Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Hledání klíče

Kapitola devátá

Hledání klíče
Vložené: Elza - 19.01. 2013 Téma: Hledání klíče
Elza nám napísal:

HLEDÁNÍ (klíče)

autorka: sarini – překlad: Elza – beta: ansus

originál: http://www.fanfiction.net/s/2579033/

 

Varování: víte, kam Harry mířil, takže je vám jistě jasné, co můžete očekávat... *;-)

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Popis: Pokračování OSVOBOZENÍ (Harryho Pottera) – Severus Snape již není zvědem, oficiálně uznal Harryho Pottera za svého syna. Užuž se zná, že se Harryho život konečně bude ubírat směrem k lepším zítřkům...
Kánonu se dodrží v rozsahu prvních pěti knih, tedy nezahrnuje dění Prince dvojí krve a následující vývoj. Dokončeno. 53 kapitol. Pro čtenáře od 16 let (pro rozumně vyspělé dospívající a starší). Oceněno cenou ZLATÉHO BRKU pro rok 2006.
Postavy: Harry P./Charlie W., Severus S. a další. Stejně jako náš běžný svět obsahuje milostné vztahy bez ohledu na pohlaví aktérů.
Prohlášení: Autorce nepatří práva k postavám ani světu, které vytvořila J. K. Rowlingová. Překladatelka vychází při překladu z díla pánů Medků (ne dogmaticky) a celé skvělé bezejmenné HP komunity; autorka s přeložením svého díla souhlasila.


 

Kapitola devátá

 

Harry se bezhlučně objevil v důvěrně známé kuchyni, jeho příchod byl provázen pouze lehkým poryvem vzduchu. Rošťácky se usmál, tiše se zul a vydal se překvapit Charlieho. Batoh nechal zmizet do ložnice, aby se tam zvětšil na původní velikost.

Zrzek si před krbem četl, jistě špicoval uši, kdy se ozve prásknutí prozrazující příchod návštěvníka. Vypadal zabraný do knihy, ale co chvíli od ní zdvihal hlavu a napůl se otáčel ke kuchyni, ve snaze zaslechnout Harryho. Jenže jediným zvukem v místnosti bylo praskání ohně spolu se šustěním otáčených stránek. Harry se připlížil za Charlieho a jediným pohybem ho popadl do náruče.

Charlie vyskočil a zašátral po hůlce, teprve následně zaostřil, kdo se to na něho široce zubí: „U Merlinových koulí, Harry, tohle mi nedělej!“

Harry se přehoupl přes opěradlo gauče a usadil se vedle Charlieho právě tak blízko, aby se ledva dotýkali. „A co jako?“

„Moc dobře víš co!“

Charlie konečně Harryho vtáhl do objetí, delší dobu tak zůstali, přitisknuti k sobě. Harry se zavřenýma očima naslouchal tlukotu Charlieho srdce a rytmu dechu, nasával jeho vůni. Z chovatele draků se šířily hřejivé pocity štěstí, spokojenosti a více než malé množství nadšeného očekávání.

Zabořil tvář do Charlieho hrdla, ruce, které ho objímaly, mu začaly putovat po zádech, až zabloudily pod triko, vyhrnuly je a uhnízdily se na holé pokožce. Harry se zhluboka nadechl a přejel špičkou jazyka po krku, k němuž se tulil, čímž vymámil ze svého společníka temné zavrnění jako známku vzrůstajícího vzrušení.

„Chyběls mi,“ šeptl Charlie, svá slova doprovodil sprškou letmých polibků na Harryho šíji. Dlaněmi hýčkal svaly Harryho zad, rozpouštěly napětí, o němž Harry ani nevěděl.

„Hmmm,“ napůl vydechl, napůl zasténal. „Ty mně taky.“

Polibky se přesunuly ze šíje k linii čelisti, rozeběhly se po tváři a konečně dospěly k čekajícím ústům. Harryho zabrněly rty, když se k nim Charlie přitiskl, jazyky rozehrály svou soukromou hru.

Obkročmo si sedl na Charlieho stehna, svým stále vzrušenějším klínem se otřel o Charlieho, který také netrpěl netečností. Vzduchem se nesly stony; hladově se líbali, přesně věděli, kde druhého políbit, kde se dotknout, kde stisknout, aby se vzájemně přiváděli k šílenství

Boky sladily rytmus, trička odlétla a odhalila vypracované hrudě, ztemnělé dennodenní fyzickou prací na přímém slunci. Harry uvolnil šňůrky držáku, i s falešnou hůlkou ho hodil na zem před pohovku. Charlieho ruce přestaly s prozkoumáváním Harryho trupu a začaly neohrabaně zápasit se zapínáním jeho kalhot.

