Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Post Tenebras, Lux

Post Tenebras Lux - 3.

Post Tenebras, Lux
Vložené: Lupina - 11.02. 2014 Téma: Post Tenebras, Lux
Lupina nám napísal:

Autor: Loten              Překlad: Lupina          Beta: marci                Banner: solace

Originál: http://www.fanfiction.net/s/6578435/3/Post-Tenebras-Lux

Rating: 16+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 3

„Doubt grows with knowledge.“

 

„Pochybnost roste s věděním.“

 

von Goethe

XXX

Když se Hermiona o týden později vrátila, našla jej stát vedle karavanu a kouřit cigaretu. Nezdál se nijak zvlášť překvapený, že ji vidí; jedinou reakcí bylo lehké přimhouření očí při jejím přibližování. „Nevěděla jsem, že kouříte,“ poznamenala v nedostatku jiného tématu k hovoru.

„Začal jsem ve čtrnácti,“ odvětil. „Pak jsem si uvědomil, jaký záchvat melodramatické dospívající stupidity to je, a nechal toho. Znovu jsem začal v posledním roce války; koneckonců jsem byl pod velkým stresem,“ dodal suše. „Předpokládám, že jste přišla položit další otázky?“

„Obávám se, že ano. Ačkoliv zatím jsem o vás nikomu dalšímu nic neřekla. Je vhodný čas?“

„V tyto dny nemám nic než volno,“ zamumlal. „Budete muset počkat, až skončím s tímto. Vevnitř nekouřím, a moji sousedé jsou všechno mudlovští turisté, kteří by neměli vyslechnout tento druh rozhovoru.“ Přikývla a opřela se o bok karavanu, sledujíc jej koutkem oka; vypadal lépe než při jejich posledním setkání, mnohem čilejší. S výdechem tenkého oblaku kouře střelil pohledem k ní a oči mu trochu ztvrdly. Odvrátila se; zdálo se, že je v méně spolupracující náladě.

Za pár minut zamáčkl cigaretu o bok karavanu a hodil nedopalek do čehosi, co leželo vedle schůdků a vypadalo jako láhev od vína do poloviny plná vody. Otočil se, a aniž by na ni pohlédl, vešel dovnitř; potlačila povzdech a následovala jej. Zavřela za sebou dveře a říkala si, zda za posledních deset let zapomněl základy slušného chování, či zda je vůbec někdy měl.

„Co dalšího si přejete vědět?“ zeptal se. Při jejím vstupu vždy přítomné rádio hrálo; hlasitost mírně upravil, než se uvelebil do pohovky jako předtím. Hermiona při sedání na židli pohlédla na přístroj.

„Musíme to nechat puštěné?“

„Ano,“ stroze odvětil a s nechutí ztlumil hlasitost o další stupeň. Pak se na ni netrpělivě podíval. Dnes zřejmě neměl v úmyslu se tak snadno zpovídat. „Jaké další otázky máte, slečno Grangerová? Sice mohu mít neomezeně volného času, ale jistě jej nechci trávit rozhovorem s vámi.“

„S kým byste tedy rád mluvil?“ vyzvala ho. „Kdo jste si myslel, že vás najde?“

Rty se mu stočily. „Myslím, že ode mne bylo nedbalé očekávat, že mě ta nesnesitelná vševědka nebude i nadále trápit,“ odpověděl trpce. V odpověď obrátila oči v sloup a nenechala se zastrašit, když se chladně zeptal. „Proč ten náhlý zájem o můj život?“

„Není tak náhlý,“ opravila jej tiše, cítíc, že toto je důležitá otázka. „Dlouho jsme vás hledali. Když jsme nenašli žádnou stopu, pátrání bylo ukončeno, dokud jsem vás neviděla v Londýně a nezjistila, že jste živý a mělo by být snazší vás nalézt. Ačkoliv nevím, proč… Proč teď, po tolika letech?“

Pokrčil jedním ramenem, ale nepodíval se na ni. „Mám své důvody.“

„Proč jste za námi nepřišel už dřív?“ zeptala se tiše.

Snape protočil očima. „Dokonce i já vám přisuzuji inteligenci, slečno Grangerová, i když zdráhavě. Použijte ji. Jaká by podle vás byla reakce, kdybych se vrátil? I se známostí mých skutečných pohnutek? Pokud bych nebyl popraven hned při prvním objevení, v krátké době bych se ocitl v Azkabanu. Od té doby, co mě tam drželi po první válce, absolutně netoužím si tuto zkušenost zopakovat.“

„Dobrá,“ připustila. „Ale později?“

„Reakce by byla stejná. A nepochybně bude, jakmile se rozhodnete, že máte všechny své odpovědi a informujete celý zbytek světa.“

„To nemůžete vědět.“

„Ne?“ zeptal se s pronikavě se třpytícíma očima. „A přesto byl můj dům do základů vypálen.“ Nedokázala potlačit ucuknutí a on se ušklíbl. „Ano, vím to. Pokusil jsem se vrátit pro zásoby a našel jsem trosky.“

„Omlouvám se.“

„Za co?“ zeptal se. „Vy jste to nespáchala. To místo stejně bylo ohyzdné.“ V sarkasmu však chybělo srdce; muselo jej to bolet. „V každém případě nebyl žádný důvod zničit dům kvůli totožnosti jeho majitele. Vzal jsem to jako varování všeobecného světového mínění ke mně a odebral se schovat.“

„To chápu,“ zdráhavě přiznala. „Ale jestli věříte, že vás tak nepřátelsky přijmou, proč jste vyšel z úkrytu? Jakkoli jste unavený ze své vlastní společnosti, jistě byste si nemyslel, že to stojí za risk.“

„A, samozřejmě, vy jste expert na způsob mého myšlení,“ protáhl s hněvem zářícíma očima. „Vy, jedna z těch, kdo nejvíc pracovali proti mně; jedna z těch, kdo mi život jen ztěžovali; jedna z těch, kdo byli připraveni uvěřit tomu nejhoršímu o mně.“

No, tak to je Snape, kterého jsem čekala. „Máte pravdu,“ přiznala tiše. „Ale vy jste si věci ztěžoval sám, pane. Způsobil jste, že pro nás bylo velice snadné o vás špatně smýšlet.“

Na moment zuřivost v jeho očích hrozila přerůst v násilí, když po ní střelil pohledem téměř čiré nenávisti; pak jej ale napětí náhle opustilo a skutečně se zasmál drsným, ostrým, tvrdým zvukem plným hořké ironie. „Ano, myslím, že to jsem udělal, že? Chytil se do vlastní pasti, tak se to říká, že?“

Ujištěná, že na ni není tolik naštvaný, jak se zdálo, sebrala znovu rozum do hrsti; jeho rtuťovité změny nálad byly přinejmenším znepokojující a ona se potřebovala soustředit. „Neodpověděl jste na moji otázku, pane.“

„Ne, neodpověděl,“ souhlasil. „Vzpomínám, že jsem vás při vaší poslední návštěvě žádal, abyste mi přestala říkat ‚pane‘. Nejsem vaším učitelem už hodně dlouho.“

„Mám vám tedy říkat Tobiasi?“ popíchla jej.

