archiv.hpkizi.sk
19. I APRÍLOVÝ ŽERT MŮŽE DOPADNOUT VELMI, VELMI ŠPATNĚ
Delicate
Článok poslal užívateľ: Jimmi - 04.03. 2011
Téma: Delicate
Do_Mush
nám napísal:

Delicate

Překlad: Do_MuSh

Beta-reader: Te-Pa

Autor: padfoot4ever

Banner: autorčin

Originál: http://www.harrypotterfanfiction.com/viewstory.php?chapterid=319744

 Stav: souhlas s překladem

 Prohlášení:

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který tuto ságu přeložil do češtiny. Autorská práva konkrétně k této povídce vlastní padfoot4ever, která napsala tuto fanfiction. Povolení k českému překladu patří  Do_MuSh. Tento překlad je tvořen pouze pro duševní obohacení, nikoliv pro obohacení finanční. Nicméně, kopírování a případné porušování autorských práv je ilegální.

Slovo autora: Rose „Zrzka“ Weasleyová je těhotná. „Nejsem dostatečně stará na to, abych se stala matkou! Sotva vím, jak si zavázat tkaničky od bot, proboha!“ Snaží se vyrovnat s novinkami. „Už nikdy neopustím tuto koupelnu.“ Nevezme to ale moc dobře. „Můžu žít na zubní pastě a šampónu.“ V podstatě, ztratila rozum. Toto je její příběh.

 



19.KAPITOLA - I APRÍLOVÝ ŽERT MŮŽE DOPADNOUT VELMI, VELMI ŠPATNĚ

"Je to do tebe prostě zamilovaný!"

Probudila jsem se. Bylo to už počtvrté, co se mi zdál ten samý sen o Dom, v jehož závěru mi opakuje, jak je do mě Scorpius šíleně zamilovaný. Přestože to budou už dva týdny, co mi to řekla, nedokázala jsem to dostat z hlavy. Vážně, vždyť na každém šprochu je pravdy trochu. Nebo snad ne?

Je vůbec možné, aby byl zamilovaný zrovna do mě? Přišlo mi to všechno jako postavené na hlavu. Pokoušela jsem se hledat jakékoli náznaky něčeho, co by připomínalo lásku, ale nic jsem nenašla. No, pokud se tedy nepočítá den, kdy jsme se jen tak poflakovali po společenské místnosti a on mi nechal poslední Pim´s.

Nebyla jsem si ale jistá, jestli to vůbec za započítání stojí, protože on sám jich předtím snědl kolem šesti. Nakonec mě nachytal, jak se na něj dívám a rychle odešel. Vždyť jsem jen hledala důkazy! To ovšem on vědět nemohl…

A jakoby toho bylo málo, situace s mými rodiči dosáhla kritického bodu. V sobotu byl naplánovaný výlet do Prasinek, takže se se mnou máma chtěla setkat, dát si čaj a dělat cosi, co normální matky s dcerami obvykle dělávají.

Já vám můžu říct akorát to, co normální matky se svými dcerami nedělají. Nesetkávají se, aby se zeptaly na názor, koho si s sebou vzít na svatbu jako rande. Myslím to vážně – moje kdysi inteligentní matka se zbláznila.

"Bereš to jako rande?" vykřikla jsem s plnou pusou Patilových dobrot a omylem rozlila horký čaj.

"Nemůžu jít sama," pokrčila máma rameny a usrkla si čaje, "je to svatba."

"Já – například – sama jdu!" namítla jsem. "Navíc - nebudeš tam sama! Táta tam bude taky!"

Máma jen protočila oči.

"Můžu tě ujistit, že tvůj otec si tam také někoho přivede," řekla temně. „To aby mě naštval. Nebudu tam sedět na zadku jako nějaká troska. Přemýšlela jsem o tom, že bych vzala Cormaca."

"McLaggena?" zeptala jsem se znechuceně. "Mami, je ženatý!"

"Rozvedený," opravila mě.

"A nesnášíš ho!" Na to nic neřekla.

"Chceš ho tam vzít jen proto, abys nasrala tátu," řekla jsem naštvaně.

"Pozor na jazyk, Rosie," okřikla mě.

"Žádný: ‚Pozor na jazyk, Rosie‘!" zakřičela jsem. "Jako bych slyšela tetu Ginny! To samé jsi udělala v šestém ročníku!“

"On to udělal jako první!" namítla chabě. "A navíc - tohle nedělám jen kvůli tvému otci. Potřebuji doprovod a ty to víš!“

"To už jsem jednou slyšela," procedila jsem skrze zuby. "Je to svatba. Nebudeš tam sama."

Věděla jsem, že mě neposlouchá… a taky jsem věděla, že za chvíli stočí téma k mému těhotenství.

"Na jednom jsem byla minulý týden," řekla jsem hořce. "Díky za zájem o můj život."

"Já se zajímám!" zaprotestovala. Vím, nebylo to ode mě zrovna fér. Do školy za mnou chodila skoro každý den a od obou – táty i mámy – jsem pravidelně dostávala dopisy s dotazy na mé zdraví.

Byla to moje chyba, že se nedozvěděla o ultrazvuku. Neřekla jsem to nikomu. Všechno bylo v pořádku, tak jsem neviděla důvod, proč bych všem měla ukazovat obrázek, na kterém stejně není nic vidět.

Nakonec jsem to řekla Scorpiusovi a ten vypadal, že ho trochu naštvalo, že jsem ho nevzala s sebou. Pardon, ale opravdu ho s sebou nehodlám brát ke Sv. Mungovi ke gynekologovi, zatímco se mi dívá vy-víte-kam.

Ach ano, Madam Pomfreyová mi doporučila, že by bylo lepší, kdybych na kontroly chodila ke Sv. Mungovi. Lékokouzelníci prý mají mnohem více zkušeností než ona. Nijak velký problém, řekla bych.

"Nechávám si ho," řekla jsem náhle. "To dítě."