Harry zvrátil hlavu, prohnul se v zádech, Charlieho dlaně ho okamžitě podepřely v bedrech, aby nespadl. Se zavřenýma očima povolal svou magii, která poslušně odeslala jejich kalhoty i spodní prádlo do ložnice a nechala je nahé, kůži na kůži.

Vláčným pohybem si Charlie znovu přitáhl Harryho k sobě a vášnivě ho políbil. Harry spolupracoval se stejným zápalem, jednou rukou sjel dolů a společně je začal hladit, druhou se probíral rusými kučerami. Charlieho vzdech mu zarezonoval v ústech, jako pavoučí nožky projel po čelisti. Do zad ho hřál oheň z krbu.

„Zpomal,“ vydechl Charlie. Zaklesli se pohledy, Harry mimoděk zaznamenal, že Charlieho oči jsou tak temně modré, až působí téměř černě.

Zvedl ruku z klína a jemně jí obkroužil rysy zrzkovy tváře. Zalil ho zmatek, ale rychle jej potlačil. Stále netušil, co pro Charlieho znamená, ani co Charlie přesně znamená pro něj; pokaždé, když na to pomyslel, si odpřisáhl, že při příštím setkání to proberou. Jenže pokaždé z toho zbaběle vycouval. Ať už mezi sebou měli cokoliv, potřeboval to; jenže zase na druhou stranu se strašně bál, že to, co je mezi nimi, je víc, než může přijmout. Takže kdykoliv se ocitli v podobné situaci jako nyní, snažil se, seč to šlo, nečíst Charlieho emoce a nijak si nevykládat to málo, co proti své vůli přeci jen vycítil. Kdesi hluboko v něm začala hlodat bolest, pokoušela se prodrat na povrch.

Násilím ji potlačil a znovu se předklonil, urputně se dožadoval nároku na zrzkovy rty; že se mu koulejí slzy po lících, zjistil, až když polibek začal chutnat slaně.

„Harry,“ ozval se Charlie ani ne tak vášnivě jako spíš úpěnlivě. Jemně Harryho pohladil a osušil mu slzy.

kouzelnický stan„Potom,“ namítl Harry téměř zoufale, moc dobře věděl, kam bude rozhovor směřovat. Nejsem připravený se tě vzdát. Nevyslovil to, dokonce se pokusil si to ani nepřiznat – zatvrzele odmítal připustit, že by někdy něco při plném vědomí dělal jen napůl.

Charlie si povzdechl a přitakal, slíbal z Harryho tváře slané cestičky. Harry zavřel oči, na víčka se mu snesly polibky lehké jako motýlí křídla. Pootevřel ústa, hrdelně zasténal, pohnul boky vpřed a něžné polibky se záhy změnily znovu na vášnivé.

Nechal Charlieho, aby ho položil na lopatky, vzdal se tomu pocitu, dotekům rtů a jazyků, prstů a dlaní, procesu braní a uchvacování. Jejich těla se pohybovala jedním rytmem jako při tanci; Harry toho večera více než jednou vykřikl v extázi, a vždy byl jeho hlas následován druhým, o poznání hlubším.

Nakonec však přeci jen přivolali polštáře a peřiny, těch pár hodin, co z noci zbývalo, prospali společně stulení před mihotajícími se plameny krbu.

Když nadešlo ráno, Harry už ani nevzdechl po rozhovoru, k němuž se předchozího večera schylovalo, po tématu, které nutně potřebovali probrat. Osazenstvo rezervace ho bouřlivě vítalo jako dávno ztraceného syna, šel z náruče do náruče a sypaly se na něho otázky, jak se měl, co dělal a zda se mu od posledně už vyléčila všechna zranění.

Když byl v rezervaci naposledy, trávil všechen čas na nemocničním lůžku; při prvním zdejším pobytu se zase tvářil jako mudlovský ošetřovatel v zácviku. Tentokrát měl sice teoreticky vzato prázdniny, ale ochotně přikládal ruku k dílu, kdekoliv bylo třeba; zahálku neměl rád. Než aby jen tak zbůhdarma seděl, když ostatní pracují, raději jim pomáhal.

Hodně času věnoval i procházkám mezi jednotlivými dračími výběhy, někteří jejich obyvatelé mu byli cizí. Jejich chování k němu ho stále překvapovalo, i když návštěva u Gringottů mu mohla být varováním – zdálo se, že všichni draci bezpečně vědí, kdo je, dokonce ještě předtím, než promluví. Jak to bylo možné, netušil. Žádný se ho nepokusil sežehnout plamenem, nevykazovali ani žádné jiné projevy nepřátelství či nelibosti. Vlastně se k němu chovali spíš jako k mláděti vlastního druhu.