Zatvářil se. „Rozhodně ne,“ odvětil, ale nic víc k mimořádně zjevné volbě přezdívky nepoznamenal.

Hermiona zaváhala. „Pak tedy, Severusi?“ navrhla opatrně, nejistá důvěrností, kterou to nepřímo vyjadřovalo, ale věděla, že jej nemůže oslovovat pane Snape, aniž by se cítila přihlouple.

Černýma očima mu cosi bliklo, ačkoliv neuměla říct, co to je. Lhostejně pokrčil rameny a odvrátil se, jako by to bylo naprosto nedůležité. „Pořád to je mé jméno.“

Mírně kývla a přemýšlela, jakou otázku položit. Zjevně jí neřekne, proč se rozhodl vyjít z úkrytu. „Víte, co se stalo na konci války?“ zeptala se.

„Částečně. Probral jsem se asi minutu před smrtí Pána zla, takže toho jsem si byl vědom. Bylo by náročné si to nechat ujít,“ dodal zamyšleně a znovu si třel levou ruku – přemítala, zda si je vědom toho, že to dělá.

„Cítil jste to?“

Ponuře přikývl. „Ano, cítil.“ Po chvíli změnil téma a vrátil se k její dřívější otázce. „Ukradl jsem výtisk Denního věštce krátce po tom, co se to všechno stalo, možná tak asi o týden, dva později. Vím, kdo zemřel a koho uvěznili, a jen něco málo víc než to. Od návratu do Británie jsem odebíral noviny, takže o současném dění jsem informován lépe.“

„Chtěl byste vědět něco o tom, co se stalo po… ukončení vašeho zapojení?“ zeptala se nejistě.

„Jaký to má teď význam?“ odpověděl tiše, zjevně ponořený do studia svého rukávu. Po dlouhé chvíli zvedl oči k jejím a ona viděla, že to chce vědět, ale nikdy se nezeptá. Zhluboka se nadechla a začala vyprávět, začínajíc od jejich odchodu z Chroptící chýše.

Během příběhu Snape nijak nereagoval. Zdálo se, že sotva poslouchá, ale byla si jistá, že se soustředí na každé slovo. Když zmlkla, nějakou dobu zíral zamyšleně do zdi a po chvíli se mu rty stočily do úsměvu, který nezasáhl oči. „Přál bych si vidět Belinu tvář, když si uvědomila, že ji zabila krvezrádkyně,“ pronesl tiše.

Navzdory sobě se Hermiona tiše zasmála. „Musím přiznat, že to byla docela podívaná,“ souhlasila. Pokývl a stále zíral do zdi.

„A přál bych si vidět jeho tvář, když se dozvěděl, že jsem ho zradil,“ dodal s náhlou divokostí v hlase a planoucíma očima; nebylo třeba se ptát, koho myslí. „Jestli něčeho lituji, pak že jsem se mu nemohl postavit a říct mu do očí, co si o něm skutečně myslím.“ Frustrace a nenávist se jasně značily v hlase, který klesl téměř do zabručení. Ani si neuměla představit, jaké to muselo být sloužit někomu, ke komu cítíte tak intenzivní strach i nenávist.

„Harry zajistil, aby se dozvěděl,“ pronesla tiše, připomínajíc si kamarádovo vrčení: „Severus Snape nebyl tvůj člověk.“

Neodpověděl, ten hrozný, planoucí hněv odezněl – nebo byl potlačen – a zanechal jeho tvář stejnou jako předtím. „Děkuji, že jste mi to povyprávěla,“ pronesl nakonec trochu škrobeně.

„Zasloužil jste si to vědět,“ odvětila velmi tiše. „Nebýt vás, nikdy by se to nestalo.“

Oči se mu mírně rozšířily, něco nepojmenovaného se mísilo v těch temných hlubinách, než se ušklíbl: „Jak dojemné. Neplýtvejte na mě sentimentem, slečno Grangerová; téměř jsem dokázal zapomenout, že jste Nebelvírka.“

S podezřením, že potřebuje čas na zpracování toho, co mu řekla, vstala. „Měla bych jít. Mohu vás znovu navštívit?“

„Stále další otázky?“ zeptal se ponuře.

„Ano, jednu či dvě.“ Odmlčela se. „Řekla bych, že si s vámi v určité fázi bude chtít promluvit Harry,“ pronesla opatrně. Pod okem mu zacukal nerv, když se téměř neznatelně napjal. Aniž by musel říct, že to ještě není možné, pochopila. „I když ještě nějakou dobu ne,“ pokračovala. „Také si potřebuje zvyknout. Vrátím se příští týden, pokud je to tak v pořádku.“

„Dělejte, jak je libo,“ odpověděl kousavě. „Stejně přijdete.“ Rozhodla se na to neodpovědět, protože kdyby byl skutečně proti tomu, velmi snadno by ji zastavil.

„Pak tedy na shledanou… Severusi.“

XXX

„Tak jak to šlo tentokrát?“

„Byl víc jako své staré já,“ odpověděla Hermiona s protočením očí a pousmáním při té vzpomínce. „Méně hovorný a mnohem sarkastičtější. Bylo to skoro jako ve třídě.“

„Takže už není nemocný?“

„Ne, pokud to byl ten problém. Mohla bych se ho zeptat příště. Chtěla jsem už dnes, ale neměla jsem na to úplně odvahu.“

„Příště?“ zopakoval Harry.

„Ano. Většinu dneška jsem mu vyprávěla o tom, co se stalo po našem odchodu z Chroptící chýše. Poznal, když padl Voldemort, a zjistil, kdo zemřel. Ale to bylo vše, co o konci války věděl, tak jsem mu pomohla vyplnit mezery.“ Zopakovala detaily rozhovoru.

„A vrátíš se tam?“ zajímala se Ginny.

„Ano. Zjistila jsem, co celou tu dobu dělal a proč se nevrátil – teda částečně, ačkoliv rozhodně není nijak ochotný to sdílet. Pořád chci zjistit, co se s ním stalo. Jak moc kvůli nám trpěl.“

Nastalo nepříjemné ticho, než Harry pomalu přikývl. „To je v pořádku. I když myslím, že potom to už budeme muset začít říkat ostatním.“

„Vím. Budu se snažit zjistit, co chce, proč se vrátil zrovna teď. Ne, že bych čekala, že mi to řekne, ale mohla bych na něco přijít.“

„Ty si to užíváš, viď?“ zeptala se s úsměvem Ginny. Hermiona se zazubila.