Vypadala překvapeně, ale nevěděla jsem, jestli v dobrém či špatném slova smyslu. Ona, tak jako všichni ostatní, se už srovnala s faktem, že dítě dávám k adopci. Dokonce jsme už začali kontaktovat adopční organizace a pročítat si oficiální dokumenty.

"Jsi si jistá, že jsi na to připravená?"

"Ne," odpověděla jsem. "Ale dám tomu šanci. Scorpius si už našel práci, takže do začátku peníze mít budeme -"

"Rosie, já a táta máme peníze," skočila mi do řeči máma. "Navíc si myslím, že zrovna Draco Malfoy se tím, že má peníze, nikdy netajil, takže se se Scorpiusem vůbec nemusíte bát.“

"Scorpius se svým tátou nemluvil už od ledna," řekla jsem. "Myslím, že ho Draco vydědil."

Máma nasadila další překvapený výraz.

"To mi jako Draco Malfoy moc nezní," namítla. "Rodina pro něj byla důležitá vždycky.“

"Čistokrevná rodina," opravila jsem ji. "Naše dítě čistou krev nemá, takže se nejspíš do rodiny ani tak moc nepočítá.“

"Ale prosím tě, celá tahle čistokrevná blbost už nic neznamená. Dokonce ani pro Malfoye ne!" vyhrkla máma. "Řekla bych, že dřív nebo později se vzpamatuje. A i kdyby ne, my tu pro vás budeme. Weasleyovi nikdy nenechávají člena rodiny na holičkách."

Možná, že být Weasleyovcem se někdy vyplatí. Sice máme zářivě rudé vlasy, pihy a tak nějak zbožňujeme mudly, ale nikdo nás nerozdělí. No, pokud se teda nejedná o tátu s mámou.

***

"Rose, už jsi to viděla?" hodila přede mě obrovskou knihu Dom a zatvářila se naštvaně. Když jsem se po knize natáhla, zjistila jsem, že se jedná o opravdu velmi tlusté vydání „Kouzelných svateb“. A bylo v něm zatrčeno na padesát lístečků.

"Budeš se vdávat?" zeptala jsem se zmateně. Upřímně jsem si myslela, že je nejspíš příliš brzy, aby si vzala Marka, ale pokud budou šťastní…

"Poslala to Victorie," odpověděla Dom zlostně. "Šaty pro družičky."

Můj žaludek se právě propadl až do pekla. Na celou tuhle hrozivou Lupin/Weasleyová svatbu jsem úplně zapomněla! A to se konala ani ne za měsíc! Vlastně jsem nezapomněla to, že se bude konat nějaká rodinná svatba – zvlášť po rozhovoru s mámou - ale tak nějak jsem zapomněla, že se Teddy - můj Teddy - žení a já jdu za zatracenou vypasenou družičku!

"Ty zelené se jí líbí," řekla Dom a poukázala na zelené lístečky, které z knihy čouhaly. "Ty růžové se jí líbí strašně."

"A co ty modré?" zeptala jsem se, když jsem si všimla jednoho modrého, který vykukoval z té příšerné růžovo-zelené masy.

"Tyhle se jí líbí, ale nehodí se k barvám, ve kterých bude svatba," protočila oči Dom. "Stala se z ní naprostá Nevěstdzilla, Rose. Hulk je oproti ní nicka."

"Tyhle jsou moc pěkné," ukázala jsem na olivově zelené šaty s délkou ke kolenům.

"Nejsou označené," řekla Dom. "Raději ji nebudeme provokovat, ano? Věř mi – nechceš ji zažít naštvanou.“

"To ne. Navíc jsou až příliš Hulkovské."

Další hodinu jsme jen listovaly Kouzelnými svatbami a nakonec se shodly na světle modrých šatech, které mi pravděpodobně nebudou sahat ani ke kolenům vzhledem k tomu, jak jsem tlustá.

Dom načmárala dopis Victorii, aby jí řekla, jaké šaty se nám líbí, a potom jsme ho spolu s magazínem, přivázaným k chudince sově, poslaly zpátky.

***

Březen se přehoupl v duben rychleji, než byste stačili říct: "Jamesi, Frede, zklidněte hormony, nejste už trochu staří na aprílové žertíky?"

Ale očividně ne, nejsou, protože o ránu prvního dubna, poté, co se napili dýňové šťávy, se všem ze Zmijozelu obarvily vlasy na fosforeskující růžovou. Al si toho nevšiml do doby, co se uviděl v lžičce, ale dvojčata Scarmanderová si toho podle všeho nevšimla doteď.

Myslím to vážně, opravdu se nenajdou pošahanější osoby než Lorcan a Lysander. No a Fred a James také zkrátka neumí vypadat nevinně.

"Nechci vás urážet, kluci," otočila jsem se k nim. "Ale tohle bylo pěkně ubohý. Vážně, vždyť jde o váš poslední rok! Zklamali jste mě.“ Jejich úsměvy poklesly při myšlence na poslední rok.

"Freddie, mám takový pocit, že se musíme zdejchnout z Kouzelných formulí, abychom vytvořili plán," pronesl absolutně soustředěný James a Fred vážně přikývl.

"Ne," zarazila jsem je. "Jste v sedmém ročníku, za pár měsíců budete skládat OVCE! Z ničeho se zdejchávat nebudete!"

"Uklidni se, Hermiono," řekl James a protočil oči. "Vždyť nepromeškáme nic zásadního. Je to jedna hodina!“

"Ach, takže to je poprvé, co se vykašlete na hodinu Kouzelných formulí?" pozvedla jsem obočí, když mě přirovnali k matce. Oni mě ovšem ignorovali a dál se zaměřili na svou snídani.

Zdálo se, že Scorpius, Al a dalších pět lidí si právě uvědomilo, že jde o obyčejné měnící zaklínadlo a vrátili si vlasy do normálu. Zbytek Zmijozeláků zatím stále panikařil. Všimla jsem si Scorpiuse a Ala, kteří se zaměřili na Jamese s Fredem, a jejich výrazy mluvily za vše. Pomsta. Do toho jsem se nehodlala plést, protože tihle Zmijozeláci jsou pěkně mazaní.

