Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Delicate

24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT

Delicate
Vložené: Jimmi - 16.09. 2011 Téma: Delicate
Do_Mush nám napísal:

Delicate

Překlad: Do_MuSh

Beta-reader: Te-Pa

Autor: padfoot4ever

Banner: autorčin

Originál: http://www.harrypotterfanfiction.com/viewstory.php?chapterid=334643&i=1 

Stav: souhlas s překladem

 Prohlášení:

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který tuto ságu přeložil do češtiny. Autorská práva konkrétně k této povídce vlastní padfoot4ever, která napsala tuto fanfiction. Povolení k českému překladu patří  Do_MuSh. Tento překlad je tvořen pouze pro duševní obohacení, nikoliv pro obohacení finanční. Nicméně, kopírování a případné porušování autorských práv je ilegální.

Slovo autora: Rose „Zrzka“ Weasleyová je těhotná. „Nejsem dostatečně stará na to, abych se stala matkou! Sotva vím, jak si zavázat tkaničky od bot, proboha!“ Snaží se vyrovnat s novinkami. „Už nikdy neopustím tuto koupelnu.“ Nevezme to ale moc dobře. „Můžu žít na zubní pastě a šampónu.“ V podstatě, ztratila rozum. Toto je její příběh.

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT

Čas se zastavil, ale já i přes to stále čekala, až mě políbí nazpět.

Srdce mi divoce tlouklo a byla jsem si jistá, že pokud okamžitě něco neudělá, propadnu se hanbou do země.

Pak uběhly další dvě sekundy a on pořád nic. Jako bych líbala mrtvolu.

U Merlina – cožpak jsem všechno pochopila špatně? Jak to? Kluk tě zbouchne, párkrát řekne, že tě má rád, poví ti, že tě miluje, je ochotný pomoct s výchovou dítěte… člověk by si myslel, že by proti troše mazlení neměl nic namítat. Přes to všechno se někde stala chyba…

Vzdávám to a odtahuju se. Dokonce se zdá, že během té trapné pětivteřinové pusy ani nezavřel oči, protože momentálně vypadají, že mu každou chvílí vypadnou z důlků. Ruce mu ochable visí podél těla a neprokazují sebemenší úmysl mě obejmout. Mrtvola. Co když doopravdy je mrtvý? Připíšu si nekrofilii na seznam věcí, které chci udělat, než zemřu. Nebo ji mám připsat a hned škrtnout?

Přestaň, Rose. Pro jednou v životě mysli na normální věci!

Scorpius se škrábe na hlavě, asi se necítí dvakrát příjemně. Taky to ovšem znamená, že vstal z mrtvých. Odkašle si a znovu si začne prohlížet své boty.

"Bylo by fajn, kdybys něco řekl," vypravím ze sebe a prolomím tak ticho. Podívejte se na mě – normální člověk by se už dávno propadl do pekla studem. Neberte si to zle, to všechno je v plánu, ale nejdříve se ztrapním až do vší možné míry.

Otevře pusu, jakoby chtěl něco říct, vzápětí ji ale zavře. Potom se zamračí a začne si kousat spodní ret tak jako to dělá vždycky, když je frustrovaný.

"Kdybys řekl naprosto cokoliv, bylo by to skvělý," tlačím na něj. "Jen abych věděla, že´s nepřišel o jazyk."

Měla bych se otočit a utéct, vím, že bych měla. Hrozně to chci udělat, věřte mi. Ale touha vědět, proč mě ksakru nepolíbil, je silnější.

Uběhne minuta. On si zatím stihne devětkrát odkašlat, rukou si prohrábnout vlasy, skoro si ukousnout spodní ret a přesunout váhu z jedné nohy na druhou. Několikrát.

"Nemyslíš to vážně."

Páni, pro někoho, kdo v NKÚ získal skoro samá V, je docela natvrdlý.