„Vlastně ano. Teď, když mi nemůže dát trest, je s ním dohadování mnohem zábavnější.“ Na to se všichni rozesmáli a Harry vztáhl ruku, aby se dotkl její paže.

 „Jsem rád, že jsi jej našla. Máš pravdu, že mu za vše dlužíme. Možná teď můžeme začít ten dluh splácet.“

„Pokud nás nechá.“

XXX

Když se příštího týdne zase objevila, byl opět venku a vrtal se v jednom kole otlučeného džípu. Při jejím příchodu vzhlédl a trhl hlavou směrem ke karavanu; pochopila a vešla dovnitř. Využila příležitosti, aby vypnula rádio a sledovala z okna jeho práci, kdy dřepěl celou vahou na levé noze a pravou, téměř nepohyblivou, měl nataženou nešikovně na stranu.

Po několika minutách pomalu vstal, protáhl si záda a zahýbal rameny, než se kulhavě vydal za ní. Podrážděně se na ni podíval, zapnul zase rádio a ona povzdechla. „Nemůžete ho nechat tak?“

„Ne,“ odpověděl krátce. Po chvilce stroze dodal: „Je to… nutné.“

„Nutné?“ zeptala se zmateně. „Ani to dobře neslyšíte.“

Přikývl a po dlouhé chvíli neochotně vysvětlil. „V těchto dnech nemám rád ticho. Zvuk na pozadí mě… pomáhá rozptýlit. Zabrání… mi to vracet se k věcem, nad kterými nechci přemýšlet.“ Hermiona to zpracovávala. Rozpačitě dodal: „Jestli máte námitky k hudbě, mohu změnit stanici.“

„Ne. Je to v pořádku. Jen nejsem zvyklá na hluk v pozadí, to je vše.“

Znovu přikývl a odvrátil se, přešel ke dřezu, aby si umyl ruce. Po chvíli se zeptal se zábleskem svého obvyklého sarkasmu: „Takže co je předmětem dnešní várky otázek?“

Zhluboka se nadechla a položila otázku, která mohla vše zničit. „Co s vámi bylo při mé první návštěvě?“

Zamračil se. „Nevím, co máte na mysli.“

„Myslím, že víte,“ přitlačila. „A myslím, že jste doufal, že si nevšimnu.“

„Nechci o tom mluvit,“ odpověděl Snape krátce. Jeho vynucující tón podtrhl ta slova; bylo to nebezpečné téma.

Po celá léta – spolu s ostatními bradavickými studenty – musela poslechnout ten tón a naprosto okamžitě zmlknout; i teď to chtělo veškerou odvahu, aby statečně odvětila: „No, zopakuje se to dříve či později, pokud to nebyl ojedinělý incident, takže to někomu budete muset říct.“

„A tím někým byste měla být vy?“ ušklíbl se.

„Teď se ptám já,“ podotkla.

Během dlouhého ticha, které následovalo, vycházel jediný zvuk z rádia v rohu. Po tom, co se zdálo jako věčnost, jim mlčky nalil pití a šel do obývacího pokoje; následovala jej, tak jako on se usadila do křesla a čekala.

„Nebyl to ojedinělý případ,“ nakonec přiznal a se vzdáleným výrazem zíral na zeď za ní. „S rizikem, že to bude znít jako klišé, zastihla jste mě ve špatný den. Ačkoliv přesnější by bylo, že jste mě zastihla v následcích několika špatných dní.“ Nezdálo se, že věnuje pozornost tomu, co říká; měla dojem, že se zahloubal nad čímsi jiným. „Mám předpokládat, že dnešní otázky budou všechny o mém zdraví?“ zeptal se odměřeně.

„Ano,“ přiznala.

Povzdechl si, zavřel oči a sevřel si kořen nosu. „Proč musím být vždycky zahnaný do kouta?“ zamumlal. Ta otázka zjevně nebyla namířena na ni, takže Hermiona mlčela a čekala, až si probere to, co jej znepokojuje. Aniž by otevřel oči, promluvil na ni hlasem tvrdým a úsečným. „Budu k vám upřímný, jelikož nevidím jinou možnost. Než začnu, chci vaše slovo, že nebudete opakovat, co vám řeknu.“

„Mé slovo?“ zopakovala nejistě.

„Ano. Nepožaduji přísahu, pouze váš slib, že to nikomu nebudete opakovat. Ať už mám o vás mínění jakékoliv, jste alespoň upřímná,“ dodal ve slabém pokusu o své obvyklé opovržení.

„Nemohu nic slibovat, když nevím, co mi řeknete,“ protestovala.

„Ujišťuji vás, že se to týká jen mého zdraví a důvodů, proč jsem vyšel z úkrytu, nic víc. Vaše slovo, slečno Grangerová, jinak je konec rozhovoru.“

Bez ohledu na jeho dřívější poznámku o nemožnosti jiné volby, i když pokud by to byla pravda, pak by nebyl v pozici klást si podmínky, pár minut o tom přemýšlela. Spíše než zlost ze zdržování, lesk v jeho očích značil schválení její opatrnosti. Cokoliv musel říct, jednoznačně to pro něj bylo důležité a zjevně o tom s nikým jiným mluvit nechtěl. Proč já? To proto, že jsem zde? To může vyřešit později. „Máte je mít,“ řekla mu nakonec.

Snape jen přikývl. „Dobře. Nepřerušujte mě, dokud neskončím, pokud mohu prosit.“ Zhluboka se nadechl a vypadal, jako by zvažoval, co říct; očividně tento rozhovor ještě neplánoval, pokud vůbec někdy. „Když jste mě poprvé uviděla,“ pomalu začal, „právě jsem ukončil kůru velmi silného léku pro léčení epizod skrytého onemocnění. Léčba je můj vlastní vynález a má mnoho nešťastných nežádoucích účinků; jak jste viděla, ovlivňuje mi nálady a řeč. Svým způsobem právě tyto nežádoucí účinky jsou důvodem, proč se již neskrývám; léčba již není efektivní. Bez obalu, potřebuji zdroje pro vývoj něčeho lepšího.“

