archiv.hpkizi.sk
Kapitola 13 Snape
Heart with no companion
Článok poslal užívateľ: Jimmi - 11.05. 2011
Téma: Heart with no companion
Jiřina, Kometa
nám napísal:

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended.

Heart with no companion

Napísala : Michmak

Přeložila: Jiřina

Beta-reader: Kometa

Art credit: : Jonathan3333, autor banneru: Jimmi

Je po válce, Voldemort je poražen. V závěrečné bitvě se Hermiona Grangerová zcela nečekaně vrhne před Severuse Snapea, takže ji zasáhne neznámá kletba, kterou na něj vyslal Lucius Malfoy. Díky tomu leží v kómatu v nemocnici U svatého Munga a její stav je už několik měsíců beznadějně stejný. Pokusy o zjištění, jakou kletbu Lucius použil, selhávají a za Hermionou chodí pravidelně už jen jeden člověk. Ačkoliv vlastně ani pořádně neví, proč to dělá, každý večer přichází Severus Snape a usedá k Hermioninu lůžku...

Poviedku v originálnom znení nájdete na adrese:

http://www.fanfiction.net/s/2056132/13/Heart_With_No_Companion



Děkujeme všem věrným duším – vaše komentáře jsou nejlepší doping! Přejeme příjemné čtení :-)

Kapitola 13 Snape

To byl tedy den. Snape si s povzdechem sedl do křesla v obývacím pokoji. Pevně si tiskl kořen nosu ve snaze zarazit migrénu, která mu citelně bušila do čela.

Nechtěl si brát lektvar, potřeboval mít čistou hlavu a přemýšlet.

Dneska nic nešlo, jak by mělo – od probuzení až po neochotný návrat do vlastních opuštěných komnat.

Zítra se chystá políbit Hermionu.

Pronásledovala ho už celý týden, aby to udělal, přirozeně, snažila se ho přesvědčit svými hebkými doteky a chvějícími se rty, svými teoriemi, že možná žije v nějakém pohádkovém příběhu.

Věděl, že to nebude fungovat. Jeho polibek ji nevzbudí – mohla být krásná, ale on není žádný kouzelný princ.

Nad tou myšlenkou se temně ušklíbl.

Věděl, o co se Hermiona pokouší, a naprosto jí to nevyčítal. Muselo být hrozné být takhle uvězněna bez možnosti úniku a s omezeným fyzickým kontaktem. Přesvědčila sama sebe, že ho chce – ze všech lidí právě jeho – a nezdálo se, že by ji mohl nějak odradit. Ne že by to opravdu chtěl.

Bylo těžké odpírat si tu jedinou věc, po které jeho srdce toužilo. A vůbec nepředpokládal, že po zítřku bude schopen jakéhokoliv dalšího odříkání.

Potlačovat svá přání a zároveň se snažit ignorovat ta její bylo dost těžké už během posledního týdne a to ji ještě ani nepolíbil.

Byla opravdu mimořádná žena. Když zavřel oči a opřel si v křesle hlavu, vzpomněl si na její sladký hlas: „Já tě miluju, Severusi... Ty jsi ta nejlepší část celého tohohle zmatku, ty jsi moje slunce.“

Kam jeho paměť sahala, nikdo předtím ho nemiloval. Děsilo ho to do hloubi duše, víc než uplynulé příšerné měsíce, kdy byl  Brumbálovým zvědem, dokonce víc, než v poslední bitvě zastavit Voldemorta. Měla nad ním moc jako nikdo jiný; byl naplněn hrůzou, že ji ztratí.

Co když se mu podaří ji osvobodit? Co pak? Způsobí náhlé zlomení kletby a s tím spojená nová svoboda, že - navzdory jejímu ujišťování o lásce – už pro ni nebude zajímavý a vybere si mladého muže? Nemohl si pomoci, ale myslel si, že to tak dopadne.

Ta iracionální a zahořklá část jeho osobnosti se oddávala scénáři, který se mohl naplnit, kdyby hrál roli, ve které ho všichni viděli – strašlivé monstrum. V takovém případě by ji vůbec neosvobodil – ponechal by si ji celou pro sebe a sotva kdo kromě něho by byl chytřejší. Pak by se nemusel obávat, že ji ztratí. Tahle myšlenka ho krátce potrápila, ale byla jediná, nad kterou nikdy vážně neuvažoval. Miloval ji natolik, aby ji nechal jít, kdyby na to přišlo. Život bez ní si už nedokázal představit, ale byla tu šance a on ji musel využít. Nemohl ji v tomhle stavu nechat.

Znovu si povzdechl a usoudil, že malá sklenka ohnivé whisky mu neuškodí. Dnes večer byly jeho myšlenky zbytečně sentimentální, podbarvené nejistotou a hluboce bolestivou osamělostí. Potřeboval ji. Uvnitř její mysli se cítil skutečnější, než kdydoliv předtím, a opouštět ji, aby čelil takzvanému skutečnému světu, bylo čím dál tím těžší.

Nijak tomu nepomáhalo ani to, že jedinou osobou ze všech, která vypadala, že věří, že Hermionu našel, byla Nettie Pomfreyová. Byl překvapen, když si uvědomil, že – možná – v ní nalezl přítele a snad i spojence.

Potter mu nevěřil – to bylo dané. Snape věděl, že se ten mladík každý den ukáže, aby navštívil Hermionu a Nettie podrobil křížovému výslechu. Samozřejmě mu o tom ani jedna z nich neřekla. Prostě před několika dny zaslechl Pottera, jak o tom mluví s Hagridem. Neměl v úmyslu špehovat, ale zaslechl své jméno - a staré zvyky umírají těžko. Vždyť býval zvěd, pro Merlina! A to se nikdy nezmění.

