Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Na sever

13. Volba

Na sever
Vložené: solace - 23.05. 2014 Téma: Na sever
tiberia nám napísal:

Na sever

Autorka: kailin     Překlad: tiberia     Banner: solace

Originál: http://ashwinder.sycophanthex.com/viewstory.php?sid=12945

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

13. kapitola – Volba

 

Hermiona vsadila na to, že když se přemístí na cestu skoro dva kilometry daleko od Severusova srubu, přistane mimo jeho ochrany, a k její úlevě to klaplo. Slunce už zapadalo a poslední věc, o kterou stála, bylo klopýtat potmě po okolí. Jakmile měla čas se zorientovat (vlevo ke srubu, vpravo do Trapper’s Bay), hodila kufr na zem, trhnutím ho otevřela a vytáhla tenisky. Skopla boty na vysokém podpatku a svalila se na zem. Zatracený podpatky…co si doprčic ti módní návrháři mysleli, že dělají, když stvořili pro ženy něco takového? Vztekle si nazouvala tenisky a přemýšlela, jak je nefér, že se chlapi nemusí potácet osm centimetrů nad zemí, tak proč by to ženy dělat musely? Hermiona se znovu vyškrábala na nohy. Cítila se skvěle, že se dostala z těch odporných podpatků zase do něčeho pohodlného. Začala lodičky cpát do kufru, ale pak je – se zarputilým pohledem, jako by ztělesňovaly samotné zlo – jednu po druhé mrskla do lesa. Může je mít třeba los, pomyslela si jízlivě. Zaklapla kufr a vydala se po cestě na pochod ke srubu.

Severus si ani nedokázal vzpomenout, kdy byl naposledy tak šťastný, že nadešel nedělní večer. Víkend se bez přítomnosti Hermiony Grangerové nekonečně vlekl. Očekával, že někdy večer se objeví její sova Minerva se vzkazem, že se vrátila z konference domů.

Vzato kolem a kolem, tak příšerný víkend nestrávil už dlouhou dobu. Snažil se přesvědčit sám sebe, že Hermionina nepřítomnost je bezvýznamná; konec konců, kromě dvou měsíců prožil celý život bez Hermiony Grangerové jako spolubydlící na částečný úvazek. Očekával, že tento víkend bude stejný jako těch třináct let víkendů, které proběhly dřív, než se ukázala u jeho dveří; že bude pracovat ve své sklepní laboratoři, číst a rybařit.

A zjistil, že je mu skutečně mizerně. Jak je možné, že mu v průběhu dvou měsíců ta ženská obrátila život naruby? Celý týden se Severus snažil ignorovat otravný hlásek v hlavě, který prohlašoval, že Hermiona Grangerová je víc, než jen bývalá studentka a nečekaně vítaný přítel. Snape nikdy nehledal lásku a tak není divu, že ji nikdy nenašel. Nikdy nehrozilo, že by musel odhánět davy žen a bylo mu setsakra jasné, proč: sarkastický, nespolečenský a krutý člověk po většinu svého života nebyl typem, který by ženy přitahoval, dokonce ani ty zoufalé. Takže zjištění, že ke Grangerové chová láskyplné city, způsobilo Severusovi něco jako šok.

Pokud šlo o to, co s tím udělat, tak neměl ani ponětí. Hermiona si ohromně užívala víkendy, strávené ve srubu a tak si začal lámat hlavu, jestli by byla stejně tak šťastná, kdyby tam nebyl. Rozhodně nezačali hladce. V jednom či dvou prvních víkendech se mu hodně snažila vyhýbat, aby nenarušila jeho zaběhaný pořádek, ale to už v poslední době neplatilo. Jejich společná kuchařská dobrodružství byla příjemná nejen kvůli jídlům, která připravovali a podobně kamarádský vztah se mezi nimi začal rozvíjet i dole v laboratoři. A proč ne? Oba byli mistry lektvarů; nebylo to, jako kdyby Hermiona byla stále studentka a musel dohlížet na každý její pohyb. A večery, za kterých seděli a dívali se, jak zapadá slunce a diskutovali o článcích ze Snapeových Lektvarových věstníků nebo si povídali o bezvýznamných věcech, byly naprosto úžasné. Přesto by se žádná žena se zdravým rozumem nechtěla zaplést s někým, kdo...

