí do společenské místnosti. Hagrid byl ve své zahradě, když kráčela kolem, a tak s ním strávila více než hodinu. Vesele si povídali. Až pak vyrazila do nebelvírské věže.

Společenské místnost byla netypicky tichá, když se dostala dovnitř. Harry a Neville byli jediní dva v dohledu a seděli tam spolu mlčky. Harry netrpělivě bubnoval prsty do stolu. „Hermiono!“ vyjekl úzkostlivě a vyskočil na nohy, když ji spatřil. „Tady jsi! Kde jsi byla?“ Jeho tvář byla rudá jako řepa.

 „Byla jsem se projít,“ odpověděla a přistoupila k němu. „Co jsi to snědl, Harry?“

Náhle si uvědomila, že v místnosti je další osoba. Seděla v křesle před krbem. Postava byla tváří k ohni a za opěradlem jí vykukoval jen vršek hlavy s tmavými vlasy. Harry a Neville letmo nervózně pohlédli ke křeslu, když se přiblížila.

 „Harry, Neville, co je špatně?“ naléhala.

 „Tohle,“ řekl Harry a ukazoval ke křeslu, kde se zjevila vysoká štíhlá postava ve svém plném vzrůstu.

Byl to Snape.

 „Profesore,“ zajíkla se, „C-co tu děláte?“

 „To není Snape, Hermiono,“ odpověděl Harry tlumeně. „To je Ron.“

Těkala mezi Harrym a Snapeovým přízrakem tam a zpět, jako by sledovala pekelný tenisový zápas. „O čem to tu mluvíš?“ požadovala.

 „Je to pravda,“ odpověděl Ron. „Jsem to já.“ A než jí to praštilo do očí, tmavá postava se začala měnit. Černé vlasy se proměnily v rudé, orlí nos se rozplynul a pokryl se množstvím pih. „Celou tu dobu jsem to byl já, dokonce i odpoledne.“

 „O čem to mluvíš?“ zopakovala, začala ji zachvacovat panika. „Odpoledne jsi to nemohl být ty! Byl jsi tady! Na oslavě!“

Na to Neville zanořil svou hlavu do dlaní a vyloudil dojemný zvuk. „Ne, Hermiono,“ opravil ji Harry. „To byl Neville. Také si vzal mnoholičný lektvar.“

 „Nechtěl jsem to udělat!“ vyřikl Neville. „Přinutili mě k tomu, Hermiono! Prosím, nebuď na mě naštvaná!“

Hermioně se podlomila kolena a sesunula se do křesla. „Chtěl jsem se s tebou setkat večer ve sklepení, až bude Snape na schůzi ve sborovně,“ vysvětlil Ron rychle. „Začali jsme se cítit dost špatně z toho, jak jsme podělali tvoje narozeniny, a než by to zašlo moc daleko, chtěl jsem ti všechno říct. Jenže pak ses neukázala a my jsme začali panikařit.“

 „Štěstí, že ses šla projít!“ poznamenal Harry. „Byli jsme tak vystrašení, že bys mohla narazit na Snapea a udělat něco hloupého!“

 „Och, ano! No, děkujme nebesům, že jsem neudělala nějakou hloupost!“ zuřila Hermiona.

 „Jaká škoda, že vy ani pan Weasley nemůžete říct to samé, pane Pottere,“ pronesl hedvábný hlas ze dveří a Hermioně dnes již podruhé přišlo, jako by jí krev v žilách zmrzla na rampouch.

 „Z-zdravím, profesore,“ zakoktal se Harry. „Profesore, mohu to vysvětlit…“

 „Oh, jsem si jistý, že můžete,“ odpověděl Snape chladně. „A vy dva k tomu dostanete spoustu příležitostí, pane Potter, až si se mnou budete příští týden odpykávat svůj trest. A teď, jestli budete vy a pan Weasley tak laskaví a půjdete, prosím, se mnou. Věřím, že profesor Brumbál by s vámi rád prohodil pár slov ohledně náležitého použítí mnoholičného lektvaru…“


Poznámka překladatelky k poslednímu odstavci: Doufám, že také slyšíte, jak z těchto vět sarkasmus přímo odkapává…


*PP: A teď si sesumírujte, zda byly vaše předpoklady z první části správné? Kolikrát si tu náš pravý Severus vlastně zahrál?

ooOoo


PP: Pokud jste dočetli až sem, pak Vám musím poděkovat a sama si mohu sfouknout určitý počet svíček i na svém vlastním dortu. Naštěstí nemám kamarády podobné Harrymu a Ronovi...