Krátce na ni pohlédl, než vrátil zrak ke stěně. „Bezpochyby vás zajímá, co je zač ta nemoc. Nemohu vám to říct, protože to nevím. Ovlivňuje to můj nervový systém a případně i jisté části mého mozku. Většinu času jsem na tom stejně jako dřív. Příležitostně se mi dějí, nazývám to, epizody; mírné epizody nejsou víc než slabé svalové křeče v levé paži a dlani a určitá ztuhlost prstů. Těžké epizody jako ta, ze které jsem se zotavoval při vaší návštěvě, mohou obsahovat výpadek vědomí, dočasné lokální ochrnutí, těžké svalové křeče, které se mohou vyvinout do záchvatů, úplnou ztrátu koncentrace a řeči, zlé migrény, nebo kombinaci všech těchto příznaků.“

Nastalo další ticho, ale nezdálo se, že domluvil. Po čase pokračoval: „Epizody teď nejsou častěji, než tomu bylo po válce, ale ty lektvary, které jsem k léčbě užíval, již nefungují, jak by měly. Vytvořil jsem si odolnost. Snažím se vyvinout alternativu, ale potřebuji přístup k pořádné laboratoři a širokou škálu surovin a ne být limitován tím, co mohu sám vypěstovat. To proto jsem vyšel z úkrytu, slečno Grangerová; nemám na vybranou.“

Nebyla si jistá, co je horší; co jí právě řekl, ten tón hlasu naprosto bez emocí, či ten bezútěšný pohled v jeho očích, když teď zíral do zdi. S chvěním se snažila vymyslet něco inteligentního. „Ten… třes,“ pronesla opatrně. „Zní to podobně jako následky kletby Cruciatus. Mohla by tím být… tato nemoc způsobena? Pravděpodobně jste jí byl vystaven vícekrát než kdokoliv jiný.“

„Pravděpodobně,“ souhlasil s přikývnutím. „Dovedu si představit, že kořeny tkví v tom, spolu s ostatními kumulativními následky jiných kleteb a zranění. A Longbottomovi jsou důkazem, že Cruciatus ovlivňuje mozek.“

„Frank a Alice zemřeli před sedmi lety,“ řekla mu tiše, „po sobě během pár týdnů.“

„Dobře,“ po chvíli stroze odvětil. „Nikdo by tak neměl žít.“

Znělo to necitlivě a bezcitně, ale soukromě s ním Hermiona souhlasila, alespoň trochu. Napadla jí možnost jeho účasti při Belatrixině a Skrkově mučení dvou bystrozorů až do jejich zešílení. Zachvěla se a odtlačila tu myšlenku stranou. Než ji napadla další otázka, přesunul pohled ze zdi na ni, oči najednou plné úmyslu.

„Víte o následcích Cruciatu. Ty jsou vzácné, slečno Grangerová…“ Oči se mu zúžily, když si prohlížel její tvář. „Potter ne, pokud by někdo dokázal projít nepromíjitelnou bez úhony, byl by to on…“ Zostra se nadechl. „Kdy jste byla mučená?“

No, tohle bylo nepříjemné. Bude trapné, pokud před ním nedokáže udržet žádné tajemství. Nemyslela, že použil nitrozpyt; prostě byl dobrý ve čtení lidí. „V posledním roce,“ dodala tiše. „Když nás drželi na Malfoy manor. Bylo to jen jednou, ale zřejmě to stačilo.“

„Postihuje to lidi různě,“ zamumlal nepřítomně s očima stále zvědavýma. „Kdo to byl?“

Záleží na tom? „Belatrix Lestrangeová.“

V černých očích mu zajiskřil hněv a odvrátil se. „Lituji mnoha věcí z mé minulosti,“ pronesl nakonec. „Ale jedné želím nejvíc. Že jsem ji nezabil, když se mi naskytla příležitost.“ Dýchal pomalu, hněv vybledl do jeho obvyklé bezcitné masky. „Zdá se, že Beliny oběti jsou náchylnější na následné efekty, pokud přežijí.“

„Proklela vás?“ zeptala se překvapeně Hermiona.

„Často,“ odvětil suše. „Byla vykonavatelem Pána zla, pokud se toho nechtěl osobně zhostit.“ Ten nebezpečný tón hlasu byl zpět. Tentokrát Hermiona poslechla; toto nebylo předmětem jejich hovoru a ona chtěla pokračovat. „Jak závažné jsou vaše záchvaty?“ otázal se.

„Po tom, co jste popsal, ne moc. Svalové křeče, občas mírná bolest hlavy. Nikdy netrvají dlouho a nestává se to často. Jsou…“

„Nepříjemné,“ suše navrhl. Pochmurně přikývla, oceňujíc to ironické podcenění při volbě slova. Neklidně se zavrtěl, než vstal a přešel do kuchyně, aby se probral skříní. Přinesl malou lahvičku naplněnou mléčně modrým lektvarem a podal jí ji. „Toto pomůže. Jestliže jsou záchvaty mírné, pravděpodobně je to zastaví úplně.“ Na okamžik k ní střelil hodnotícíma očima; říkala si zmateně, co to dělá, ale dozvěděla se to po chvilce, jakmile znovu promluvil. „Pro někoho vaší výšky a váhy bych řekl, že tři kapky denně, dokud nebude lahvička prázdná. Pokud by záchvaty pokračovaly, mohu poskytnout víc. V tyto dny mi trochu pomohl.“

„Děkuji,“ odpověděla tiše a opatrně si vzala flakonek z jeho ruky. Měl chladivé prsty. Opatrně lahvičku otevřela, přičichla a pak zvedla kapátko ke rtům; chutnalo to divně a zvláštně to připomínalo antiseptikum.

Správně si vyložil její výraz a ironicky poznamenal: „Chuť je další politováníhodnou vlastností, kterou jsem neměl šanci změnit.“

„I tak děkuji,“ zopakovala, pečlivě utěsnila lahvičku a vložila si ji do kapsy. „Vaše záchvaty…“ začala váhavě. „Jsou… progresivní?“

„Myslíte, jestli mě bez lepší léčby nakonec zabijí?“ zeptal se bez obalu. „Nevím. Možná. Proto má přítomnost v místě, kde bych mohl být nalezen.“

Měl by požádat o pomoc. Ale věděla, proč tak neučinil; pohled v jeho očích to vše prozradil. Nevěřil, že by mu někdo pomohl, a dokonce i teď byl tak hrdý, že odmítal přiznat slabost. Pokud jej znepokojovala vyhlídka na umírání, nedal to najevo. „Co potřebujete?“ zeptala se stejně bez obalu.