Severus sebou trhnul, když se ozvalo zaklepání na dveře. Za těch třináct let, kdy žil ve srubu, klepala na jeho dveře jen Hermiona, ale o pátcích nebo sobotách, nikoliv v neděli. A Lawfordovo mudlovské letadlo ohlašovalo jeho příchod dlouho před tím, než se ten muž skutečně objevil. Snape otevřel dveře a našel Hermionu Grangerovou, stojící na verandě s kufrem v ruce.

Sladký Merline, ona se sem stěhuje, pomyslel si Severus s mrazením, v němž se mísilo zděšení s radostí. „Hermiono, co...“

„Můžu dál?“ vyhrkla.

„Samozřejmě, ale...“

Hermiona vešla do kuchyně a okamžitě odložila kufr. „Právě jsem odjela z konference,“ řekla a vypadala poněkud rozrušeně.

Severus zahlédl tenisky, vykukující zpod jejího pláště. „Tohle jsi nosila na konferenci?“

„Nosila co?“ Hermiona sledovala jeho pohled až ke svým nohám. „Jo, ty tenisky. Ne, přemístila jsem se na cestu a přezula jsem se, lodičky jsem zahodila do lesa.“

„Cos udělala?“

„Boty ke kostýmu jsem zahodila v lese,“ zopakovala

„Aha. A důvod, proč jsi to udělala, je...?“

„Bolí mě z nich nohy.“

„Bolí tě z nich nohy,“ zopakoval po ní a pak: „Hermiono, jsi si jistá, že jsi v pořádku?“

Najednou Hermiona zkřivila obličej. „Ne.“

„Co se stalo?“

„Tohle byl hrozný víkend, prostě hrozný! V první řadě, madam Hobbsová jela na konferenci se mnou. Musela jsem se s ní podělit o pokoj.“

Podle toho, co mu povídala o Almě Hobbsové, měl Severus tušení, že Hermiona považuje svůj víkend za stejně nekonečný a ubohý, jako on ten svůj. „To bylo nepříjemné. A co ještě se stalo?“

V té chvíly se Hermioniny oči začaly hněvivě blýskat. „Chce mě přeložit do Vancouveru! Já nechci do Vancouveru!“

„Proč ne?“

„Protože chci být tady, ne ve Vancouveru!“

„Ale z Vancouveru by ses sem mohla přemisťovat stejně snadno, jako teď,“ poukázal Snape ve snaze vnést do situace hlas rozumu.

„O to tady nejde, Severusi! Nesnáším svou práci a nenávidím Almu Hobbsovou! Jsem z toho všeho nemocná a unavená a...a...“ Hermioně selhal hlas.

„Nechceš se jít posadit dovnitř?“

Paličatě zavrtěla hlavou. „Chci jít na chvíli dolů k jezeru. Omlouvám se, neměla jsem v úmyslu tě vyrušovat. Já vím, že je pozdě a slibuju, že tam nebudu dlouho...“

„Nebuď směšná. Dobře víš, že se můžeš zdržet tak dlouho, jak budeš potřebovat.“ Severus se díval, jak zamířila ven ze dveří a pak se vrátil k Lektvarovému věstníku, do kterého se pokoušel začíst už zkraje večera. Ale když byla Hermiona pryč už hodinu, zvědavost nad ním zvítězila a rozhodl se ji zkontrolovat. Byl právě konec srpna; první mrazíky nepřijdou dřív, než za několik týdnů, ale noci už byly výrazně chladnější. Udělal hrnek horkého čaje, pak si přes košili natáhl mikinu a zamířil k molu.

Slunce zapadlo a obloha teď byla skoro úplně černá. Severus musel použít hůlku, aby si posvítil na cestu. Hermiona, ne víc než tmavý obrys, stojící v šeru, se otočila a vzala na vědomí jeho příchod.

