Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Had mistra lektvarů

Had mistra lektvarů 23, první část

Had mistra lektvarů
Vložené: Patolozka - 02.04. 2014 Téma: Had mistra lektvarů
Patolozka nám napísal:

The Potion Master's Snake - Had Mistra lektvarů

Autor: Winds of Water, Překladatelka: Patoložka; Beta-read: Lady Corten, Claire

http://www.fanfiction.net/s/4470157/1/The_Potion_Masters_Snake

Romance, Snarry, OOC

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by Winds of Water, czech translation was created by Patolozka.

ooOoo

Kapitola 23

První část

„Pan Potter,“ pronesl temný hlas líně, „mizerné. Gratuluji. Jestli hodlá ředitel přidat do své kolekce další trofej, pak musím trvat na tom, aby vám jednu nechal vyrobit. Jako největšímu omylu, který kdy prošel lektvary.“

Harry sledoval, jak svitek nesoucí obvyklé rudé urážlivé značky dopadl na jeho lavici. „Jistě se mu o tom zmíním, pokud na to přijde řeč, pane,“ odpověděl sklíčeně a popadl svitek, aby jej rozvinul, když se Severus se zavířením černého pláště přesunul kolem něj dozadu.

Hermiona si schovala úsměv pro sebe a namísto toho mu nakoukla přes rameno, aby se také podívala. „Ty tedy vážně víš, jak udělat svým odchodem dojem.“

„Nemáš ani tušení,“ ušklíbl se Harry a nechal svitek s klapnutím pergamenu srolovat. „Dramatičností budu soutěžit s Voldemortem, a pak je tu vždycky samozřejmě Brumbál. A dokonce i Snape se svou namíchnutou netopýří osobností tu a tam provádějící střemhlavý let. Udělat svým odchodem dojem, to je něco, v čem mám bohatou praxi.“

„Pottere! Odebírám Nebelvíru třicet sedm bodů za vaše vyrušování mumláním!“ zavrčel Severus a zazíral směrem na svého střapatého spratka.

Na to se Harry zvrtl na místě a otočil se dozadu. „Tohle je poslední den! Promoce je v sobotu, zítra! Nemůžete prostě odebírat takové nahodilé množství bodů!“

Severus skryl svůj úsměv za úšklebek. „Zkoušejte své štěstí a možná zjistíte, jak daleko zacházejí i školní tresty.“

Harry, jako vždy, neviděl v trestu žádný problém. Ale stejně tak věděl, že dostávat ochotně tresty každý den v týdnu by bylo podezřelé. Tak jenom zafuněl a znovu se otočil dopředu, huhlaje pod fousy něco o ďábelském parchantovi.

„Jsem si jistá, že je to proti Brumbálově školní politice,“ zamručela Hermiona.

„Hermiono,“ začal Ron, „tu nikdo kromě tebe nečetl.“

Když byl spolu s různými slovy povýšené kritiky vydán i ten poslední svitek, přesunula se třída k úprku. Tohle byl jejich poslední den v učebně lektvarů a oni už dychtili dostat se ven a užít si volno po poslední hodině.

Harry obvykle odcházel ihned, ale tentokrát otálel, dokud tam nezbyli jen on, Hermiona a Ron. Ti dva si s ním vyměnili jeden pohled, než se usmáli, rozloučili se s profesorem a ztratili se. Dveře se za nimi pevně zavřely.

Harry se otočil s úsměvem. „Bude ti scházet možnost mučit mě na hodině?“ zeptal se škádlivě, když k muži došel.

Severus zasténal, jako kdyby cítil opravdovou bolest, a pak Harryho přijal do náruče. „Ne,“ odpověděl upřímně a s výrazem podobným úšklebku. „Z mnoha důvodů. Včetně toho, že jsem šokován, že jsem tě zvládl učit tolik let, aniž bych získal jediný šedivý vlas.“

Harry si odfrkl a natáhl se, aby prstem pročísl hedvábné prameny černých vlasů; jeho oči k nim byly přitahovány. „Budu se muset víc snažit, až tady začnu pracovat.“

„Nesnesitelný spratku,“ zabručel Severus se zalíbením a sehnul hlavu, aby umístil na Harryho spánek polibek. „Možná budeš moje smrt, ale byl bych zatracen, kdybych nezemřel šťastný.“