"Jo, jasně, právě jsem se vyšplhala do třetího patra v těch nenepohodlnějších šatech na světě a vtrhla ti na záchod jen proto, abych si užila trošku srandy," odseknu. Blbec. Kdybych do něj nebyla zamilovaná, asi bych ho zabila. Vlastně, ani tuhle možnost jsem ještě zcela nezavrhla.

"Nevěřím ti," řekne potichu a začíná se tvářit naštvaně.

"Proč?" zeptám se zmateně. Nazývá mě snad lhářkou? Kdo by k čertu lhal o něčem takovém?

"Protože tohle děláš vždycky!" zavrčí naštvaně a otočí se ke mně zády. "Děláš, že mě máš ráda -"

"Já tě mám ráda!" vyštěknu rozzuřeně. "Nebo si snad myslíš, že bych se vyspala s někým, koho nemám ani ráda?"

"Teď si tím nejsem tak jistý!" odsekne.

Och.

V ten moment jsem si z těch strašných modrých šatů vytáhla hůlku a namířila mu jí na čelo. Vím, v těchhle romantických situacích nejsem zrovna dobrá…

"Takhle jsem to nemyslel..," řekne nervózně a s obavami pozoruje mou hůlku.

"Jak jsi to teda myslel, Malfoyi?" syknu na něj.

Donutila jsem ho couvnout až ke zdi, takže neměl kam utéct.

"Myslel jsem to tak, že jsi byla pořád zamilovaná do Teddyho, když ses vyspala se mnou! Byla bys raději, kdyby to dítě bylo jeho!" odpoví a hlas se mu chvěje vztekem.

"Byla to dětská láska, taková moje slabost – to je toho! To ty jsi ten, kdo začal  hned potom chodit s Dom! Byla bych radši, kdybych žádné dítě nečekala, ale člověk holt nemá všechno, čeho se mu zachce!" S tím jsem hůlku sklopila k zemi.

Jak jsem mohla být tak blbá? Samozřejmě, že je pořád naštvaný! Jak jsem si mohla myslet, že jedna hloupá pusa ho může donutit zapomenout na to, že jsem v sobě léta letoucí chovala naivní lásku k Teddymu Lupinovi?

"I tys byl určitě do někoho takhle zamilovaný," pokouším se ho přesvědčit. "Každý tím projde, ale pak zjistí, že to nic neznamená!"

"Máš pravdu, byl jsem," zamračí se. "Do tebe."

Nelíbí se mi, že použil minulý čas.

Vyjdu ven z koupelny zpátky do jeho pokoje a sednu si na Alovu postel. Vím, že patří jemu, protože se na ní válí pyžamo se Spidermanem. Dostal ho, když mu byly čtyři (byl tehdy blázen do mudlů a jejich superhrdiny přímo zbožňoval) a místo aby ho vyhodil, když už na něj byl příliš velký, donutil tetu Ginny, aby ho kouzlem zvětšila. A teď, o téměř třináct let později, ho stále nosí. Hrůza, co?

Scorpius jde do pokoje za mnou a opře se naproti mně o stěnu s rukama v kapsách. Kouká na strop, stejně tak tichý jako jsem momentálně já. Snažím se nemyslet na to, jak hrozně přitažlivě vypadá ve společenském hábitu, ale je to marné. Díky Bohu za to, že ho nosí jen výjimečně, jinak bych se moc daleko nedostala.

"Minulou noc jsi mi řekl, že mě miluješ," připomenu mu po pár minutách. Nepodívá se na mě, ale alespoň zvedne obočí.

"Řekl jsem, že možná," opraví mě.

"Ach, tak ty možná," odseknu. "Tak to potom promiň, že jsem to vzala za špatný konec! To říkáš všem na potkání, že je miluješ? Takový moderní Ježíš Kristus, hm?"

Zašklebí se, jakoby mu bylo do smíchu. Bastard jeden.