Kolik svíček to bylo? Poradím vám – vynásobíte-li počet částí z první povídky dvěma a přidáte počty částí ze všech ostatních povídek, dostanete číslo x, které se už s konečnou platností nachází v dospěláckých letech.


Přeji krásný květnový den!

Vaše Patoložka

Ps: Další dnešní střípky naleznete na mých stránkách...


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ako anonymný užívateľ nemôžete posielať komentáre, prosíme zaregistrujte sa
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Tý jo! Tomu říkám dokonalý brajgl. Budu si to muset přečíst ještě jednou, abych si to srovnala v hlavě. Díky za překládek.
Haha, beta mi tvrdila to samé. Musíš vzít do úvahy, že původně to byla jen první kapitola, a pak se teprve dopsala ta druhá část, čímž se to celé otočilo o 180 ®. Děkuji za komentář!

Re: Vše nejlepší, Hermiono (Hodnotenie: 1)
Od: solace - 08.05. 2012
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tiež som z tých Snapov nejako mimo:-D Koľko ich vlastne bolo? Prepokladám, že ten v zborovni bol pravý, keď sa potom objavil v Chrabromilskej veži. V každom prípade to bolo zaujímavé - rébus pre Sherlocka Holmesa. Ďakujem za preklad a k narodeninám ti prajem všetko najlepšie:-)
Solace, Děkuji. Pomůže ti, když poradím, že v první povídce vlastně žádný pravý Sev nebyl? Ano, ten ve sborovně a úplně ten poslední, který rozdával tresty byl ten správný, náš:-) Asi jsem vám zamotala hlavičky, že? Děkuji za komentář!

Re: Vše nejlepší, Hermiono (Hodnotenie: 1)
Od: Claire - 08.05. 2012
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Musím říci, slečno Br, že zrovna u vás bych, vzhledem k vašim studijním výsledkům, neočekával, že se budete věnovat podobných pošetilostem. Ta banda pubertou a hormony zmítaných tupých hlav jistě, ale vy...tss, tss... Zklamala jste mne, zrovna od vás bych podobné předmluvy a zejména doslovy neočekával.
Otázka pro překladatelku - Kdo komentoval?
Můj koment je následující. Z počtu profesorů lektvarů a jejich střídání mám mžitky před očima, tudíž nemohu zaostřit na monitor. Bude třeba ještě nejméně jednoho pročtení, až se panenky přestanou protáčet... Jen Morgana však ví, zda bude dostačovat, aby se mi vyjasnilo.
Velmi pěkné počtení, leč notně zmatené. Přece jen, je dopoledne, a tak by to chtělo spíše něco lehčího než zrovna guláš. To prosím v žádném případě neznamená negativní hodnocení, to nééé...
Můj nejmilejší profesore Snape, můj neoblíbenější a nejváženější učiteli a rádče, můj nejzbožňovanější mistře lektvarů, který kdy chodil po zemi anglické, velmi mne mrzí, že jsem Vás zklamala svou pubertální nanicovatostí, ovšem musíte vzít v úvahu můj mladistvý věk i to, že dnes jsem naposledy počítána mezi děti. Dáte-li si tedy všechny nadnesené detaily dohromady, musí vám být již na druhý pohled jasné, kde v mém příběhu jste figuroval vy a kde nám autorka nastrčila jen ubohou náhražku. Doufám, že při vaší inteligenci na vše brzy přijdete, aby se vám hezky usínalo... Což samozřejmě nebyla narážka toho smyslu, že bych od vás chtěla alespoň jeden narozeninový polibek před půlnocí:-) Děkuji za komentář!

Já nevim co říct. Snad jen, že jsem se výborně bavila.
Jsem ráda, že máš jasno, protože ostatním asi budu muset říct, kde ten Snape vlastně hrál svou vlastní roli:-) Děkuji za komentář! 

Re: Vše nejlepší, Hermiono (Hodnotenie: 1)
Od: teriisek - 08.05. 2012
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
No, předpokládám, že můj původní předpoklad byl asi trochu mimo, takže asi přestanu předpokládat... Jestli je to ovšem tak, jak to vypadá, pak Severus je ještě lepší herec, než jsem čekala. A fakt mě mrzí, že to byl jen klam, chjo:( Díky moc za překlad, škoda, že to nemá pokračování!
PS. A všechno nejlepší!
Děkuji! Pokud se tvůj prvotní předpoklad rovnal tomu, že Snape byl ten, který líbal, tak to nejprve po první části byla pravda, ovšem po druhé již ne. V té druhé jsme se dozvěděli, že Snape se v první části vlastně vůbec nevyskytoval a že s Hermi Ron, Neville a Harry sehráli pekelné divadlo... Děkuji za komentář!