I Eliza pobývala v rezervaci, což byl rád, vyzařovala z ní stejná něha a starostlivost, jakou dával najevo Snape, když se Harry dostal do problémů či ho sužovaly zlé sny.

„Ahojky,“ pozdravil ji vesele.

Eliza sklonila hlavu a žďuchla do něho čumákem. Harry se zapřel, aby ustál její pozornost, a vytáhl se na špičky, aby ji pohladil po šupinách. Nepůsobily na omak jako hadí, byly tvrdší a vyrýsovanější, méně splývaly jedna v druhou.

Dračice ho pobídla, aby jí vylezl mezi křídla, a vzlétla – byl to první let na drakovi, který absolvoval v bdělém stavu. Svištěli vzduchem rychleji než to nejrychlejší koště či hipogryf, Harry měl z výšky výhled na celou dračí rezervaci zabírající přes čtyři kilometry čtvereční. Mimo její areál stál jeden kouzelnický stan, Harry si dobře prohlédl, kde přesně je umístěný. Bude muset poslat Brumbálovi sovu, nebo raději uvědomit Charlieho, aby použil onen Harrymu utajený ‚jiný způsob komunikace mezi členy Řádu‘.

Charlie mu později, k Harryho zlosti, klidně sdělil, že stan patří Řádu a slouží jako útočiště pro členy, kteří hlídají hranice rezervace pro případ, že by smrtijedi objevili, kde Harry tráví zbytek prázdnin. Nakonec Harry celou záležitost odložil do pomyslné složky ‚Brumbálovy pokusy mne ochránit‘ a dále se jí nezabýval.

Jelikož neměl nic vážnějšího na práci, mohl trávit hodně času povídáním se svou nevlastní dračí matkou, tedy lépe řečeno vyprávěním jí; odpovídat samozřejmě nemohla. Zjistil, že nemá zábrany mluvit před ní o všem, co ho trápilo. Byla mu dokonalou vrbou, nemohla s ním ani nesouhlasit, natož ho peskovat či slyšené poslat dál.

Během pobytu v rezervaci se také věnoval zdokonalování ve vidění magie – dračími těly procházely silné magické proudy, mnohem mohutnější, než jak tomu bylo u Harryho, natož u kouzelníků obecně. Dle Harryho názoru mohla mít tato skutečnost největší podíl na dračí rezistenci vůči kouzlům.

Obdobně jako při Harryho minulém pobytu v Rumunsku měl Charlie napilno, takže ho Harry vídal buď v jídelně, nebo když mu tu a tam pomáhal s draky, a potom samozřejmě večer, protože Charlie měl po celý týden denní směny. Hned druhého dne Charlie Harrymu nastínil, jaká novinka ho tentokrát čeká. Seděli spolu na pohovce před krbem v přívětivé mlčenlivosti a popíjeli koňak, který nahradil obligátní horkou čokoládu loňského léta.

„Tak se do toho dáme,“ oznámil znenadání Charlie.

Harry zmateně povytáhl obočí. „Hmm?“

Charlie se na něho široce zazubil, náhle byl tak podobný dvojčatům, až Harrymu přejel mráz po zádech. „Souboje s tebou může procvičovat tak maximálně Brumbál a s tím učením nad rámec osnov, co ti nakládají, bys u OVCí z většiny předmětů prolez‘ už teď.“

Harry se zamyšleně zachmuřil. Nic z toho, co po něm vyžadovali, nebylo označováno jako učivo navíc, prostě jen řekli, co bude dělat, a on to jako hodný hoch poslušně splnil.

„Tak copak si Řád vymyslel tentokrát?“ zeptal se poraženecky. Jinak se mu celkem líbilo, že ho cvičili v dovednostech přesahujících úroveň ostatních sedmnáctiletých kouzelníků, jenže nenáviděl, že stále nemá přístup na schůze, kde se tudíž rozhoduje o něm bez něj.

„Budu tě učit tancovat.“

„Cože?“ zakuckal se napůl zděšeně; tanec nesnášel.

Charlie mu podal ruku a vytáhl ho na nohy. „Na koštěti jsi jednička, v soubojích máš švih, ale přiznejme si, Harry... jinak jsi řádné motovidlo.“

„A ztrapňováním se při tanci s tebou to jako změním?“

„Jo,“ dusil Charlie smích. „Kdyby byli naživu James s Lily, nebo alespoň jeden z nich, zařídili by ti taneční už dávno. McGonagallka byla perplex, žes ještě ve čtvrťáku neuměl tančit.“

„Tys chodil do tanečních?“ zamračil se Harry. Odpověď byla nasnadě.