"Dobře," vyštěknu a vyskočím z postele (báječná představa, ale místo toho jsem se rukou podepřela v zádech a pomalu vstala, abych neupadla). "Jestli se hodláš chovat jako velké mimino," Špatná volba slov, já vím, "tak ti v tom bránit nebudu!"

Při cestě ke dveřím mě chytne za ruku a podívá se na mě zoufalýma zmatenýma očima. Vsadím se, že vypadám stejně. Chvíli se jeden na druhého díváme - ani jeden z nás totiž neví, co říct nebo udělat. Naštěstí – nebo naneštěstí, nejsem si úplně jistá – se dovnitř vpotácí Al opitý do němoty.

"Ale, kámo?" přistoupí k němu Scorpius. "Jsi v pohodě?"

Al nic neříká a pusu má pevně zavřenou. Vypadá, jako by každou chvílí měl –

"Do prdele, Ale!"

Přesně tak, pozvrací Delacourovým jejich bílý chlupaťoučký koberec. Myslím, že by teta Ginny měla pouvažovat o tom, který z jejich synů je větší hrozba pro společnost. Alovi to očividně nijak nevadí, a tak sebou vrhne na Scorpiusovu postel, která je mu blíž, a kňourá bolestí. Scorpius vypadá naprosto znechuceně. Když jsem se na něj vyzvracela já, tak zhrozeně se rozhodně netvářil. Ale ona to byla tak trochu jeho chyba, takže…

"Jestli si myslíš, že to po tobě budu uklízet, jsi naivní, Pottere!" zabručí Scorpius. "Kolik jsi toho, u Merlina, měl?"

Al zamumlá něco nesmyslného a tře si spánky. Vypadá strašně, opravdu.

"Vyspi se z toho, Ale," poradím mu. "Za pár hodin se vrátím a zkontroluju tě, dobře?"

Něco znovu zamumlá, ale nerozumím mu, takže si to přeberu jako: "Děkuju, Rose.". Namířím hůlkou na Alův ‘binec‘ a kouzlem ho nechám zmizet. Potom odejdu s úmyslem nechat ho samotného. Scorpius mě následuje ven.

"Podívej, Rose -"

"Nech to být," odpovím krátce. "Prostě na to zapomeň. Jdu ven, za chvíli začnou proslovy."

Sama netuším jak na celé tohle fiasko zapomenout, ale on očividně nemá, co říct, a následuje mě po schodech dolů. Škoda, že tu jsou jen jedny schody - Delacourovic dům se najednou tak veliký nezdá.

Dole si sednu ke stolu k Dom, Jamesovi, Fredovi, Markovi, Louisovi a Lily a snažím se předstírat, že jsem právě neztratila poslední špetku zdravého rozumu, co mi zbývala. Všichni kolem už sedí a nemůžou se dočkat, až proslovy začnou. Dom se na mě zvědavě koukne, já se ale otočím. Scorpius, vzhledem k tomu, že nikde jinde místo není, si sedne ke stejnému stolu, naštěstí ale na druhou stranu.

"O co jde?" zeptá se mě potichu Dom. "A neříkej, že svatba, protože potom přísahám, že ti něco udělám," dodá. Ta holka mi umí číst myšlenky.

"Co by se mělo dít? Všechno je prima," odpovím. Mám takový pocit, že toto je poprvé, co jsem kdy použila slovo "prima"… a taky nejspíš naposledy. Dokonce i Dom nad mým novým slovem nadzdvihne obočí. Víc už ale řekne, protože se strýček Bill postaví a jakožto otec nevěsty pronese první řeč.