Nepatrné žertíky pokračovaly po zbytek dne. Nějací prcci ze Zmijozelu ještě pořád pobíhali po chodbách s růžovými vlasy, protože se ještě neučili barvu měnící zaklínadla a očividně se ani nekamarádili s těmi, co ano.

Zatímco den ubíhal, shledávala jsem, že je opravdu těžké neúčastnit se Aprílové vtípkařské bitvy. V kouzelných formulích jsem si dokonce všimla, že v rohu sedí Scorpius s Alem a zkoumají pergamen hustě popsaný komplikovanými diagramy. Profesor Mc-Obličej-Jak-Koňský-Zadek si toho samozřejmě nevšiml a cokoliv, co se netýkalo jeho sebestředného já, ho očividně nezajímalo.

Kolem oběda se Jamesovi s Fredem podařilo získat Marka se Seánem Finneganem na svou stranu ve válce pro Zmijozelu. A Lily ze sebe opět udělala blázna, když začala o Nebelvírsko-Zmijozelském společenství. Ta holka je opravdu nezmar.

Čirou náhodou jsem do toho byla zatažená i já. Žertům se opravdu nedá odolat. Když jsem se ovšem po obědě přidala k Jamesovi, abychom probrali plány, zjistila jsem, že jeho nápady se – řečeno mírně – podobají švindlířově prdu.

1. Roznést řeči o tom, že Albus S. Potter je Zmijozelův dědic.

"Jamesi, tohle je ten nejubožejší nápad, o kterém jsem kdy slyšela," poznamenala jsem upřímně.

 

"Ne, není," bránil se James. "Ti Zmijozelští blbci uvěří čemukoliv!"

"Ale kdokoliv s polovinou mozku a IQ vyšším než pět, ví, že poslední Zmijozelův dědic byl Voldemort," namítla jsem. "Teď vím, že IQ pěti bodů tě očividně minulo, Jayi…“

"Pokračuj ve čtení!" vyštěkl James.

2. Umístit na zmijozelská košťata nelétací zaklínadlo

"Zaprvé," začala jsem. "Dnes nemají trénink, tudíž to zafunguje až v sobotu, takže to nebude regulérní aprílový žert. A za druhé, je to jen hnusné vandalství."

"Jsi jako osina v zadku, Weasleyová," zamumlal James.

3. Potřít záchodky ve Zmijozelských sklepeních lepidlem.

"Tohle je první relativně dobrý nápad, co jsi měl,“ uznala jsem. "Ale pořád je to hloupé a dětinské."

4. Hodit na ně balónky s vodou.

"Jak důstojné," protočila jsem oči. "Opravdu, tohle je všechno s čím jste přišli? Al a Scorpius mají diagramy."

"Frede!" zaječel James, zatímco Fred se za ním belhal od schodiště. "Jak je možné, že tvůj otec je Vtípkařské eso a tys zatím vymyslel tyhle hovadiny?"

"Nevím," pokrčil rameny Fred. "Jsem asi příliš líný na to, abych byl eso."

"Jamesi," přerušila jsem je. "Jsi pojmenovaný po dvou největších šprýmařích, kteří sem kdy chodili. Určitě můžeš přijít s něčím lepším, než je přilepení Zmijozeláků k záchodům a házení po nich balónky."

"A jaké brilantní nápady máš ty, Zrzko?" rozčílil se James.

 

"Žádné," pokrčila jsem rameny. "Já byla pojmenovaná po zubařce."

"Mám to!" vykřikl James. "Mám perfektní fór! Zrzko, mohla bys do toho zapojit i Jenny?"

Bože Kriste, tohle nezní dobře.

"Proč potřebuješ Jenny?" zeptala jsem se vystrašeně.

"Necháme Ala si myslet, že ho Jenny podvádí!" řekl James nadšeně a Fred si s ním plácl. Asi proto, že to byl tak „skvělý“ nápad. Nikdy jsem neslyšela nic směšnějšího. "Se mnou!"

"V žádném případě," zamračila jsem se. "V žádném případě! Nemůžeš si jen tak zahrávat s něčími city, dokonce ani vy dva byste neklesli tak hluboko!"

"Myslíš?" zakřenil se Fred.

"Navíc, Jenny by s něčím takovým nikdy nesouhlasila," pokračovala jsem. "Nebude vám pomáhat s ublížováním nejbližšímu člověku, kterého má!“

"Myslíš?" zakřenil se Fred znovu.

"Sklapni!" vykřikla jsem. "S tímhle vám pomáhat nebudu!"

"Klidně," pokrčil rameny Fred.

"Tvou bychom stejně nepotřebovali," souhlasil James a oba během chvíle zmizeli. Idioti!

***

Protože jsem se chtěla vyhnout dalším aprílovým vtipům, zůstala jsem v pokoji a začetla se do Chasina vydání Týdeníku čarodějek. „Jak s pomocí kouzel dosáhnout větších prsou“ – přečetla jsem nadpis (ne, že bych chtěla, ale je dobré tyhle věci znát). Několikrát jsem od něj odtrhla zrak a stočila pohled k Lauřině posteli.

Make-up a krémy všeho druhu měla rozestavěné na nočním stolku a já si uvědomila, že už je to pár týdnů, co jí její matka posílá stále nové a nové. Nazvala bych ji rozmazlenou, kdybych nevěděla, co za mrchu to její matka je. Pokusila jsem se být k Lauře milejší – opravdu - ale ona nevypadala, že by si toho nějak cenila. Stále jsem pro ni sestřenice bastarda, co jí před zraky celé školy zlomil srdce.

O půl sedmé jsem opustila Nebelvírskou věž a zamířila na večeři. Netušila jsem, co mám čekat. Pravděpodobně sťaté tělo někoho z Nebelvíru pohozené na Zmijozelském stole. Nebo třeba nahého zmijozelského rukojmího, uvězněného v kleci na Nebelvírském stole. Když jsem ovšem dorazila do Velké síně, našla jsem něco úplně jiného.

