archiv.hpkizi.sk
27. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU
Delicate
Článok poslal užívateľ: Jimmi - 09.02. 2012
Téma: Delicate
Do_Mush
nám napísal:

Delicate

Překlad: Do_MuSh

Beta-reader: Te-Pa

Autor: padfoot4ever

Banner: autorčin

Originál:http://www.harrypotterfanfiction.com/viewstory.php?chapterid=334643&i=1

Stav: souhlas s překladem

Prohlášení:

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který tuto ságu přeložil do češtiny. Autorská práva konkrétně k této povídce vlastní padfoot4ever, která napsala tuto fanfiction. Povolení k českému překladu patří Do_MuSh. Tento překlad je tvořen pouze pro duševní obohacení, nikoliv pro obohacení finanční. Nicméně, kopírování a případné porušování autorských práv je ilegální.

Slovo autora: Rose „Zrzka“ Weasleyová je těhotná. „Nejsem dostatečně stará na to, abych se stala matkou! Sotva vím, jak si zavázat tkaničky od bot, proboha!“ Snaží se vyrovnat s novinkami. „Už nikdy neopustím tuto koupelnu.“ Nevezme to ale moc dobře. „Můžu žít na zubní pastě a šampónu.“ V podstatě, ztratila rozum. Toto je její příběh.



27. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU

Pozn.: V Originálu The Hitch in the plan – Robert Hitch = jedna z postav

Od chvíle, co jsem se probudila, bylo nasnadě, že se nový den promění na procházku peklem. Když jsem konečně otevřela oči a podívala se, kolik je hodin, uvědomila jsem si, že je po desáté. V kteroukoli jinou neděli bych si byla pomyslela:

"Super, další tři hodiny spánku!"

Ale dnes ne.

"ROSE! OKAMŽITĚ VSTAŇ!" křikne na mě máma ode dveří mého pokoje. Proč se jen vracela?

"Za pět minut odjíždíme!"

Tak tohle už mě probudilo.

Vyskočila jsem z postele, natáhla na sebe první kouzlem zvětšené kalhoty, které jsem našla, a přes hlavu přetáhla vytahané tričko. Později ve vlaku se převleču (ujišťuji vás, že se tak do této chvíle nestalo). Do kufru jsem naházela všechno, co jsem v té chvíli našla, a běžela do koupelny vyčistit si zuby. Proč mě jen nepřekvapuje, že zrovna v den, kdy se vracíme do Bradavic, každý zaspí?

Táta nás zavezl na nádraží, kam jsme dorazili minutu před odjezdem Bradavického Expressu. Po překonání kouzelné bariéry jsme se okamžitě připojili k Alovi, Jamesovi a Lily, které do vlaku naháněla teta Ginny. Všechna kupé byla obsazena, takže hádejte co?

Všichni – Scorpius, Hugo, James, Albus, Lily a já – jsme se museli vecpat ke dvojčatům Scamanderovým. Kdybych nebyla tak láskyplná a chápající sestřenice, Lilyině smůle bych se vysmála. Po chvíli strávené s Markem se k nám připojila i Dom.

Panuje tu trapné ticho. Lorcan je tu očividně jediný, kdo netuší, co se stalo, protože se chová stejně praštěně jako vždycky. Lily se dokonce ani nesnaží předstírat, že poslouchá jeho blábolení, namísto toho upírá oči k zemi. Lysander si z ní bere příklad. Faktem ale zůstává, že Lysander je ten, kdo by se za sebe měl stydět. Jak si může začít s přítelkyní svého dvojčete? To můj život ve čtrnácti nebyl ani zpola takové drama, jako ten jejich.

Po chvíli Lily zamumlá něco v tom smyslu, že jde najít Roxy, a tak se Lysander rozhodne jít za svým kamarádem Philem. O Philovi nikdy nikdo neslyšel, ale radši ho necháme být. Odchází i Hugo, pravděpodobně za svými Emo-Gothic-řetězy-omotanými-kamarády kuřáky. Lorcan, který si uvědomí, že je ve společnosti lidí ze šestého a sedmého ročníku, se s výmluvami ani neobtěžuje, prostě se zvedne a odejde.