Charlie si povzdechl. „Ne tak docela, Harry. Mamka s taťkou si nemohli dovolit platit lekce nám všem. Mně učil Bill, tomu to jde naštěstí samo. Spolu jsme si pak vzali do parády Percyho a dvojčata, jenže když bylo na čase učit Rona s Ginny, tak jsme byli z domu - na škole. Myslím, že dvojčata se svým způsobem snažila Rona v tomto směru vzdělat, ale podařilo se jim tak akorát mu tancování znechutit.“

Harry se konečně pousmál nad představou třináctiletého Freda s Georgem, jak se snaží naučit tančit jedenáctiletého Rona, který byl samá noha, samá ruka. Určitě si ho dobírali a zlobili ho, až jim utekl a nechtěl o tanci už ani slyšet.

„Dobře,“ vzdal se, „ale varuju tě, že to vážně vůbec neumím.“

„Uvidíme,“ usmál se Charlie a zachytil Harryho pohled. V modrých očích mu doutnal skrytý žár, Harrymu se sevřelo srdce a sladce ho zabrnělo ve slabinách.

Charlie přeladil rádio na stanici, kde pouštěli starou taneční hudbu, a začal Harryho učit kroky waltzu. Harry zakopl o vlastní nohu, sklopil oči k zemi a snažil se okouknout, jak tam Charlie přešlapuje.

„Na nohy nehleď...“

„Jestli máš být zítra s to se na ně postavit, tak musím koukat, kde je máš.“

„...dívej se mi do očí,“ dokončil Charlie, jako kdyby ho Harry nepřerušil. Vzal ho za bradu a donutil vzhlédnout. „Soustřeď se jenom na mne, Harry, ostatní pusť z hlavy. Moc přemýšlíš.“

Harry se zhluboka nadechl a souhlasně kývl. Násilím se přiměl hledět Charliemu přímo do očí, cítil žár sálající z jeho společníka a po pěti minutách mu došlo, že se ještě nesrazili. Nějak se mu podařilo přijít na to, co dělat, snad za to vděčil empatii. Zašilhal dolů, nohy se mu pohybovaly souběžně s Charlieho chodidly. Rychle vzhlédl a obnovil oční kontakt.

Charlie nenápadně změnil jejich pozici, aby ho Harry vedl. Harry těžce dýchal, stále se díval do těch temně modrých očí, v nichž se hrozil utopit. I když se sotva dotýkali, ta chvíle pro Harryho vystoupala na první příčku pomyslného žebříčku vzájemných důvěrností.

Jak tančili, Harryho soustředění se prohlubovalo. Omotávala ho pulsující, rudozlatá vlákna, u Charlieho nebyla tak jasná; jeho magie spíše než rudě pableskovala do karmínova, i zlatavý základ měl nádech hřejivé zemitosti. V místech, kde se dotýkali – u jejich spojených dlaní i rukou spočívajících na boku a rameni – se vlákna jejich magií družila, ovíjela se navzájem a přeskakovaly mezi nimi jiskry.

Domek schovaný ve stanu ožíval magií, však byl sám jejím výtvorem. Harrymu se zrychlil dech, zostřily smysly a otevřela mysl; stalo se to tak rychle, že si ani nestihl uvědomit, co se děje. Jakmile však začal vidět záblesky Charlieho myšlenek a vzpomínek, s trhnutím couvl, aby se přestali dotýkat, a bryskně napřel všechnu sílu do bariér okolo svého vědění i cítění.

„Do hajzlu, Charlie,“ Harry se pokoušel uklidnit splašený dech, ale nešlo to, „omlouvám se... já...“

„Co se to...?“ Charlie vypnul hudbu a zvídavě Harryho pozoroval.

Harry si zase jednou masíroval spánky špičkami prstů, pak si pročísl rukou vlasy. Díky tréninku se mu celkem rychle podařilo zbavit se výhledu na myriády barev. Vědomě se nedíval Charliemu do očí, bez očního kontaktu by nemělo dojít k dalšímu spojení. Se Snapem to fungovalo jinak, s tím sdílel krevní pouto, které bylo navíc posíleno společnými cvičeními v nitrozpytu a nitrobraně.

