archiv.hpkizi.sk
Kapitola 9. Nettie
Heart with no companion
Článok poslal užívateľ: Jimmi - 14.06. 2010
Téma: Heart with no companion
Kometa
nám napísal:

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended.

Heart with no companion

Napísala : Michmak

Přeložila: kometa

Beta-reader: Eli

Art credit: : Jonathan3333, autor banneru: Jimmi

Je po válce, Voldemort je poražen. V závěrečné bitvě se Hermiona Grangerová zcela nečekaně vrhne před Severuse Snapea, takže ji zasáhne neznámá kletba, kterou na něj vyslal Lucius Malfoy. Díky tomu leží v kómatu v nemocnici U svatého Munga a její stav je už několik měsíců beznadějně stejný. Pokusy o zjištění, jakou kletbu Lucius použil, selhávají a za Hermionou chodí pravidelně už jen jeden člověk. Ačkoliv vlastně ani pořádně neví, proč to dělá, každý večer přichází Severus Snape a usedá k Hermioninu lůžku...

Poviedku v originálnom znení nájdete na adrese:

http://www.fanfiction.net/s/2056132/9/Heart_With_No_Companion

 

Kapitolu chci speciálně věnovat jennifer - moc bych si přála, aby tě potěšila a pohladila.

Všem se velmi omlouvám za tak dlouhou prodlevu a díky moc za vaší trpělivost a za to, že je vás tolik, kdo komentujete, moc to pro mě znamená: adelina, Anče, beruška, denice, Dessire, elulinek, Elza, gleti, Gringer, HOPE, Izzy, Janka, Jimmi, JSark, Leannka, Limetka, Maenea, Mex, Monie, Norika, Nuviel, Petty, Rapidez, Salisima, SaraPolanska, segrabrachy, Sela, soraki, teriisek, Tesska, Tez, wanilka, Zuzana, zuzka, zuzule.

Opět a jako vždy se klaním eli, která se mnou neztrácí trpělivost a které děkuji za expresní beta-read :o)

 



Kapitola 9. Nettie

Do nejdelší smrti nezapomenu na den, kdy se profesor Snape vrátil ke slečně Grangerové. Vzhled toho muže, pološíleného strachem, s očima zkalenýma zdrcující hrůzou, se vypálil do mé mysli tak jasně jako fotografie.

Už to byly dva týdny a den, co tu byl naposledy a co se zařekl, že už se nevrátí. Ty dva týdny k němu nebyly příliš laskavé. Byla jsem zvyklá ho vídat upjatého a příliš formálně oblečeného v jeho kabátci a plášti – nikdy neměl krátké rukávy, nikdy si nerozepnul manžety nebo knoflíčky u krku. Teď byl cítit zatuchlinou jako nehybný vzduch a také z něj silně táhla whisky. Jeho vlasy, které normálně bývaly upravené – skoro to až hraničilo s čistotou - byly dokonce mastnější než obvykle a byly nepořádně rozházené kolem jeho tváře. Vypadal, jako by se celé dny nekoupal. Pro muže, kterého jsem vždy vnímala jako trochu moc náročného a impozantního, byl jeho vzhled skandální.

Pokoušela jsem se netvářit šokovaně, když se mu konečně podařilo odtrhnout pohled od současného stavu slečny Grangerové.

„Proč leží na boku?“ zeptal se, „a proč má takhle zkroucené ruce a nohy?“ Hlas měl chraplavý, jako by ho musel nutit, aby vůbec vyšel z hrdla.

„ To se stává, když je pacient příliš dlouho v kómatu. Šlachy ztrácejí svou pružnost a zkrátí se.“

„Hrozně zhubla. Vypadá, jako by ji jediný dotek mohl rozdrtit. Co se stalo?“ Hlas se skřípavě vydral z jeho hrdla a narůstalo v něm napětí. Vykročil směrem k ní, natáhl ruku, která se viditelně třásla, a dotkl se jí. Jeho zoufalství bylo hmatatelné. A v tu chvíli jsem si pomyslela, že mu začínám rozumět, i když jen trošku. Musela jsem bojovat s nutkáním přijít k němu a obejmout ho jako malé dítě a toužila jsem ho ochránit před vší tou bolestí, kterou život posílá člověku do cesty.

Namísto toho jsem jen měkce odpověděla: „Já nevím, její stav se začal zhoršovat po vaší poslední návštěvě.  Už není nic, co bych pro ni mohla udělat.“

Během těch let, po která jsem lékouzelnicí, jsem viděla mnoho lidí hroutit se tváří tvář skonu svých drahých - mnohem víc, než mi bylo milé. Viděla jsem muže i ženy klesat beznadějí, když jim jejich životní partneři umírali v náručí; viděla jsem rodiče utápět se v nevýslovném žalu, když jejich milované děti podléhaly nejrůznějším zraněním či nemocem, které postihují, jak se zdá, obzvláště mladé. Ten pohled jsem nikdy nesnášela dobře. Ale tohle... pokud jsem si někdy představovala, že by možná mohl tu dívku milovat, tak jeho reakce mě zbavila posledních pochybností. Zlomil se přímo před mýma očima, jeho trýzeň a vina byly zřejmé a úplně ho přemohly. I ze tří metrů jsem slyšela, jak se jeho srdce roztříštilo.