Tak sem neodolala a koukla i sem a nemůžu si stěžovat,naprostej guláš:)Moc sem se bavila,klaním se před tebou a přeji Všechno nejlepší
Tak guláš a nestěžuješ si? Tak to jsem jen ráda:-) Ono vybrat narozeninovou povídku není také jen tak, hlavně, když chce člověk Snamione:-) Děkuji za komentář!

Vidíš, ty si sa ani nepriznala, že máš narodky, potvorka. Všetko najlepšie prajem! Som rada, že som sa odhodlala prečítať túto poviedku, pretože inak by mi to asi nedošlo. Tak ti prajem veľa zdravia, nech ťa v živote stretajú len krásne veci a nech sa ti vyhýbajú zlí ľudia. Som rada, že ťa to tu baví a má kto ďalej niesť tú pomyselnú štafetu. Skvelý výber poviedky. Ďakujem
Jimmi, tak to mělo být, neřekla jsem to nikomu, ani beta to nevěděla, taková je anonymita internetu, bohužel. A protože nemůhu rozdávat dárky ostatním, ač bych třeba chtěla, protože prostě o nich nic nevím, nějaké jsem rozdala alespoň touto cestou:-) Moc děkuji za přání, jsem tu moc ráda a velmi si cením toho, že tu mohu být. Jsem ráda, že se ti líbila, i když byla trochu zamotaná, docela jsem se zapotila, než jsem něco pěkného našla... Moc děkuji!

Re: Vše nejlepší, Hermiono (Hodnotenie: 1)
Od: Zuzana - 08.05. 2012
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Kým som si neprečítala otázku koľko Severusov bolo, som si myslela, že   tom mám celkom jasno, ale teraz... idem si to prečítať znovu :D je to skvelé a ďakujem za preklad :)
Všetko najlepše k narodeninám ♥
Děkuji! Snad se ti to nakonec osvětlilo. Sevové byli jen dva, ten nepravý a ten pravý. Druhá část s tou první pěkně zamotala, ale mělo by to být nakonec pochopitelné:-) Děkuji za komentář!

fuha... kolko krat tam bol? v zborovni a v klubovni? tipujem spravne? :) dakujem za krasny maly pribeh...
Trefa, ano byl tam jen 2x a to až v té druhé části. Děkuji za komentář!
ja som truuuuba... som si neuvedomila co citam ako som premyslala nad severusom... kurnik... vsetko najlepsie k narodkam :) mna cakaju zajtra... je nas tu nejako vela majovych :D
Jeeee, tak to všechno nejlepší předčasně, protože jinak na to zítra zapomenu. Ano, hodně rodičů se asi činulo na konci léta... Ach, promiň, nějak jsem se s dárečky úplně vyšťavila a nestíhám ani to, co bych měla. Ale já něco vymyslím...:-) Jen ne na zítra:-(
Eggy, netušila jsem, zda za tu šibeniční dobu něco stihnu, ale dnes se přeci jen povedlo. Nejsem autorka světového formátu, to rozhodně ne, ale přelad v zásobě nemám, tak alespoň takto.  http://snape-stories.blog.cz/ [snape-stories.blog.cz] Hned ta první a obrázkem se nenech zmást:-) Hezké narozeniny!

Re: Vše nejlepší, Hermiono (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 08.05. 2012
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Dokonalá povídka na závěr, jsem nadšená Hermionou i Severusem. Taky si myslím, že pravý Severus byl ve sborovně a pak ve společenské místnosti. Dialog s Hermionou před sborovnou je úchvatný, nesmírně jemný. Neskutečně doufám v nějaké pokračování.
Zapojit Nevilla bylo velmi kreativní.
Děkuji za bezvadnou povídku a ještě jednou - šťastné narozeniny!
Ano, úplně vidím Severuse, jak se chytá každého slůvka, kterým Hermiona něco naznačila, jen aby jí porozuměl... A to jak s ní mluvil, tak nějak laskavě... Autorka to vymyslela skvěle, ano i Neville byl výborný. Doporučuji i nějaké další věci od ní. Děkuji za přání i za komentář!

Re: Vše nejlepší, Hermiono (Hodnotenie: 1)
Od: zuzule - 08.05. 2012
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Mno mám v tom hokej, ale povedený. :D Ještěže takový kamarády nemám. Díky moc!
A všechno nejlepší k narozeninám. ;)
I já, i já... Tak snad jsi to nakonec rozluštila:-) Děkuji za komentář!