"Ahoj… všichni," začne nervózně a odkašle si. "Chtěl jsem říct pár slov… " Je jasné, že těch pár slov říct nechce, ale donutila ho k tomu jeho žena. "Teddyho znám po celý jeho život, pro mě a Fleur je jako druhý syn, takže když jsme slyšeli, koho si naše malá Vic chce vzít, nemohli jsme být šťastnější." Fleur se usměje a souhlasně přikývne. "Pamatuji si, že když byly malé děti…"

A pak to začne – vzpomínání, historky z dětství, jak pro sebe byli stvoření již od počátku věků. Já tak nějak vypnu a pohrávám si s lemem svých šatů. Tu a tam se lidé zasmějí, zatímco Teddy s Victorií soutěží v tom, kdo zčervená víc. I když vím, jak sobecky to zní, jediné, na co teď dokážu myslet, je mé zlomené srdce. Hrozně laciná fráze, nemyslíte? Nemyslela jsem si, že mít zlomené srdce opravdu znamená cítit něco takového. Myslela jsem si, že je to jen jedno z mnoha slovních spojení, které si lidé vymysleli místo slova ‘smutný‘. Jenže já se opravdu cítím, jakoby se Scorpius natáhl, vyrval mi srdce z hrudi a roztrhal ho na cucky. A věřte mi, že to bolí.

"Takže nyní pozvedněme sklenici na počest novomanželů – na Teddyho a Victorii!"

SCORPIUS

"Na Teddyho a Victorii!" ozve se ze všech stran.

Ze všech svateb, na kterých jsem byl, je tahle zaručeně nejhorší. Vážně nemám páru, proč jsem tolik trval na své účasti. Neberte to špatně, vydařené svatby mám rád. Když se vdávala teta Daphne, bylo to úplně o něčem jiném – celý večer se tancovaly ty nejděsivější tance pod sluncem a řečeno jednoduše, pařilo se.

Zatímco tady sedím na prdeli a na žádnou Cha-chu ani Macarenu to nevypadá, přestože něco takového je na svatbách běžná záležitost. Možná to bude tím, že tohle je kouzelnická svatba, zatímco teta si brala mudlu. Přiznejme si to – mudlové mají nejlepší taneční vychytávky pod palcem.

Tahle svatba je – mírně řečeno – zábavná asi tak jako párty u jeptišek.

Když si ke své řeči stoupne pan Potter, Dom se zvedne s tím, že potřebuje do koupelny. Když mě míjí, drapne mě za rameno tak, až mi do něj zaryje nehty, a pošeptá mi: "Pojď se mnou!"

Chce to dát zase dohromady? Jestli jo, tak se nejspíš zbláznila –

"Hned!" sykne na mě.

S myšlenkou na to, že horší už to být nemůže, tedy vstávám a jdu s ní. Mark překvapivě nic nenamítá, ale to bude možná tím, že to je jen vypatlaný idiot s dutou hlavou –

Zastav. S Markem jsi v pohodě, nesnášíš Dom, pamatuješ?

Sotva vyjdeme z toho velkého stanu, naštvaně se na mě otočí. Co to dneska s Weasleyovými je? Dali si předsevzetí dělat mi neslušné návrhy?

"Ty idiote!" vyštěkne a práskne mi jednu po hlavě.

"Hej! Čím jsem si tohle zasloužil?"

Očividně se mě nechystá nijak sexuálně atakovat. Místo toho mě rovnou zabije.

"Za to, že jsi totální hovado!" švihne mě znovu.

"Hej!"

Začnu od ní couvat – celý můj život se mi teď přehrává před očima.

"Ty jsi tak vypatlanej, víš to? Jsi ten nejstupidnější idiot, co mi kdy vkročil do života!"

"Páni, Dom! Uklidni se! Co jsem ti proboha udělal?" vykřiknu, aniž bych skrýval, jak moc se jí v tuto chvíli bojím.

"Co jsi jí udělal?" zasyčí, zatímco se jí její blonďaté vlasy začínají uvolňovat z … čehokoliv, do čeho je má svázané. "Co jsi, sakra, udělal Rose?"

Rozmyslím si sarkastickou poznámku o tom, že jsem ji zbouchnul, ale že jsem si myslel, že to ví, a odpovím:

"Netuším, o čem to tady mluvíš." Za to si vysloužím další ránu.