„To nemůžu přijmout,“ zamumlal. „Bohové...“

A pak vedle její postele klesl na kolena, na ramena jí položil chvějící se ruce a hleděl do těch jejích prázdných, zneklidňujících očí. Téměř mu selhal hlas, když řekl: „Slečno... slečno Grangerová... Hermiono?“

Nevěděla jsem, co pro něj mám udělat. Nevěděla jsem, jak zmírnit ty vlny žalu, který z něj vyzařoval – cítila jsem ho a maně jsem uvažovala, jak přežije její ztrátu. Víte, vůbec jsem nepochybovala o tom, že slečna Grangerová umírá. O tom nebylo nejmenších pochyb.

Stála jsem jako přikovaná, když ten muž, o kterém jsem vždy slyšela, jak je chladný, kterého vždycky popisovali jako krutého, nemilosrdného a temného – muž, který mi mnohokrát dal co proto svým ostrým jazykem - se zhroutil u postele dívky, která byla o půlku mladší než on.

„Ne,“ jeho hlas byl hluboký a prosil a agónie v tom jediném slově byla výmluvnější než tisíce románů. „Ne!“

Jeho dlouhé štíhlé ruce – nejdřív jedna a potom i druhá, sjely po jejích vlasech a vzal její hlavu do dlaní, když se trupem opřel o okraj postele a naklonil se k ní. Přitiskl své čelo k jejímu a jeho dech z jejích tváří odfoukl pár křehkých pramínků vlasů.

Nejdřív jsem si nebyla úplně jistá, co dělá. Byla jsem úplně rozpolcená v tom, co udělat – moje profesionalita naléhala, abych tomu muži poskytla soukromí, přestože jsem na ni měla dohlížet. Ale nakonec jsem stejně dokázala jen ochromeně stát a koukat, jak hmatatelná přítomnost magie naplnila pokoj a koncetrovala se kolem toho muže a mé pacientky.

A pak to do sebe všechno zapadlo: ty střípky informací, které jsem se dozvěděla od Poppy, Snapeův strnulý pohled přišpendlený na slečnu Grangerovou a brnění magie v zátylku. Pokoušel se na ni použít nitrozpyt, svou myslí hledal tu její, hledal jakýkoli náznak, že tam je. Nad marností toho všeho jsem se kousla do rtu. To nebude fungovat.

Poppy mi říkala, že už se i Brumbál několikrát pokoušel takhle slečnu Grangerovou najít. Neposlali ji ke Sv. Mungovi, dokud nepřipustil, že nemůže nic najít a že už pro ni nemohou nic udělat. Řekla mi, že toho starého muže málem zlomilo, když to udělal. Hermiona Grangerová byla jeho oblíbenec.

Chtěla jsem jít k profesoru Snapeovi a nabídnout mu takové pohodlí, jak jen to šlo, ale neudělala jsem to. To, jak mi v minulosti vynadal, mě naučilo, že se mám mít před ním na pozoru jako před toulavým zraněným zvířetem. Z předchozích zkušeností jsem se poučila, že všechny pokusy nabídnout tomuto muži útěchu a přátelství budou odmítnuty. Nevěděla jsem, jak mu pomoci.

Po nějaké době jsem si všimla, že se jeho dech zpomalil a už nebyl tak pronikavý. Jeho tvář byla pořád napjatá bezútěšností, ale jak ji tak držel v tom nezvykle důvěrném objetí, zdálo se, jako by se kolem něj rozprostřel zvláštní pocit klidu. „Jsem tady, Hermiono. Jsem tady.“

A pak – ticho. To nejneobvyklejší ticho, co jsem kdy slyšela, jestli víte, co tím myslím. Zdálo se, jako bych z místa, kde jsem stála, slyšela tlukot jeho srdce – to neměnné bum, bum, bum, které zpomalilo svůj překotný běh a zvolnilo. Po chvíli jsem zaslechla tlukot, který přicházel jako ozvěna a došlo mi, že pochází od slečny Grangerové. Stála jsem jako přikovaná, když se zdálo, že její dech se vyrovnává s tím jeho, její hruď stoupala a klesala ve stejném rytmu jako jeho, a tlukot jejího srdce, který byl tak ostrý a slabý najednou vynikl a něžně odpovídal jeho srdci.

Jeho rty se pohybovaly, ale nezaslechla jsem ani slůvko. Z nějakého důvodu se naklonil nad její lůžko a opíral se o ni horní částí těla. Jeho ruce zůstaly zapletené do jejích vlasů, svým čelem se stále pevně tiskl k tomu jejímu, jeho rty byly od jejích jen pár centimetrů. Zdálo se jako by se jeho dech zhmotnil – jako bych ho mohla vidět, jak splývá z jeho rtů do těch jejích a ona mu ho zas vrací. Dýchali v tandemu.