Byl v knihovně a vracel knihu o starobylých latinských kletbách, když zahlédl Pottera a Hagrida, jak sedí u jednoho z větších stolů. Přirozeně věděl, co tam Hagrid dělá - už ráno se ho obr ptal, jestli neví o nějakých knihách, které by popisovaly správnou péči o nemocnou chiméru.

Samozřejmě, že nevěděl. „Doporučil bych vám podívat se do knihovny, Hagride,“ navrhl chladně. „I když pochybuji, že by tam o nich vůbec něco měli. Takové – věci -  jsou přece zakázány zákonem, pamatujete?“

Hagrid sklopil oči a snažil se vypadat nevinně. „Neřikám že ňákou mám! Jenom sem zvědavej, to je šecko, jen abysem věděl, co bysem dělal, dyby se ke mně dostala a krapet klempírovala, né?“

Takže Hagrid dal na jeho radu a Potter  - zkrátka a dobře, ten spratek zase dělá potíže.

„Opravdu vypadá líp, Hagride,“ říkal Potter, „ale jak můžeme vědět, že Snape nejdřív nezpůsobil, že vypadala tak špatně, a pak kouzlo nezrušil, aby se zdálo, že se jí daří lépe jeho přičiněním?“

„Ale Harry,“ zaburácel Hagrid na mladšího muže, „proč by to tento -, co?“

„Nevím, ale nevěřím mu,“ odpověděl Potter. „Neříkám, že jí chce úmyslně ublížit, nebo tak něco. Albus říkal, že Snape mluvil pravdu o tom, že s ní hovořil - ale vždyť on si to všechno mohl jen představovat! Mohl opravdu věřit, že s ní hovoří, a v tom případě by Albus řekl, že mluví pravdu, je to tak? Já si myslím, že se asi zbláznil.“

„Ale ten test, Harry…“ začal obr, než ho Harry přerušil.

„Ten takzvaný test byl hračka. Albus nabízí citrónové bonbóny každému – a po Snapeovi vůbec nechtěl, aby uvedl, co jiného jí ještě řekl. A v tom se mnou souhlasí i Hoochová i Minerva.“

„To je fakt…“ pomalu o tom přemýšlel Hagrid.

„A,“ pokračoval dál Harry, „sama madam Pomfreyová mi říkala, že nikdy o takovém případu neslyšela, a že by mělo být nemožné, aby někdo žil jen v mysli a mohl s ním hovořit pouze jediný nitrozpytec. Nezní to podezřele? Copak nechceš vědět, co má Snape za lubem?“

Snape nevěděl, jestli poloobr odpověděl. Přestal poslouchat, nepotřeboval toho víc slyšet.

Byl zvyklý, že je předmětem klepů a spekulací, ale ani díky tomu to nebylo přijatelnější. Dvacet let výmluv a lstí teď pracovalo proti němu, a ačkoliv dostal Merlinův řád první třídy za zásluhy ve službách Světla, stále v něm viděli ďábelského bývalého smrtijeda, až moc důvěrně obeznámeného s černou magií, než aby se někdo v jeho přítomnosti cítil dobře. Občas se mu zdálo, že i Albus o něm pochybuje – a Albus ho znal lépe než kdokoli jiný – nebo spíš znával, před Hermionou.

Zdálo se mu, že problém je nejen v tom, že mu zřejmě nikdo nevěří, ale mu ani nechtějí věřit. Vlastně jim to ani nemohl vyčítat – pomyšlení, že je pro ně Hermiona ztracena bylo už tak dost zlé, ale zjistit, že je uvězněna, že může slyšet a vidět vše, co se kolem ní děje, ale není schopna s nikým navázat kontakt, bylo hluboce děsivé.

Snape rezignoval na drby, které se šířily po celých Bradavicích, a byl odhodlán dopřát si jen trochu té škodolibé radosti, až Hermionu zachrání a každý pozná pravdu.

Albus s ním mluvil téměř každý den a diskutovali o tom, jaké dělá pokroky, ale zbytek kolegů se hovorům o Hermioně a jejím uzdravování podrážděně vyhýbal. Nikdy se ho nezeptali, jak se jí vede, nebo co on dělá – nic. Ale věděl, že za jeho zády o tom mluví. Jejich nedostatek otevřenosti by ho neměl ranit, ale ranil. Nikdy jim nedal důvod, aby mu nedůvěřovali, nebo aby si mysleli, že by ublížil komukoliv z těch, kdo mu byli svěřeni, přesto však jejich spekulace přetrvávaly.

Zdálo se, že mu věří pouze Nettie Pomfreyová. Snape shledal, že je poněkud znepokojivé, když žena, kterou sotva zná, a ke které nebyl nijak zvlášť příjemný, ví, že by nikdy Hermioně neublížil, zatímco lidé, kteří ho znají celá léta, zpochybňují jeho pohnutky.

Dnešní večerní rozhovor s Nettie byl přinejmenším poučný. Užasl, když viděl, jak ho brání právě před svou sestrou. Předpokládal, že jsou spolu jedna ruka, dělí se o drby a dvojsmyslné narážky jako breptavé slepice, za které je vždy pokládal. Bylo pro něj překvapivé, že ho prokoukla – i přes všechno jeho skrývání a předstírání viděla až do jeho nitra - a ani v nejmenším ji neznepokojilo, co spatřila.