Al a James stáli uprostřed síně s vytaženými hůlkami a riskovali tak zranění sebe samých. Alův ret krvácel a brýle měl rozbité, Jamesovi se na obličeji klikatila opravdu velká řezná rána. Oba byli vzteky bez sebe.

"Ty bastarde!" zakřičel Al. "Ty ničemný kousku hovna na mé podrážce! LEVICORPUS!"

Zatímco James visel ve vzduchu za kotníky, od učitelského stolu přiběhli profesoři, aby zjistili, co se děje. Já si všimla Jenny, která seděla u Nebelvírského stolu a usedavě plakala.

"O co tu, do prdele, jde?" zaječela jsem, ale nikdo si toho očividně nevšiml. Mark vyběhl na Ala se zdviženou hůlkou, ale Scorpius mu vběhl do cesty a prudce ho odhodil omračujícím zaklínadlem. Teď byla řada na Dom.

"Hej! Nech ho být!" křikla na Scorpiuse a vytáhla svou vlastní hůlku. „Neumíš prohrávat?!“

 

"Prohrávat?" zavrčel Scorpius. "Nejsem ten, co tu prohrává, zlato!"

"Jsi jen hajzl, který nikdy nemá dost!" ječel teď Al na svého - pořád ve vzduchu visícího – bratra. "DOUFÁM, ŽE SHNIJEŠ V PEKLE!"

"Pusť ho dolů!" zakřičela jsem na něj na pokraji slz. Jamesův obličej už nabíral fialový odstín. Díky bohu ho Al nechal spadnout dolů a James dopadl na podlahu. Okamžitě se natáhl po své hůlce, ukázal s ní na Ala a zakřičel odzbrojovací zaklínadlo. Bohužel bylo účinné.

"A co budeš dělat teď, bratříčku?" zamračil se James, který stále vypadal jako po lehkém otřesu mozku.

"ZABIJU TĚ HOLÝMA RUKAMA!" vrhl se na Jamese Al a zprudka ho přimáčkl k podlaze. Chytil ho za krk a já se jen bezradně ohlédla po učitelích, kteří byli uvěznění za studenty a nemohli dál. James nechtěně upustil hůlku, ale Al toho nenechal.

"Scorpiusi!" zakřičela jsem, když přestal hůlkou mířit na Marka a otočil se na mě. "UDĚLEJ NĚCO!"

Scorpius se kolem sebe chvíli zoufale rozhlížel, a potom mu z hůlky vystřelila červená světlice. Nejprve to vypadalo hloupě a k ničemu, ale potom to upoutalo veškerou pozornost, včetně té Alovy. Seán a Fred ho odtrhli od Jamese a ten se zběsile rozkašlal.

"Všichni se, kurva, uklidněte!" zakřičel Scorpius a najednou bylo ticho. Profesoři se konečně dostali skrze studenty.

"POTTEROVI!" V životě jsem Kratiknota neviděla tak rozzuřeného. Jeho obličej byl zmodralý vztekem. Vypadal jak šmoula.

 

"Moje kancelář, HNED! Rose, Dominique a Matthews, vy taky!" ječel na nás Kratiknot. "A vy také, Malfoyi!"

A tak jsme šli. James a Al byli silně dobití, ale pořád se po sobě snažili skočit. Scorpius držel Ala, Mark Jamese. Ten si pro sebe mumlal něco ve smyslu: "Nepobere srandu". Kratiknot za sebou zabouchl dveře.

"Co to do vás vjelo?" křičel Kratiknot. Nikdy jsem se toho chlapa nebála víc. "Tak nezodpovědné a bezohledné chování! Prát se jako zvěř! Jste bratři, u Merlina!"

"On mým bratrem není!" vztekal se Al. "Není nic víc než zk-"

"Stačí!" zastavil ho Kratiknot. "Obávám se, že budu muset zavolat vašim rodičům."

A kurva. Tohle nebylo dobré. James a Al najednou zapomněli na celý svůj problém a zatvářili se zhrozeně. Dokonce i Dom vypadala vyděšeně. Nikdy nebylo radno zahrávat si s tetou Ginny. Vlastně… život už není životem, pokud poznáte špatnou stránku tety Ginny. A jakoby přišli na pouhé zvolání, ozvalo se zaklepání na dveře.

 

"Ginny, uklidni se -"

"NEŘÍKEJ MI, ABYCH SE UKLIDNILA, HARRY POTTERE!" Ach bože, používá celá jména.

"Vstupte," zavolal Kratiknot.

Dveře ředitelny se rozletěly a jako první vešla teta Ginny. Její obličej zrudl do barvy jejích vlasů. Hned za ní šel Harry a víc než cokoli jiného se tvářil nadmíru zklamaně.

"Kde jsou?" vrčela Ginny a vzápětí přešla přímo k Jamesovi, který byl nejblíž. "JAMESI SIRIUSI POTTERE! Tohle je poslední kapka! Tentokrát jsi to přehnal – PRÁT SE S VLASTNÍM BRATREM?!"

"ON SI ZAČAL!" zakřičel na ni na oplátku James. James a teta Ginny si jsou velmi podobní, když přijde řeč na temperament - tudíž hádky mezi nimi nejsou nic pěkného.

"Dobře, všichni se uklidněme," začal Harry, ale Ginny ho ignorovala.

"SEDNOUT!" zaječela Ginny a otočila se na Ala. "OBA DVA!"

Dom, Mark, Scorpius a já jsme tam jen tak seděli a dívali se, jak Ginny usazuje své dva syny do židlí před Kratiknotovým stolem. Vypadalo to jako výslech státní vyšetřovací služby – akorát tak milionkrát horší. Ginny se párkrát zhluboka nadechla, aby se trochu uklidnila.

"Proč," začala se zaťatými zuby, "jste se prali jako nějací mudlové? Co se vám pro všechno na Zemi stalo?"

"On si začal," zopakoval James.

 

"Jenny mě s ním podvedla!" vykřikl Al. Harry nad Jamesem zklamaně zavrtěl hlavou.

"Jamesi, je to pravda?" zeptal se. Páni, bylo to ještě tisíckrát horší, když to řekl Harry.