„Nebo prostě nezemřel,“ navrhl Harry s veselým úsměvem a natáhl se, aby zajal jeho rty v náležitém polibku. Takovém, který je oba zanechal bez dechu a prahnoucí po sobě, i když nezapojili ruce. Nebylo by to prozíravé, když měla za několik minut dorazit další třída. „Prošel jsem, že ano? Mám na příští rok práci?“

Severus si odfrkl a pročesal prsty neposlušnou kštici vlasů, kterou tak zbožňoval. Harry díky tomu vždy vypadal tak rozcuchaně a na mladého muže byl kouzelný pohled. „Jen taktak. Takže, co kdybych těch třicet sedm bodů vrátil za to, že jsi dokázal další zázrak?“

„Jsi tak velkorysý,“ ušklíbl se Harry, „ale musíš uznat, že i když jsem se na hodinách tak úplně nesnažil, abych udržel zdání, moje pohromy měly kvalitu.“

Na to se Severus zachechtal, uchopil Harryho obličej do obou rukou a zvedl jej k rychlému polibku, díky kterému na něj mladší muž zavrčel. „Jen tvoje pohromy mohou mít nějakou kvalitu.“

Harry na něj zamrkal a odtáhl se, třebaže neochotně. „Uvidíme se po večeři. Snaž se nerozplakat příliš mnoho lidí.“

„Tak tedy jen třicet sedm,“ učinil Severus ústupek s ďábelským úšklebkem, zatímco sledoval, jak se Harry loudá pryč.

Harry pohlédl přes rameno a zasmál se. A pak se sehnul, popadl svoje věci a hodil si je na záda. „Vážně jsi velkorysý.“ Poté na něj krátce zamával, než prošel dveřmi ven.

Severus sledoval jeho odchod s úsměvem, takovým, který se okamžitě změnil na výsměšný, když se do učebny začala trousit další banda tupohlavců a vypadala oprávněně vystrašeně. „Bylo mi řečeno, že jsem ohledně známkování velkorysý, což znamená, že pokud obdržíte za T, máte štěstí, že jsem vám vaši úlohu vůbec vrátil.“ A když se studenti začali nepohodlně vrtět, započala jeho oblíbená část školního roku.

Někdy měl pocit, že je takový sadista.

Mezitím se Harry konečně dostal na hodinu profesorky McGonagallové, právě včas, aby se vyhnul otázkám o tom, kde byl. Protože i když byla tak nějak… v pohodě ohledně jejich vztahu se Severusem, stále měla v oblibě zbarvit se zajímavými odstíny, když kolem nich procházela, zatímco si povídali na chodbě.

A tak Harrymu uplynuly všechny jeho hodiny, jedna po druhé, zatímco sbíral známky, které potřeboval k ukončení školy. Ne, že by se nějak zvlášť obával o to, jestli dostuduje nebo ne, ale bylo příjemné mít v ruce nějaký skutečný důkaz.

Vynechal oběd, aby si mohl zalétat, takže v době večeře už měl hlad jako vlk. Dokonce tak velký, že mu až v půli jídla došlo, že by mohl trochu zpomalit a připojit se k veselé konverzaci u stolu, kde každý probíral své plány na prázdniny.

„Zastavíš se u nás tohle léto?“ zamračil se Ron na svého přítele. „Vážně bys měl, víš. Mamka jinak dostane absťák, že neuvidí svého drahocenného Harryho. Obávám se, že bude vážně nebezpečná.“

Harry se zachechtal. „Tvoje mamka byla vždycky nebezpečná,“ usmál se na svého přítele. „Zastavím se. Jakmile budu vědět kdy, pošlu Hedviku se vzkazem. Ještě si musím promluvit s Dracem, kdy by bylo nejlepší, abych přijel k nim.“ Jmenovaný zmijozel už před několika týdny konečně obdržel své dědictví a s tím i všechny malfoyovské nemovitostmi. „A taky se musím připravit na svou práci. Ale neboj, na návštěvu si najdu dost času. A tebe přijedu navštívit taky, Hermiono,“ řekl a zadíval se na svou přítelkyni.

