archiv.hpkizi.sk
26. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ
Delicate
Článok poslal užívateľ: Jimmi - 29.12. 2011
Téma: Delicate
DoMush
nám napísal:

Delicate

Překlad: Do_MuSh

Beta-reader: Te-Pa

Autor: padfoot4ever

Banner: autorčin

Originál: http://www.harrypotterfanfiction.com/viewstory.php?chapterid=334643&i=1 

Stav: souhlas s překladem

 Prohlášení:

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který tuto ságu přeložil do češtiny. Autorská práva konkrétně k této povídce vlastní padfoot4ever, která napsala tuto fanfiction. Povolení k českému překladu patří  Do_MuSh. Tento překlad je tvořen pouze pro duševní obohacení, nikoliv pro obohacení finanční. Nicméně, kopírování a případné porušování autorských práv je ilegální.

Slovo autora: Rose „Zrzka“ Weasleyová je těhotná. „Nejsem dostatečně stará na to, abych se stala matkou! Sotva vím, jak si zavázat tkaničky od bot, proboha!“ Snaží se vyrovnat s novinkami. „Už nikdy neopustím tuto koupelnu.“ Nevezme to ale moc dobře. „Můžu žít na zubní pastě a šampónu.“ V podstatě, ztratila rozum. Toto je její příběh.



26. KAPITOLA – TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ

 

Dům babičky Jane a dědečka Huberta voněl po domácím Shepherd’s Pie (link) snad odjakživa. A to tak, že se z toho člověku občas dělalo i zle. Vaření je hold babiččina vášeň a děda na oplátku Shepherd’s Pie zbožňuje, což z nich dělá ten nejdokonalejší pár v celé rodině – s Percym a Audrey v patách. Díky nabubřelosti a posedlosti hygienou k sobě perfektně ladí. Když jsme s Hugem byli ještě malí, chodívali jsme sem každý pátek, předtím, než jsme zamířili do Doupěte za bratranci a sestřenicemi.

Každé páteční ráno babička Jane připravovala Shepherd’s Pie k večeři a děda nás cpal zdravými dobrotami ‘Na zoubky‘ k prasknutí.

I dnes nás - mámu, tátu, Huga, mě a Scorpiuse – praštila vůně Shepherd´s Pie rovnou do nosu, přestože ne tak silná jako obvykle. Jdeme navštívit naši truchlící babičku. Dům je bez jediné poskvrnky (jako vždycky), a tak ke své babičce pocítím náhlý obdiv – přestože její manžel zemřel, její energie na vysávání, leštění a luxování ji neopustila. Od letních prázdnin jsem tu nebyla, za což se hrozně stydím. Dědečka Huberta jsem viděla naposledy v srpnu – ani si nevzpomínám, co jsem mu tehdy řekla. Dědu Artura vídám neustále, tak jako celou Weasleyovic rodinu. A jelikož žádné bratrance ani sestřenice z máminy strany nemám, moc času jsem zde netrávila. Vím, zní to hrozně, ale je to tak.

A přestože rodina Grangerů není nijak početná, na stěnách kolem visí obrovské množství fotek, které si tak ráda prohlížím. Velkou část zabíráme já a Hugo – máma se mnou krátce po tom, co jsem se narodila, s tátou stojícím pyšně vedle ní, mé první narozeniny, kde sedím tátovi na koleni a jeho ruka je položená kolem máminých ramen (jejíž vlasy byly tehdy mnohem kratší a huňatější), dále obrázek mě, jak držím čerstvě narozeného Huga, s vlasy smotanými do dvou velkých rudých drdolů, Hugovy první narozeniny a plno našich dalších rodinných fotek – a pak je tu samozřejmě fotografie mámy, když byla mimino, batole, její první den v mudlovské škole, její první den v Bradavicích (tahle fotka je hned vedle mého prvního dne v Bradavicích, na které se zubím spolu s Dom a Alem), pak máma držící své výsledky NKÚ v kuchyni Doupěte, máma se svými výsledky OVCE a mámin svatební den.