"Tak to bylo divný," prohodí James a položí si nohy na místo, které před chvílí opustil Lorcan. "Kdo by si to byl pomyslel, že se z naší Lily stane školní koště?"

"Jamesi!" okřikne ho Al. "Uvědom si, že mluvíme o Lily."

"To vím moc dobře, ale -"

"Prostě sklapni!"

"Přestanete se vy dva někdy dohadovat?" povzdechnu si.

"Začnete se vy dva někdy dohadovat?" prohodí Albus ke mně a Scorpiusovi. Podíváme se na něj jak na blázna.

"Co to plácáš?" ohradí se Scorpius.

"Hádáme se!" zaprotestuju.

"Pořád!"

James s Alem se na sebe vědoucně podívají a usmějí se. Ten úsměv se mi ani trochu nelíbí. Scorpius a já se hádáme neustále! Před svatbou jsme spolu dokonce několik dní nemluvili. Vždycky se hádáme. Vážně, hádáme se víc než naši!

"Od té doby, co jste se dali dohromady, jste se ani jednou nepohádali," triumfuje James.

"Má pravdu," přitaká Dom.

Se Scorpiusem se nadechneme k protestu, ale pak nám sklapne. Teď, když o tom tak přemýšlím, nejspíš jsme se od té chvíle vážně ani jednou nepohádali… Přece nemůžeme být jako ty nechutně roztomilé páry, které spolu souhlasí za každých okolností!

Nebo ano?

Co se to děje?! Hádky jsou můj život!

Jsem spokojená s takovým životem? Nějak se mi to nechce líbit...

A soudě podle Scorpiusova výrazu, ani jemu ne.

"Jsi tlustá!" vykřikne dětinsky. Já jen protočím oči a dělám, že se to nestalo.

"Hádáme se," zopakuji.

"A kdy naposledy?" zeptá se Al zlomyslně.

"Když..." Nic mě nenapadá.

"Když mi Rose řekla, že končí se školou,“ odpoví Scorpius s úsměvem. James s Alem vykulí oči.

"Díky Scorpe," zamumlám.

"Končíš s Bradavicemi?" vyprskne Albus.

"Proč? Proč bys něco takového dělala? Vždyť jsi mozek rodiny!"

"Nech mě přemýšlet,“ protáhnu ironicky. "Co takhle kvůli tomuhle?" ukážu na své vystouplé břicho. Občas jsou tak vymaštění, až to bolí. Čekají snad, že si postavím postýlku v Nebelvírské věži a dítě vezmu do hodin Přeměňování? Vždyť je to hloupost!

"Už to mám naplánované. Budu se učit doma a OVCE udělám o rok později."

"Ale... nemůžeš vynechat sedmý ročník!" vykřikne James.

"Tak to udělali i naši rodiče," vzpomenu si. "Měli zkrátka jiné povinnosti. Tak jako já."

To nechají bez odpovědi.

"Bude to v pohodě," usměju se. "Možná to není to, co ode mě všichni čekali, ale myslím, že je to správné rozhodnutí."

"Ale... nemohla bys prostě bydlet v mámině bytě v Prasinkách?" navrhne Al. "Během dne by sis mohla najmout chůvu a miminko bys viděla o večerech."

"Dobře, takže zaprvé: Neseru peníze," řeknu bez obalu, "a zadruhé: Alespoň první měsíce se chci o dítě starat sama."

"Máš pravdu," uzná Dom po pár minutách hlasitých stížností.

James s Alem se na sebe jen bezmocně podívají, vědomi si toho, že tohle mi nevymluví. Myslím, že oni sami tuší, že mám pravdu.

* * *

Do hradu dorazíme akorát k večeři. Přitom mám pocit, jako bychom se vrátili z několikaměsíční cesty – Bradavice mi tolik chyběly! V poslední době se toho událo tolik, že mám pocit, jakoby doby, kdy jsme se Scorpiusem nevěděli, co chceme, a kdy jsem se strachovala o vztah rodičů, zmizely v dávné minulosti.

Když dorazíme do Velké síně, jdu k Havraspárskému stolu pozdravit Jenny.

