Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Delicate

20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO

Delicate
Vložené: Jimmi - 22.04. 2011 Téma: Delicate
Do_Mush nám napísal:

Delicate

Překlad: Do_MuSh

Beta-reader: Te-Pa

Autor: padfoot4ever

Banner: autorčin

Originál: http://www.harrypotterfanfiction.com/viewstory.php?chapterid=319744

 Stav: souhlas s překladem

 Prohlášení:

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který tuto ságu přeložil do češtiny. Autorská práva konkrétně k této povídce vlastní padfoot4ever, která napsala tuto fanfiction. Povolení k českému překladu patří  Do_MuSh. Tento překlad je tvořen pouze pro duševní obohacení, nikoliv pro obohacení finanční. Nicméně, kopírování a případné porušování autorských práv je ilegální.

Slovo autora: Rose „Zrzka“ Weasleyová je těhotná. „Nejsem dostatečně stará na to, abych se stala matkou! Sotva vím, jak si zavázat tkaničky od bot, proboha!“ Snaží se vyrovnat s novinkami. „Už nikdy neopustím tuto koupelnu.“ Nevezme to ale moc dobře. „Můžu žít na zubní pastě a šampónu.“ V podstatě, ztratila rozum. Toto je její příběh.

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO

"Ach, čarodějka je mrtvááá!" prozpěvuje si pro sebe Uršula a její hlas jakoby skutečně zazníval ze záhrobí.

"Lauro," vydechnu a snažím se kontrolovat. „Lauro, slyšíš mě?“

Se značnou obtíží si kleknu na zem a jemně ji otočím. Je strašlivě bledá a studená. Dokonce se začnu i obávat, že má Uršula pravdu.

"Vzbuď se, Lauro," zpanikařím, "Prosím, vzbuď se…" Uršula se hlasitě zachechtá.

"Je mrtvá!"

"Drž hubu!" okřiknu ji. "A jdi pro pomoc!"

"Takhle se mnou nikdo v  koupelně mluvit nebude!" vřískne a proletí stěnou, aby mohla po celé škole rozhlásit, že jí na záchodcích umírá její nová spolubydlící, která bude strašit holky s plnými močovými měchýři.

Nemám dokonce ani svou hůlku, ta zůstala v batohu ve skleníku, i když… ne, že bych věděla, co mám dělat, i kdybych ji měla.

"Prosím, Lauro, prosím, vzbuď se!" prosím znovu. Zvednu se na nohy a odběhnu k umyvadlu, abych se se sklenicí plnou vody vrátila zpátky k Lauře a chrstla jí ji celou do obličeje. Bez úspěchu. Nepohne se ani o píď. Stejně tak i její puls.

Vyběhnu ze dveří, ale až o chvíli později mi dojde, že se vlastně všude učí a chodby budou prázdné. Tedy… kromě jednoho člověka, který očividně necítí potřebu se dál vzdělávat.

"Jamesi!" vykřiknu, když zahlédnu vlastního bratrance, který se zrovna projíždí na koloběžce. Co tu ksakru dělá, když má být na Lektvarech?! A kde vzal tu zatracenou koloběžku?

"No dobře, Zrzko!" ušklíbne se a projede kolem mě.

"Jamesi, musíš mi pomoct!" To už však mám na krajíčku. Seskočí z koloběžky, která i bez svého řidiče jede v klidu dál, dokud nenarazí do brnění na konci chodby. Ignoruje to a jde přímo ke mně.

"Jsi v pořádku?" zeptá se a vypadá zrovna tak vyděšeně jako já.

"To Laura.“ Zamračí se. „Honem!“

"Nemůžu tam jít!" řekne pobouřeně. "Ze všech holčičích míst, kde jsem byl, koupelna v druhém patře patří k těm, která jsem nikdy navštívit nechtěl, díky."

"Jamesi, OKAMŽITĚ!" křiknu a snažím se ignorovat bolest v břiše, která je čím dál horší. James mě tedy neochotně následuje do koupelny. Tam se mu hnědé oči rozšíří šokem.

"Kurva, co se stalo?" vydechne a zvedne lahvičku, kterou Laura stále svírá v ruce. „Zeštíhlovací lektvar?“ Ten nápis jsem si ještě ani nepřečetla.

"Musíme ji dostat do nemocničního křídla," rozhodnu a snažím se nedát najevo, jak strašně se cítím. James – jakoby snad nic nevážila – zvedne Lauru do náručí.

"Do prdele, je příšerně hubená," vyděsí se James a pospíchá na chodbu. „Jak se proboha dostala ke zeštíhlovacímu lektvaru?“ Pokrčím rameny a spěchám za ním do schodů k nemocničnímu křídlu.