„Myslím, že je tady možná jediný, kdo chápe, co je skutečná osamělost. Ten člověk používá svou samotu jako ochranný štít a nezdá se, že by někdo jiný chtěl skrz něj proniknout. Proč by si neměl chtít popovídat s Hermionou? Nejspíš ho teď zná lépe, než kdokoliv jiný.“

Bylo pro něj snazší si s ní promluvit, když už věděl, na čí straně stojí. Hermiona se nemýlila, když řekla, že Nettie by mohla být přítelkyní. Přinejmenším teď Snape velmi silně cítil, že je na jejich straně. Když jí řekl o Hermionině nápadu, smála se a řekla, že věděla, že má chytrou chráněnku. Tak to bylo.

Takže, Snape zítra políbí Hermionu Grangerovou a Nettie Pomfreyová, de facto gardedáma dotyčné, nejenže o tom nebude nikomu vykládat, ale ještě to s ním naplánuje.

Neuvěřitelné.

-o-o-o-

Kroutil se mu žaludek. Nemyslel si, že to zvládne – ne že by nechtěl, ale věděl, že to nezabere. A i když věděl, že to nebude fungovat, také si uvědomoval, že stejně bude zklamaný, když se to nepodaří. K čertu s tím vším!

Už byl v Hermioniných komnatách půl hodiny – seděl v křesle vedle její postele a už do sebe stihl kopnout tři šálky horkého čaje s citrónem. Nettie mu předtím sdělila, že si myslí, že ‚polibek‘ by byl jednodušší, kdyby Hermiona ležela ve své posteli, než aby nepohodlně seděla na pohovce v přední místnosti.

Snape vůbec nepředpokládal, že to situaci propůjčí takovou intimnost.

Hermiona byla nadšená, že ho vidí. „Myslela jsem, že budu muset pro tebe poslat Nettie,“ škádlila ho, když poprvé přišel.

Rád bych viděl, jak se o to snažíš,“ odsekl suše. „Než k tomu přistoupíme, budeme si muset stanovit několik základních pravidel.“

„Základní pravidla?“

Snape se nepohodlně zavrtěl a povytáhl manžety svého kabátce: „Nebudu ve tvé mysli, když tě políbím.“

Proč ne?“ zamračila se Hermiona.

Potřebuji být naprosto soustředěný na to, co se bude dít,“ odpověděl. „Musím být schopen vše analyzovat a nemyslím, že by mi to šlo, kdybych byl při polibku ve tvé mysli.“

Tak já tě rozptyluju?“ zeptala se Hermiona sladce nevinným a současně svůdným hlasem.

Jen na ni zíral tvrdým pohledem. „Ty víš, že ano.

'Fajn,“ oplatila mu úsměvem, „ale chci úplnou zprávu, až se vrátíš – tedy jestli to nebude fungovat.“

Hermiono, doufám, že nespoléháš na to, že tě to vyléčí. Hrozně nerad bych, abys byla zklamaná.“

Ty mě nemůžeš nikdy zklamat,“ odpověděla a kousla se do rtu. „Nečekám zázraky.“ Nátáhla se a přeběhla mu svou malou dlaní po tváři. „Teď běž a polib mě, než ztratíš nervy.“

To se snáz řekne, než udělá. Cítil se docela nepříjemně, jak tam seděl s Nettie držící stráž ve dveřích. Zeptala se ho, jestli by neměla odejít, ale požadoval její přítomnost pro případ, že by náhodou někdo vtrhl dovnitř a chtěl mu zase dát do nosu, jako se stalo minule.

Přesunul se na kraj její postele, opatrně se posadil čelem k ní a přitiskl se k ní bokem. Jak si sedal, její ruce položené na břiše, se posunuly – jedna sklouzla k jejímu boku a druhá mu spadla do klína. Opatrně ji vzal, chvíli zkoumal ty jemné prsty a malou čtvercovou dlaň a pak ji zvedl ke rtům a políbil.

Její ruka byla neobyčejně studená. Naklonil se trochu dopředu, pozoroval její tvář a druhou rukou obkreslil obrys její brady a lícní kosti a ukazováčkem lehce jí přejel přes obočí. Skoro ho přemohla touha podívat se do těch jejích skořicových očí a propadnout se do jejich hlubin. Zavřel oči, zhluboka se nadechl a pak nechal svou ruku pokračovat v jejím hbitém průzkumu. Její rty byly měkké a kypré, když prstem přejel po malé prohlubince na horním rtu. Pustil její ruku, přejel něžně vzhůru po její paži až do vlasů a vsuhul jí své dlouhé prsty pod hlavu.

 „Teď tě políbím, Hermiono,“ zašeptal, naklonil se dopředu a zlehka se dotkl svými rty jejích. Překvapilo ho, jak jsou studené.

Trošku přitlačil a čekal, jestli se něco stane.

Nic.

Nic.

Nic.

V duchu si povzdechl, chtěl se odtáhnout, a náhle ucítil silný elektrický oblouk – náraz, při kterém sebou lehce trhnul a opět otevřel oči - a zahleděl se do těch jejích.  Něco se ho zmocnilo.

Padal.

Její rty byly studené.

Její rty byly teplé.

Ležela bez hnutí pod jeho rukama.

Tiskla se k němu, její sladká ústa se pod jeho dotykem otevírala.

Jeho rty byly vyprahlé a žíznivé.

Vláha, konečně vláha. Bohové, její jazyk byl lahodný.

Nic se nedělo.

Smetla ho tak silná vlna touhy, že zavrávoral.

Stále měl ruce v jejích vlasech.

Jeho ruce už nebyly v jejích vlasech, ale pevně ji držely kolem pasu.

Pořád měla jednu ruku na posteli, druhou na jeho koleni.

Její ruce se ho dotýkaly, putovaly mu vlasy, přeběhly mu po zádech a přitiskly se pevně k jeho hrudi.

