Preklady fanfiction Harryho Pottera

Hypotéza dobře fungujícího trhu

"Světová dominance je taková ošklivá fráze. Raději bych to označil za světovou optimalizaci."

Kupy zlatých galeonů. Stohy stříbrných srpců. Hromady bronzových svrčků.

Harry jen stál a s otevřenou pusou zíral na svůj rodinný trezor. Měl tolik otázek, že nevěděl, kde začít.

Kousek před dveřmi do trezoru se McGonagallová uvolněně opírala o zeď, oči, kterýma ho sledovala, ale měla pozorné. No, to dávalo smysl. Být postaven před obrovskou hromadu zlata představovalo v pravdě typickou zkoušku charakteru.

"Jsou tyhle mince z čistých kovů?" zeptal se Harry konečně.

"Cože?" zasyčel skřet Griphook, který čekal u dveří. "Zpochybňujete důvěryhodnost Gringottů, pane Pottere-Evansi-Verresi?"

"Ne," řekl Harry nepřítomně, "vůbec ne, to vyznělo špatně, pane. Já jen nemám sebemenší ponětí, jak váš finanční systém funguje. Ptám se, jestli jsou galeony vyrobeny z čistého zlata."

"Samozřejmě," řekl Griphook.

"A může je razit kdokoli, nebo podléhají něčímu monopolu a tudíž se z nich musí platit ražebné?"

"Cože?" zeptala se McGonagallová prázdně.

Griphook v úšklebku odhalil velmi ostré zuby. "Jen hlupák by věřil jiné než skřetí minci!"

"Jinými slovy," řekl Harry, "mince nemají být o nic hodnotnější, než kov, ze kterého jsou vyrobeny?"

Griphook na Harryho vytřeštil oči. McGonagallová vypadala pobaveně.

"Chci říct, předpokládejme, že bych sem přišel s tunou stříbra. Mohl bych si z ní nechat udělat tunu srpců?"

"Za poplatek, pane Pottere-Evansi-Verresi." Skřet ho pozoroval s lesknoucíma se očima. "Za určitý poplatek. Přemýšlím, kde byste mohl sehnat tunu stříbra? Rozhodně byste... neočekával, že se vám podaří zmocnit se Kamene mudrců?"

"Griphooku!" zasyčela McGonagallová.

"Kamene mudrců?" zeptal se Harry zmateně.

"Možná tedy ne," řekl skřet. Jeho tělo, po delší dobu napjaté, se uvolnilo.

"Mluvil jsem hypoteticky," řekl Harry. Alespoň teď, v každém případě. "Takže... jak velký by byl poplatek, měřeno jako část celé váhy?"

Griphookovi oči zpozorněly. "Musel bych to zkonzultovat se svými představenými..."

"Dejte mi divoký odhad. Nebudu ho považovat za závazný."

"Dvacetina váhy kovu by dobře zaplatila za zpracování."

Harry příkývl. "Velice vám děkuji, pane Griphooku."

Takže nejenže je kouzelnická ekonomika téměř naprosto odříznuta od té mudlovské, nikdo v ní navíc ani neslyšel o arbitráži. Mudlovská ekonomika měla kolísavý obchodní kurz zlata i stříbra, takže kdykoli by se mudlovský kurz zlato-stříbro dostal o víc než pět procent mimo poměr sedmnáct srpců ku jednomu galeonu, zlato nebo stříbro by se mělo vyčerpávat z kouzelnického oběhu, dokud by se nestalo nemožným nadále udržovat stávající kurz. Vzít tunu stříbra, proměnit ho na srpce (a zaplatit pětiprocentní poplatek), vyměnit srpce za galeony, vzít zlato do mudlovského světa, vyměnit ho za více stříbra a opakovat.

Nepohyboval se mudlovský kurz zlata vůči stříbru někdo okolo padesáti ku jedné? Tak jako tak, Harry si nemyslel, že by to bylo sedmnáct ku jedné. A ty stříbrné mince vypadaly ještě ke všemu menší než ty zlaté.

Na druhou stranu, Harry právě stál v bance, která doslova ukládala peníze do velkých trezorů střežených draky. Do trezorů, kam jste museli pokaždé dojít a peníze si vyzvednout, pokud jste je chtěli utrácet. Dobře míněné poznámky o výhodnosti aktivní participace na trhu, by na ně mohly být ztracené. Měl chuť udělat nějakou postraní poznámku o nevyvinutosti jejich finančního systému...