„Na,“ podal jí Severus kouřící hrnek. „Daří se ti líp?“

„Díky,“ řekla, vděčně si od něj vzala čaj a upila. „Mmm. Vypadá to, že se blíží podzim, viď?“

„Nevyhnutelně, ale neodpovědělas na mou otázku.“

Hermiona si zhluboka povzdychla. „Myslím, že jsem na tom líp. Tyhle poslední dva měsíce byly tak dobré. Každý víkend jsem přicházela sem a zbytek týdne se pak nezdál tak hrozný.“

„Odjíždět někam na víkend do klidu není nutně totéž, jako se úspěšně vyrovnat se životem,“ poukázal Snape.

„To jistě není,“ řekla nešťastně. „Když mi Alma oznámila, že mě překládá, tak jsem...já nevím, asi zkratovala, myslím. Už tak jsem dělala práci, kterou nesnáším a teď mě posílá dělat tu stejnou nenáviděnou práci na místo, kam nechci...“

„Tu situaci důvěrně znám,“ poznamenal Severus suše. „Cos jí řekla?“

„Nic. Bez pozdravu nebo čehokoliv dalšího jsem se jen otočila a přemístila se sem. Teda ne sem. Na cestu,“ snažila se objasnit a znova si povzdechla. „Připadám si jako úplný blbec.“

„Proč? Jen proto, že nesnášíš svou práci a svého šéfa? Řekl bych, že většina světa se cítí jako ty.“

„Ale ne, připadám si jako idiot, protože jsem to přehnala. Vždycky jsem byla docela hrdá, že si dokážu zachovat chladnou hlavu.“

„Určitě jsi v Bradavicích získala spoustu praxe. Myslím, že jedním z důvodů, proč je Potter stále naživu je tvoje schopnost jasně uvažovat v krizi.“

Hermiona se napjatě usmála: „To byla poklona?“

„Rozhodně ne. To byla pouhá úvaha.“ Severus se na chvíli odmlčel. „Zjistil jsem, že když je člověk … hluboce nešťastný … je takřka nemožné reagovat racionálně tváří v tvář nepříjemným zvratům.“

„Nejspíš máš pravdu.“

„Kde chceš být, Hermiono? Nemáš ráda svou práci, nechceš se nechat přeložit do Vancouveru. Kde chceš být?“

Dlouhá, výmluvná odmlka. „Chci být tady s tebou,“ zamumlala.

Severus pocítil, jak se v jeho hrudi probudil záchvěv naděje. „Chceš být tady se mnou,“ zopakoval tiše.

„Miluju to tady,“ řekla Hermiona prostě. „Je tu takový mír, a je mnohem jednodušší vidět život jasně...“

„Samozřejmě.“ Záchvěv naděje poněkud zeslábl. To srub a jezero měly tu přitažlivost, ne on.

„Severusi, musím ti něco říct.“

Severus si pomyslel, že Hermionin hlas ve tmě zní nešťastně. Jeho představivost se roztočila na plné obrátky: Weasley se zotavil a přichází získat nazpátek svoji ex-manželku. Nebo jí právě diagnostikovali nevyléčitelné onemocnění. Nebo...

„Řekneš mi, že jsem hloupá a že bych měla dostat rozum, ale zamilovala jsem se do tebe.“

Snape najednou ostře vnímal svoje vlastní dýchání, tiché šplouchání vody o břeh a šelest listí ve větru.

„Aha.“  Jeho hlas zněl naprosto cize. Pokud se na molu vyskytoval ještě nějaký třetí člověk, tak byl ten hlas určitě jeho. Sluchové halucinace, pomyslel si Severus, to mi ještě scházelo. Určitě si jenom představoval...

„Je mi to opravdu líto.“ Hermiona měla slzy na krajíčku. „Nechtěla jsem, aby se to stalo. Napřed jsem si myslela, že je to srub, co mi každý týden tak schází, ale nebyl. Každé ráno jsem si přála, abych tě mohla vidět a mluvit s tebou a třeba jít do Trapper's Bay nebo pracovat ve sklepě na lektvarech....ale slibuju, že z tvého života zmizím a nebudeš muset mít se mnou vůbec nic společného......“

Severus cítil, jak se mu rozbušilo srdce. To nebyly halucinace a nějaká žena doopravdy prohlašuje, že ho miluje.