S pusou dokořán jsem hleděla na to zvláštně důvěrné zjevení před sebou, neschopná pohybu ani mrknutí, uchvácená tím, jak se profesor Snape snažil silou vůle vnutit do jejího těla zpátky život. Kdybych neviděla, že se to děje přímo před mýma očima, nikdy bych tomu nevěřila. Byla to magie ve své nejčistší podobě.

Promiňte mi, že jsem se znenadání zajíkla, když jsem uslyšela hněvivě a zděšeně řvoucí hlas: „Co to s ní dělá?“ Harry Potter vtrhl do místnosti, zlostně odtrhl profesora Snapea od slečny Grangerové, stáhl ho z postele, otočil ho k sobě a vší silou ho udeřil pěstí přímo do obličeje.

V okamžiku, kdy ho Potter pustil, dopadl profesor Snape prudce na podlahu, klesl na ruce a kolena, hlavu skloněnou. Když ji konečně zvedl, jeho oči plály chladným hněvem a sledovaly mladšího muže. „Ty blbče! Ty zasranej idiote! Měl bych tě zabít! Víš, cos právě udělal?“ Jeho hlas byl čím dál tím zuřivější, jak postupně vstával, ignoroval krev, jež mu kapala z nosu, a přibližoval se k mladšímu muži. „Mluvil jsem s Hermionou! Právě jsem ji přesvědčil, že tam skutečně jsem, když JSI MĚ OD NÍ ODERVAL!“

Pan Potter sebou ani necuknul, jen se s kamennou a chladnou tváří natáhl pro svou hůlku. Albus Brumbál, který vstoupil do místnosti, aniž bych si toho všimla, k nim rychle přikročil. „Okamžitě toho oba dva nechte!“

Profesor Snape na staršího muže zavrčel, ale přerušil svůj nepřátelský výpad k chlapci. Pan Potter se na něj ušklíbl a pak se otočil k Brumbálovi. „Říkal jsem vám, že má něco za lubem. On jí nepomáhá, on ji sexuálně obtěžuje!“

Hlupák. To mě kvůli profesoru Snapeovi rázem rozzuřilo a přistoupila jsem blíž: „Pane Pottere, pochybuju, že ji sexuálně obtěžoval, jak tvrdíte, když jsem tady v pokoji byla.“

Profesor a Potter při zvuku mého hlasu nadskočili, ale Brumbál ke mně prostě naklonil hlavu a kývl: „Nettie, tak rád vás zase vidím.“

Přikývla jsem v odpověď, ale nepřestala jsem probodávat pana Pottera nelítostným a káravým pohledem. Skutečně, ten chlapec neměl všech pět pohromadě. Věděla jsem, že s profesorem Snapem nebyli přátelé, ale stejně – vždyť měl oči. Jediné, co potřeboval, bylo podívat se na slečnou Grangerovou, aby pochopil, že profesor Snape jí vůbec nijak neublížil. Ve skutečnosti se zdálo, že jí pomohl.

„Podívejte se na slečnu Grangerovou, pane Pottere. No, jen se na ni podívejte! Zdá se vám tak nemocná, jako dneska ráno? Zdá? To není moje práce, že vypadá lépe, tím si buďte jist. To je práce tady profesora Snapea, to on s ní něco udělal!“

Dokonce i když jsem mluvila, vypadala pořád lépe a lépe. Její tělo bylo sice ještě zkroucené, ale zatímco jsme mluvili, její vlasy opět získávaly svou pružnost a jejich hnědá barva se zase vracela k tomu čokoládovému lesku, který jsem si tak dobře pamatovala. Její pokožka už nebyla šedá a rychle se vracela ke své normální světlé barvě s medovými tóny. Byla jsem si jistá, že pokud budou mít dostatek času, její ruce a nohy budou brzy mít svůj normální tonus a pružnost. Hermiona Grangerová už neumírala.

Těžko říct, kdo byl tímto zjevením víc překvapen, jestli pan Potter, nebo profesor Snape. Zatímco mladší muž zíral na svou přítelkyni, zdálo se, že Snape se zhroutí. Ten třas, kterého jsem si všimla, když poprvé vstoupil, se vrátil a on si dovolil svézt se na židli vedle její postele.

„Hermiono,“ vydechl a natáhl se k ní.

„Nedotýkejte se jí, vy zatracený parchante.“ Potter se skutečně zesměšnil, když se k ní rychle přiblížil z druhé strany. „Co se to děje?“

„To bych taky rád věděl,“ prohodil měkce Brumbál. „Říkáš, že jsi s ní mluvil, Severusi?“

„Ano,“ prohlásil rozhodně profesor Snape, „mluvil jsem s ní. Ona je tam, Albusi – byla tam celou tu dobu a my jsme o tom neměli ani ponětí. Ať už to byla jakákoli kletba, uvěznila ji v její mysli.“

„A ty jsi použil nitrozpyt, abys ji našel?“ Brumbál hladil své dlouhé vousy a občas si zamyšleně poklepával prstem na rty. „Zajímavé.“

„On lže,“ trval na svém Potter. Určitě lže. Vy jste na ní nitrozpyt několikrát zkoušel, profesore Brumbále! Pokud jste ji nemohl najít vy, jak by to mohl dokázat on?“