"Rose!" obejme mě. Musím uznat, že mě překvapuje, jak moc je veselá. Už jsem si na její Alovskou depresi začínala zvykat. "Jak se máš? Jaká byla svatba? Páni, ty jsi za ty dva týdny ale narostla!"

"Svatba byla fajn," pokrčím rameny. "Scorpius a já... my... tak nějak..."

"Dali jste se dohromady, nemám pravdu?!" vypískne. "Ach, jsem z toho nadšená! Bylo mi jasné, že se to dřív nebo později musí stát!"

"Opravdu?" Očividně jsem jediná, kdo si toho nevšiml. Dokonce ani James s Alem nevypadali překvapeně, když jsem jim o tom řekla.

"Samozřejmě! A já sama ti musím něco říct."

Chce Ala zpět. Cítím to v kostech. Plán dát Ala a Jenny dohromady bude jednodušší, než jsem čekala.

"Chodím s Robertem Hitchem!" usměje se šťastně.

Koukám na ni, jako by spadla z višně. Srdce mi právě sklouzlo do kalhot.

"Znáš ho?"

Samozřejmě, že ho znám. Každý ho zná. Nejen, že je kapitán Havraspárského famfrpálového týmu, on je i primusem. Pravděpodobně ten nejmilejší kluk na celé planetě. Opravdu, dokonce i pesimistku, jako jsem já, nenapadá nic, co bych mu vytkla. Je to jedna z těch osob, které nesnášíte jen proto, že jsou tak zatraceně perfektní. Když se s ním pak skutečně setkáte, nemůžete si pomoct a okamžitě si ho zamilujete. Je zábavný, pohledný a ta nejhorší věc na něm je, že na něm není nic špatného.

Al nemá šanci.

"Ehm, jo, znám ho," vykoktám. "To je super, Jen."

Co jiného bych jí taky mohla říct? Pusť svého pohádkového prince k vodě a vrať se k mému zuřivému, rozmazlenému bratranci, který nevypadá ani zpola tak dobře, jako řečený pohádkový princ? To asi ne.

"Já vím," začervená se. "Je hrozně... milý."

Samozřejmě, že je. Je ztělesněním slova 'milý'. Ale možná, že někde v hloubi duše Ala pořád miluje. Možná Roberta využívá jen k tomu, aby Albus žárlil.

"A hrozně tvrdě dře na ten sobotní zápas," pronese láskyplně. "Vsadím se, že Zmijozel rozmázneme levou zadní."

Taky je možné, že Ala nenávidí...

"Takže... ty a Al..," začnu.

"Přenesla jsem se přes něj," pokrčí rameny. "Vzdala jsem to. Nestálo to za to. Ale teď mám Roberta!"

Ups! – Al vážně nemá šanci.

* * *

"Robert Hitch?" vyštěkne Al frustrovaně. "Robert Vlezdoprdelka Hitch? Děláš si ze mě prdel?"

Zatímco rázoval napříč Zmijozelskou společenskou místností, já se Scorpiusem jen seděla a zarytě mlčela.

"Není náhodou gay?" zeptá se James, který se usídlil na zemi a stačil spořádat polovinu Bertíkových fazolek tisíckrát jinak.

"Očividně ne," pokrčí rameny Scorpius.

"Robert Hitch?" zopakuje Al nevěřícně a pokračuje v pochodu. "Ne, tomu nevěřím. Nemůže s ním chodit. Vždyť je tak … tak... tak -"

"Zženštilej?"

"Ve skutečnosti je chytrý, vtipný, citlivý a je to atlet. Představuje ideálního přítele.," řeknu po pravdě. "Je primus a kapitán famfrpálového týmu. A jeho rodina je docela bohatá -"

"My máme peníze taky!" vyštěkne Al.

"Je prostě dokonalý," dokončím svou myšlenku. Scorpius se na mě podívá a zvedne obočí. "Nedívej se tak na mě, kdybys byl holka, věděl bys, o čem mluvím."

"To je divný," ušklíbne se Scorpius. "Jak mám vědět, pro koho bych šel, kdybych byl holka? Zní to prostě... nechutně. Radši mlč." S Alem se na sebe nervózně podívají. Divný.