 

"Ne, není to pravda!" vyplivl James. "To on je ten podrazák ze Zmijozelu v naší rodině, ne já!"

„OKAMŽITĚ přestaň," vyštěkla Ginny.

"Tak proč jsi, do hajzlu, řekl, že mě podvedla?" syčel Al.

"Pozor na jazyk!" vykřikla Ginny, ale Al ji ignoroval.

"Byl to aprílový žert, ty blbče," odpověděl James. "Jako bych si chtěl něco začít zrovna s ."

"Co to, sakra, má znamenat?" zařval Al, vyskočil ze svého místa a hůlkou namířil na Jamesovu hlavu.

"Ale!" vykřikla Ginny, strachy bez sebe.

 

"To znamená, že vypadá jako nějaký zkurvený trol navlečený do šatů!" ušklíbl se James. Harry vykročil, aby od  sebe chlapce oddělil, ale nebyl dostatečně rychlý.

"Avada Kedavra!" vykřikl Al a se zábleskem zeleného světla se Jamesovo tělo svalilo na zem, zcela nehybně a bez života, jako kousek klacíku.

Hystericky jsem vykřikla, zatímco Ginny s Harrym se přihnali k Jamesově tělu. Scorpius dost nevhodně poznamenal: "Do píče!"

"Ale, co jsi to, sakra, udělal?!" plakala Dom a roztřásla se. Z Harryho obličeje se vytratila veškerá barva. Nebyl schopen se pohnout zrovna tak jako já. Dom se v slzách zhroutila na Marka, který vypadal naprosto šokovaně. Skoro jsem čekala, až sebou švihne na zem.

"Ale… ty… ty jsi ho zabil," procedil skrze zuby Scorpius a zatvářil se znechuceně. Musela jsem se na něj podívat, abych se ujistila, že to říká opravdu on. Al upustil hůlku a tvářil se stejně šokovaně jako my všichni. Měla jsem pocit, jakoby mi někdo vyrval kus vlastního těla. Zkrátka nebylo možné, aby… James prostě nemohl být… nemohl…

"Jamesi?" šeptala Ginny ke svému mrtvému synovi. Hledala puls. "Jamesi, zlatíčko, vzbuď se."

Nic. Nehýbal se.

A ve chvíli, kdy už jsem měla pocit, že se každou chvíli zhroutím, mě Scorpius objal. Tohle nemohla být pravda. Al by Jamese nezabil. Ne kvůli Jenny. Kvůli nikomu.

"Zabiju tě, Pottere!" vykřikl Mark a vyběhl proti Alovi. "Zakroutím ti tím tvým malým -"

"Lidi, jedna vražda by pro dnešek stačila," ušklíbl se James a otevřel oči. Al se na něj zakřenil a podal mu ruku, aby mu pomohl nahoru.

"Chcete mi říct, že…," začala jsem.

"No to snad ne," pousmála se Dom, ale stále plakala.

"Musíte přiznat, že jsme vás dostali," mrkl na nás James. "Pěkná práce, bráško."

"Tvá taky, o trochu starší brácho," ušklíbl se Al nazpět. "Nikdo není v žertech lepší než Potterovic bráchové."

Harry se očividně snažil usmát, vztek to ale převážil. Nicméně - není nic horšího, než zesměšněná teta Ginny. Z Kratiknotova stolu zvedla výtisk Denního věštce a začala s ním bít své syny po hlavách.

"VY MALÍ BEZOHLEDNÍ IDIOTI!" ječela. "VY HLOUPÍ, NEMYSLÍCÍ -"

A takhle to ještě chvíli pokračovalo, i přes to, že Al s Jamesem se pořád smáli. Scorpius to očividně shledával vtipným taky, a dokonce i já musím uznat, že –

Nikdo není v žertech lepší než Potterovic bráchové.

***

Ten nejlepší aprílový žert měl vážné následky pro oba, Jamese i Ala. Zaprvé, dostali trest – od jejich matky. Donutila Kratiknota, aby jim udělil trest až do konce roku, takže teď museli každou neděli pomáhat domácím skřítkům uklízet celou školu. Zadruhé, já osobně jsem je oba skoro zabila stejně tak jako každý, kdo si jednu chvíli myslel, že je James mrtvý. Scorpius a Dom na tom teď byli hodně špatně kvůli té "bitce" ve Velké síni, protože ačkoliv byla falešná, oni dva řekli věci, které mysleli vážně.

James se stal víceméně legendou, ale Mark a Fred byli naštvaní, že je do toho nezapojil. Vypadalo to tak, že James a Al celou akci plánovali po několik měsíců.

"Poslouchej, kouzlo, které Al použil bylo Avada Kedav-er-a," vysvětloval James, když jsem se ho zeptala, jak je možné, že přežil. "Vražedná kletba je Avada Kedavra. Avada Kedav-er-a člověka odrovná jen na pár vteřin, poskytne mu pár příznaku smrti, ale nezabije ho. Chytré, že?"

Musela jsem uznat, že to bylo vychytralé, ačkoliv teta Ginny a Harry si to nemysleli. No, a ani Al na svoje dílo nebyl tak pyšný jako James.

Jenny se s ním rozešla.

Myslím, že jsem byla víc deprimovaná než on, když jsem to zjistila, přestože měla veškeré právo to udělat. Koukněte, Jenny u toho vtípku ani nebyla a jelikož se to celé točilo kolem její osoby, právě její city byly raněné nejvíc. Al ji před celou školou obvinil z nevěry s Jamesem a očividně to bylo hodně věrohodné. Jenny se tak trochu rozjela a řekla něco ve stylu, že ji "využil" pro jeho dennodenní vtípky.

"Jsem terčem posměváčků z celé školy," vzlykala, zatímco jsme včera večer seděli v knihovně a dělali domácí úkoly. "Všichni si myslí, že jsem ho podvedla."

"Ne, to není pravda," snažila jsem se ji utěšit, ačkoliv jsem už slyšela pomluvy o tom, jak si Jenny hraje s oběma Pottery naráz. "A navíc, za chvíli na to zapomenou."

"Ale já ne," řekla naštvaně. "Já na to nezapomenu."