„Já nelžu.“ Profesor Snape se plnou silou svého pronikavého pohledu zaměřil na chlapce. „Ona tam je.“

„Už dřív jsem vás viděl používat nitrozpyt, Snape,“ zasyčel Potter posměšně jeho jméno. „Držme se faktů, zdá se, že si vzpomínám, jak jste kdysi použil nitrozpyt na mě a nepotřeboval jste na mně ležet, aby to fungovalo.“

Profesor Snape zbledl, ale stále dokázal být sarkastický „Žárlíte, Pottere?“

Pokoušela jsem se nerozesmát. Skutečně, ten muž dokázal být hrozně zábavný takovým skvěle sarkastickým způsobem. Pan Potter trochu ztuhl, ale neodpověděl. Namísto toho se otočil k Brumbálovi. „Ale vy mu nevěříte, profesore Brumbále, že ne?“

Starší muž vykročil vpřed, letmo pohlédl na strnulý postoj profesora Snapea, pak se obrátil k panu Potterovi a jemně řekl: „On nelže, Harry.“

„Ale to není možné! To by znamenalo, že je tam, uvězněná... s... to je...“

„Příšerné,“ dodal smutně Albus, přistoupil blíž k panu Potterovi a položil svou vrásčitou ruku na chlapcovo třesoucí se rameno, „Severusi, myslíš, že by na mě reagovala, kdybych se pokusil s ní promluvit?“

Profesor Snape seděl a dlouho mlčel jako hrob. Všimla jsem si, že jeho ruce spočívaly na pokrývce před Hermioninými ochablými prsty, jako by se krotil, aby se jich nedotýkal, když byli v místnosti Harry a Albus. „Nevím,“ přiznal nakonec. „Zmínila se, že když ses o to pokusil tenkrát, mohla tě vidět i slyšet, ale nemohla udělat totéž. Říkala, že to bylo, jako by byla uvězněna za zrcadlem.“

„To se vám hodí do krámu“ odfrkl si Potter.

Profesor Snape ho ignoroval: „Naneštěstí, mysl slečny Grangerové je poněkud více narušená, než při tvém posledním pokusu. Když jsem s ní mluvil, měla za to, že jsem ‚manifestace jejího podvědomí‘. Předtím, než mě Potter od ní oderval, už pomalu začínala věřit, že bych tam skutečně mohl být a že nejsem jen nějakým výplodem světa, který si vytvořila. Už byla jen krůček od zešílení, Albusi. Většinu času, co jsem tam byl, si myslela, že se jí to zdá.“

„Spíš, že má noční můru,“ zamračil se zase Potter.

Měla jsem sto chutí dát tomu klukovi pohlavek. Vím, že byl zachráncem kouzelnického světa, ale pro všechno na světě! Copak jsem někdy byla taky tak nedospělá?

„Harry,“ konstatoval mírně Brumbál, „tímhle ničemu nepomůžeš. Severusi, jsi si jistý, že sis ty nepředstavil ji?“

Profesor Snape vypadal po slovech staršího muže uraženě. „Albusi, bezpochyby si nemyslíš, že bych si to vymyslel?“

„Ne, úmyslně ne, samozřejmě. Ale byl jsi v poslední době pod velkým tlakem a vím, jak moc tě Hermionin stav trýznil. Je úplně přirozené, že chceš, aby tam byla.“

„Já nejsem blázen,“ zasyčel Snape. „Ona tam je. Zkus s ní promluvit. I když ti neodpoví, řekni jí něco, co mi bude tlumočit, až ji půjdu znova hledat. To by mohlo uspokojit tvoje pochybnosti.“

„Není to tak, že bych o tobě pochyboval, Severusi,“ začal Albus, ale profesor Snape ho utnul a jeho hlas byl náhle unavený.

„Já vím, Albusi, prostě to udělej.“

Brumbál a Snape si vyměnili místa u postele slečny Grangerové. Starší kouzelník se nad ni lehce naklonil a hluboce se zadíval do jejích očí. Nedotýkal se jí.

„Takhle se dělá nitrozpyt,“ zašeptal po chvíli Potter sarkasticky Snapeovi, „a žádné ruce“.

„Sklapněte, Pottere,“ zavrčel Snape, „dřív, než se rozhodnu vám vytrhnout jazyk.“

Trvalo dobrých deset minut, než se Albus narovnal a povzdechl si: „nic necítím.“

Pan Potter se se škodolibou radostí napřímil, „já věděl, že lže!“

Povzdychla jsem si. Člověk by řekl, že ten chlapec chápe, že není proč být škodolibý. Pokud tam slečna Grangerová opravdu nebyla, byla nejspíš ztracena a už se nikdy nezotaví. Snape mu to oplatil stejnou mincí, když se rychle přesunul na Brumbálovo místo.

Sledovala jsem ho jako přikovaná, vypadalo to, že znova spadl do jejího prázdného pohledu. Stejně jako předtím, ti dva začali zcela zjevně dýchat v tandemu a profesor Snape natáhl ruku a z jejího čela něžně odhrnul pár vlasů. Bylo zřejmé, tedy alespoň pro mě, že s ní mluví. Jeho tváří přešel lehký úsměv a zjemnil jeho ostré rysy. Jeho ruka sklouzla na její rameno a nechal ji tam, i když přerušil oční kontakt a postavil se.