"Ale, mohl by ses prosím tě posadit? Dělá se mi z tebe úzko," poprosím ho unaveně. Ten mě ale ignoruje a pokračuje v pochodování sem a tam.

"Musíme je porazit," rozhodne. "Musíme je v sobotu porazit."

"I když Havraspár porazíte -"

"Až," opraví mě Scorpius. "Až Havraspár porazíme."

"Když je porazíte," zdůrazním, "vůbec nic to nezmění. Jenny tě nebude chtít zničehonic zpátky. Jde jí o víc než o famfrpál."

"Musíme je porazit," trvá na svém Al. "Scorpe, sežeň kluky, máme před sebou pořádný kus práce."

"Cože? Teď?" podiví se Scorpius. "Je deset hodin večer. Po večerce, Ale."

"Dobře, tak teda zítra ráno o půl šesté! A neopovažujte se přijít pozdě!"

"Nechtěl bych být na tvém místě, kámo," vysmívá se James Scopiusovi.

James a já se krátce na to odebereme zpátky do Nebelvírské věže, zatímco Scorpius s Alem zamíří do postelí, aby trochu naspali na ranní trénink. Když dorazíme na místo, na gauči se v teplákách a vytahaném svetru povaluje Laura Phelpsová a čte si. Nevídaná podívaná. V Jamesovi se při pohledu na ni ozve pocit viny, něco zamumlá a rychle vyběhne schody do své ložnice.

"Ahoj, Lauro," pozdravím. Vzhlédne od své knihy, nic ale nepoví. Nejsem si jistá, jestli je na mě pořád naštvaná nebo ne. "Jaké jsi měla prázdniny?"

"Řekla jsem matce, že chci, aby chcípla," řekne bezvýrazně. Asi tak, jak by někdo mohl říct: “Právě jsem byla u babičky“.

Hmm, Laura ví, co je to sarkazmus. Člověk se učí každým dnem.

"Můj dědeček umřel," povím jí.

"Tak to jsme na tom podobně," poznamená suše. Očividně je teď i vtipná. Sednu si do křesla a čekám, co mi ještě řekne. Mám strach, že já sama bych vyžbleptla něco mimo mísu.

"Díky," řekne po minutě ticha. "Díky, že jsi se vzepřela mé matce. Táta mi pověděl, cos jí řekla. Ne každý má odvahu se jí postavit."

"A udělala bych to znovu," usměju se. "Byla to zábava."

"V létě se stěhuju k tátovi," řekne mi, i když nemám potuchy proč. Jsem si jistá, že mě ještě musí nesnášet. Nebo možná jen potřebuje někoho, kdo si ji vyslechne, aniž by za to dostal zaplaceno. Možná potřebuje kamaráda. "Řekla jsem matce, že už ji nikdy nechci vidět. Nedá se ale říct, že by jí to nějak ublížilo."

"To je mi líto, Lauro."

Pokrčí rameny, jakoby dávala najevo, že jí to nevadí. Mlčíme, ale není to nijak trapné. Je mi jasné, že potřebuje čas, aby mi řekla všechno, co má na srdci.

"A... Rose, omlouvám se," řekne potichu. "Je mi líto, že jsem všem řekla, že jsi těhotná. Chovala jsem se jako mrcha. Záviděla jsem ti."

Záviděla? Mě? Proč by někdo záviděl ?

"Máš skvělou rodinu, které na tobě záleží," pokračuje, jakoby mi četla myšlenky. "Jsi chytrá, jsi prefekt a máš spoustu kamarádů. Když jsem zjistila, že jsi těhotná, chtěla jsem tě stáhnout dolů."

"No... aspoň jsem jim to nemusela říkat osobně. Ale asi by bylo hezké, kdyby to Scorpius zjistil jinak," vtipkuju. Pořád se asi cítí vinna, ale usměje se. "Nedělej si s tím hlavu, Lauro. Co se stalo, stalo se."

* * *

"Umírám," sténá Scorpius. "Myslím to vážně. Pokud čekáme kluka, pojmenuj ho po mně."

Položí si hlavu na Nebelvírský stůl, zatímco ostatní večeří, a hlasitě skuhrá.

"Scorpe, i kdybys umřel, tohle bych mu nikdy neudělala," odpovím bez obalu.