"Nejsem blbá," odsekne. "V jednu chvíli tě všude hledá a je odhodlaná říct, co cítí, a za chvíli sedíte každý na jiné straně stolu a tváříte se, jakoby měl nastat konec světa. Co jsi jí udělal?!"

"Nic jsem neudělal!" vykřiknu a technicky vzato to ani není lež. Políbila mě a já, jako naprostý idiot, jsem neudělal zhola nic. Jen jsem tam stál. Čím víc o tom přemýšlím, tím hloupěji si připadám. "Nic jsem neudělal," zopakuju.

"Počkat… cože?" propíchne mě pohledem. "Co to má znamenat?"

"Jen to, že…" Tohle je tak trapné! "... mě políbila a já tam jenom tak stál a nic neudělal."

Dom se na mě nevěřícně podívá, a pak –

PRÁSK!

Přímo do temene.

"Pro Krista, Dom, přestaň s tím! Nenuť mě vztáhnout ruku na holku!“ křičím na ni a třu si bolavou hlavu.

"Ty jsi takový idiot!" zopakuje naštvaně. "Říkáš, že holka, po které toužíš už tak strašně dlouho, tě políbila a ty jsi ji odmítl?!“

Stručně řečeno, ano.

"Já -"

"Ne," přeruší mě dřív, než mám šanci cokoli říct. "Ani se neobtěžuj se nějak vymlouvat. Jsi ten největší blbec na světě, víš to? Nemyslíš, že toho za poslední měsíce zažila už dost?“

"Já vím -"

"Tak proč to potom děláš? Máte vy Malfoyové snad nějaké pravidlo, na jehož základě zabřednete ještě do větších sraček než generace před vámi? Protože to je přesně to, co teď děláš, Scorpe."

"Zpanikařil jsem!" přiznám a vzápětí lituji, že jsem to vůbec řekl. "Prostě – prostě toho je najednou strašně moc, chápeš? Za pár měsíců ze mě bude táta, a já…. Co když to nebude fungovat?"

Povzdychne si a sedne si na jednu ze zahradních židliček.

"Sedni si," rozkáže a ukáže na židli naproti. "Hned."

Sednu si, protože mám obavy, že by mi zase jednu flákla, kdybych tak neučinil.

"Myslíš, že teď to funguje? Mám na mysli tebe a Rose jako ‘jen kamarády‘. Myslíš, že to život s dítětem usnadní?"

"Nevím," zamumlám.

"Když zapomeneme na to dítě – dejme tomu, že Rose nikdy neotěhotněla. Pořád bys s ní chtěl být?"

Ano, to bych chtěl. Vždyť je to Rose. Rose, díky níž jsem se ve třinácti pořádně zapotil. Jo, dost nepříjemná fáze dospívání, ale musí si jí projít skoro každý kluk.

"Tvé mlčení beru jako souhlas," řekne Dom. "Tak na co ještě čekáš?"

Netuším.

"Posral jsem to," přiznám se.

"To je fakt," souhlasí Dom. "Vem to od začátku. Co přesně ti Rose řekla?"

"Mmm…" Vzpomínám. "Myslím, že řekla něco jako: ‘Miluju tě, ty idiote´. Nebo něco v tom smyslu."

"Uvědomuješ si, že to byla ta nejvyšší možná úroveň, jaké může Rose ve vyjadřování svých citů dosáhnout?" žasne Dom. "Opravdu, v jejím podání to bylo jako recitace Shakespeara. Rose není na romantiku."

"To jsem si všiml." Dom nevěřícně zavrtí hlavou.

"Ty jsi vážně kretén. Nemůžu uvěřit tomu, že jsi ji odmítl."

"Nechtěla by sis do mě kopnout ještě párkrát, abych se cítil ještě hůř?" odseknu.

"Musíš se jí omluvit," řekne Dom vážně. "I kdybys s ní nechtěl být, a v tom případě na to jdi pozvolna, musíš se jí omluvit za to, že ses zachoval jako blbec. Hlavně jí ale neubliž." Přikývnu.