Po většinu svého života by v téhle situaci vycouval. Pochopitelně ne proto, že byl zbabělec. Raději by dotyčnou k smrti urazil, tak aby uvěřila, že opustit ho byla ve skutečnosti její volba, nikoliv jeho. Vlastně by se právě takhle zachoval ještě... kdy? Před týdnem? 

„Mohla bys laskavě sklapnout, Hermiono? Chci tě políbit, ale nemůžu, když tak meleš.“

Dokonce i ve tmě viděl její úžasem vykulené oči.

Snape si poprvé v životě přál, aby byl býval u žen aspoň kapku úspěšnější. Nemusel by se cítit tak trapně a nemotorně, jako zrovna teď. Ještě dobře, že Hermiona nemohla vidět jeho rozpaky a váhavost. Snad by si i mohla myslet, že k ní přistoupil se sebedůvěrou, když jemně pozvedl její bradu a položil své rty na její....

Měla hebké rty. Hebké, dychtivé rty. Severuse náhle zasáhla vlna strachu. Nutkání odstrčit ji od sebe a stáhnout se zpátky do své ulity bylo téměř ochromující. Přinutil se přitáhnout si ji k sobě a pevně obejmout.

A pak ona byla ta neústupná, když mu rukama vklouzla kolem krku, přitiskla se k němu a žádala víc. Náhle představa, že se někomu zcela odevzdá – dobrovolně a bezvýhradně -  už vůbec nevypadala jako špatný nápad.

Pro Severuse bylo nekonečným překvapením, když se ráno probudil a našel Hermionu Grangerovou stále ještě zakutanou v posteli vedle sebe. Tohle byly věci, které se stávaly jiným mužům, ne jemu. Tušil, že podobné situace možná mají svá nepsaná pravidla, ale protože za živého Boha nemohl přijít na to, co se od něj očekává, vstal a uvařil hrnec kafe.

Byl docela vděčný, že Hermiona nebyla náročná. Ta žena bývala vdaná, pro Merlina, a Severus na krátký prchavý okamžik pocítil záchvěv strachu, že soutěží s Ronaldem Weasleym. Hermiona svým způsobem převzala vedení – ne jako panovačná vševědka, ale jako něžná milenka, která chce Severuse a jenom jeho samého. Celou noc čekal na odmítnutí, ale nikdy nepřišlo.

Zatímco se káva vařila, postavil se Snape do dveří od ložnice, aby nakouknul na spící Hermionu. Nikdy, za celá ta léta, kdy učil, ho nikdy nepřitahoval žádný student. Připadali mu všichni ufňukaní, nezralí a bolestně neznalí tvrdé reality života. Avšak tahle konkrétní bývalá studentka opakovaně prokázala svoji nezlomnost; už v prváku rozlouskla jeho pečlivě vytvořenou lektvarovou hádanku cestou za kamenem mudrců. A tak si Severus pomyslel, že vztah s Hermionou má vlastně jediný nedostatek: přívažek v podobě Harryho Pottera. Ale aspoň byl až za oceánem, takže to nebyla tak vysoká cena – aspoň do té doby, dokud zůstane na své straně Atlantiku.

Tak tohle byla láska.

Konvice na kávu zabublala, Severus se vrátil do kuchyně a nalil si pořádný hrnek.

 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 15.04. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 13. Volba Od: MichelleF - 05.09. 2016
Paráda!

Re: 13. Volba Od: arkama - 08.06. 2014
Suprovééé!!! dík tiberia, ja som celaá šťastná, že mám toľko zameškaného a môžem ísť hneď ďalej. Veľmi sa mi páčili Severusove vnútorné polemiky a rozhovory, krásny plynulý preklad.
Re: 13. Volba Od: tiberia - 10.06. 2014
Číst celý text naráz - nebo aspoň pár kapitol - je super, někdy jsou v povídce slabší kapitoly, nebo jen takový dějově nic moc překlenovací text a když to člověk čte najednou, ani mu to nepřijde, protože se hned vrhne na další kapitolu. Když má na další kapitolu po nějakém tom přešlapovacím textu čekat týden, už je to blbý.... to já teď totiž přemýšlím překladatelským mozkem nad těmi čtyřmi zbývajícími kapitolami do konce a odhaduju, jak budou působit jednotlivě... to ses trefila do tématu, na který zrovna myslím. Díky za komentík!!