Hermiona se na něj usmála. „Budeme se muset vydat po památkách, protože vím, že jsi Londýn vlastně nikdy neviděl.“

„Nemůžeš prostě říct Snapeovi, aby udělal plány za tebe?“ zauvažoval Ron se svou klasickou jednostranností.

„Nehodlám dopustit, aby se dotkl čehokoliv, co se týká studentské výuky soubojů.“ Harry se zachvěl. „Ten muž je na špatné straně hůlky postrach. Pořád si nejsem jistý, jak jsem celý ten výcvik s ním přežil.“

„A mimoto si Harry potřebuje řídit svoji kariéru sám, Rone,“ podotkla Hermiona.

„Jen jsem se zeptal.“ Ron zvedl konejšivě ruku.

Harry se zasmál a otočil se zpět ke svému jídlu.

Když se večeře chýlila ke konci, Harry se postavil, zatímco dopíjel svůj džus. Poté jej s dutým ťuknutím odložil a zamířil k učitelskému stolu. „Přijdu za vámi nahoru za chvíli. Jen si potřebuju promluvit s Brumbálem.“

A mezitím co jeho přátelé kývli a začali odcházet, Harry odešel za letitým čarodějem, který se na něj na uvítanou usmíval. „Harry, je všechno v pořádku?“

Harry přikývl. „Jen jsem vám chtěl dát vědět, že už jsem se rozhodl, kterou místnost bych chtěl. Říkal jsem si, že vám to sdělím teď, abych se pak mohl brzy začít připravovat.“ A když Brumbál přikývl, Harry se usmál. „Tu v chodbě na třetím podlaží… pamatujete si ji?“

Brumbálovi na to zajiskřily oči. „Ach, ano, vlastně nebyla na nic jiného nikdy používaná. A je dost velká.“

„Právě,“ ušklíbl se Harry. „A je plná určitých vzpomínek… víte, jak jsou nebelvíři sentimentální.“

„Jsi si jistý, že nechceš učebnu někde dole v podzemí?“ zeptal se Brumbál s nesnesitelnou jiskrou v těch jeho modrých očích.

Harry se zaculil, když uslyšel, jak se Severus přidusil svým pitím. „To je doména někoho jiného. Odvažuji se říct, že mu nad ní přenechám kompletní kontrolu.“

Teď už většina zaměstnanců, vyjma McGonagallové, se zájmem poslouchala, třebaže několik z nich bylo právě rozptýleno Severusovým dušením a pár z nich nebylo moc potěšeno, že to ve zdraví přežil. Zbytek zaměstnanců byl informován, že se k nim Harry na příští rok připojí jako kolega, takže když se Severus právě nedusil, dychtivě poslouchali, když se vedly diskuze o Harryho nadcházejícím zaměstnání.

„Tak tedy dobře. Dám pokyn, aby byla vyklizená,“ usmál se na něj Brumbál.

Harry naklonil hlavu na stranu. „Díky. A teď si myslím, že půjdu ještě na poslední chvíli někde způsobit chaos. Třeba vyplavit podzemí nebo tak něco.“ A s tím se ušklíbl a otočil se, aby se vzdálil.

Severus se za ním zlostně díval. „Proč jen mu dovoluješ, aby mě dál mučil, Albusi? Je to snad tvůj způsob, jak mě lstí donutit k rezignaci?“

Albus se zasmál a věnoval mu prohnaný úsměv. Úsměv, který se k němu nějakým zvláštním způsobem hodil. „Právě má v úmyslu vyplavit tvé podzemí. Kdybych byl tebou, šel bych ho zastavit. Neseber mu příliš bodů a pamatuj, žádné tresty.“

„Já mu něco provedu!“ zavrčel Severus, postavil se a prohnal se síní jako vichřice za Harry Potterem.

Byla to Poppy, která nakonec prolomila znepokojené ticho, jež se kolem nich usadilo. „Jestli dostane pana Pottera do nemocničního křídla, udělám z něj svou testovací krysu na nové vazektomické kouzlo.“

Abus se spolu s ostatními zachechtal.