Proběhlo jím viditelné zachvění a na chvíli získal zvláštní výraz; téměř udivený, jako by nečekal její pomoc, s nádechem čehosi jako lítost. „Laboratoř. Přístup ke všem ingrediencím, které potřebuji. Ochranu, zatímco budu pracovat.“

„Ochranu?“

„Většina lidí při zaslechnutí informace, že jsem naživu, nezareaguje mírně iritující zvědavostí, slečno Grangerová,“ odvětil suše. „Budou mnohem spíš naklonění k běžnému nepřátelství; nejdříve uřknou, pak se zeptají. Ujišťuji vás, že boj proti pokusům o vraždu velmi rychle ztrácí na svém půvabu.“

„Kde…“

„Nevím. Proto jsem se přestal skrývat. Zariskoval jsem, že mě najde spíš Řád než ministerstvo – které, jak předpokládám, je stále kolektivně neschopné najít své zadky i s oběma rukama a mapou.“

„Pár členů Řádu je teď na ministerstvu,“ odpověděla mírně se snahou se jeho komentáři nehihňat.

„A hleďme, jaký je to rozdíl,“ opáčil se sarkastickým úsměvem.

Což připustila a pokrčila rameny. „Co potřebujete, abych udělala?“

„Nevím. Přepokládal jsem, že jestli mě najde člen Řádu, bude mít dostatečný vliv a nalezne řešení, pokud nebudu při prvním pohledu zabit – což by, samozřejmě, záležitost zjednodušilo.“

„Samozřejmě,“ zopakovala s takovým množstvím sarkasmu, o jaký se odvážila; slabým zábleskem v jeho očích mohlo být pobavení. Přemítala nad jeho požadavky a nádherný, hrozivý nápad se jí začal rodit v koutku mysli. Bude to téměř nemožné, ale pokud by to dokázala…

„Něco vás napadlo,“ konstatoval při jejím zkoumavém sledování.

„Myslím, že ano,“ odvětila zvolna. „Nemusí to být proveditelné. Ve skutečnosti asi nebude. Vyvstanou… námitky. Uvidím, co se dá dělat.“

„Uvědomujete si, doufám, že kdokoliv jiný na vašem místě by prostě odkráčel.“

„Ne kdokoliv jiný, pane – Severusi,“ rozpačitě se opravila pod jeho kárajícím pohledem. „Alespoň ne z Řádu. Příliš vám dlužíme. Pokusím se najít způsob. Je to – mám na mysli, kolik mám času?“

„Nejsem v bezprostředním nebezpečí zhroucení,“ odpověděl suše. „Dovedu si představit, že mám rok, než lektvar přestane úplně účinkovat, a ani poté mě záchvaty nemusí nutně zabít.“

„Nebude mi to trvat tak dlouho. Ale musím informovat jisté lidi o vašem přežití a to nebude hned.“

„Způsobí to spoustu dohadování,“ trpce přisvědčil. „A obvinění z prolhanosti nebo šílenství, následované požadavky o důkazy, a nekonečné debaty o tom, co s touto novou informací dělat, a všeobecně kolektivní napodobení hejna splašených kuřat.“

Opět tvrdě potlačila nutkání se smát. „Bez pochyby něco takového,“ odvětila diplomaticky se škubajícími rty, jak se snažila neusmívat. „No, myslím, že bych měla jít. Bude toho hodně k řešení.“ Vstala a podívala se na něj. „Děkuji vám za lektvar. A děkuji, že jste se mi svěřil.“

„Neměl jsem na výběr,“ podotkl, sundal ztuhlou nohu z pohovky a postavil se. „Nicméně myslím, že existují horší možnosti než vy,“ dodal téměř s nechutí.

„Děkuji vám,“ odvětila sarkasticky a slabě se na něj usmála, což naprosto ignoroval. „Nevím, kdy se vrátím. Jsem si jistá, že do té doby přežijete.“

„S hrdinským úsilím bych pár dnů mohl zvládnout,“ souhlasil a v hlase mu zase zazníval jeho posměšný tón. „V každém případě mám mobil.“

„Opravdu?“

„Opravdu,“ zopakoval v lehkém pobavení. Zalovil v kapse pro kousek papíru, našel tužku a načmáral na něj číslo. Pak jí ho podal. „Na shledanou. A… děkuji,“ dodal rozpačitě, evidentně nebyl zvyklý ta slova říkat.

„Na shledanou.“

XXX

Než by šla rovnou za Harrym a Ginny podat hlášení, Hermiona se vrátila do svého bytu a emocionálně vyčerpaná se zhroutila do postele. Slzy ji pálily v očích, když pomyslela na to, co se dozvěděla; bylo příliš hrozné o tom jen přemýšlet, natož tak žít. Vše, co protrpěl, vše, co snášel pro ně, pro všechny, a nechalo ho to tak strašlivě zraněného, možná umírajícího. Po nějaké chvíli hloubání se rozhodla, že ta pochmurnost v jeho tváři byla nejhorší; ty otupené, rezignované oči ji budou pronásledovat sny mnoha nocí, které přijdou. Zdálo se, že přijal neutuchající utrpení a fakt, že nikdo nebude ochotný mu pomoci, jako by to bylo v jeho životě běžné.

A není to tak? A trvá to tak dlouho! Bože… Bylo jí špatně a po chvíli zabořila tvář do polštáře. Nebude to poprvé, kdy zapláče pro Severuse Snapea, a měla pocit, že ani naposledy.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 18.01. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: hana - 01.03. 2024
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: mami - 14.07. 2014
Ak sa chcel dať nájsť musel byť už zúfalý. Nuž Hermiona to nebude mať o nič lahšie.
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 16.07. 2014
Ale Hermiona je naštěstí houževnatá. Díky za komentář, mami :-)

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Julie - 01.05. 2014
Krásná, smutná kapitola. Severus mi v této povídce přijde semletý životem, zdraví i duše jakoby nalomené. No není se co divit a má všechny moje sympatie a sympatie Hermiony zjevně taky. Povídka se mi líbí čím dál více. Díky za překlad.
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 02.05. 2014
Jo, Severus toho hodně zažil, o to úžasnější bude, jak se z toho postupně dostane. Těší mě, že se líbí. Děkuji za komentář, Julie :-)

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: leporelo - 21.03. 2014
ach...uplne neskutocny bol ten moment v kapitole, kde sa rozpravali o Belatrix...uplne mi naskocili zimomriavky ked som si predstavila ten zablesk hnevu v Severusovych ociach...pekne sa nam to rozbieha...
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 21.03. 2014
Ano, rozbíhá se o pomalu, ale jistě. Děkuji moc za komentář, leporelo :-)

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: tiberia - 13.03. 2014
Snad mu tady autorka nenaložila tolik závislostí a mučení, jako v Honbě, zatím to vypadá, že můžu doufat.... Díky za překládek..... :-)) 
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 13.03. 2014
Tady to mučení bude spíš jen zmíněno, neboj I když sexu se v této povídce nevyhneme:-D Já děkuji za komentář, tiberio