"Díky za upřímnost," řekne, ale jelikož má hlavu zabořenou do stolu, nejde mu moc rozumět.

Všichni ze Zmijozelského týmu vypadají stejně zmoženě jako Scorpius. Scamaderova dvojčata usnula na stole, Henrietta Flintová má místo vlasů orlí hnízdo. Ret Kyla Montagua je celý zkrvavený a on sám je od hlavy k patě špinavý od bláta a Jason Bates má opuchlé oči, jakoby před chvílí brečel. Zmijozel dnes trénoval od půl šesté ráno do devíti a pak od tří do půl sedmé.

"Napadlo mě, že bychom si před večerkou mohli dát ještě další hodinku," napadne Ala, který se láduje kuřetem. Scorpius zvedne hlavu od stolu a propálí ho pohledem.

"Ne," prohlásí razantně. "To se ani neopovažuj. Zabiju tě, Albusi Severusi Pottere, to ti slibuju. Prostě ne!"

"No tak, Malfoyi! V týmu žádné 'já' není!"

"Nepokoušej mou trpělivost, Pottere," odsekne Scorpius. "Zešílel jsi a dokonce rozbrečel Jasona!"

"Jason je slaboch," odpoví klidně Albus.

"Přetáhl jsi ho přes hlavu koštětem!" vykřikne Scorpius.

"Neměl mluvit během motivačního proslovu!"

"Dobře, kluci, uklidněte se," pokusím se zmírnit situaci. Jakákoli naděje ale zmizí v okamžiku, kdy do Velké síně vejde Jenny zavěšená do Robertova rámě. Vědouc, že tohle nevěstí nic dobrého, se na sebe se Scorpiusem podíváme.

Al se zvedne od stolu a štráduje si to přímo k nim. Já se Scorpiusem ho okamžitě následujeme, abychom zabránili zkáze. U Havraspárského stolu položí Robert Jenny ruku kolem pasu a Ala, který hledí přímo na něj, si vůbec nevšímá. Zato Jenny ano a pohled mu oplácí.

"Potřebuješ něco?" zeptá se chladně. Obdivuji její sebeovládání. Já na jejím místě bych se už dávno schovávala někde po stolem. Teď už vzhlédne i Robert a mile se usměje.

"Ahoj, Albusi," přivítá nás. "Zdravím Rose, Scorpiusi."

"Ahoj," usměju se. Vidíte? Dokonce si pamatuje mé jméno a to jsem jenom prefekt. Ach, počkat, ještě je tu ta věc s 'jediná-těhule-v-Bradavicích'... ale jsem si jistá, že ho znal i předtím. Je to Robert Hitch – ví všechno.

"Tak, Robe," začne Al klidným hlasem, "slyšel jsem, že jsi gay."

A neřekl to zrovna potichu. Všichni ve Velké síni si začnou šeptat – Robert Hitch je gay?

"Ale!" okřiknu jej. "Roberte, je mi to moc líto. On je jen -"

Robert zvedne ruku na znamení, že to je v pořádku, v obličeji ale trochu zrudl. Kdybych mohla, zavraždím Ala holýma rukama.

"Pojď, Ale," snaží se ho Scorpius odvést zpátky k nebelvírskému stolu, kde jsme před chvílí večeřeli, ale Al se ani nehne.

"Ne, že by mě to překvapovalo."

"Být gay není nic špatného," řekne Robert důstojně, "ale já jím nejsem. Vlastně, tady Jenny je moje přítelkyně. Říká se, že lidé, co obviňují ostatní z toho, že jsou na kluky, si tak kompenzují vlastní homosexualitu. Tím samozřejmě nechci nic naznačovat," dodá rychle, když Al zrudne vztekem. "Jen říkám, co vím. Moc mě těšilo, Albusi."

Jenny se uměje a Roberta políbí. Al na druhou stranu naštvaně odejde, vezme si u stolu svou tašku a opustí Velkou síň.

"Za to se moc omlouvám," řeknu bezmocně Jenny a Robertovi. Se Scorpiusem se poté vydáme za Alem, který sedí na schodišti vedoucímu ke Zmijozelské společenské místnosti. Nikdy jsem ho neviděla tak rozzuřeného.