„Hermiona by si přála, abych vyřídil, že jste zatraceně velký idiot, Pottere, a že pokud nedokážete ovládat svůj temperament, máte sakra vypadnout z téhle místnosti.“

Těžce jsem oddychovala a měla jsem co dělat, abych se nerozesmála, ale všichni tři muži se ke mně otočili. Zdálo se, že jen profesor Snape sdílí mé pobavení.

„To byste řekl vy,“ odpověděl Potter. „Co říkala o Albusovi?“

Profesor Snape pomalu otočil hlavu a podíval se na staršího muže. „Ví, že jsi tam byl, Albusi, ale nemohl jsi slyšet její hlas. Říká, že děkuje, ale že si opravdu nedá citrónový bonbón, který jsi jí nabídl. Také si myslí, že důvod, proč jsem jediný, kdo s ní může mluvit, souvisí s tím, že jsme byli nablízku, když ji zasáhla Malfoyova kletba. Ona zablokovala většinu kletby, ale část kolem ní proklouzla a dopadla i na mě.“

Brumbál se nad tím pousmál: „Ach... ona byla vždycky docela dost inteligentní.“ Jeho oči jiskřily náhlým pobavením. „Vím, že ti už předala zbytek mého vzkazu.“

Profesor Snape se nepohodlně zavrtěl, střelil pohledem po slečně Grangerové a pak se opřel o postel. „Předala, ty starý šťourale,“ ale v jeho hlase nebyla žádná zloba.

Potter tam stál jako opařený. „Snape má pravdu? Ona tam opravdu je?“

„Tlumočil mi podstatu toho, co jsem jí řekl,“ souhlasil Brumbál. „Snažil jsem se ji vylákat tím, že jsem jí nabídl citrónový bonbón.“

„Nesnáší citrónové bonbóny,“ konstatoval pan Potter a hlas se mu třásl. „Ona tam opravdu je. Zatraceně.“

„Přesně tak, Pottere, zatraceně“ odsekl Snape, ale vypadal trochu uvolněněji a v jeho slovech nebyla obvyklá výčitka. „Chci ji vzít zpět do Bradavic.“

„Cože?“ viděla jsem, že Potterovi se ten nápad moc nezamlouvá. „Co tím myslíte, vzít ji zpět do Bradavic... s vámi?“

„Pro všechny zúčastněné bude snazší, když bude někde nablízku. Vypovědět ji od známých tváří jen proto, že nemůže komunikovat s nikým jiným, je krutost a toho nejsem schopen, Pottere.“ Snape se ušklíbl na rudnoucího chlapce. „Ona tam pořád je a teď bude možná schopná mi pomoci najít léčbu. Ona je ta nejchytřejší čarodějka, kterou jsem kdy učil a potřebuju ji mít nablízku, abychom mohli spolupracovat.“

„Ano, musí se vrátit do Bradavic,“ souhlasil Brumbál, „ale nemůže zůstávat na ošetřovně. Poppy má moc práce na to, aby ještě dohlížela na slečnu Grangerovou. Ty s ní taky nemůžeš být 24 hodin denně, Severusi, takže musíme najít alternativu.“

„Já půjdu,“ nabídla jsem náhle. „Můžu si vzít u Sv. Munga dovolenou. Už jsem s celým jejím případem i potřebami důvěrně obeznámená a po tak dlouhé době bych byla ráda, kdybych mohla říct, že jsem se také podílela na jejím zotavení.“

Ve skutečnosti bych nesnesla pomyšlení na to, že se zbytek tohoto dramatu odehraje a já to neuvidím. Přišla jsem, abych se starala o tu dívku a, kupodivu, i o profesora Snapea. Chtěla jsem vidět, jestli jejich příběh bude mít šťastný konec, který jsem jim oběma tak moc přála.

„Ale kde bude bydlet?“ vložil se do toho Potter a mračil se na profesora Snapea.

Brumbál se na mladšího muže konejšivě podíval, „ve sklepení jsou další pokoje blízko Severusových komnat. Připravíme tam pro ni a madam Pomfreyovou apartmá. Jste si jistá, že to můžete udělat, Nettie?“

Usmála jsem se na staršího muže: „Jsem si jistá, pane. Můžu jít kdykoliv. Kdy ji chcete přestěhovat?“

„Hned, jak bude vše zařízeno,“ odpověděl a vydal se k otevřeným dveřím. „Koneckonců, můžu zůstat a rovnou podepsat papíry. Jak brzy můžete odejít?“

„Hned, jakmile bude propuštěna“ odpověděla jsem, otočila se k profesoru Snapeovi a slečně Grangerové a usmála jsem se. „Slyšíte to, slečno Grangerová?“ zeptala jsem se vesele, „profesor Snape vás vezme domů!“


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ako anonymný užívateľ nemôžete posielať komentáre, prosíme zaregistrujte sa
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

To bolo také krásne... Úžasný preklad, taký nežný... iné slovo ma nenapadá, prekypuje z neho ten vzťah, čo máš k tejto poviedke. Strašne sa mi to páčilo. Myslím, že naozaj stálo za to počkať si.