"Lauro," slyším ho říkat něžným hlasem. "No tak, Lauro, mluv se mnou... "

Nemocniční křídlo je prázdné. Madam Pomfreyová přispěchá ze své kanceláře zrovna ve chvíli, kdy James pokládá Lauru na postel.

"Co se to proboha děje?"

"Předávkovala se," vysvětluji rychle, zatímco se snažím nadechnout podle vzoru předporodních knih. "Zeštíhlovacím lektvarem."

"Jak je to dlouho?" zeptá se a vypadá opravdu vyděšeně.

"Nevím! Našla jsem ji – au – asi před deseti minutami," odpovím a v bolestech se předkloním.

"Zrzko, co se děje?" zeptá se James a položí mi ruku kolem ramen.

"N-nic," ujistím ho. "Je mi dobře. Bude v pořádku?"

Madam Pomfreyová mumlá nějaká zvláštní zaklínadla, a potom odběhne do lékárničky. Vezme nějakou lahvičku s fialovou tekutinou a nalije ji Lauře do úst.

"Pottere," otočí se najednou Madam Pomfreyová. „Dojděte pro ředitele!“

James se na mě starostlivě podívá, ale já ho přikývnutím pošlu pryč.

"Je v pořádku?" rozpláču se. "Není -"

"Ne," odpoví Madam Pomfreyová a zabrání mi tak říct obávané slovo na „m“. „Ale skoro.“

Potom už jen pobíhá kolem Laury, lije do ní nejrůznější lektvary a kouzlí takovou rychlostí, jakou jsem ani nepovažovala za možnou. Kvůli oslepující bolesti se mi opravdu špatně dýchá, a tak jen slyším, že mi něco říká. Co, to už nevím. Jediné, co mi je jasné je to, že déle už stát nedokážu…

A pak všechno se zatemní.

***

"Je vás tu prostě hodně!" slyším hlasitý křik Madam Pomfreyové. „Nejméně polovina z vás bude muset odejít!“

"Já nikam nejdu," odporuje paličatě Hugo. "Je to moje sestra."

"Jo, no, je to naše sestřenice," přitaká James, následovaný pěti „jo“.

"Čeká moje dítě!" vykřikne Scorpius.

"No… ona je… ehm… je má kamarádka!" zahřmí Hagrid.

"Je i moje kamarádka!" posmrkuje Jenny. "A když jsem ji viděla naposledy, křičela jsem na ni!"

"No, takže Jenny jde z kola ven," ozve se rozhodně Fred. "Dobře, kdo další na ni v poslední době křičel?"

"Sklapni, Frede," slyším Roxy, která si posléze hlasitě povzdechne nad svým starším bratrem.

 

"Myslím, že bychom měli zůstat všichni," prohlásí Molly.

"Přesně tak, Dolly-Molly." Holá dobroto – i Knihovník je tady. A říká mé sestřenici Dolly-Molly!

"Nemůžete zůstat všichni!" povzdechne si Madam Pomfreyová, ale zřejmě tuší, že nemá nejmenší šanci.

"No, je nás tu třináct," shrne to Dom. "A vy jste jedna."

Otevřu oči, abych se ujistila, že jich tu je opravdu třináct, i když kvůli Hagridovi působí jako dvojnásobek. James, Al, Hugo a Lily stojí po levé straně. Scorpius, Jenny a Dom na pravé. Hagrid je někde uprostřed, asi jako Roxie, Fred, Molly, Knihovník a Louis.

"Je Laura v pořádku?" zeptám se okamžitě.

Očividně si nikdo nevšimne, že jsem se vzbudila, a tak se všichni rázem přestanou hádat a stočí pohledy ke mně. Hugo vypadá hrozně pobledle a ustaraně. Je mému malému bratrovi rozhodně víc podobný než ta příšerná horší-než-Gothic věc, ve kterou se poslední dobou měnil.

Hagrid se na mě zeširoka usmívá, James mrkne, Dom si oddechne, ale nikdo nevypadá hůř než Scorpius. Celkem bych se vsadila, že vypadá hůř než já samotná. Ačkoli je už od přírody bledý, momentálně je bělejší než chudák Laura, když jsem ji našla ležet na podlaze v koupelně.

"Rosie!" ušklíbne se Hagrid. "Jak se cejtíš?"

"Je mi dobře," odbydu ho. "Jak se vede Lauře?" Všichni se na sebe nervózně podívají. Nakonec mi odpovědí otřesený James.

"Je v těžkém kómatu," řekne. "Před několika hodinami ji odvezli ke Sv. Mungovi."

"Bude v pořádku?" zeptám se vyděšeně.

"Nevědí," pokrčí rameny James. "Ale kdybys ji nenašla tak brzy, touhle dobou by byla určitě mrtvá."

