Preklady fanfiction Harryho Pottera

Prolog: Osud zpřetrhaný

„Jestli ho máš tak ráda, můžeš si ho vzít místo mě!“ zařval Ron Weasley ze dveří Děravého kotle. „Ach ano, vlastně nemůžeš. Protože je mrtvý. Takže jsi uvízla se mnou. Radši si na to zvykni!“

S těmito slovy zabouchl dveře hospody a nechal svoji poníženou snoubenku a vyděšeného přítele za sebou. Vztekle poklepal na cihly, které mu měly umožnit přístup na Příčnou ulici, a aniž by se podíval, kam jde, vpadl přímo do – nicoty.

* * * * *

Velmi unaveně vypadající sova si vybojovala cestu do věže a zhroutila se na stole před Clotho, která jen mírně zpomalila předení, aby jí jednou rukou mohla jemně stáhnout z nohy pergamen a nabídnout pamlsek ze šuplíku. 

„Já se na to vykašlu!“ vykřikla vztekle. Lachesis a Atropos vzhlédly, aby zjistily, co takový výbuch hněvu vyvolalo. „Naše sestřičky z kouzelnické Británie byly zase duchem nepřítomné a nějaký pitomec do toho vpadl a zabil se dřív, než přišel jeho čas. Tentokrát už budeme muset zakročit.“

„No,“ rozumovala Atropos, „kdyby Shivvy prostě přestala s neustálým zíráním na Luciuse Malfoye, věci by nebyly tak vzhůru nohama. Lidé, kteří žijí, přestože měli zemřít. Lidé, kteří umírají, přestože měli být naživu. Britská tapisérie je pořádně zašmodrchaná a to všechno kvůli její slabosti pro hezké blonďáky. Možná bychom měly-“ 

„Teď se nezabýváme Luciusem Malfoyem,“ přerušila ji Lachesis. „Ty bys na tom byla stejně špatně jako Shivvy a dobře to víš. Neustále nutí Slog, aby měřila jeho nit, takže ho může pozorovat – co dělá a s kým to dělá. Skončíme ve stejných potížích, v jakých už jsou Tonic, Slog a Shivvy.“

„No,“ řekla Clotho, která neměla s nití Luciuse Malfoye žádné záměry, „minimálně jim můžeme pohrozit, že jim ho vezmeme. Musíme něco udělat, aby se všechny životy vrátily tam, kam patří. V opačném případě se ten nepořádek ještě zhorší.“ 

S těmito slovy vytáhla ze zásuvky pergamen a začala sepisovat pro britské sestry ultimátum.

* * * * *

„Kde to jsem?“ dumal Ron nahlas poté, co přistál (docela bolestivě) na zadku uprostřed věžní místnosti.

Když hulák zaječel: „OKAMŽITĚ to dejte do pořádku!“ a ve vodopádu červených konfet explodoval, tři nádherné, ale zamračené ženy se otočily Ronovým směrem.

„Ty tu nemáš být!“ postěžovala si ta se světle hnědými vlasy a pihami.

Tmavovlasá kráska řekla: „To je asi jeden z Weasleyů. Možná Ronald…?“ Po jeho přikývnutí vytáhla z police za svými zády knihu a začala v ní zběsile listovat.

Třetí z nich, fantastická zrzka, vypadala rozzuřeně. „Co sis ksakru myslel? Prostě jsi jen tak bez rozhlížení skočil, že jo? Vyprdneš se na všechno, co ses naučil v bystrozorském výcviku – na všechno, co ses naučil v BA – ztratíš nervy a zabiješ se.“ Zamávala obrovskými nůžkami. „Skočil jsi přímo před ně. Nemohla jsem nic dělat, jenom přestřihnout tvou nit. Neviděla jsem tě přicházet!“

„Počkej,“ ohradil se Ron. „Já nejsem mrtvý. Nemůžu být mrtvý. Musíš mě zkrátka poslat zpátky.“

„No, teď jsme v hajzlu,“ pronesla smutně ta, která mu připomínala Hermionu, jako kdyby vůbec nepromluvil. „Po bitvě o Bradavice nás varovaly; řekly, že zbytek téhle generace musíme provést bez zádrhelů. Tolik jsem doufala, že povýším do Seattlu.“ Ustaraně se přes rameno podívala na tmavovlásku. „Jak moc jsme mimo, Slog?“

Slog si povzdechla. „Jen devadesát pět let. Měl se ženit. V sobotu?“ podívala se na Rona pro potvrzení. „A měli spolu žít devadesát let, Tonic. Víceméně šťastně. Ten binec se v další generaci ještě zhorší, protože měli v plánu mít dvě děti pojmenované-“