Mlčel.

Zasípal její jméno: „Hermiono…“

Nereagovala.

Jako by měl v rukách rozbušku: „Severusi! Prosím, nepřestávej mě líbat!“

Myslel, že se zblázní.

Přiváděla ho k šílenství.

Zalapal po dechu a vytrhl se z její mysli – při tom náhlém pohybu málem spadl z postele. V žilách mu vřela krev. Chtěl se ponořit zpět do její mysli a dokončit, co začala, když ho vtáhla dovnitř.

Zuřil, že ho neposlechla.

Byl v extázi, že ho neposlechla.

Pořád ležela v posteli jako mrtvá. Jeho polibek ji nevzbudil.

„Jste v pořádku, Severusi … pane?“ slyšel Nettie ptát se jakoby z velké dálky a ramena mu poklesla.

„Nezabralo to, Nettie.“

„Vždyť jste to ani nečekal,“ její hlas byl klidný a vyrovnaný. Trochu otočil hlavu a ponuře se na ni podíval.

„Ale tolik jsem si to přál.“

Na to nic neřekla, jen se smutně usmála. „Mám podezření, že slečna Grangerová je zklamaná stejně jako vy. Jděte si s ní promluvit, Severusi. Udělám vám šálek čaje.“

Vstupovat do její mysli bylo stále snazší a snazší. Poprvé to bylo jako prodírat se bahnem – lepivé a nepohodlné – ale při každé další návštěvě to šlo lépe a lépe. A nyní stačilo se jen podívat do jejích očí a projít vzduchem.

Hermiona čekala tam, kde ji opustil, se zardělým obličejem a divoce rozcuchanými vlasy. Rty měla růžové a naběhlé z jeho polibků a natáhla se k němu hned, jak ho spatřila.

Severusi.“

Chtěl se jí zmocnit. Chtěl pokračovat, kde přestali. Stále ještě cítil chuť jejích úst, cítil žár jejích jejích rtů přitisknutých k jeho. Místo toho se na ni zamračil.

Co to bylo?“

Vypadala zmateně: „Co bylo co?“

„Neměla jsi mne vtáhnout dovnitř. Pokoušel jsem se být objektivní.“ Hlas měl zhrublý potlačovaným hněvem a nenaplněnou touhou.

Hermiona vypadala ohromeně. „Já tě nevtáhla. Políbil jsi mne – na rty – cítila jsem tě. Nic se nedělo. A pak jsi byl najednou tady, líbal jsi mě – a bylo to úžasné!“

„Ty jsi mne vtáhla,“ trval na svém. „Cítil jsem to, Hermiono.“

Neudělala jsem to,“ odsekla a přiblížila se k němu. Cítil, jak z ní ve vlnách vyzařuje teplo. „Přísahám, že ne. Ani jsem se na tebe nedívala - jen tě cítila. Cítil ses tak dobře, Severusi.“  Její hlas klesl o oktávu a ten svůdný šepot ho zamrazil v zádech, až se zachvěl. „Prosím, polib mě znovu.“

Její paže se k němu natahovaly, obličej barvil ruměnec. Fascinovaně sledoval rychlý tlukot jejího srdce v krční jamce.

Hermiono,“ zašeptal, pevně sevřel její ruce a přitáhl si ji k sobě, „tohle bychom neměli dělat.“

„Ale ano, měli,“ odpověděla, když se jejich rty znovu setkaly, tentokrát jemně a tak sladce, že se mu podlamovala kolena. „Jsme tu jen ty a já a nikdo jiný. Přála jsem si to tak dlouho, Severusi. Nikdy se to nikdo nedoví.“

Povoloval. Věděl, že je to tak, ale u Merlinových koulí! Byla tak návyková.

Nikdy se to nikdo nedoví,“ přivolil, když se její ruce vysmekly z jeho, její prsty našly knoflíky jeho kabátce, jaly se je rychle rozepínat, a pak vklouzly pod tmavou látku na jeho záda.

Myslel, že mu srdce vybuchne radostí a přílivem adrenalinu, když ji objal a naklonil se k dalšímu polibku. „Miluji tě, Hermiono.“

Já vím,“ odpověděla.

Zůstal s ní po zbytek dne a těšil se z rozhovorů i mlčení. Udělali si piknik na zahradě a procházeli se po břehu jezera. Pak se vrátili do jeho pracovny - plni kamarádství zabarveného takovým přijetím a zalíbením, že stěží mohl uvěřit, že určeno jemu. Byla zázrak, jako sluncem zalitý hranol lámající světlo okolo ní a osvětlující všechna temná místa jeho duše.

Čaj, který mu Nettie přinesla, zůstal studený a netknutý na nočním stolku, stejně jako sendvič, který připravila. Snape ji ani neslyšel se vracet. Nakonec, když slunce zapadlo za obzor, vyvinul se z Hermionina náručí, i když protestovala.

Zůstaň.“

Nemůžu.“

Můžeš.“

„Potřebuji přemýšlet, Hermiono, dokud mám všechno ještě čerstvě v paměti. A kromě toho, Albus mě dnes večer čeká ve Velké síni u večeře. Nejpíš už stejně přijdu pozdě.“

„Slib mi, že se vrátíš.“

Vrátím se.“

Teď, když seděl ve Velké síni a osaměle zíral do své polévky, si uvědomil, že je vlastně... spokojený. Bylo to pro něj něco nepoznaného – nikdy v životě nebyl spokojený. Hermiona ho milovala. Už o tom nepochyboval – teď už nemohl.  S kletbou nebo bez kletby, milovala ho a on – postačí říct, že se bez ní cítil ztracený. Jen vědomí, že se k ní může vrátit, vklouznout do sladkého útočiště její mysli a bavit se s ní, držet ji v náručí… ta myšlenka mu vyloudila na tváři úsměv.