Dom vstane a vydá se zpět do stanu, kde se stále odehrává svatba, o jejíž hlavní roli v tomto večeru musím vážně pochybovat.

"Dom," zavolám na ni a ona se ke mně otočí. "Omlouvám se, jestli jsem ti ublížil. A… jsem rád, že´s našla Marka."

Dobře, tohle jsem možná trochu přehnal. Až tak rád totiž nejsem. Pořád jsem trochu naštvaný, že mě s tím hňupem skoro měsíc podváděla, i když jsem/byl zamilovaný do její sestřenice. Ale to nic nemění na tom, že podvádění je špatná věc! (Ta pusa s Rose na Nový rok se nepočítá. Nic, co se stane na Nový rok, se nepočítá. To ví každý.)

"Omlouvám se, jestli jsem já ublížila tobě," odpoví. "A s tím mlácením jsem to neplánovala, promiň."

Jo, ty rány bolí daleko víc než ta aféra s Markem. Jsem si jistý, že se mi na temeni dělá boule.

Pak se vrátí dovnitř a já mám pocit, že jsme právě zakopali válečnou sekeru. Aspoň doufám.

Do stanu zamířím i já.

Jeden z Teddyho kamarádů právě vykládá něco o tom, jak se ‘totálně přežrali‘ na dovolené ve Španělsku. Victorie ale moc pobaveně nevypadá, zatímco Rose si znuděně hraje se svými vlasy.

"Pojď se mnou ven," pošeptám jí, abych nevyrušil pana Och-byl-jsem-tak-nažranej v jeho řeči. Naposledy se podívá na podium, aby se ujistila, že už další proslov nesnese, a přikývne.

Když se pak konečně octneme venku, zhluboka se nadechnu. A je to tady – chvíle pravdy. Mám říct, že to nemá cenu, nebo jí dát šanci? Vypadá opravdu hodně naštvaně – možná tomu ona sama šanci dát nechce. Ne, že bych jí to měl za zlé, choval jsem se jako blbec.

"Jsi v pohodě?" zeptám se tím nejhorším možným způsobem.

"Mám se prostě prima, díky za optání," odpoví a založí si ruce.

"Prima?" odfrknu si.

"Mé slovo dne," odsekne. "Máš s tím problém?"

"Ne," odpovím možná i rychleji, než bylo třeba. "Žádný problém."

"To je všechno, cos chtěl?" zamračí se. "Vědět, jak se mám?"

"N-ne…" přiznám. "Podívej, hrozně se ti omlouvám za to, že jsem se choval jako idiot a blbec a debil a…." snažím se si vzpomenout, jakými jmény mě to Dom ještě častovala, "a hovado -"

"Nezapomeň na ignoranta," doplní mě Rose.

"A to taky, "souhlasím. "Já… víš, zpanikařil jsem. Přišlo to nějak rychle a já dostal strach, že to celé pokazím."

"Už jsi to zkazil," připomene mi Rose. "Horší už to nebude."

"Je mi to strašně líto," opakuju. "Opravdu je." Rose sice přikývne, ale nepřestává se mračit.

"Takže, co bude teď?"

To ani já sám moc dobře nevím. Netuším, co říct nebo co udělat. Jediné, čím jsem si jistý, je, že ji miluju a že chci být s ní. Teď a tady. Vytrhnu nám trn z paty. Zakopu válečnou sekeru. S potěšením sním, co jsem si nadrobil. Zničím zlo hned v zárodku. (To sem moc nepatří, ale další otřepaná fráze mě nenapadá).