To mě teda nijak neuklidnilo.

"Nebyla to její chyba…" zašeptám pro sebe a znovu se rozpláču. Je mi v hloubi duše jasné, že za to může Lauřina matka.

"Jsi v pohodě?" zeptá se mě Scorpius. "Poppy říkala, že miminko je v pohodě, že bylo jen trochu vystresované – stejně jako ty."

A potom zavládne ticho. Nikdo z nás neví, co na to říct.

"Víš, jaký je dobrý jméno pro kluka?" prolomí ho James a rozčísne tak napjatou atmosféru. „Teda – jestli to bude kluk. James Sirius! Nebo taky Sirius James, to nechám na tobě, protože to je přeci jenom tvoje dítě, že jo…“

"Ale prosím tě, Fred Arthur je daleko lepší," vysměje se mu Fred.

"Myslím, že pokud vyloučíš Albuse Severuse a Scorpiuse Hyperiona, nic horšího by přijít nemělo,“ mrkne na mě Dom.

"Proboha, máme fakt hrozný jména," prohodí Scorpius směrem k Alovi.

"To teda," odpoví vážně Al. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, jako by poslední dobou ani nemluvil jinak než vážně. Stejně jako Jenny.

Mí návštěvníci se začnou pomalu odcházet. První nás opustí Hagrid, protože musí na hodinu Péče o kouzelné tvory. Potom odejde James s Fredem s tím, že musí „studovat“, což nemůže znamenat nic dobrého. Molly a Knihovník také řeknou, že jdou studovat, čímž jsem si docela jistá, protože stejně neví, co dělat jiného. Navíc – Knihovník opustil svou domovinu na víc než hodinu, určitě má absťák nebo tak něco. Lily, Hugo a Roxie odejdou na začátek vyučování. Zůstane jen Scorpius, Al, Dom a Jenny, protože mají volnou hodinu. Jindy bych se cítila jak páté kolo u vozu, ale právě teď jsem jen další ze svobodných mladých lidí.

"Musím jít udělat úkoly do Přeměňování," oznámí mi Dom po pár minutách trapného ticha. Ona a Malfoy jsou pořád ještě trochu na nože po té hádce o Aprílu. "Changová se zblázní, jestli jí tu esej zítra neodevzdám. Tak zatím, Rose."

Obejme mě a odejde, přičemž kývne na Ala s Jenny a Scorpiuse okázale ignoruje. Nevypadá to, že by mu to nějak vadilo…

"Myslím, že bych také měla jít," koukne se do podlahy Jenny. "Doufám, že ti je lépe."

Zvedne se k odchodu a Al ji okamžitě skokem následuje. Se Scorpiusem si vyměníme významné pohledy, věda, že tohle prostě nemůže dopadnout dobře. Naštěstí ležím dost blízko ke dveřím, takže můžeme poslouchat.

"Jenn, počkej," zavolá na ni Al. "No táák, musíme si promluvit!"

"O čem chceš mluvit?" vykřikne rozrušeně.

"Měli bychom tohle poslouchat?" zeptá se nejistě Scorpius, ale já ho jen rychle umlčím. Drby jsou drby, ať už se na to díváte jakkoliv.

"Je mi to líto, byl to jen -"

"Vtip?" zasměje se. "To je všechno, co to pro tebe znamená? Hodlal jsi ohrozit všechno, co jsme měli, kvůli debilnímu vtipu?"

"Hej! Dědeček by na mě byl hrdý!" ozve se chabě Al.

"Pokud je tedy James Potter starší pyšný na to, že je jeho vnuk necitlivý malý blbec!" piští Jenny.

"Páni, je ostrá," zašeptá Scorpius.

"Ale no tak, Jenny, zklidni se trochu!" křičí Al a jeho hlas nabírá víc na zuřivosti než na lítosti. "Byl to jen pitomý vtip! Není to tak, že bych tě ve skutečnosti obvinil z nevěry!"

"Přede všemi jsi ze mě udělal blázna!" křičí. "Napadlo tě vůbec, jak bych se asi mohla cítit?!"

"Nepochopíš srandu!" odfrkne si Al. "Nebudu mrhat svým časem na nějaké upjaté -"

Uber, Ale, uber.

"- nudné -"

Zacházíš trochu daleko.

"- zasrané -"

Dokonce i Scorpius při tomhle zalapá po dechu.

"- svatouškovské Havraspárce!"

"To se nemělo stát," povzdechne si Scorpius a zavrtí hlavou.

"Tebe bych se neopovážila ani požádat, abys tak udělal, Pottere! Ale jedno mě nech říct: přestože si myslíš, že jsi středobod světa, nejsi, a to, že tady v Bradavicích žiješ z tatínkovy slávy neznamená, že můžeš soudit ostatní! Jsi horší než tvůj bratr!"