Nervózně se rozhlédl, jestli nikdo neviděl, jak se jako idiot kření na lžíci polévky, a oddechl si, když si uvědomil, že všichni mají plné ruce práce se svým vlastním jídlem, než aby si ho všímali.

Jedině snad… neciví na něj Sybila Trelawneyová? Co ta tady vůbec dělá, venku ze své věže? Za tlustými skly brýlí vypadaly její oči nepřirozeně veliké a obočí měla soustředěním stažené, jak si ho prohlížela. Zamračil se na ni, ale ona se usmála tím svým přiblblým úsměvem a natáhla se přes Prýtovou, až se jí korále máčely v polévce.

„Profesore Snape… Severusi,“ začala tím svým vysokým zpěvavým tónem, který se mu tak hnusil, „co jste to se sebou provedl?“

„Nevím, o čem mluvíte, Sybilo.“ Jeho hlas byl chladný, ale nepohodlně se zavrtěl na své židli.

„Vaše aura je dneska docela jiná,“ pokračovala, jakoby ho neslyšela. Dál si ho prohlížela svýma krátkozrakýma očima. „Je plná barev.“

Snape k ní stočil pohled a Prýtová se zahihňala: „Barev, Sybilo? Co tím myslíš?“

„Prýtová, nenechte ji spustit,“ sykl Snape, ale už bylo příliš pozdě.

„Každý má auru jinak barevnou,“ obrátila Sybila pohled k Prýtové. „Ve tvé, Pomono, jsou vždy odstíny zelené, promíchané s ostatními silnými zemitými tóny. Tvá aura tě vystihuje – tvou lásku k přírodě, schopnost dávat věcem růst... tvou lásku k volné krajině. Náš drahý Albus – to je většinou fialová, barva moudrosti, spolu se skvrnkami zlaté, které ji překrývají. Fialová vyjadřuje jeho silnou magickou moc a zlato říká, že vždy pracuje pro nejvyšší dobro – Albus má skutečně velice mocnou auru.“

Odmlčela se, otočila se zpět a podívala se přímo na Snapea - její oči už nebyly tak prázdné, ale bystré a hodnotící. Teď už poslouchali i všichni ostatní profesoři – napjatě předkloněni.

„Tady profesor Snape, skoro bez výjimky, měl vždy černou – barvu hněvu, nelibosti, neštěstí a bolesti. Také tam byly záblesky fialové, naznačující jeho silné magické schopnosti – ale teď! Drahý mladý muži, nejste vy zamilovaný?“

Snape nebyl schopen slova. Nalevo slyšel chichotání Hoochové a do zátylku mu zírala Minerva s takovou zuřivostí, že ho napadlo, že by mu tím pohledem mohla useknout hlavu. Zachmuřil se na Trelawneyovou. „Promiňte, madam?“

„Vaše aura pulzuje životem,“ odpověděla svým znervózňujícím huhňáním, „je plná barev! Červená, tak jasná a intenzivní, to je vášeň. Růžová pro lásku a blaženost smyslů. Oranžová pro vitalitu a tvůrčí nebo sexuální energii a žlutá pro spokojenost. Vaše aura mi říká, že jste – šťastný.“

Její prohlášení se setkalo s tichem. Jeho kolegové na něj hleděli s různými výrazy šoku či pobavení ve tvářích. Asi minutu nikdo nic neřekl, a pak se Hoochová významně zeptala: „Navštívil jste dnes ráno Hermionu, Severusi?“

Snape se na ni ani nepodíval. V hlavě mu vířilo – barvy, Trelawneyová viděla kolem něho barvy. Pro Merlinovy koule a zuby Kirké! Barvy! Vzhlédl k Trelawneyové a probodl ji očima.

„Ženská, co znamená šedá?“ zavrčel vztekle mezi zuby.

„Šedá?“ opakovala po něm Trelawneyová, „šedá znamená oddělení vlastního já od ducha. Blokování energií a duše. Šedá je barva nenaplněného života.“

Jak mluvila, Snape se náhle zvedl, s hlasitým třeskem odstrčil židli od stolu, div se nepřevrhla, natáhl se a popadl Trelawneyovou za paži. Potřeboval ji okamžitě vzít k Hermioně. Bláznivá věštkyně ho naprosto vyvedla z míry, ale dala mu klíč k té kletbě, nejnadějnější klíč, jaký kdy měl.

 


 

Poznámka autorky:

… a konečně tu má Mich nový prvek zápletky!  A také důležitý, mrky mrk! Všem z vás, které doufaly, že polibek bude účinný, se omlouvám za zklamání – i když já vás varovala, že nezapůsobí.

Pokud jde o lyrickou píseň, která uzavře tuto kapitolu, předkládám vám vždy skvělého a provokujícího Petera Gabriela a jeho In Your Eyes  - píseň plnou pocitů smutku a osamělosti. A vlastně se hodí nejen sem, ale k celému příběhu:

Lásko, jsem občas tak ztracený
Dny míjejí a tahle prázdnota plní mé srdce
Když chci utéct pryč
Vyjedu si v autě
Ale kteroukoliv cestou se dám
Přijedu zpátky na místo, kde jsi

Všechny mé instinkty se vracejí
A majestátní fasáda bude příliš brzy spálená
Bez hluku, bez hrdosti
Se natahuji z nitra