A jak jsme seděli v tichu a já se pokoušela přijít s něčím, co by ji mohlo rozveselit (kromě "zatáhni mi za prst"), k našemu stolu přišel Scorpius a sedl si naproti nám. Jelikož nebyl přímo zatažen do toho žertu, Jenny jeho dotěrnosti nijak neodmítala, ale řekla bych, že ho tam ve skutečnosti nechtěla, vzhledem k tomu, že je to Alův nejlepší kamarád.

"Ehm, Jenny?" začal. "Alovi je to velmi líto, to snad víš."

Naštvaně jsem na něj vrhla pohled neopovažuj-se-před-ní-zmiňovat-Ala-nevidíš-jak-je-nešťastná, ale on jen pokrčil rameny, jako by říkal a-co-mám-sakra-říct-jiného-?!

"To mi je úplně u prdele!" zapištěla a knihovnice se na nás hrozivě podívala. Má a Scorpiusova pusa zůstala v šoku otevřená – Jenny Wintersová řekla sprosté slovo!

"Podívej," šeptal Scorpius rozumně. "Vím, že se zachoval jako osel, když to udělal, ale abychom byli spravedliví, pravděpodobně to byl Jamesův nápad."

"To je pravda," kývala jsem v souhlasu. "James se prostě odhodlal žertovat, jenže… "

"To je mi jedno," řekla Jenny, sesbírala své knihy a vstala. "Nemůžu uvěřit, že jsi na jeho straně, Rose."

"Nejsem na ničí straně!" řekla jsem bezmocně. "Jen se snažím -"

"Tak toho tedy nech!" zakřičela a utekla z knihovny. To, že knihovnu opustila, byla nakonec dobrá věc, protože knihovnice do ruky popadla smeták a nečekaně rychle se vydala za ní.

A najednou jsme se Scorpiusem byli sami.

Je do tebe prostě zamilovaný.

"Ne!" zašeptala jsem si pro sebe, abych ty hloupé myšlenky vyhnala z hlavy.

"Co ne?" zeptal se Scorpius zmateně.

"Ne… konečný," řekla jsem rychle. "Nekonečný… nepamatuješ si Dana Nekonečného?"

"Ne," odpověděl upřímně.

"Mám chuť na tancování," zpívala jsem, "milování…."

Sklapla jsem, když jsem si uvědomila, že jsem zpívala starou písničku od mudlovského zpěváka, o kterém neslyšela ani většina mudlů, natož kouzelníci. Scorpius vypadal tak trochu vystrašeně, což znamenalo, že do mě není zamilovaný, takže se Dom mýlila. A nebo prostě není fanoušek Dana Nekonečného.

***

Seděla jsem v učebně Bylinkářství a poslouchala Nevilla – pardon - profesora Longbottoma, jak plácá něco o nějaké kytce, která mě upřímně ani trochu nezajímá. Napůl poslouchat jsem začala až tehdy, kdy si vzpomněl, že ještě neudělal docházku a začal vyjmenovávat jména.

"Laura Phelpsová," zvolal.

Všichni se rozhlíželi, hledali Lauru, a já si najednou uvědomila, že ve třídě jsem ji neviděla celý den. Když jsem ji viděla naposled, dělala svou obvyklou padesátku sedů-lehů před snídaní. Já mohla tak tak vstát, natož ještě, abych dělala sedy-lehy. Začala jsem si o ni dělat starosti, i když jsem věděla, že je to zbytečné, protože čistě teoreticky byla pořád můj nepřítel číslo jedna. Neville jen pokrčil rameny, odškrtl, že není přítomna a pokračoval.

"Prosím," přihlásila jsem se. "Mohla bych si dojít na záchod?"

Nechal mě, tak jako všichni učitelé, vzhledem k tomu, že mám dítě, které mi tlačí na močák dvacet-čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Vyběhla jsem ze skleníků a namířila si to do koupelen v druhém patře, protože déle jsem už nebyla schopná to vydržet. Normálně jsem se této koupelně vyhýbala. Důvod? Ufňukaná Uršula.

Potom, co jsem se vyprázdnila, se Uršula osobně zjevila v kabince na druhé straně koupelny. Vypadala spokojená sama se sebou, což mě mírně znervóznilo.

"Nazdar, Uršulo," pozdravila jsem ji, zatímco jsem si pustila vodu a umyla si ruce v umyvadle, které vedlo do tajemné komnaty. Tahle koupelna opravdu naháněla husinu.

"Tomuhle bys nikdy neuvěřila!" vykřikla potěšeně. "Za chvíli tu budu mít spolubydlícího, se kterým budu moct strašit v koupelnách!"

"Takže Skoro bezhlavý Nick si tě nakonec vezme?" zavtipkovala jsem, ale když se začala chechtat ještě víc, dostala jsem pocit, že je něco určitě špatně.

"Vůbec ne!" vykřikla znovu a "plavala" mezi kabinkami. "Ale myslím, že tahle," ukázala na jednu z nich. "to bude mít brzy za sebou!"

Přiběhla jsem ke kabince, abych viděla, o čem to Uršula povídá a… tady je. Laura ležela obličejem dolů na mokré podlaze a v ruce měla prázdnou lahvičku od lektvaru.

A sakra.


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ako anonymný užívateľ nemôžete posielať komentáre, prosíme zaregistrujte sa
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Legrační, roztomilá a velmi adolescentně americká kapitola, oddechovka až na Lauru Phelpsovou, ale věřím, že i s ní to nakonec dobře dopadne. Díky, tenhle apríl se povedl! (Ale být Ginny, přeměním si hůlku na rákosku a oběma nasekám na holou).
Mám pocit, že celá tato povídka je tak trochu adolecsentně americká, něco jako 16 a těhotná na MTv :D Děkuji moc :)

A sakra!
Konec je poměrně drastický - a řekla bych, že Harryho synci to také přepískli...
Těším se na další vývoj, tahle povídka je kouzelná.
Myslím, že by se konečně začne posouvat trochu dál, a to s každou kapitolou :) No a Potterovic kluci... co dodat, myslím, že to sjou praví vnuci svého dědečka :)

díky už jsem si říkala, jestli se na tuhle povídku nezapomnělo. Aprílový žert dopadl velmi špatně především pro Ala. Chudák.

díky za překlad - kapitola opravdu pobavila
Nejprve děkuju moc :) Mrzí mě, že to tak trvá, zprvu jsem za to mohla sama, protože jsem neměla čas, později mi jaksi odešla beta... teď mám ale novou, která je skvělá, ikdyž mě nemá jako primární, proto to občas trvá trochu déle :) Ale kapitoly mám napřekládany už trochu dopředu, tak by to nemusel být teď už problém :)

som zvedavá na pokračovanie.