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: teriisek - 25.02. 2014
Tak teď jsem zvědavá ještě víc, vůbec netuším, co tak mohlo Hermionu napadnout. Severuse je mi líto, musí být hrozné takhle žít. Věřím, že by se nejradši nikdy nevracel, kdyby byl schopný to zvládnout sám. Díky moc za překlad!
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 25.02. 2014
:-) Já děkuji za komentář. :-)

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Folwarczna - 17.02. 2014
Joj, je to smutné, ale přesně tenhle důvod jsem tipovola, tak z toho mám radost. A dovoluji si tipnout znovu, a to že Hermiona se kvůli němu opravdu ještě hodně napláče - pokud z něho nezešílí:-) Díky moc.
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 17.02. 2014
No, důvodem k návratu není jen zdravotní stav. Hlavně ten, ale ještě něco, kvůli čemu zaslzí i čtenářky (tedy nic dramatického, nebo život ohrožujícího). Přeci jen, Severus je Zmijozel. A ještě bude Hermionu hodně vytáčet :-D V tom máš taky pravdu :-) Dáky za komentář, Folwarczno :-)

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Barb - 16.02. 2014
Když jsem dočetla Chasing the sun, cítila jsem se tak nějak smutná. Vždyť jsem takovou dlouhou dobu čekala na další rychle přibývající kapitolky a nedočkavě hádala co bude asi dál. Pak jsem si řekla, že se podívám po dalších povídkách na této stránce a co jsem nenašla? Post Tenebras Lux od stejné autorky, stejné překladatelky a stejné bety. A opět ve stejném kolejích a zase další čekání. A to už jsem se bála, že tím všechno to napětí skončilo. DDD Díky moc za překlad i za obetování, moc se mi to líbí. Řekla bych, že je to i tak akorát dlouhé. Ani moc ani málo. Začíná se to pěkné vybarvovat a myslím, že Severus je s každou kapitolou "slušnější"  . Už teď ve třetí kapitolce se choval lépe. Těším se na další překlad
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 17.02. 2014
A víš, jaký je to závazek, když už způsobím závislost? Aby se neobjevily abstinenční příznaky? No, rozhodně mě to žene kupředu. Severus si dokonce i vzpomene na slušné vychování, přímo gentlemanské A co se týká délky povídky, pořád je z těch delších, přiznám se, že 500tis. už nedám, Post má přes 300tis., ale i tak je to docela dost, když to chci do adventu zvládnout. Další povídku bych ráda kratší, ale nevím, jestli mi to vyjde Už mám pár adeptů a některé jsou zase dlouhé Díky za komentář, barb

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Marti - 16.02. 2014
Krásné, a zároveň smutné a osamělé. Naprosto rozumím tomu, že tahle kapitola se člověku zažere pod kůži nevídaným způsobem. Protože mně se přesně tohle stalo. Byť už hodnou chvíli od přečtení dělám x dalších různých věcí, v myšlenkách se pořád vracím k příběhu a v hlavě mi šrotuje, co-proč-kdo-kdy-jak to bude dál... Strašně se těším na pokračování! Děkuju za překlad!!!
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 17.02. 2014
Když takhle čtu, jak moc vás, čtenářky, toto dílo chytlo, tak mě to žene dál. Měla jsem teď pauzu, ale dnes pár stran přeložím. potřebovala jsem nakopnout :-) Děkuji, Marti :-)

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Snapea - 16.02. 2014
Tak už víme důvod... Křeče a migrény znám až nemile dobře, takže se Severusovi nedivím, že mu není dobře. Ještěže si ho Hermiona našla, že? Tu holku nelze neobdivovat!! Jsem v časovém presu, nestíhám, jsem ráda, že jsem stihla dopsat komenty u Honby. Jsem moc ráda, že překládáte další povídku, jsem na nich tak "trochu" závislá, díky!!
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 16.02. 2014
Ale toto je neškodná závislost, takže to je v pohodě. Na ostatní komenty z Honby odpovím, až Jimmi spraví zobrazování. Něco se s nimi přihodilo. Ale vím o nich Tady v Post se zatím pomalu rozlíždíme, ale bude to taky jízda!Ne tak dobrodružná, ale taky to chytně. Díky za komentář, Snapeo

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: solace - 13.02. 2014
Je fajn, že na rozdiel od začiatku Honby tu Severus trpí len jednou závislosťou. Inak škoda aj tej, so svojou povestnou pevnou vôľou by si s ňou hravo poradil. Pokiaľ ide o zdravotné problémy, autorka mu opäť poriadne naložila, ale asi to nebude až také zlé, ako sa na prvý pohľad zdá;-), manipulátor jeden. Vďaka za preklad, dievčatá
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 13.02. 2014
S Marci jsme později řešily, že při líbání Hermiona necítila cigarety. Tak jsme dumaly, co to má Severus za trávy :-D Ano, zdravotní problémy... Ty jsi četla originál, tak víš :-) Ale manipulátor je, to je pravda :-D Díky za koemntář, solace :-)

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: scully - 12.02. 2014
Situace kolem Severuse se začíná pomalu vyjasňovat,když odhalil důvod,proč se přestal skrývat. Je mi ho moc líto,vůbec se Hermioně nedivím,že kvůli němu brečela. Život do semlel a dost si vytrpěl a ještě není všemu konec i nenávisti od ostatních.Vůbec nedoufá,že mu někdo pomůže. Ještě,že ho našla Hermiona. Jsem zvědavá,co vymyslí. Je moc dobře,že si i Harry uvědomuje,že mu dost dluží. Děkuji za překlad
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 12.02. 2014
Máš pravdu, že moc nedoufá v pomoc. A co všechno musel vystát a bude ještě muset vystát... Ale Hermiona je chytrá hlavička Děkuji moc za komentář, scully

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: larkinh - 12.02. 2014
Hurá, nastává akce "stěhování Snapea někam, kde je laboratoř".. .no možná si ještě budu muset chvíli počkat, ale Hermiona to dokáže a pak ho tam bude navštěvovat a dají se dohromady :) Díky za překlad.
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 12.02. 2014
Někdo tady naslouchal svému vnitřnímu oku? :-) Co na to říct? Snad jedině: děkuji za komentář, larkinh :-)

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: JSark - 12.02. 2014
Tak sa nám to rochu vyjasňuje, som zvedavá, či je Severusov pesimizmus oprávnený. :) Díky za preklad.
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 12.02. 2014
Jisté je, že Hermiona dokáže mnohé :-) Takže můžeme čekat pozitivní výsledek :-) Díky za komentář, JSark :-)