Ďakujem. Bola to jednoducho nádhera.
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
A já moc děkuju za komentář :-) Sice bych sem v pracovní době neměla, ale potřebovala jsem doping. Díky moc!

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: 3lucky - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
wauuu, úžasné... Už jsem si myslela, že se další kapitoly nedočkám, ale tohle za to stálo... Bylo to úžasné... Díky za fantastický překlad...
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuju, opravdu moc děkuju za komentář a za trpělivost :-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: BeaX - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nádherné. Som rada, že pribudla kapitola, poviedka sa mi veľmi páči.
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Moc děkuju, mám radost, že se ti povídka líbí :-)

I ze tří metrů jsem slyšela, jak se jeho srdce roztříštilo. ... Předala, ty starý šťourale,
Kometo, nádhera. Nádhera! A teď si ji ještě vezme Snape domů... tedy pardon, vezme ji domů. Co víc si přát? *:-D
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Elzo, děkuju, děkuju! Tetelím se blahem a mám radost, že se ti líbil starej šťoural ;-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: teriisek - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Achjo, Harry je fakt idiot:D Měla jsem z originálu zhruba představu, co by se mělo dít, ale překlad je mnohem lepší:) Nejdřív jsem si myslela, že si budu muset přečíst předchozí kapitolu, abych se neztrácela v ději, ale vůbec to nebylo potřeba, všechno naskočilo samo, což je myslím největší důkaz kvality;)
Díky moc za kapitolu a těším se na další!
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Teriisku, děkuju za komentář a za trpělivost :-) To, že se ten děj opakuje vždy z několika různých pohledů mě na týhle povídce fascinuje nejvíc. Je tolik času všechno promyslet a prožít ze všech stran...

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: Zuzana - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ďalšia nádherná kapitola. Konečne sa niečo pohlo, Severus si ju vezme domov. Potter mi teda liezol na nervy ale Albus to všetko zachránil :) Veľmi sa teším na pokračovanie a ešte viac sa teším na to, keď bude poviedka celá a ja si tú poéziu vychutnám bez prerušenia :) Ďakujem za úžasný preklad.
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Zuzano, díky moc :-) Taky se těším, až bude povídka celá, protože číst ji na jeden zátah je fantazie. Anglicky to bylo krásný, ale až teď, když si hraju s překladem odkrývám všechnu tu nádheru a sílu, co autorka do povídky vložila a co mi při čtení v originále často unikla.

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: zuzule - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Panejo, nedalo se od toho odtrhnout. Nádhera. Harry je ale idiot!
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Díky moc za komentář :-) Harry se sice chová jako idiot, ale časem prokáže i své světlejší stránky ;-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: ansus - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Skvělé, díky za překlad. Harry se projevuje jako typický teenager, který se stal příliš rychle dospělou hvězdou - bez náhledu, bez odstupu, bez schopnosti reálně odhadovat možnosti své a druhých, zato s přesvědčením o vlastním neomylném úsudku. Má štěstí, že Severus není z těch, kteří by měli slabé sebeovládání. Moc se mi líbí, jak se postupně v kapitolách odkrývají vazby mezi Hermionou a Severusem...moc hezký popis navazování spojení. Super, moc se těším na další!!
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuju moc za komentář :-) Mám velkou radost, že se ti povídka líbí. To, jak se postupně probouzí a prohlubuje vztah Hermiony a Severuse je nádherně popsáno, souhlasím. A bude to ještě lepší, těš se ;-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: SaraPolanska - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Já jsem po této kapitole opravdu šťastná. Říkala jsem si, jaká to bude nuda, ale on je kolikrát pohled třetí osoby opravdu ten nezajímavější. Konečně se vysvětlilo se jsem si přála. Konečně už na mě nedýchá beznaděj. Konečně to začíná nabírat kladné obrátky. Moc se mi kapitola líbila. Nettie jsem si fakt oblíbila, je rozumná a chápavá. Pottera nesnáším snad ještě víc, než před tím, hlavně, že za ní skoro nechodí a chtěl by o ní rozhodovat. Zaplať pánbůh za to, že se podařilo všechny přesvědčit. Těším se, až jí vezmou do Bradavic. Moc krásná kapitola a já děkuji za překlad, už jsem skutečně moc trpěla tím, že se dlouho nic neobjevilo, ale tak ne vždycky je čas :-)
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Saro, hrozně moc díky za komentář a trpělivost! Kvůli tobě jsem měla i výčitky svědomí ;-) Snad už se to nebude opakovat, doufám, taky jsem měla absťák. Nettie miluju, je to úžasná osůbka. Moc se mi líbí, když je nadurděná a ještě víc, když je poťouchlá :-D
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: SaraPolanska - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
No tak teď nevím jestli mám být ráda, že jsem tě správně vystresovala a nebo mít výčitky já :-D ale jelikož jsme všechny spokojené za novou dávku emocí, tak to bude asi dobře :-D Fakt jsem si tuhle kapitolu moc užila, povídku řadím mezi jedny nejlepší svou promyšleností, lehkostí psaní a také krásným překladem :-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: zuzka - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
moje nálada stoupá a stoupá a stoupá... :-) udělala jsi mi obrovskou radost! a kapitolka, jedna báseň. krásný, jemný překlad.
jsem tak ráda, že se severus vrátil! harry se zase projevil nepříliš inteligentně, ale co se dá dělat. těším se na další hledání herm. snad uvěří...
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Zuzko díky moc za komentář - i moje nálada stoupá a stoupá a stoupá :-D Díky za trpělivost!