Re: 13. Volba Od: mami - 08.06. 2014
Celkom ju chápem. Tiež by som rada niekedy sekla s robotou, zdrhla od reality a nechala sa unášat kludom jazera... A taktiež chápem jeho postoj k vztahom a jeho prekvapenie, že aj jeho by to mohlo postretnut...s Hermionou.
Re: 13. Volba Od: tiberia - 10.06. 2014
Fázi "seknout s prací" mívám taky, naštěstí/bohužel? mám i zdravý rozum, takže to nikdy neudělám.... Hermioně to přeju i závidím...Díky za komentář, mami!!

Re: 13. Volba Od: JSark - 28.05. 2014
To šlo rýchlo. Ale som zvedavá, kam sa to bude vyvíjať. Díky za preklad. :)
Re: 13. Volba Od: tiberia - 30.05. 2014
No, řekla bych, že pohoda nikdy dlouho nevydrží... Dík za komentík!!

Re: 13. Volba Od: solace - 27.05. 2014
Tiež predpokladám, že teraz dôjde k nejakému zvratu. Logika nepustí;-) Páčil sa mi rozhovor dvojice na móle: "Kde chceš být, Hermiono?" "Chci být tady s tebou?" a potom Severus maximálne flegamaticky zopakuje: "Chceš být tady se mnou." ) Už ju mal predsa držať v náručí a bozkávať do bezvedomia ) Lodičky darované miestnemu losovi ma pobavili tiež. Vďaka za preklad, tiberie.
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Myslím, že přes všechny něžné city to Severuse dost zaskočilo,možná i trošku vyděsilo. Ale naštěstí se vzpamatoval docela rychle a zvolil tu správnou reakci :-) Zvrat bude, na šťastný konec je prostě ještě moc brzo... Díky za komentář, solace.

Re: 13. Volba Od: teriisek - 25.05. 2014
Hermionino vyznání lásky mě ovšem dostalo, včetně těch omluv - ještěže má ve zvyku tak dlouho mluvit, nebo by se Severus taky nemusel vzpamatovat dostatečně včas. Nu, jsem zvědavá, kdo jim tu idylku naruší, nějak pochybuju, že by to bylo šťastně a bez překážek až do smrti... Že by Harry? Nebo Alma? Hm, uvidíme! Díky moc za překlad, budu se těšit na další kapitolu!
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Hermiona se do toho vrhla nebelvírsky po hlavě a vyplatilo se jí to, ale myslím, že dost riskovala... co kdyby Severuse vyděsila, nebo se jí rozhodl zbavit z nějakých podivně ušlechtilých důvodů... Chviličku si tu idylku užijeme, než jim autorka zas hodí do cesty nějakou tu životní překážku. Díky za komentář, teriisku!

Re: 13. Volba Od: scully - 25.05. 2014
Moc pěkná kapitolka. Hermiona prokázala svoji nebelvírskou odvahu a Severus jí odpovědel tím nejlepším způsobem. Jeho konstatování bylo kouzelné. Jsem zvědavá jak bude jejich vztah pokračovat,zatím to bylo skoro idylka a ty většinou netrvají věčně. Moc děkuji za překlad
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Máš pravdu, že idylky netrvají věčně a navíc je do konce ještě sedm kapitol, to je na šťastný konec ještě brzo... díky za komentář, scully!

Re: 13. Volba Od: Zuzana - 24.05. 2014
Takéto vyznania lásky... usmievam sa ako debílek. To bolo tak nemôžné ale zároveň nádherné:) som rada, že je Hermiona taká odvážna:) Severus urobil ráno to najlepšie čo mohol:D milujem ráno kávu do postele:D
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Hermiona byla rozhodně nebelvírsky odvážná! Já bych něco takového nikdy nahlas nepřiznala, rozhodně má můj obdiv! Díky za komentář, Zuzano!

Re: 13. Volba Od: MajaB - 24.05. 2014
Sláva, sláva, sláva! Tak konečně!  
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Konečně si to přiznali a dali se dohromady, že? Díky za komentář, MajoB !