Ale smutné na tom bylo, že jejich systém byl pravděpodobně lepší.

Na druhou stranu, jeden schopný a vytrvalý podnikavec by pravděpodobně mohl vlastnit celý kouzelnický svět během týdne. Harry ten nápad uložil do zásoby, pro případ, že by mu někdy došly peníze, nebo měl volný týden.

Mezitím, obrovské štosy zlatých mincí v Potterovic trezoru by měly stačit jeho krátkodobějším potřebám.

Harry popošel dopředu a začal jednou rukou sbírat mince a upouštět je do druhé.

Když došel k dvacáté, McGonagallová zakašlala. "Myslím, že to bude víc než dost k zakoupení vašich školních pomůcek, pane Pottere."

"Hm?" řekl Harry, jeho mysl se potulovala někde jinde. "Počkejte, zkouším Fermiho kalkulaci."

"Cože to?" řekla McGonagallová trochu vyplašeně.

"Je to matematická záležitost. Pojmenovaná po Enricu Ferminim. Způsob, jakým dostat velmi hrubé odhady velmi rychle..."

Dvacet zlatých galeonů by mohlo vážit okolo desetiny kila? A zlato bylo, jak, nějak deset tisíc britských liber za kilogram? Takže galeon by měl cenu okolo padesáti britských liber... Ty štosy zlatých mincí se zdály být kolem šedesáti mincí vysoké a dvacet mincí široké z každé strany základu, a měly tvar pyramidy, takže to znamenalo jednu třetinu krychle. Osm tisíc galeonů na jednu hromadu, zhruba, a bylo tu pět hromádek téhle velikosti, takže čtyřicet tisíc galeonů nebo 2 miliony britských liber.

To není špatné. Harry se usmál s jistým temným uspojením. Škoda, že byl právě uprostřed objevování úžasného nového světa kouzel, a nemohl si tedy udělat čas na objevování úžasného nového světa bohatých, který byl, podle rychlého Fermiho odhadu, přibližně bilionkrát méně zajímavý.

Ale stejně, to je naposledy, co jsem sekal trávník za jednu mizernou libru.

Harry se otočil od té obrovské hromady peněz. "Promiňte, že se ptám, profesorko McGonagallová, ale pochopil jsem to tak, že mým rodičům bylo okolo dvaceti, když zemřeli. Je tohle v kouzelnickém světě obvyklé množství peněz, které by mladý pár měl ve svém trezoru?" Pokud ano, šálek kávy pravděpodobně stojí kolem pěti tisíc liber. První zákon ekonomie: peníze se jíst nedají.

McGonagallová zavrtěla hlavou. "Váš otec byl posledním potomkem staré rodiny, pane Pottere. Je také možné..." McGonagallová zaváhala. "Některé z těch peněz mohou pocházet z odměn, které byly vypsány na hlavu Vy-Víte-Kdo, splatné tomu, kdo ho-" McGonagallová to slovo polkla. "Tomu, kdo ho porazí. Nebo ty odměny ještě nebyly předány. Nejsem si jistá."

"Zajímavé..." řekl Harry pomalu. "Takže, něco z toho je, v jistém smyslu, moje. Tedy mnou vydělané. Tak trochu. Možná. Já si to ani nepamatuju." Harryho prsty poklepaly na jeho nohy. "To mě o něco zbavuje viny, že se chystám utratit jen velmi nepatrnou část toho jmění! Nepanikařte, profesorko McGonagallová!"

"Pane Pottere! Jste nezletilý, a jako takovému, jsou vám povoleny jen rozumné výběry z-"

"Nejsem nic než rozumný! Naprosto souhlasím s finanční prozíravostí a kontrolou impulzů! Ale viděl jsem cestou sem jisté věci, které by se daly kvalifikovat jako rozumné, dospělé nákupy..."

Harry zapřel pohled McGonagallové do očí, přijal místo účastníka v této zírající soutěži.

"Jako jsou které?" řekla McGonagallová konečně.

"Kufry, které jsou zevnitř větší než zvenčí?"

Tvář McGonagallové zvážněla. "Ty jsou velmi drahé, pane Pottere!"