„Omlouvám se,“ zopakoval a ještě o krok ustoupil, když se po něm Charlie natáhl. „Už se to nestane, já...“ Sám to nechápal. S otcem se o tom už nikdy později nebavili, což zřejmě byla chyba, měli to probrat, jenže oba měli sklony vyhýbat se nepříjemným tématům. „Jdu se projít. Potřebuju být chvíli sám.“

Otočil se, a aniž by čekal na odpověď, v podstatě ze stanu utekl. Naštěstí byla vlahá noc, vyběhl do ní totiž jen v džínách, tričku s krátkým rukávem – rezervace byla jedním z mála míst, kde se nestyděl krátké rukávy nosit, ošetřovatelům byly totiž jeho jizvy zcela ukradené – a naboso.

Nohy ho donesly k Elizině ohradě. Její mláďata se volně promenádovala ven z ohrady a zase zpět, dost velká na to, aby prováděla samostatné výlety, ale stále příliš mladá, než aby se od mámy zatoulala na dlouho. Vylezl na strom, usadil se na jedné z vyšších větví a vzhlédl k temné obloze poseté mihotajícími se hvězdami.

Po chvilce se k němu starostlivě připojila Eliza, sedla si vedle stromu, hlavu na Harryho úrovni. Zřejmě vycítila, že není ve své kůži.

„Děsí mě to,“ přiznal se Harry v hadím jazyce. „Nevím, co se to se mnou děje. Mám nadání pro tolik zvláštních věcí, už je toho příliš. Proč právě já? Čím jsem tak mimořádný? Nelíbí se mi to.“

Elizu to rozrušilo, až Harry pocítil bodnutí viny. Byl s ní spojený a zase jí jenom ubližoval, jako každému, komu na něm záleželo.

„Já...“ těžce polkl, následující myšlenku se zdráhal vyslovit. „Myslím, že mě asi má rád, ale nevím určitě. Teda spíš nechci vědět, protože... protože každý, kdo mě měl rád, to odnesl. James s Lily, Siri, táta... Prostě mě nemůže mít takhle rád... prostě... Chápej, proč by měl...?“

Zmlkl, po lících se mu koulely horké slzy. Elize v hrudi zaburácelo, sdílela jeho trápení. Začátkem loňského léta si Harry myslel, že citově zcela otupěl, že se ho už nikdy nemůže nic dotknout, a když se pak probral v Bradavicích, tak jediné, co cítil, byla bolest. Pobyt v Rumunsku s sebou přinesl smích, skutečné nenucené veselí, až měl špatné svědomí, že špiní Siriusovu památku.

A pak se mu připletl do života Charlie, čím víc času spolu trávili, tím míň se v sobě Harry vyznal. Ryšavý empatik nějak dokázal osvobodit tu Harryho část, kterou kdysi, ještě v nepaměti, hluboko v sobě pohřbil; Harryho to současně povznášelo i k smrti děsilo, bál se jako nikdy v životě.

dračiceKdysi, ve dnech, které trávil zamčený pod schodištěm v domě na Zobí ulici, sníval o jiném životě, než jaký vedl. O rodičích, kteří by ho milovali, o kamarádech, vlastně o úplně obyčejných věcech. Postupně však všechny tyto sny odkládal, zakazoval si na ně i jen pomyslet – každodenní ponižování, nenávist a pohrdání vedle nich totiž vypadaly ještě hůře.

S příchodem Siriuse Harry ucítil jiskřičku oněch dávných nadějí, ale ten plamínek byl udušen dřív, než se mohl rozhořet. V Bradavicích byl šťastný, jenže pod tím štěstím stále doutnal strach, že o vše přijde, že se zase proti němu všichni obrátí. Několikrát to i nastalo, opět šel proti všem, a i když ho třeba jindy část spolužáků podporovala, vnější svět i všichni mocní ho odsoudili. Očekával to: dávno se naučil, že dobrého pomálu a jen nakrátko.

Mohl doufat, že ho štěstí neopustí? Už rok měl otce a Charlieho. Snapea mu málem vzali, i Harry sám málem umřel, ale netrvalo to dlouho a zase se mu vrátilo vše, co hrozilo, že ztratí, a navíc vylepšené, dá-li se to tak říct. Jenže mu bylo jasné, že je jen otázkou času, než...

Nikdo se o tom před ním nezmínil, ale Harry věděl, že jeho empatické schopnosti se neobjevily jen tak z ničeho a že je nenabyl spolu s hadím jazykem a merlinvíčím dalším, když se ho Voldemort pokusil zabít. Harry se na to otce zeptal jen jednou a ten souhlasil, že to nadání zdědil po matce, což nutně znamená, že je vrozené. Život u Dursleyů ho záhy naučil tuto schopnost potlačovat; z kraje léta byl vděčný, že se naučil mentálně i citově zaštítit, protože z atmosféry v domě na Zobí ulici se mu nejednou udělalo fyzicky nevolno.