Re: 13. Volba Od: Marti - 23.05. 2014
Nečekala jsem, že to Hermiona na Severuse takhle bez obalu vybalí, ale společný hotelový pokoj s Almou zřejmě udělal svoje. A je to dobře, bůhví, jak dlouho by Severusovi trvalo, než by se vymáčknul. Ovšem jeho elegantní reakce Chci tě políbit, ale nemůžu, když tak meleš. je pro mě nejkouzelnější věta z celé kapitoly. Doufám, že takovéhle perly budou i nadále. Jsem zvědavá, jak to s nimi bude pokračovat. Myslím, že na nějaký idylický vztah bez mráčků to nevypadá, na to mají oba příliš komplikovanou minulost. Tipuju, že se určitě někdo objeví, kdo ještě zamíchá kartami...
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Alma se nakonec ukázala jako docela užitečná osoba, kdyby Hermionu tak strašně netrápila, snad by se ani nedali dohromady. Díky za komentář, Marti.

Re: 13. Volba Od: arabeska - 23.05. 2014
Krásná milostná scéna, ta se musela překládat jedna báseň Závidím! Los s lodičkami A ó ano, jezero skutečně léčí. A pomáhám vylít si city... Jsem ráda, že se dali dohromady, nemohla jsem se toho dočkat! Díky za další kapitolu! ) 
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Ano, překládání milostné scény jsem si opravdu užila, autorka byla příjemně decentní. Taky jsem ráda, že se dali konečně dohromady a docela mě překvapilo, že ten první krok udělala Hermiona. Díky za komentář, arabesko.

Re: 13. Volba Od: TaraFaith - 23.05. 2014
WOW!!!!!! Já jsem moc ráda, že se konečne dali dohromady, ale tak nějak se bojím, že to ještě není to "šťastně až do smrti". Jsem moc zvědavá, kdo bude mít na triku napsané ZVRAT.  Mám takový pocit, že Harry může způsobit problémy, pokud se to dozví a to nechci ani přemýšlet o Weasleyových. Ale i tak doufám, že to spolu zvládnou. Moc díky za překlad.
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Souhlasím s tebou, že definitivně šťastný konec sedm kapitol před koncem je víceméně nepravděpodobný... ale víc neprozradím! A děkuju za komentář, TaroFaith!

Re: 13. Volba Od: denice - 23.05. 2014
Ta Alma musí být hypnotizérka, jinak si nedovedu představit, že někdo jako Hermiona by ji tak dlouho snášel. Scéna s lodičkami byla kouzelná - Hermioně došlo, že neexistuje zákon, podle něhož by musela nosit vysoké podpatky. Představuji si toho losa. A jsem ráda, že si ti dva všechno ujasnili. Díky.  
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
No, moje šéfová určitě není hypnotizérka a taky ji léta snáším, přestože je to rodná sestra Almy Hobbsové :-)) Ale nakonec vlastně nebyla tak úplně k ničemu, protože díky ní se Hermiona rozhoupala.... kdyby měla hodnou a vstřícnou šéfku, ještě kolem sebe se Severusem pořád obcházejí... Díky za komentář, denice!

Re: 13. Volba Od: Lupina - 23.05. 2014
Trnula jsem, jak autorka vyřeší projevení citů, a to Hermionino pravdivé přiznání je úžasné. Dospělé, a aspoň nedošlo na žádná nedorozumění. Skvělé, když nevíte, jak reagovat ráno poté, uvařte hrnec kávy Doufám, že Harry zůstane na své straně Atlantiku Krása to byla, moc děkuji za překlad
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Ten hrnec kafe a rozpaky mi k tomuhle Severusovi hezky ladily.... Jsem ráda, že se ti Hermionino vyznání líbilo...já jsem z něj bylo chvilku trochu na rozpacích, ale možná to byla jen čirá závist, protože já na jejím místě bych nikdy neměla odvahu to takhle vybalit. Děkuju za komentář, Lupino!

Re: 13. Volba Od: MIRA - 23.05. 2014
Táto poviedka je jeden z dôvodov, prečo mám rada piatky. Ďakujem za preklad.
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Tos mě moc potěšila, že se ti povídka líbí, díky, Miro!