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: Maenea - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To je dopping, který potřebuje má rozbolavělá mysl. O víkendu se u nás prohnala bouřka, vyvrátila moře stromů a prakticky tím zničila velkou část lesa. Tahle kapitola je aspoň malou náplastí. Díky
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jsem moc ráda, že tě kapitola aspoň trošku potěšila. Když vítr poláme les, taky to hrozně těžko nesu, miluju stromy a často je opláču, když jim někdo nebo něco ublíží...

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: Izzy - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Krásná kapitola, tak něžná, pozitivní i vtipná, čekání na ni se rozhodně vyplatilo. Díky za překlad
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
A já moc děkuju za trpělivé čekání a laskavý komentář, vyplatilo se překládat :-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: Gift - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
AAA dalsi davka:-).
Ani nevis, jak jsem rada, ze pribeh pokracuje. S dobrou naladou jsem prisla na stranky a s jeste lepsi ji budu opoustet, za coz ti nalezi muj veliky dik!;-)
Budu se moc tesit na dalsi, opravdu moc dobra prace, kometo.
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Gift, moc děkuju za pochvalu a vděčně se klaním ;-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: beruska1 - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
tak tahle povídka mi opravdu chyběla, je smutná a vtipná zároveň. Pottere ty debile, musíš to vždycky zkazit?

Hermi jde domů konečně :-D
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Beruško, svou otázkou na Pottera jsi mě fakt rozesmála :-D Díky moc za komentář!

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Už stylisticky velmi povedený úvodní odstavec mě připravil na mimořádný zážitek a zbytek kapitoly odpovídal očekávání. Krásný, jemný Nettiin úhel pohledu se mi velmi líbí; a fakt, že zúčastnění jakoby nevnímali Harryho neotesanou hloupost, jej umocňuje. A nakonec se Hermiona vrátí do Bradavic, to je opravdu dobrá zpráva. Děkuji!
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Denice, i já MOC děkuju a pochvalu a tak ;-)

toto bylo...

Nettie - nestranný pozorovatel
Harry - nedospělý hlupáček, který nepřekročil svůj vlsatní stín
Brumbál - stále intrikující dědeček
Severus - temný anděl, spasitel

líp to vyjádřit neumím ;-)

Díky moc, skvělá kapitola
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 15.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Soraki a já díky moc za komentář :-) Brumbál jako stále intrikující dědeček mě fakt pobavil :-D

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: enedaka - 14.06. 2010
Moc hezký díl :-)
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 15.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuju :-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: Norri - 14.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tuhle povídku jsem tu našla nedávno. A ihned se stala mou nejoblíbenější. Je tak nádherně napsaná, a jsem i ráda, že ji překládáš. Že jsi se k ní taky vrátila. Byla by škoda, kdyby zůstala tahle povídka nedokončená.
Tak tedy moc moc děkuji za překlad a moc si přeji aby jsi s překladem nekončila. :-) :-)
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 15.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Norri, děkuju za komentář :-) Nevím, co by se muselo stát, abych překlad téhle povídky vzdala, je to moje srdeční záležitost, mám ji hrozně ráda, jen času bylo málo, ale snad už to bude dobrý :-) Jsem moc ráda, že se ti líbí.

Krásny preklad... Som zvedavá ako to zvládnu, ale som rada, že ju berie preč z nemocnice :) Bude ho mať aspoň nablízku a on ju.
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 17.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuju za komentář :-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: Gringer - 16.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Bože, mně to rve srdce... je to nádherné... málem jsem se rozbrečela... potter je největší idiot světa!!! :D... Nechcete citrónový bonbón? :D Fujtajksl :D Jsem zvědavá jak to dopadne, a doufám, že to nebude taková prodleva, když budou ty prázdniny :P... Děkuji, zlepšili jste mi náladu... :)
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 17.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuju :-) taky doufám, že už půjde překlad rychleji, že čas dovolí. Žel, že prázdniny už v tom pro mě nehrají roli ;-)
A co furt všichni máte proti citrónovým bonbónům? Já Brumbála úplně chápu, citrónový jsou jediný, co snesu :-D