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Gift - 12.02. 2014
Je to... jine. Hermiona je trosku jina, starsi, klidnejsi. Severus je jiny. Mozna ne nutne starsi, ale smirenejsi, fyzicky potrhanejsi a upovidanejsi. Je to hodne zle, ze takhle srovnavam dve dila? Hmm... Libi se mi, ze to neni klasicky svet ff, na ktery jsme zvykli. Nebo to hlavne dela ta predstava Severuse zijiciho v karavanu? Libi se mi to. Je to... jine. Jako by vic... hranate. Stale cekam, kdy Loten prijde s necim, do ceho narazime nebo o co se pichneme. A ja jsem na kazdickou tu situaci moc a moc zvedava . Dekuji, i tady jsem vzala dve kapitoly naraz a moc jsem si je uzila.
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 12.02. 2014
Zamyslela jsem se, jestli je zlé tato dvě díla srovnávat. Upřímně, nevím. Co se mě týče, vnímám je dost odděleně, protože čas je jiný, postavy mají jiné zkušenosti, děj je, samozřejmě, jiný. Prostě pro mě jsou jako dva různé páry a přitom jsou pořád Hermiona a Severus. No, nebo tak nějak, vážně mám problémy se vyjádřit Jedno je jisté, tady nebudeme řešit mučení. Teď nechci moc prozrazovat, ale bude tu víc klidno A Severus v karavanu, to já ještě nečetla Docela jsem zírala, ale vlastně, proč ne? V jeho zituaci to je přirozené. Ještě chvíli nebudeme znát všechny důvody toho, proč se Severus nechal najít. Loten bude napínat Děkui moc za komentář, Gift

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: arkama - 11.02. 2014
Bojím sa napísať čo i len sarkastickú poznámku k deju, takže len ĎAKUJEM, že to prekladáš a marci ti skvele sekunduje Mám rada tohto Severusa, je pre mňa ďaleko vydarenejší:)  
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 12.02. 2014
Líbí se mi, jak oba Severuse Loten dokázala vykreslit tak odlišně. Opravdu jsou jiní. A uvěřitelní. Díky za komentář, arkamo

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Jimmi - 11.02. 2014
Líbí, líbí, líbí... k tejto Hermione by sedel asi len Draco z Broken, ale myslím, že Sev je lepšia voľba. Dnes už asi nepreložím nič, máš ma na svedomí :D Žartujem, ale nejako mi nezostáva vôbec čas doma na prekladanie. Asi tie online preklady budem najviac využívať ja. Vďaka baby za parádny preklad. 
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 12.02. 2014
To jsem ráda, že se líbí I když to není Tvůj oblíbený pár Já teď propadla originálům a hledám severitus pro další překlad. Už mám, zdá se, třetího adepta! To budou rozhodovací procesy! Stále vede hodně temný Severus, muhehe. Jinak online překlady jsou skvělý nápad, takhle si to můžoubudoucí překladatelé zkusit a hodně se naučit. Ještě že mě to zatím nechytlo, stál by mi můj vlastní překlad Děkuji Ti, Jimmi, za komentář

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: denice - 11.02. 2014
Když jsem dnes kapitolu hltala (zároveň s obědem) poprvé, uvědomila jsem si, jak skvěle se bavím. Tak napůl jsem čekala něco podobného Chasing, a rozhodně bych to přivítala, ale tady se zdá, že Loten rozehrává jinou hru a dokáže odlišit i charaktery. Hermiona deset let po válce je - zákonitě musí být - jiná, než ta dychtivá studentka, co toužila naučit se léčit. A Severuse život taky pěkně semlel, už to není ten muž žijící jen pro boj a pomstu. Osamělý, v bolestech žijící člověk, přesvědčený o tom, že jako nenáviděný bude zbaven svobody a potrestán, vlastně prosí o pomoc, protože se potřebuje, možná i chce vrátit tam, odkud před deseti lety uprchl v přesvědčení, že tam pro něj není místo. Nedivím se, že Hermiona pro něj plakala, tohle si vážně nezasloužil. Jsem moc zvědavá, na koho se obrátí o pomoc, na někoho z ministerstva těžko, Harry jí možná pomůže ho rehabilitovat, ale asi nemá prostředky a možnosti, aby Severusovi zajistil klidné místo a věci potřebné k výzkumu. Někdo z Řádu? Jsem vážně moc zvědavá. Něco se mi mate, jako bys naznačovala v komentářích k minulým kapitolám, ale teď nevím. Dialogy jsou brilantní. Hermiona se nenechá zastrašit a dokáže ho pěkně zahnat do kouta, ale on je stále pohotový a břitký a rozhodně jí to neusnadňuje. Jsem ráda, že i Harry dospěl a uvědomuje si, že Severusovi hodně dluží. Zkrátka - kapitola jako víno a i délka začíná dosahovat rozsahu, jakým nás Loten rozmazlila u předchozího díla. Děkuji.  
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 12.02. 2014
Toto bude jiné než Honba za sluncem. Opravdu. Více komorní, prakticky bez akcí, ale nudit se nebudeme. Když píšeš, jak Loten charaktery hlavních hrdinů dokázala odlišit, tak jsem si uvědomila, že možná právě proto dala do šuplíku rozpracovaný román. Opakovala se jí tam témata. Což vyvolává otázku, čím nás překvapí příště A musím říct, že máš Severuse přečteného Ano. Dialogů si užijeme víc Ale nechci moc prozrazovat, strašně se těším na jednu pasáž (Severusův proslov), která ale příště ještě nepřijde, myslím... Do půlky nás čekají ne až tak dlouhé kapitoly, od půlky bude standard Děkuji Ti, denice, za opět nádherný komentář, který mě, jako vždy, pohladil po duši  

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Sebelka - 11.02. 2014
Úžasná kapitola. Děkuji. Povídka mě mooooooc baví. Jiťa
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 11.02. 2014
Jsem ráda, že se líbí a děkuji za komentář, Jiťo :-)

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: arabeska - 11.02. 2014
Hmm, vím, že by to nerad viděl, ale lituju ho čím dál víc. Hermiona je stejně umíněná a silná, jak jsem si ji vždycky představovala. Severus je... no... Snape. Krása, tyhle sarkastické debaty mám stejně nejradši. I když jsou v pozadí ta zranění. Díky!  
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 11.02. 2014
To já ho taky lituju, ale pšt Severusova ironie je nejlepší! A Hermiona Sevrusovi pomůže, na to je dost, jak píšeš, umíněná Díky za komentář, arabesko