Jen Minerva vyčerpaně zanořila hlavu do dlaně. „Jsem si jistá, že bude naprosto v pořádku.“

Harry čekal za rohem schodiště, které vedlo do málo frekventované části školy, a jakmile se Severus objevil ve výhledu, natáhl se, aby ho popadl a odvlekl ke vstupu. A pak si od něj ukradl polibek, aby ho udržel potichu, když muže zády přirazil ke zdi. No, tak potichu, jak Severus býval, když zažívali intimní chvíle. Ten muž se totiž projevoval dosti hlasitě a Harry to miloval. Když se nakonec kvůli vzduchu oddělil, jeho oči se nezbedně třpytily. „Už jsi skončil se svým moučníkem?“

„Tamtím moučníkem?“ zeptal se Severus hedvábně. „Nebo tímto?“ Načež si rukama Harryho přitáhl ještě o něco blíže. „Protože s tebou jsem ještě zdaleka neskončil.“

Harry se zasmál a obtočil paže kolem Severusova krku, zatímco si prsty pohrával s mužovými vlasy. „Obojím?“

„Ne… oběma,“ informoval jej Severus. „Avšak jestli jsi ochoten mě doprovodit do mých komnat, tak mohu s oběma skoncovat ve stejnou chvíli.“

„Byl bys se mnou hotový tak rychle? Jen několik hodin dnes večer a jsem už zastaralý?“ špulil Harry rty, zatímco se snažil nesmát či nepropuknout v chechot.

Severus se uchechtl a líbnul Harryho do vlasů. „S tebou nebudu nikdy hotový. Ale od zítra, no…“

Harry vzdal boj se svým smíchem. „Kolikrát už se u tebe v ranních hodinách ukázal a doufal, že tam najde nějaké svědectví o tom, že jsem tam strávil noc?“ zeptal se, maje jen hrubou představu o tom, kolikrát dorazil Severus do učebny naprosto rozčilený.

„Minimálně třikrát do týdne.“ Severus protočil oči při pomyšlení na svého zaměstnavatele. „Po zítřku by ho mělo být jednodušší oklamat.“

Harry udělal obličej. „No, uvidíme.“ A spustil paže ze Severusova krku, až rukama spočinul na mužově hrudi. „Už ses rozhodl, co máš v plánu udělat při odevzdávání diplomů?“

„Abych tě nechal se na to připravit?“ vysmál se mu Severus. „Ne, Harry, pokud se snad stane, že tě přede všemi zlíbám do bezvědomí a pak si tě přehodím přes rameno jako pytel brambor, abych si tě mohl odnést dolů do svých komnat, pak to nikdy nebudeš vědět dopředu.“

Harrymu se na tváři vyloupl úsměv. „Té první části bych věřil, ale té druhé ne.“

„Vážně?“ Severus na něj povytáhl obočí, zatímco se jeho oči nezbedně leskly.

„Zvláštní, že?“ mrknul na něj Harry. „Takže, mohli bychom se přesunout na ten moučníkovatý moučník? Obávám se, že u tebe dneska nebudu moct zůstat moc dlouho. Předpromoční párty a tak vůbec. Jsem si jistý, že se na to pamatuješ jen mlhavě, starý muži, ale je to tradice. A v současné době si takové věci dokážu i užít, takže bych se rád zúčastnil.“

Severus lehce plácl Harryho do týla, což mu od mladšího muže vyneslo smích. „Já nejsem starý.“

„Jinak bych tě ani nechtěl,“ zaculil se Harry a pak se natáhl, aby ho láskyplně políbil na tvář.

„Spratku.“ Severusovi by stačilo zařídit, aby Harryho nějak odtáhl pryč. Byl si jistý, že by za to Harryho rozhořčená reakce stála. No… pokud by sesbíral dostatek kuráže. I přes jeho odvahu tváří v tvář nebezpečí, hrozící smrti a svým sklonům dělat si vše po svém, když přišlo na Harryho… no, všechno bylo prostě jiné. S Harrym se cítil opět jako člověk, jako by pro něj bylo přijatelné být člověkem. A lidé byli smrtelní. Takže na chvíli zatlačil podobné myšlenky do pozadí, popadl Harryho za ruku a přinutil ho zacouvat do chodby. „Tak pojď.“

Harry se zaculil a nechal se odvést pryč, ale jakmile byli znovu na chodbě, rychle s mužem sladil krok. Při chůzi propletl jejich prsty, zatímco se sám pro sebe šťastně usmíval. Byly to jednoduché chvíle jako tato, kterých si doopravdy cenil. Jen být spolu. Šťastní. Jistě, už od Vánoc zažili rozumné množství nedorozumění, ale vždy se přes ně dostali. Koneckonců byli přece lidmi, kteří věděli, jak naložit s problémy. A poté, co je vyřešili, bylo vše zase tak jako předtím.