Když konečně dorazíme, babička Jane sedí ve svém křesle u okna a usmívá se, jakoby vzpomínala na staré dobré časy. Nezdá se, že by plakala, a já dál žasnu nad její silpou. Tátovi se za mámou moc nechce, protože vždycky prohlašoval, že ho babička Jane nikdy neměla ráda, ale máma mu vyčetla, že se chová směšně. Přes to - něco v jejím pohledu nasvědčuje tomu, že táta asi není daleko od pravdy.

"Mami?"

Při zvuku mámina hlasu babička Jane nadskočí a já v duchu pogratuluji své matce za to, že málem způsobila infarkt své matce, které právě kvůli jednomu zemřel manžel. Kdybyste si toho nevšimli, celou tu věc s optimismem jsem pustila z hlavy. Uvědomila jsem si totiž,  že můj život nemůže být normální, aniž by se jedna nebo druhá věc nepodělala. Štěstí holt není moje věc.

Táta zapálí v krbu, máma si přisedne k babičce a já, Hugo a Scorpius jen posedáváme kolem a nevíme, co dělat. Co má člověk v takových chvílích říct? S Hugem jsme nešťastní a je nám to skutečně líto, ale oproti tomu, čím si procházejí babička s mámou, je to nic. Ano, mohli bychom říct: "Je nám líto vaší ztráty." Ale technicky vzato, je to i naše ztráta. A to ani nemluvím o tom, jak se musí cítit Scorpius. Poprvé potkal moji babičku z matčiny strany a hned takhle…

Je to hrozně zvláštní. S Hugem babičku obejmeme a ta s drobným úsměvem obejme i Scorpiuse, který jí popřeje upřímnou soustrast. Babička Jane se ale drží skvěle, zatímco máma ještě posmrkává v rohu pokoje. Táta jí dá ruku kolem ramen a utěšuje ji. Je smutné, že se musí stát něco takového, aby se ti dva dali znovu dohromady. Ale asi je to lepší než nic.

"Rose, myslím, že byste měli jet do Doupěte. My tu ještě musíme probrat hodně věcí," popotáhne máma a mě je jasné, že nám nezbývá nic jiného, než poslechnout. Dá mi nějaké mudlovské peníze na taxíka, jelikož babiččin krb není připojen k letaxové síti.

Cesta netrvá moc dlouho – asi půl hodiny. Ale přísahám, tenhle řidičský business je jedna velká zlodějina! Když mi řidič řekl, kolik jsem mu dlužna, měla jsem chuť po něm něco hodit. Hloupí mudlové. Teď už chápu, proč je Smrtijedi neměli moc v lásce. (Dobře, tohle jsem říkat neměla – díky Bohu, že mi nikdo nemůže číst myšlenky.)

Peníze po řidiči nakonec hodím, ten je ale příliš zaujatý pozorováním Doupěte.

"To je mi ale architektonické dílo!" řekne kousavě a prstem ukáže na starý dům, který vypadá, jakoby se měl každou chvíli sesypat. To se samozřejmě nestane, protože ho podpírá spousta kouzel. To si ale mudlové neuvědomují.

"Díky za svezení," poděkuje Scorpius a tlačí mě z auta dřív, než tomu řidiči něco udělám.

"Idiot," zasyčím, když odjede.

Babička s dědou jsou v kuchyni. Babi v jednu chvíli vaří, utírá prach a plete, zatímco dědeček si čte noviny u stolu. Takový normální den u Weasleyů. O to víc jsou překvapeni, když si nás konečně všimnou.

"Ahoj děti," přivítá nás děda, aniž by si uvědomil, že ze dvou z nás už jsou oficiálně dospělí a Hugo… no, při představě, že mu někdo říká ‘dítě‘ moc nadšený není. "Čemu vděčíme za vaši návštěvu?"

"Dědeček Hubert zemřel," odpoví Hugo posmutněle.

Babička upustí vařečku, se kterou míchala polévku. Děda složí noviny a kouká na nás, jakoby čekal na vysvětlení. Scorpius nemotorně přesune váhu z jedné nohy na druhou.