Hehe, veľmi zábavné. Ale nenechala som sa oklamať. Severus nemal dôvod nechodiť ako je pre neho prirodzené a tie jeho odpovede, keď za ním prišla do zborovne (ma vlastne uistili, že naozaj nemá zmysel vymýšľať si nejaké tráne dôvody)... Desná škoda, že nesúhlasil s tou pusou na rozlúčenú. Ale blahoželám k úspešnému usvedčeniu tých dvoch blbcov. Užije si to s nimi a zistí, odkiaľ mali jeho vlas... No a raz snáď...
No, ano, ten rozhovor u sborovny měl své neobyčejné kouzlo... A vypadalo to, jako by pravý Severus taky nad něčím takovým uvažoval... Harry a Ron si to zasloužili! Děkuji za koment!

Re: Vše nejlepší, Hermiono (Hodnotenie: 1)
Od: buffy11 - 09.05. 2012
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
A to je vsetko?! Naozaj je koniec? :-(

Mne tam chyba nejaka tretia cast, aby to bolo SKUTOCNE Snamione. Co teraz? Mam si ju domysliet?

V kazdom pripade dakujem a s malym oneskorenim prajem vseko najlepsie k narodeninam ;-).
Ano, je to skutečně všechno, žádná třetí část, bohužel. Ale byla by tam půda, že? No, třeba to autorka ještě dopíše:-) Děkuji za koment!
Re: Vše nejlepší, Hermiono (Hodnotenie: 1)
Od: buffy11 - 17.05. 2012
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
No, keď sa nad touto poviedkou zamýšľam s odstupom času - áno, stále mi tam niečo chýba, ale keby sa ma niekto opýtal, ako by mala pokračovať, naozaj netuším, čo by som navrhla. Asi by to už upadlo do tej kategórie poviedok, ktoré by vás nezaujali a nechceli by ste ich preložiť .

Re: Vše nejlepší, Hermiono (Hodnotenie: 1)
Od: Slimca75 - 09.05. 2012
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Díky, pobavila jsem se! Sice jsem taky zatížená hlavně na Snarry, ale páru Severus/Hermiona se rozhodně nevyhýbám. I když... Tady jsem si ho vlastně moc neužila, že? :-D
No jo, já vím, je to taková Snamione Ne-Snamione... Ale je tam. Já to mám vlastně stejné. Snarry vítězí na celé čáře, ale jiným párům e nevyhýbám:-) Děkuji za koment!

Re: Vše nejlepší, Hermiono (Hodnotenie: 1)
Od: lucianna - 11.05. 2012
Teda to bolo absolútne skvelé. :) Naozaj nádherný preklad, no tiež mi tam chýba nejaká tretia časť. Fakticky už žiadne pokračovanie nebude? 
Publikováno v roce 2002, takže asi těžko... :-) Děkuji za koment!

Á, toto bolo skvelé, vážne skvelé. Len na počítanie ma nikdy príliš neužilo a navyše na mňa sadol ohavný vírus, takže vôbec nie som v stave sa zamýšľať nad číselkami. Ale aj tak vďaka, bolo to úžasné. :)
Hmmm, no přeci to tam nenapíšu ne? Pokud chceš nápovědu, je to věk, který následuje čtvrtstoletí... Děkuji za koment!

Re: Vše nejlepší, Hermiono (Hodnotenie: 1)
Od: Lopata - 19.07. 2012
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Krásné, svěží, vtipné. Pobavila jsem se

Kladiem si otázku prečo sú všetky snamione poviedky také zábavné :D Čítam ich už pár dní a ani si nepamätám kedy som sa naposledy tak zasmiala  :)
Snape bol super :) Čakala som, že to nejako takto dopadne. I keď rozhodne by sa hodilo ešte pokračovanie :)

Re: Vše nejlepší, Hermiono (Hodnotenie: 1)
Od: dcvstwilight - 23.06. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
V první části jsem byla v pořádku. Pak přišel ten brajgl z druhé a já byla totálně v pr*eli. Ale nakonec jsem ok. :D

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: danexa - 26.02. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Prehľad článkov k tejto téme:

miamadwyn: ( Eggy )10.05. 2012Pššt...
GMTH: ( Patoložka )08.05. 2012Vše nejlepší, Hermiono
Ms-Figg: ( kometa )02.04. 2012Citróny v Bradavicích
IsabellaMarieSnape: ( kometa )30.03. 2012Vánoční Speciál
miamadwyn: ( Elza )07.03. 2011Desetiletka
miamadwyn: ( Eggy )28.02. 2011Manželské zvýhodnenie
Lauri4Snape: ( Kometa )15.08. 2010Dobrodružství s vlasy
Michmak: ( Eggy )12.08. 2008Ovocné guličky (Fruit Loops)