„Co máš s tím idiotským úsměvem?“ vyptával se Severus, když letmo pohlédl Harryho směrem.

Harry se usmál a zakroutil hlavou. „Nic podstatného.“ A věděl, že to Severus nechá být. Ten muž totiž věděl, že kdyby to tak nebylo, svěřil by se mu.

Netrvalo dlouho a octli se v Severusových pokojích, a Harry si, jako obvykle, zul boty, než zamířil do knihovny. „Jen ji rychle pozdravím.“

„To je asi dobrý nápad. Stále ještě je popudlivá dokonce i na tebe?“ zeptal se Severus, když se díval, jak Harry odchází.

„Chrání svá vejce, samozřejmě že je,“ ušklíbl se na něj Harry přes rameno. „To tys zařídil, aby je měla. Má dovoleno být popudlivá.“

Severus obrátil oči v sloup. „Samice.“

„Je to tvoje samice.“ Harry se přidušeně zasmál a zmizel v chodbě, která vedla do knihovny. Pak do té místnosti tiše vstoupil. Dveře za sebou jemně zavřel, než se připlížil k ubikaci. „Sorai?“ zvolal váhavě.

Naposledy, když tu byl na návštěvě, ho málem proti svému nejlepšímu přesvědčení kousla. A tak byl nyní uvážlivě opatrný, kdyby se potřeboval vzdálit. Samice kobry s nadílkou vajec byly extrémně nebezpečné, bez ohledu na to, kým jste byli.

Zůstaň tam,“ byla Soraina odpověď. „Kdyby ses ještě přiblížil, moje hormony nade mnou zase převezmou kontrolu.“

Harry poslušně zůstal, kde byl. „Jen jsem zaskočil zjistit, jak se máš. Mimo… no… však víš.“

Sorai posměšně zasyčela, než odpověděla tím, že se ochranářsky stočila kolem svých vajec. „Stále jsem šťastná. Budu mít zdravé potomky, cítím je.“

Harry se snažil neuvažovat nad tím, jak potěšený tím bude Severus. Zdravé přísady do lektvarů. Jo… tohle bude zahrnovat jeden z těch – tohle je to, co udělám s tvými potomky – rozhovorů se Severusem. A Harry bude připravený stát stranou s pytlem na mrtvoly. „Potřebuješ něco? Můžu ti to kdyžtak odlevitovat, jako to dělám jednou týdně s jídlem.“

Řekni mému majiteli, že bych si příště dala nějakou větší myš. Ještě stále se zotavuji a on mě krmí, jako bych se právě nestarala o snůšku vajec.“

Harry cítil, jak jeho ústa poškádlil úsměv. „Udělám to. Ještě něco?“

„Kdy budeš mít svoji snůšku vajec?“

Harryho tváře okamžitě nabraly odstín temné červené. „U nás to nejde. A i kdyby to šlo, je pro nás ještě moc brzy.“ A pro sebe si zamumlal: „Proč si všichni myslí, že bych to byl já, kdo by nosil naše dítě? Ačkoliv… asi by to bylo bezpečnější… Severus s hormonálními výkyvy by byl naprosto děsivý. Zabil by mě ještě dřív, než by se to dítě narodilo.“

„Zítra končí škola?“

Harry zamrkal a vytrhl se z přemýšlení. „Ano. Tvůj majitel a já to už po slavnosti nebudeme muset tajit.