"Cože? Kdy?" zalapá po dechu babička Molly.

"Včera večer," odpovím jí. "Infarkt."

"Kdo měl infarkt?"

Z krbu vyleze Ginny, Harry a Lily s Alem a Jamesem.

"…. netuším, co to s tebou v poslední době je!" říká Harry své dceři.

"Řekla jsem ti, že se nic neděje, nech mě už na pokoji!" odsekne Lily se slzami v očích. "Vůbec nic nechápeš!" A s tím oddupe do obývací pokoje a cosi si brblá.

"Lily! Okamžitě se sem vrať!" vykřikne v Harry v moment, kdy za sebou Lily práskne dveřmi. "Ale, jdi a promluv s ní, tebe bude poslouchat -"

"Musím dělat úplně všechno!" vyštěkne Al naštvaně a následuje Lily do obýváku. Harry si povzdechne a otočí se k Jamesovi, jakoby čekal, že na něj začne ječet taky. Ten se něj zazubí.

"No není to příjemná změna?" ušklíbne se James samolibě. "Teď jsem ten hodnej."

Ginny protočí oči a zdá se, že se za svou rodinu proklatě stydí, když se otočí ke mně.

"Rosie, kdo měl infarkt?"

"Dědeček. Včera v noci zemřel," odpovím. James se přestane ušklíbat, Harry už se nemračí k obývacímu pokoji, Ginny zalapá po dechu a rukou si přikryje ústa.

"Ach Rose, Hugo, to je mi tak líto," vzdychne teta Ginny a oba nás pevně obejme. "Jak je mámě? Už to ví táta?"

"Jasně, je teď s mámou u babičky doma," odpoví Hugo. Ginny a Harry se na sebe překvapeně podívají. Tohle zřejmě nečekali.

"Měli bychom tam zajít," otočí se Ginny k Harrymu. "Hermiona nás potřebuje."

"Má Rona -" začne Harry.

"Harry, potřebuje nás."

Harry přikývne. "Dobrá."

"Za hodinu jsme zpátky," řekne Ginny a s tím se oba dva přemístí.

Babička Molly začne okamžitě péct bochník slunečnicového chleba s úmyslem ho ještě ten večer zanést babičce Jane, zatímco děda lamentuje o tom, jak je to hrozné. James pokývne směrem k obýváku a já se Scorpiusem jdeme za ním.

Al a Lily tu sedí na pohovce, oba zamračení s překříženýma rukama. Na sourozence, kteří jsou jako den a noc, je ta podoba až znepokojivá.

"Co je s vámi dvěma?" zeptám se. V ten okamžik se na mě upře rozzuřený pohled zelených a hnědých očí. Opravdu bych se měla naučit držet jazyk za zuby.

"Ani se neptej," poradí mi James. „Moji malí sourozenci totiž dostali kopačky, nemám pravdu?"

"To, že jsem je dostal je tvoje chyba!" zamračí se něj Albus.

"Já jsem kopačky nedostala!" odpoví Lily naštvaně ve stejnou chvíli.

"Lorcan se s tebou rozešel?" zeptám se. To jsem teda nečekala. Tihle Potterové ve vztazích opravdu stojí za nic.

"Ne!" vykřikne Lily.

"Ale je jen otázka času, kdy se to stane," dobírá si ji James. "A abych byl upřímný, vůbec mu to nemám za zlé."

"Proč?" zeptáme se já, Scorpius a Hugo najednou. Je to trochu smutné, že nás od dědečkovy smrti dokáže odtáhnout taková snůška keců, ale jsme jedno velké ucho.

"No," odpoví namísto Lily James. "Moje malá sestřička políbila jiného chlapce. Óó to životní drama čtrnáctileté puberťačky."

"Je mi skoro patnáct," vyštěkne Lily.

"Lily, políbilas jiného kluka?" zalapám do dechu. "Koho?"

"Lysandera Scamandera," zazubí se James, který si pravděpodobně celý tento rozhovor náramně užívá.