Potom už slyšíme jen to, jak utíká bez jediného slova. Albus není dost rychlý na to, aby odpověděl. Když se vrátí do nemocničního křídla, Scorpius začne pomalu tleskat a ten zvuk sarkasmem vyloženě přetéká.

"Slušná práce, kamaráde," řekne. "Ty opravdu víš, jak na ně, co?"

„Drž hubu," zavrčí Al. "Jdu zpátky dolů. Mějte se tu."

Já a Scorpius zůstaneme ponecháni tichu.

"Páni, moje osobní drama vypadá poněkud nudně," uznám a prolomím tak ticho.

"No, obávám se, že budu muset na pár odskočit," řekne Scorpius a snaží se vypadat drsně. Velká smůla, Scorpiusi. "Nedívej se na mě tak, ta hláška byla fakt dobrá v -"

"- v době kamenné?"

"Ha ha ha," poznamená sarkasticky. "Vrátím se po práci, dobře? Poppy řekla, že tě zítra pustí. S ničím se nestresuj, nebo tě zabiju.“

"To je opravdu uklidňující."

Nahne se ke mně a já si chvíli myslela, že mi snad dá pusu…

Je do tebe prostě zamilovaný.

Místo toho mě ale obejme, což mi stačí. Nejspíš.

"Dobře se starej o malého Alfonsise," ušklíbne se, když se otáčí k odchodu. "A nebo Bjork, záleží na pohlaví!"

"Jo jasně, na jménech zapracujeme později," zavolám na něj, když prochází dveřmi.

***

O dvě hodiny později, vystresovaná jednou tolik, ječím na zdravotní sestru.

"Prosím, Madam Pomfreyová!" škemrám.

 

"V žádném případě! Nejste ve stavu, v jakém bych byla ochotná vás pustit do Londýna -"

"Ale já potřebuju vědět, jestli je v pořádku!" protestuji.

"Ujišťuji vás, že jakmile lékouzelníci naleznou vhodnou léčbu, bude sem přemístěna! Pravděpodobně to bude už zítra, můžete si tedy v klidu počkat," odpoví Madame Pomfreyová a zatlačí mě zpátky do peřin.

"T-takže až jí najdou léčbu, bude pořádku?" zeptám se s nadějí. Vyhne se mému pohledu a její výraz zjemní.

"Doufám."

To mě moc neuklidní.

Jakmile se ujistí, že neuteču ani oknem, vrátí se do své kanceláře. A jako by ten den nebyl dostatečně hrozný, do nemocničního křídla vejde zadýchaná máma v závěsu s tátou.

"Rosie! Právě jsme to slyšeli," pláče máma a obejme mě. "Jsi v pořádku?"

"Je mi fajn -"

"Přinesl jsem ti nějaké grepy," prohodí táta neohrabaně a položí mi vedle nočního stolku igelitku plnou grepů. Opravdu si nemůžu pomoct a musím se usmát, zatímco máma jen protočí oči.

"Jak jste se dozvěděli, že jsem tady?"

"Ve vesnici jsem potkala Scorpiuse," vysvětluje máma.

Poznámka: zabít Scorpiuse Malfoye. Tátův obličej očividně potemní při zmínce jeho jména a můj určitě taky. Za to, že jim řekl, že jsem tady, ho zabiju. Jako by neměli dost svých vlastních problémů.

"Rose, příliš se stresuješ," povzdechne si máma. "Věděla jsem, že se to stane. Trápí tě škola?"

Podívám se na tátu ve stejné chvíli jako on na mě a rychle sklopím pohled. On, stejně dobře jako já, ví, že škola je ta poslední věc, o kterou se momentálně starám. Možná kdysi mohla patřit mezi mé nejvážnější problémy, ale to už je pryč. Největší problém je těhotenství a příšerná dramata této školy.

"Není to škola," namítnu.

"Tak co se děje?"

A je to tady. Já, ve svém pochybném stavu, nemám daleko k výbuchu.

"Já nevím," rozkřičím se. "Zkusme například to, že se o mně ve škole neustále povídá! Nebo to, že mi Dom do hlavy nasazuje šílené nápady, takže jsem se přes dva týdny nevyspala! Nebo to bude možná proto, že se mí rodiče rozcházejí a ty, MAMI, se chováš jako malé děcko, když si chceš na Victoriinu svatbu přivést rande! Ale víte co? Možná to bude tím, že jsem našla svou spolužačku polomrtvou na zemi v koupelně po tom, co se předávkovala Zeštíhlovacím lektvarem, který jí určitě poslala její psychotická matka! "

"Co je to tady za jekot?!" vyběhne ze se své kanceláře Madame Pomfreyová a tváří se jako bohyně smrti. "Ach, dobrý den!" Máma s tátou to doplní nervózními úsměvy. "Slečno Weasleyová, co jsem vám říkala o vstávání?"¨

"Promiňte," zamumlám omluvně, což Madame Pomfreyová přijme a vrátí se do kanceláře.