„Kde je můj majitel?“

Schovává se,“ prozradil jí Harry a cítil zvrácené potěšení z toho, že tak učinil. „Je vyděšený, že bys ho okamžitě kousla. A z dobrého důvodu.“

Sorai se znovu syčivě zasmála. „Běž ho najít. Stejně budu chtít spát.“

Harry se usmál a napůl se otočil, než se zarazil. „Zítra se znovu zastavím, abych tě viděl. Dobrou noc, Sorai.“

Dobrou noc, Harry,“ zavolala za ním Sorai.

Harry opustil knihovnu a šel hledat Severuse. Našel muže sedět na gauči, už vysvlečeného jen do košile a kalhot. Vypadalo to, že v jedné ruce schovává šálek kouřícího nápoje, zatímco v druhé drží knihu. Harry se usmál a bez dalších okolků se rozkročený usadil Severusovi na nohách. „Ahoj.“

Severus se uchechtl a pak přetvořil svůj výraz na zamračený, když zvedl pohled od knihy, aby zazíral na Harryho. „Mohu ti být nápomocen?“

Harry tvář se okamžitě změnila na žalostně nevinnou, když zatahal za límeček Severusovy košile. „Trochu pozdě mi nabízíš pomoc, když je školní rok u konce, nemyslíš?“

Severus se ušklíbl a odložil knihu stranou, nestaraje se o to, že si nepoznamenal, kde skončil se čtením. „Och? Takže tohle je akademický rozhovor?“

Harry dramaticky zaláteřil. „Dobře,“ odvětil a začal couvat, aby vstal. „Asi bych se měl jít zeptat některého jiného profesora. Třeba takový Binns už je tu jak dlouho? Dvě století? Jistě má dost znalosti v…“ a jen sotva se stihl zasmát, než ho Severus umlčel polibkem.

Alespoň tedy v určitém smyslu umlčel.

Když se oddělili, Severus ho přišpendlil přísným pohledem. „Už nikdy nevyslovuj Binnsovo jméno ve spojitosti s tvými milostnými manévry,“ pokáral smějícího se puberťáka, než ho znovu celkem účinně umlčel. Jeho šálek s čajem se přesunul na podlahu, kniha spadla z gauče a pak Harryho přetočil pod sebe a přitiskl ho na pohovku.

Oba se smáli, když se kvůli vzduchu oddělili, ale pak byl Harryho chechot lehce utlumen, když se na Severuse uculil. „Ale fungovalo to tak dobře,“ dobíral si ho, protože věděl, jak moc majetnický ohledně něj Severus byl.

„Ovšem vážně nechutným způsobem,“ souhlasil Severus a pak se zeptal: „Kolik času ještě máme, než budeš muset jít?“

Harry se laskavě usmál a natáhl ruku, aby mu zastrčil za ucho pár uvolněných černých pramenů. „Minimálně hodinu.“

„Tak neztrácejme čas,“ ušklíbl se Severus a dovolil Harrymu, aby ho vtáhnul do další pátravé výměny rtů a potulných rukou.

Asi o hodinu později Harry postával u dveří, jednou rukou si urovnával šaty, zatímco druhou si omatlával vlasy – což byla zcela ztracená bitva.

Severus se s úšklebkem opíral o stěnu a sledoval ho. „Vypadáš dobře. A mimoto, neměl bys vypadat jako u vytržení?“

„O tohle tady nejde,“ zasmál se Harry a vzdal úpravu svých vlasy, když se sehnul k botám, aby si je obul. „Jde o to, že bych se rád vyhnul tomu, aby se každý zajímal o to, z koho jsem to tak u vytržení. Raději se s čímkoliv, co přijde, vyrovnám až zítra. Mám za to, že to bude daleko zábavnější.“

„To jistě,“ ušklíbl se Severus, a když k němu Harry zamířil, rád mu věnoval další dlouhotrvající polibek, než se konečně odtáhl. Ze strachu, že by se rozhodl, že se Harry té párty nezúčastní. „Dobře se bav.“

Harry přikývl a natáhl se vzhůru, aby mu ještě na tvář umístil jednu kratinkou pusu, než se otočil a odklusal ke dveřím. „Jistě ne tolik, jak se budu bavit zítra!“ zavolal a pak už byl pryč.