"Vážně?" vydechne Scorpius a všichni se na něj překvapeně zadívají. Ve větších skupinách toho obvykle moc nenamluví a už vůbec ho nezajímá probíraní soukromí někoho jiného. "Promiň, ale… páni, dala jsi pusu dvojčeti svého kluka?"

"To je jak z Ordinace v růžové zahradě," prohodí Hugo a pohledy se pro změnu stočí na něj. "No co? Máma se na to dívá."

"Lily? Opravdu jsi políbila Lysandera?" zeptám se jí, protože tomu odmítám uvěřit, dokud mi to ona nepotvrdí.

"Nemůžu tomu uvěřit! Nechte mě na pokoji! Nejste zrovna pravé osoby pro rady ve vztazích! Vy dva čekáte dítě - " ukáže na mě a Scorpiuse, "ty ses rozešel se svou holkou před zraky celé školy a donutils ji tak ke skoro úspěšné sebevraždě - " vyštěkne na Jamese, "ty ses muchloval se sestřenicí naší tety, přestože jsi stále zamilovaný do Jenny - " vyplivne na Ala a pak se otočí k Hugovi, "a ty… ty se maluješ tužkou na oči!"

Vyzuří se z pokoje, naštvaně vypochoduje do schodů a za sebou nechá kompletně oněmělou místnost.

"Políbila Lysandera?" zeptám se po pár vteřinách nevěřícně.

"Jo, já vím," ušklíbne se James. "Jak jsem říkal, teď jsem tu za svatouška já."

"Sklapni," zamumlá Al a otočí se ke mně. "Je pravda, že někdo zemřel?"

Vysvětlím mu, že dědeček dostal infarkt a on mi popřeje upřímnou soustrast. Tento vynucený soucit se mi nelíbí. Nejsme to my. Baví nás štvát se mezi sebou, ne projevovat lítost.

"Tak pojďme, je na čase užít si trochu legrace," řekne James, aby odlehčil atmosféru.

"Co přesně máš na mysli?"

 

***

O deset minut později se už za domem odehrává famrpálový zápas Jamese a Ala proti Scorpiusovi a Hugovi. Ve hře dva na dva hrají pouze dva střelci a dva brankáři, takže to není zrovna zábava, obzvlášť pokud jste jen divák. Jediným překvapením je nejspíš Hugo, který zachytil téměř každou ránu, kterou Al poslal jeho směrem. Po pár minutách hry se ke mně na zemi připojí nešťastná Lily.

"Je mi líto, co se stalo tvému dědečkovi," poví mi. "Babička Molly mi to před chvílí řekla."

"To je v pořádku," pokrčím rameny. "Byl už starý.... na mudlu."

Lily přikývne.

"Takže celá ta věc s Lysandrem..," začnu.

"Musíme o tom mluvit?" zakňourá. "Byla to chyba, neudělala jsem to naschvál."

"To sis ho spletla s Lorcanem?" zeptám se. A je to naprosto pochopitelné, protože já sama s tím mám problém.

"Samozřejmě že ne!" vykřikne Lily. "Lorcan a Lysander jsou úplně jiní. Zaprvé, Lysander je o trochu vyšší a taky silnější, jeho oči jsou tmavší než Lorcanovy. Lorcanův hlas není tak roztřepaný. Lysander je Láskorád skrz naskrz, zatímco Lorcan bere všechno hrozně vážně. Jsou rozdílní jako den a -"

"Poledne? Lily, proč jsi ho políbila?"

Lily zoufale pokrčí rameny. "Já nevím," přizná. "S Lorcanem jsem už několik měsíců a to mi je teprve čtrnáct! Nikdy jsem netoužila po vážném vztahu. Asi to chtělo změnu..."

"Aha," zamyslím se. "A tou změnou má být dvojče tvého přítele?" Hodí po mně naštvaným pohledem. "Ví Lorcan, že jsi dala pusu Lysanderovi?"

"Ne," odpoví. "Stalo se to teprve minulý týden."