Nejprve ji vezmu za ruku, aby věděla, co přijde, protože kdybych jí jen tak z ničeho nic dal pusu, taky by mi tu šokem mohla porodit o tři měsíce dřív. Dobře, asi ví, co ji čeká, protože se ke mně natahuje. A tak se k ní nakláním a líbám ji, protože se to po všech těch letech zdá jako jediná správná věc. Pro jednou.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: NessC - 12.07. 2013
No konečně! Taky mu to pěkně trvalo. A že se mu rozsvítilo až po pořádné ráně do hlavy... teda... :DD No, snad už to od teď bude samá idylka. Ať se taky dostanou k tomu vymýšlení "normálních" jmen... :DD

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: Michelle - 25.10. 2011
To je tak mega roztomilý a vtipný a,a,a no prostě nepřekonatelný !!!!

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: Eiblin - 19.10. 2011
Podívejte se na mě – normální člověk by se už dávno propadl do pekla studem. Neberte si to zle, to všechno je v plánu, ale nejdříve se ztrapním až do vší možné míry.- chachahcha, Rose je skvelá Nádherné, som zvedavá na pokračko Ďakujem za preklad!

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: Michelle - 07.10. 2011
Úžasná kapitola,tenhle píběh je pro mě jeden z nejlepších !! Nádherně se to čte,díky za to,že to překládáš!!!

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: Wierka - 19.09. 2011
úžasný...  ^_^   ikdyž já bych toho Scorpiho asi taky boucla, ale na konec dobrýýý    mooc se těším na další ...

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: JSark - 18.09. 2011
Haha, tipujem, že na začiatku ďalšej kapitoly mu Rose takú ubalí, že uvidí hviezdičky. Ten jeden tanec sa pýše čača. (http://slovniky.korpus.sk/?w=%C4%8Da%C4%8Da&c=78f1&d=psp)

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: Nade - 16.09. 2011
Klasika. Pánové mají plnou pusu svalnatých a nabubřelých řečí, a když pak přijde na "lámání chleba..." No prostě, Scorpius doslova zcepeněl ochromený strachy. Vtipné, ale v tom případě by mu měla nad hlavou blikat cedule "mimo provoz", aby se Rose tak nevyděsila. Díky, těším se na pokračování.

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: Jacomo - 16.09. 2011
Já jsem to v nějaké delší pauze (nebo po nějakém vydařeném kousku?) dočetla v originále, ale už jsem skoro zapomněla, jak výborně jsem se u toho bavila. Tohle je tak dokonale praštěné, že mám permanentně pusu od ucha k uchu. A samozřejmě v rodné řeči si to člověk vychutná ještě tuplovaně. Díky za úžasný překlad!

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: Rose - 16.09. 2011
Júú tak ste ma potešili touto kapitolou. Skvelý preklad! :)

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: leni - 16.09. 2011
fuj esteze to napravil

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: GwenLoguir - 16.09. 2011
Pánečky... už viem, prečo otehotnia a rodia ženy/samičky a nie naopak. Im by nebolo bezpečné niečo také vážne zveriť.

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: zuzule - 16.09. 2011
Ách jo.. :D Chlapi.. 

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: denice - 16.09. 2011
Plakala jsem smíchy, tohle je vážně komedie plná omylů . Díky.

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: Elza - 16.09. 2011
*:DDD Tahle povídka mi vždycky zvedne náladu. Ach, to mládí, nevybouřené mládí! A Scorpiusův pohled na věc neměla chybu. Očividně se mě nechystá nijak sexuálně atakovat. Místo toho mě rovnou zabije.

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: teriisek - 16.09. 2011
Normálně mi u toho tekly slzy... jsem asi nějak naměkko, ale fakt mě to sebralo, Scorpius se zachoval jako naprostý pitomec, vůbec jsem ho nepochopila. Alespoň že to na konci trochu urovnal. Díky moc za překlad, těším se na další kapitolu!

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: anonym - 16.09. 2011
Scorpius je tak trochu motovidlo.

Re: 24. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT Od: myska111 - 16.09. 2011
Úžsná kapitola, myslela jsem, že mě z toho klepne, jak Rose Scorpiuse políbila  a on nic neudělal. Zachoval se fakt jko blbec. Ten konec byl dobrej. Jsem zvědavá co bude dál. Díky za kapitolu.