Severus ho sledoval odcházet a jemně se usmíval. Někdy mu to stále připadalo jako sen, to, že byl s Harrym. Že se do něj zamiloval. Ale byl to ten nejhezčí sen, který se stal skutečností, jaký kdy měl. S povzdechem se otočil a odkráčel zjistit, ve které pasáži knihy skončil se čtením.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: beruska1 - 18.03. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Krásná kapitola. Jsem zvědavá co Severus plánuje na závěrečné hostině. No bude to něco určitě typicky Severusovo. Líbí se mi rozhovor Sorai a Harryho. Těším se až budou malí hadi vylíhnutí.

37 bodov ma pobavilo:D Mám rada rozhovory Harryho so Sorai :) a ešte viac chvíľky Harryho so Severusom. Som zvedavá na to prekvapenie, čo chystá Severus na záver roka. Ďakujem za preklad.

"Odebírám Nebelvíru třicetsedm bodů za vyrušování mumláním." Severus je opravdu kreativní. Stejně tak se mi líbí "Jsem si jistá, že je to proti Brumbálově školní politice" a "Tu kromě tebe nikdo nečetl". Hvězdou kapitoly je samozřejmě Sorai a její snůška. Nějak mi uniklo, s čím ji to Severus zkřížil, s něčím ze Zakázaného lesa? Jedna malá myš týdně? Styď se, Severusi, skrblíku jeden! Hadi se myslím krmí jednou za čtrnáct dní a kobra velikosti Sorai by přivítala několik vypasených potkanů. Díky.

Prehľad článkov k tejto téme:

Winds of Water: ( Patolozka )09.04. 2014Had mistra lektvarů 23, druhá část - závěr
Winds of Water: ( Patolozka )02.04. 2014Had mistra lektvarů 23, první část
Winds of Water: ( Patolozka )27.03. 2014Had mistra lektvarů 22, třetí část
Winds of Water: ( Patolozka )24.03. 2014Had mistra lektvarů 22, druhá část
Winds of Water: ( Patolozka )12.03. 2014Had mistra lektvarů 22, první část
Winds of Water: ( Patolozka )08.03. 2014Had mistra lektvarů 21, druhá část
Winds of Water: ( Patolozka )27.02. 2014Had mistra lektvarů 21, první část
Winds of Water: ( Patolozka )20.02. 2014Had mistra lektvarů 20
Winds of Water: ( Patolozka )12.02. 2014Had mistra lektvarů 19
Winds of Water: ( Patolozka )05.02. 2014Had mistra lektvarů 18
Winds of Water: ( Patolozka )01.02. 2014Had mistra lektvarů 17
Winds of Water: ( Patolozka )22.01. 2014Had mistra lektvarů 16
Winds of Water: ( Patolozka )12.01. 2014Had mistra lektvarů 15
Winds of Water: ( Patolozka )21.11. 2013Had mistra lektvarů 14
Winds of Water: ( Patolozka )24.10. 2013Had mistra lektvarů 13
Winds of Water: ( Patolozka )10.10. 2013Had mistra lektvarů 12
Winds of Water: ( Patolozka )17.09. 2013Had mistra lektvarů 11
Winds of Water: ( Patolozka )03.09. 2013Had mistra lektvarů 10 3/3
Winds of Water: ( Patolozka )20.08. 2013Had Mistra lektvarů 10 2/3
Winds of Water: ( Patolozka )06.08. 2013Had mistra lektvarů 10 1/3
Winds of Water: ( Patolozka )30.07. 2013Had mistra lektvarů 9
Winds of Water: ( Patolozka )23.07. 2013Had mistra lektvarů 8
Winds of Water: ( Patolozka )16.07. 2013Had mistra lektvarů 7
Winds of Water: ( Patolozka )09.07. 2013Had Mistra lektvarů 6
Winds of Water: ( Patolozka )01.07. 2013Had mistra lektvarů 5
Winds of Water: ( Patolozka )24.06. 2013Had Mistra lektvarů 4
Winds of Water: ( Patolozka )18.06. 2013Had Mistra lektvarů 3
Winds of Water: ( Patolozka )10.06. 2013Had mistra lektvarů 2
Winds of Water: ( Patolozka )03.06. 2013Had mistra lektvarů 1
. Úvod k poviedkam: ( Patolozka )30.05. 2013Had mistra lektvarů - úvod k povídce