"Ty si na svatbu zařizuješ rande?" šeptá táta divoce a protrhne tak ticho. To má být všechno, co pochytil z mého projevu? Nic o polomrtvé dívce, kterou jsem našla? Super, tati.

 

"Tady ne, Rone," odpoví máma ostře a zamračí se na něj.

"Jo jasně, začněte se tu hádat, to je přesně to, co potřebuju!" vyštěknu.

Pak už o mámině "rande“ přestanou a úplně změní téma, jakoby je teď začalo zajímat to, že je Laura na smrtelné posteli. Jen myšlenky na to mi nahánějí husí kůži. Je v mém věku – přesněji, je dokonce o dva měsíce mladší. Uznejte – tohle je vážně děsivé.

 

Máma s tátou odejdou asi o hodinu později. Každý sám, samozřejmě. Hned za dveřmi se rozejdou každý jiným směrem. Občas mě tak napadá, jestli je vážně potřeba nějaké další velké katastrofy – jako byla bitva o Bradavice – aby se ti dva dali dohromady.

Tak jak slíbil, Scorpius se skutečně po práci vrátí. Je kolem půl desáté a dovnitř se musí vplížit, aby si ho nevšimla Madame Pomfreyová, která sedí v kanceláři. Kdyby ho nachytala, vzala by ho koštětem po hlavě. Tedy – vypadala jako ten typ.

"Cítíš se dobře?" zeptá se šeptem a sedl si na židli vedle mé postele, aby mi pak položil své bůhví čím zašpiněné boty na mé čisťounké prostěradlo! Kde je možné nabrat tolik špíny, u Merlina?

"Nestěžuju si," pokrčím rameny. "Jsem jen příšerně znuděná."

"Znám ten pocit," přikývne. "Dneska jsem prodal tři pera. Za šest hodin!"

"Řekl jsi mámě, že tu jsem," vzpomenu si najednou a zamračím se.

"Jo," řekne klidně. "Zeptala se, jak ti je a já jí nechtěl jsem lhát."

"Jako bys nikdy předtím nelhal!" zamračím se ještě víc. "Ne, že přišla ona, on přišel i táta!“

 

"Nechápu, proč jsi tak naštvaná, jiní by byli rádi, že mají rodiče, kteří se starají."

"Ach, tak tady máme slavné mí-rodiče-mě-nemají-rádi kydy," ušklíbnu se.Vím, že jsem příšerně naštvaná, ale proč, to už mi nějak uniká. Ne! Já vím proč! Kdo mu dal právo říkat mé mámě, že jsem omdlela? Nebylo to přeci nic závažného!

"Dneska máš opravdu skvělou náladu," protočí oči Scorpius. "Asi bych měl přijít, až se ti uklidní hormony."

"Tak to je vážně perfektní!" vykřiknu a už se ani neobtěžuji mluvit potichu. Cítím, jak se mi do očí derou slzy. „Ty se prostě urazíš, kdykoli jde jen trochu do tuhého! Já si od těhotenství pauzu dát nemůžu!“

"Ježíši Kriste, Rose, co chceš, abych řekl?" zeptá se a vypadá nad míru vystrašeně.

"Nic," vyštěknu. "Nechci, abys říkal cokoliv, protože stejně skončíš s těmi tvými velkýma -" skopnu jeho pravou nohu z postele, "- hnusnýma -" skopnu i levou, "nohama nahoře!"

A pak se otevřou dveře do kanceláře a Scorpius zapadne pod postel. Nejdřív si myslím, že proto, že jsem křičela, ale očividně si toho hluku, který jsme dělali – dobře, já jsem ho dělala – nevšimla. Místo toho vběhne do dveří, otevře je a pustí dovnitř dva muže. Rychle si lehnu a dělám, že spím.

Přijdou k lůžku, kde ležela Laura a já si mimoděk – i přes tu tmu – všimnu, jak hubeně a křehce vypadá. Opatrně ji položí na postel.

"Jak je jí?" zeptá se Madame Pomfreyová jednoho z mužů.

"Je pořád mimo," odpoví a v hlase nemá stopy po naději. "Jediné, co můžeme dělat, je čekat.“

"Jaké má šance?" zeptá se vystrašeně Madame Pomfreyová.

"Tak padesát na padesát," zní vážná odpověď.