(Ve Tvých očích)
Světlo, žár
(Ve Tvých očích)
Jsem celý
(Ve Tvých očích)
Vidím vchod do tisíce kostelů
(Ve Tvých očích)
Vyřešení všech marných hledání
(Ve Tvých očích)
Oh, vidím světlo a žár
Ve Tvých očích
Oh, chci být tak kompletní
Chci se dotknout světla
Žáru, který vidím ve Tvých očích

Lásko, nemám rád vidět tolik bolesti
Tak vyčerpaný
a tahle chvíle klouže pryč
Jsem tak unavený
těžkou prací pro naše přežití
Dívám se na čas
s Tebou a to mě udržuje bdělého a naživu

Všechny mé instinkty se vracejí
A majestátní fasáda bude příliš brzy spálená
Bez hluku, bez hrdosti
Se natahuji z nitra

(Ve Tvých očích)
Světlo, žár
(Ve Tvých očích)
Jsem celý
(Ve Tvých očích)
Vidím vchod do tisíce kostelů
(Ve Tvých očích)
Vyřešení všech marných hledání
(Ve Tvých očích)
Oh, vidím světlo a žár
Ve Tvých očích
Oh, chci být tak kompletní
Chci se dotknout světla
Žáru, který vidím ve Tvých očích
Ve Tvých očích, ve Tvých očích
Ve Tvých očích, ve Tvých očích
Ve Tvých očích, ve Tvých očích

překlad textu písně:

http://www.pohodar.com/preklady/PeterGabriel_Eyes.htm

 


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ako anonymný užívateľ nemôžete posielať komentáre, prosíme zaregistrujte sa
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: teriisek - 11.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To byla tak nádherná kapitola... jen jsem četla a držela palce (ale nevěřila jsem, že ten polibek pomůže, to ne) a bylo mi krásně... ten polibek byl skvěle popsaný:) A ten rozhovor o barvách u večeře.. úplně jsem čekala, kdo ho zase z něčeho obviní:( A jsem moc zvědavá, na co s tou šedou přijdou, proč Severus potřeboval Trelawneyovou odtáhnout k Hermioně. Těším se na další pokračování a moc děkuju za překlad!
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
My děkujeme za komentář :-) Myslím, že scéna s Trelawneyovou, až ji Severus dovleče až k Hermioně se ti bude líbit :-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 0)
Od: Neprihlásený - 11.05. 2011
Ďakujem Jiřinka a Kometa za kapitolu, aj keď bozk nezabral, bol úplne úchvatný. Závidím Hermione že si ho mohla vychutnať. Nečakala som, že ju zobudí, lebo máme ešte pred sebou celkom dosť kapitol, ale tešila som sa naň asi tak veľmi ako aj Severus a Hermiona. Zápletka s aurami je zaujímavá, dúfam, že nás nebudete dlho napínať.
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: Zuzana - 11.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To som bola ja :) Táto skvelá poviedka je prístupná aj bez registrácie? Nevšimla som si, že nie som prihlásená.
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jojo :-) Věrňáci ji komentují k mé spokojenosti a jsem hrozně vděčná, že i přes ty velké prodlevy své čtenáře má :-)
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: Zuzana - 11.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu) Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Pokusím se nenapínat a pracovat co nejrychleji, Jiřina svůj díl práce už odvedla. Díky moc za komentář :-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: ivas1 - 11.05. 2011
skvele! skvele! dalsia kapitola oblubenej poviedky. DAKUJEM
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
I my děkujeme :-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 0)
Od: SaraPolanska - 11.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Pořád mě to odhlašuje, tak snad bude vidět mé jméno. :-)
Kapitola přesně taková, jakou jsem si ji ve skrytu duše představovala :-) Líbil se mi popis polibku víc než případné probuzení. A konec... sakra, že bychom se konečně dočkali něčeho, co by se blížilo rozuzlení situace? Nemůžu se dočkat další, nenechte nás dlouho čekat, protože je to mučící pomalu jako nějaká kletba :-) Nettie je úžasná, mám ji ráda. Snapea tradičně miluju a Hermiona mi výjimečně neleze na nervy. :-D
Děkuji za úžasný překlad a ráda bych řekla, že pokud jsem napnutá, zapomínám dýchat... jsem napnutá, tak bacha, abych sebou nesekla, než bude další kapitola :-D :-D
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
:-D Saro,to zdržováni je moje vina - od Jiřiny mám přeloženo už pár kapitol dopředu, ale mám toho nějak hodně a taky se se vším moc piplám, abych byla opravdu spokojená. Nicméně udělám všechno protot, aby ses nám napětím neudusila ;-)  Díky moc za komentář, na ten tvůj se vždycky moc těším :-)

To bylo .... ú-žas-né! Prostě nádhera.
Díky, těším se na další kousek.
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Díky za ú-žas-ný komentář a taky se těšíme na další kousek ;-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: zuzule - 11.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Popis polibku byl skvělý, ani mi nevadí, že nezabral. :-) A hele, žeby měla šarlatánka Sybila klíč k úspěchu? To sem zvědavá. 
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jojo, Sybila se ukáže jako schopná a nápomocná osoba - což je trochu šokující, ale jsem moc ráda, že jí autorka dala šanci :-)  Díky za koment!