"Minulý týden?" vykřiknu. "Na svatbě?! Jak je možné, že se to stalo před týdnem a já o tom nevím?"

"Rose, už tak se cítím pod psa!" povzdychne si. "Když ty jsi byla po dlouhé době šťastná se Scorpiusem... Nechtěla jsem ti to zkazit! Je to můj problém. Já jsem ta, co má ráda bratra svého kluka, ne ty."

"Počkat počkat, " zastavím ji. "Ty ho máš ráda? Lil, myslela jsem, že to byl omyl!"

"A to taky byl! Nenapadlo mě..."

Přestane ale, když všichni kluci přistanou na zemi, Scorpius s Hugem s vítěznými úsměvy. Al je ještě více zamračený než obvykle a James vypadá překvapivě vesele na někoho, kdo právě očividně prohrál.

"Tenhle klučina," položí James ruku kolem Hugových ramen. "Tenhle šikovnej kluk je můj nový brankář!"

"Cože?" zeptají se všichni včetně Huga překvapeně.

"Copak jste ho tam nahoře neviděli?" povídá James nadšeně. "Je zatraceně dobrej! Ve finále vám nakopeme zadky, jen počkejte! Pánové," otočí se ke Scorpiusovi a Alovi, "třeste se. A to hodně. No vlastně, pokud se vůbec do finále dostanete. Ještě vám zbývá porazit Havraspár -"

"Havraspár zničíme," vyštěkne Albus.

"Takže Hugo, můj drahý bratranče, ujmeš se role nového brankáře?"

"Mm... asi jo..," odpoví nejistě. "Ale co když ve skutečném zápase stojím za nic? Vážně, vždyť tohle byla jenom hra dva na dva..."

"Jediné, co ti chybí, je sebevědomí. Jinak jsi parádní," odpoví James s patřičnou pýchou.

"Díky, Merline," zamumlá Lily. "Konečně to nemusím dělat já."

Všichni pak společně zamíříme do domu. Máma, táta, Harry i Ginny tam už jsou. Máma konečně přestala plakat, ale oči má pořád zarudlé, a táta k ní zůstává bokem přilepený.

"...pohřeb bude v sobotu," řekne máma. "Maminka to chce mít co nejdřív za sebou."

"Sobota," zopakuje babička Molly. "Můžeš s námi počítat. Zůstanete na večeři?"

"Měla bych se vrátit k sobě do bytu," odpoví máma unaveně. "Včera v noci jsem toho moc nenaspala."

"Cože?" ušklíbne se táta. "Do bytu? To si teda nemyslím."

Máma jen nadzvedne obočí. "Nemyslíš?"

"V žádném případě! Hermiono... vrať se domů."

Ach, to je ale chvíle! Kéž bych si vzala foťák. Nejradši bych vykřikla štěstím, ale nechci jim pokazit atmosféru. Dědeček nás nažene do jiné místnosti, aby naši měli nějaké soukromí, ale to nám nezabrání v odposlouchávání.

"Ch-chceš, abych se vrátila domů?" opakuje máma.

"Hermiono, těch několik měsíců bez tebe bylo hotové utrpení," rozpovídá se táta. "Nikdy jsem nebyl tak zoufalý. Vím, že jsem byl ten nejhorší manžel na celém světě, ale -"

"Ach, Rone -"

"Ne, je to pravda. A… a strašně se omlouvám za všechno, co jsem řekl. A omlouvám se, že jsem se neomluvil dřív. A je mi líto, že jsem dal Rosie k narozeninám hodinky. A taky se omlouvám za to, že jsem tě na svatbě nevyzval k tanci. A je mi líto, že -"

A najednou je ticho. Všichni se tlačíme ke klíčové dírce, abychom viděli, co se děje. Děda se tam dostane nejdřív.

"Políbili se! Dala mu pusu!" zašeptá nám nadšeně.

"Hejbni kostrou! Chci to taky vidět!" vykřiknu, zatímco Hugo vypadá, že mu je na zvracení. "Oni se opravdu líbají!"