Slezl ze stromu a dovolil Elize, aby ho potulila: přitáhla si ho blíž a schovala pod křídlo. Takto, chráněný a opečovávaný, se Harry cítil v bezpečí. Byla už značně pokročilá hodina, když se rozloučil a vydal se zpět; věděl, že Charlie bude vzhůru, čekat na něho.

„Harry?“ oslovil ho Charlie váhavě, když vstoupil do stanu.

Harry držel všechny pocity pevně pod pokličkou, nechtěl, aby byly znát navenek, a rozhodně nemínil riskovat další spojení, k jakému předtím došlo. Kývl hlavou na pozdrav a vděčně se nechal obejmout. Nepadly žádné otázky, Harry si až říkal, jestli si vůbec zaslouží někoho, jako je Charlie, tak chápajícího a trpělivého. Jen doufal, že ho ta trpělivost hned tak nepřejde, necítil se připravený čelit ani svému vlastnímu rozháranému nitru, natož Charlieho citům.

Mlčeli a drželi se navzájem v náručí.

-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 05.02. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola devátá Od: Tesska - 13.06. 2013
Trošku smutnejšia, ale aj tak pekná. Harry má v sebe chaos a to spojenie, ktoré sa medzi nimi vytvorilo pri tanci mu zjavne nepridalo. Chápem, že má obavy, ale raz sa ten začarovaný kruh - kde doteraz len strácal - musí prelomiť. Budem im držať palce. Tanečná scéna bola milá :) I predstava ako učia dvojčatá tancovať Rona :D

Re: Kapitola devátá Od: lucia198 - 07.02. 2013
Skutočne skvelá poviedka, velmi sa mi páči a tešim sa na ďalšie pokračovanie

Re: Kapitola devátá Od: EllenJ - 25.01. 2013
Jo, v tom má Harry opravdu štěstí...

Re: Kapitola devátá Od: teriisek - 24.01. 2013
Já se tomu Harrymu ani nedivím, po jeho zkušenostech, kdo by se nebál. Díky moc za překlad, budu se těšit na další kapitolu!

Re: Kapitola devátá Od: Lopata - 22.01. 2013
To vypadá, že před Harrym a Charliem je ještě hodně dlouhá cesta, než se vše vyjasní a bude fajn... chuďátko Harry, pořád se jen bát o své blízké Páni, mám opravdovou slabost pro to dračí mazlení...  Eliza je móc fajn náhradní máma. Děkuji za další kapitolku!
Re: Kapitola devátá Od: Elza - 22.01. 2013
Že jo! Chvíli jsem měla dokonce nutkání z té roztomilé saně při překladu udělat Elzu... *;-)

Re: Kapitola devátá Od: Jacomo - 21.01. 2013
Harry se chová jako vždycky - radši bude mlčet, aby někomu neublížil, ani sobě. A že si už takhle ubližuje a ubližuje i Charliemu, mu nějak nedochází. Vsadím se, že až si to vyříkají, všechno bude jednoduché jako facka. No spíš v to doufám... Díky za další krásnou, i když bolavou kapitolu. Ještěže máme dvojčata (i když jen virtuálně ;-D).
Re: Kapitola devátá Od: Elza - 22.01. 2013
...ještě aby fyzicky. Nestraš! *:DD Díky, Jacomo.

Re: Kapitola devátá Od: kali - 21.01. 2013
A začalo to tak krásně. Ale Harryho obavy se dají pochopit,to málo dobrého co v životě dostal,mu bylo často krutě odebráno. Snad na tom společně zapracují. Děkuji za kapitolu
Re: Kapitola devátá Od: Elza - 22.01. 2013
Harry je holt v některých směrech nevyzrálý... ale už začíná tušit, řekla bych. *;-)

Re: Kapitola devátá Od: marci - 21.01. 2013
Tak nějak nemám pocit, že by empatie byla bůhvíjaký "dar". někdy je lepší nevědět... Ale ne v tomto případě... Himbajs, chtěla bych, aby si promluvili - takhle se budou oba zaštiťovat a chodit okolo horké kaše a... chlapi, no Ale ta erotická scéna na začátku byla mistrně přeložená - skoro jsem se zapotila   Díky (nejen za ni)
Re: Kapitola devátá Od: Elza - 22.01. 2013
Díky, marci. Dala mi zabrat... Empatii bych vážně nechtěla, ta se hodí tak maximálně pro ošetřovatele zvěře. 