"Musíme je porazit," zašeptá vztekle. "Musíme zničit toho šmejda."

* * *

Následující dny se Scopisuem strávím sotva dvě minuty. Všechen volný čas tráví na hřišti nebo v obchodě, zatímco já spánkem, zvracením, děláním domácích úkolů a čtením knih o porodu. Jediný čas ke společné konfrontaci tedy zůstává na hodinách Přeměňování a i tam nám profesorka Changová strhává body za mluvení v hodině. Když už máme konečně šanci si něco říct, Al Scorpiuse odtáhne stranou a ukazuje mu další a další herní plány. S čistým svědomím tedy můžu prohlásit, že se můj drahý bratranec Albus Potter změnil ve famfrpálového fašistu. A to jsme si vždycky myslela, že z Potterovic rodinky má největší diktátorské tendence Lily.

Snažím se dohnat to, co jsem během volna zameškala s Jenny. Vypadá to, že nemyslí na nic jiného než na Roberta. Nevadí mi, že to musím neustále poslouchat – přeci jen, ona mi dlouhou dobu dělala stejnou službu – ale zaráží mě, že už vůbec není naštvaná na Ala. Vůbec ji už nezajímá. Jako by umřel. Když se ho pokusím vytáhnout, jen kývne a změní téma rozhovoru.

V pátek večer se už Scorpius blíží smrti vyčerpáním. Schovává se v Nebelvírské věži, trhne sebou pokaždé, když se otevře vstupní portrét ze strachu, že ho hledá Albus.

"Už to nevydržím!" fňuká. "Dneska dokonce řekl, že 'práce osvobozuje'.*" Soucitně ho pohladím po ruce, a snažím se potlačit smích. "Čím dřív ho dáme dohromady s Jenny, tím líp."

"Scorpe, s Jenny ho dohromady dávat nebudeme," oznámím mu. "Teď je s Robertem. Je šťastná."

Nevěřícně se na mě podívá. "Cože? Celé to plánování bylo k ničemu? Copak se celá tvá rodina zbláznila? Musíme je dát zase dohromady! Vždyť jsou to Al a Jenny!"

"Ne, teď už jsou to Robert a Jenny," řeknu pevně.

"Tak zařídíme, aby se rozešli!"

"Nebuď tak zlomyslný!" vynadám mu. "Jenny je šťastná a jestli ji má Al opravdu rád, nechá ji jít k tomu, kdo ji dělá šťastnou. Svoje šance zničil svou vlastní hloupostí."

Scorpius vypadá, jako bych mu právě řekla, že Santa Claus neexistuje. "Chceš tím říct, že fašistický Al už nikdy neodejde?"

"Už to tak bude," odpovím upřímně. "A my s tím nemůžeme nic udělat."

"Můžem začít drby," ušklíbne se Scorpius.

"Ne."

"O tom, že Robert -"

"Řekla jsem, že ne!"

"- je ve skutečnosti -"

"Scorpiusi!"

"- hermafrodit!"

"Scorpiusi... mám takový pocit, že se potřebuješ vyspat."

"Miluju tě," řekne zničehonic. Po té rozmluvě o hermafroditech je to trochu nečekané, ale o to víc mi právě poskočilo srdce.

"A odkud se vzalo tohle?"

"Jen jsem si uvědomil, že jsem ti to dlouho neřekl," pokrčí rameny a dá mi ruku kolem ramen. "Nechci, abys na to zapomněla."

"Víš, občas mám pocit, že jsi jen vymaštěnej idiot, co mluví o bezpohlavních Havraspárech a stěžuje si na své fašistické kamarády," poznamenám a ještě víc se k němu přitulím, "ale pak řekneš něco takového a přesvědčíš mě o pravém opaku."

"To mi šlo vždycky," usměje se.

* Práce osvobozuje – Arbeit Macht Frei – nápis nad vchody do nacistických koncentračních táborů


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ako anonymný užívateľ nemôžete posielať komentáre, prosíme zaregistrujte sa
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

zábavné.