"Ach nebesa," povzdychne si babička Molly. "Vždyť se potřebují."

Sama bych to lépe neřekla.

* * *

Sobota je co nevidět tu a já se Scorpiusem jdeme už na druhý pohřeb za měsíc, což je poměrně depresivní myšlenka. Táta nás veze do kostela a já mám pocit, že mezi ním a mámou k ničemu nedošlo. Už se dokonce i dohadují.

"Rone, je to další zatáčka vpravo."

"Vím, že to je další zatáčka vpravo!"

"Tak proč jsi nedal blinkr?"

"Zrovna jsem se chystal!"

"Jen jsem ti chtěla připomenout -"

"Nepotřebuji žádné připomínky -"

"Rone! Teď jsi to přejel!"

"Ksakru!"

Když konečně dorazíme do kostela, babička Molly, děda Artur a všech pět Potterů už na nás čekají před vchodem. Harry a Ginny mluví s babičkou Jane, zatímco James s Alem stojí opodál a v černých mudlovských oblecích vypadají vážně divně. Je tu dokonce i Dom a strýček Bill, stejně jako strejda George, Fred a strýc Percy. Každý z nich mámě popřeje upřímnou soustrast.

"Víš, že jsme spolu byli na více pohřbech než večeřích?" konstatuju, když se Scorpiusem vejdeme do kostela.

"Jo, ale taky jsi otěhotněla předtím, než jsme se dali dohromady," připomene mi Scorpius, "Holt věci děláme trochu jinak než ostatní."

Pohřeb probíhá jako každý jiný – smutná hudba, pochmurné modlitby a proslovy, potlačované  vzlyky. Já si popláču trochu, ale tak nějak si přeju, aby to bylo víc. Asi je to tím, že si přeju, abych si byla s dědečkem Hubertem bližší. Okolo mě je pár vzdálených příbuzných, ale řečeno upřímně, s rodinou Grangerových si nemám co říct. Dokonce i máma přiznala, že se svými vlastními bratranci a sestřenicemi si moc nerozumí. Tátova rodina je jí bližší než její vlastní.

Poté, co je rakev odvezena ke zpopelnění, všichni opustí kostel a stojí venku. V tuhle dobu si s mámou potřáslo rukou přinejmenším padesát lidí. Už ani není tolik rozladěná, jen trochu otřesená.

Zatímco si máma povídá s pratetou Phyllis, Dom, Al, James, Fred a Lily se ke mně připojí.

"Rosie, je mi to tak líto," řekne Dom a obejme mě. "Jsi v pořádku?"

"Jsem v pohodě," přiznám. "Už se ale nemůžu dočkat zítřejšího odjezdu do Bradavic."

"Tak to nejsi sama," souhlasí Fred. Pohled Ala a Lily ale svědčí o naprostém opaku. A přestože mi právě umřel dědeček, jsem šťastná, že už se nemusím zaobírat problémy se vztahy.

"Nezajdem někam do hospody?" zeptá se James a ukáže směrem k malému hostinci, kam směřuje většina účastníků pohřbu. "Není to něco, co se po pohřbech dělá?"

"Myslím, že to je dobrý nápad," usměju se.

Všichni zamíříme k cestě, Al si mě ale odchytí a počká, až jsou všichni z doslechu.

"Rose, potřebuju tvou pomoc," řekne a teď, když stojím tak blízko u něj, si všimnu, jaké má kruhy pod očima. Musel probdít celé prázdniny. "Chci Jenny zpátky."

"Tak to jsem nečekala," poznamenám sarkasticky.

"Pomůžeš mi?" Přikývnu, a pak ho obejmu.

"A pro lásku boží, zalez někam a vyspi se."

Musím říct Scorpiusovi, ať zase vyhrabe starý pergamen a brk. Máme před sebou spoustu plánování. 