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: TaraFaith - 11.02. 2014
Jsme teprve u třetí kapitoly a už to zase začíná být dechberoucí. Moc se mi líbí jejich rozhovory. Je pravda, že tu je Severus trošičku jiný, ale není se čemu divit. Je po válce a dá se říct, že "přežil vlastní smrt". Jsem hodně zvědavá, co Hermionu napadlo. Mám nějaké malé tušení, tak jsem zvědavá, jestli je správné. Moc díky za překlad. Moc se těším na pokračování.
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 11.02. 2014
Jak psala Marci, touto kapitolou se zamilovala Jsem zvědavá, jestli bude Tvé tušení správné Ano, Severus je tady jiný, ale vzhledem k minulosti, není se co divit. A ještě se dozvíme, co za těch deset let dělal, co jej taky ovlivnilo. Bude to docela zajímavé. Děkuji za komentář, Taro Faith

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Zuzana - 11.02. 2014
To bolo pekné stretnutie:) Severus sa zveril a teraz mi ho je ešte viac ľúto ako bolo, ale verím, že Hermiona ten labák vybaví aj keby mala niekoho prekliať. Ku koncu vyzerali akoby začali žartovať. A Severus dal na seba aj kontakt na mobil:DDD to ma úplne prekvapilo. Ďakujem za preklad. 
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 11.02. 2014
Severusova vstřícnost - protože byl vstřícný, kdyby nechtěl odpovídat, nedělal by to - se časem objasní :-) A mobil ještě přijde na scénu. Otázka teď vyvstává, kde ta laboratoř bude... A jak to zaonačit, aby tam byla... Díky za komentář, Zuzano :-)

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: denice - 11.02. 2014
Ano, ano, ano! Přestávám mít deprese z vyhlídky na konec Chasing, Post je víc než důstojný nástupce!
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 11.02. 2014
To je jasná věc! :-D

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: marci - 11.02. 2014
Schválně jsem nahlédla do malů, co jsem Ti psala k této kapitole. A ano, byla to tato, při které jsem se do povídky zamilovala hermiona jako dospělá žena mi zde k Severusovi sedí, Severus úžasný...  "... ministerstvo – které, jak předpokládám, je stále kolektivně neschopné najít své zadky i s oběma rukama a mapou.“ "Pár členů Řádu je teď na ministerstvu." "A hleďme, jaký je to rozdíl."
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 11.02. 2014
Jo, dospělá Hermiona, která už ví, co život obnáší, je pro tohoto Severuse to pravé. A zamilované jsme dvě Severus s jeho trefnými poznámkami je k sežrání Jo, během týdne by Loten měla oznámit nějaké informace o své další povídce. Tak uvidíme, co na nás nachystá Děkuji za vše :-*

Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: katrin - 11.02. 2014
Ach, tolko sa vyjasnilo a stale mam pocit, ze tolko je toho skryteho.. Tato kapitola bola smutna, Severus ako stvanec, ktory uz nic necaka.. Hadam, ze Hermiona to tak nehodla nechat.
Re: Post Tenebras Lux - 3. Od: Lupina - 11.02. 2014
Ještě pár kapitol se bude tajemství poodhalovat... Severus je v této kapitole opravdu poznamenaný muž, ale s vůlí k životu. A máš pravdu, Hermiona to tak nenechá :-)

Prehľad článkov k tejto téme:

Loten: ( Lupina )09.01. 2015Vnímání
Loten: ( Lupina )19.11. 2014Post Tenebras, Lux - 43. - závěr
Loten: ( Lupina )12.11. 2014Post Tenebras, Lux - 42.
Loten: ( Lupina )05.11. 2014Post Tenebras, Lux - 41.
Loten: ( Lupina )29.10. 2014Post Tenebras, Lux - 40.
Loten: ( Lupina )22.10. 2014Post Tenebras, Lux - 39.
Loten: ( Lupina )15.10. 2014Post Tenebras, Lux - 38.
Loten: ( Lupina )08.10. 2014Post Tenebras Lux - 37.
Loten: ( Lupina )01.10. 2014Post Tenebras Lux - 36.
Loten: ( Lupina )24.09. 2014Post Tenebras Lux - 35.
Loten: ( Lupina )17.09. 2014Post Tenebras Lux - 34.
Loten: ( Lupina )10.09. 2014Post Tenebras Lux - 33.
Loten: ( Lupina )03.09. 2014Post Tenebras Lux - 32.
Loten: ( Lupina )27.08. 2014Post Tenebras Lux - 31.
Loten: ( Lupina )20.08. 2014Post Tenebras Lux - 30.
Loten: ( Lupina )13.08. 2014Post Tenebras Lux - 29.
Loten: ( Lupina )06.08. 2014Post Tenebras Lux - 28.
Loten: ( Lupina )30.07. 2014Post Tenebras Lux - 27.
Loten: ( Lupina )23.07. 2014Post Tenebras Lux - 26.
Loten: ( Lupina )16.07. 2014Post Tenebras Lux - 25.
Loten: ( Lupina )09.07. 2014Post Tenebras Lux - 24.
Loten: ( Lupina )02.07. 2014Post Tenebras Lux - 23.
Loten: ( Lupina )25.06. 2014Post Tenebras Lux - 22.
Loten: ( Lupina )18.06. 2014Post Tenebras Lux - 21.
Loten: ( Lupina )11.06. 2014Post Tenebras Lux - 20.
Loten: ( Lupina )04.06. 2014Post Tenebras Lux - 19.
Loten: ( Lupina )28.05. 2014Post Tenebras Lux - 18.
Loten: ( Lupina )21.05. 2014Post Tenebras Lux - 17.
Loten: ( Lupina )14.05. 2014Post Tenebras Lux - 16.
Loten: ( Lupina )07.05. 2014Post Tenebras Lux - 15.
Loten: ( Lupina )30.04. 2014Post Tenebras Lux - 14.
Loten: ( Lupina )23.04. 2014Post Tenebras Lux - 13.
Loten: ( Lupina )16.04. 2014Post Tenebras Lux - 12.
Loten: ( Lupina )09.04. 2014Post Tenebras Lux - 11.
Loten: ( Lupina )02.04. 2014Post Tenebras Lux - 10.
Loten: ( Lupina )26.03. 2014Post Tenebras Lux - 9.
Loten: ( Lupina )19.03. 2014Post Tenebras Lux - 8.
Loten: ( Lupina )12.03. 2014Post Tenebras Lux - 7.
Loten: ( Lupina )05.03. 2014Post Tenebras Lux - 6.
Loten: ( Lupina )26.02. 2014Post Tenebras Lux - 5.
Loten: ( Lupina )19.02. 2014Post Tenebras Lux - 4.
Loten: ( Lupina )11.02. 2014Post Tenebras Lux - 3.
Loten: ( Lupina )04.02. 2014Post Tenebras Lux - 2.
Loten: ( Lupina )28.01. 2014Post Tenebras Lux - 1.
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )27.01. 2014Úvod k povídce