Re: Kapitola devátá Od: Zuzana - 20.01. 2013
Je mi Harryho ale aj Charlieho strašne ľúto. Naozaj by sa mali porozprávať o tom čo to medzi sebou majú. Určite by bolo lepšie mať istotu, či už dobrú alebo nie, ale istotu v tom čo k sebe cítia. Chudáčik Harry pre neho by al obe istoty asi aj tak spôsobili utrpenie. Keby ho Charlie uistil, že ho miluje, tak by sa bál, že o neho príde a keby mu povedal, že je to len priateľské tak to by ho asi zabolelo. Je mi po tejto kapitole tak nejako smutno-krásne. Ďakujem za preklad.
Re: Kapitola devátá Od: Elza - 22.01. 2013
Řekla bych, že si mohou porozprávět teprve až si budou jisti o čem... Charlie asi ví, ale Harry dobře tápe. Ono žít v páru je holt něco jiného...

Re: Kapitola devátá Od: tiberia - 20.01. 2013
Charlie ho asi bude muset donutit si promluvit, sám nepřijde ani za nic, strčí hlavu do písku a řekne si, že až někdy jindy. Chudák Ron, výuku tance od dvojčat si umím představit... Dík za další skvělou kapitolu
Re: Kapitola devátá Od: Elza - 22.01. 2013
Díky, tiberio.

Re: Kapitola devátá Od: solace - 20.01. 2013
Zdá sa, že empatia má aj svoje tienisté stránky. Myslím, že Harry musel vytušiť aspoň nejaké náznaky Charlieho citov. Určite sa pred ním neuzatvára stále. Dúfam, že sa Charlie trochu dovtípi a pohovorí si s ním, alebo ho podporí - jedno gesto často znamená viac než tisíc slov. Tancovať sa naučil prekvapivo rýchlo. Snáď to tak pôjde aj v ostatnom. Vďaka za preklad, Elzo.
Re: Kapitola devátá Od: Elza - 20.01. 2013
Zajímalo by mne, jestli dokáža tančit i s někým jiným než s Charliem... *;-) Projevilo se, že jsou fyzicky pěkně sladění.

Re: Kapitola devátá Od: Maja - 20.01. 2013
Harry je pořádně zmatený. Nechce si dovolit milovat, aby nebyl zase zraněný. Ta citová nevyrovnanost ho pořádně ničí. Jsem zvědavá, jestli se to Charliemu podaří vyřešit... Je mi ho hrozně líto... Ale lekce tance a Weasleyovi mě opravdu pobavili  Díky, Elzo a ansus za další krásnou kapitolu. Ačkoli mi teď připadají nějak hrozně krátké...
Re: Kapitola devátá Od: Elza - 20.01. 2013
Zdravím, Májo! Krátké, hm, mně ani ne-e. *;-) Další zas není přeložená, nemám na to myšlenky. *:-( 
Re: Kapitola devátá Od: Maja - 20.01. 2013
Snad taky nemarodíte? Mareček už chřipkuje 14 dní a nezdá se, že by se to v dalším týdnu mělo zlepšit... Už jsem z toho taky unavená, zvlášť, když jsem se při tom taky prala s chřipkou...
Re: Kapitola devátá Od: Elza - 20.01. 2013
Ahoj, ne, naštěstí jsme zdraví: byli jsme nachcípaní v listopadu a prosinci, snad jsme si to vybrali. Ale mužský je teď v zahraničí, takže jsem na všechny ty naše lumpy sama a ke všemu je jako obvykle účetní kvartál 'vylepšený' přelomem roku. Ještěže alespoň mladá začíná v noci pěkně spát; doteď vstávala po cca 2 hodinách. Marečkovi přeji hodně zdraví - a Tobě hodně sil, ať všechno zvládáš. 

Re: Kapitola devátá Od: Patolozka - 19.01. 2013
Zatraceně, říkala jsem si, že si Harry nemůže dlouho vydržet nalhávat a teď je z toho nešťastný. Doufejme, že si o tom příště s Charliem promluví. Myslím, že zrzek by jeho náhled na věc třeba mohl změnit. Oni se k sobě prostě moc hodí:-) Děkuji moc!
Re: Kapitola devátá Od: Elza - 19.01. 2013
Nojo, on je Harry ještě tele... a ke všemu se snaží všechno vyřešit sám, ještě se nenaučil, že bez druhých to nejde. *;-) Díky, Pat. 