Parchanti:D Já být Ginny, tak je seřežu tak, že by si týden nesedli... a Jenny chápu, chudák, jsou to pěkní hajzlíci! Kapitola krásná, Rose má prostě neuvěřitelně vtipné a trefné komentáře ke všemu, takže člověk se celou dobu směje:) Ten konec teda moc vtipný nebyl, čekala jsem, že se s Laurou něco stalo, ale tohle... snad to dobře dopadne. Jen nevím, jestli za to Rose poděkuje;)
Díky za překlad, těším se na další kapitolku!
Děkuju :) Rose za ty její komentáře a myšlenky vůbec zbožňuju, nevím, co budu dělat, až budu muset přesedlat na jinou postavu :)

Bratrům Potterům bych napařila rok trestů u Snapa, což v téhle realitě bohužel nejde. A taky doživotní domácí vězení. Co se týče Ala, dobře mu tak - pobral asi tolik taktu jako jeho strýc Ronald.
Konec mi trošku nahání hrůzu, ale snad to nedopadne příliš tragicky.
Děkuji za krásný překlad.
Děkuju :) Snape by ybl taky dobrý, ale myslím, že skončili ještě potupněji, ale to bude až příště :D

pěkná kapitolka, trošku mě vyděsil Potterovic vtípek. Kdyby to zkusili na mě, tak bych je nejspíš vlastnoručně uškrtila. Jinak jsem zvědavá jak to dopadne s Laurou.

velmi sami paci tato poviekda, hlavne to ze je to z buducnosti a nie je tam ziadny alternativny koniec ako privadcsine darmione, ale tak draco je draco
Přesně proto mám povídky o další generaci ráda - původní příběh je nepozměněný a je tu taky daleko víc možností. A děkuju za komentář :)

Panebože! Ten ich žart vážne nebol vtipný! Ja so normálne zostala pozerať s padnutou sánkou, keď James akože umrel...fuj, ale mi potom odľahlo...a čo s Hermionou a Ronom...už keď chce Hermiona niekoho na tú svadbu, už je zle...veď ale toto musí mať všeobecný happyend! No a Laura na konci...a rozchod Jenny a Jamesa...nejako sa tu roja problémy...akoby ich nemali máloĎakujem za preklad! A teším sa na pokračovanie!!!
No, proklatý svět teengarů, všude samé problémy :D Děkuju za komentář :)

Re: 19. I APRÍLOVÝ ŽERT MŮŽE DOPADNOUT VELMI, VELMI ŠPATNĚ (Hodnotenie: 0)
Od: Neprihlásený - 05.03. 2011
Ti dva iditoi! Za tenhle žertík bych je zmlátila něčím o hodně tvrdším než je denní věštec. Se Jenny nedivím, ale třeba mu odpustí. Aj, a co blbla ta Laura?! Díky za další kapitolu. 

Kratiknot alias šmoula! Chechtala som sa snáď päť minút.
Bratia Potterovci sú pekní hajzlíci, musím povedať. Dobre im tak, len škoda, že ich Ginny nevala po hlavách niečím ťažším.
Laura a samovražda? No uvidíme.
Díky za preklad.
To je prostě Rose - ať se děje, co se děje, ona pořád myslí jen na prkotiny! Ale je fakt, že šmoula je skěvlej :) Děkuju :)

týýýjo, no, tomu se říká žertík.. asi bych je zabila... ne, tak toto bylo asi  vážně moc ....se divim,že z toho šoku pomály neporodila .. O_o
podle mně je do ní zalůbený.. že jo... ^_^
a  ted jsem hróózně moc napjatá co bude dál...  doufám že bude brzo....
Kapitola už je přeložená, čeká se jen na opravu, takže snad brzy :)

Pěkná kapitolka. Rozzuřená Ginny je úplně skvělá! :-) Ale zdá se mi, že ten aprílový žertík byl až moc drsný.

ja byt ginny, tak tych dvoch pretrhnem! a al si zasluzil co dostal. len by ma zaujimalo co bude s laurou, ach jaj.
inak velmi dobra kapitola, dakujem :)
Je pravda, že finglovaná smrt je trochu přehnané, ale tak aspoň je sranda :D Děkuju moc :)

Díky za překlad! Myslím, že aprílový žertík byl hodný bratrů Potterových, kteří holt neumí domyslet své skutky do důsledků. Je mi moc líto Laury a těším se na další.

Tak toto bol blbý fór od bratov Potterových... Dúfam, že Laura bude v poriadku...
Vďaka za preklad :)

Jaj ja bych jim dala hned tecku mezi dverma:D  taky napady muzou mit jen chlaoy :D  no konec poradne napinavy  moc se tesim na pokracko

Uf, to bylo něco... teda, já být matkou takových dvou... tak je hned mezi dveřma přaštím, že by to divadlo ani nedohráli do konce a skončili u Munga. Smradi! Tak trochu jsem počítala s tím, že se Laura zhroutí... ale Rose jí pomůže a vztahy se mezi nima vyjasní - věřím tomnu ;-).

dáíky, nemůžu se dočkat pokračování
Děkuju, pokračování bude snad brzy :)