"Ano, ale- " prosil Harry. "Jsem si jistý, že až budu dospělý, budu jeden chtít. A můžu si jeden dovolit. Dávalo by smysl koupit si ho teď, místo až později, a rovnou ho začít využívat, nemyslíte? Jsou to stejné peníze, tak jako tak. Chci říct, chtěl bych kvalitní, se spoustou místa uvnitř, tak dobrý, abych si později nemusel kupovat lepší..." Harryho hlas se v naději vytratil.

Pohled McGonagallové se ani nezachvěl. "A co přesně byste uchovával v takovém kufru, pane Pottere-"

"Knihy."

"Samozřejmě," povzdechla si McGonagallová.

"Měla jste mi říct mnohem dříve, že taková věc existuje! A že si ji můžu dovolit! Teď můj otec a já budeme muset strávit příští dva dny zběsilým pátráním po všech antikvariátech po použitých učebnicích, abych mohl mít obstojnou matematickou a vědeckou knihovnu, kterou bych si mohl vzít do Bradavic. A možná malou sbírku sci-fi a fantasy, jestli se mi podaří najít něco slušného ve zlevněných krabicích. A víte co, možné bych vám mohl tohle všechno trochu osladit. Nechte mě koupit-"

"Pane Pottere! Myslíte si, že mě můžete uplatit?"

"Cože? Ne! Nic takového! Jen chci říct, že by si Bradavice mohly nechat některé z knih, které přinesu, pokud by představovaly dobré přírůstky do knihovny. Já je dostanu levně a stejně je budu chtít mít někde poblíž, ať už to bude, kde chce. Je v pořádku uplácet lidi knihami, správně? To je-"

"Rodinná tradice."

"Ano, přesně."

Zdálo se, že se celá McGonagallová lehce propadla. "Obávám se, že nemůžu popřít logiku vašich slov, jakkoli si přeji, abych mohla. Povolím vám vybrat sto galeonů navíc, pane Pottere. Vím, že toho budu litovat, ale stejně to udělám."

"To je ten duch! A dělá váček ze scvrččí kůže to, co si myslím, že dělá?"

"Nepojme toho tolik jako kufr," řekla McGonagallová neochotně, "ale váček ze scvrččí kůže vybavený znovunabývacím zaklínadlem a nedektovatelným zvětšovacím kouzlem může pojmout množství věcí, dokud si je ten, kdo je do něj umístil nevyžádá zpět."

"Ano, rozhodně budu potřebovat také jeden z těch. Je to jako příruční balení čisté úžasnosti! Batmanův nosící opasek! Vykašlete na švýcarský armádní nůž, s tímhle můžete nosit celé balení nářadí! Nebo magické předměty! Nebo knihy! Mohl bych mít u sebe tři knihy, kterým se právě nejvíc věnuju, a kdykoli jednu z nich vytáhnout! Už nikdy bych nemusel promarnit jedinou minutu svého života! Co na to říkáte, profesorko McGonagallová? Slouží to jen nejlepším účelům."

"Dobrá. Můžete si přidat dalších deset galeonů."

Griphook obdařil Harryho pohledem, z kterého čišel upřímný respekt, pokud rovnou ne přímý obdiv.

"A trochu peněz na utrácení, jak jste zmínila dříve. Myslím, že si vzpomínám na jednu, dvě věci, které bych si rád uchovával ve svém váčku."

"Nepokoušejte štěstí, pane Pottere."

"Ale no tak, profesorko McGonagallová, proč mi to kazit? Tohle je rozhodně šťastný den, den kdy jsem poprvé objevil všechny kouzelnické zázraky! Proč byste měla jednat jako nenaložený dospělý, když se místo toho můžete usmát a se vzpomínkou na vlastní nevinné dětství pozorovat ten výraz potěšení na mé mladé tváři, když si budu kupovat pár hraček za nepatrnou část bohatství, které jsem si vydělal poražením nejstrašnějšího kouzelníka, kterého Británie pamatuje; ne že bych byl nevděčný nebo něco takového, ale co je pár hraček ve srovnání s něčím takovým?"

"Vy," zavrčela McGonagallová. Výraz na její tváři byl tak strašlivý a příšerný, že Harry zapištěl a ustoupil zpátky, při čemž zakopl o sloupec zlatých mincí, a za ohlušujícího cinkání upadl do hromady peněz. Griphook si povzdechl a zakryl si rukou tvář. "Udělala bych kouzelnické Británii, a možná celému světu, velkou službu, pane Pottere, kdybych vás jednoduše zamkla v tomto trezoru a nechala vás tu."

A odešli bez dalších potíží.