„Nechte mě hádat,“ přerušil je Ron. „Rose a Hugo.“

„Ano.“

„Fajn, tak teď vím, že jste cvoci. Protože ta jména jsem myslel jako vtip. Když Hermiona fantazírovala o tom, že budeme mít děti… no, chtěl jsem ji tím vyděsit. Tak jsem jí řekl, že jsem vždycky snil o tom, mít holku a kluka. Rose a Huga. Fakt parádní blbost. Pošlete mě zpátky.“

„Nemůžeme tě poslat zpátky,“ namítla bezejmenná zrzka podrážděně. „To se nesmí.“

„Samozřejmě, že se to smí! Harryho jste poslali zpátky, ne?“

„To byl zvláštní případ,“ prohlásila Slog. „Jsme ve zkušební době. Po té katastrofě s Lupinovými a Snapem si nemůžeme dovolit žádnou chybu.“

„No, já jsem taky zvláštní případ. Mám se ženit.“

„Měl ses ženit. Teď jsi mrtvý. A my máme vážné potíže.“

Shivvy ho mávnutím ruky umlčela a zvedla jedno z vláken natažených přes stůl. Ron zaznamenal, že je poměrně hezká; vlastně měla stejné oči jako Hermiona. Zrzka pošilhávala po niti a Slog otočila další stránku v knize. Tonic mezitím zvedla vřetánko s namotanou nití a chvíli zuřivě tkala. Zrzka couvla a promluvila ve stejný okamžik jako Slog.

„Půjde to spravit.“

„Pořád má stejný osud.“

„Vidíte? Prostě mě jen pošlete zpátky a všechno bude v pořádku.“

„Tebe ne,“ zavrčela zrzka.

„Někoho jiného, Shivvy?“ zeptala se Slog. „Nemůže to být ten Potterovic kluk; je určen pro sestru tady toho a taky by to bylo plýtvání.“

„Ne,“ řekla Shivvy. Protáhla si do hedvábí zahalenou nohu a zahleděla se na svou rudou semišovou botu s napodobeninami drahokamů a deseticentimetrovým podpatkem. „Musí to být někdo spojený se závěrečnou bitvou. Všichni mají osud s otevřeným koncem, protože jsou pokládáni za mrtvé.“ Otočila se k malému stolku vedle krbu, zvedla hrst vláken a opatrně je začala oddělovat.

„Levandule Brownová… ne, nemůže to být žena, kvůli dětem. Gregory Goyle… ne, byl na špatné straně.“ Pak z malého chomáče vytáhla čistě černou nit a přidržela ji proti světlu. „Tonic, pojď sem na moment a vezmi s sebou to vlákno Grangerové.“

Vzala si ze sestřiny ruky teple hnědou přízi a připojila ji k té černé. Tonic chvíli pracovala s oběma vřeteny a Shivvy soustředěně sledovala vlákna, která držela v rukách.

Konečně vzhlédla. Ron ten úsměv nedokázal popsat jinak než jako zlověstné světlo ozařující její tvář.

„Dámy…“ významně se podívala na každou ze svých sester, „a pane…“ kývla směrem k Ronovi, který pobledl, „mám plán.“

* * * * *

Poznámka autorky:

Clotho, Lachesis a Atropos jsou tři sudičky z řecké mytologie. Podle pověsti přede Clotho nit života, Lachesis ji zamotává a Atropos přestřihuje, když přijde čas. Jejich britské sestry jsou čistým výmyslem autorky. Jakákoliv podobnost s organizátorkami SS/HG Exchange je zcela náhodná.

Veliké díky spoustě úžasných žen, které mi podávají pomocnou ruku, když píšu, jmenovitě ariadne, dicky, ferporcel, machshefa, mia, mis_t, somigliana a subversa.

Tento příběh je věnován Blue Artemis, milé fanynce, jejíž komentáře přinesly během let radost mnoha autorům. Nedávno také začala psát a její povídky jsou prostě báječné!

Poznámka překladatelky:

Po přečtení výše uvedeného vyjádření autorky jsem zapátrala a skutečně zjistila, že u SS/HG Exchange se objevují osoby s nicky velmi podobnými jménům Shivvy, Slog a Tonic. V důsledku toho jsem dost dlouho koketovala s myšlenkou, že ty britské sudičky přejmenuji na nějaká nám více známá jména. Taková maya, akasha, duj, JunoMagic či vanityfair by se tam rovněž vyjímaly skvěle a vy byste si to nejspíš i víc vychutnali. A co teprve, kdybych tam šoupla Jimmi, Elzu, solace, Lupinu nebo Gift! Bohužel se mi ale nepodařilo zkontaktovat autorku, abych to s ní projednala, a bez jejího souhlasu mi to přišlo neetické. Nicméně si tam tahle jména klidně můžete představit :-D