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 11.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Hermiona konečně dosáhla svého, a když už to nezabralo, aspoň si ten polibek užila. Překvapuje mě, že jsou tady na Severuse hnusní úplně všichni. Do Harryho bych neřekla, že bude takový intrikán, vsadím se, že kdyby se Hermiona probudila, bude jí tvrdit, že ji Severus proklel.
Díky.
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Díky za komentář :-) Taky mě překvapuje, že autorka téměř ze všech okolo takové záporáky, ale vydrž a dej Harrymu šanci - pak poznáš, že si ji zasloužil, a že v něm pořád je ten Harry, kterého máme rádi :-) A neje on ;-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: marci - 11.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nádhera! Tedy, čekám na chvíli, kdy se Severus vlastně vůbec nebude chtít vrátit do reálného světa....  Ani bych se nedivila.  A Sybila se nezdá, což?? Tak barevné aury vidí... zajímavé.
Díky, že překládáte. U téhle povídky by byla věčná škoda, kdyby zůstala nedokončená...
Krásný překlad. Dostalo mě "Pro Merlinovy koule a zuby Kirké" :-))
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tak to jsem ráda, tohle byla věta, co mi přišla taková divná :-D Dumala jsem, proč zrovna zuby Kirké, ale budiž :-D  Taky se Severusovi nedivím, že se mu nechce pryč z Hermioniny mysli...
Díky za komentář :-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: adina - 11.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
jeziiiiiis to bolo nadherne uplne krasne a po vsetkom tom stastnom a vasnivom hrkutani ma totalne odrovnala veta.. Nervózně se rozhlédl, jestli nikdo neviděl, jak se jako idiot kření na lžíci polévky.. :D ja ho milujem nemozem si pomoct... dakujem moc za skvely preklad cakaaaaaaaam dalsiu kapcu :-))
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
:-D jojo úplně jsem ho viděla, jak tam nad tou polívkou sedí, úplně mimo sebe a pak nějaká část jeho já zařve: "Uvědom si, kde si! Nemůžeš si dovolit tvářit se tak přiblble!"  Díky za koment a za přízeň :-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: enedaka - 12.05. 2011
jee, tak to vypadá, že by ji přeci jenom mohl brzy už končně vysvobodit , těším se na pokračování
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Těš se a my děkujeme :-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: aja - 12.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
ďakujem za preklad, tá poviedka je úžasná, už sa neviem dočkať Severusovho nápadu, tak romantické ako bozk to asi nebude, ale hlavne, že to zaberie a Hermiona bude v poriadku, doprajem Severusovi jeho škodoradosť.
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Díky za komentář, jsem zvědavá, co budeš na Severusův nápad říkat :-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: Lupi - 13.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Som absolútne unesená!
 
Nenachádzam slová, naozaj. Dlho som tu nebola, kvôli škole a ďalším povinnostiam a túto poviedku som zhltla na jeden šup. Musela som rýchlo, rýchlo čítať ďalej - preto som nenechala komentáre - nemala som na to čas!:D ale vážne... táto poviedka je fantastická! Veľmi sa mi páči, že môžeme nahliadnuť do deja aj vďaka tretej osobe, to sa často nevidí. Vlastne som to ešte nevidela:D Žeby tretia, nezaujatá, osoba sledovala osudy hlavných postáv. 
Pri niektorých častiach som sa takmer rozplakala, a keď jej bozkával ruku, takmer som nedýchala! Ach, ďakujem, ďakujem za fantastický preklad :) Ste fantastické! (Asi som príliš unesená, ale možno je to tým, že nie som fanúšik Snamione:D)
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Lupi, díky moc, moc, moc :-D Je nádhera, když se připojí někdo nový a ještě z něj vypadne tak úžasně povzbudivý komentář :-D A vůbec nevadí, že byl až tady, protože opravdu stál za to :-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: myska111 - 13.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Díky za kapitolu, jsem zvědavá, co Severuse napadlo.
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Díky za komentář, napadla ho dobrá věc, uvidíš ;-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 0)
Od: Neprihlásený - 13.05. 2011
Keď to tak pôjde ďalej, zase neodolám a presedlám na originál - ale bránim sa. Nie je normálne, aby som toľko veľa čítala po anglicky, ako za posledný rok a pol som začala z ničoho nič!
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
:-D jen se pocvič, k našemu překladu se pak můžeš v klidu vrátit a užít si čtení znova :-D  Díky za přízeň!

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: BeaX - 13.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Krásna kapitolka. Veľmi sa teším, že táto poviedka pokračuje.
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Díky za přízeň a za komentář :-)

Super, už jsem ani nevěřila, že se Snape konečně odhodlá. A největší strach jsem měla z toho, že tam zrovna vletí "slepičí komando" - tedy banda drbůchtivých profesorek. Ale dopadlo to relativně dobře, aspoň má Snape další stopu.
Díky moc za úžasný překlad.
 
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
A my moc díky za komentář :-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: adelina - 15.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jsem ráda, že přibyla další kapitola. Mám tuhle povídku ráda. Těšila jsem se na polibek, i když jsem nevěřila, že by to mohlo zabrat. Ale bylo to popsané opravdu krásně. Konec s barvami byl taky výborný. Jsem zvědavá, jestli bude Sybila nějak nápomocná, i když vlastně i to, že vnukla Severusovi nějaký nápad by mělo stačit.
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 15.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Díky moc za komentář :-) Na Sybilu se ještě můžeš těšit ;-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: Norri - 17.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Já jsem to prostě nevydržela. Tohle je tak úžasná povídka a český překlad je taky perfektní, ale povídku jsem už dočetla v originálu. Bohužel v angličtině nejsem tak zběhlá tak jsem ji dočetla jakž takž a někde jsem vypadla úplně.
Ale opravdu českému překladu vzdávám hold a těším se na další přeložené kapitolky.
Vážně se omlouvám za mou slabou vůli, ale tahle povídka má v sobě to něco..... prostě něco, co hledám ve všech hp povídkách a právě tady jsem to našla a prostě jsem už nevydržela dál čekat na překlad. 
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 17.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
:-D já to úplně chápu :-D
díky za koment a za přízeň!