Oba muži za chvíli odejdou a Madame Pomfreyová zatáhne závěsy kolem Lauřiny postele. Potom si povzdechne a otočí se k mé posteli zrovna ve chvíli, kdy jsem zavírala oči. Pozvedne obočí a prohodí:

"Pane Malfoyi, myslím, že židle je pohodlnější než podlaha." Cítila, jak rudnu. "Ale zařiďte se podle sebe."

***

Když se dalšího rána vzbudím, Laura už nemá zatažené závěsy. Vypadá hrozně, její pleť je až mrtvolně bílá. Vedle postele jí sedí jakási znuděná osoba a listuje časopisem. Má dlouhé tmavé vlasy a je jí asi tolik, co mé mámě, i když vypadá mladě. Vypadá, jakoby každý den zkoušela nová zaklínadla proti stárnutí. Taky to trochu přehnala s make-upem a tužkou na oči. Vypadá jako Laura, ale ta je hezčí. Potom si ke své hrůze uvědomím, že přímo vedle mě sedí její démonická matka.

"Paní Phelpsová?" proběhne kolem mě Madame Pomfreyová. „Dala byste si šálek čaje?“

"Ne, děkuji, Poppy," odmítne stroze. "Stejně asi půjdu. Myslím, že není moc pravděpodobné, že se do zítřka něco změní.“

Ve chvíli, kdy to vyslovila, se rozrazí dveře do nemocničního křídla a dovnitř – přímo k Lauřině posteli – přiběhne malý, tlustý, holohlavý muž. On alespoň, na rozdíl od paní Phelpsové, vypadá bez sebe strachy.

"Právě jsem se dozvěděl, co se stalo!" vykřikne vztekle. "Jak jsi mi to mohla zatajit? Dozvědět se něco takového od tvé sestry!“

"Ach, dospěj, Williame," odfrkne si paní Phelpsová. "Stejně se o mou dceru vůbec nestaráš."

"Naši dceru!" vyštěkne pan Phelps. "A vůbec! Jak se opovažuješ mě obvinit z toho, že se o ni nestarám? Je to tvoje chyba, že je tady!“

"Moje chyba?" vříská paní Phelpsová. "Nevím, který z nás dvou ji vídá jen každý druhý týden v létě!“

"Protože mě nenecháš vídat ji častěji!" zahřmí pan Phelps. "Podívej, cos jí udělala!"

"Myslíš, že je moje chyba, že se pokusila zabít?" uchechtne se paní Phelpsová.

"Je to vaše chyba!" vyjeknu. Už jsem to prostě nemohla vydržet. Najednou se přestanou hádat a otočí se čelem ke mně. Proč někdy nemůžu udržet jazyk za zuby?

"Ehm, kdo jsi?" zeptá se klidně pan Phelps. Očividně si toho mého malého výbuchu cení. Už jen kvůli tomu, že byl nasměrován na jeho ex-manželku.

"Vím, kdo to je," otočí se ke mně paní Phelpsová. "Je to ta Weasleyovic holka."

"Weasleyová?" usměje se na mě pan Phelps. "Opravdu? Víš, můj otec pracoval ve stejném oddělení jako tvůj dědeček -"

"Ach ano, ty a Arthur Weasley byste si jistojistě popovídali jako staří známí, nemám pravdu?" vyprskne paní Phelpsová. "Mudlomilská havěť!"

"Sklapnětě!" syknu. "Neopovažujte se takhle mluvit o mém dědečkovi!"

"Prostě ji ignoruj, drahá," prohodí bezmocně pan Phelps.

"A ty," sežehne mě pohledem. "S tvou matkou, mudlovskou šmejdkou, a otcem krvezrádcem! Podívej, jak skvělou práci při tvé výchově odvedli," podívá se mi významně na břicho.

"No, tak se podívejte, jak skvělou práci jste odvedla vy při výchově své vlastní dcery!" ukážu na nehybné Lauřino tělo. "Kvůli vám je v kómatu! Vím, že to vy jste ta, co jí řekla, ať poví celé škole, že jsem těhotná! Myslela jsem si, že je prostě mrcha, ale jak se tak dívám, tak s matkou jako jste vy to jinak ani nejde!“

 

"Jak se opovažuješ -"

"Nezasloužíte si mít děti!" ječím. "Jste pro ně riziko!" Vypadá sice uraženě, ale nejspíš jí dochází argumenty.

"Helen, myslím, že bys měla odejít dřív, než udělám něco, čeho bych mohl litovat," procedí mezi zuby pan Phelps. Madam Pomfreyová souhlasně přikývne. Paní Phelpsová po nás všech hodí smrtícím pohledem, a aniž by se nějak starala o svou dceru, zamíří k východu nemocničního křídla.