Re: Kapitola devátá Od: denice - 19.01. 2013
Stýská se mi po pohodě minulé kapitoly, zdá se, že Harry má úplnou pravdu - dobrého pomálu a jen nakrátko. Ovšem ze svého hlediska, doufám, že v další kapitole už bude připravený si o tom s Charliem promluvit. Nejvíc se mi líbila taneční scéna a představa, jak dvojčata učí Rona tančit. Díky.
Re: Kapitola devátá Od: Elza - 19.01. 2013
Zdravím první komentující: ahojky, denice. Mno, uvidíme... Harry je dobrý "odkládač", smím-li ho tak nazvat.

Prehľad článkov k tejto téme:

sarini: ( Jimmi )27.06. 2021Kapitola pätdesiattri (Záver)
sarini: ( Jimmi )26.06. 2021Kapitola päťdesiatdva
sarini: ( Jimmi )25.06. 2021Kapitola päťdesiatjeden
sarini: ( Jimmi )24.06. 2021Kapitola päťdesiata
sarini: ( Jimmi )23.06. 2021Kapitola štyridsaťdeväť
sarini: ( Jimmi )22.06. 2021Kapitola štyridsaťosem
sarini: ( Jimmi )21.06. 2021Kapitola štyridsaťsedem
sarini: ( Jimmi )19.06. 2021Kapitola štyridsaťšesť
sarini: ( Jimmi )13.06. 2021Kapitola štyridsaťpäť
sarini: ( Jimmi )11.06. 2021Kapitola štyridsaťštyri
sarini: ( Jimmi )10.06. 2021Kapitola štyridsaťtri
sarini: ( Jimmi )09.06. 2021Kapitola štyridsaťdva
sarini: ( Jimmi )06.06. 2021Kapitola štyridsaťjeden
sarini: ( Jimmi )04.06. 2021Kapitola štyridsať
sarini: ( Jimmi )02.06. 2021Kapitola tridsaťdeväť
sarini: ( Jimmi )01.06. 2021Kapitola tridsaťosem
sarini: ( Online Preklady )31.05. 2021Kapitola sedmatřicátá
sarini: ( Online preklady )01.05. 2021Kapitola šestatřicátá
sarini: ( online preklady )30.06. 2019Kapitola pětatřicátá
sarini: ( Online preklady )23.06. 2019Kapitola čtyřiatřicátá
sarini: ( Online preklady )09.06. 2019Kapitola třiatřicátá
sarini: ( Online preklady )12.05. 2019Kapitola dvaatřicátá
sarini: ( Online preklady )11.02. 2018Kapitola jedenatřicátá
sarini: ( Online preklady )23.09. 2017Kapitola třicátá
sarini: ( Online překlady )19.08. 2017Kapitola devětadvacátá
sarini: ( Online překlady )08.08. 2017Kapitola osmadvacátá
sarini: ( arabeska )18.03. 2017Pokračování překladu
sarini: ( Elza )25.09. 2015Kapitola sedmadvacátá
sarini: ( Elza )16.08. 2015Kapitola šestadvacátá
sarini: ( Elza )07.10. 2014Kapitola pětadvacátá
sarini: ( Elza )07.08. 2014Kapitola čtyřiadvacátá
sarini: ( Elza )21.07. 2014Kapitola třiadvacátá
sarini: ( Elza )13.07. 2014Kapitola dvaadvacátá
sarini: ( Elza )06.07. 2014Kapitola jedenadvacátá
sarini: ( Elza )29.06. 2014Kapitola dvacátá
sarini: ( Elza )22.06. 2014Kapitola devatenáctá
sarini: ( Elza )15.10. 2013Kapitola osmnáctá
sarini: ( Elza )29.09. 2013Kapitola sedmnáctá
sarini: ( Elza )23.09. 2013Kapitola šestnáctá
sarini: ( Elza )07.09. 2013Kapitola patnáctá
sarini: ( Elza )29.07. 2013Kapitola čtrnáctá
sarini: ( Elza )20.04. 2013Kapitola třináctá
sarini: ( Elza )12.04. 2013Kapitola dvanáctá
sarini: ( Elza )25.02. 2013Kapitola jedenáctá
sarini: ( Elza )16.02. 2013Kapitola desátá
sarini: ( Elza )19.01. 2013Kapitola devátá
sarini: ( Elza )13.01. 2013Kapitola osmá
sarini: ( Elza )30.11. 2012Kapitola sedmá
sarini: ( Elza )23.11. 2012Kapitola šestá
sarini: ( Elza )16.11. 2012Kapitola pátá
sarini: ( Elza )09.11. 2012Kapitola čtvrtá
sarini: ( Elza )02.11. 2012Kapitola třetí
sarini: ( Elza )05.10. 2012Kapitola druhá
sarini: ( Elza )28.09. 2012Kapitola první
. Úvod k poviedkam: ( Elza )15.08. 2012Úvodník