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ako anonymný užívateľ nemôžete posielať komentáre, prosíme zaregistrujte sa
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Re: 26. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ (Hodnotenie: 1)
Od: michelle13 - 29.12. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
"To je jak z Ordinace v růžové zahradě," prohodí Hugo a pohledy se pro změnu stočí na něj. "No co? Máma se na to dívá."  skoro som umrela zadusením sa od smiechu :D

že Ordinace v Růžové zahradě...   to mna dostalo 
no, vdaka za díl, a těším sa na další...
Re: 26. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 01.01. 2012
Jsem ráda, že Ordinace měla úspěch, sama jsem si jí vůbec nebyla jistá. Já děkuju moc za komentář, další kapitola snad bude brzy :)

Kapitola by měla být smutná, je tam smrt a pohřeb, ale nemůžu si pomoci, chechtala jsem se jako blázen. Bezvadné bylo Lilyno shrnutí vztahů, cesta na pohřeb s Ronem jako řidičem a vůbec celý díl. Tu Ordinaci jsi použila místo nějakého u nás neznámého seriálu, že?
Díky. 
Re: 26. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 01.01. 2012
Děkuji moc za komentář :) Jsem ráda, že se tento díl tak líbil! Ordinaci jsem dala místo The Eastenders, což je britský televizní seriál.  http://www.imdb.com/title/tt0088512/ [www.imdb.com]

:D
Mali by dostať metál, keď im to výjde.

Lily jim to pěkně dala. :D

Nádhera!! Na tohle jsem se tak moc těšila. A jak jsem to přečetla, už toužím po další kapče! Místo čeho jsi použila tu Ordinaci? Jinak super překlad, ostatně jako vždycky.
                                             Díky moc!
Re: 26. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 01.01. 2012
Opravdu se ti to tak líbí? To sjem ráda a slibuju, že se budu snažit :) Ordinace je místo britského seriálu The Eastenders  http://www.imdb.com/title/tt0088512/ [www.imdb.com]. Děkuji za komentář :)

evidentne Ron s Hermionou sa nedokážu na dlho prestať hádať.

Jee krasna kapitola... zabavna iked tam bol ten infarkt...uz sa tesim na dalsiu:) dakujem

Zajímavá kapitola, Hermionina otce je mi líto, ale alespoň se udobřili s Ronem. Jsem zvědavá, jak to všechno bude pokračovat. Díky za kapitolu.
Re: 26. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 01.01. 2012
Díky za komentář! Odsud se to vine ještě zajímavě, před námi je dalších 9 kapitol, kde bude ještě dost zvratů. 

Toto je fakt praštená rodinka. :) Díky moc za preklad.
Re: 26. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 01.01. 2012
Díky moc za komentář! Co jiného by se taky u Weasleyů dalo čekat 

Sakra! Tak to byl systém ze svatby na pohřeb. *:-( Hermiona s Ronem znovu spolu. Skvělé. Navigace do kostela neměla chybu. To je jak u nás. *;-) Růža se Štírem už působí jako skutečný pár. To nemá chybu.
Re: 26. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ (Hodnotenie: 1)
Od: Do_MuSh - 01.01. 2012
Díky za komentář! Mám takový pocit, že kvůli tobě už nebudu schopan překládat povídku o Rose a Scorpiusovi, ale o Růže a Štírovi!  

I přes tu smrt to byla zábavná kapitola - ty hlášky jsou prostě nepřekonatelné! Díky moc za překlad a těším se na další, jsem zvědavá, jestli už všechno půjde dobře, nebo se zase něco podělá... snad ne!

To s tou Ordináciou v Ružovej záhrade ma dostalo. Skvelé, hoci trocha smutné.
Vďaka za preklad. :D

to stou ordinaciou bolo dobre :-), pekna kapitolka. lili sa nezda so zvedava ako to vyriesi. tiez ako to rose vyriesi za ala.
dik za preklad :-))

Skvělé. Plánovací dvojka v akci. Doufám, že se jim jejich "mise" podaří. :)) I když byla kapitola taková... s pochmurným nádechem, i tak se mi moc líbila. Jsem ráda, že ta dvě telátka jsou konečně spolu, že kolem sebe nekrouží. Prostě se mi tahle povídka líbí čím dál víc. :) Moc, moc, moc děkuju za to, že ji překládáš. :))