"Ach, ještě něco," zavolám na ni. "Celá ta věc s mudlovskými šmejdy a krvezrádci je dávno passé. Voldemort je mrtvý. Přeneste se přes to."

Ve chvílích jako je tahle si přeju, abych měla domácího skřítka, který za mnou bude c hodit a křičet: „Páni, ta holka je fakt třída!“

Možná, že kdybych Jamese hezky poprosila…

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: NessC - 12.07. 2013
O můj bože... Rose je prostě střelená, no. :D A jestli pojmenují mimčo v tomhle stylu, má se na co těšit. Kam se na jejich nápad hrabe Scorpius Hyperion! :D

Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: jerry - 30.07. 2011
tak rose to tej laurinej matke natrela. tesim sa na pokracko. vdaka za preklad.

Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: teriisek - 29.04. 2011
Skvělá kapitola:) Doufám, že se Laura probudí, zotaví a poučí, byla by škoda, kdyby se znovu dostala do vlivu své matky:( Ale Al to teda docela drsně podělal, tam se to už asi nespraví, což? Kluci jsou občas fakt zabedněnci:( Díky moc za překlad!

Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: Eiblin - 24.04. 2011
Kdyby ho nachytala, vzala by ho koštětem po hlavě. - hahahaha "Pane Malfoyi, myslím, že židle je pohodlnější než podlaha." Cítila, jak rudnu. "Ale zařiďte se podle sebe."- nemohla som sa prestať smiať  myslela som si, že už bue mimčo,keď mala tie kŕče, ale nevadí, aspoň sa mám na čo tešiť ďakujem za preklad!!!
Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: Neprihlásený - 06.05. 2011
Děkuju :) Porod nás čeká, ale až za chvíli, takže se můžeš ještě těšit na plno dalších zvratů :)

Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: denice - 24.04. 2011
Rosino miminko zažívá pěkné šoky, ale pokud je po Rose, otřepe se ze všeho. Líbila se mi scéna v nemocnici:  "No, je nás tu třináct," shrne to Dom. "A vy jste jedna." Nějaký ohled na nemocnou tu zřejmě nemá místo .
Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: Neprihlásený - 06.05. 2011
Však to znáš, Weasleyovic famílie :D Díky za komentář :)

Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: JSark - 23.04. 2011
Nevieš, prečo som si myslela, že tá Laurina "matka", ak sa jej vôbec tak dá hovoriť, je Pansy? Hm. No nič, dúfam, že sa Laura zotaví, aj keď spočiatku bola pekná potvora. Ale fakt sa takouto matkou to asi inak nejde. Otec by mal na súde požiadať o zverejnie do starostlivosti, alebo také niečo. Mmm, už sa teším, až sa mimčo narodí, hlavne tie hádky okolo mena budú zábavné. Díky moc.
Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: Neprihlásený - 06.05. 2011
No, je pravda, že Phelpsová s Pansy si asi jsou podobné, ale ne, není to ona. Co se týče Laury, rozřešení této kauzy tam víceméně zmíněn bude, jen tak pro informaci A hádky budou zajímavé celkově, nejenom ohledně jména. Díky za komentář

Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: silvinka - 23.04. 2011
taky jsem se lekla,že už se bude rodit. Matka Laury je fakt megera a Rose jí to pěkně natřela. Těším se na pokráčko a na zjištění totožnosti paní Phelpsové.
Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: Neprihlásený - 06.05. 2011
Nevím, jestli to je dobrá nebo špatná zpráva, ale s vědomím toho, že tato informace už v dalším vývoji povídky nebude důležitá, ti můžu s říct, že paní Phelspová bude vždycky jen paní Phelpsová :) Mimochodem, děkuji za komentář :)

Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: anonym - 23.04. 2011
Laura má teda fakt hroznú matku.

Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: Wierka - 22.04. 2011
no wau ten díl je nabitý .... tý jo..  ta se rozjela, hezky, pěkně všechny seřvala.. a ten konec ... uf moc vďaka za díl a moooc se těším na příští
Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: Neprihlásený - 06.05. 2011
Děkuju :) Kapitola je už přeložená, takže zbývá jen vyčkat na betu :) Ale ta je fajn, takže by to nemuselo trvat už moc dlouho :)

Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: Svetluska - 22.04. 2011
Už jsem se bála, že Rose porodí. Laury je mi hodně líto, snad se to s ní časem spraví. Děkuji moc za krásný překlad!
Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: Neprihlásený - 06.05. 2011
Děkuji za komentář a pochvalu :) O porod se zatím nemusíš obávat, ještě zbávý 15 kapitol ;D

Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: zuzule - 22.04. 2011
Ták! Jen do ní, do krávy, si to zasloužila.  Díky za další kapitolu. 

Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: Nenriki - 22.04. 2011
jej, nova kapitola, uz som sa tesila rose to absolutne paradne pani phelpsovej natrela, tak jej treba, chaaachaaa! chudinka laura. a to co robi al, to je uz vrchol, vazne, dobre mu tak, nic ine si ani nezasluzi ale chudak male bejby, ak sa bude volat alfonsis vazne, zase skvely diel, diki moc
Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: Neprihlásený - 06.05. 2011
Děkuju moc! :) No je pravda, že jméno Alfonsis si nezaslouzi ani nejvets darebak :D

Díky za další kapitolu! Tahle povídka je jako doušek čisté vody... Nádhera. *;-)
Re: 20. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO Od: Neprihlásený - 06.05. 2011
Děkuji moc

Prehľad článkov k tejto téme:

padfoot4ever: ( Dominika.Del )29.08. 201335. kapitola (Záver)
padfoot4ever: ( Dominika.Del )09.08. 201334. Krev, pot a slzy
padfoot4ever: ( Dominika.Del )11.07. 201333. Chvíle neklidu
padfoot4ever: ( Dominika.Del )05.07. 201332. Další éra u konce
padfoot4ever: ( Melanie )28.06. 201331. Vítězství a porážka
padfoot4ever: ( Melanie )04.05. 201330 kapitola Zoufalé časy
padfoot4ever: ( Do_Mush )13.07. 201229. kapitola
padfoot4ever: ( Do_Mush )13.05. 201228. KAPITOLA – ŽÁDNÝ PAN MILÁNEK
padfoot4ever: ( Do_Mush )09.02. 201227. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU
padfoot4ever: ( Do_Mush )29.12. 201126. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ
padfoot4ever: ( Do_Mush )02.11. 201125. KAPITOLA - DOKONALÝ? TO ASI NE
padfoot4ever: ( Do_Mush )16.09. 201124. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT
padfoot4ever: ( Do_Mush )16.08. 201123. KAPITOLA - PAMÁTNÝ DEN
padfoot4ever: ( Do_Mush )10.07. 201122. KAPITOLA - VŠECHNO NEJLEPŠÍ, ROSIE
padfoot4ever: ( Do_Mush )28.05. 201121. KAPITOLA PŘÍPRAVY
padfoot4ever: ( Do_Mush )22.04. 201120. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO
padfoot4ever: ( Do_Mush )04.03. 201119. I APRÍLOVÝ ŽERT MŮŽE DOPADNOUT VELMI, VELMI ŠPATNĚ
padfoot4ever: ( Do_Mush )23.01. 201118. KAPITOLA - DLOUHÁ NOC
padfoot4ever: ( Do_Mush )05.09. 201017. KAPITOLA KLUCI NEBREČÍ
padfoot4ever: ( Do_Mush )22.08. 201016. KAPITOLA TAJEMSTVÍ A CIGARETY
padfoot4ever: ( Do_Mush )18.08. 201015. DCERA SVÉHO OTCE
padfoot4ever: ( Do_Mush )05.08. 201014. KAPITOLA ZEPTEJ SE SVÉ MATKY
padfoot4ever: ( Do_Mush )21.07. 201013. KAPITOLA AMORŮV HNĚV
padfoot4ever: ( Do_Mush )07.07. 201012.KAPITOLA ZNOVU SE NAUČIT ŽÍT
padfoot4ever: ( Do_Mush )24.05. 201011. HORŠÍ UŽ TO NEBUDE... VIĎTE?
padfoot4ever: ( Do_Mush )25.04. 201010. ČOKOLÁDA, PŘÍSTĚNKY A VZPOMÍNKY
padfoot4ever: ( Do_Mush )20.04. 20109. KAPITOLA RODIČOVSKÁ HÁDKA
padfoot4ever: ( Do_Mush )07.04. 20108.KAPITOLA DEJTE MI POKOJ!
padfoot4ever: ( Do_Mush )01.04. 20107.KAPITOLA DOPISY OD MÉ KMOTRY
padfoot4ever: ( Do_Mush )29.03. 20106. CESTA DOMŮ
padfoot4ever: ( Jimmi )22.03. 20105. NEŠŤASTNÉ VÁNOCE A CHAOTICKÝ NOVÝ ROK
padfoot4ever: ( Do_MuSh )15.03. 20104. JÁ NEJSEM TY
padfoot4ever: ( Do_MuSh )13.03. 20103. VÁNOČNÍ KOMPLIKACE
padfoot4ever: ( Do_MuSh )10.03. 20102. Zrzka
padfoot4ever: ( Do_MuSh )10.03. 20101. Prológ Test
. Úvod k poviedkam: ( Do_MuSh )10.03. 2010Úvod k poviedke