Prehľad článkov k tejto téme:

padfoot4ever: ( Dominika.Del )29.08. 201335. kapitola (Záver)
padfoot4ever: ( Dominika.Del )09.08. 201334. Krev, pot a slzy
padfoot4ever: ( Dominika.Del )11.07. 201333. Chvíle neklidu
padfoot4ever: ( Dominika.Del )05.07. 201332. Další éra u konce
padfoot4ever: ( Melanie )28.06. 201331. Vítězství a porážka
padfoot4ever: ( Melanie )04.05. 201330 kapitola Zoufalé časy
padfoot4ever: ( Do_Mush )13.07. 201229. kapitola
padfoot4ever: ( Do_Mush )13.05. 201228. KAPITOLA – ŽÁDNÝ PAN MILÁNEK
padfoot4ever: ( Do_Mush )09.02. 201227. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU
padfoot4ever: ( Do_Mush )29.12. 201126. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ
padfoot4ever: ( Do_Mush )02.11. 201125. KAPITOLA - DOKONALÝ? TO ASI NE
padfoot4ever: ( Do_Mush )16.09. 201124. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT
padfoot4ever: ( Do_Mush )16.08. 201123. KAPITOLA - PAMÁTNÝ DEN
padfoot4ever: ( Do_Mush )10.07. 201122. KAPITOLA - VŠECHNO NEJLEPŠÍ, ROSIE
padfoot4ever: ( Do_Mush )28.05. 201121. KAPITOLA PŘÍPRAVY
padfoot4ever: ( Do_Mush )22.04. 201120. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO
padfoot4ever: ( Do_Mush )04.03. 201119. I APRÍLOVÝ ŽERT MŮŽE DOPADNOUT VELMI, VELMI ŠPATNĚ
padfoot4ever: ( Do_Mush )23.01. 201118. KAPITOLA - DLOUHÁ NOC
padfoot4ever: ( Do_Mush )05.09. 201017. KAPITOLA KLUCI NEBREČÍ
padfoot4ever: ( Do_Mush )22.08. 201016. KAPITOLA TAJEMSTVÍ A CIGARETY
padfoot4ever: ( Do_Mush )18.08. 201015. DCERA SVÉHO OTCE
padfoot4ever: ( Do_Mush )05.08. 201014. KAPITOLA ZEPTEJ SE SVÉ MATKY
padfoot4ever: ( Do_Mush )21.07. 201013. KAPITOLA AMORŮV HNĚV
padfoot4ever: ( Do_Mush )07.07. 201012.KAPITOLA ZNOVU SE NAUČIT ŽÍT
padfoot4ever: ( Do_Mush )24.05. 201011. HORŠÍ UŽ TO NEBUDE... VIĎTE?
padfoot4ever: ( Do_Mush )25.04. 201010. ČOKOLÁDA, PŘÍSTĚNKY A VZPOMÍNKY
padfoot4ever: ( Do_Mush )20.04. 20109. KAPITOLA RODIČOVSKÁ HÁDKA
padfoot4ever: ( Do_Mush )07.04. 20108.KAPITOLA DEJTE MI POKOJ!
padfoot4ever: ( Do_Mush )01.04. 20107.KAPITOLA DOPISY OD MÉ KMOTRY
padfoot4ever: ( Do_Mush )29.03. 20106. CESTA DOMŮ
padfoot4ever: ( Jimmi )22.03. 20105. NEŠŤASTNÉ VÁNOCE A CHAOTICKÝ NOVÝ ROK
padfoot4ever: ( Do_MuSh )15.03. 20104. JÁ NEJSEM TY
padfoot4ever: ( Do_MuSh )13.03. 20103. VÁNOČNÍ KOMPLIKACE
padfoot4ever: ( Do_MuSh )10.03. 20102. Zrzka
padfoot4ever: ( Do_MuSh )10.03. 20101. Prológ Test
. Úvod k poviedkam: ( Do_MuSh )10.03. 2010Úvod k poviedke