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Carmy - 07.06. 2017
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Prehľad článkov k tejto téme:

padfoot4ever: ( Dominika.Del )29.08. 201335. kapitola (Záver)
( Dominika.Del )09.08. 201334. Krev, pot a slzy
padfoot4ever: ( Dominika.Del )11.07. 201333. Chvíle neklidu
padfoot4ever: ( Dominika.Del )05.07. 201332. Další éra u konce
padfoot4ever: ( Melanie )28.06. 201331. Vítězství a porážka
padfoot4ever: ( Melanie )04.05. 201330 kapitola Zoufalé časy
padfoot4ever: ( Do_Mush )13.07. 201229. kapitola
padfoot4ever: ( Do_Mush )13.05. 201228. KAPITOLA – ŽÁDNÝ PAN MILÁNEK
padfoot4ever: ( Do_Mush )09.02. 201227. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU
padfoot4ever: ( DoMush )29.12. 201126. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ
padfoot4ever: ( Do_Mush )02.11. 201125. KAPITOLA - DOKONALÝ? TO ASI NE
padfoot4ever: ( Do_Mush )16.09. 201124. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT
padfoot4ever: ( Do_Mush )16.08. 201123. KAPITOLA - PAMÁTNÝ DEN
padfoot4ever: ( Do_Mush )10.07. 201122. KAPITOLA - VŠECHNO NEJLEPŠÍ, ROSIE
padfoot4ever: ( Do_Mush )28.05. 201121. KAPITOLA PŘÍPRAVY
padfoot4ever: ( Do_Mush )22.04. 201120. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO
padfoot4ever: ( Do_Mush )04.03. 201119. I APRÍLOVÝ ŽERT MŮŽE DOPADNOUT VELMI, VELMI ŠPATNĚ
padfoot4ever: ( Do_Mush )23.01. 201118. KAPITOLA - DLOUHÁ NOC
padfoot4ever: ( Do_Mush )05.09. 201017. KAPITOLA KLUCI NEBREČÍ
padfoot4ever: ( Do_Mush )22.08. 201016. KAPITOLA TAJEMSTVÍ A CIGARETY
padfoot4ever: ( Do_Mush )18.08. 201015. DCERA SVÉHO OTCE
padfoot4ever: ( Do_Mush )05.08. 201014. KAPITOLA ZEPTEJ SE SVÉ MATKY
padfoot4ever: ( Do_Mush )21.07. 201013. KAPITOLA AMORŮV HNĚV
padfoot4ever: ( Do_Mush )07.07. 201012.KAPITOLA ZNOVU SE NAUČIT ŽÍT
padfoot4ever: ( Do_Mush )24.05. 201011. HORŠÍ UŽ TO NEBUDE... VIĎTE?
padfoot4ever: ( Do_Mush )25.04. 201010. ČOKOLÁDA, PŘÍSTĚNKY A VZPOMÍNKY
padfoot4ever: ( Do_Mush )20.04. 20109. KAPITOLA RODIČOVSKÁ HÁDKA
padfoot4ever: ( Do_Mush )07.04. 20108.KAPITOLA DEJTE MI POKOJ!
padfoot4ever: ( Do_Mush )01.04. 20107.KAPITOLA DOPISY OD MÉ KMOTRY
padfoot4ever: ( Do_Mush )29.03. 20106. CESTA DOMŮ
padfoot4ever: ( Jimmi )22.03. 20105. NEŠŤASTNÉ VÁNOCE A CHAOTICKÝ NOVÝ ROK
padfoot4ever: ( Do_MuSh )15.03. 20104. JÁ NEJSEM TY
padfoot4ever: ( Do_MuSh )13.03. 20103. VÁNOČNÍ KOMPLIKACE
padfoot4ever: ( Do_MuSh )10.03. 20102. Zrzka
padfoot4ever: ( Do_MuSh )10.03. 20101. Prológ Test
. Úvod k poviedkam: ( Do_MuSh )10.03. 2010Úvod k poviedke