To byla pěkná kapitola, akorát je mi strašně líto Ala. Uznávám, že si za to může do jisté míry sám, ale stejně je mi ho líto. A Robert zdaleka nemůže být tak dokonalý, to by totiž neřekl to, co řekl... chjo, ten kluk je popisovaný jako tak dokonalý, že ho fakt nemůžu mít ráda :D Díky moc za překlad, těším se na další kapitolu!
Re: 27. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 20.02. 2012
Díky za komentář, další kapitola bude snad brzy! :) Al je k ničemu, ale tak uvidíme, jak se to vyklube.  Haha, myslím, že se nenajde moc lidí, co by si Roberta oblíbilo!

Zábavná kapitola, škoda,že tam nebylo víc o Rose a Scorpiusovi. Těším se na pokračování. díky za kapitolu

Tak to byl přímo "Mizera v plánu" *:DDD. Díky, tuhle povídku mám moc ráda.
Re: 27. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 20.02. 2012
Proč mě to jen nenapadlo?! U takových komentářů si vždycky uvědomím, že mám před sebou ještě dlouhou překladatelskou cetu. Díky za komentář :)

Teda Al je prej fašista, ale to s Jenny si to podělal sám. Chudák Scorpius a ostatní zmijozelští hráči.
Ten konec byl tak kouzelnej. Moc se těším na pokráčko.
Re: 27. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 20.02. 2012
Děkuju za komentář! Pokračování bude snad brzo :)

Ze začátku jsem z této povídky měla rozporuplný pocit, ale přišla jsem jí na chuť. Ty školní boje jsou neskutečně zábavné.
"Umírám," sténá Scorpius. "Myslím to vážně. Pokud čekáme kluka, pojmenuj ho po mně."
Položí si hlavu na Nebelvírský stůl, zatímco ostatní večeří, a hlasitě skuhrá.
"Scorpe, i kdybys umřel, tohle bych mu nikdy neudělala," odpovím bez obalu.
Bezvadné.
A taky se mi líbilo, jak Robert setřel Ala. Klidně a elegantně. Paráda!
Díky.
Re: 27. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 20.02. 2012
Tak to jsem ráda, že se ti nakonec zalíbila :) Díky moc za komentář :)

Jeee aky krasny koniec!! uplne krasna kapitola a dufam ze dalsia bude skroo:) dakujem
Re: 27. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 20.02. 2012
Díky moc! Na další kapitole se pracuje, snad bude brzo :)

To je nádhera! Jsi skvělá překladatelkia! A tuhle povídku prostě miluju! Díky moc!
Re: 27. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 20.02. 2012
Páni, děkuju moc! Jsem moc ráda, že se Delicate tak líbí :) Díky za komentář :)

pěknej díl,  ale chudák Al, ikdyž nahání trochu hrůzu     "Práce osvobozuje." O.o  člověk by se bál...

Ájéje. :D Tak to sem zvědavá, kdo to nakonec vyhraje. :D

Jsem ráda, že se Rose a Scorp dali dohromady. Na druhou stranu zešílel Al. Doslova. Zmijozelský tým nevyhraje, protože budou tak utahaní, že usnou na košťatech. :-)
Díky, těším se na pokračování.
Re: 27. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 20.02. 2012
Díky za komentář :) Další zápas bude v další kapitole, takže se brzy uvidí 

Metlobalový fašista. Dobré. Díky. :)

Huh. Ten názov je naozaj podarený. Mimochodom - ešte som takého dokonalého človeka nevidela. A keď sa jeden trišinku blížil k dokonalosti, po jeho psoznaní bol, vďakamerlinovi, úplne bežný človek....

Návrat po horách a tato nádherná kapitola.  Scorpius je báječbý, ja ksi stžežuje na bezpohlavní Havraspáry a fašistického kapitána. Kde jenom v kouzelnickém svště vzali tolik informací o mudlech.

Skvelá kapitola. 
Vďaka za preklad. 

Neskutočne šialená poviedka :D Hádam sa nájde dobré riešenie, vhodne pre obe strany. (mimochodom fandím Jenny). Taká malá otázka na záver, kedy bude približne nová kapitola? :)
Re: 27. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 06.05. 2012
Tak to jsi další, kdo je na straně Jenny. Další kapitola bude snad během příštích dnů, má ji u sebe beta. Díky za komentář :)

dobre, som zvedava ako dlho ich bude Al mucit.
diky za preklad

Všichni jsou to blázni - ovšem do Jenny bych to neřekla! Nazpět k Alovi, nazpět k Alovi!