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: bbarka - 16.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
ahoj:)tuto poviedku som zacala citat uz pred nejakym casom, a stale som dufala ze tu pribudne nove pokracovanie a dockala som sa:)strasne sa z toho tesim:)
Harryho by som za to spravanie najradsej prehla cez koleno...a som taka rada ze to severus nevzdal:)
no ale ponuknut jej citronovy bonbon!to moze napdanut le Dubledora:)
dakujem strasne moc za preklad, budem sa tesit na pokracovanie:)
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 17.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
A já moc děkuju za komentář a mám velkou radost, že máš radost ;-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: HOPE - 18.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
krásná kapitola, Nettie ji tak krásně popisovala, všechno co se tam dělo a nadruhou stranu, to bylo tak krásně přeložené, děkuju
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 19.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Já děkuju :-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: HOPE - 18.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
krásná kapitola, Nettie ji tak krásně popisovala, všechno co se tam dělo a nadruhou stranu, to bylo tak krásně přeložené, děkuju
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 19.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Já děkuju :-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: elulinek - 19.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
tak tedy, měla bych ti vyčinit za tak dlouhé čekání, ale můj vztek mě opouští, neb je to nádherná kapitola!
to, jak se severus napojil na hermionu... mě to přišlo jako trans... hypnóza. já nevím, vidím to u sebe v hlavě a jsem naprosto fascinovaná tím,co vlastně vidím. paráda.
harry se projevil jako opravdový harry. nikdy nepromyslí věc do důsledků, než ji udělá. je to blbec, ale na druhou stranu má dobré srdce, buďme za to rádi.
brumbál je starý hodný děda, jenže si sebou, jak se zdá, táhne velké komunikační sklo =D
nettie je hodná holka, že s nimi jde do bradavic
docela by mě zajímalo, co jí severus pěkného říkal.
už se těším, až budou přestěhovaní do bradavic. snad se heřma brzo uzdraví =))
citronový bonbóny... hmno teda abych pravdu řekla, já je taky nemusím čéče =D
výborně, skvěle, úžasně!
Působivé =))
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 19.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Elulinku, děkuju za výbornej, skvělej, úžasnej a působivej komentář, udělalas mi radost :-D Díky i za trpělivost a odpuštění ;-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: Sargo - 26.06. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Právě jsem tu povídku schroupla na jeden zátah a úplně to bolí, že není dál! :-D Netie to trefila - Severus, jak ho máme rádi: temný na povrchu, něžná dušička uvnitř... i když chvílemi až moc - stejně se to strašně dobře čte :-D Pěkný překlad, díky :-)
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 01.07. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Já taky děkuju :-) Na další kapitole pilně pracuju, pokud se nic nestane půjde o víkendu k eli na betování ;-)
Kometa, Sargo je tiež jeden z tých Pánov kritikov (v ženskom to znelo divne), takže keď ti pochválila preklad, tak môžeš byť spokojná. Žartujem, ale je to tak. Prosím, ďalšiu kapitolu, kľudne 7. zverejním všetky, čo dovtedy prídu.
Všechny najednou?!?!? To bude jízda!!! *:DDD
Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: kometa - 01.07. 2010
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Elzo, ty vtipálku :-D Jízda nebude, budeš muset mít se mnou trpělivost :-D Ale pokusím se tu jednu, jo? ;-) V práci máme teď zase šílenství, tak můžu jen doma po chvilkách...
Heč, to já dneska v práci přeložila... jeden odstavec. Hm. Tak to mi vážně závidět nemusíš... *:-/ Těším se a doufám v alespoň jednu. *;-)

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: zuzi - 07.02. 2012
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Harry sa v tejto poviedke správa ako blbec. V skutočnosti by sa Harry takto nesprával.

Re: Kapitola 9. Nettie (Hodnotenie: 1)
Od: mami - 22.04. 2014
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ten co si myslí, že všetko vie a smie má začína riadne stvat.

Prehľad článkov k tejto téme:

Michmak: ( Jiřina )30.01. 2012Epilog: Nettie
Michmak: ( Jiřina )25.01. 2012Kapitola 19 Snape a Hermiona
Michmak: ( Jiřina )11.01. 2012Kapitola 18 Harry
Michmak: ( Jiřina )10.01. 2012Kapitola 17 Hermiona
Michmak: ( Jiřina )19.11. 2011Kapitola 16 Nettie
Michmak: ( Jiřina )30.09. 2011Kapitola 15 - Snape
Michmak: ( Jiřina )19.09. 2011Kapitola 14 - Hermiona
Michmak: ( Jiřina, Kometa )11.05. 2011Kapitola 13 Snape
Michmak: ( Jiřina, Kometa )09.04. 2011Kapitola 12 Nettie
Michmak: ( Kometa )02.04. 2011Kapitola 11. Hermiona
Michmak: ( Kometa )14.08. 2010Kapitola 10. Snape
Michmak: ( Kometa )14.06. 2010Kapitola 9. Nettie
Michmak: ( Kometa )20.02. 2010Kapitola 8. Hermiona
Michmak: ( kometa )02.02. 2010Kapitola 7. Snape
Michmak: ( Kometa )12.12. 2009Kapitola 6 Hermiona
Michmak: ( kometa )23.11. 2009Kapitola 5 Nettie
Michmak: ( kometa )12.11. 2009Kapitola 4 Snape
Michmak: ( kometa )30.10. 2009Kapitola 3 Hermiona
Michmak: ( kometa )23.10. 2009Kapitola 2 Snape
Michmak: ( kometa )21.10. 2009Kapitola 1 Nettie
. Úvod k poviedkam: ( kometa )13.10. 2009Úvod k poviedke