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: jajka111 - 19.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tak to by ma nikdy nenapadlo, že na riešenie príde Severus pomocou Sybily, som zvedavá ako to pomocou aury vyriešia :)
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 19.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Díky za koment, myslím, že se ti ten nápad bude líbit :-)

Ženské! Já tuhle kapitolu úplně přehlídla!!! Jak se mi to mohlo stát...?!?!?
Pěkné, velmi pěkné. Díky!
Teď, když seděl ve Velké síni a osaměle zíral do své polévky, si uvědomil, že je vlastně... spokojený.  - Nádhera.
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 19.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jé díky, tvůj opožděný komentář mě nesmírně potěšil a zahřál :o)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: bbarka - 23.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
No páni! To bola naozaj skvelá kapitola! Aaach...škoda, že ju ten bozk nezobudil, ale ten koniec so Sybilou vyzeral naozaj nádejne...
A popis toho bozku - vonkajší svet a Hermionino vnútro - no čítali ste už nikedy niečo také dokonalé?
"Takže, Snape zítra políbí Hermionu Grangerovou a Nettie Pomfreyová, de facto gardedáma dotyčné, nejenže o tom nebude nikomu vykládat, ale ještě to s ním naplánuje." - takto vyslovené nahlas to vyznieva naozaj zvláštne :D
Ďakujem veľmi pekne za úžasný preklad! :D
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 23.05. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
A my děkujeme pěkně za úžasný komentář a za přízeň :-)

Dočítaný originál, pocvičila som sa pred maturami namiesto učenia :D . Ale predsa len, mať to po slovensky alebo po česky, to je pohodlnosť a ja pohodlná som. Šup šup, som na niektoré pasáže zvedavá s prekladom. A hlavne, či som - ako obávam sa, som - pochopila správne ten koniec, alebo som ho tak iba pochopila preto, že som to tak predpokladala... Oh. Dokonalý a príšerný v jednom, v takom prípade. Prešibaná, zlá autorka. :D Človek nevie, či má revať (a to je to už pár týždňov späť, čo som to dočitala), alebo to brať ako happyend. Pochopila osm to správne, čo?
Teda - nikdy nezistili, že... v skutočnosti... Ale pískle, v nevedomosti je v tomto prípade obrovské šťastie. Tak úplne tá kliatba nevyšla, ako to Lucius plánoval. Hm? Len mi nejde do hlavy, ako potom mohli rozprávať s ľuďmi (preto dúfam, že mi niečo ušlo. Ochky, och - je to nemožne, bolo to tam jasne napísané, že obaja, ale...).
Som na tom rovnako! A preto čakám, až to preložia. Takže pšt, ostatní nič netušia.

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: lesGi - 19.06. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Musím pochválit jak autorku, tak překladatele. Je to hodně zajímavá povídka a netrpělivě budu očekávat pokračování(jelikož jsem líná to louskat v AJ ;-))...Doufám, že bude brzy, jinak si začnu okusovat prsty(nehty už to mají za sebou)....:-)

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 0)
Od: Sargo - 25.06. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ježkovyoči, tak už to dopiš! Zvlášť když to máš přeložené. Gr gr gr. :-D

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: Rayetta - 22.07. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Celou povídku jsem přečetla jendím dechem a je prostě úžasná..obdivuji překladatelku, za nádherný překlad a styl psaní a za všechnu tu práci, co si s tím i s betou musely dát..
Moc se těším na další kapitolu, snad tu bude co nejdříve..:)
 

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: siria - 10.08. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
dočkáme se taky konečně další kapitoly?
Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: siria - 31.08. 2011
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
koukám že to tady vážně uspěšně chcípá...skoro čtyři měsíce bez kapitoly...škoda...povídka vypadala zajímavě....

Re: Kapitola 13 Snape (Hodnotenie: 1)
Od: mami - 22.04. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Waw, to je ale síla. Esteze tie farby nevidíme všetci, lebo niekedy je lepšie nevediet a nevidiet.

Prehľad článkov k tejto téme:

Michmak: ( Jiřina )30.01. 2012Epilog: Nettie
Michmak: ( Jiřina )25.01. 2012Kapitola 19 Snape a Hermiona
Michmak: ( Jiřina )11.01. 2012Kapitola 18 Harry
Michmak: ( Jiřina )10.01. 2012Kapitola 17 Hermiona
Michmak: ( Jiřina )19.11. 2011Kapitola 16 Nettie
Michmak: ( Jiřina )30.09. 2011Kapitola 15 - Snape
Michmak: ( Jiřina )19.09. 2011Kapitola 14 - Hermiona
Michmak: ( Jiřina, Kometa )11.05. 2011Kapitola 13 Snape
Michmak: ( Jiřina, Kometa )09.04. 2011Kapitola 12 Nettie
Michmak: ( Kometa )02.04. 2011Kapitola 11. Hermiona
Michmak: ( Kometa )14.08. 2010Kapitola 10. Snape
Michmak: ( Kometa )14.06. 2010Kapitola 9. Nettie
Michmak: ( Kometa )20.02. 2010Kapitola 8. Hermiona
Michmak: ( kometa )02.02. 2010Kapitola 7. Snape
Michmak: ( Kometa )12.12. 2009Kapitola 6 Hermiona
Michmak: ( kometa )23.11. 2009Kapitola 5 Nettie
Michmak: ( kometa )12.11. 2009Kapitola 4 Snape
Michmak: ( kometa )30.10. 2009Kapitola 3 Hermiona
Michmak: ( kometa )23.10. 2009Kapitola 2 Snape
Michmak: ( kometa )21.10. 2009Kapitola 1 Nettie
. Úvod k poviedkam: ( kometa )13.10. 2009Úvod k poviedke