Jsem opravdu ráda, že přibyla další kapitola této povídky. Mám ji dost ráda:)
Ale zpět k textu. Ten žert, teda rozhodně nebyl vtipný. Já být Ginny tak je přetrhnu jak hada:) A konec, ten taky nevypadá zrovna vesele. Opravdu se těším na pokračování a doufám, že nebudeme čekat dlouho.
Velké díky za překlad.
Jsem moc ráda, že ji máš ráda :D Pokračování bude doufám brzo :)

no keby som bola ja na Gininom mieste tak by som ich roztrhala ako hadov....ale vytiahli sa, myslim ze Zaskodnici by boli na nich hrdi :D...uz sa tesim na pokracko..

dosti legrační a i lehce drastické

Teda to bylo hustý. Já bych je asi uškrtila, protože to už nebylo vtipný. Doufám, že Rose Lauru zachrání i když Uršula byla hodně nadšená, že bude mít společnost. Těším se na pokráčko.
Uršula byla naprosto úžasná, ale ani se jí moc nedivím :D Děkuju za komentář :)

tuto povídku si vždy ráda přečtu :-)..ale tenhle díl byl infarktový,chvíli jsem se bála,že je opravdu po měm :-P

tak super kapitolka, az na ten koniec s laurou a na ten "vtip" potterovcov. chudak al ale moze si za to lebo mohol jenny na to upozornit. myslim ze moze byt rad ze sa s nim "iba" rozisla. no a rose so scorpiusom by mohli zacat travit spolu viac casu, lebo nejako im tie situacie nevychadzaju.
vdaka za preklad. tesim sa na dalsiu kapitolku :-)

Ten Aprílový žertík byl opravdu dost drsný a hloupý. Vůbec se Jenny nedivím, že to neustála.
Lauru se snad podaří zachránit. 
Díky za překlad, bylo to fajn. Těším se na pokračování.

"Vypadal jak šmoula." Šmoulové jsou fajn. Ale Al s Jamesem jsou pitomci. Chudák Jenny, Ginny a spol. A co ten konec zase? Autorka se vyžívá v týrání lidí. Děkuji za překlad. :) 

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: francezkaw - 24.01. 2016
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Carmy - 04.06. 2017
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: dostlu1 - 14.04. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Prehľad článkov k tejto téme:

padfoot4ever: ( Dominika.Del )29.08. 201335. kapitola (Záver)
( Dominika.Del )09.08. 201334. Krev, pot a slzy
padfoot4ever: ( Dominika.Del )11.07. 201333. Chvíle neklidu
padfoot4ever: ( Dominika.Del )05.07. 201332. Další éra u konce
padfoot4ever: ( Melanie )28.06. 201331. Vítězství a porážka
padfoot4ever: ( Melanie )04.05. 201330 kapitola Zoufalé časy
padfoot4ever: ( Do_Mush )13.07. 201229. kapitola
padfoot4ever: ( Do_Mush )13.05. 201228. KAPITOLA – ŽÁDNÝ PAN MILÁNEK
padfoot4ever: ( Do_Mush )09.02. 201227. KAPITOLA – MEZERA V PLÁNU
padfoot4ever: ( DoMush )29.12. 201126. TROCHU JINAK NEŽ OSTATNÍ
padfoot4ever: ( Do_Mush )02.11. 201125. KAPITOLA - DOKONALÝ? TO ASI NE
padfoot4ever: ( Do_Mush )16.09. 201124. KAPITOLA - NAPROSTÝ IDIOT
padfoot4ever: ( Do_Mush )16.08. 201123. KAPITOLA - PAMÁTNÝ DEN
padfoot4ever: ( Do_Mush )10.07. 201122. KAPITOLA - VŠECHNO NEJLEPŠÍ, ROSIE
padfoot4ever: ( Do_Mush )28.05. 201121. KAPITOLA PŘÍPRAVY
padfoot4ever: ( Do_Mush )22.04. 201120. KAPITOLA NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO
padfoot4ever: ( Do_Mush )04.03. 201119. I APRÍLOVÝ ŽERT MŮŽE DOPADNOUT VELMI, VELMI ŠPATNĚ
padfoot4ever: ( Do_Mush )23.01. 201118. KAPITOLA - DLOUHÁ NOC
padfoot4ever: ( Do_Mush )05.09. 201017. KAPITOLA KLUCI NEBREČÍ
padfoot4ever: ( Do_Mush )22.08. 201016. KAPITOLA TAJEMSTVÍ A CIGARETY
padfoot4ever: ( Do_Mush )18.08. 201015. DCERA SVÉHO OTCE
padfoot4ever: ( Do_Mush )05.08. 201014. KAPITOLA ZEPTEJ SE SVÉ MATKY
padfoot4ever: ( Do_Mush )21.07. 201013. KAPITOLA AMORŮV HNĚV
padfoot4ever: ( Do_Mush )07.07. 201012.KAPITOLA ZNOVU SE NAUČIT ŽÍT
padfoot4ever: ( Do_Mush )24.05. 201011. HORŠÍ UŽ TO NEBUDE... VIĎTE?
padfoot4ever: ( Do_Mush )25.04. 201010. ČOKOLÁDA, PŘÍSTĚNKY A VZPOMÍNKY
padfoot4ever: ( Do_Mush )20.04. 20109. KAPITOLA RODIČOVSKÁ HÁDKA
padfoot4ever: ( Do_Mush )07.04. 20108.KAPITOLA DEJTE MI POKOJ!
padfoot4ever: ( Do_Mush )01.04. 20107.KAPITOLA DOPISY OD MÉ KMOTRY
padfoot4ever: ( Do_Mush )29.03. 20106. CESTA DOMŮ
padfoot4ever: ( Jimmi )22.03. 20105. NEŠŤASTNÉ VÁNOCE A CHAOTICKÝ NOVÝ ROK
padfoot4ever: ( Do_MuSh )15.03. 20104. JÁ NEJSEM TY
padfoot4ever: ( Do_MuSh )13.03. 20103. VÁNOČNÍ KOMPLIKACE
padfoot4ever: ( Do_MuSh )10.03. 20102. Zrzka
padfoot4ever: ( Do_MuSh )10.03. 20101. Prológ Test
. Úvod k poviedkam: ( Do_MuSh )10.03. 2010Úvod k poviedke