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Carmy - 07.06. 2017
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Prehľad článkov k tejto téme:

padfoot4ever: ( Dominika.Del )29.08. 201335. kapitola (Záver)
( Dominika.Del )09.08. 201334. Krev, pot a slzy
padfoot4ever: ( Dominika.Del )11.07. 201333. Chvíle neklidu
padfoot4ever: ( Dominika.Del )05.07. 201332. Další éra u konce
padfoot4ever: ( Melanie )28.06. 201331. Vítězství a porážka
padfoot4ever: ( Melanie )04.05. 201330 kapitola Zoufalé časy
padfoot4ever: ( Do_Mush )13.07. 201229. kapitola
padfoot4ever: ( Do_Mush )13.05. 201228. KAPITOLA – ŽÁDNÝ PAN MILÁNEK
padfoot4ever: ( Do_Mush )09.02. 201227. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU
padfoot4ever: ( DoMush )29.12. 201126. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ
padfoot4ever: ( Do_Mush )02.11. 201125. KAPITOLA - DOKONALÝ? TO ASI NE
padfoot4ever: ( Do_Mush )16.09. 201124. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT
padfoot4ever: ( Do_Mush )16.08. 201123. KAPITOLA - PAMÁTNÝ DEN
padfoot4ever: ( Do_Mush )10.07. 201122. KAPITOLA - VŠECHNO NEJLEPŠÍ, ROSIE
padfoot4ever: ( Do_Mush )28.05. 201121. KAPITOLA PŘÍPRAVY
padfoot4ever: ( Do_Mush )22.04. 201120. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO
padfoot4ever: ( Do_Mush )04.03. 201119. I APRÍLOVÝ ŽERT MŮŽE DOPADNOUT VELMI, VELMI ŠPATNĚ
padfoot4ever: ( Do_Mush )23.01. 201118. KAPITOLA - DLOUHÁ NOC
padfoot4ever: ( Do_Mush )05.09. 201017. KAPITOLA KLUCI NEBREČÍ
padfoot4ever: ( Do_Mush )22.08. 201016. KAPITOLA TAJEMSTVÍ A CIGARETY
padfoot4ever: ( Do_Mush )18.08. 201015. DCERA SVÉHO OTCE
padfoot4ever: ( Do_Mush )05.08. 201014. KAPITOLA ZEPTEJ SE SVÉ MATKY
padfoot4ever: ( Do_Mush )21.07. 201013. KAPITOLA AMORŮV HNĚV
padfoot4ever: ( Do_Mush )07.07. 201012.KAPITOLA ZNOVU SE NAUČIT ŽÍT
padfoot4ever: ( Do_Mush )24.05. 201011. HORŠÍ UŽ TO NEBUDE... VIĎTE?
padfoot4ever: ( Do_Mush )25.04. 201010. ČOKOLÁDA, PŘÍSTĚNKY A VZPOMÍNKY
padfoot4ever: ( Do_Mush )20.04. 20109. KAPITOLA RODIČOVSKÁ HÁDKA
padfoot4ever: ( Do_Mush )07.04. 20108.KAPITOLA DEJTE MI POKOJ!
padfoot4ever: ( Do_Mush )01.04. 20107.KAPITOLA DOPISY OD MÉ KMOTRY
padfoot4ever: ( Do_Mush )29.03. 20106. CESTA DOMŮ
padfoot4ever: ( Jimmi )22.03. 20105. NEŠŤASTNÉ VÁNOCE A CHAOTICKÝ NOVÝ ROK
padfoot4ever: ( Do_MuSh )15.03. 20104. JÁ NEJSEM TY
padfoot4ever: ( Do_MuSh )13.03. 20103. VÁNOČNÍ KOMPLIKACE
padfoot4ever: ( Do_MuSh )10.03. 20102. Zrzka
padfoot4ever: ( Do_MuSh )10.03. 20101. Prológ Test
. Úvod k poviedkam: ( Do_MuSh )10.03. 2010Úvod k poviedke