Re: 13. Volba Od: marci - 23.05. 2014
Mé přirodymilovné srdce se sevřelo, když hermiona mrštila boty do lesa... Jako gesto dobrý, ale ví vůbec, jak dlouho se budou rozkládat?? Nicméně jinak mi srdce plesalo. Krásné... A jak Ti závidím ten závěr, kdy bylo řečeno vše, aniž bys musela překládat dvoustránkový podrobný popis milostného aktu. Jo, takhle nějak si to představuji "Chci tě políbil, ale nemůžu, když tak meleš", aneb jak umlčet ženu hm, takhle bych se nechávala umlčet také Krásna, díky za překlad, těším se na příští pátek
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Marci, tos naprosto přesně vystihla moje pocity!! Já jsem duševním zrakem viděla ty boty, jak se válí v krásném kanadském lese někde pod jedlí a říkala jsem si, že tohle nám tam autorka napsat nemusela. Jak říkáš, jako gesto možná dobrý... ale to je klidně mohla nechat zmizet, nebo narvat doma do kamen.... inu což... Nad postelovou scénou jsem si jako překladatelka dost lebedila.... a můžu důvěrně prozradit, že to byla nejsexuálnější scéna celé povídky, takže překlady detailů mi, k mé velké radosti, naprosto nehrozí... Díky za komentář, marci!!

Re: 13. Volba Od: lucky - 23.05. 2014
Nádherné, přesně něco takového jsem dnes po ránu potřebovala, díky.
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Jsem moc ráda, že ti kapitolka zpříjemnila ráno a děkuji za komentář, lucky!

Re: 13. Volba Od: zuzule - 23.05. 2014
Hezke, snad jim to nikdo a nic nepokazi. :)
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
No, uvidíme, jestli se ti přání splní... zasloužili by si to, že? Děkuji za komentář, zuzule.

Re: 13. Volba Od: Folwarczna - 23.05. 2014
Nebylo to nějaké krátké? Sotva jsemzačala číst, už byl konec. To je škoda! Za jak dlouho že je pátek?
Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Docela průměrná délka, kapitola Dopisy byla mnohem kratší.... ale pátek je tu cobydup, zase se v ději posuneme o kousek dál... Děkuji za komentář!

Re: 13. Volba Od: duch - 23.05. 2014
Ale děj se nám posunuje o něco dále...jsem zvědavá co přijde za zvrat....:-)  
Re: 13. Volba Od: MajaB - 24.05. 2014
..já doufám, že je žádná katastrofa nečeká, užili si už dost...
Re: 13. Volba Od: MajaB - 24.05. 2014Re: 13. Volba Od: tiberia - 27.05. 2014
Člověk vždycky uvažuje, čím to autor zkomplikuje, když je to moc idylka, že? Díky za komentář, duchu!

Prehľad článkov k tejto téme:

kailin: ( tiberia )04.07. 201419. Jít dál
kailin: ( tiberia )27.06. 201418. Jedenáct
kailin: ( tiberia )20.06. 201417. Vypořádat se s realitou
kailin: ( tiberia )13.06. 201416. Poslední rozloučení
kailin: ( tiberia )06.06. 201415. Odchod
kailin: ( tiberia )30.05. 201414. Všední život
kailin: ( tiberia )23.05. 201413. Volba
kailin: ( tiberia )16.05. 201412. Podpis smlouvy
kailin: ( tiberia )09.05. 201411. V zaběhaných kolejích
kailin: ( tiberia )02.05. 201410. Dopisy
kailin: ( tiberia )25.04. 20149. Do města
kailin: ( tiberia )18.04. 20148. Potřeba vrátit se
kailin: ( tiberia )11.04. 20147. Windigo
kailin: ( tiberia )04.04. 20146. Smutky
kailin: ( tiberia )28.03. 20145. Curriculum vitae
kailin: ( tiberia )21.03. 20144. Zachráněna
kailin: ( tiberia )14.03. 20143. Znovu proti sobě
kailin: ( tiberia )07.03. 20142. Nevítaný návštěvník
kailin: ( tiberia )28.02. 20141. Blesk z čistého nebe
. Úvod k poviedkam: ( tiberia )25.02. 2014Úvod